Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Pro UK.Nikdy jsem tady a ani nikde jinde nenapsal,že jsem policista,ono je to zřejmé už z mého jména. Jsem vrchní inspektor v 7 platovém stupni,jsi dost fundovaný a praxe znalý,aby jsi z toho určil více,s kým máš tu čest. A přivydělávat si můžeme oficiálně,jen to musí rozvíjet naše dovednosti,které využíváme i pro svou práci.Řidiči mohou jezdit s auty nad 7,5t,pilaři pracovat s motorovou pilou,lezci mohou dělat výškové práce.....vše na dohodu a se souhlasem krajského ředitele. Nikde jsem tu nebrečel o své peníze,mám37tis.hrubého a výškovky jsou placeny královsky. Mám rád pravdu a ne jen spekulace.....bezelstně zdraví firevlkvm.

Dovolil jsem si zkopírovat dvě vaše věty z příspěvku I.L. ze dne 23.5.2008

A tak si říkám,co mě drží ještě tady,Pomáhat a chránit je hezký slogan,ale studium dětí to nezaplatí.

Takových jako já bude stále více,18000Kč za všechno co obnáší práce policisty,né policajta jak jste napsal,je opravdu málo a průměr nás nezajímá.

Více nehodlám komentovat.

Pro UK.Nezaměňovat policistu s příslušníkem bezpečnostních sborů,ale přece se nebudeme hádat zkrze maličkosti.Nic ve zlým.

Tak jsem si myslel, že v 7.TT je komisař a v 6.TT je vrchní inspektor....

ještě pár let a pochopíš rozdíl mezi tarifním stupněm a tarifní třídou, nic si z toho nedělej :-))))

no...abych tě zase tolik netrápil. Dle toho co napsal jde o hasiče v 6TT a 7TS, tzn., že má za sebou 18 - 21 let služby. Pokud ani toto nechápeš, nastup do náborové kampaně, jistě tě naberou taky...

Policie se začne zbavovat civilustů.

http://aktualne.centrum.cz/domaci/politika/clanek.phtml?id=60635 0

"Podle našich propočtů vychází jeden velitel na osm lidí. A celkem 11 tisíc občanských zaměstnanců na 48 tisíc lidí u policie," řekl ministr na ústavněprávním výboru, který zákon projednával"

V tom má pravdu o tom žádná.U nás na OŘ,kdo skončí služební poměr,tak je hned přijat,jako občanský zaměstnanec.Samozřejmě se to týká jen soudruhů,ale to určitě všude.

nemáš pravdu, není to všude, skončila jsem služební poměr k l.l.2008 a nejsem občanským zaměstnancem PČR, tak tady nepodávej nepravdivé informace, tedy obecně. Nevím, místně, tedy u vás, to je možná jiné, ale u nás to Tvé tvrzeníí není pravdivé /z vlastní zkušenosti).

tedy aby nedošlo k omylu. Dnem 31.12.2007 jsem ukončila služební poměr a nebyla jsem v rámci našeho OŘ PČR přijata jako občanský zaměstnanec. Nebudu zde rozebírat (v dnešní době už to stejně není aktuální) soudruh - nesoudruh, ale určitě mohu konstatovat že"není to všude tak jak píšeš". A nevím z jakých informací vycházíš, ale myslím, že to není nikde a pokud ano, tak asi jen výjimečně. Tak prosím, zde neuváděj další nepravdivé informace a nerozpoutávej zbytečné vášně. Pokud jsi pochopil a přehodnotil děkuji Vlasta

Taky jsem nenastoupil jako občan u PČR. Živím se poctivě.

Civil za 5...raději nějaká renta než žádná....

Konec nářků, dejte si žádosti do civilu, kolaps se blíží.

Z původních optimistických 7.000 zájemců bylo dost bez maturit, popsanými RT nebo jen vypsaných na " blint ", tedy to číslo 7.000 se smrsklo. Navíc od začátku roku do konce března odešlo dalších 1264 policistů a zalátat tuto další díru se podařilo jen z jedné třetiny.

