4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Kliku ty magore vezmi si prášek.

Jsi chudák a bohužel pravda ti je proti srsti. Myslím, že tvé rozhodnutí v praxi je ovlivněno !!! a místo prášku si dej pauzu, protože ti to leze nějak na mozek. Když tady někdo napíše svůj názor a něco proti PČR, je to špatně, ale bohužel takto jste vnímáni na veřejnosti! Mám návrh, uděláme anketu a budeme se ptát lidí na ulici, co si o Vás myslí t.j. PČR versus MP. Předem znám výsledek a proč tomu tak je si odpověz sám!!!

jesti je tady někdo chudák, jsi to ty (pardon vy) a je mi vás líto. Z vaší argumentace je zřejmé, že vám je absolutně jedno, jestli tu komunikujete se zkušeným vyšetřovatelem, policistou s několika desítkami let praxe, speciálně vycvičenými policisty ze zásahových jednotek nebo z obvodních oddělení, kteří dělají tolik práce v administrativě, co vy neuvidíte za celý svůj život ani kdybyste dělal 20 let v tiskárně. Vy prostě máte třídního nepřítele Policii ČR a tak budete hudrovat do aleluja, dokud rozumější neustoupí. Přeji Vám v tomto hodně úspěchů, já si zde užil a odcházím, s Vámi se debatovat nedá, vy to totiž nechcete. Sbohem

Kliku já mám lepší návrh.Uděláme anketu a budeme se ptát lidí na ulici, co si myslí a co je pro ně přijatelnější,jestli nadstav poldů v kancelářích,nebo podstav poldů na ulici.Já odpověď znám a sloužím na ulici a ty?

Pavle, v tomto máš zajisté pravdu, ale myslím, že to je otázka pro toho nahoře. Mám s ním také nevyřízené účty, ale trochu jiné než trápí Vás.

Kliku

V tom případě vítej do klubu "přátel" I.L.

29.04.2008 17:31 jirka

Za co chcete odměny, vždyť je vás vidět tak maximálně na procházce po parku, případně hrát plácačkami tenis či někde v noci stát zaparkované v ústraní v těžkém limbu.

Ano. je to většinou tak a proto plný souhlas! Znám, vím o tom a po třech pivech ti měšťák řekne, jak se slouží společné hlídky po 20h. Jinak včera krásné počasí a hlídky na cestě a dnes malinko pod mrakem a už jsou v kutlochu a bude to pokračovat, než zase bude hezky. Je to na přidání tak možná pár na holou!!!

Kliku vypni se nevíš o čem mluvíš

Já možná nevím o čem mluvím, ale vidím a slyším dobře!!!

Já Tě chápu, nedokázal jsem si dříve také představit co práce policisty obnáší, ale teď už to vím a můžu Ti to říct psaní, lhůty, psaní, lhůty, psaní, lhůty, psaní, lhůty,psaní, lhůty, psaní, lhůty,psaní, lhůty, psaní, lhůty,psaní, lhůty, psaní, lhůty,psaní, lhůty, psaní, lhůty,psaní, lhůty, psaní, lhůty. Je Ti to jasné, rozumíš tomu, stačí Ti to, jestli ne, tak se přihlas mezi těch pár co zůstalo a můžeš si to vyzkoušet. Jen tak mimochodem já o žádné odměny nestojím, jelikož 1000,Kč za rok mě nezabije.

Tykání mi nevadí mezi kolegama, ale zde diskutuje policista s civilem. Vadí mi vulgarita (i na této stránce ty debile...). Řekni mi, kde jsem napsal, že zde píší jen poldové do 5 let délky služby. Ale v poslední době čím mladší polda tím vulgárnější (podle vlastní zkušenosti). Civil mi nevadí, všude chleba od dvou kůrkách, já hlavně již potřeboval změnu.

