Ivan Langer


Děkuji všem za dosavadní přízeň. Rád se s vámi potkám na mém Facebooku. Ivan Langer

Zaujalo mě...

Vrchní soud dal Ivanu Langerovi za pravdu ve sporu s vydavatelem MF DNES a idnes.cz (MAFRA, a.s.) o ochranu osobnosti a zrušil rozsudek soudu prvního...

více »

Ivan Langer
Curriculum vitea

Diskuze

Omlouvám se všem zájemcům o komunikaci se mnou na tomto webu, ale diskuse zde byla pozastavena, beru si na nějaký čas prázdniny :-)

Pokud máte zájem komunikovat se mnou i nadále, můžete využít můj Facebook, rád Vás přivítám mezi své přátele :-)

Ivan Langer

  26.09.2008 23:13 George
 
4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu
  13.05.2008 18:41 bez cukru
 
NOVÉ HESLO POLICIE NEZNÍ POMÁHAT A CHRÁNÍT, NÝBRŽ" SEBRAT SE A ODEJÍT".
  13.05.2008 19:25 Nespokojený Policista
 
Doplním svůj návrh - doplnění nápisu na vozidlech:
POTŘEBUJEME POMÁHAT A CHRÁNIT před zlovůlí státní moci a neschopným NEministrem policie!
  13.05.2008 18:39 amigo
 
Přesně tak to funguje i v tomto sektoru, nelíbí se ti něco tak běž nikdo tě tady nedrží, je to prostě kapitalismus, ale o přidání financí nikdo mluvit nechce, top management je hluchý a slepý k základním požadavkům. Vždyť jenom ta inflace a žívotní náklady jak rostou. Tady chtějí jenom a jenom koláče. Hodně síly všem co zůstavají.
  13.05.2008 12:07 jana zachrdlova <jana.zachrdlova@seznam.cz>
 
Ahoj státní zaměstnanci, přeji vám peníze,ale pořád se zapomíná na ty co pracují v soukromém sektoru.Dělám v potravinářském průmyslu na 3 směny,přesčasy a denně nazdvíhám 8 metráků a s platem nic nenadělám, protože za branou, jak říká majitel firmy, jich stojí pořád dost.Přeji hodně ůspěchů a ahoj
  13.05.2008 12:16 hmm
 
hledat, neustále hledat lepší a fyzicky méně náročnou práci. Až se objeví, s úsměvem na tváři majiteli říct, ať si vezme jednoho, co mu stojí za branou. Přesně takhle to totiž funguje ve státním a už si to začínají někteří odpovědní uvědomovat. Proč pak asi tolik tisíc lidí utíká z tak "luxusních" míst. Držím pěsti.
  13.05.2008 09:23 10%
 
Chtel bych se zeptat, jestli nekdo nevi, jak to bude s 10%, ktere jsou zvysene dle §114 odst. 2. Nema k tomu nekdo blizsi info? Nekde jsem cetl, ze to maji zrusit a hodiny ze 150 navysit na neomezene. Pry to je demotivujici???
  13.05.2008 09:34 pro 10%
 
je pořád 10%, žádné zvýšení se nekoná, tady je znění uvedeného § 114 :

§ 114
Základní tarif

(1) Základní tarif je měsíčně poskytovanou složkou služebního příjmu, která je stanovena v měsíčních částkách za stanovenou dobu služby. Příslušník má nárok na základní tarif, který je stanoven pro tarifní třídu stanovenou pro služební místo a služební hodnost, do níž je jmenován, a pro tarifní stupeň, do kterého je zařazen.

(2) Základní tarif, na který má příslušník nárok podle odstavce 1, se zvyšuje o 10 % příslušníkovi, který vykonává službu ve dvousměnném, třísměnném nebo nepřetržitém režimu služby.

(3) Základní tarif včetně zvýšení se zaokrouhluje na desítky korun nahoru.
  13.05.2008 15:25 ???
 
Novela zákona o policii ČR?
  13.05.2008 16:30 !!!
 
10% jen do konce roku!!!
  13.05.2008 17:08 zruseni priplatku 10% ?
 
Takze novelou k 1.1.2009 se rusi priplatek 10% ???
  13.05.2008 20:47 co má
 
novela zákona o policii společného se zákonem o služebním poměru. Zase tu vymýšlíte nesmysly, zoufalci a kachnaři, nic jiného nejste. Navíc se nenovelizuje 283/91Sb, ale chystá se díky "deformě" úplně nový zákon o policii a o inspekci s tím, že nakonec asi "o inspekci" ze zákona odstraní a schválí samostatný zákon pro inspekci.

tak si nechte svoje žvásty a kachny pro někoho jiného a nevymýšlejte blbosti. Sbohem
  14.05.2008 08:40 klobása
 
dlouho jsem tu nebyl a nic se tu nezměnilo, pavlačový drby, nářky, blbý kecy a hlavně neschopnost některých kolegů samostatně myslet...
  12.05.2008 23:04 prap.
 
celej den ani názor....... to se mi nelíbí....že by cenzura
  11.05.2008 20:07 INFLACE
 
