Kdo je statutárním orgánem
Nejprve si vysvětlíme pojem statutární orgán. Obchodní zákoník stanoví, že právnická osoba jedná prostřednictvím statutárního orgánu, obecné vymezení pojmu však neupravuje. Toto vymezení nalezneme v ustanovení občanského zákoníku, které pojednává o statutárním orgánu jako o tom, kdo je oprávněn činit právní úkony právnické osoby neomezeně ve všech věcech na základě smlouvy o zřízení právnické osoby, zakládací listiny nebo zákona. Omezit jednatelské oprávnění lze, ale jen v rámci vnitřního uspořádání právnické osoby, vůči třetím osobám je takovéto omezení neúčinné. Ustanovení Obchodního zákoníku pak pro jednotlivé obchodní společnosti a družstvo upravují a určují konkrétní statutární orgán.(viz níže), od těchto ustanovení se nelze nijak odchýlit, pokud to konkrétní ustanovení výslovně neumožňuje.

Právnická osoba si může stanovit, zda budou členové jejího statutárního orgánu jednat samostatně nebo společně (s tím je také spojená odpovědnost – kolektivní či individuální).

Statutární orgán právnické osoby je oprávněn za ní jednat bez ohledu na to, zda je již zapsán v obchodním rejstříku. V praxi je však dobré v tomto případě od statutárního zástupce vyžadovat důkaz jeho jednatelského oprávnění (usnesení orgánu oprávněného ke zvolení statutárního orgánu).

Vztah mezi společností a statutárním orgánem se řídí ustanoveními o mandátní smlouvě (důležité je zejména přiměřené použití ustanoveních o povinnostech mandatáře a jeho odpovědnosti), pokud není vztah upraven zvláštní smlouvou – smlouvou o výkonu funkce, která musí mít písemnou formu a musí být schválena valnou hromadou nebo písemně všemi společníky ručícími za závazky společnosti neomezeně.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností není v žádném případě pracovněprávní, není přípustné, aby v pracovněprávním vztahu vykonával činnost, která jinak patří pod obchodní vedení společnosti. V případě, že statutární orgán vykonává některou z vedoucích funkcí ve společnosti na základě pracovněprávního vztahu, měli by vnitřní předpisy společnosti přesně vymezit, jaké činnosti spadají pod obchodní vedení společnosti a jaké pod výkon pracovněprávního vztahu. Závazek z výkonu funkce statutárního orgánu je osobní povahy, v této souvislosti tedy není možné nechat se někým zastoupit…

Stručné shrnutí základním znaků mandátní smlouvy, zejména pak práv a povinností mandanta a mandatáře:
Mandátní smlouvou se zavazuje mandatář, že pro mandanta na jeho účet zařídí za úplatu určitou obchodní záležitost uskutečněním právních úkonů jménem mandanta nebo uskutečněním jiné činnosti, a mandant se zavazuje zaplatit mu za to úplatu. Forma této smlouvy není předepsána, z hlediska právní jistoty je ale lepší uzavřít smlouvu v písemné formě.

Náležitosti mandátní smlouvy jsou:

označení stran
úprava obchodní záležitosti = právní úkony / jménem mandanta; písemná plná moc, jinak by byl mandatář zavázán sám; faktické úkony
úplatnost – nárok na úplatu má mandatář v okamžiku, kdy mandatář řádně vykoná činnost bez ohledu na to, jestli činnost přinesla nebo nepřinesla výsledek
v případě, že není odměna smluvena – odměna obvyklá v době uzavření smlouvy za podobnou činnost + eventuelně náhrada nákladů
Povinnosti mandatáře:

Postupovat při zařizování záležitosti s odbornou péčí. Předpokládá se kvalifikace mandatáře (neodborný výkon je porušením povinnosti mandatáře, i kdyby byl subjektivně maximálním výkonem).
Činnost, k níž se mandatář zavázal, je povinen uskutečňovat podle pokynů mandanta a v souladu s jeho zájmy, které mandatář zná nebo musí znát. Mandatář je povinen oznámit mandantovi všechny okolnosti, které zjistil při zařizování záležitosti a jež mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta.
Od pokynů mandanta se může mandatář odchýlit, jen je-li to naléhavé nezbytné v zájmu mandanta a mandatář nemůže včas obdržet jeho souhlas. Ani v těchto případech se však mandatář nesmí od pokynů odchýlit, jestliže je to zakázáno smlouvou nebo mandantem.
Zařizovat záležitost osobně, jen jestliže to stanoví smlouva. Poruší-li tuto povinnost, odpovídá za škodu tím způsobenou mandantovi. Mandant je povinen předat včas mandatáři věci a informace, jež jsou nutné k zařízení záležitosti, pokud z jejich povahy nevyplývá, že je má obstarat mandatář.
Informační povinnost mandatáře (informovat o skutečnostech, které mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta bez odkladu).
Předávat bez zbytečného odkladu mandantovi věci, které za něho převzal při vyřizování záležitosti.
Mandatář odpovídá za škodu na věcech převzatých od mandanta k zařízení záležitosti a na věcech převzatých při jejím zařizování od třetích osob, ledaže tuto škodu nemohl odvrátit ani při vynaložení odborné péče. Tyto věci je mandatář povinen dát včas pojistit, jen když to stanoví smlouva nebo když jej mandant o to požádá, a to na účet mandanta.
Povinnosti mandanta:

