Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

nic proti normálním kolegům, ale ty jseš vážně kokot

Všechno je to o penězích a ty bohužel u PČR nejsou nijak oslnivé. Být větší zaměstnanost a větší výběr pracovních míst jako třeba v Praze, tak je slavná POLICIE BEZ LIDÍ.

for imperius...ty běž do hajzlu..forma jako celoživotní poslání tě za 20 let přejde...civil za 12...

Ty už v tom hajzlu jseš :-)

ahoj, kdyz mi PCR zaplati studium, chvili budu slouzit a budu se chtit vyplatit, pritom mi zbudou na vyplaceni 2 roky, nevite kolik to tak muze stat?

vYPADNI HNED, TAKOVÉ VYČURÁNKY NEPOTŘEBUJEME! VOLNO KE STUDIU BY MĚLI DOSTÁVAT POLICISTÉ, KTEŘÍ BEROU NAŠI PRÁCI JAKO CELOŽIVOTNÍ POSLÁNÍ!

pro Longino ti tady těžko někdo řekne, obrať se jinam, třeba personální, atp. Jinak policie mi taky platí denní studium ( po 11 letech služby ) a musel jsem se upsat na trojnásobek doby. U policie chci zůstat, ale čistě TEORETICKY, když by mi po škole někdo nabídl zajímavou práci za 50 tis. čistýho, tak klidně odejdu a furt se mi vyplatí tu školu splácet a policie o nic nepřijde. Ta možnost tu prostě je, tak nic špatnýho na tom nevidim.

Manželce to spočítali za 3 roky na 102 tisíc. Minulý rok dokončila policejní akademii (dálkové studium). Sloužila u RCPP, to před vánoci skončilo a další nabídka zněla chodit kontrolovat ubytovny zahraničních dělníků apod. Kvůli tomu si VŠ dělat nemusela. Navíc by musela dojíždět 65 km. Taky se několikrát zúčastnila komedie zvané "výběrové řízení". "Vítěz" šel na úplně jinou funkci a na "vyhrané" uvolněné místo byl dosazen někdo jiný. Tak to zabalila. Ale vidím na ní, že ji to štve, chtěla sloužit dál. Jinak by se na studium ve 40 letech mohla vyprdnout. Na zaplacení školy padne odchodné a život půjde dál.

Pravdou je, že policie tolik vysokoškoláků vůbec nepotřebuje. Kdo si ji udělá ( VŠ ) tak jen pro hřejivý pocit vyplněné kolonky před jménem, protože realita je spousta vysokoškoláků na jedno uvolněné místo a vysokoškoláci rostou, jak houby po dešti. Každý kdo má dirku do zadečku by chtěl teplé místečko, velet a pod. a celá dnešní doba je o tom s tím vydrbat. V tomhle stylu, který zde dříve nebyl bohužel lépe nebude. Pamatuji dobu, když jsem nastoupil, že zaručené bylo - šlapat ulici, postoupit časem na trestní spisy a při získání zkušeností, opakuji zkušeností možný postup na kriminálku. A dneska ? Všichni chtějí někam utíkat z obvodů a kam ? 10 velitelů na jednoho makáče - blbce, který se nezblbnul a nešel dělat balakáře ? Takhlen to ale fungovat nemůže, to je jisté. U policie to mělo být, jak už tady někdo nakousnul po vzoru zahraničí, kde mají vysoké školy " špičky " řídících pracovníků, jinak ostatní postupují nebo mohou vykonávat zodpovědnější práci při vzdělávání se v resortních školících střediscích. Ale u nás to šlo cestou k pousmání - vysokoškoláků lesníků, zemědělců máme už dostatek, ale přes to se všichni hystericky hrnou do studijí tématicky " vhodných VŠ " , aby potom mohli mít pocit, že je pod úroveň, že dělají stejnou práci jako před vystudováním VŠ, ale policie tolik VŠ nepotřebuje to je jasné a je to dnes již bijící do očí.

Zdravím všechny Klici. Přesně takhle se schovává srab z řad PČR a tak se chová i k podpoře UBS, NOS aby se něco změnilo. Hlavně bejt dobře zašitej a vystrkovat růžky jen opatrně a raději s maskou, aby mě náhodou někdo nepoznal, že se chci ozvat. Je mě Vás líto chudáci. Odhaduji 85% příslušníků PČR.

tak vystup veřejně fešáku...pokud na to máš

A máme ho !!! Hrdina v koutě!!!

hehe, nevystoupil srab (svrab) Klik původní, ale hubu má jako ministr

Hele znám jednu hezkou písničku:
Kalamajka Klik, Klik, Klik
oženil se komeník…………
Stupidní, že ? Ale to jsou všechny tvé příspěvky.

