4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

C..za 8..raději nějaká renta, než žádná...

Budeš nemile překvapen, nedaj ti pokoj ani v civilu. Myšleno Odbor soc. zabezpečení MV a TY? Valorizace , zdanění!

Klik je mentoš !

Nechci tady šířit fámy,ale logicky mě vychází,že když za první 3 měsíce tohoto roku odešlo do C přes 1200 kolegů a nábor se znovu nepovedl i přes optimistické bláboly neministra,tak se s výsluhama a 361 dřív,nebo pozdějí bude něco dít.V Praze už si nemůžou dovolit,aby byla překonána odchodovost minulého roku (5000).To už by policie opravdu nerozchodila.

Já ho znám, sloužil na hlídkové. Pak neuváženě odešel „podnikat“. Asi po roce se chtěl vrátit, ale nebyl o něj zájem. O policejní práci neví nic, protože na ní neviděl přes ty obr sluneční brýle, které nosil i v mlze.

Ty znáš tak akorát bačův k....!

Klikovi emoce ... takže Klik je něco mezi mužem a ženou. Tedy oboupohlavní a ještě bezcharakterní. Aspoň už vím proč si léčí seběvědomí na tomto webu :-)

... navíc se asi u toho Klik ukájí

Máte nějak moc času bejt na netu. Buďto kecáte , že jste furt v práci a píšete to doma a nebo jste furt v práci a píšete to v pracovní době!!! Takže máte asi času dost? Tak zase můžete začít fňukat.

každý chce trošku slušně žít a né z ruky do huby...takže krom toho, že peníze nejsou, budou stejně tak chybět stávajícím i nově nastupujícím policistům. Kde ty peníze však jsou nevím, ale všichni pracují jak magoři (aspoň dnes to bylo v bedně). Takže čím víc pracují, tím měně peněz....každý ať si udělá sám obrázek

Milí kolegové a spolupracovníci, dlouho jsem přemýšlel nad situací, která vznikla za vlády ODS a nově příchozím ministrem panem Langrem. Nejsem z policistů, kteří mají oslouženo 10, 15, 20 ani více let, je pravdou, že jsem policista sloužící 6 let v přímém výkonu služby na obvodním oddělení IV. typu. Nikdy jsem nebyl u Policie ČR kázeňsky ani jinak trestán, naopak dostávalo se mi pochval za odvedenou práci při vyhledávání a objasňování trestné činnosti od samotného okresního ředitelství a s tím související odměny. V současné době se však již nemohu dívat na situaci, která u Policie ČR je a co se chystá, platy šly enormě dolů, lidé jsou horší, na každé oznámení se píše kila a kila papírů paradoxně k tomuto se však musí co nejvíce šetřit jak na kancelářských pomůckách, benzínu apod, karierní postupy nemluvě (ruka ruku myje). Jsem naprosto vyčerpaný a to i po mých pouchých 6-ti letech, kdy mám administrativní školu a proto mi administrativa nedělá problémy, avšak co je moc to je moc. Nehodlám již dále u této složky pokračovat a to i s ohledem na to, že neodejdu s výsluhou pane ministře nechejte si ji, nehodlám ze sebe dělat pitomce pro něco, co možná v blízké době končí. Mé rozhodnutí asi nepotěší mého vedoucího ani mé spolupracovníky a dokonce ani starosty, kteří pode mne spadají (nebo já pod ně), každopádně jsem pevně rozhodnut. Policistou jsem se chtěl stát od malička a stal sem se jím, děkuji pane ministře, že jste mi otevřel oči. "Pomáhat a chránit"

....vydrž chlape.Tem to taky nemá navěky

vážně, už je toho moc, už o tom přemýšlí spousta mých kolegů, Mě nová vozidla nezajímají, potřebuju normálně žít, ve výkonu je to samý parchant, který se mi vysmívá, když jej chytím a on pak odejde s veřejně prospěšnýma prácema, tahle práce už nemá hlavu ani patu

Mám polyceiní akademyjy a ktomu podbáňskou unyverzytu lebo baňska bila zavřena. Toš teď nevým esli sy mam dodělat inženýra na zahradníckéj unyverzytě abich mohl bit velitelem pro nové polycajti, kteří výja o praxi veliků piču.

... tak nevím zda nad Tvým příspěvkem zaplakat, či se mu zasmát,.....

Platy policistů se začínají ve všech aspektech propadat proti roku 2007.

Dneska v modré době se zkušenosti nepředávají, ale získávají je kapitalismus. Sbohem PČR bývalo tu mnohem lépe než nyní.

Ale maj chut do práce a né jak statrý mazáci:-)vy ste byli na tom stejně kdysi.Tak je něco naučte , předejte jim zkušenosti místo toho remcání tady.Tak odejděte co vás tady drží jenom remcáte.Vy na to nemáte jste chudáci :-)hahá

jediný statrý jsi ty

jsi blb, dneska v modré době se zkušenosti nepředávají, ale získávají, tak se snaž a získávej taky, nezapomeň že je kapitalismus. Sbohem PČR bývalo tu mnohem lépe než nyní.