Předat mandatáři včas věci nutné k zařízení záležitosti.
Předat mandatáři včas informace nutné k zařízení záležitosti.
Vyžaduje-li zařízení záležitosti uskutečnění právních úkonů jménem mandanta, je mandant povinen vystavit včas mandatáři písemně potřebnou plnou moc.
Není-li výše úplaty ve smlouvě stanovena, je mandant povinen zaplatit mandatáři úplatu, která je obvyklá v době uzavření smlouvy za činnost obdobnou činnosti, kterou mandatář uskutečnil při zařízení záležitosti.
Mandant je povinen uhradit mandatáři náklady, které mandatář nutně nebo účelně vynaložil při plnění svého závazku, ledaže z jejich povahy vyplývá, že jsou již zahrnuty v úplatě.
Zánik závazku plynoucího z mandátní smlouvy:

dohodou
závazek mandatáře zaniká jeho smrtí, je-li fyzickou osobou, nebo jeho zánikem, je-li právnickou osobou.
výpověď:
Mandatář může smlouvu vypovědět s účinností ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena mandantovi, nevyplývá-li z výpovědi doba pozdější.
Mandant může smlouvu kdykoli částečně nebo v celém rozsahu vypovědět. Od účinnosti výpovědi je mandatář povinen nepokračovat v činnosti, na kterou se výpověď vztahuje. Je však povinen mandanta upozornit na opatření potřebná k tomu, aby se zabránilo vzniku škody bezprostředně hrozící mandantovi nedokončením činnosti související se zařizováním záležitosti.
Zánik funkce statutárního orgánu
Funkce statutárního orgánu zaniká jeho odstoupením či odvoláním. Odstoupení z funkce musí statutární zástupce oznámit orgánu, který ho zvolil nebo jmenoval, nebo jehož je členem. Odstoupení je pak účinné jeho projednáním takovým orgánem na nejbližším možném zasedání poté, co se o odstoupení dozvěděl. Jestliže statutární orgán oznámí své odstoupení na zasedání příslušného orgánu, končí výkon funkce uplynutím dvou měsíců od zasedání nebo jiným dnem orgánem určeným.

zpět na začátek

Právní úprava statutárního orgánu jednotlivých společností, jeho povinností vůči společnosti
Veřejná obchodní společnost (dále jen v.o.s.)
Statutárním orgánem v.o.s. jsou všichni společníci. Společníci ručí za závazky společnosti veškerým svým majetkem společně a nerozdílně. Společenská smlouva může stanovit, že statutárním orgánem v.o.s. jsou jen někteří z nich nebo jeden společník, že jedná každý z nich společně s ostatními nebo samostatně.

Pokud společník ze své funkce odstoupí, je povinen vykonat všechna opatření, která nesnesou odkladu a musí zajistit doručení odstoupení společnosti i všem ostatním společníkům. Jeho funkce pak zaniká uplynutím jednoho měsíce a v případě, že byl jediným statutárním orgánem ve společnosti, stávají se statutárním orgánem všichni ostatní společníci. Zákon bohužel neřeší, zda společník, který již dříve funkci vypověděl, ji vykonává po výpovědi dalšího společníka znovu.

Společník je povinen plnit své povinnosti s péčí řádného hospodáře. Bez svolení ostatních společníků nesmí společník podnikat v předmětu podnikání společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného. Nemůže být ani statutárním nebo jiným orgánem nebo členem orgánu společnosti s obdobným předmětem podnikání, pokud společenská smlouva neupravuje tento zákaz konkurence jinak.

Komanditní společnost (dále jen k.s.)
Statutárním orgánem k.s. jsou komplementáři, kteří za společnost jednají samostatně, pokud společenská smlouva nestanoví něco jiného. Komplementáři ručí za závazky společnosti celým svým majetkem.

Společnost s ručením omezeným (dále jen s.r.o.)
Statutárním orgánem s.r.o. je jeden nebo více jednatelů, každý z nich má právo jednat za společnost samostatně, nestanoví-li společenská smlouva nebo stanovy něco jiného. Společenská smlouva, stanovy nebo valná hromada mohou jednatelovo oprávnění omezit, ve vztahu k třetím osobám to však nemá žádný vliv. Pokud jednatel takovéto omezení poruší, právní úkon je platný a jednatel bude za porušení odpovídat jako při porušení povinností z mandátní smlouvy (viz výše).

Jednatelem může být pouze fyzická osoba. Jak již bylo výše řečeno, jednatelem může být i zaměstnanec společnosti, ale pouze za podmínky, že s ním společnost uzavřela pracovní smlouvu na jiný druh práce než na výkon funkce jednatele.

Jednatel vedle toho, že jedná jménem společnosti (ve vztahu k třetím osobám) také rozhoduje o obchodním vedení společnosti. Pod obchodním vedením rozumíme řízení společnosti, organizování a řízení její podnikatelské činnosti, podnikatelských záměrů. Je to společenská smlouva (popř. stanovy), co by měla vymezit konkrétní práva a povinnosti při obchodním vedení společnosti.

Jednatel má dále povinnost zajistit řádné vedení předepsané evidence a účetnictví (jsou za něj společnosti odpovědní), vést seznam společníků (přezkoumávat, zda nenastaly podmínky pro provedení změny v seznamu společníků, pokud ano, uložit provedení změny) a informovat společníky o záležitostech společnosti. Jednatel se odpovědnosti za škodu, za případné porušení této povinnosti zprostí tím, že prokáže zajištění vedení předepsané evidence a účetnictví v potřebném rozsahu kvalifikovanou osobou, které vytvořil pro výkon funkce potřebné podmínky (součinnost atd.). Za takovou škodu pak zodpovídají právě ty osoby, které se při vedení účetnictví pochybení dopustily.

Další závažnou povinnost jednatelů (obecně statutárního orgánu společnosti) stanoví § 3 zákona o konkurzu a vyrovnání, a to povinnost podat návrh na prohlášení konkurzu (u společnosti, která je v úpadku, tj. splatné závazky jsou vyšší než majetek společnosti nebo u předlužené společnosti v likvidaci). Poruší-li jednatel-é tuto povinnost, odpovídá všem věřitelům společnosti společně a nerozdílně s ostatními jednateli za škodu, která jim nesplněním této povinnosti vznikne. Odpovědnosti za škodu se může jednatel zprostit prokázáním toho, že škodu nezavinil. Po prohlášení konkurzu je jednatel do 30 dnů povinen odevzdat správci konkurzní podstaty seznam majetku a závazků společnosti (seznam dlužníků a věřitelů společnosti).