INFLACE STÁLE OKUPUJE HRANICI 7,2 % , PLATY NADÁLE KLESAJÍ.
  14.05.2008 18:37 SVRČ
 
Když se ti tvůj plat u Policie ČR nelíbí, tak běž makat jinam. V civilu budeš makat daleko víc za menší plat. Máš nadstandartní plat, tak neřvi a makej. Takových co jen řvou a nic u policie nedělaj je hodně.
  14.05.2008 22:16 Takypolda
 
for SVRČ
ty budeš asi nějaký chytrolín, který je v 6 nebo 7 PT ,že? Tak ty mám kurva nejraději, kteří lezou neustále šéfům do zadku, na ulici nevylezou a na poradách mají nejvíc keců. Penez si serete navzájem když přijdou odměny mezi sebou i když jich máte dost a tváříte se jako nepostradatělní. A když se někde neco vysere, tak máte strašně hodně práce ve svých kanclech a všichni se stratíte. Tady rozumuješ. Brzy na vás dojde!!!
  15.05.2008 13:35 klobása
 
pro TAKYPOLDU: A ty jsi co, jasnovidec, že víš tak dobře, co je SVRČ zač ??? Vypadá to, že budeš jeden z těch ukřivděnejch chudinků, pro který je každej, kdo má trošku vyšší funkci jenom řiťolezec, kamcelářská krysa, atd... Jinak jsem taky normální řadovej, ale tyhle vaše kecy mě fakt vždycky serou ! Přestaňte brečet a napadat ostatní a koukejte dělat něco pro to, abyste těm nad váma nemuseli takhle trapně závidět.
  15.05.2008 16:16 XXX-pravý
 
Jsem řadový polda v 5TT a rozhodně souhlasím s názorem SVČR i klobasy. Je pravda, že někteří místo toho aby začali něco dělat, raději tady do nekonečna omílají, že "INFLACE STÁLE OKUPUJE HRANICI 7,2 % , PLATY NADÁLE KLESAJÍ". Platy neklesají přímo, pouze stagnují. Pokles je dán inflací. Mám za to, že i ten plat znehodnocený inflací by jsi v C nikde nedostal, možná jedině tehdy, že jsi opravdu nějaký specialista. Já pracoval v C dost dlouho, abych věděl jak se na peníze těžko dělá. Tak se prober, přestaň brečet a začni něco dělat. Třeba začni Pomáhat a chránit a nepomlouvej jiné kolegy, třebas i ve vyšší funkci, když nevíš o koho se jedná. Přeji hodně úspěchů v CIVILU.
  15.05.2008 17:52 klobáso a XXX
 
vždyť to je jeden a ten samý exot a vy se tomu divíte.... Ale v podstatě má pravdu, inflace je přes 7% a platy jsou stejné jako loni a budou takové i příští rok, přespříští rok až do dalších voleb.
  11.05.2008 18:52 Finanční krize
 
Tak odchází další kolega do civilu, mladý ve funkci vedoucího OOP a má toho dost-důvod finance.
  11.05.2008 20:51 yyy
 
Tak ať se mu daří.
  14.05.2008 08:38 klobása
 
hmm, to je ale důležitá informace....
  11.05.2008 18:21 UK
 
Tak navrhuji další odbornou diskusi nedoceněných policistů. Je kvalifikace skutku jako TČ krádeže v níže odkazovaném článku správná?

http://aktualne.centrum.cz/domaci/soudy-a-pravo/clanek.phtml?id= 604810
  11.05.2008 18:44 pro UK
 
Ty se musíš v práci docela nudit,nebo jseš už marod
  11.05.2008 20:14 alex
 
Čemu na tomto jednoduchém případu nerozumíte? Paragrafové znění trestního zákona je snad zcela jasné.
  11.05.2008 20:45 XXX-pravý
 
Podle mě je kvalifikace krádež dle § 247, odstavec 1/e) tr.z nesprávná. Muž přišel do restaurace ne s úmyslem krást, ale tím, že přišel, najedl se a napil se dopustil podvodu. Hospodského svým jednáním uvedl v omyl, protože každý hosposdský předpokládá, že za svoji službu (poskytnutí jídla a pití) dostane zaplaceno.
  11.05.2008 21:05 UK
 
Zatím je to v této diskusi 50 na 50. Je vidět, že u PČR neslouží jenom tupci. Správný je samozřejmě výklad XXX. A policisté z Ústí nad Labem si zaslouží odměnit, protože takovou blbost vymyslet, to se jen tak nevidí.
  12.05.2008 14:20 XXX-pravý
 
Díky kolego, pochvala potěší i když od neznámého člověka. Zato u nás na OŘ na to mají jiný názor. Nepatřím svými názory zrovna mezi oblíbence.
  09.05.2008 22:54 ?
 
Policista má striktně zakázány jakékoliv činnosti, které jsou dalším zdrojem příjmu nad služební plat. ( je zde otázka nestranosti policisty a ovlivnění při výkonu jeho policejní činnosti v návaznosti na jinou pracovní činnost ). Výjimkou jsou pouze literární - umělecké činnosti, které stejně musí odsouhlasit ředitel podřízeného. Tedy jakýkoliv jiný příjem než je služební plat je porušením, toho co jsem uvedl.

