Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Kliku ty magore vezmi si prášek.

Jsi chudák a bohužel pravda ti je proti srsti. Myslím, že tvé rozhodnutí v praxi je ovlivněno !!! a místo prášku si dej pauzu, protože ti to leze nějak na mozek. Když tady někdo napíše svůj názor a něco proti PČR, je to špatně, ale bohužel takto jste vnímáni na veřejnosti! Mám návrh, uděláme anketu a budeme se ptát lidí na ulici, co si o Vás myslí t.j. PČR versus MP. Předem znám výsledek a proč tomu tak je si odpověz sám!!!

jesti je tady někdo chudák, jsi to ty (pardon vy) a je mi vás líto. Z vaší argumentace je zřejmé, že vám je absolutně jedno, jestli tu komunikujete se zkušeným vyšetřovatelem, policistou s několika desítkami let praxe, speciálně vycvičenými policisty ze zásahových jednotek nebo z obvodních oddělení, kteří dělají tolik práce v administrativě, co vy neuvidíte za celý svůj život ani kdybyste dělal 20 let v tiskárně. Vy prostě máte třídního nepřítele Policii ČR a tak budete hudrovat do aleluja, dokud rozumější neustoupí. Přeji Vám v tomto hodně úspěchů, já si zde užil a odcházím, s Vámi se debatovat nedá, vy to totiž nechcete. Sbohem

Kliku já mám lepší návrh.Uděláme anketu a budeme se ptát lidí na ulici, co si myslí a co je pro ně přijatelnější,jestli nadstav poldů v kancelářích,nebo podstav poldů na ulici.Já odpověď znám a sloužím na ulici a ty?

Pavle, v tomto máš zajisté pravdu, ale myslím, že to je otázka pro toho nahoře. Mám s ním také nevyřízené účty, ale trochu jiné než trápí Vás.

Kliku

V tom případě vítej do klubu "přátel" I.L.

29.04.2008 17:31 jirka

Za co chcete odměny, vždyť je vás vidět tak maximálně na procházce po parku, případně hrát plácačkami tenis či někde v noci stát zaparkované v ústraní v těžkém limbu.

Ano. je to většinou tak a proto plný souhlas! Znám, vím o tom a po třech pivech ti měšťák řekne, jak se slouží společné hlídky po 20h. Jinak včera krásné počasí a hlídky na cestě a dnes malinko pod mrakem a už jsou v kutlochu a bude to pokračovat, než zase bude hezky. Je to na přidání tak možná pár na holou!!!

Kliku vypni se nevíš o čem mluvíš

Já možná nevím o čem mluvím, ale vidím a slyším dobře!!!

Já Tě chápu, nedokázal jsem si dříve také představit co práce policisty obnáší, ale teď už to vím a můžu Ti to říct psaní, lhůty, psaní, lhůty, psaní, lhůty, psaní, lhůty,psaní, lhůty, psaní, lhůty,psaní, lhůty, psaní, lhůty,psaní, lhůty, psaní, lhůty,psaní, lhůty, psaní, lhůty,psaní, lhůty, psaní, lhůty. Je Ti to jasné, rozumíš tomu, stačí Ti to, jestli ne, tak se přihlas mezi těch pár co zůstalo a můžeš si to vyzkoušet. Jen tak mimochodem já o žádné odměny nestojím, jelikož 1000,Kč za rok mě nezabije.

Tykání mi nevadí mezi kolegama, ale zde diskutuje policista s civilem. Vadí mi vulgarita (i na této stránce ty debile...). Řekni mi, kde jsem napsal, že zde píší jen poldové do 5 let délky služby. Ale v poslední době čím mladší polda tím vulgárnější (podle vlastní zkušenosti). Civil mi nevadí, všude chleba od dvou kůrkách, já hlavně již potřeboval změnu.