Od 1. ledna 2008 nabývá účinnosti nový zákon o úpadku a způsobech jeho řešení („insolvenční zákon“). Podle jeho ustanovení § 98 odst. 2 je statutární orgán společnosti povinen podat tzv.insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku. Tuto povinnost má i tehdy, byl-li pravomocně zastaven výkon rozhodnutí prodejem jeho podniku nebo exekuce podle občanského soudního řádu proto, že cena majetku náležejícího k podniku nepřevyšuje výši závazků náležejících k podniku; to neplatí, má-li dlužník ještě jiný podnik. Podle §210 insolvenčního zákona je statutární orgán povinen poskytnout insolvenčnímu správci nebo předběžnému správci při zjišťování majetkové podstaty všestrannou součinnost, zejména dbát pokynů insolvenčního správce nebo předběžného správce.

Nesplnění výše uvedené povinnosti pro jednatele může znamenat, že se dopustil trestného činu „porušení povinnosti v insolvenčním řízení“ a hrozí mu trest odnětí svobody na šest měsíců až tři roky, v lepším případě zákaz činnosti či peněžitý trest.

Jednatel musí jednat s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech společnosti, pokud by došlo k jejich prozrazení, odpovídal by společnosti za škodu tím způsobenou. Jednatel nese důkazní břemeno v případném sporu o tom, zda jednal při vyřizování záležitostí společnosti s péčí řádného hospodáře.

Jednatelé, kteří společnosti způsobili škodu porušením svých právních povinností, za ní odpovídají společně a nerozdílně. Smlouva mezi jednatelem a společností nebo stanovy, které by odpovědnost jednatele vylučovaly nebo snižovaly, by byly neplatné.

Jednatelé také ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný jednatel škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti (pro platební neschopnost nebo pro zastavení plateb). Rozsah ručení je omezen rozsahem povinností jednatelů k náhradě škody.

Zákaz konkurence
Pro jednatele (a stejně tak pro statutární orgány jiných forem společností) platí zákaz konkurence. Znamená to, že pokud společenská smlouva nebo stanovy neurčují nějaká další omezení, jednatelé nesmí podnikat v oboru stejném nebo obdobném jako je podnikání společnosti ani vstupovat s takovou společností, která podniká ve stejném nebo obdobném oboru do obchodních vztahů.

Jednatelé nesmí ani zprostředkovávat nebo obstarávat pro jiné osoby obchody společnosti (nemožnost uzavření smlouvy mandátní, komisionářské a ostatních smluv obstaravatelského typu). Nesmí být společníkem v.o.s nebo komplementářem k.s., a nesmí také konkurovat společnosti, ve které je jednatelem prostřednictvím ovládané osoby (společnost, na jejímž řízení nebo provozování má rozhodující vliv jiná osoba-mateřská společnost). Rozsah zákazu konkurence stanovený zákonem nelze společenskou smlouvou ani stanovami zúžit.

Jednatelé nesmí vykonávat činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního nebo jiného orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo obdobným předmětem podnikání.

Poruší-li obecně osoba-statutární orgán společnosti zákaz konkurence, má od ní společnost právo požadovat, aby jí vydala prospěch z obchodu, při kterém porušila zákaz konkurence anebo aby na společnost převedla tomu odpovídající práva. Společnost tak musí učinit do tří měsíců ode dne, kdy se o této skutečnosti dozvěděla, nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy byl osobou zákaz konkurence porušen.

Odpovědnost za škodu vzniklou porušením zákazu konkurence se řídí základními ustanoveními o odpovědnosti podle obchodního zákoníku (viz níže).

Porušení zákazu konkurence může být taktéž skutkovou podstatou trestného činu – zneužívání informací v obchodním styku. Dopustí se ho ten, kdo se jako pracovník, člen orgánu, společník nebo účastník na podnikání dvou nebo více podniků se stejným nebo obdobným předmětem podnikání v úmyslu opatřit sobě nebo jinému výhodu nebo prospěch uzavře nebo dá popud k uzavření smlouvy na úkor jedné nebo více z nich. Od výše takto získané částky se pak odvíjí výše trestu. Nejvyšší možný trest je až 12 let odnětí svobody (za získaný prospěch 5 miliónů a více).

Akciová společnost (dále jen „a.s.“)
Statutárním orgánem a.s. je představenstvo, které rozhoduje o záležitostech společnosti, pokud nejsou některé z nich svěřeny do působnosti valné hromady nebo dozorčí rady. Za společnost jedná každý člen představenstva samostatně, nestanoví-li stanovy něco jiného. Stanovy společnosti, rozhodnutí valné hromady nebo dozorčí rady mohou omezit právo představenstva jednat jménem společnosti, avšak tato omezení nejsou účinná vůči třetím osobám. Stanovy mohou například stanovit, že jsou k jednání za společnost oprávněni nejméně dva členové představenstva a že jedním z těchto členů musí být předseda nebo místopředseda.

V akciových společnostech je obvyklé, že představenstvo přenese část výkonu své působnosti na ředitele nebo jiného zaměstnance společnosti. Takový zaměstnanec se nestává statutárním orgánem, jedná za společnost pouze jako její zástupce.

Představenstvo a.s. zabezpečuje obchodní vedení společnosti a řádné vedení účetnictví – předkládá valné hromadě ke schválení účetní závěrku. Představenstvo také svolává valnou hromadu bez zbytečného odkladu v případě, že se dozví o celkové ztrátě společnosti takové výše, že při jejím uhrazení z možných zdrojů společnosti by neuhrazená ztráta dosáhla poloviny základního kapitálu.

