Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Best of tohoto týdne

- F1 z 20.5.2008, kdy se pracovní vytížeností v období Vánoc přirovnává k prodavačkám v českých obchodem. Samozřejmě již nezmiňuje jaké má za tuto práci benefity oproti těmto prodavačkám,

- Fire vlk z dotazů Langerovi (23.5.2008), který naprosto bezelstně a otevřeně napíše neministrovi PČR, že si jako policista o volném víkendu vydělá na střechách 4-5 tis. Kč (jak jinak než na černo).

- Honza Novák z dotazů Langerovi (21.5.2008), který si neministrovi stěžuje, že v listopadu 2006 vlezl na SKPV (pravděpodobně do 10 PT, nyní 7 PT) a od 1.1.2007 mu byla změněna smlouva z doby neurčité na dobu určitou z důvodu absence VŠ. Poté co nebyl přijat na státní vysokou školu (chtěl bych vidět exota, který se dneska nedostane na státní VŠ – rozuměj veřejnou VŠ), začal studovat soukromou placenou VOŠ. První rok studia finančně utáhl, avšak na druhý si plánoval vzít půjčku, kterou však od banky z důvodu smlouvy na dobu určitou nedostal. Protože má manželku a dvě děti, nemůže zaplatit studium a tím nebude splňovat kvalifikaci na 7 PT. Rozhodl se PČR opustit, protože nebude čekat na vyhození a na nižší post nepůjde.

Osobně se domnívám, že poslední uvedený případ je naprosto názorný případ ubrečenosti a naprosto nemístné sebelítosti, nelze se divit, že lidé mají z policistů srandu. Jak ten člověk mohl vzít v listopadu 2006 nějaký post u PČR, aniž by si zjistil, jakou budou na něj kladeny požadavky za dva měsíce? BTW kromě soukromých VOŠ jsou také veřejné VOŠ.

nikde není psané, že ten dotaz psal opravdu policista a né provokatér. Pokud ano je to bl...c

nevím proč prudíš, nechápu, proč H.N.řeší takové věci a navíc přes Langera, ale přesto mi to nedá a budu muset reagovat. Na konci roku 2006 nikdo nevěděl, v jaké skončí platové tabulce. Jaká bude pracovní náplň pro konkrétní tabulky nevěděli lidé na některých místech ani v lednu 2007, tak chceš-li být objektivní a pokládat rádobyinteligentní otázky, tak si nejprve zjisti informace. P.S.: neomlouvám jeho přiblblý názor a jednání. Děkuji

pro druhého přispěvatele:

Neprudím, naprosto skvěle se bavím.

to zkus objektivněji a když operuješ vyjádřením druhého, doplňuj vše, co v dané době bylo, nebo nebylo.

jestli uvažují stejně náši TOP manažéři,jako ty,tak se vůbec nedivím,že máme největší podstav z firem v ČR.Ty budeš určitě přestříkaný komanč na modro.

V roce 2006 se naprosto jistě vědělo, že na SKPV bude požadována VŠ. Nevědělo se pouze, zda to postihne i operativu nebo ne. Pokud správně nevyhodnotil situaci, která se jej přímo dotýká, jak může správně vyhodnotit situaci, která vznikne ve službě u nějaké složité věci. Divím se vám, že se zastáváte blbce, který dříve nebo později přivede do průšvihu sebe nebo, což by bylo pro vás citelnější, i vás.

naprosto na stopro a stejně to nikdo neviděl černé na bílém. Jestli jste to měli na 100% vy na prezidiu, tak to musíte někomu i říci, ukázat a předávat včas, podle zákona. Navíc ani dnes není na 100% na SKPV potřeba vysoká škola, je dost a dost tabulek pro SKPV na 6TT, tak to nastopro moc nerozváděj, je to další z tvých přežblebtů...

Pokud jste na přelomu let 2006/2007 nevěděli zařazení do tříd, tak jste pravděpodobně nedočetli zákon. č. 361/2003 Sb., do úplného konce - viz. příloha č.1, ve které je uvedena charakteristika tarifních tříd. Samozřejmě na SKPV je i 6 PT, kde není potřeba VŠ, ale povídání jaké byly bitvy o tuto třídu asi sem nepatří.

vždyť ti jasně píši, že v tom plaveš. Normální člověk znalý to pochopí, ty neuznáš ani svou chybu. Charakteristika služebních míst ti je asi tak platná jako mrtvému zimník. Zažazení neprobíhá vydáním přílohy k zákonu, pochopíš to? Nikdo nevěděl, do které třídy půjde a rozhodovalo o tom vedení bezpečnostních sborů, resp. jejich ředitelé a to systemizací pracovních míst.