tu změnu potřebuje asi každý po cca 10-15 letech a když nepřijde u jednoho zaměstnání, rozhodne se odejít. Uvažuji o tom pořád. Stejně jako nepoznáme, jestli zde píše polda s kratší délkou služby, stejně tak nepoznáme, jestli je vůbec poldou. Jedna z nevýhod anonymního diskuzního fóra, ale s tím také nic nenaděláme :-)) Tak přeji klidnou práci v soukromém sektoru, zdraví a slušnější diskuze, měj se :-)))

jen na okraj. Původně jsem se domníval, že je to pouze sledovaný, ale nakonec z mé vlastní zkušenosti jsem zjistil, že víc, než to. Nevím, čím jsem si to zasloužil, ale zamezili mi přístup z jedné IP adresy. Stalo se mi to poté, co jsem měl už podruhé otázky přímo na Langera, jednou mi odpověděl vyhýbavě na Idnes , podruhé v Blesku vůbec, ale od toho dne jsem tu s původní IP adresou skončil. Občas sem, jako bejvalej zaskočim, ale je to tu pořád stejný. Tady to nevyřešíte, tak začněte něco dělat, nebo třeba nedělat. Náznaky na UBS už byly. Ale je to spíš jen plácání do vody.

UBS ani NOSP nic nevyřeší, dokud lidi nepochopí, že je síla v organizovanosti a z vlastní zkušenosti vím, že u "naší firmy" je drtivá většina vyčůránku typu - udělej sám a já se svezu - takže zase o ničem :-(

Jak to tady čtu tak u policie je to čím dál horší. Sloužil jsem 23 let a do C jsem odešel před 2 roky. Sloužil jsem celou dobu na OOP (v průměrů 20 policistů). Do civilu jsem neodešel kvůli penězům, nikdy jsem neříkal, že mám málo peněz, rovněž tak jsem neodešel ohledně nějakým sporům s přímým nadřízeným se kterým jsem vycházel dobře a ani jsem neměl nějaký spor s jinýma nadřízenými. Rovněž práce si mi líbila, kdy jsem pracoval jako zpracovatel, ale na takovém OOP i další práce (práce všeho druhu). Odešel jsem z důvodu, že se mi již nelíbilo jak vedení policie od okresu výše začalo předvádět svojí politiku a zejména její aplikaci t.j. arogance, povýšenost, kariérismus, nařízení, které postrádali jakoukoliv logiku a slušné velitele spláchli sebou. Na druhé straně nastupující generace je to samé, mistři světa aniž by něco uměli a dokázali a od samotného začátku, pokud není po nich tak křičí. Je to vidět i zde na tomto foru. Je hned většinou poznat, kdo článek napsal podle vulgarity, samá tykačka a pokud má někdo jiný názor tak urážky a podobně. Co dneska v policejních školách učí? Policista by se měl slušně chovat za každé situace a to i když je anonymní. Ten, kdo slouží méně jak 5 let (jsou výjimky) by si ani neměl říkat, že je policista, ale pouze, že pracuje u policie, tím neříkám, že si nezaslouží mzdu, protože riziku se již vystavuje (starší policisté určitě chápou a těch co se to týká pochopí až budou starší). Nelíbí se mi, že se tady brečí pořád, že s platem neuživí rodinu. S platem policisty rodinu každý uživí (nesmí, ale hned chtít mít vše). Když se mu nelíbí plat tak ať aspoň brečí, že si myslí, že pracuje dobře a chce být lépe odměněn. Nejvíc brečí ty mladší a určitě se mu plat nezměnil od nástupu a jaký mu byl garantován (mimo předčasových neplacených hodin, ale ty existovaly již před tím, že do 22.00 se pracovalo přesčas zadarmo, říkalo se že to máš v hodnostním). Je třeba si sednou a začít počítat zda, jsem si od nástupu k policii platově pohoršil (průměrný plat, hodnota platu vůči civilnímu platu a podobně).Převážně se tady diskutuje o platech, ale skoro vůbec ne co mi se mělo změnit jiného u policie, o zákonech a podobně.

