4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Žádost o radu. K 1.6.2008 budu mít odslouženo 9 let a ZVS mám 1,5 roku. Poslední dobou mne stále trápí myšlenka odejít do civilu s výsluhovým příspěvkem kolem 6.000,- kč a to protože po ukončení přechodové doby dnem 31.12.2009 mi ZVS odečtou, tzn. že k tomuto datu budu mít odsloužemno "čistých" 10,5 roku a na výsluhový příspěvek budu mít nárok až po dalších 4,5 letech. V těchto letech se mi může nedej bože něco stát a budu od PČR propuštěn třeba pro zdravotní nezpůsobilost a nebo z jiných důvodů ( třeba nesplnění fyz. prověrek ). Chtěl bych znát názor ostatních policistů se stejným problémem, jelikož mi osobně připadá normální se v mém případě řídit rčením "lepší vrabec v hrsti, než holub na střeše".

Co udělá PP proto, aby si takovéto policisty udržela, protože mít na něco nárok o tento nárok přijít a čekat na něj další 3-5 let se mi zdá nespravedlivé?

Na poslední otázku zní odpověď ---- NIC

Rozhodnutí je jen na tobě a od nikoho nečekej radu.

U Policie ČR jseš dost dlouho, aby jsi viděl okolo sebe, že žádná rozumná taktika " udržet schopné a zkušené poldy neexistuje " Panstvo na PP s úsměvem na tváři udělá PÁ,PÁ zkušeným odcházejícím poldům bez jekéhokoliv průseru, kteří kdysi nastupovali z opravdového přesvědčení dělat dobrou věc, aby nabrali 19 mladíčky, kteří kolikrát jdou k Polici ČR z naivity informací o velkých penězích, amerických seriálech s poldama, jak honí pachatele, v naivitě jak " nebudou nic dělat, jen jezdit autem a brát prachy ( všeobecné přemýšlení našich občanů, krmených NOVOU a naopak nekrmených realitou - dluch pánů PP, mediální selhání ) Já jsem nastupoval také z přesvědčení, měl jsem zaměstnání se stejnými penězi. Dneska mě to nezdravé dění u Policie udolalo a v palici se mě tam také hodní odchod pryč, protože to co se dějem v Policii ČR je napováženou. Máme pomáhat a chránti jiné, ale uvnitř policie se ve vztahu k policistům porušuje co může. A jen se přemýšlí jak s policisty ve služebním vztahu vydrbat. Dříve to bylo také, ale v těch posledních letech se to stupňuje a s novým zákonem již jen " Amen ".

Takže PP neudělá nic, bude se smát, hrát si, že se nic neděje dál, odchody bude plácat dalšími nábory a skutečně jak tu zaznělo, budeme sbor spousty vysokoškoláků šlapajících ulici, totálních nezkušených elévů. Už je to vidět teď, kam došla akce obměnit generační špunt. Mě je 42 let.

Pro Petra

Tvá dedukce je logická a na místě.Zdaleka nejsi sám,kdo takhle uvažuje.

a co mají říkaty ty, pro který nebyla žádná volba a rovnou hupsli do novýho zákona?Žádná přechodná doba prostě pic a pic a jsi v tom?

Ti do toho šli a věděli co je čeká. Já osobně jsem o nějaký výsluze při nástupu nevědel zhola nic...Dnes je výsluha dávána jako + při náboru

Lidi jako " Realita " vůbec neumějí používat to co mají v hlavě a dělají jednoduchá nic neříkající měřítka. Neustále slyším " Oni mají 140 % platu rozpočtové sféry ". Ano je to možné a jak u koho. Ale je to jako srovnávat dělníka s odpracovanými 250 hodinami s dělníkem s odpracovanými 170 hodinami a vyčítat tomu s těmi 250 hodinami, že má plat vyšší a ve výši například 140 % než ten s těmi 170 hodinami. Kdy si tito hlupáci již uvědomí, že plat policisty je složen ze složek, které nejsou v rozpočtové sféře běžné neboť zkrátka na tyto příplatky nemají nárok, nebo mě tady chce " Realita " poučit, že většina zaměstnanců v rozpočtové sféře pobírá část mzdy za práci v nepřetržitém provozu a mají zkurvené téměř každé Vánoce, Silvestra, svátky v průběhu roku. Nebo chce pan " Realita " tvrdit, že chodí zaměstnanci rozpočtové sféry v sobotu v neděli do práce, na noční ? Pobírají zaměstnanci specifický příplatek za práci s toxikomany, bezdomovci, agresivními psychopaty. Tedy o tyto příplatky jsou " chudší " a zákonitě mají tedy nižší průměrnou mzdu.

