Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Naši "manažéři" v akci:

http://www.novinky.cz/clanek/139079-draha-technika-pro-boj-se-zl odeji-aut-lezi-ladem.html

Jo a tak je to se vším.Náčelníků,jak u indiánů,ale nikde není vidět,že by se to zlepšovalo

CIVIL ZA 28...RADĚJI VČIL..PAK KDO VÍ CO BUDE

Berete také na Vašich Okresních ředitelstvích odměny v řádu "stokorun"?

Na našem OŘ ve Východních čechách bereme cca. 3000Kč/čtvrtletí.

U nás na severu jsme žádné čtvrtletní odměny nedostali a odměny u nás byly jenom za zadržené pachatele a stop byl 1.000,- Kč.

OŘ Karviná - 500 kč za rok!!!

Já jsem sice přes 1/2 roku v civilu, ale za 13 let služby u MŘ Plzeň jsem dostal dohromady na odměnách cca 6.000,-Kč., možná to mohlo být až 8, ale víc ani náhodou. Teď těch 6 mám každý čtvrtletí.

U nás letos jen za skutečně něco výjimečného, konkrétně osobně za zadržení pachatele 3 loupežných přepadení nožem na prodavačkách obchodů ( zadržen s nožem před 4 provozovnou za " 5 minut 12 " díky poctivému úsilí - odměna 1.000,- Kč ). Jinak minulý rok v této době rozhodně lepší časy a odměny dostávali i ostatní, co zrovna někoho nezadrželi a pod. U nás si totiž tu odměnu podle mě zaslouží každý už jen pro ten nápad TČ, pokud není lempl od přírody.
Bohužel jaksi těch Langrových " motivačních " 1,5 % na odměny není vidět. Sloužit budeme i dál, ale odměna zahřeje na těle a i v peněžence a toho " hřání " bude asi stále míň a míň, vždyť pomáhat a chránit hřeje samo o sobě, nebo ne ?

Dobrý den, můj dotaz se vztahuje ke služebnímu zákonu a konkrétní aplikaci ve vztahu k titulu Vyšší odborné školy, tedy titulu DiS. Rád bych se zabýval obsazením služebních míst na konkrétním příkladě. Objeví se volné místo v 7 třídě ( komisař, na které je požadavek vyšší odborné nebo vysokoškolské vzdělání v bakalářském studijním programu a 6 let doba trvání služebního poměru) v první fázi je tato pozice za zmíněných podmínek zveřejněna příslušníkům PČR. Na tuto pozici se tedy mohou přihlásit ti, kdo splňují podmínky. To v praxi znamení vyšší odborné s 6 lety služby nebo vysokoškolské vzdělání i bez praxe cestou zrychleného postupu ( nerozumím proč je tak razantní rozdíl v bakalářském a vyšším odborném vzdělání, ale budiž). Pokud ovšem místo obsazeno v této fázi není, nastupuje druhá fáze kdy je nabídnuto uchazečům z řad veřejnosti. Zde odpadá nutnost odsloužených let což znamená že vhodným uchazečem je kdokoli, kdo má VOŠ a nebo VŠ minimálně v bakalářském studiu. A tudíž jsou silně znevýhodněni příslušníci PČR kteří jsou již ve služebním poměru s titulem DiS. . To je směřováno k tomu, aby takový příslušník dal výpověď a hlásil se na místo z pozice civilisty a tím přeskočil nutnost 6let služby?

Děkuji

Zlatý civilní sektor bez buzerace a ponižování.

otázka vzdělání se řešila z pozice mocnějších. Bohužel i já jsem řešil problém a to, že jsem absolvoval VŠ s titl. Bc. Návazný program tohoto (technického) oboru není. Bohužel můj dotaz nikoho nezajímal, že na moji tabulku byl zvýšen požadavek na Mgr. A tak dopadne i tvůj dotaz kolego...vyzní do ztracena....

