Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

C..za 8..raději nějaká renta, než žádná...

Budeš nemile překvapen, nedaj ti pokoj ani v civilu. Myšleno Odbor soc. zabezpečení MV a TY? Valorizace , zdanění!

Klik je mentoš !

Nechci tady šířit fámy,ale logicky mě vychází,že když za první 3 měsíce tohoto roku odešlo do C přes 1200 kolegů a nábor se znovu nepovedl i přes optimistické bláboly neministra,tak se s výsluhama a 361 dřív,nebo pozdějí bude něco dít.V Praze už si nemůžou dovolit,aby byla překonána odchodovost minulého roku (5000).To už by policie opravdu nerozchodila.

Já ho znám, sloužil na hlídkové. Pak neuváženě odešel „podnikat“. Asi po roce se chtěl vrátit, ale nebyl o něj zájem. O policejní práci neví nic, protože na ní neviděl přes ty obr sluneční brýle, které nosil i v mlze.

Ty znáš tak akorát bačův k....!

Klikovi emoce ... takže Klik je něco mezi mužem a ženou. Tedy oboupohlavní a ještě bezcharakterní. Aspoň už vím proč si léčí seběvědomí na tomto webu :-)

... navíc se asi u toho Klik ukájí

Máte nějak moc času bejt na netu. Buďto kecáte , že jste furt v práci a píšete to doma a nebo jste furt v práci a píšete to v pracovní době!!! Takže máte asi času dost? Tak zase můžete začít fňukat.

každý chce trošku slušně žít a né z ruky do huby...takže krom toho, že peníze nejsou, budou stejně tak chybět stávajícím i nově nastupujícím policistům. Kde ty peníze však jsou nevím, ale všichni pracují jak magoři (aspoň dnes to bylo v bedně). Takže čím víc pracují, tím měně peněz....každý ať si udělá sám obrázek

Milí kolegové a spolupracovníci, dlouho jsem přemýšlel nad situací, která vznikla za vlády ODS a nově příchozím ministrem panem Langrem. Nejsem z policistů, kteří mají oslouženo 10, 15, 20 ani více let, je pravdou, že jsem policista sloužící 6 let v přímém výkonu služby na obvodním oddělení IV. typu. Nikdy jsem nebyl u Policie ČR kázeňsky ani jinak trestán, naopak dostávalo se mi pochval za odvedenou práci při vyhledávání a objasňování trestné činnosti od samotného okresního ředitelství a s tím související odměny. V současné době se však již nemohu dívat na situaci, která u Policie ČR je a co se chystá, platy šly enormě dolů, lidé jsou horší, na každé oznámení se píše kila a kila papírů paradoxně k tomuto se však musí co nejvíce šetřit jak na kancelářských pomůckách, benzínu apod, karierní postupy nemluvě (ruka ruku myje). Jsem naprosto vyčerpaný a to i po mých pouchých 6-ti letech, kdy mám administrativní školu a proto mi administrativa nedělá problémy, avšak co je moc to je moc. Nehodlám již dále u této složky pokračovat a to i s ohledem na to, že neodejdu s výsluhou pane ministře nechejte si ji, nehodlám ze sebe dělat pitomce pro něco, co možná v blízké době končí. Mé rozhodnutí asi nepotěší mého vedoucího ani mé spolupracovníky a dokonce ani starosty, kteří pode mne spadají (nebo já pod ně), každopádně jsem pevně rozhodnut. Policistou jsem se chtěl stát od malička a stal sem se jím, děkuji pane ministře, že jste mi otevřel oči. "Pomáhat a chránit"

....vydrž chlape.Tem to taky nemá navěky

vážně, už je toho moc, už o tom přemýšlí spousta mých kolegů, Mě nová vozidla nezajímají, potřebuju normálně žít, ve výkonu je to samý parchant, který se mi vysmívá, když jej chytím a on pak odejde s veřejně prospěšnýma prácema, tahle práce už nemá hlavu ani patu

Mám polyceiní akademyjy a ktomu podbáňskou unyverzytu lebo baňska bila zavřena. Toš teď nevým esli sy mam dodělat inženýra na zahradníckéj unyverzytě abich mohl bit velitelem pro nové polycajti, kteří výja o praxi veliků piču.

... tak nevím zda nad Tvým příspěvkem zaplakat, či se mu zasmát,.....

Platy policistů se začínají ve všech aspektech propadat proti roku 2007.

Dneska v modré době se zkušenosti nepředávají, ale získávají je kapitalismus. Sbohem PČR bývalo tu mnohem lépe než nyní.

Ale maj chut do práce a né jak statrý mazáci:-)vy ste byli na tom stejně kdysi.Tak je něco naučte , předejte jim zkušenosti místo toho remcání tady.Tak odejděte co vás tady drží jenom remcáte.Vy na to nemáte jste chudáci :-)hahá

jediný statrý jsi ty

jsi blb, dneska v modré době se zkušenosti nepředávají, ale získávají, tak se snaž a získávej taky, nezapomeň že je kapitalismus. Sbohem PČR bývalo tu mnohem lépe než nyní.