Vždyť i ti učitelé kdyby chypoteticky chodili na noční, dělali soboty, neděle, strávili Vánoce v práci / jako my se s vyslýchanými zloději /, strávili Silvestra v práci ( jako my s okradenými zmlácenými ), oddělali nějakých 150 hodiny bez vyplacené mzdy, tak by jistě měli také větší plat, než mají bez těchto složek platu. Jinak nic proti učitelům jen jsem dával příklad.
At se mě někdo zeptá jak vnímám Vánoce. Ne jako má manželka, jako dobu klidu, míru nazdobeného bytu, pohody, volna, společně tráveného času s rodinou, pečení a pod. Já když přijdou Vánoce, tak vím, že to odserem, jako ty prodavačky v českých obchodech, tedy ještě víc v práci, více zlodějů, více výslechů, vykradených aut, okradených lidí, kteří v překotu úplně zapomínají, že všude číhají na vhodný okamžik samí parchanti, nestíhání, chození domů z ještě více hektických služeb. Upřímně řečeno z důvodů
výše uvedených nemám rád Vánoce ani Silvestra a je mi to manželkou vyčítáno, že je " neprožívám ", ale tyto " časy " už bohužel vnímám jako problémy ve službě a až jednou odejdu od Policie ČR, tak to snad konečně naplno vychutnám. Tohle ale pracovník rozpočtovky nepochopí, nedělám si iluze, tak jako pan " Realita " Tohle chápou jen poldové a hlavně ti na těch zatíženějších odděleních.
Tohle je, když už tak v těch 140 procentách platu poldy ( a dalších nejmenovaných negativ ) oproti těm 100 % platu pracovníků rozpočtové sféry. Ale pochybuji, že ten závistivý pan " Realita " tohlen pochopí, tedy že plat rozpočtovek je v průměru nižší o chybějící složky platu, které prostě nemají, neb je oproti většině poldů nevykonávají.

To asi budou negativní reakce " pitomců " !

Stovky policistů odchází do civilu a všichni jdou za lépe ohodnocenou a klidnější prací.

Vidíš a učitelé, kteří mají pracovní vyučovací týden o délce cca 20 hodin týdně budou stávkovat (to Ty nemůžeš), mají letní prázdniny o délce 8 týdnů, mají vánoční prázdniny (i úředníci mají štědrý den a vánoční svátky volno), přesto budou učitelé (SO.NE,svátky by určitě do školy nechodili), za podpory odborů stávkovat za zvýšení platů, stejně jako zdravotní pracovníci (ovšem policista to má ze zákona zakázané, bohužel, proto nemá pan ministr důvod u policie cokoliv měnit,...a nějaké demonstrace??? proč by se jich bál, je to vždycky jen takový "výkřik do tmy", vždyť sami policisté nejsou jednotní, stejně jako jejich odbory, na rozdíl od těch školských, zdravotních,... nemám pravdu????).

Stručně - Máš

politikavpraxi: Dobrý den pane ministře,ráda bych se vás zeptala,jestli považujete za dostatečnou práci policie na úseku dopravy?Zdá se mi totiž,že nehodovost je velká,ale činnost policie malá.

Langer: systém práce dopravky se s nástupem nového ředitele změnil - větší důraz na regionální akce. Zvýšil se počet dopravních policistů o cca 250. Navýšili jsme tabulky pro dopravku o cca 700 (je prostor pro další personální posílení), ale... Dokud budou dopraváci zbytečně papírovat, dokud budou sloužit pro soukromé firmy (pojišťovny a leasingové společnosti) nebudou tam, kde je potřebujeme. Opravdu si nemyslím, že je efektivní ztratit 2 policisty na čtyři hodiny kvůli pomačkaným a poškrábaným plechům. To chceme změnit v rámci policejní reformy. Současně ale dodávám - pro mne musí být dopravní policista symbolem prevence a ne jenom represe. Situace se ale nezlepší, nebude-li přístup koordinován. Proto dopravní čtyřlístek - viz www.mvcr.cz

Nehodovky jsou skutečně na pokraji vyhynutí, natož s vyšší navýšenou částkou za vzniklou škodu.

