1
Ztracené a nelezené děti

Tomáš Rajsigl, nebo Jan Nejedlý. To jsou dvě jména z celé řady dětí, které beze stopy zmizely a nikdo je už nikdy neviděl. Policie po ztracených dětech chvilku pátrá, nebo alespoň pátrání předstírá a potom je odepíše. Jednoduše dítě převede do mrtvé statistiky záhadně zmizelých. A takové záhadně zmizelé dítě může být velice prospěšná věc. Pedofilnímu deviantovi dokáže náležitě zpestřit jeho sexuální život, otrokáři vydělat peníze, nebo nemocnému poskytnout zdravý orgán pro transplantaci. Zmizelé dítě může přinést i jiný užitek. Farmaceutické koncerny ho mohou využít pro výzkum tolik potřebných léků, nebo teroristé vycvičit pro boj za jejich svatou věc. Beze stopy se ztrácejí děti z normálních rodin, které by se za normálních okolností vrátily domů. Z toho plyne, že kdosi, kdo má zájem na zmizení takového děcka, ho musí věznit a nějakým způsobem manipulovat s jeho vědomím. Pokud únosce nezavraždí dítě hned, musí ho zbavit původní identity a samozřejmě osobních dokladů. Děti se občas ztrácejí a po některých není podle vyšetřovatelů stopa už dlouhá léta.
Je tomu skutečně tak? Děti se totiž beze stopy ztrácejí, ale na druhou stranu se nacházejí. Tuto skutečnost se úřady pokoušejí tajit a nalezeným dětem znepříjemňují život, jak to jen jde. Jednou je úředníci přece odepsaly, prohlásily je za ztracené, tak co si tady dovolují otravovat. Pokud se v naší zemi dítě bez jediné stopy ztratí, nebude to mít lehké, ale pokud se nalezne, je ve zcela bezvýchodné situaci.
V březnu roku 2004 se v Moravskoslezském kraji objevil zmatený sedmnáctiletý chlapec. Dnes nechce zveřejnit své jméno, tak mu říkejme třeba David Novotný. Klučík nikdy nevlastnil žádné doklady totožnosti a tvrdil, že od nepaměti vyrůstal v hermeticky uzavřeném dětském domově v Bělorusku, kde děti neznaly ani svá jména a měly pouze přezdívky podle populárních ruských umělců. David neznal jediné slovo bělorusky a domluvil se česky a rusky. Jako své místo narození označoval Olomouc. Zařízení, ze kterého utekl, popisoval, jako uniformovanými muži hlídanou výkrmnu dětí bez identity, kde si děti vyráběly hračky z rozžvýkaného chleba, nemohly se vzdělávat, nikdo je nevychovával, nikdo nenavštěvoval a nikdy v životě se nedostaly za přísně střežené oplocení ústavu. Soudnému člověku bylo hned jasné, že takový dětský domov by neprošel ani tomu nejtotalitnějšímu režimu a že se musí jednat o zařízení sloužící organizovanému zločinu. Pár dní žil dezorientovaný David mezi bezdomovci, ale protože chtěl konečně studovat a normálně žít, rozhodl se požádat o pomoc Policii České republiky.
Do osmnácti let je každý člověk dítětem a i u nás teoreticky platí Mezinárodní úmluva o právech dítěte, nebo Zákon o sociálně-právní ochraně dětí. Podle těchto předpisů je každý orgán, který objeví dítě neznámé totožnosti, informovat odbor ochrany dětí. Ten dá podnět soudu, který dítěti okamžitě ustanoví opatrovníka, určí mu jméno a umístí ho do dětského domova, kde je mu poskytnuta normální péče. Teprve potom se řeší, odkud dítě je. Tyto zákony však existují jenom na papíře a úředníci je nehodlají dodržovat. David se dostal do rukou četnými korupčními aférami proslavené cizinecké policie, která nerespektovala ani jeho žádost o azyl a za to, že nebyl schopen předložit doklady totožnosti ho bez soudu potrestali půlročním vězením v Záchytném zařízení pro cizince ve Velkých Přílepech. Po půl roce ho chtěli vyhostit zpět do náručí zločinu. Nikoho ani nenapadlo se zabývat otázkou, zdali David nepatří mezi kdysi ztracené a nikomu nepřišla divná ani jeho čeština. Automaticky byl zařazen do seznamu nežádoucích osob a všichni dělali všechno pro to, aby se ho zbavili.