Pro neznalé civilisty uvádím ve zkratce:

6TT: Systémové činnosti, kde je předmětem služební agenda bezpečnostních sborů s danými jednoznačnými vztahy k ostatním agendám, průběhem a způsobem provádění nebo služební agenda organizačních složek bezpečnostních sborů s celostátní působností s rozsáhlými vnitřními a vnějšími vazbami na další agendy a s dopady na široké skupiny obyvatelstva. Činnosti s nespecifikovanými vstupy, způsoby řešení a velmi rámcově vymezenými výstupy s velmi širokými vazbami na další procesy (dále jen "systémové specializované činnosti") v oborech služby organizačních složek bezpečnostních sborů s územně vymezenou působností.

S výkonem služby je spojena zvýšená psychická námaha, případně mimořádná smyslová a neuropsychická zátěž služebních úkolů.

7TT: Systémové činnosti, kde je předmětem služební agenda bezpečnostních sborů nebo obor služby organizačních složek bezpečnostních sborů s celostátní působností. Systémové specializované činnosti v oborech služby organizačních složek s územní působností s rozsáhlým vnitřním členěním a s četnými vazbami na další služební obory a zasahujících do mnoha věcných a právních oblastí.

S výkonem služebních úkolů je spojena značná psychická námaha vyplývající z velké složitosti kognitivních procesů a vyššího stupně abstraktního myšlení, představivosti, generalizace a z nutnosti rozhodování podle různých kritérií (dále jen "značná psychická námaha").

Takže UK, jestli chceš někoho och.ávat, tak to zkoušej jinde. Rozdíl ti zřejmě nemusím vysvětlovat, inteligentní jsi dost a to, že práci v 6TT může, dělal a dělá člověk zařazený i v 7TT a naopak je normální a jediný rozdíl je VŠ. Tito lidé byli před účinností 361 navíc ve stejnýc platových třídách a dělali stejnou práci. Přerozdělování probíhalo způsobem, který bych ponechal na interním poli. Z těchto důvodů je opravdu zbytečné, abys opakovaně lhal, že každý věděl, kam bude zařazen. Opakuji a naposled NEVĚDĚL a už vůbec ne podle přílohy č. 1.

Kdo byl na SKPV v 10 PT (dnes po novu 7 PT) musel očekávat a také očekával, že bude muset mít VŠ. A to již minimálně dva roky před účinností 361.

Kdo byl na SKPV v 9 PT (dnes po novu 6 PT) si nakrásně oddechl, že nemusí mít VŠ. A mám pocit, že ta nejistota byla vyřešena někdy v říjnu 2006 (STČ).

A podle přílohy jste si mohli odvodit do jaké třidy budete pravděpodobně zařazeni. Ale toto asi nechcete slyšet. Dobře. Tak tedy: Krutý, hnusný systém, požadující po policistech nesmyslné vzdělání donutil jednoho skvělého policistu odejít. Stačí?

jsou lidé, kteří spadli z 9 TT do 5TT i níže, nebo také z 10TT do 6TT, ale to víš moc dobře a jak to bylo po známostech u těch, kteří nemají a nechtěli dodělávat VŠ nebudeme debatovat, to je o interním intranetu.

Ale tady je debata o jednom ubrečenci, který vlezl v listopadu 2006 na SKPV bez VŠ a bez reálné naděje si ji udělat a dneska to implicite svádí na všechny kolem a nikoli především na sebe.

A jinak, dneska je výtah do vyšších PT stále otevřen a podle mě ještě hodně dlouho bude.

tak to jsem zaspal, já řeším 361 a ne jednoho člověka. tak se tu s jednotlivci furiante trap dál, určitě si vylepšíš své já....

361 se nám bude upravovat.To jsem zvědav co z toho nakonec vyleze za paskvil:

http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/24.05.2008/208411000100524- 19:00-1-udalosti.html?index%5B%5D=127574

co objevil aritmetický průměr? Řekněte mu prosím, že exituje i medián a modus, aby to nastudoval. Až v tomu bude běhat jako ve svých fuseklech, tak ať si prostuduje statistiky, které tarifní třídy vykonávají nejvíce z toho průměru 28 hod. zdarma na člověka.

O jaké přestavbě meleš prosím ... ? Tu mají dělat Ti co teď nastupují, nebo Ti co po 10 - 15-ti letech odchází a nebo Ti co mají důchod a plat soběžně ? Do 150 hodin zdarma se tá přestavba vejde, ale pohybuji, že někde jinde Ti ji z akreditují...než u nás. Asi jsi jak krtek, že nevidíš, že nejen tahle složka jde do kytek, ale i školství, zdravotnictví...prostě je to tady ve sračkách chytrolíne !