Jak jsem četl tak Pan Langer se pochlubil, že náborová akce přinesla 6 000 žádostí o službu u policie ! To znamená , že přijde nová "kvalita". Nejvíce se na ně zřejmě těší Inspekce o Odbor stížností a kontrol. Soudím, že právě Inspekci poroste díky kvalitnímu výběru objasněnost !

Ta elita opustí loď do 3 let, jak budou otrávení z toho cukru co tady nabízí představitelé tohoto státu pro PČR.

Z původních optimistických 7.000 zájemců bylo dost bez maturit, popsanými RT nebo jen vypsaných na " blint ", tedy to číslo 7.000 se smrsklo. Navíc od začátku roku do konce března odešlo dalších 1264 policistů a zalátat tuto další díru se podařilo jen z jedné třetiny.

Svačinovou náborovou akcí se nakonec ve skutečnosti podařilo oslovit upotřebitelných 3.600 zájemců a s 900 začalo příjímací řízení, kdy dle praxe jsou po ukončení přijímacího řízení přijati 2-3 zájemci z 10 zájemců, bude výsledkem 200 - 300 přijatých " poldů ". Kolik jich ještě odejde v průběhu 3 let zkušební doby, až zjistí, jak jim v kampani lhali, po nějakých těch průserkách a pod.

A hlavně jenom blbec si může myslet, že nováček může nahradit poldu s 10 a více letou praxí. Na druhé straně bude mít Česká republika nejmladší, ale tím pádem nejméně zkušený Policejní sbor.

Hypotalamusi, musím Tě opravit! Lidový vypravěč pohádek Hans Christián LangerSSen dnes v médiích uvedl, že náborová akce již oslovila 9000 (devět tisíc) uchazečů o práci u Policie, kteří mají podanou přihlášku. Bylo by dobré mu připomenout, aby nemíchal jablka s hruškama, čili podané přihlášky přes internet s písemnými žádostmi, a také absolventy přijímacích řízení s úspěšně přijatými uchazeči, neboť to jsou diametrálně odlišná čísla!!!
Pokud mám správné informace, tak odešlo jen v tomto roce už 1264 kolegů do civilu a bylo přijato okolo 400 uchazečů, kteří začali ZOP. Podle posledních informací přímo od školáků, už na škole přemýšlejí o tom, že do výkonu jich velká část ani nepůjde, že chtějí být u Policie jen po dobu školy, že je to pro ně výhodné, a pak PÁPÁ. Dokonce už někteří zanedlouho nastupující na ZOP i nadávají, že zkrátili ZOP na 5 měsíců, že čekali, že si odsedí v lavicích původních devět měsíců a že pak udělají PÁPÁ. Tak nevím, co si mám o nich myslet.

tohle jsem také zaslechl, dokonce od učitelů na škole. "Máme tam týpky, kteří se ani netají tím, že si přišli posedět v lavicích na 9 měsíců za 12 litrů a ulehčí si rok do dalších přijímacích zkoušek na VŠ". Takže po několika měsících udělají sboru pápá.... co dodat.

Klikovi příspěvky mají něco do sebe. Zná jejich prostředí velice dobře.

Klik má v prvé řadě komplex z policistů. Buď se jím chtěl stát, byl vyhozen a nebo dostal flastr, který nemůže překousnout. Toť celá věda... Jednou mi důchodce šlápl v autobusu na nohu... od té doby nesnáším důchodce :-(

Já ho znám, sloužil na hlídkové. Pak neuváženě odešel „podnikat“. Asi po roce se chtěl vrátit, ale nebyl o něj zájem. O policejní práci neví nic, protože na ní neviděl přes ty obr sluneční brýle, které nosil i v mlze.

V minulých letech rostly platy u bezpečnostních sborů tak, jako nikde jinde. Průměrný plat u policie je 140% platu v rozpočtové sféře. Limity státního rozpočtu jsou jasné. A věřím, že považujete za správné, že stejně jako vy, ani stát nemůže a nesmí žít na dluh. To prostě rodiče svým dětem nedělají. Rozpočet počítá s nárůstem 1,5 procenta,“ sdělil ministr s tím, že peníze půjdou do netarifní části mzdy, aby nedostali přidáno jen ti, kteří mají nejvyšší platy.
Páni policisté, kolik by Vám vyhovovalo ????? Vám by asi nestačilo ani 5OO procent, tak konec keců a ke strojům.