Svačinovou náborovou akcí se nakonec ve skutečnosti podařilo oslovit upotřebitelných 3.600 zájemců a s 900 začalo příjímací řízení, kdy dle praxe jsou po ukončení přijímacího řízení přijati 2-3 zájemci z 10 zájemců, bude výsledkem 200 - 300 přijatých " poldů ". Kolik jich ještě odejde v průběhu 3 let zkušební doby, až zjistí, jak jim v kampani lhali, po nějakých těch průserkách a pod.

my vám ale za vaši neschopnost nemůžeme. Fakt ne. Jinak byste určitě ty přijímací testy zvládli a pro těch 31.000,- zadarmo přišli. Snad to vyjde za pár let, nemusíte tolik smutnit....:-)))

Jedinej kdo tady smutní je tento anonym, Pavle jsi opět rapnej, ostatně jako se vším!

Jedinej kdo tady smutní je tento anonym, Pavle jsi opět trapnej, ostatně jako se vším! To by bylo zase nářku, zapomenout "t".

Přes 43 tisíc korun hrubého si měsíčně vydělal průměrný zaměstnanec České národní banky. To se ovšem netýká bankovní rady. Guvernér Zdeněk Tůma si za celý rok přišel na dva a půl miliónu korun čistého (přes čtyři milióny hrubého). Vyplývá to z pondělní výroční zprávy ČNB za loňský rok.
26. 5. 2008 16:40 - PRAHA

Zbylí členové rady si za rok vydělali v rozmezí 1,7 až 2,2 miliónu korun čistého za rok 2007. Ve výsledcích jsou započteny i dovolené, odměny a mzdové zvýhodnění za práci o svátcích.

Civil proto, že jsem civil před několika lety ještě nebyl. Ale takových ubožákú jako jseš ty a F1 (jestli nejste ten samý) jsem měl na oddělení 50. Ale fakt se s nimi nedalo vydržet. Proto Civil.

jestli jsi se choval jako zde, tak se divím, že oni vydrželi s tebou. takového arogantního vola by jeden pohledal....

To je až nečekané, takové bláboly : " jsem měl na oddělení 50. Ale fakt se s nimi nedalo vydržet "

A není to náhodou opačně, že těch 50 nemohlo vydržet s tebou. Protože ze zkušenosti a to mě jistě dají za pravdu všichni, že se v 50 lidech najde spousta schopných a i méně schopných, ale jednobarevné to není, ale když jim " velí " vůl " tak je to zpravidla jeden a s tím se potom špatně " slouží ".

Prostě mluvíš bláboly, jak to ostatní. Některé lidi co odešli od Policie ČR ( pokud jsi vůbec u policie byl ), ale ne zaslouženě jsou schopni tak jak je znám psát ve tvém stylu. Ják jsem zde již psal - uražená ješitnost a pod.

předvedl jsi typický příklad golem a pygmalion efektu. Jistě jsi byl vynikajícím vedoucím, sám to předvádíš zde ve svých reakcích. Není třeba víc dodávat. Jsem rád, že jsi pryč od firmy.

Nevíte někdo,kde bych našel pracovní verzi novely 361?Někde jsem četl,že tam má být zrušen 10% příplatek za směnnost.Je to vůbec možné?

Jo kolego to nyní nemůže nikdo tušit,protože lidová tvořivost našich zákonodárců je bezbřehá.......:-(

Pro kritizující: Pavel chce odkoupit doménu www.langer.cz a cenzurovat příspěvky ovád!

Prý chce odkoupit také PČR srab!

Jediné co dovedeš tak nadávat na policajty. Žádnou konstruktivní kritiku nebo zlepšení jsi také nenavrhl. Asi jsi hodněkrát oznamoval matkám , otcům a manželkám, že se jim manžel nebo dítě nevrátí domů. Asi jsi viděl hodně rozbitých lidí... možná tak na Nově. Odepisovat Ti je něco jako se hádat s vožralcem za volantem. Takže dobrý trénink na to, když se člověk ve službě potká s blbcem. Jinak je škoda, že třeba nevyjedeš si zkoušet něco podobného na Německé či Rakouské policisty (pokud jsi takový hrdina). Asi by jsi se divil... , ale asi nemáš řidičák a stejně se tam nedomluvíš a tak raději zůstaň na těchto stránkách prudit. Ukřivděný chlapečku s kalhotami bez kapes :-(

Jun - alias Klik...Zdar Kliku...modrou doménu opravdu, ale opravdu kupovat nechci

Pavle Pavle, jen aby, ty už jsi toho tady napovídal a co jsi toho nabrečel, je s tebou opravdu zábava. Tak začni myslet a zachovej se jako chlap a zkus jít do civilu ať poznáš, jak se vydělává na chleba! Pavel alias anonym!!!!!!