tu změnu potřebuje asi každý po cca 10-15 letech a když nepřijde u jednoho zaměstnání, rozhodne se odejít. Uvažuji o tom pořád. Stejně jako nepoznáme, jestli zde píše polda s kratší délkou služby, stejně tak nepoznáme, jestli je vůbec poldou. Jedna z nevýhod anonymního diskuzního fóra, ale s tím také nic nenaděláme :-)) Tak přeji klidnou práci v soukromém sektoru, zdraví a slušnější diskuze, měj se :-)))

jen na okraj. Původně jsem se domníval, že je to pouze sledovaný, ale nakonec z mé vlastní zkušenosti jsem zjistil, že víc, než to. Nevím, čím jsem si to zasloužil, ale zamezili mi přístup z jedné IP adresy. Stalo se mi to poté, co jsem měl už podruhé otázky přímo na Langera, jednou mi odpověděl vyhýbavě na Idnes , podruhé v Blesku vůbec, ale od toho dne jsem tu s původní IP adresou skončil. Občas sem, jako bejvalej zaskočim, ale je to tu pořád stejný. Tady to nevyřešíte, tak začněte něco dělat, nebo třeba nedělat. Náznaky na UBS už byly. Ale je to spíš jen plácání do vody.

UBS ani NOSP nic nevyřeší, dokud lidi nepochopí, že je síla v organizovanosti a z vlastní zkušenosti vím, že u "naší firmy" je drtivá většina vyčůránku typu - udělej sám a já se svezu - takže zase o ničem :-(

Jak to tady čtu tak u policie je to čím dál horší. Sloužil jsem 23 let a do C jsem odešel před 2 roky. Sloužil jsem celou dobu na OOP (v průměrů 20 policistů). Do civilu jsem neodešel kvůli penězům, nikdy jsem neříkal, že mám málo peněz, rovněž tak jsem neodešel ohledně nějakým sporům s přímým nadřízeným se kterým jsem vycházel dobře a ani jsem neměl nějaký spor s jinýma nadřízenými. Rovněž práce si mi líbila, kdy jsem pracoval jako zpracovatel, ale na takovém OOP i další práce (práce všeho druhu). Odešel jsem z důvodu, že se mi již nelíbilo jak vedení policie od okresu výše začalo předvádět svojí politiku a zejména její aplikaci t.j. arogance, povýšenost, kariérismus, nařízení, které postrádali jakoukoliv logiku a slušné velitele spláchli sebou. Na druhé straně nastupující generace je to samé, mistři světa aniž by něco uměli a dokázali a od samotného začátku, pokud není po nich tak křičí. Je to vidět i zde na tomto foru. Je hned většinou poznat, kdo článek napsal podle vulgarity, samá tykačka a pokud má někdo jiný názor tak urážky a podobně. Co dneska v policejních školách učí? Policista by se měl slušně chovat za každé situace a to i když je anonymní. Ten, kdo slouží méně jak 5 let (jsou výjimky) by si ani neměl říkat, že je policista, ale pouze, že pracuje u policie, tím neříkám, že si nezaslouží mzdu, protože riziku se již vystavuje (starší policisté určitě chápou a těch co se to týká pochopí až budou starší). Nelíbí se mi, že se tady brečí pořád, že s platem neuživí rodinu. S platem policisty rodinu každý uživí (nesmí, ale hned chtít mít vše). Když se mu nelíbí plat tak ať aspoň brečí, že si myslí, že pracuje dobře a chce být lépe odměněn. Nejvíc brečí ty mladší a určitě se mu plat nezměnil od nástupu a jaký mu byl garantován (mimo předčasových neplacených hodin, ale ty existovaly již před tím, že do 22.00 se pracovalo přesčas zadarmo, říkalo se že to máš v hodnostním). Je třeba si sednou a začít počítat zda, jsem si od nástupu k policii platově pohoršil (průměrný plat, hodnota platu vůči civilnímu platu a podobně).Převážně se tady diskutuje o platech, ale skoro vůbec ne co mi se mělo změnit jiného u policie, o zákonech a podobně.