jak jsi exkolego přišel na to, že tu reagují jen poldové do 5let délky služby? Celkem by mě tvůj výzkum zajímal...:-)))

a nezlob se prosím, že ti nevykám, v policejní branži je to ve výkonu běžné. Pokud navíc srovnám další diskuzní fóra na Internetu, je toto sice tvrdší, ale ne sprosté. Z výkonu jistě moc dobře znáš, coje to vulgarita a hulvátsví. Souhlasím s tebou v tom směru, že slečinky typu: "Nemám čím uživit rodinu" aj. jsou uplakané báby, ale je zbytečné se tím zabývat. Tyhle lidi nezměníš. Jak je jinak v soukromém sektoru, měnil bys?

Promiň reakci jsem omylem dal do nového článku.

100 % souhlas .

1. Dnes je 29.04.2008 a plán služeb na měsíc květen není ještě jako každý předchozí měsíc vyhotoven.
2. Odměny hlídkařů nejsou, protože podle velitele na to mají nárok, jen úsekáři, kterých je málo...
3. Všichni hlídkaři z OOP mají hodnocení DOBRÉ - utéci se nedá
4. Za 6. měsíců na tomto OOP nemám žádnou odměnu, jakožto všichni další hlídkaři.

Připadá Vám to normální za takových podmínek pracovat?

ad 1. To si asi budeš muset pobrečet u šéfa
ad 2. To se asi budeš muset zeptat velitele služby. (ale odměny nejsou nikde)
ad. 3. Ale dá. Vedoucí ti může napsat nové hodnocení.
ad 4 . No teď asi souhrn na otázky 2-3 nezlob se na mě , ale co jsi ze 6 měsíců dokázal tak zázračného , že chceš odměny a hodnocení lepší než DOBRÉ. ???????

Za co chcete odměny, vždyť je vás vidět tak maximálně na procházce po parku, případně hrát plácačkami tenis či někde v noci stát zaparkované v ústraní v těžkém limbu.

za posledních x měsíců jsem zadržel několik nebezpečných pachatelů, zajišťoval desítky speciálních služeb a tvé házení všech do jednoho pytle mě uráží. Taky nepíšu nic o tom, že jsi neschopný a nic neděláš, protože tvůj kolega pekař zapekl myš do chleba, kapišto?

By mě zajímalo čeho se dopustili ti nebezpeční pachatelé a jaké speciální služby jsi zajišťoval.

a to je tak všechno a pozor na ten chleba....:-)))

No, on i pachatel trestného činu zanedbání povinné výživy dle § 213 tr. zákona je zvlášt nebezpečný. Z jakého důvodu by jinak byl tento čin zařazen v zákoně mezi trestnými činy.

čin nebezpečný pro společnost, ne čin zvláště nebezpečný pro společnost. Zvláště nebezpečný tak max.recidivista, chceš-li polemizovat nad malichernostmi, zdař

matláš do toho materiální stránku TČ, ale v mém příspěvku se to týkalo osoby pachatele (nikoliv ve smyslu § 41 tr. zákona) a nikoliv materiální stránky TČ

o ní jsem hovořil úmyslně. Načti si § 62 trestního zákona, to by mělo stačit. A neřeš koho jsem chytl nebo nechytl, přemýšlej nad smyslem vložení příspěvku.

http://www.policista.cz/clanky/reportaz/policie-ukazuje-vice-svo u-neschopnost-nez-schopnost-rika-reporterka-225/