Představenstvo se řídí zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou, jejich porušení nemá vliv na jednání se třetími osobami. Členové představenstva jsou povinni vykonávat svou funkci s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení by mohlo společnosti způsobit škodu (člen nese o tom důkazní břemeno v případě sporu, zdali tak opravdu jednal). Při rozhodování v představenstvu by měl každý člen protěžovat zájmy společnosti nad zájmy akcionáře.

Při způsobení škody členy představenstva platí, že za ni odpovídají společně a nerozdílně. Členové představenstva ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný člen představenstva škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti. Smlouva nebo ustanovení stanov, které zbavují členy představenstva odpovědnosti, jsou neplatné. Členové představenstva odpovídají za škodu, kterou způsobili společnosti plněním pokynu valné hromady, který je v rozporu s právním řádem.

Družstvo
Statutárním orgánem družstva je stejně jako u a.s. představenstvo, které jedná jménem družstva v jeho záležitostech navenek, řídí činnost družstva a rozhoduje o všech záležitostech, které nejsou vyhrazeny jinému orgánu. Plní usnesení členské schůze družstva a odpovídá jí za svou činnost.

Nejdůležitější povinnosti statutárního orgánu obecně
Dodržovat právní povinnosti stanovené obchodním zákoníkem, zákon č. 513/1991Sb. v platném znění (vykonávat svojí funkci s péčí řádného hospodáře = péče, s jakou by hospodář, který je vybaven potřebnými znalostmi a dovednostmi a chová se odpovědně a svědomitě, pečoval o svůj majetek, dodržovat zákaz konkurence, mlčenlivost apod., viz výše).
Dodržovat právní povinnosti stanovené zákonem o účetnictví, zákon č. 563/1991 Sb. v platném znění.
Dodržovat právní povinnosti stanovené insolvenčním zákonem, zákon č.182/2006 Sb. v platném znění
Dodržovat pokyny stanovené valnou hromadou či společníky, pokud nejsou v rozporu s právními předpisy.
zpět na začátek

Odpovědnost statutárního orgánu
Nejprve k pojmu odpovědnosti – jde o soukromoprávní vztah mezi dvěma subjekty, ve kterém na straně jednoho je povinnost plnit v důsledku porušení právní povinnosti a na straně druhého subjektu právo dostat odškodnění od prvního subjektu. Odpovědnost tedy vzniká v důsledku porušení právních povinností daných smlouvou, právními předpisy, vyplývajících z výkonu určité funkce.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností je vztahem obchodně-právním. Odpovědnost za způsobené škody se tedy bude řídit obchodním zákoníkem.

Odpovědnost za škodu podle obchodního zákoníku
Předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu obecně:

porušení právní povinnosti (ze smlouvy, ze zákona) osobou odpovědnou za škodu
vznik škody na straně poškozeného
příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem škody
neexistence okolnosti vylučující odpovědnost
Kdo poruší svou povinnost ze závazkového vztahu, je povinen nahradit škodu tím způsobenou druhé straně, ledaže prokáže, že porušení bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Škodou rozumíme majetkovou újmu vyjádřitelnou v penězích a nahraditelnou v penězích nebo v naturáliích

Nestanoví-li tento zákon jinak, nahrazuje se skutečná škoda a ušlý zisk. Nenahrazuje se škoda, jež převyšuje škodu, kterou v době vzniku závazkového vztahu povinná strana jako možný důsledek porušení své povinnosti předvídala nebo kterou bylo možno předvídat s přihlédnutím ke skutečnostem, jež v uvedené době povinná strana znala nebo měla znát při obvyklé péči.

Podle obchodního zákoníku se obecně uplatňuje odpovědnost objektivní, tj. odpovědnost za výsledek, odpovědnost bez zřetele na zavinění Této odpovědnosti se lze zprostit prokázáním toho, že porušení povinností bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Důkazní břemeno nese strana, která škodu způsobila.

Za okolnosti vylučující odpovědnost se považuje překážka, jež nastala nezávisle na vůli povinné strany a brání jí ve splnění její povinnosti, jestliže nelze předpokládat, že by povinná strana tuto překážku, její následky odvrátila nebo překonala, a že by v době vzniku závazku tuto překážku předpovídala. V případě, že škodu způsobila třetí osoba, musí být okolnosti vylučující odpovědnost prokázány u povinné strany a u třetí osoby.

Případy, kdy nevzniká odpovědnost:

nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno jednáním poškozené strany
nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno nedostatkem součinnosti, ke které byla poškozená strana povinna
část škody byla způsobena nesplněním povinnosti poškozené strany stanovené v zákoně za účelem předcházení vzniku škody
škoda byla způsobena tím, že poškozená strana nesplnila povinnost odvracet hrozící škodu
škoda byla způsobena – odstoupila-li poškozená strana při porušení smluvní povinnosti druhé strany od smlouvy, nemá nárok na náhradu škody, která vznikla tím, že nevyužila včas možnosti uzavřít náhradní smlouvu k účelu, k němuž měla sloužit smlouva, od které poškozená strana odstoupila.
Náhrada škody
Nahrazuje se veškerá škoda s výjimkou nepředvídatelné škody (škoda, která převyšuje škodu, která v době vzniku závazkového vztahu povinná strana předvídala nebo mohla předvídat). Rozlišujeme škodu smluvní a škodu deliktní.

U škody smluvní je rozsah škody poškozená strana povinna prokázat. Škoda se nahrazuje v penězích. Jestliže však o to oprávněná strana požádá, a je-li to možné a obvyklé, nahrazuje se škoda uvedením v předešlý stav.

Nároku na náhradu škody se nelze vzdát před porušením povinnosti, z něhož může škoda vzniknout. Lze se vzdát nároku na náhradu škody po porušení povinnosti, ze které škoda vznikla, i kdyby nebyl jistý její rozsah nebo její výše.

Náhradu škody nemůže soud snížit.

Ochrana společníků
Každý společník společnosti má právo podat jménem společnosti proti jednateli, který společnosti způsobil nějakou škodu a odpovídá za ní, žalobu o náhradu škody u příslušného krajského soudu.