Je to opravdu hanba a ostuda pane ministře co to náborujete za případy a odpad!

TADY NEPOMŮŽE NIC, ANI VYSOKÁ ŠKOLA ANI KVALITNÍ PRÁCE-TADY SE PROSTĚ KVALITNÍHO OHODNOCENÍ NEDOČKÁ POLICISTA NIKDY. ARMÁDA SE DOČKALA PČR JE ÚPLNĚ NĚKDE JINDE.

Policie v týhle době je jen pro prdel. Rozeberte si to jak chcete, ale profesionalita je pryč a ti noví co přicházejí to je o ničem. Genrační špunt byl vytažen, ale tohle co se motá po silnicích v uniformách nemá s policií nic společnýho.

Je potřeba tolika vysokoškoláků u Policie ČR ?

V poslední době zde dosti často lamentují kolegové, že si udělali vysokou školu a po vystudování se " nic neděje " a stále dělají " jen " tu práci, kterou dělali před tím a to si tedy nemuseli dělat vysokou školu.

Za prvé si myslím, že udělat si u Policie ČR vysokou školu nezaručuje jistotu postupu už jen pro " omezený počet míst ", kde je to vyžadováno. Takže znám spoustu kolegů s VŠ, kteří " šlapou " ( klasičtí územáci ) a zřejmě i šlapat s VŠ budou dále. Dále jsou zde sice Ti, kteří ten " titul získali ", ale okolí moc dobře vidí, že to sice nejsou hloupí lidé, ale pro běžný výkon a i jiná místa nemají policejního ducha, tedy téměř každý kriminálně závadový kriplík s nimi vychcává, tedy až na ty KZO, které v sobě nemají " kovanost " a tedy ty, které tak policie potřebuje, aby prášili na svoje soukmenovce. Řekl bych, že poslední dobou je těchto VŠ spochybnou přirozenou autoritou u policie celkem dost a to za podpory rychle nabraných VŠ s ÚP, kdy myšlenkou bylo rychle získat titulované lidi do PČR, aby se zlepšilo procento " vzdělaných ".

Pravdou ale je, že policie tolik vysokoškoláků vůbec nepotřebuje. Kdo si ji ( VŠ ) u PČR udělá za podpory studijního volna ( se zákonitě přenesenou prací na kolegy, kteří jsou v menším počtu a tak se honí na směně o to více ), tak jen pro hřejivý pocit vyplněné kolonky před jménem, protože realita je spousta vysokoškoláků na jedno uvolněné místo a vysokoškoláci rostou, jak houby po dešti. Každý kdo má dirku do zadečku, by chtěl teplé místečko, velet a pod. a celá dnešní doba je o tom s tím vydrbat ( tedy až neskutečná doba vychcánkování ). V tomhle stylu, který zde dříve nebyl, bohužel lépe nebude. Pamatuji dobu, když jsem nastoupil, že zaručené bylo - šlapat ulici, postoupit časem na trestní spisy a při získání zkušeností, opakuji zkušeností, možný postup na kriminálku. A dneska ? Všichni chtějí někam utíkat z obvodů a kam ? Nadneseně 10 velitelů na jednoho makáče - blbce, který se nezblbnul a nešel dělat balakáře ? Takhlen to ale fungovat dobře nemůže, to je jisté. U policie to mělo být, jak už tady někdo nakousnul po vzoru zahraničí, kde mají vysoké školy " špičky " řídících pracovníků, jinak ostatní postupují nebo mohou vykonávat zodpovědnější práci při vzdělávání se v resortních školících střediscích. Ale u nás to šlo cestou k pousmání - vysokoškoláků lesníků, zemědělců máme už dostatek ( v rekultivacích se vyznají dobře ), ale přes to se všichni hystericky hrnou do studijí tématicky " vhodných VŠ " , aby potom mohli mít pocit, že je pod úroveň, že dělají stejnou práci, jako před vystudováním VŠ, ale policie tolik VŠ nepotřebuje to je jasné a je to dnes již bijící do očí.
Paradoxem jsou pak nově nastoupivší poldové, kteří mají ještě koudel u prdýlky a jejich smysl je hlavně posílit Policii ČR, tedy sloužit venku, přijímat oznámení, dělat na spisech a oni již zakrátko přemýšlejí, jak se ulejt někam na VŠ, prostě s tím vydrbat. Tohle jsem tedy já při nástupu absolutně neznal a takto nepřemýšlel. Asi nemám vychcanost v krvi.

Jsem zvědavý na zhrzené poldy s VŠ, kterých se to možná dotknulo, ale oči a uši mám a vidím okolo sebe co se v Policii ČR děje krom již dlouho omílaných problémů zde.

Dělej u soustruhu, já chci velet, velet, velet!!!