Problém vidím asi v tom, že se poldi rozdělili na dvě skupiny. Jedna skupina nechce jít do reformy, je za bukem a ztěžuje si na prachy. Druhá skupina chce změny, ale přes ty tupouny z druhé strany s tím moc nenadělá, navíc makají za dva, protože někteří blbečkové jenom diskutují a v rožku svýho komunistickýho kanclíku si přepočítavají penízky, který dostali za úplný hovno.

Ronin: odměna 2700 Kč za 150 hodin, které jsem odpracoval zadarmo minulý rok - tak tohle fakt nechápu, nejdříve si stěžujete, že makáte 150h zdarma a pak dostaneš odměnu a takhle to je s Vámi stále dokola, jenom kecáte, aby Vám nasypali ještě více a odměny dostáváte, znám z jednoho kraje z východu a když to přizná četník, tak proč by mě lhal!!! A zase odpověď bude taková, že to je někdo z kanclu, nebo nějaký oblíbenec vedoucího, je to už trapné a ostudné!!!

Inu máš v hlavě " Filipa ". To je hnedka vidět, že s tebou jen tak " někdo nevydrbe " a že moc dobře víš, jak to vlastně je a jak se ti poldové topí v penězích s pravidelnými čtvrtletními odměnami, jak je zvykem i jinde, například v rozpočtovkách ( ale ne všude ). Jsi kvalitní občan tohoto státu.

už tady píše zhruba 5 lidí dokola ti samí a to samé..dejte si raději mibilní čísla a tady toto zrušte...

Hoši ze Vsetína a Vizovic, že mám pravdu?

Magore

Větší část ufňukánků, která tu brečí, nemá chuť do práce nebo jsou to nějací provokátěři, kteří nejsou policisty. Za ministra Langra se zvýšila úroveň vybavenosti Policie ČR a policisté, kteří umějí chytit za práci a mají zájem, jsou nadstandardně ohodnoceni. Odměn se rozdává víc než dost - zejména na základních útvarech. Je toho dost ke změnám, ale vše najednou udělat nelze. Věřím tomu, že to s panem Langrem ale půjde. Díky, Ministře!

Zlíňáku,
většinou nereaguji na lidi Tvého typu a na jejich příspěvky, protože mi to připadá, jako zbytečná ztráta času. Musím ale dnes z jednoho prostého důvodů udělat výjimku. Jsem totiž také ze zlínského kraje a přímo osobně se mě dotýká, že člověk Tvého typu se může vůbec ve zlínském kraji vyskytovat. Již několik měsíců zde na tomto fóru pod svým nickem čeříš hladinu svými prapodivnými příspěvky. Pravou podstatu zaměření stylu Tvých příspěvků neznám a také nechápu, kam tím vším mířís, ale rozhodně je mi jasné, že máš asi šedý zákal, nebo nějakou vadu očí, případně nejsi úplně při smyslech, když hodnotíš současnou situaci u Policie tak, jak popisuješ ve svých příspěvcích, pokud tedy jsi opravdu policista! Od nějakého šťourala-civilisty bych to chápal, ale od poldy mi to přijde divné. Pokud ovšem Tvůj nick nemá nic společného se zlínským krajem, tak se Ti omlouvám. Pokud však ano, tak mi prosím napiš nějaká příjmení (funkcionáře bez hodností), kteří slouží ve zlínském kraji, abych věděl, že jsi opravdu z tohoto kraje a máš nějaký vztah k Policii. Jinak si budu opravdu myslet, že jsi jen provokatér bez znalosti policejní problematiky. Dík

Já zde píši většinou nekoflitně a umírněně, ale ty jseš nefalšovaný pitomec, protože buď o současném stavu " odměňování " nic nevíš nebo jseš jen ubohý provokatér a jako poslední možnost, že jseš na nejmenovaném " preferovaném " oddělení. Tak to by asi stačilo, víc není potřeba ačkoliv většinou píšu dlouhé " myšlenky ".