Odpovědnost za škodu podle Zákoníku práce
Vzhledem k tomu, že není vyloučeno, aby statutární orgán společnosti byl současně zaměstnancem, často např. ve funkci ředitele, bude jeho vztah a taktéž je odpovědnost za škodu ke společnosti v tomto případě řídit ustanoveními Zákoníku práce. Od 1. 1. 2007 je v účinnosti nový zákoník práce, zákon č.: 262/2006 Sb.

Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli zásadně za škodu, kterou způsobil zaviněným porušením povinnosti při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Na rozdíl tedy od odpovědnosti dle obchodního zákoníku se vyžaduje prokázání zavinění zaměstnance, které prokazuje zaměstnavatel. Byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, odpovědnost zaměstnance se tím poměrně omezí.

Druhy odpovědnosti zaměstnance za škodu
Obecná odpovědnost:
Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

Předpoklady této odpovědnosti jsou:

vznik škody na straně zaměstnavatele
porušení právních povinností ze strany zaměstnance (i úmyslné jednaní proti dobrým mravům)
příčinná souvislost mezi vznikem škody a porušením právní povinnosti
zavinění zaměstnance (úmysl – přímý, nepřímý, nedbalost – vědomá, nevědomá)
Odpovídá-li několik zaměstnanců dohromady, tak si každý hradí poměrnou část škody podle míry svého zavinění, tj. jedná se o dělenou odpovědnost, nikoli solidární. Zaměstnanci neodpovídají za škodu vyplývající z hospodářského rizika (ztráty vzniklé nepatrným přehlédnutím či nepozorností, škody způsobené při zkušební výrobě).

Výše náhrady škody způsobené z nedbalosti je omezena – max. do výše 4,5x průměrného výdělku zaměstnance. Omezení neplatí u škody způsobené v opilosti, požitím návykových látek, v těchto případech hradí zaměstnanec skutečnou škodu.

Je-li škoda zaměstnancem způsobena úmyslně, může zaměstnavatel požadovat i náhradu jiné škody (ušlého zisku)

Odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvracení škody:
Na zaměstnanci, který vědomě neupozornil na hrozící škodu ani nezakročil proti (tj. nesplnil prevenční povinnost), ačkoliv by tím bylo zabráněno bezprostřednímu vzniku škody, může zaměstnavatel požadovat, aby přispěl k úhradě – max. 3x průměrného měsíčního výdělku zaměstnance (v rozsahu přiměřeném okolnostem případu).

Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat:
Převzal-li na základě dohody o hmotné odpovědnosti zaměstnanec hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu, odpovídá za vzniklý schodek

Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů:
Předpoklady vzniku odpovědnosti jsou vznik škody – ztráta svěřených předmětů, písemné potvrzení o převzetí svěřeného předmětu a zavinění zaměstnance – presumováno (může se zprostit (zcela/zčásti), jestliže prokáže, že ztráta vznikla bez jeho zavinění). Zaměstnanec je povinen nahradit škodu v plné výši.

Z důvodu zvláštního zřetele hodných může soud vždy náhradu škody přiměřeně snížit.

zpět na začátek

Trestní odpovědnost
České trestní právo neupravuje trestní odpovědnost právnických osob za trestné činy. Praxe našich soudů však dospěla k názoru, že pokud je skutková podstata trestného činu naplněna jednáním kolektivního orgánu společnosti, jsou za tento trestný čin odpovědni jednotlivé fyzické osoby, které se svým jednání podílely na rozhodnutí společnosti, které skutkovou podstatu trestného činu naplnilo. Jde především o statutární orgán společnosti, který se bude z trestného činu zodpovídat.

U obchodních společností půjde především o ekonomické trestné činy, které k trestnosti vyžadují úmysl pachatele – statutárního orgánu ke spáchání trestného činu, což bývá značně problematické a trestné činy samotných právnických osob tak zůstávají nepotrestány.

Pojištění odpovědnosti statutárního orgánu
Jak jsme o tom pojednali už výše, zákonem stanovená osobní odpovědnost je jedním z nejzávažnějších rizik, jimž jsou vystaveni vrcholoví manažeři vykonávající funkce v orgánech společností. Členové představenstva a dozorčí rady akciové společnosti, stejně jako jednatelé společnosti s ručením omezeným, odpovídají celým svým majetkem za škodu, kterou společnosti způsobí porušením svých zákonných nebo smluvně převzatých povinností. Smlouva mezi společností a členem jejího orgánu, která by tuto odpovědnost omezovala nebo vylučovala, je ze zákona neplatná.

Jediným skutečně účinným prostředkem, jímž lze zmíněná rizika minimalizovat, a chránit tak společnost a její management, je pojištění odpovědnosti členů orgánů společností, ve světě běžně známé jako D&O pojištění. V zahraničí (zejména ve Spojených státech amerických a zemích západní Evropy) má tento produkt více než padesátiletou tradici a je využíván naprostou většinou významnějších společností.

Toto dobrovolné pojištění odpovědnosti statutárního orgánu za vzniklou škodu je možné si v ČR sjednat u řady pojišťoven. Pojištěný má tak na základě pojistné smlouvy právo na to, aby za něho pojišťovna podle sjednaných pojistných podmínek nahradila škodu, která musí být vyčíslitelná v penězích.

nic proti normálním kolegům, ale ty jseš vážně kokot

Všechno je to o penězích a ty bohužel u PČR nejsou nijak oslnivé. Být větší zaměstnanost a větší výběr pracovních míst jako třeba v Praze, tak je slavná POLICIE BEZ LIDÍ.

for imperius...ty běž do hajzlu..forma jako celoživotní poslání tě za 20 let přejde...civil za 12...