Kolegové a kolegyně. Mám na vás na všechny dotaz. Je zde mezi diskutujícími někdo, nebo znáte někoho, kdo se fyzicky zúčastnil, nebo se chtěl zúčastnit darování krve dne 22.4. v Praze v době odstartování akce, od 12:00 hod. za přítomnosti ministra Langera a ostatních, již dříve představených osob, kteří se podíleli na spuštění akce???
Ptám se proto, protože minimálně jednomu kolegovi na stejném transfúzním oddělení nebylo v ten den umožněno darovat společně krev s odůvodněním, že ta akce neplatí ten den pro řadové četníky, ale jen pro "smetánku" (vlastní výraz) z ministerstva a pár "vyvolených", prý kvůli mediální prezentaci. Prostě tam nechtěli mít žádného řadového policistu. Jestli je to pravda, tak je to pěkný HNUS.

Tahle akce s hromadným darováním krve podporovaná jak Ministerstvem vnitra tak i NOSP je pěkně trapná, protože třeba u nás na oddělení dává krev asi 1/3 oddělení. A jestli je pravda co jsi napsal tak nemám slov.

Jsem také dárcem krve, končím třetí desítku. Oproti prvnímu odběru ministrovi mám náskok. Že je za mnou pozadu, to mu nevyčítám, každý jsme jednou začínali, takže to chápu, ale pokud je pravda to, že si ministr ten den udělal z toho odběru pouze vlastní mediální prezentaci a neumožnil (on, nebo personál nemocnice, to je jedno) dalším policistům, ve stejný čas odstartování akce, taktéž darovat krev, tak je to podle mého názoru velká ostuda, jak jeho osobní, tak i všech zainteresovaných na celé akci.

http://revue.idnes.cz/ministr-langer-daroval-krev-na-luzku-lasko val-s-vicemiss-ceresnakovou-1ma-/missamodelky.asp?c=A080424_0750 02_missamodelky_ved
http://www.mvcr.cz/rs_atlantic/project/article.php?id=95043

Na stránkách MVČR jsou fotografie opravdu jen vysokých funkcionářů a mediálně známých osob. Je pravda, že fotografie řadového četníka, který leží na lůžku asi nemá takovou "bonitu", ale opravdu by mne zajímalo, co je pravdy na tom šprochu - výše popsaném.

Jo, tuhle jsem byl po pár měsících na krvi a koukám, že sestřička vyplňuje jakousi A4 a ptá se mě, jestli jsem v odborech. Podotýkám, že jsem byl na krvi ze své vůle a ne že by mě někdo tlačil zeshora... Ivan zkrátka dělá promo akci, ale s tím nemá řada četníků nic společného. Ti tam chodí sami, aniž by je někdo "velel" a už vůbec ne, aby si dělali obrázek na veřejnosti.

Kluci držte se, už jsem ve své malé firmičce a sám na sebe. Zažil jsem čtyři ministry, ale tento úřadující to je likvidace sama.

No, o tom žádná!!! Tak ať se ti daří! :-)

Jen bežte nemakačenkové, alespoň se oddělí zrno od plev. Mladí odcházejí většinou proto, že po nich se požaduje práce a jim se nechtělo a nechce makat.

Koho těmi mladými myslíš ? Hlavními tahouny u PČR jsou většinou kolegové ze střední generace ti co slouží mezi 10 až 20 lety zrovna tito nejvíce odcházejí. Strašně mi připomínáš kolegy na našem oddělení, kteří měli takové blbé kecy na ty co od ledna minulého roku odešli do civilu a nyní nejvíce brečí jak nestíhají.

Co to tady plácáš? Jaké zrno od plev? Když se rozhlédnu u nás na oddělení,tak je to tady samá omladina,která většinou počítá každý měsíc do konce 10 let služby a chce odejít,nebo důchodci v důchodu s platem vedoucího,ale jaksi střední generace je skoro všechna v C.A ty jsi,jako to zrno jo? Podle čeho tak soudíš? Nebudeš ty náhodou jeden z těch důchodců v bačkorách s rizikovým příplatkem v kanclu?

Pavle Pavle, 10 let je minulost (přechodná období končí)

civil za 28..raději nějaká renta, než žádná...jinak tady už to stojí vážně za hovno...

dnes jsem skončil...... děkuji některejm za spolupráci..... ale těch je málo

Největší netáhlo na této diskuzi je Klik, který tu je ve dne v noci a nic nedělá.