Je zde tedy fakticky dána přímá úměra životní úrovně ( daná vládou, jak dále vysvětlím ) policisty na poskytnutém služebním platu bez možnosti si zvýšit životní úroveň dalším příjmem, což také znamená, že pokud se vláda rozhodne nezvyšovat - nevalorizovat plat policistů ( což mimo jiné nastalo letos a údajně má i pokračovat další dva roky ), tak vědomě policistům ( ale i jiným členům bezpečnostních složek ) zasahuje do životní úrovně a některé nutí přehodnotit svou " situaci " do budoucna.

Životní úroveň policistů ( a jiných pod tímto zákonem ) byla totiž původně v novém služebním zákoně zaručena !!!! každoročním navýšením - valorizací základu platu " příslušníka " o částku tvořenou vynásobením pevně daného koeficientu např. koeficientu 1,15 x průměrná mzda za předchozí rok ( průměrná mzda v nepodnikatelské svéře vyhlášená Českým statistickým úřadem ). Tímto byla zaručena stoupající životní úroveň policistů " svázáním " s průměrnou mzdou ( takový mechanismus je mimo jiné u poslanců ) a tedy byla dána myšlenka - služby se drž, je to garance rozvoje životní úrovně a pokud budeš poctivě sloužit, nebudeš propuštěn ze služebního poměru za příjímání úplatku a pod., budeš mít zaručenou životní úroveň - ne suprovou, ale zase ne špatnou a hlavně zhoršovat se ti nebude.

Tohle ale neplatí a nastoupil systém bereš co bereš, zaruka životní úrovně ja ta tam a běda, jak by jsi svou životní úroveň byť z nutnosti pro povinnost splácet úvěry, leasingy nabrané v příznivější předchozí době, chtěl řešit dalším nepovoleným příjmem.

Toto nyní neplatí, neboť těsně než nový zákon vešel do platnosti, tak v něm byly udělány změny, kde je plat policistům stanoven každoročním nařízením vlády a tedy bez jakékoliv garance zachování životní úrovně, přičemž nyní se již tato negarance začíná projevovat tak, že při letošní nemalé inflaci, která byla negována u větších firem podstatným navýšením platů, se u Policie ČR poprvé za mnoho let po roce 1989 nijak tento inflační skok nevyrovnal a dochází k degradaci služebních příjmů a tedy faktickému zhoršení životní úrovně, které má pokračovat další asi dva roky - tedy výhled do budoucnosti žádný perspetktivní a pokud ti nestačí služební příjem, který máš zmrazen vládou a nechceš porušovat zákaz dalšího příjmu pobíráním nějakého " černého " příjmu, tak od policie odejdi.

Reakce na přemýšlení poslanců, kteří chtějí zvýšit platy s odůvodněním " zjednodušení " celkově vyplácené mzdy ( dopravné, asistentné ..... ) a legrační názor poslanců, že si budou po zvýšení jejich platů klidně i platit hromadnou dopravu. Mám podle toho pocit, že nyní na to ještě nemají dostatek peněz. A že je zajímá, že policisté, kteří dojíždějí do svých služebních míst na mimořádné služby si hradí cestu ze svého, dotují stát a snižují si fakticky svou mzdu.
  10.05.2008 14:16 IQ
 
děkuji Ti kolego za článek, který prokazuje, že i u policie je spousta inteligentních lidí, kteří dovedou rozumně shrnout svoji současnou nespokojenost a v způsobech vyjadřování, nebo vystupování dovedou v mnoha směrech trumfnout ty, kteří o nás bohužel r o z h o d u j í
  09.05.2008 18:00 x
 
Vyměnit poslance, kteří vymýšlením vyhlášek, které se později ukážou jako v praxi absolutně nefunkční a stojí daňové poplatníky spoustu vyhozených peněz !!!!!!!
A to chtějí ještě přidat, hovada jedna nenažraná. Takhle mrhat penězma. A když k tomu připočítáme spoustu dárků a suvenýrů v podobě sponzorských darů, tak se všichni mají jako králové. PROČ ??? Pro policii a další zavedli zák.č. 361/2003 Sb. neuvěřitelný marasumus, nekoncepčnost a nefuknčnost a systematická skrýtá likvidace zkušených zaměstnanců. O to tady té vládnoucí české managerii jde. Všimněte si toho !!! Kdo z nich má zájem aby policisté (státní) na ulicích nebyli považováni jen za jakési "asistenty", kteří by měli dle takového statusu maximálně převádět občany přes přechod a pomáhat stařenkám s nákupy ! A ta podpisová složka (a to ještě všude jinak !?) asistent nstržm. Josef Novák - OEČ - 007007 - JN . Ale to je jen ten nejmenší z problémů nového zákona ... A ti mladí časem prozřou, že toho není normálního u této fimy více.
  09.05.2008 19:04 F2
 
http://zpravy.idnes.cz/vlcek-a-kubera-chteji-zmenit-platy-zakono darcu-vyplatnice-ale-neukazou-1nd-/domaci.asp?c=A080509_154502_d omaci_ton