Možná některým tazatelům odpovím jednou krátkou historkou. V nedávné době jsem hovořil se svým bývalým kolegou, pracujícím v nižší velitelské funkci na úrovni kraje. Záměrně neuvádím bližší údaje, každému je jistě jasné proč. Tento kolega u PČR slouží cca 30 let. Zaujalo mě to, co řekl o svém současném nadřízeném. Řekl, že za svoji kariéru zažil několik velitelů, většiny si více či méně vážil, i když každý měl své mouchy. Současný velitel je však člověk, kterého není možné si vážit, neboť nejenže velí něčemu, o čem nemá vůbec pojem, tudíž tomu naprosto nerozumí, tímto se nijak netají, ale ještě navíc naprosto ignoruje základního zásady slušného chování a principů jednání nadřízeného vůči podřízeným. Z vlastní zkušenosti z doby, než jsem od PČR odešel, musím s názorem svého bývalého kolegy souhlasit. Za svojí takřka třicetiletou kariéru jsem se také setkal s celou řadou velitelů. S většinou z nich se dalo vyjít a bylo možné si jich vážit, někteří dokonce byli skvělí šéfové. jen v polovině 80. let jsem se setkal s člověkem, který dělal tehdy náčelníka jednoho místního oddělení v Praze. Toho jsem již tehdy hodnotil jako člověka, který velí něčemu, čemu nerozumí, a jeho lidské kvality byly na úrovni závodního chrta. Možná, že se situace opakuje a k vedoucím funkcím se v současné době dostávají lidé, kteří mají obdobný profil, jako tehdejší vedoucí MO. A, upozorňuji, bylo to v letech, kdy řady tehdejší VB opouštěla řada kvalitních lidí, kteří nemohli snést chování nadřízených. A do plejády tehdejších šéfů chtě nechtě musím zařadit i plk. Bečváře, politruka S SNB hl. m. Prahy. Že by přeci jen reinkarnace fungovala?
To je jen můj skromný příspěvek k diskusi, proč odchází množství lidí od PČR do civilu. Nemusíte se mnou souhlasit, můžete být dokonce i proti, ale to je tak všechno, co s tím můžete udělat.

Pokud se Vám nelíbí, to co jsem napsal níže o příjmech policistů (modelový případ "mladíka" celý život v 3 PT), jsou pouze dvě možnosti (navrácení příplatků neuvažuji), a to:

1. Zvýšit tarify o cca 5-10.000,- Kč za současného zachování výsluh.
2. Zvýšit tarify o cca 5-10.000,- Kč a zrušit výsluhy.

Mám pocit, že varianta č. 2 je tou, kterou si svým nářkem asi chcete vyprosit.

neřeš, tady brečí jen ti kteří ještě u policie (za těch pár roků co slouží) nic nedokázali, nebo jsou tak neschopní, že kdyby sloužili do smrti tak stejně nic nedokáží, proto si "něco" dokazují tady a očekávají, že občan neznalý poměrů u policie, je bude litovat jako chudinky, kterým je státem křivděno, ovšem nechápou (pouze do výše jejich IQ), že to co je tady denně omýláno se jednou i obyčejnému člověku také otráví. V minulosti je možná občan i litoval, dnes??? už jsou mu jen k smíchu,...

pro prvého přispěvatele

A proto je potřeba každého ufňukance seknout argumentem, proti kterému nebude moci nic namítnout (samozřejmě kromě vulgarit, což není námitka, ale výpověď o jeho duchovnu).

Ano dokolečka dokola a zase dokolečka dokola a tak stále, až je to jenom bla, bla, bla.

Ale nepopiratelným faktem je to, že ty hromadné úprky od Policie ČR a jinak se tomu ani nedá říkat, musejí mít nějakou tu příčinu. Ať někdo spočítá kolik již odešlo lidí v průběhu 5 let. V zahraničí člověk běžně vidí i na ulici věkovou všehochuť policistů. U nás se to již začíná podobat skautskému oddílu.

A teď se opakuji ( bla, bla, bla )