Máš tam chybu vosle!!! Tak to jsou zase tvoje příspěvky, prostě kritizovat za každou cenu. Hlavně přidat prachy, ale bojovat neumíš srabe.

Zdravím bývalé kolegy. Pročetl jsem si zde zpět několik stran. Problém sloužících policistů v přímém výkonu, hasičů, bachařů je v tom, že se neplatí příplatky, noční, svátky, soboty, neděle, nadělávání svátků, 150 hodin zadarmo, další hodiny zadarmo na oltář vlasti a další paskvily nového zákona. Stačilo by tyto příplatky platit, kdo co odsloužil. Nebyl by takový odliv policistů střední generace a mladší kolegy by to dále motivovalo sloužit. Je pravdou, že policejní řemeslo, hasičské a bachařské v přímém výkonu, toto velice psychicky a fyzicky vyčerpává. To co jsme studovali ,dávno zapomněli, proto je zde tzv. sociální dávka, výsluhový příspěvek. k upřesněni, příspěvek pro tzv. ztížené pracovní uplatnění .Je zde též otázka věku, např. po 40 letech věku. Jsem v civilu třetí rok, žádný med, ale dá se slušně vydělat. Jsem bez sobot, nedělí, svátky doma, jsem spokojený. Mohu policejní a civilní život srovnávat. Kdo chce dělat, tak si práci najde. Kdo chce sloužit, v přímém výkonu, bude sloužit, otázka je, za jakých podmínek. Nás rentiéry to také štve, přejeme bývalým kolegům, ať mají lepší finanční ohodnocení a sociální jistoty. Jenomže stát nezajímáme, jsme represivní složka. Sloužil jsem též v Praze před lety. Kolegové z Moravy, co slouží v Praze, není jim proplácena ubytovna, cesta a jiné náhrady, jsou od rodin, tak jim to nezávidím. Zda chce vnitro, aby mimopražský policista sloužil v Praze, tak je nutno tyto výdaje hradit. Služba na ulici v současné době není lehká, nasazovat život a zdraví. Přeji kolegům zdraví, štěstí, jak v policejním životě , tak v soukromí, zdraví bývalý kolega por Marek z České Lípy. Jsem si vědom, že zde je veřejný web, na provokatéry a hulváty nereaguji.

Máš naprostou pravdu! Problém s neproplácením příplatků za odsloužené svátky, soboty, neděle a noční je VELKÝ PROBLÉM a nespravedlnost nového zákona o služebním poměru. Cítím to jako velkou diskriminaci příslušníků BS ze strany státu. Je také podivné, že prezident ČR nyní nepodepsal antidiskriminační zákon, ač jsme jediný stát v EU, který ho zatím ještě nemá a hrozí nám tak velmi vysoké sankce ze strany EU. Proč ten problém ale srovnávám s antidiskriminačním zákonem? Jen účelově, protože jak jistě víte, pracujícím vězňům v našich věznicích budou tyto příplatky s účinností od 1.6.2008 propláceny, neboť i oni poukazovali na to, že se cítí být diskriminováni oproti ostatním pracujícím a že když jsou nuceni pracovat i v noční době, zaměstnavatel jim tyto příplatky nyní nemusí platit. Ten, kdo bojoval za práva vězňů tedy uspěl, a tak se můžou pracující vězni těšit na tyto příplatky. Za příslušníky BS asi nikdo takto silně nebojuje, a tak i nadále budeme bez těchto spravedlivých příplatků. Proto se cítím být v tomto směru diskriminován a to ze strany státní moci. Stát se o své zaměstnance nestará a odborové organizace BS nemají takové silné páky, aby se za své příslušníky postavily. Vězeň, který byl odsouzen k odpykání trestu za svá protiprávní jednání je snad něco víc, než příslušník BS, který jejich trestnou činnost odhaluje? Koho si stát váží víc? Vězně, nebo svého zaměstnance? Kdy už přijde doba, kdy nebude spravedlivost slepá a někdo odpovědný se chytí za rypák a pochopí, že je zde něco špatně?

Máš naprostou pravdu. Jsem již rovněž v civilnim sektrou po 26 létech služby.

Pro prvého diskutujícího:

V práci mimo jiné posuzuji rozdíly mezi krádeží a podvodem, ublížením na zdraví a vraždou atd., a dále vykonávám kroky na to navazující. A co děláte v práci vy, že vám tato otázka připadá jako projev dlouhé chvíle?

Nevěřím, že něco tak hloupého může sloužit u PČR. Ty jsi byl na místě ? Ty znáš fakta? Ty chceš něco od klávesnice posuzovat?