Je to opravdu hanba a ostuda pane ministře co to náborujete za případy a odpad!

TADY NEPOMŮŽE NIC, ANI VYSOKÁ ŠKOLA ANI KVALITNÍ PRÁCE-TADY SE PROSTĚ KVALITNÍHO OHODNOCENÍ NEDOČKÁ POLICISTA NIKDY. ARMÁDA SE DOČKALA PČR JE ÚPLNĚ NĚKDE JINDE.

Policie v týhle době je jen pro prdel. Rozeberte si to jak chcete, ale profesionalita je pryč a ti noví co přicházejí to je o ničem. Genrační špunt byl vytažen, ale tohle co se motá po silnicích v uniformách nemá s policií nic společnýho.

Je potřeba tolika vysokoškoláků u Policie ČR ?

V poslední době zde dosti často lamentují kolegové, že si udělali vysokou školu a po vystudování se " nic neděje " a stále dělají " jen " tu práci, kterou dělali před tím a to si tedy nemuseli dělat vysokou školu.

Za prvé si myslím, že udělat si u Policie ČR vysokou školu nezaručuje jistotu postupu už jen pro " omezený počet míst ", kde je to vyžadováno. Takže znám spoustu kolegů s VŠ, kteří " šlapou " ( klasičtí územáci ) a zřejmě i šlapat s VŠ budou dále. Dále jsou zde sice Ti, kteří ten " titul získali ", ale okolí moc dobře vidí, že to sice nejsou hloupí lidé, ale pro běžný výkon a i jiná místa nemají policejního ducha, tedy téměř každý kriminálně závadový kriplík s nimi vychcává, tedy až na ty KZO, které v sobě nemají " kovanost " a tedy ty, které tak policie potřebuje, aby prášili na svoje soukmenovce. Řekl bych, že poslední dobou je těchto VŠ spochybnou přirozenou autoritou u policie celkem dost a to za podpory rychle nabraných VŠ s ÚP, kdy myšlenkou bylo rychle získat titulované lidi do PČR, aby se zlepšilo procento " vzdělaných ".

Pravdou ale je, že policie tolik vysokoškoláků vůbec nepotřebuje. Kdo si ji ( VŠ ) u PČR udělá za podpory studijního volna ( se zákonitě přenesenou prací na kolegy, kteří jsou v menším počtu a tak se honí na směně o to více ), tak jen pro hřejivý pocit vyplněné kolonky před jménem, protože realita je spousta vysokoškoláků na jedno uvolněné místo a vysokoškoláci rostou, jak houby po dešti. Každý kdo má dirku do zadečku, by chtěl teplé místečko, velet a pod. a celá dnešní doba je o tom s tím vydrbat ( tedy až neskutečná doba vychcánkování ). V tomhle stylu, který zde dříve nebyl, bohužel lépe nebude. Pamatuji dobu, když jsem nastoupil, že zaručené bylo - šlapat ulici, postoupit časem na trestní spisy a při získání zkušeností, opakuji zkušeností, možný postup na kriminálku. A dneska ? Všichni chtějí někam utíkat z obvodů a kam ? Nadneseně 10 velitelů na jednoho makáče - blbce, který se nezblbnul a nešel dělat balakáře ? Takhlen to ale fungovat dobře nemůže, to je jisté. U policie to mělo být, jak už tady někdo nakousnul po vzoru zahraničí, kde mají vysoké školy " špičky " řídících pracovníků, jinak ostatní postupují nebo mohou vykonávat zodpovědnější práci při vzdělávání se v resortních školících střediscích. Ale u nás to šlo cestou k pousmání - vysokoškoláků lesníků, zemědělců máme už dostatek ( v rekultivacích se vyznají dobře ), ale přes to se všichni hystericky hrnou do studijí tématicky " vhodných VŠ " , aby potom mohli mít pocit, že je pod úroveň, že dělají stejnou práci, jako před vystudováním VŠ, ale policie tolik VŠ nepotřebuje to je jasné a je to dnes již bijící do očí.
Paradoxem jsou pak nově nastoupivší poldové, kteří mají ještě koudel u prdýlky a jejich smysl je hlavně posílit Policii ČR, tedy sloužit venku, přijímat oznámení, dělat na spisech a oni již zakrátko přemýšlejí, jak se ulejt někam na VŠ, prostě s tím vydrbat. Tohle jsem tedy já při nástupu absolutně neznal a takto nepřemýšlel. Asi nemám vychcanost v krvi.

Jsem zvědavý na zhrzené poldy s VŠ, kterých se to možná dotknulo, ale oči a uši mám a vidím okolo sebe co se v Policii ČR děje krom již dlouho omílaných problémů zde.

Dělej u soustruhu, já chci velet, velet, velet!!!