Souhlasím, máme teď na obvodě inženýrku chemie, která dálkově studuje ZOP, a nedávno se pustila do vedoucího, že by jí měl napsat služební hodnocení "velmi dobré", aby mohla nastoupit na SKPV. Když jí řekl, že zatím nepředvedla nic, za co by ji mohl hodnotit, podala si stížnost s tím, že jí šéf brání v postupu na místo, na které má ona vzdělání, a tím jí neumožňuje plně využít její potenciál. Nejspíš si myslí, že ta tři písmenka před jménem ji automaticky pasují na odborníka na cokoli. Kdyby se takhle hrnula na chemickou expertizu na OKTE, budu její rozhořčení považovat za oprávněné, ale na OHK??? Kromě práv a PA by při prvním nástupu neměl být rozdíl mezi VŠ a SŠ vzdělaným policejním potěrem a VŠ by rozhodně neměla automaticky nahrazovat praxi.

bylo u policie cca 10500 vysokoškolsky vzdělaných lidí. Když sleduji okolí, tak mi přijde, že každý druhý, který dokončí VŠ, odchází po krátké chvíli do soukromého sektoru nebo na úřady. Problém bude v tom, že neustále platí ta varianta, že na místech s VŠ vzděláním sedí tací, kteří ani studovat nezačnou a přesto s nima nikdo nehne. Ale to je jen jeden z mála problémů "nového" zákona 361/2003Sb.

Jenom doplním závěrečnou větu mého předchozího příspěvku - ŽÁDNÁ VŠ, včetně těch dvou uvedených, by automaticky neměla nahrazovat praxi.

VŠ mám, zhrzený nejsem, ba naopak, škola mi otevřela oči, svět, řeknu-li nadneseně. Získal jsem spoustu nových informací a někteří excelentní profesoři mě svými přednáškami div nevyhecovali k tomu se vzdělávat dál, aniž bych od kohokoliv čekal nějaký postup. K policii jsem nenastupoval pro renty apod. náborové taháky, vystudoval jsem si ze svých dovolených a tvůj proslov je tedy úsměvný. Nabízí-li mi někdo místo, díky kterému dokáži využít získané vědomosti, proč do této výzvy nejít? Proč nevyzkoušet své schopnosti, znalosti? Proto, že je spousta VŠ a ty potřebuješ na spisech lidi? :-))))) díky za rozesmání :-))))) P.S.: i přes studium z dovolených jsem měl lepší výsledky než ti, co bručí obdobně jako ty: "no jo, ti VŠ", "no jo, dnes to má každý"....apod. Sami ale neprolezli ani přijímacím testem. Tak nebreč a studuj, neděláš to pro funkci, ale pro sebe, na to nezapomínej. Zdař.

To nebylo " brečení " ( na to jsem nevhodný ), ale konstatování stavu a každý přebere jinak - podle svých zkušeností a zkušeností svého okolí. V SRN nastupují k policii dokonce bez maturity a údajně si služby proto i váží. Zde šlapou ulici vysokoškoláci. Takže jsem kapánek shrnul ten " sytém nesystém". Nic víc.

ano, máš pravdu. V Německu dokonce bez maturity. Ale tam je zavedený systém, který nenabourají tak výrazně žádné politické lobby jako u nás (volby). U nás je to přeci záměr, aby policie byla nefunkční, vždyť se ničí co fungovalo. Nikdo nevyhodnotí zpětně investice kolik stál odchod zkušených policistů atd. Pamatuji si velice dobře když správní agendy byly pod PČR... kolik se ušetřilo přechodem agend pod pověřené obce ? I to bych dal někomu k náhradě... navíc korupce, dohled aj. A ještě k VŠ- máš pravdu. VŠ není patent na rozum, ale je spousta těch (nejmenovaných) co mají hafo titl. a stejně nedovedou kvalitně řídit auto, natož resort Hlavně si léčit osobní mindrák ... Jinak já s VŠ po 15-ti letech praxe s neskutečným počtem interních škol a pořád s holým ... (bydlení aj.) v současnosti bez osobního 21tis čistého

Pro toho co reagoval na F1
S kolegou F1 plně souhlasím, protože napsal realitu a nezlob se na mě Policii by více prospělo, kdyby místo studovaní VŠ zavedla jazykové kurzy. Nevím jak studování zemědělských, lesnických a dalších podobných VŠ zvýší úroveň poldy. Také neznám nikoho ve svém okolí, který by studoval z dovolené a všichni čerpají studijní volna. Realita třeba na našem oddělení je taková, že jedna třetina oddělení studuje VŠ, druhá je na ZOP a na práci je jenom ta zbylá třetina. Jinak F1 vystihl realitu dnešní doby, protože nikomu z nováčku se nechce šlapat a při představě, že po ZOP budou šlapat ve svém okrsku sami je pro ně noční můra.

u vás 1/3 stavu studuje lesnickou a zemědělku? To děláš u horské služby? :-)))))