Ve Velkých Přílepech provozovalo Ministerstvo vnitra jeden z nejdrsnějších kriminálů v zemi. Lidé, kteří jsou zde zavření mají cejch nežádoucích a podle toho s nimi policisté zacházejí. Přes to, že mnozí z nich jsou ještě děti. Odmítají jim poskytnout zdravotní péči, hrubě jim nadávají, znemožňují jim kontakt s právníky a omezují jim osobní hygienu. Mlátí je a cvičí si na nich po nocích své služební psy.
2
To vše za absolutní nečinnosti Oddělení sociálně právní ochrany dětí Městského úřadu Černošice. Tak že žádný zákonem stanovený opatrovník, žádný dětský domov, ale samotka v kriminále. Úředníci černošického úřadu nemusí zvedat zadky ze svých pohodlných židlí a navíc takové nalezené dítě dostává jasný signál, že v naší zemi na nějaké zákony všichni kašlou a jsou přístupnější k jednání s obchodníky s lidmi. Státní úředníci tak napomáhají tomu, že nalezené děti snáze skončí, jako otroci, nedobrovolní dárci orgánů, nebo teroristé.
Nešťastného Davida jsem shodou okolností na samotce přílepské věznice objevil, nabídl mu svoji pomoc a začal suplovat opatrovníka, kterého mu měl zajistit stát. V džungli zákonů, které státní úředníci porušují, kdy se jim zamane, to není snadná záležitost. Navíc potřeboval David psychologickou péči. Kdosi mu ukradl celé dětství, které strávil ve vězení. A české úřady nevymyslely nic lepšího, než chlapce znovu uvěznit. Samozřejmě bylo nutné dostat Davida ven z cely. V Přílepech oslavil osmnácté narozeniny a tak ho již nebylo možno považovat za dítě neznámé totožnosti. Byl dospělý. Asi po měsíci slovních přestřelek s policisty se konečně podařilo pro Davida vybojovat rozhodnutí o propuštění na svobodu. Poprvé v životě měl stanout mimo střežený prostor.
Jel jsem si Davida do Velkých Přílep vyzvednout, ale místní cizinecká policie rozhodnutí o propuštění nehodlala respektovat. Chlapce prý nepropustí, dokud za něho někdo nezaplatí částku asi dvacet pět tisíc. Drží ho další dva týdny za katrem, dokud neseženu peníze a nezaplatím. Tak jsem nalezeného klučinu od Ministerstva vnitra vlastně koupil. Protože se na nalezence neznámé totožnosti příslušné úřady vykašlaly a chtěly se zbavit problému, neměl česky hovořící David kam jít. Jedinou možnost, kterou nabídly úřady byl tábor pro uprchlíky, ale David chtěl normálně žít a studovat. Když už jsem si ho od policistů koupil, rozhodl jsem se ho vzít k sobě domů. Zatím co se kluk učil nakupovat v obchodě, jezdit hromadnou dopravou a poznával hodnotu peněz, pátralo se po místě, kde chlapec vyrůstal. Samozřejmě adresa v Bělorusku, kterou udával, byla falešná a v této zemi nikdy nikdo podobný nežil. Psycholog jednoznačně potvrdil, že vyrůstal v kolektivním dětském zařízení, ale žádný legální dětský domov, nebo pasťák v okolních zemích podobné dítě nepostrádal a podle celníků ani nepřekročil žádné státní hranice. I Davidova slušná čeština nasvědčovala tomu, že vyrůstal v České republice. Podle všeho v nějakém zařízení, které chová nikde neevidované děti pro farmaceutický výzkum, nebo na orgány. Rozhodně byl obětí dobře organizovaného zločinu a bylo by logické, aby se orgány státní správy pokusily tento stav napravit a ulehčit mu jeho osud nalezence. Také zákony o tom hovoří jasnou řečí. Hned na začátku měl mít opatrovníka a měl skončit v dětském domově. Jako dítě nezjištěné totožnosti měl od soudu dostat jméno a měl být zapsán do matriky. Městský úřad Černošice ale zákony nedodržuje a tato práva Davidovi upřel. A samozřejmě mu tím způsobil obrovské komplikace
Čtyřicet pět dní po té, co byl chlapec odprodán, nastoupil na střední školu. Nalezenci, který nikdy nepoznal péči vlastních rodičů je zamítnuta žádost o azyl a úředníci mu dávají jasně najevo, že je v České republice nežádoucí a má se vrátit do neznámého a nelegálního dětského vězení, odkud se mu podařilo utéct. Za trest, že si troufá chodit do školy, mu odmítají přiznat jakoukoliv sociální podporu. Pokud chce žrát, má odejít ze školy a nechat se zavřít do sběrného tábora ukrytého před veřejností v hlubokých lesích. Není státním občanem České republiky a tak je pro české úředníky cizinec, což je pro ně naprosto totéž, co zločinec. Ani jeho jméno a příjmení nechtějí matrikáři řešit. To si má vyřešit tam, odkud přivandroval. David ale s největší pravděpodobností odnikud nepřivandroval, narodil se v Olomouci a celou dobu byl obětí zločinu, kterému dokázal utéct.