ano, je pravdou, že plat proti průměru je větší (souhlasím), ale nevyvážený požadavky a nároky. Kolik stojí pořízení bydlení a provoz domácnosti s 1 dítětem .... ? Ano ... správně pro všechny stejně, ale žádný policajt byť duchem prostý nemůže jít si bokem přivydělat ani umýváním aut nebo schodů, rozdáváním letáků ....nejen, že mu to zákon neumožňuje a zakazuje vydělat si navíc , ale nemá ani na to vzhledem k své vytíženosti a 150 hodin zdarma čas. Navíc doporučuji všem vřele zkusit tuto řeholi. Jinak pro zajímavost zkuste nahlédnout jak si Váží práce policistů v ostatních zemí EU a pak se snažme kritizovat (ten boj se zločinem je všude stejný)...... takže závěrem... k těm strojům bude chybět obsluha (a její kvalita)

Realita naprostý souhlas!!!Takže Vážený pane, musím oponovat. Z vlastní zkušenosti vím, že každý četník si nějak přivydělává. To znám z okruhu těchto lidí, jsou to sice drobnosti, ale je to tak. Je to na černo, ofic ani boha. V civilním sektoru stejně každej melouchaří na černotu. Jak je možné, že hasičům to nevadí! Ty mají snad nasypáno! Těch 150h zdarma nepřeháněj. Jsou lokality kde to je, ale většina republiky na ně ani nešáhne. Je to asi tak, jako s podporou UBS. Každý policajt nadává u piva, ale když mají podpořit, je jich cca 2000 ze 45 tis. Takže jste spokojeni a jenom tlacháte. K poslednímu bodu to je tak, že skutečně znám z POLSKA královské výsluhy a dříve do důchodu. Bohužel jestli toto nepřekousnete, musíte jít třeba podnikat a věřte, je to sranda.

Souhlas s Realita a Klik. Je to opravdu trapné si stále stěžovat na prachy. V minulosti jim přidávali více než bylo zdrávo a zvykli si na to. Teď to těžce nesou!

Hasiče bych s policisty opravdu nesrovnával. Ti nemusí nikdy ukázat na jednoho a říct je to on, ten lump ... takže z toho platí oblíbenost : poškozený/zločinec = 50/50. Takže se do nich opravdu nikdo tzv. nenaváží. Viz. srovnání volných tabulkových míst.... stačí kouknout proč neodchází. Taktéž každý z policistů si nepřivydělává jak 100% tvrdíte, a co se týče odborů tak jsem členem, ale dnes je trošku jiný systém a tak nevidím důvod, proč by tam měl být každý. To snad bylo za KSČ direktivně přikázáno jak bojovat se zlem a kde být členem. Co se týče podnikání věřte ... (narozdíl od Vás Vám netykám - neznám Vaše postavení ani věk) i přesto, že jsem absolventem dvou VŠ, tak rukama jsem pracoval v zahraničí a to docela tvrdě. Takže právě proto přemýšlím vrátit se opět k řemeslu, abych právě nebyl jeden z mála, který daní svůj plat pod dohledem státu....

už tvrdí jen 140%? No to je paráda, za rok přizná 150hod. zdarma a za dva si uvědomí, že zakázali zákonem přivýdělek všem příslušníkům BS. K tomu se odečte za dva roky infalice po 7% a hned bude jen 126%. To je po roce a půl účinnosti 361 důležitý postup..... jen tak dál. P.S.: co to je ten Klik za exemplář, znáte to někdo? :-)))

ani ho poznat nechci. Něco má do našich vládních činitelů...nejmoudřejší, nejchytřejší, nelepší a vše prosazuje silou. Nemá-li argumenty a je-li v koutě je sprostý...koho mi to jen připomíná.... :-)

Pokud 9 podřízených policistů dostane přidáno : 0 procent, potom ten desátý, vedoucí, dostane 15 procent. To už je slušné. Perfektní systém, v průměru mají všichni 1,5 procenta.

Já ho znám, sloužil na hlídkové. Pak neuváženě odešel „podnikat“. Asi po roce se chtěl vrátit, ale nebyl o něj zájem. Asi tušíte proč.