To, že na 46000 míst policistů ČR chybí kolem 5.500 míst
a na 9.500 míst profi hasičů v ČR chybí asi kolem 80 míst je faktickým problémem " něčeho " co umí někdo definovat a někdo ne. To, že jsou obě tyto profese pod stejným zákonem o služ. poměru a z toho vyplývajících, jak " pozitiv " , tak " negativ ", tedy například to stále omílané zvýhodnění odchodu do civilu na rentu, jaksi nějak zůstává bez odezvy třeba právě u těch hasičů. Co to tedy smrdí v tom našem království " policie ". Čím to je, že okolo slyším služebníky v uniformě po 10 letech služby, jak plánují odchod pryč znechuceni službou. Proč ty lidi přestalo bavit " pomáhat a chránit ". A při tom to jsou i často lidi, kteří se sami staví do role lidí, kteří šli k policii skutečně " pomáhat a chránit ". Tedy alespoň měli takové ideje.
Není to jen o penězích, je to také o otrávenosti lidí nad způsoby u policie, chybějící motivace, častá nesmyslná práce, postavení policie ve společnosti - také díky za výrazné pomoci politiků, kterým to asi tak vyhovovalo, že si do té policie mohou kopnout atd. Tenhle namíchaný jedovatý plyn otrávil evidentně již hodně poldů.

Tě F1 obdivuji , jakou máš výdrž v házení perel vepřovýmu. Občas se tu člověk něco dozvěděl, občas zasmál, ale tahle prezentace lehce zmateného UK, už nudí. Měl by dostat sedativa, ale vůbec bych se nedivil , kdyby měl nějakou funkci u naší moderní firmy.

ty jsi šel k PČR, abys dělal kariéru? Ty jsi šel k PČR, abys byl po letech na funkci? A sakra a já pomáhal od školy slabším a vracel jim svačiny a totéž dělal i u firmy, ke které jsem s tímto nastoupil. Nějaká kariéra mě vůbec nezajímala do doby, než jsem zjistil, kolik takových obejdů, co za desítky roků nikdy pořádně na ulici nesloužili machruje na funkcích a rozumuje nad tím, jak se má chlap zachraňující kejháky na ulicích chovat a jak reagovat i na to poslední, které ho v uniformě drželo, když chybělo chování a jednání, vztahy, komunikace, prostředí, vybavení aj.

Ne, karieru u policie nedělám, nejsem u policie s cílem získat po letech funkci, taky nevracím ve škole slabším svačiny, ani toto nebylo důvodem mého nástupu k policii. Nějaká kariéra mě vůbec nezajímala a nezajímá, desítky roků pořádně sloužím na ulici, nemachruji na funkcích a nerozumuji nad tím, jak se má chlap zachraňující kejháky na ulicích chovat a jak reagovat i na to poslední, které ho v uniformě drželo, když chybělo chování a jednání, vztahy, komunikace, prostředí, vybavení aj., ale i bez rozumování ty kejháky doslova desítky let na ulicích zachraňuji,...a to že chybí chování a jednání, vztahy, komunikace, prostředí, aj. je chybou tvých kolegů, u nás to nechybí,.... tak nebreč a konej, aby to nechybělo ani u vás,

Všichni máme možnost volby, tak se zvedni, dej žádost do civilu a uvidíme....
Netvrdím, že jde vše v poho, ale jaký si to uděláš, takový to máš...
Jde o můj názor, jen se o něj dělím, nikomu ho nevnucuji.

a kdepracuješ, jdu k Vám :-))))

tohle žvaní s oblibou ti, co nenáborovali ani jednoho člověka k firmě. Takové žvásty mě opravdu nezajímají, kolem mě odchází dost lidí na to, aby mi to vadilo nebo abych to házel za hlavu. Nedoplatím na to totiž já, já se o sebe postarám bez potíží. Zkus přemýšlet nad tím, co udělat pro to, aby ti lidé neodcházeli a něco pro to udělat a ne neustále žvanit věty typu: "Tak si jdi".... Jestli nejsi slepý, lidi jdou a pořád se nic nemění. Na závěr se zkus zamyslet nad tím, kdo odnese podstavy, přetížení lidí pracujících za chybějící, zdarma, za peníze z roku 2007 i v 2010. Hádej. P.S.: odešel další dobrý parťák po 12 letech služby, tak se nediv, že jsem vytočený z podobných keců....

a co zkusit s tím, co nefunguje, něco udělat a ne se balit pořád do civilu? To tě nenapadlo?