David se nechce ničím lišit od svých spolužáků a začíná užívat české jméno a příjmení. Zcela nesmyslně se každé dva měsíce musí hlásit úředníkům Ministerstva vnitra v kanceláři vzdálené přes dvě stě kilometrů od bydliště, kam musí deset kilometrů ještě pěšky. Následující den pak stát šílené fronty na cizinecké policii.
3
Byť nemá jedinou korunu příjmu, dopravu si musí hradit sám. Jeho absence ve škole úředníky samozřejmě nezajímají. Nemá co chodit do školy. Před vnitrem na něho čekávají rusky, nebo arabsky hovořící obchodníci s bílým masem, kteří mu nabízejí falešné doklady. Jen když je bude následovat. David moc dobře ví, že ty, co překupníky následovali, už nikdo nikdy nespatřil.
Z toho, jak české úřady s nalezeným Davidem jednají a nakládají začíná být zřejmé, že je pro ně nepohodlným svědkem čehosi nekalého a chtěly by se ho za každou cenu zbavit. Vědí snad naši nejvyšší političtí představitelé, kde se skrývá záhadný dětský domov, vychovávající děti bez identity, které později bez sebemenší stopy mizí? Jsou snad úředníci spojeni s překupníky?
Zákon na skutečnost, že je někdo nalezen pamatuje a jasně říká, že fyzická osoba nalezení na území České republiky je státním občanem České republiky, pokud se neprokáže, že narozením nabyla občanství jiného státu. To je přesně Davidův případ, k jehož občanství, ani narození se žádný stát nehlásí. Proto se chlapec obrátil na příslušnou matriku Praha 1 a žádal osvědčení o českém státním občanství podle tohoto předpisu. Narazil tam na matrikářku Talmanovou, neobyčejně sprostou a neurvalou tchýni ministerského předsedy, která nejprve existenci zákona popírala, jen zuřivě bránila zločin a odmítala ve věci jednat. Po roce i mnoha stížnostech vydala nesmyslné rozhodnutí, že žádost zamítá, protože David uvádí nevěrohodné informace o svém pobytu v Bělorusku, tedy o zemi, ve které nikdy nepobýval. Po otřesných zkušenostech s úřednickým chlévem na matrice putovalo odvoláni na pražský magistrát. Tady jednali o poznání slušněji, ale se stejným výsledkem. Po ročním nic nedělání Davidovu žádost zamítli. Pro platný zákon i pro závazné mezinárodní úmluvy má prý Ministerstvo vnitra vlastní výklad, který je obrací naruby. Státní občanství se u nás zkrátka neřídí zákonem, nýbrž mírou úplatnosti jednotlivých úředníků.
Státní úředníci využívají všech možných lží, výmyslů i vědeckých metod jenom proto, aby Davidovi co nejvíce znepříjemnili život. Zjištěná fakta schválně překrucují a provedení jakéhokoliv důkazu v chlapcův prospěch se zuřivě brání. Na to prý nejsou peníze. Vnitro hlídá, aby nalezenému dítěti nikdo nepomohl a aby mu všichni házeli klacky pod nohy. Systematické perzekuce řídí nejvyšší představitelé ministerstva vnitra. Svědčí o tom telefonát, kterým jsem žádal tehdejšího náměstka ministra o zákonné řešení celé situace. Ten rozčileně řval do telefonu, že vnitro není povinné nic řešit a jestli budeme dále otravovat, nechá nás vyhladovět. Jako mávnutím kouzelného proutku pro mě přestala být práce. Nebyla nikde a přátelé, kteří mi ji byli ochotni dát si stěžovali, že jim kdosi vyhrožuje jménem ministerstva vnitra. Pokud mi práci dají, sešle na ně podle výhrůžek stát nejpřísnější kontroly. Za trest, že jsem se ujal nalezeného dítěte a od Českého státu ho koupil, jsem neměl nárok ani na sociální dávky. Bydlel jsem totiž ve společné domácnosti s Davidem, tedy s osobou, která neměla v ČR trvalý pobyt. A to se u nás přísně trestá. A následovaly další, zcela zjevné politické perzekuce. Policie jezdí kluka kontrolovat do školy a odmítá vyšetřovat vandalské útoky na můj majetek. Nezabývá se ani vloupáním, u kterého jsem si sám zjistil jméno a bydliště pachatele. Nejspíš nás vykradl policejní konfident. Se svým vysokoškolským vzděláním si nesmím vydělávat ani jako pomocný dělník ve skladu. Přes to, že jsme členy EU nesmíme s Davidem ani na Slovensko. Nemá totiž občanský průkaz, ani pas. Nemůže si založit účet v bance, paušál na telefon a nemá nárok na zdravotní pojištění a péči. Ze strany státních orgánů chodí výhrůžky, že perzekuce budou pokračovat, dokud Davida neodhlásím ze školy a neodevzdám ho do sběrného tábora v hlubokých lesích. Tam by k němu měli snazší přístup překupníci a chlapec by na dobro zmizel.