Lidi jako " Realita " vůbec neumějí používat to co mají v hlavě a dělají jednoduchá nic neříkající měřítka. Neustále slyším " Oni mají 140 % platu rozpočtové sféry ". Ano je to možné a jak u koho. Ale je to jako srovnávat dělníka s odpracovanými 250 hodinami s dělníkem s odpracovanými 170 hodinami a vyčítat tomu s těmi 250 hodinami, že má plat vyšší a ve výši například 140 % než ten s těmi 170 hodinami. Kdy si tito hlupáci již uvědomí, že plat policisty je složen ze složek, které nejsou v rozpočtové sféře běžné neboť zkrátka na tyto příplatky nemají nárok, nebo mě tady chce " Realita " poučit, že většina zaměstnanců v rozpočtové sféře pobírá část mzdy za práci v nepřetržitém provozu a mají zkurvené téměř každé Vánoce, Silvestra, svátky v průběhu roku. Nebo chce pan " Realita " tvrdit, že chodí zaměstnanci rozpočtové sféry v sobotu v neděli do práce, na noční ? Pobírají zaměstnanci specifický příplatek za práci s toxikomany, bezdomovci, agresivními psychopaty. Tedy o tyto příplatky jsou " chudší " a zákonitě mají tedy nižší průměrnou mzdu.

Vždyť i ti učitelé kdyby chypoteticky chodili na noční, dělali soboty, neděle, strávili Vánoce v práci / jako my se s vyslýchanými zloději /, strávili Silvestra v práci ( jako my s okradenými zmlácenými ), oddělali nějakých 150 hodiny bez vyplacené mzdy, tak by jistě měli také větší plat, než mají bez těchto složek platu. Jinak nic proti učitelům jen jsem dával příklad.
At se mě někdo zeptá jak vnímám Vánoce. Ne jako má manželka, jako dobu klidu, míru nazdobeného bytu, pohody, volna, společně tráveného času s rodinou, pečení a pod. Já když přijdou Vánoce, tak vím, že to odserem, jako ty prodavačky v českých obchodech, tedy ještě víc v práci, více zlodějů, více výslechů, vykradených aut, okradených lidí, kteří v překotu úplně zapomínají, že všude číhají na vhodný okamžik samí parchanti, nestíhání, chození domů z ještě více hektických služeb.

Tohle je, když už tak v těch 140 procentách platu poldy ( a dalších nejmenovaných negativ ) oproti těm 100 % platu pracovníků rozpočtové sféry. Ale pochybuji, že ten závistivý pan " Realita " tohlen pochopí, tedy že plat rozpočtovek je v průměru nižší o chybějící složky platu, které prostě nemají, neb je oproti většině poldů nevykonávají.

http://vipchat.novinky.cz/archiv/00173-ivan-langer,-ministr-vnit ra.html

„ani stát nemůže a nesmí žít na dluh. To prostě rodiče svým dětem nedělají“ Slova politika, který je součástí vlády, která pámbíčkářům za jejich podporu, nasype 80 miliard !!!!!!

Zdravím všechny Klici. Přesně takhle se schovává srab z řad PČR a tak se chová i k podpoře UBS, NOS aby se něco změnilo. Hlavně bejt dobře zašitej a vystrkovat růžky jen opatrně a raději s maskou, aby mě náhodou někdo nepoznal, že se chci ozvat. Je mě Vás líto chudáci. Odhaduji 85% příslušníků PČR.

tak tam napiš svoje jméno posr... hrdino Kliku. Nemáš na to. Jen se stavět do opozice příspěvkům... zřejmě nějaký komplex z děctví... :-) tak si dokazuj dál

Zase hrdina co neví kudy kam, vezmi krumpáč a běž si kopat hrob.

i Ty malý primitive...jsi prostoduchý blbeček, že jo ? Asi píšeš z Bohnic

Klik je opravdu nemocný. S takovým je škoda diskutovat nebo mu něco vyvracet. Na to prášky nejsou

Tak dobře tedy, ano jste nejlepší, nejchytřejší, máte málo peněz a tak si zasloužíte za tu strašnou dřinu přidat každému ke sto tisícům a hlavně méně práce, protože jste už fakt udřený a taháte po zemi kačera. Bože to je výkvět PČR, nahnat Vás k lopatě netáhla!!!

S takovým (s odpuštěním) volem řidičem se domluvit při silniční kontrole "když něco nemá v OK" no potěš

Jelikož májí být 3 roky zmraženy naše platy, nevidím důvod proč se tu dál propadat na reálných příjmech a dělat jim tu administrativní děvku.

běž do pryč

Další dva kolegové odcházejí do C. Jeden má 21 let druhý 11. Otrávení věčnou a nekonečnou administrativou.