Ty už v tom hajzlu jseš :-)

ahoj, kdyz mi PCR zaplati studium, chvili budu slouzit a budu se chtit vyplatit, pritom mi zbudou na vyplaceni 2 roky, nevite kolik to tak muze stat?

vYPADNI HNED, TAKOVÉ VYČURÁNKY NEPOTŘEBUJEME! VOLNO KE STUDIU BY MĚLI DOSTÁVAT POLICISTÉ, KTEŘÍ BEROU NAŠI PRÁCI JAKO CELOŽIVOTNÍ POSLÁNÍ!

pro Longino ti tady těžko někdo řekne, obrať se jinam, třeba personální, atp. Jinak policie mi taky platí denní studium ( po 11 letech služby ) a musel jsem se upsat na trojnásobek doby. U policie chci zůstat, ale čistě TEORETICKY, když by mi po škole někdo nabídl zajímavou práci za 50 tis. čistýho, tak klidně odejdu a furt se mi vyplatí tu školu splácet a policie o nic nepřijde. Ta možnost tu prostě je, tak nic špatnýho na tom nevidim.

Manželce to spočítali za 3 roky na 102 tisíc. Minulý rok dokončila policejní akademii (dálkové studium). Sloužila u RCPP, to před vánoci skončilo a další nabídka zněla chodit kontrolovat ubytovny zahraničních dělníků apod. Kvůli tomu si VŠ dělat nemusela. Navíc by musela dojíždět 65 km. Taky se několikrát zúčastnila komedie zvané "výběrové řízení". "Vítěz" šel na úplně jinou funkci a na "vyhrané" uvolněné místo byl dosazen někdo jiný. Tak to zabalila. Ale vidím na ní, že ji to štve, chtěla sloužit dál. Jinak by se na studium ve 40 letech mohla vyprdnout. Na zaplacení školy padne odchodné a život půjde dál.

Pravdou je, že policie tolik vysokoškoláků vůbec nepotřebuje. Kdo si ji udělá ( VŠ ) tak jen pro hřejivý pocit vyplněné kolonky před jménem, protože realita je spousta vysokoškoláků na jedno uvolněné místo a vysokoškoláci rostou, jak houby po dešti. Každý kdo má dirku do zadečku by chtěl teplé místečko, velet a pod. a celá dnešní doba je o tom s tím vydrbat. V tomhle stylu, který zde dříve nebyl bohužel lépe nebude. Pamatuji dobu, když jsem nastoupil, že zaručené bylo - šlapat ulici, postoupit časem na trestní spisy a při získání zkušeností, opakuji zkušeností možný postup na kriminálku. A dneska ? Všichni chtějí někam utíkat z obvodů a kam ? 10 velitelů na jednoho makáče - blbce, který se nezblbnul a nešel dělat balakáře ? Takhlen to ale fungovat nemůže, to je jisté. U policie to mělo být, jak už tady někdo nakousnul po vzoru zahraničí, kde mají vysoké školy " špičky " řídících pracovníků, jinak ostatní postupují nebo mohou vykonávat zodpovědnější práci při vzdělávání se v resortních školících střediscích. Ale u nás to šlo cestou k pousmání - vysokoškoláků lesníků, zemědělců máme už dostatek, ale přes to se všichni hystericky hrnou do studijí tématicky " vhodných VŠ " , aby potom mohli mít pocit, že je pod úroveň, že dělají stejnou práci jako před vystudováním VŠ, ale policie tolik VŠ nepotřebuje to je jasné a je to dnes již bijící do očí.

Zdravím všechny Klici. Přesně takhle se schovává srab z řad PČR a tak se chová i k podpoře UBS, NOS aby se něco změnilo. Hlavně bejt dobře zašitej a vystrkovat růžky jen opatrně a raději s maskou, aby mě náhodou někdo nepoznal, že se chci ozvat. Je mě Vás líto chudáci. Odhaduji 85% příslušníků PČR.

tak vystup veřejně fešáku...pokud na to máš

A máme ho !!! Hrdina v koutě!!!

hehe, nevystoupil srab (svrab) Klik původní, ale hubu má jako ministr

Hele znám jednu hezkou písničku:
Kalamajka Klik, Klik, Klik
oženil se komeník…………
Stupidní, že ? Ale to jsou všechny tvé příspěvky.

Máš tam chybu vosle!!! Tak to jsou zase tvoje příspěvky, prostě kritizovat za každou cenu. Hlavně přidat prachy, ale bojovat neumíš srabe.

Zdravím bývalé kolegy. Pročetl jsem si zde zpět několik stran. Problém sloužících policistů v přímém výkonu, hasičů, bachařů je v tom, že se neplatí příplatky, noční, svátky, soboty, neděle, nadělávání svátků, 150 hodin zadarmo, další hodiny zadarmo na oltář vlasti a další paskvily nového zákona. Stačilo by tyto příplatky platit, kdo co odsloužil. Nebyl by takový odliv policistů střední generace a mladší kolegy by to dále motivovalo sloužit. Je pravdou, že policejní řemeslo, hasičské a bachařské v přímém výkonu, toto velice psychicky a fyzicky vyčerpává. To co jsme studovali ,dávno zapomněli, proto je zde tzv. sociální dávka, výsluhový příspěvek. k upřesněni, příspěvek pro tzv. ztížené pracovní uplatnění .Je zde též otázka věku, např. po 40 letech věku. Jsem v civilu třetí rok, žádný med, ale dá se slušně vydělat. Jsem bez sobot, nedělí, svátky doma, jsem spokojený. Mohu policejní a civilní život srovnávat. Kdo chce dělat, tak si práci najde. Kdo chce sloužit, v přímém výkonu, bude sloužit, otázka je, za jakých podmínek. Nás rentiéry to také štve, přejeme bývalým kolegům, ať mají lepší finanční ohodnocení a sociální jistoty. Jenomže stát nezajímáme, jsme represivní složka. Sloužil jsem též v Praze před lety. Kolegové z Moravy, co slouží v Praze, není jim proplácena ubytovna, cesta a jiné náhrady, jsou od rodin, tak jim to nezávidím. Zda chce vnitro, aby mimopražský policista sloužil v Praze, tak je nutno tyto výdaje hradit. Služba na ulici v současné době není lehká, nasazovat život a zdraví. Přeji kolegům zdraví, štěstí, jak v policejním životě , tak v soukromí, zdraví bývalý kolega por Marek z České Lípy. Jsem si vědom, že zde je veřejný web, na provokatéry a hulváty nereaguji.