No pane, dobrej příspěvek. Jenom bych se tě zeptal, když jsi tak nespokojený a zaneprázdněný, jestli jsi přispěl nějakou korunou na podporu UBS? Ale asi je to z tvého platu hodně viď.

Pro ff: renta bude i nadále, žádný strach, ale bude se danit!!!!

nemám rodinu, kamarády..vlastně nikoho a tak aspoň prudím na těchto stránkách Klik

Ještě něco rozumného plácni, třeba že jsi ztratil erekci!

možná ztratil, ale to co vypouštím z úst nesmrdí tolik jako z Tvé nevymáchané huby, zakoplexovaný a možná se pomočující chudáčku...viď ? :-).

ten klik je talismanem křivohubých a tak se nanamáhej ani s ním komunikovat....

Pro K: to tě lituji, jsi fakt chudáček, jo pravda je někdy krutá!

ano Klitoriku, pravdu je moc krutá :-)

Vykašlete se na tyto příspěvky a neosočujte mého kamaráda z pomocné školy Klika...tímto Tě zdravím Pavel z Modřan

Stále čekám, že z Vás vypadne něco rozumného. Opět jste nezklamali a zase budete sedět na těch vašich prdelích a kritizovat a brečet. Je to ubohé a snaha udělat nějakou změnu mizivá, včetně podpory UBS, potažmo NOS. Opravdu Vás lituji.

většina normálních Tě lituje Kliku. Ale alespoň v jednom jsi výjmečný a to ve své prostotě, kterou se snažíš být výjmečný a povyšovat se nad ostatní tím, že jsi nejmoudřejší. Přitom jsi opravdový Švejk

Nejmoudřejší ne, ale z velké části pravdomluvný a to tu vetšina nechce slyšet a to je to, co Vám nejvíc vadí.

a neb větší blbec než jsme doufali. Ty musíš mít teda hodně kamarádů :-)

Poldo zase nic konkrétního, jenom plácání a plácání. Ty asi taky nevíš kudy kam, tak se na to vyflákni a začni makat na sebe, třeba se probudíš ze snu a běž se odreagovat četbou SLABIKÁŘE.

něco se zanedbalo v tvém ontogenetickém vývoji pakine, ale neva, Tvé poslední slovo bude posvěceno dvěma blesky

ježišmarjá a kdy, že to spadl ze schodů ten Kvík :-)

Jdu raději na tenis a ten SLABIKÁŘ si do oběda opravdu přečti, chybí ti to dočíst do konce. Jinak zase bla bla bla. Můj tip: třetí platová třída s vepřovým kolenem a špatným oběhem krve.

Kliku Ty a na Tenis ? Spíš si hraješ na penis, tak tomu bych věřil Ty naše malinké ubožátko. Já jdu raději na golf :-) jo a slabikář je asi to jediné co jsi četl .. viď ?

Jak to tady čtu tak ten Klik je nějaký divný ? Asi hodně samolibý človíček. Všechno zná, všude byl, takový brouk Pytlík

For pavel: jde ti o peníz a nebo skutečně o to, na co si nevidíš? Jo a fízloj se zachtělo na golf, no to jseš na tom skutečně finančně špatně, ještě jsi zapoměl napsat, že neuživíš rodinu(oblíbený slogan) - to se fakt nedivím, když vyhazuješ prachy za golf. Dle mého jsi rád, že nastartuješ sl. vozidlo ty GOLFE! Dnes čtyřhra a výhra 2:1 a byly to pecky přijď na plac rozhejbat to znuděné tělo! Stejně na fyzické nechodíš, jako většina, střelby to samé a nebreč, že tě vedoucí nepustí. Zbohem a šáteček a spy sladce růžovko.

oprava: spi sladce

Ano Kliku. Jsem zařazen v 1TT a jsem rád, že si dodělám maturitu. V mundůru dokonce spím a pistolku si leštím každý den. Prostě sloužím s láskou takovým Volům jako jsi Ty :-)

pan Pavel se nám uráží

neurážím. Na to bohužel nemáš, ale jsem takový jak si moji maličkost přestavuješ...a spoustu dalších kolegů. Doporučuji tvé ješitnosti podávat se na služební stránky intranetu