jak jsi exkolego přišel na to, že tu reagují jen poldové do 5let délky služby? Celkem by mě tvůj výzkum zajímal...:-)))

a nezlob se prosím, že ti nevykám, v policejní branži je to ve výkonu běžné. Pokud navíc srovnám další diskuzní fóra na Internetu, je toto sice tvrdší, ale ne sprosté. Z výkonu jistě moc dobře znáš, coje to vulgarita a hulvátsví. Souhlasím s tebou v tom směru, že slečinky typu: "Nemám čím uživit rodinu" aj. jsou uplakané báby, ale je zbytečné se tím zabývat. Tyhle lidi nezměníš. Jak je jinak v soukromém sektoru, měnil bys?

Promiň reakci jsem omylem dal do nového článku.

100 % souhlas .

1. Dnes je 29.04.2008 a plán služeb na měsíc květen není ještě jako každý předchozí měsíc vyhotoven.
2. Odměny hlídkařů nejsou, protože podle velitele na to mají nárok, jen úsekáři, kterých je málo...
3. Všichni hlídkaři z OOP mají hodnocení DOBRÉ - utéci se nedá
4. Za 6. měsíců na tomto OOP nemám žádnou odměnu, jakožto všichni další hlídkaři.

Připadá Vám to normální za takových podmínek pracovat?

ad 1. To si asi budeš muset pobrečet u šéfa
ad 2. To se asi budeš muset zeptat velitele služby. (ale odměny nejsou nikde)
ad. 3. Ale dá. Vedoucí ti může napsat nové hodnocení.
ad 4 . No teď asi souhrn na otázky 2-3 nezlob se na mě , ale co jsi ze 6 měsíců dokázal tak zázračného , že chceš odměny a hodnocení lepší než DOBRÉ. ???????

Za co chcete odměny, vždyť je vás vidět tak maximálně na procházce po parku, případně hrát plácačkami tenis či někde v noci stát zaparkované v ústraní v těžkém limbu.

za posledních x měsíců jsem zadržel několik nebezpečných pachatelů, zajišťoval desítky speciálních služeb a tvé házení všech do jednoho pytle mě uráží. Taky nepíšu nic o tom, že jsi neschopný a nic neděláš, protože tvůj kolega pekař zapekl myš do chleba, kapišto?

By mě zajímalo čeho se dopustili ti nebezpeční pachatelé a jaké speciální služby jsi zajišťoval.

a to je tak všechno a pozor na ten chleba....:-)))

No, on i pachatel trestného činu zanedbání povinné výživy dle § 213 tr. zákona je zvlášt nebezpečný. Z jakého důvodu by jinak byl tento čin zařazen v zákoně mezi trestnými činy.

čin nebezpečný pro společnost, ne čin zvláště nebezpečný pro společnost. Zvláště nebezpečný tak max.recidivista, chceš-li polemizovat nad malichernostmi, zdař

matláš do toho materiální stránku TČ, ale v mém příspěvku se to týkalo osoby pachatele (nikoliv ve smyslu § 41 tr. zákona) a nikoliv materiální stránky TČ

o ní jsem hovořil úmyslně. Načti si § 62 trestního zákona, to by mělo stačit. A neřeš koho jsem chytl nebo nechytl, přemýšlej nad smyslem vložení příspěvku.

http://www.policista.cz/clanky/reportaz/policie-ukazuje-vice-svo u-neschopnost-nez-schopnost-rika-reporterka-225/