Odkazuji na prvotní příspěvek a především na: Je pravděpodobná kvalifikace skutku odpovídající vzhledem k výše popsanému ději? Berme toto jako teoretickou diskusi.

hmm. A to je jeden z hlavnich duvodu, proc se ptam, co delas za praci, ze mas tolik casu resit s prominutim hovadiny nad klavesnici a cas premyslet nad nesmrtelnosti brouka. Resit pravdepodobnost spravne kvalifikace skutku u clanku, ktery sesmolil nejaky pisalek, ktery je hodnoceny za vystup, aniz by nekdo kontroloval, je-li jeho vystup na urovni a odpovida zakonum nasi zeme a jestli svym zblebtem do jakychkoliv medii neposkodi konkretni osobu, organizaci nebo instituci...... a to je to kopani se do zadnice nudou. Nehodnot nesmyslnost, nekompetentnost a neznalost nejakeho novinare a starej se radeji o veci, kterym rozumis. Udelas lepe.

4 UK
V tomto případě bych dal za pravdu dalším dikutujícím, protože ani jeden z nás neví žádné podrobnosti k uvedenému případu. Čistě teoreticky mohlo jít o nepřiměřenou obranu s následkem těžkého ublížení na zdraví, ale taky mohlo jít o vraždu. Mrtvý muž již nepromluví a policista si bude tvrdit svoji verzi. Pokud k tomu nejsou žádní svědci, tak nevím nevím.

Máme tady další odbornou (odpornou?) diskusi nedoceněných policistů. Skutkově (každý bude vědět) se jedná zhruba o toto: Novinkám člověk blízký k rodině zesnulého muže sdělil, že k události došlo po půl třetí ráno. V té době začal štěkat pes, kterého měl provokovat opilý policista. Ten byl v civilu. Muž vstal a seběhl dolů, aby zjistil, co se děje. Po chvilce došlo mezi mužem a opilým policistou k potyčce. Během ní skončil policista na zemi, vytáhl zbraň a zastřelil psa i muže. Podle blízkého zdroje měl být napadený muž postřelen do nohy a následně do hrudi (zdroj: Novinky).

Podle Novy by mohl být případ kvalifikován nikoli jako vražda, ale jako ublížení na zdraví s následkem smrti, za což by pachateli hrozilo maximálně osm let vězení (zdroj: aktuálně.cz).

Je pravděpodobná kvalifikace skutku odpovídající vzhledem k výše popsanému ději? Berme toto jako teoretickou diskusi.

tvoje starosti bych chtěl mít. Co děláš za práci, že se tak kopeš do zadnice?

UK myslím že problém této události leží někdejinde nežjak vyznívá tvůj příspěvek

V práci mimo jiné posuzuji rozdíly mezi krádeží a podvodem, ublížením na zdraví a vraždou atd., a dále vykonávám kroky na to navazující. A co děláte v práci vy, že vám tato otázka připadá jako projev dlouhé chvíle?

to bzik

A kde tedy leží problém této události?

jmenuji se Ivan, tak mi tak říkej. A nepotlačuj demokracii, protože tím otvorem jsi asi nejdřív vylezl ty a potom až to ostatní..viď ?

ale ten druhý první klik, ne ten první klik

Pro klika co má kliku, že tím otvorem vylezl a až pak se to spustilo :-)

Tomu bezcharkternímu čurákovi s kuním ksichtem je to ovšem vše úplně jedno. Hlavně když může chrochtat v tom svém korytě.

To je úroveň, pane. Doufám, že nejste policista.

Ano to jsou prosím dnešní policisté a jejich vyjadřování. Zaslouží si akorát přidat práci, opravdu jenom bulíte a nevíte co je pořádná práce. Je zajímavé, že HASIČI a ZDRAVOTNÍCI podstupují kolikrát větší riziko než policisté a tolik si nestěžují. Todore jen tak dál, děláš tady opravdu dobré jméno PČR a za tohle vyjadřování by jsi dostal i v soukromé firmě po letech. Jsi hrdina!

Dávám ti Todore za pravdu. Je to lump zkorumpovaný a doufejme, že jeho dny, včetně celé arogantní vlády, jsou sečteny.

Ani se Vám páni policisté nedivím, že nadáváte. Ono dělat ze sebe vola v tom mundůru za pár kaček...no nic moc

Děkuji druhému Kliku za vyjádření svého názoru a je vidět, že nevýš kudy kam. Já ti to teda řeknu , bež tam kde ti lezou hovna!

Ale tam už jsi ty. Prosím jinou lokalizaci.