Máš naprostou pravdu! Problém s neproplácením příplatků za odsloužené svátky, soboty, neděle a noční je VELKÝ PROBLÉM a nespravedlnost nového zákona o služebním poměru. Cítím to jako velkou diskriminaci příslušníků BS ze strany státu. Je také podivné, že prezident ČR nyní nepodepsal antidiskriminační zákon, ač jsme jediný stát v EU, který ho zatím ještě nemá a hrozí nám tak velmi vysoké sankce ze strany EU. Proč ten problém ale srovnávám s antidiskriminačním zákonem? Jen účelově, protože jak jistě víte, pracujícím vězňům v našich věznicích budou tyto příplatky s účinností od 1.6.2008 propláceny, neboť i oni poukazovali na to, že se cítí být diskriminováni oproti ostatním pracujícím a že když jsou nuceni pracovat i v noční době, zaměstnavatel jim tyto příplatky nyní nemusí platit. Ten, kdo bojoval za práva vězňů tedy uspěl, a tak se můžou pracující vězni těšit na tyto příplatky. Za příslušníky BS asi nikdo takto silně nebojuje, a tak i nadále budeme bez těchto spravedlivých příplatků. Proto se cítím být v tomto směru diskriminován a to ze strany státní moci. Stát se o své zaměstnance nestará a odborové organizace BS nemají takové silné páky, aby se za své příslušníky postavily. Vězeň, který byl odsouzen k odpykání trestu za svá protiprávní jednání je snad něco víc, než příslušník BS, který jejich trestnou činnost odhaluje? Koho si stát váží víc? Vězně, nebo svého zaměstnance? Kdy už přijde doba, kdy nebude spravedlivost slepá a někdo odpovědný se chytí za rypák a pochopí, že je zde něco špatně?

Máš naprostou pravdu. Jsem již rovněž v civilnim sektrou po 26 létech služby.

Pro prvého diskutujícího:

V práci mimo jiné posuzuji rozdíly mezi krádeží a podvodem, ublížením na zdraví a vraždou atd., a dále vykonávám kroky na to navazující. A co děláte v práci vy, že vám tato otázka připadá jako projev dlouhé chvíle?

Nevěřím, že něco tak hloupého může sloužit u PČR. Ty jsi byl na místě ? Ty znáš fakta? Ty chceš něco od klávesnice posuzovat?

Odkazuji na prvotní příspěvek a především na: Je pravděpodobná kvalifikace skutku odpovídající vzhledem k výše popsanému ději? Berme toto jako teoretickou diskusi.

hmm. A to je jeden z hlavnich duvodu, proc se ptam, co delas za praci, ze mas tolik casu resit s prominutim hovadiny nad klavesnici a cas premyslet nad nesmrtelnosti brouka. Resit pravdepodobnost spravne kvalifikace skutku u clanku, ktery sesmolil nejaky pisalek, ktery je hodnoceny za vystup, aniz by nekdo kontroloval, je-li jeho vystup na urovni a odpovida zakonum nasi zeme a jestli svym zblebtem do jakychkoliv medii neposkodi konkretni osobu, organizaci nebo instituci...... a to je to kopani se do zadnice nudou. Nehodnot nesmyslnost, nekompetentnost a neznalost nejakeho novinare a starej se radeji o veci, kterym rozumis. Udelas lepe.

4 UK
V tomto případě bych dal za pravdu dalším dikutujícím, protože ani jeden z nás neví žádné podrobnosti k uvedenému případu. Čistě teoreticky mohlo jít o nepřiměřenou obranu s následkem těžkého ublížení na zdraví, ale taky mohlo jít o vraždu. Mrtvý muž již nepromluví a policista si bude tvrdit svoji verzi. Pokud k tomu nejsou žádní svědci, tak nevím nevím.

Máme tady další odbornou (odpornou?) diskusi nedoceněných policistů. Skutkově (každý bude vědět) se jedná zhruba o toto: Novinkám člověk blízký k rodině zesnulého muže sdělil, že k události došlo po půl třetí ráno. V té době začal štěkat pes, kterého měl provokovat opilý policista. Ten byl v civilu. Muž vstal a seběhl dolů, aby zjistil, co se děje. Po chvilce došlo mezi mužem a opilým policistou k potyčce. Během ní skončil policista na zemi, vytáhl zbraň a zastřelil psa i muže. Podle blízkého zdroje měl být napadený muž postřelen do nohy a následně do hrudi (zdroj: Novinky).

Podle Novy by mohl být případ kvalifikován nikoli jako vražda, ale jako ublížení na zdraví s následkem smrti, za což by pachateli hrozilo maximálně osm let vězení (zdroj: aktuálně.cz).

Je pravděpodobná kvalifikace skutku odpovídající vzhledem k výše popsanému ději? Berme toto jako teoretickou diskusi.

tvoje starosti bych chtěl mít. Co děláš za práci, že se tak kopeš do zadnice?

UK myslím že problém této události leží někdejinde nežjak vyznívá tvůj příspěvek

V práci mimo jiné posuzuji rozdíly mezi krádeží a podvodem, ublížením na zdraví a vraždou atd., a dále vykonávám kroky na to navazující. A co děláte v práci vy, že vám tato otázka připadá jako projev dlouhé chvíle?

to bzik

A kde tedy leží problém této události?

jmenuji se Ivan, tak mi tak říkej. A nepotlačuj demokracii, protože tím otvorem jsi asi nejdřív vylezl ty a potom až to ostatní..viď ?

ale ten druhý první klik, ne ten první klik

Pro klika co má kliku, že tím otvorem vylezl a až pak se to spustilo :-)

Tomu bezcharkternímu čurákovi s kuním ksichtem je to ovšem vše úplně jedno. Hlavně když může chrochtat v tom svém korytě.