Možná některým tazatelům odpovím jednou krátkou historkou. V nedávné době jsem hovořil se svým bývalým kolegou, pracujícím v nižší velitelské funkci na úrovni kraje. Záměrně neuvádím bližší údaje, každému je jistě jasné proč. Tento kolega u PČR slouží cca 30 let. Zaujalo mě to, co řekl o svém současném nadřízeném. Řekl, že za svoji kariéru zažil několik velitelů, většiny si více či méně vážil, i když každý měl své mouchy. Současný velitel je však člověk, kterého není možné si vážit, neboť nejenže velí něčemu, o čem nemá vůbec pojem, tudíž tomu naprosto nerozumí, tímto se nijak netají, ale ještě navíc naprosto ignoruje základního zásady slušného chování a principů jednání nadřízeného vůči podřízeným. Z vlastní zkušenosti z doby, než jsem od PČR odešel, musím s názorem svého bývalého kolegy souhlasit. Za svojí takřka třicetiletou kariéru jsem se také setkal s celou řadou velitelů. S většinou z nich se dalo vyjít a bylo možné si jich vážit, někteří dokonce byli skvělí šéfové. jen v polovině 80. let jsem se setkal s člověkem, který dělal tehdy náčelníka jednoho místního oddělení v Praze. Toho jsem již tehdy hodnotil jako člověka, který velí něčemu, čemu nerozumí, a jeho lidské kvality byly na úrovni závodního chrta. Možná, že se situace opakuje a k vedoucím funkcím se v současné době dostávají lidé, kteří mají obdobný profil, jako tehdejší vedoucí MO. A, upozorňuji, bylo to v letech, kdy řady tehdejší VB opouštěla řada kvalitních lidí, kteří nemohli snést chování nadřízených. A do plejády tehdejších šéfů chtě nechtě musím zařadit i plk. Bečváře, politruka S SNB hl. m. Prahy. Že by přeci jen reinkarnace fungovala?
To je jen můj skromný příspěvek k diskusi, proč odchází množství lidí od PČR do civilu. Nemusíte se mnou souhlasit, můžete být dokonce i proti, ale to je tak všechno, co s tím můžete udělat.

Pokud se Vám nelíbí, to co jsem napsal níže o příjmech policistů (modelový případ "mladíka" celý život v 3 PT), jsou pouze dvě možnosti (navrácení příplatků neuvažuji), a to:

1. Zvýšit tarify o cca 5-10.000,- Kč za současného zachování výsluh.
2. Zvýšit tarify o cca 5-10.000,- Kč a zrušit výsluhy.

Mám pocit, že varianta č. 2 je tou, kterou si svým nářkem asi chcete vyprosit.

neřeš, tady brečí jen ti kteří ještě u policie (za těch pár roků co slouží) nic nedokázali, nebo jsou tak neschopní, že kdyby sloužili do smrti tak stejně nic nedokáží, proto si "něco" dokazují tady a očekávají, že občan neznalý poměrů u policie, je bude litovat jako chudinky, kterým je státem křivděno, ovšem nechápou (pouze do výše jejich IQ), že to co je tady denně omýláno se jednou i obyčejnému člověku také otráví. V minulosti je možná občan i litoval, dnes??? už jsou mu jen k smíchu,...

pro prvého přispěvatele

A proto je potřeba každého ufňukance seknout argumentem, proti kterému nebude moci nic namítnout (samozřejmě kromě vulgarit, což není námitka, ale výpověď o jeho duchovnu).

Ano dokolečka dokola a zase dokolečka dokola a tak stále, až je to jenom bla, bla, bla.

Ale nepopiratelným faktem je to, že ty hromadné úprky od Policie ČR a jinak se tomu ani nedá říkat, musejí mít nějakou tu příčinu. Ať někdo spočítá kolik již odešlo lidí v průběhu 5 let. V zahraničí člověk běžně vidí i na ulici věkovou všehochuť policistů. U nás se to již začíná podobat skautskému oddílu.

A teď se opakuji ( bla, bla, bla )