Ale tam už jsi ty. Prosím jinou lokalizaci.

ale ten druhý první klik, ne ten první klik

Druzí a další Klici jsou jelita, co lezou kam nemají a jsou posránkové, schovávat se za orig. Klika.

4 Todor
Promiň Todore, ale ty jsi kus hňupa. To neznamená, že když toho pána na MV nemáš rád, tak mu budeš veřejně sprostě nadávat. To se nedělá už jen ze slušnosti, protože to čtou i další lidé z civilu a co si pak o nás policistech pomyslí - to si přečti na fóru, je toho tady dost.

Co tady pořád fňukáte? Kdybyste nedostali příspěvěk za službu při odchodu do civilu, tak jste finančně úplně v prdeli! Podívejte se na své známé jaké mají příjmy. (nemluvím o úspěšných podnikatelích, ale zaměstnancích)Jsou hluboce pod našimi platy.

..........

...pro zasvěcené ... mluví Vaňkovka

Mícháš hrušky s jabkama. To přeci nejde, řekl by pan Langr

Nevím zda mícháš hrušky s jablky, ale naprosto přesně vím, že jsi debil bez vzdělání, který s největší pravděpodobností vyšl z páté obecné. Pokud bys měl aspoň celou základní školu, tak bys takovou hovadinu z huby nevypustil. (musím použít takovýto slovník, neboť ty se svým vzděláním bys jinak nevěděl co ti říkám).

Co ty tady stále lžeš, protože velmi záleží na regionu a hlavně na tom jedinci ? Moji bývalý kolegové co odešli už do civilu mají jako dělníci stejný plat jako u PČR. Já osobně se za pár měsíců zachovám úplně stejně jako mojí bývalý kolegové, protože v novém pracovišti se ke mně budou chovat slušně a nebudu muset dělat za jiné.

Tak k tomu fňikání hrdino. Manželka nastoupila do nového zaměstnání v listopadu min. roku. Maturitu nemá. Po této době se v dubnové výplatě dostala nad můj plat po 10 letech odsloužených na ulici ( PPO). Jen pro zajímavost 27900 Kč hrubého. A to jsem velice, velice dobře hodnocen, sloužím 7 nočních v měsíci, jeden víkend v měsíci mám volný, o svátky v PD větší pracovní dobu, povinnost pracovat zadarmo do 150h. Manželka: práce od pondělka do pátku 8 hodin, žádné směny, volné víkendy , svátky atd... mimochodem je obyčejný pracovník v soukromé firmě.
Co ty na to? Zkus se probrat!!

Tak k tomu fňikání hrdino. Manželka nastoupila do nového zaměstnání v listopadu min. roku. Maturitu nemá. Po této době se v dubnové výplatě dostala nad můj plat po 10 letech odsloužených na ulici ( PPO). Jen pro zajímavost 27900 Kč hrubého. A to jsem velice, velice dobře hodnocen, sloužím 7 nočních v měsíci, jeden víkend v měsíci mám volný, o svátky v PD větší pracovní dobu, povinnost pracovat zadarmo do 150h. Manželka: práce od pondělka do pátku 8 hodin, žádné směny, volné víkendy , svátky atd... mimochodem je obyčejný pracovník v soukromé firmě.
Co ty na to? Zkus se probrat!!

Někteří policisté se neumí vůbec slušně vyjádřit. Já jsem již druhý měsíc v civilu a pokud se jedná práce, tak tu jsem si sehnal, placená sice moc není, ale jsem spokojený. Bez výsluhového příspěvku, by však to nebylo dobré.

přeji Tvé manželce tak pěkný plat, asi má dobrého zaměstnavatele, ale nezevšeobecňuj. Moje dcera má vystudovanou VŠ, je zaměstnána v soukromém zdravotním zařízení (ve státních zařízeních jsou plné stavy), v poměrně velkém okresním městě a před 10-ti měsíci byl její hrubý plat kolem 13.500,- Kč (dnes je již 10 měsíců na mateřské dovolené). A to myslím, je plat policisty i na OOP jistě vyšší. Takže ne každý má v civilu, i po absolvování VŠ, v soukromé sféře (pokud nepodniká sám, což bez odpovídající praxe nelze) vyšší plat. A protože jsem více jak 30 roků sloužila u PČR, tak vím o čem mluvím. Není to plat na nějaké "vyskakování", ale za slušné živobytí se u PČR dělat dá. Z vlastní zkušenosti to mohu potvrdit, pokud však k policii nastupuje někdo "jen pro získání výsluhy - příspěvku" s tím, že odejde po 10-ti (dnes 15-ti) letech za lepším", tak asi není co řešit,.....