Jsi asi nějaký zoufalec typu Klika. Docela mi je tě chlapče líto...pokud jenom neprudíš :-(

Pro Zlíňáka
Realita ze severu Čech k zlepšování vybavenosti služeben PČR, která je ve stylu toho, že se PC řady Pentium II vymění za PC řady Pentium IV. To už je sice zlepšení, ale problém je v tom, že tyto PC PČR získala jako vyřazené od státních úřadu jako je ÚP a ČSSZ. Nové jsme dostali akorát nové svítilny a digitální foťáky. To mi jako velké zlepšení jak píšeš nepřipadá.
Taky nevím, kde bereš ty vysoké odměny co dostáváme, protože mi nepřipadá vysoká odměna 2700 Kč za 150 hodin, které jsem odpracoval zadarmo minulý rok. Vyděl jsi to a vyjde ti 18 Kč na hodinu a to je tedy ranec.

for Ronin: odměna 2700 Kč za 150 hodin, které jsem odpracoval zadarmo minulý rok - tak tohle fakt nechápu, nejdříve si stěžujete, že makáte 150h zdarma a pak dostaneš odměnu a takhle to je s Vámi stále dokola, jenom kecáte, aby Vám nysypali ještě více a odměny dostáváte, znám z jednoho kraje z východu a když to přizná četník, tak proč by mě lhal!!! A zase odpověď bude taková, že to je někdo z kanclu, nebo nějaký oblíbenec vedoucího, je to už trapné a ostudné!!!

Zbytečně se tady pořád dokola diskutuje o penězích. Systém u pollicie je nadstaven tak jak je. Osobně se domnívám, že by to chtělo změnu ve třídách co se týká zařazení u polcistů. Před dvěma měsíci jsem odešel do civilu a nejčastější problém v odměňování byl vyvolán mladšími kolegy v tom, že starší policisté mají více finančních prostředků než oni. Já jsem to mladším kolegům vysvětloval, že mají až budou složit x let budou i oni na tom stejně. Což většina nepochopila, protože říkali, že peníze potřebují v současné době a ne později. Jejich přístup jsem proto nechápal, protože až odslouží x let budou i oni mít vzhledem k tomu více finančních prostřeků. Bývalí kolegové, taky nechápu proč se pořád odsouzují starší policisté i vy se dostanete jednou do staršího věku.

Chudák holka,ještě netuší,že se ty silonové hadry nedaj nosit! A že si musíš dokoupit plno věcí ze svého. Asi nakupuje u ťamanů.

http://www.nova.cz/tvarchiv/?238v=137435&238p=TNOVINY&238d=23.05 .2008&238o=

To bude zase rozvodů a mateřských

Obdivuji tiskové mluvčí Policie ČR, jak se pro tuto svou práci " narodili ". Protože říkat věci a vědět jaká je to nepravda - ba lež, to musí být výdrž.
Milónům diváků lhát do televize, že ženská je v podstatě chlap a není mezi nimi praktického rozdílu ve službě u policie v ohledu fyzickém. Ať se zeptají v praxi, jak dobře se posílají smíšené motohlídky ( policista a policistka ) na zákroky, kde se to " pere ". Jinak, abych nebyl napadán - ženy nejsou špatné policistky, ale tam kde služba pro ně je přiměřeného charakteru - doprava, příijímání oznámení neplacení výživného, některá místa na SKPV, práce s mládeží - preventistky. Naprosto nevhodná je pořádková služba, kde sloužím i já pro množství řešených konfliktních situací ( 92 % útoků na policisty je právě u pořádkové policie ), ale pro současný stav u policie, kdy chybí spousta poldů " cpou " ženy všude " hlava nehlava " s jediným záměrem naplnit místa ať to stojí co to stojí bez ohledu na faktické problémy na exponovaných místech s nepřizpůsobivým obyvatelstvem, kde policistka v očích těchto lidí nemá ani za nehet autority, kterou má ještě jakž takž polda - chlap. Noční služby při řešení ožralů a agresivních pitomců po hospodách to je jistě pak problém, který nikoho z těch nahoře nezajímá a v televizi lživě řeknou všechno je OK, policistka uběhne to samé co policista a plní rovnocené vstupní testy, tedy jsou rovnocení policisté. Ale ono to není o uběhnutí stanovené tratě za x času, ale o hrubé fyzické síle při poutání agresivních hovad, čekat petardu na ksicht, jít do toho z tvrda se vší silou a pod. a ženská tu sílu z 99 % nemá. A to že se chluběj, že nabrali policistku s černým páskem. Sice pěkné, kopy jí určitě půjdou, údery jí asi půjdou, ale bude mít tu hrubou fyzickou sílu ?, která je i tak zapotřebí ? A v pravdě kolik jich - těch žen bude vybaveno černým páskem v karate ? Jedna z tisíce ? Ostatní budou mít fyzický fond na zvládání " možná 14 letých výrostků. Bohužel tohle je pravda, která je na Policejním prezidiu nezajímá neb teď je důležité dokázat MV Ivanovi Lagerovi - neministrovi policie, že se nábory daří ( protože se jaksi zmínil, že nenabrat lidi je neschopnost řídících pracovníků ), že se odchody zvládají doplňovat neb opak by svědčil o neschopnosti příslušných na Policejním prezidiu a nakonec občané potřebují také slyšet nějaké pozitivní zprávy, jak se budeje nový policejní sbor plný schopných usměvavých " krásných žen ", které bez obav zastanou naprosto vše, jako jejich mužský protějšek.