To, že na 46000 míst policistů ČR chybí kolem 5.500 míst
a na 9.500 míst profi hasičů v ČR chybí asi kolem 80 míst je faktickým problémem " něčeho " co umí někdo definovat a někdo ne. To, že jsou obě tyto profese pod stejným zákonem o služ. poměru a z toho vyplývajících, jak " pozitiv " , tak " negativ ", tedy například to stále omílané zvýhodnění odchodu do civilu na rentu, jaksi nějak zůstává bez odezvy třeba právě u těch hasičů. Co to tedy smrdí v tom našem království " policie ". Čím to je, že okolo slyším služebníky v uniformě po 10 letech služby, jak plánují odchod pryč znechuceni službou. Proč ty lidi přestalo bavit " pomáhat a chránit ". A při tom to jsou i často lidi, kteří se sami staví do role lidí, kteří šli k policii skutečně " pomáhat a chránit ". Tedy alespoň měli takové ideje.
Není to jen o penězích, je to také o otrávenosti lidí nad způsoby u policie, chybějící motivace, častá nesmyslná práce, postavení policie ve společnosti - také díky za výrazné pomoci politiků, kterým to asi tak vyhovovalo, že si do té policie mohou kopnout atd. Tenhle namíchaný jedovatý plyn otrávil evidentně již hodně poldů.

Tě F1 obdivuji , jakou máš výdrž v házení perel vepřovýmu. Občas se tu člověk něco dozvěděl, občas zasmál, ale tahle prezentace lehce zmateného UK, už nudí. Měl by dostat sedativa, ale vůbec bych se nedivil , kdyby měl nějakou funkci u naší moderní firmy.

ty jsi šel k PČR, abys dělal kariéru? Ty jsi šel k PČR, abys byl po letech na funkci? A sakra a já pomáhal od školy slabším a vracel jim svačiny a totéž dělal i u firmy, ke které jsem s tímto nastoupil. Nějaká kariéra mě vůbec nezajímala do doby, než jsem zjistil, kolik takových obejdů, co za desítky roků nikdy pořádně na ulici nesloužili machruje na funkcích a rozumuje nad tím, jak se má chlap zachraňující kejháky na ulicích chovat a jak reagovat i na to poslední, které ho v uniformě drželo, když chybělo chování a jednání, vztahy, komunikace, prostředí, vybavení aj.

Ne, karieru u policie nedělám, nejsem u policie s cílem získat po letech funkci, taky nevracím ve škole slabším svačiny, ani toto nebylo důvodem mého nástupu k policii. Nějaká kariéra mě vůbec nezajímala a nezajímá, desítky roků pořádně sloužím na ulici, nemachruji na funkcích a nerozumuji nad tím, jak se má chlap zachraňující kejháky na ulicích chovat a jak reagovat i na to poslední, které ho v uniformě drželo, když chybělo chování a jednání, vztahy, komunikace, prostředí, vybavení aj., ale i bez rozumování ty kejháky doslova desítky let na ulicích zachraňuji,...a to že chybí chování a jednání, vztahy, komunikace, prostředí, aj. je chybou tvých kolegů, u nás to nechybí,.... tak nebreč a konej, aby to nechybělo ani u vás,

Všichni máme možnost volby, tak se zvedni, dej žádost do civilu a uvidíme....
Netvrdím, že jde vše v poho, ale jaký si to uděláš, takový to máš...
Jde o můj názor, jen se o něj dělím, nikomu ho nevnucuji.

a kdepracuješ, jdu k Vám :-))))

tohle žvaní s oblibou ti, co nenáborovali ani jednoho člověka k firmě. Takové žvásty mě opravdu nezajímají, kolem mě odchází dost lidí na to, aby mi to vadilo nebo abych to házel za hlavu. Nedoplatím na to totiž já, já se o sebe postarám bez potíží. Zkus přemýšlet nad tím, co udělat pro to, aby ti lidé neodcházeli a něco pro to udělat a ne neustále žvanit věty typu: "Tak si jdi".... Jestli nejsi slepý, lidi jdou a pořád se nic nemění. Na závěr se zkus zamyslet nad tím, kdo odnese podstavy, přetížení lidí pracujících za chybějící, zdarma, za peníze z roku 2007 i v 2010. Hádej. P.S.: odešel další dobrý parťák po 12 letech služby, tak se nediv, že jsem vytočený z podobných keců....

a co zkusit s tím, co nefunguje, něco udělat a ne se balit pořád do civilu? To tě nenapadlo?