Souhlasím, máme teď na obvodě inženýrku chemie, která dálkově studuje ZOP, a nedávno se pustila do vedoucího, že by jí měl napsat služební hodnocení "velmi dobré", aby mohla nastoupit na SKPV. Když jí řekl, že zatím nepředvedla nic, za co by ji mohl hodnotit, podala si stížnost s tím, že jí šéf brání v postupu na místo, na které má ona vzdělání, a tím jí neumožňuje plně využít její potenciál. Nejspíš si myslí, že ta tři písmenka před jménem ji automaticky pasují na odborníka na cokoli. Kdyby se takhle hrnula na chemickou expertizu na OKTE, budu její rozhořčení považovat za oprávněné, ale na OHK??? Kromě práv a PA by při prvním nástupu neměl být rozdíl mezi VŠ a SŠ vzdělaným policejním potěrem a VŠ by rozhodně neměla automaticky nahrazovat praxi.

bylo u policie cca 10500 vysokoškolsky vzdělaných lidí. Když sleduji okolí, tak mi přijde, že každý druhý, který dokončí VŠ, odchází po krátké chvíli do soukromého sektoru nebo na úřady. Problém bude v tom, že neustále platí ta varianta, že na místech s VŠ vzděláním sedí tací, kteří ani studovat nezačnou a přesto s nima nikdo nehne. Ale to je jen jeden z mála problémů "nového" zákona 361/2003Sb.

Jenom doplním závěrečnou větu mého předchozího příspěvku - ŽÁDNÁ VŠ, včetně těch dvou uvedených, by automaticky neměla nahrazovat praxi.

VŠ mám, zhrzený nejsem, ba naopak, škola mi otevřela oči, svět, řeknu-li nadneseně. Získal jsem spoustu nových informací a někteří excelentní profesoři mě svými přednáškami div nevyhecovali k tomu se vzdělávat dál, aniž bych od kohokoliv čekal nějaký postup. K policii jsem nenastupoval pro renty apod. náborové taháky, vystudoval jsem si ze svých dovolených a tvůj proslov je tedy úsměvný. Nabízí-li mi někdo místo, díky kterému dokáži využít získané vědomosti, proč do této výzvy nejít? Proč nevyzkoušet své schopnosti, znalosti? Proto, že je spousta VŠ a ty potřebuješ na spisech lidi? :-))))) díky za rozesmání :-))))) P.S.: i přes studium z dovolených jsem měl lepší výsledky než ti, co bručí obdobně jako ty: "no jo, ti VŠ", "no jo, dnes to má každý"....apod. Sami ale neprolezli ani přijímacím testem. Tak nebreč a studuj, neděláš to pro funkci, ale pro sebe, na to nezapomínej. Zdař.

To nebylo " brečení " ( na to jsem nevhodný ), ale konstatování stavu a každý přebere jinak - podle svých zkušeností a zkušeností svého okolí. V SRN nastupují k policii dokonce bez maturity a údajně si služby proto i váží. Zde šlapou ulici vysokoškoláci. Takže jsem kapánek shrnul ten " sytém nesystém". Nic víc.

ano, máš pravdu. V Německu dokonce bez maturity. Ale tam je zavedený systém, který nenabourají tak výrazně žádné politické lobby jako u nás (volby). U nás je to přeci záměr, aby policie byla nefunkční, vždyť se ničí co fungovalo. Nikdo nevyhodnotí zpětně investice kolik stál odchod zkušených policistů atd. Pamatuji si velice dobře když správní agendy byly pod PČR... kolik se ušetřilo přechodem agend pod pověřené obce ? I to bych dal někomu k náhradě... navíc korupce, dohled aj. A ještě k VŠ- máš pravdu. VŠ není patent na rozum, ale je spousta těch (nejmenovaných) co mají hafo titl. a stejně nedovedou kvalitně řídit auto, natož resort Hlavně si léčit osobní mindrák ... Jinak já s VŠ po 15-ti letech praxe s neskutečným počtem interních škol a pořád s holým ... (bydlení aj.) v současnosti bez osobního 21tis čistého

Pro toho co reagoval na F1
S kolegou F1 plně souhlasím, protože napsal realitu a nezlob se na mě Policii by více prospělo, kdyby místo studovaní VŠ zavedla jazykové kurzy. Nevím jak studování zemědělských, lesnických a dalších podobných VŠ zvýší úroveň poldy. Také neznám nikoho ve svém okolí, který by studoval z dovolené a všichni čerpají studijní volna. Realita třeba na našem oddělení je taková, že jedna třetina oddělení studuje VŠ, druhá je na ZOP a na práci je jenom ta zbylá třetina. Jinak F1 vystihl realitu dnešní doby, protože nikomu z nováčku se nechce šlapat a při představě, že po ZOP budou šlapat ve svém okrsku sami je pro ně noční můra.

u vás 1/3 stavu studuje lesnickou a zemědělku? To děláš u horské služby? :-)))))