Ale ať udělají opak toho, že dneska jsou některá oddělení složená většinou jen z mužů a řeší situace jen ti muži, ať udělají modelovou situaci oddělení - naopak složeného jen z žen-policistek a pošlou klasickou dvoučlenou hlídku složenou jen z žen-policistek řešit nějaký konflikt zejména v noční době, ale v problematických místech i přes den, ať si i zavolají další hlídky složené z žen policistek na zvládnutí konfliktu a pak to studují ( tedy až se ty všechny policistky vrátí z marodného ).

Je to jen matení veřejnosti a jen spousta lží a lží, které již poslouchám dost dlouho. Přesto ale nevěřím tomu, že dlouho opakovaná lež se stane pravdou. Na to jsem již od života obdržel dosti moudra. Hlavně ať mě nekamenují osoby ženského pohlaví, napsal jsem jen pravdu pravdoucí z praxe.

Zdravím bývalé kolegy. Přečetl jsem si zde na webovce názor v sekci PČR, hasiči dotaz pod fire vlk, toto trápí řadové policisty. Napsal to velice výstižně, jenom pozor na věk. Po 40 ti letech je to o něco horší. Dále pak je další velký problém, že 10 plukovníků velí jednomu nadstrážmistrovi. Jsem v civilu 3. rok, žádný med. Dá se slušně vydělat, víkendy doma, svátky se proplácejí, a to jsem doma, příplatky a další. Nikdo nebude dělat zadarmo. Ani mne nepřekvapilo, že se policistům, hasičům, bachařům a dalším několik let nebude vyrovnávat inflace, toto je též sprosté. Slova p. Langra ,nadprůměrný plat, možná u pohlavářů, ale ne u řadového policisty. Někdo zde popsal vymoženosti paskvilu z.č. 361/2003 Sb, vyšel plat ccc 9.000,-Kč, poslední položku odečetl rizikový příplatek. Slova p. Langra, rozpráším pol. presídium, MV, spíše pohlavářů přibylo. Dále uvedl, že se stabilizuje policie do 2-3 let, jestli to půjde tímto tempem, tak bych na konci přidal nulu.Dělám ve firmě, kde pracují i odsouzení. Mají příplatky za noční službu. Mluvím s bachaři, většina z nich chce odejit za starého zákona. Vše je o penězích. Pan ministr by si měl položit otázku, jak je možné, že tolik zkušených policistů odchází. Tedy, když plat policisty je 140 procent nad průměrem. Jestli chce stát vybudovat progresivní policejní sbor, tak musí omezit počet pohlavářů, posílit stavy v přímém výkonu. Policisty v přímém výkonu zaplatit, hradit všechny příplatky dle starého zákona č. 186/ 92 Sb.Bylo by zajímavé zde zveřejnit ,kolik policistů odešlo za posledních 10 let, většina ale zbytečně. Kolik stálo vystrojení, vyzbrojení, vědomosti a podobně. Většina by sloužila dále, nebyl by takový špatný stav u policie. Pak je jasné, že zbývající policisté musejí sloužit za ty, co odešli. Také za ně zpracovat spisy. Nás rentiéry stát také okrádá.Přejí současným policistů a budoucím, aby se dožili spravedlivého zákona, dejte na sebe ve službě pozor, zdraví a život máte jenom jeden. Zdraví bývalý kolega por Marek z České Lípy. Nedalo mne to napsat. Jenom dodatek, nechal bych pana minstra, co se směje nahoře, jeden den sloužit noční na základním útvaru, třeba Česká Lípa, Jirkov, Chomutov, Praha, Ostrava, Liberec. Brzy by procitl. Je to jenom člověk, ale ty bláboly o přeplacení policistů, nás rentiéry pobouřilo.Na provokatéry nereaguji.Čtu zde názory občanů, že policisté brečí. Každý se snaží slušně uživit, ale ne, aby nás legálně stát okrádal. Učitelé se bouří, zdravotníci se bouří, všude je chleba o dvou kůrkách. Porovnávám dva světy, vojenský život a civil. Ničeho nelituji, ale za daných sociálních, finanční podmínek se v klidu nedá sloužit. Přejí hezký den a příjemnou službu kolegům ve službě.

děkuji To za článek kolego. Tak nějak to je...nikdo kdo nezkusil pracovat v této organizaci nepochopí....