Vážení, stěžujete si, jak s Vámi je nepěkně zacházeno (od nadřízených, pachatelů, spoluobčanů), ale na moji argumentaci se Vám, kromě urážek, nějak nedostává slov. Kde bude asi chyba?

Tak si ještě vážený pane k těm Vašim krásným cifrám připočtěte 34 let x 150 hod. "zdarma", nemožnost si přivydělat jedinou korunu jinou činností a další skvělé výhody. Jmenujte mi další tak skvělou práci, kde jste povinen pro zaměstnavatele nasadit vlastní život. Argumentů je mnoho, ale nemá cenu je zde uvádět, Vy zjevně nevíte o čem hovoříte. Běžte si to zkusit, volných míst je mnoho. I Vy si můžete užít Vámi uváděné výhody.

150 hodin - § 54 z.č. 361/2003 Sb., - Příslušníkovi lze v důležitém zájmu služby nařídit výkon služby přesčas nejvýše v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce.

Vážený pane, pokud si necháte pod hlavičkou důležitého zájmu služby od nadřízeného vnutit bežný výkon Vaší služební činnosti, tak je to jenom Váš osobní problém. Kapišto?

Ano, ale to již není jen o tom, že nějaký přímý nadřízený zneužívá. Ono je to evidentně za tiché podpory i Krajských ředitelů, když například v průměru byl stav proplacených a neproplacených přesčasových hodin celorepublikově v průměru 5O % ku 50 %, ale např. Ústecký kraj neproplatil 98 % přesčasů a proplatil 2 %. V současné době tyto hodiny ( 150 ) využívají na cvičení pořádkových jednotek a pod. a to po tolikrát přetřásaném zneužívání " výjimečnosti " 150 hodin v důležitém zájmu služby, jednání NOSP s pol. prezidentem, který vydal plnění trvalého úkolu. Prostě nejsou prachy, tak se to zneužívá. Přijeď na mimořádnou službu. Cestu na mimořádnou službu si zaplať ze svého a zadotuj stát. Co na tom, že poslanci si klidně budou platit hromadnou dopravu ze svého, ale až jim zvednou plat ( jinak by na to neměli ). Četníka ženou na mimořádnou službu a ať si to tedy zaplatí. Holt mimořádná služba něco stojí. Tohle se přeci děje masově, bez skrupulí a v tom je problém, že kam se to dostalo. Okolo šmejda se točí samá práva, která si nikdo nedovolí zpochybnit, ale s tím četníkem je smýkáno jako s hadrem a že si ten kontrast moc dobře uvědomuje je jen faktem. Není to tak jednoduché s tím kapištěm.

UK, ty jsi asi spadl na hlavu. Asi nevíš, že pod důležitý zájem služby jde "napasovat" úplně všechno. Stěžuj si, že stejná práce není důležitý zájem služby a vytře si s Tebou každý nadřízený svůj kaďák. Asi jsi opravdu trochu mimo.

Každý vedoucí si dovolí k podřízenému jen to, co si nechá podřízený od nadřízeného líbit. Tak se vzmuž (jsi-li chlap alespoň kalibru Petry Lhotákové) a nenech si tebou kritizované od vedoucího líbit, potom ovšem ztratíš důvod si tady ztěžovat na svého nadřízeného. Jsi-li chytrý, využiješ litery zákona ve svůj prospěch, v opačném případě buď zticha a mlčky trp.

Všichni máme možnost volby, tak se zvedni, dej žádost do civilu a uvidíme....
Netvrdím, že jde vše v poho, ale jaký si to uděláš, takový to máš...
Jde o můj názor, jen se o něj dělím, nikomu ho nevnucuji.

Jenže právě ono kouzelné "důležítý zájem služby"...pro chod útvaru je důležité pokrýt služby...pro chod útvaru je důležité zajistit ostrahu cel...pro chd útvaru je důležité poslat lidi na DBA...pro chod útvaru je důležité zpracovat spisi...pro chod útvaru blablabla....To je právě ta kouzelná formule. Takže mi tady nevykládejte něco o tom že co si necháme líbit to máme.