Vážení, stěžujete si, jak s Vámi je nepěkně zacházeno (od nadřízených, pachatelů, spoluobčanů), ale na moji argumentaci se Vám, kromě urážek, nějak nedostává slov. Kde bude asi chyba?

Tak si ještě vážený pane k těm Vašim krásným cifrám připočtěte 34 let x 150 hod. "zdarma", nemožnost si přivydělat jedinou korunu jinou činností a další skvělé výhody. Jmenujte mi další tak skvělou práci, kde jste povinen pro zaměstnavatele nasadit vlastní život. Argumentů je mnoho, ale nemá cenu je zde uvádět, Vy zjevně nevíte o čem hovoříte. Běžte si to zkusit, volných míst je mnoho. I Vy si můžete užít Vámi uváděné výhody.

150 hodin - § 54 z.č. 361/2003 Sb., - Příslušníkovi lze v důležitém zájmu služby nařídit výkon služby přesčas nejvýše v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce.

Vážený pane, pokud si necháte pod hlavičkou důležitého zájmu služby od nadřízeného vnutit bežný výkon Vaší služební činnosti, tak je to jenom Váš osobní problém. Kapišto?

Ano, ale to již není jen o tom, že nějaký přímý nadřízený zneužívá. Ono je to evidentně za tiché podpory i Krajských ředitelů, když například v průměru byl stav proplacených a neproplacených přesčasových hodin celorepublikově v průměru 5O % ku 50 %, ale např. Ústecký kraj neproplatil 98 % přesčasů a proplatil 2 %. V současné době tyto hodiny ( 150 ) využívají na cvičení pořádkových jednotek a pod. a to po tolikrát přetřásaném zneužívání " výjimečnosti " 150 hodin v důležitém zájmu služby, jednání NOSP s pol. prezidentem, který vydal plnění trvalého úkolu. Prostě nejsou prachy, tak se to zneužívá. Přijeď na mimořádnou službu. Cestu na mimořádnou službu si zaplať ze svého a zadotuj stát. Co na tom, že poslanci si klidně budou platit hromadnou dopravu ze svého, ale až jim zvednou plat ( jinak by na to neměli ). Četníka ženou na mimořádnou službu a ať si to tedy zaplatí. Holt mimořádná služba něco stojí. Tohle se přeci děje masově, bez skrupulí a v tom je problém, že kam se to dostalo. Okolo šmejda se točí samá práva, která si nikdo nedovolí zpochybnit, ale s tím četníkem je smýkáno jako s hadrem a že si ten kontrast moc dobře uvědomuje je jen faktem. Není to tak jednoduché s tím kapištěm.

UK, ty jsi asi spadl na hlavu. Asi nevíš, že pod důležitý zájem služby jde "napasovat" úplně všechno. Stěžuj si, že stejná práce není důležitý zájem služby a vytře si s Tebou každý nadřízený svůj kaďák. Asi jsi opravdu trochu mimo.

Každý vedoucí si dovolí k podřízenému jen to, co si nechá podřízený od nadřízeného líbit. Tak se vzmuž (jsi-li chlap alespoň kalibru Petry Lhotákové) a nenech si tebou kritizované od vedoucího líbit, potom ovšem ztratíš důvod si tady ztěžovat na svého nadřízeného. Jsi-li chytrý, využiješ litery zákona ve svůj prospěch, v opačném případě buď zticha a mlčky trp.

Všichni máme možnost volby, tak se zvedni, dej žádost do civilu a uvidíme....
Netvrdím, že jde vše v poho, ale jaký si to uděláš, takový to máš...
Jde o můj názor, jen se o něj dělím, nikomu ho nevnucuji.

Jenže právě ono kouzelné "důležítý zájem služby"...pro chod útvaru je důležité pokrýt služby...pro chod útvaru je důležité zajistit ostrahu cel...pro chd útvaru je důležité poslat lidi na DBA...pro chod útvaru je důležité zpracovat spisi...pro chod útvaru blablabla....To je právě ta kouzelná formule. Takže mi tady nevykládejte něco o tom že co si necháme líbit to máme.