To je úroveň, pane. Doufám, že nejste policista.

Ano to jsou prosím dnešní policisté a jejich vyjadřování. Zaslouží si akorát přidat práci, opravdu jenom bulíte a nevíte co je pořádná práce. Je zajímavé, že HASIČI a ZDRAVOTNÍCI podstupují kolikrát větší riziko než policisté a tolik si nestěžují. Todore jen tak dál, děláš tady opravdu dobré jméno PČR a za tohle vyjadřování by jsi dostal i v soukromé firmě po letech. Jsi hrdina!

Dávám ti Todore za pravdu. Je to lump zkorumpovaný a doufejme, že jeho dny, včetně celé arogantní vlády, jsou sečteny.

Ani se Vám páni policisté nedivím, že nadáváte. Ono dělat ze sebe vola v tom mundůru za pár kaček...no nic moc

Děkuji druhému Kliku za vyjádření svého názoru a je vidět, že nevýš kudy kam. Já ti to teda řeknu , bež tam kde ti lezou hovna!

Ale tam už jsi ty. Prosím jinou lokalizaci.

Ale tam už jsi ty. Prosím jinou lokalizaci.

ale ten druhý první klik, ne ten první klik

Druzí a další Klici jsou jelita, co lezou kam nemají a jsou posránkové, schovávat se za orig. Klika.

4 Todor
Promiň Todore, ale ty jsi kus hňupa. To neznamená, že když toho pána na MV nemáš rád, tak mu budeš veřejně sprostě nadávat. To se nedělá už jen ze slušnosti, protože to čtou i další lidé z civilu a co si pak o nás policistech pomyslí - to si přečti na fóru, je toho tady dost.

Co tady pořád fňukáte? Kdybyste nedostali příspěvěk za službu při odchodu do civilu, tak jste finančně úplně v prdeli! Podívejte se na své známé jaké mají příjmy. (nemluvím o úspěšných podnikatelích, ale zaměstnancích)Jsou hluboce pod našimi platy.

..........

...pro zasvěcené ... mluví Vaňkovka

Mícháš hrušky s jabkama. To přeci nejde, řekl by pan Langr

Nevím zda mícháš hrušky s jablky, ale naprosto přesně vím, že jsi debil bez vzdělání, který s největší pravděpodobností vyšl z páté obecné. Pokud bys měl aspoň celou základní školu, tak bys takovou hovadinu z huby nevypustil. (musím použít takovýto slovník, neboť ty se svým vzděláním bys jinak nevěděl co ti říkám).

Co ty tady stále lžeš, protože velmi záleží na regionu a hlavně na tom jedinci ? Moji bývalý kolegové co odešli už do civilu mají jako dělníci stejný plat jako u PČR. Já osobně se za pár měsíců zachovám úplně stejně jako mojí bývalý kolegové, protože v novém pracovišti se ke mně budou chovat slušně a nebudu muset dělat za jiné.

Tak k tomu fňikání hrdino. Manželka nastoupila do nového zaměstnání v listopadu min. roku. Maturitu nemá. Po této době se v dubnové výplatě dostala nad můj plat po 10 letech odsloužených na ulici ( PPO). Jen pro zajímavost 27900 Kč hrubého. A to jsem velice, velice dobře hodnocen, sloužím 7 nočních v měsíci, jeden víkend v měsíci mám volný, o svátky v PD větší pracovní dobu, povinnost pracovat zadarmo do 150h. Manželka: práce od pondělka do pátku 8 hodin, žádné směny, volné víkendy , svátky atd... mimochodem je obyčejný pracovník v soukromé firmě.
Co ty na to? Zkus se probrat!!

Tak k tomu fňikání hrdino. Manželka nastoupila do nového zaměstnání v listopadu min. roku. Maturitu nemá. Po této době se v dubnové výplatě dostala nad můj plat po 10 letech odsloužených na ulici ( PPO). Jen pro zajímavost 27900 Kč hrubého. A to jsem velice, velice dobře hodnocen, sloužím 7 nočních v měsíci, jeden víkend v měsíci mám volný, o svátky v PD větší pracovní dobu, povinnost pracovat zadarmo do 150h. Manželka: práce od pondělka do pátku 8 hodin, žádné směny, volné víkendy , svátky atd... mimochodem je obyčejný pracovník v soukromé firmě.
Co ty na to? Zkus se probrat!!

Někteří policisté se neumí vůbec slušně vyjádřit. Já jsem již druhý měsíc v civilu a pokud se jedná práce, tak tu jsem si sehnal, placená sice moc není, ale jsem spokojený. Bez výsluhového příspěvku, by však to nebylo dobré.

přeji Tvé manželce tak pěkný plat, asi má dobrého zaměstnavatele, ale nezevšeobecňuj. Moje dcera má vystudovanou VŠ, je zaměstnána v soukromém zdravotním zařízení (ve státních zařízeních jsou plné stavy), v poměrně velkém okresním městě a před 10-ti měsíci byl její hrubý plat kolem 13.500,- Kč (dnes je již 10 měsíců na mateřské dovolené). A to myslím, je plat policisty i na OOP jistě vyšší. Takže ne každý má v civilu, i po absolvování VŠ, v soukromé sféře (pokud nepodniká sám, což bez odpovídající praxe nelze) vyšší plat. A protože jsem více jak 30 roků sloužila u PČR, tak vím o čem mluvím. Není to plat na nějaké "vyskakování", ale za slušné živobytí se u PČR dělat dá. Z vlastní zkušenosti to mohu potvrdit, pokud však k policii nastupuje někdo "jen pro získání výsluhy - příspěvku" s tím, že odejde po 10-ti (dnes 15-ti) letech za lepším", tak asi není co řešit,.....