Milý Kliku, já již v tom civilu lítám asi rok a docela se slušnou rentou. Je škoda, že ji taky nemáš. Na flastrech (rozuměj pokutách) jsem se taky slušně nabalil. Ze služebního autoparku jsem si taky dotáhl slušně prdlou, a v dílnách za granule pro služební psy opravenou Octávku. Takže ani nedejchej, že se nemám líp než Ty...tak nebreč vzteky a zkus to taky ! Teď se budou některé služby u polišů privatizovat a tak si pojď taky něco urvat

Správně a mohli by jste si založit vlastní stránky a fórum, doména "www.neuspeljsemvzamestnani.cz" je ještě volná.

Tak jsem byl venku v krásném počasí - na chatě, ale když jsem si to tady teď pročetl vyvětraný z přírody, tak jsem si uvědomil, že nechápu smysl příspěvků " UK ", Civila a proč zde píší, kritizují a to s někdy do očí bijící záští - asi protipolicejní. Nedovedu si představit, že budu " chodit " na WEB školství, zdravotnictví a zde někoho neustále a skutečně vytrvale kritizovat od slabě povýšeneckého po tvrdé a sprosté napadání ( Civil, Klik .... ). Skutečné lidské bahno- bohužel. Ale tito lidé musejí mít nějaký problém ať již psychický či nějaký jiný ( uražená ješitnost pramenící z vyhazovu od policie, nepřijmutí k policii, uložená pokuta, neukončení šetřeného případu policií dle představ oznamovatele a pod. ) V každém případě zcela normální to není navážet se do poldů - jen tak.

Dnes končím již nereaguji

ani se Ti nedivím, ale je třeba si uvědomit koho jsou to stránky a pak to dojed. Jinak Ti děkuji kolego za rozumné příspěvky. Pavel

Přesně tak brouku Pytlíku (F1). Uvědom si koho jsou ty stránky. Ale to není zdaleka jediný tvůj problém. Jak tak čtu tvoje příspěvky, moc jsi toho u té policie nedokázal. Tvůj mindrák z pocitu nedocenění si tady ale nevyléčíš. A fakta zmíněná reportáží nezměníš. A pro všechny tobě podobné znovu: TOTO NEJSOU VAŠE STRÁNKY.

For Civil
Civile víš proč F1 podle tvého pohledu nic nedokázal, protože k PČR nastoupil z důvodu, aby pomáhal lidem a ne, aby u PČR udělal kariéru. Ono totiž u PČR platí, když se chceš dostat nahoru tak musíš mít známosti nebo být bezpáteřní jedinec se sklony k bonzáctví a vlezprdelnictví.

a kdo tu tvrdí, že stránky jsou jeho, nebo kohokoliv z nás? Ty jsi taky dobré máslo, chlapče....

For Civil
Já o voze a ty o koze. Ty to opravdu nemáš v té hlavě v pořádku co ? Všechny tvoje duchapřítomné příspěvky mě ujistili v tom, že si na tomto fóru urážením poldů léčíš komplexy méněcennosti. Tak si tady anonymně urážej, protože ve skutečnosti by ti to strach nedovolil.

Civile, že mám mindráky ? legrační. Oproti tobě jsem toho u policie udělal mnoho dobrého pro slušné lidi. A i když se s tím nemám potřebu zviditelňovat ( ještě nikdy jsem to zde nezmínil ), tak se tě zeptám.

Také byl s tebou udělán, jako se mnou rozhovor na titulní stránce hlavních novin pro obětavý přístup k záchraně života s nasazením svého. Kolik jsi toho udělal dobrého ty, kromě bezzubé kritiky. Jaké klady máš jako člověk ?

Ty kritiku.........

Tohle nevolnictví u PČR musí skončit, vláda si mne ruce jak se ve veřejném sektoru ušetřilo a částka převýšila sociální výdaje za první čtvrtletí. Buď tu chtějí bezdětné policisty, anebo budou náborovat jenom ženy policistky pro které je plat u této složky ještě trochu zajímavý.