4
Samozřejmě, že se David se svými problémy obrátil na soud. Případ dostal na stůl skvělý soudce Vojtěch Cepl, který byl ochoten rozhodnout podle zákona a přiznat chlapci občanství, ale bohužel musel konstatovat, že není kompetentní rozhodnout. Kompetentní je prý pouze matrika a jí nadřízené Ministerstvo vnitra.
David mi vyprávěl podrobnosti, jak ho policisté v Přílepech zavírali na samotce, jak mu hrubě nadávali, sprchovali ho ledovou vodou, tloukli obuškem a cvičili na něm po nocích odporně páchnoucí služební psy. Jeho bolestivý úraz odmítali léčit, aby co nejvíce trpěl. Protože nepovažuji za slušné, aby se takto jednalo s dítětem jenom proto, že mu nikdo nikdy nevystavil žádné doklady totožnosti, dospěl jsem k názoru, že se jedná o týrání svěřené osoby a podal jsem trestní oznámení. Za neoznámení takového podezření by mi podle zákona hrozily dva roky vězení. K otřesným závěrům dospěla v Přílepech i kontrola Mezinárodního výboru proti mučení. Vyšetřováním takových drobností, jako je týrání dětí se samozřejmě nikdo nezabýval. Pomstychtivá policie mne zažalovala za to, že jsem splnil svoji zákonnou povinnost a zinscenovala politický proces, v němž jsem byl odsouzen k podmíněnému trestu. Za dodržování zákona. Cvičit psy na dětech a trestat je bolestí patří podle soudu ke standardním výchovným metodám a kdo si myslí opak, dopouští se útoku na státní orgán. K tomuto názoru se přiklonil i prezident Václav Klaus. Pan prezident vehementně podporuje mučení a vraždění dětí na Kavkaze tak po něm zřejmě touží i doma.
Další soud rozhodl, že nalezený David nemá nárok na mezinárodní ochranu, ale bylo mu povoleno podat žádost znovu. Novou žádost už chlapec podal pod svým českým jménem a příjmením. Udělení azylu česky hovořícímu studentovi české střední školy Davidovi Novotnému se jeví, jako ta nejkrkolomnější cesta, ale chlapec v naprosto beznadějné situaci chtěl zkusit využít i ji.
Evropská úmluva o občanství, kterou Česká republika ratifikovala, jasně říká, že každý má právo na státní občanství. Langerovo ministerstvo si toto ustanovení vykládá tak, že na státní občanství není právní nárok. Proto je David stále trestán pravidelným policejním dohledem, povinností se hlásit na Cizinecké policii za víc, než nedůstojných podmínek a hlavně tím, že jako studující sirotek nemá od státu nárok na jedinou korunu podpory. Bez zdravotního pojištění a možnosti cestovat. A obrovská úřednická mašinérie pracuje na plné obrátky, aby chlapci ublížila, co nejvíce mu znepříjemnila život a poštvala ho do rukou hory doly slibujících obchodníků z lidmi. Obvodní úřady, pražský magistrát, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo práce a sociálních věcí, soudy i Veřejný ochránce práv hledají cesty, jak prodloužit Davidovo trápení a vyhnout se dodržování zákonů a mezinárodních smluv. Samozřejmě jsme hledali pomoc i u ministrů vnitra. Tehdejší ministr Bublan při osobním setkání ochotně sliboval pomoc, ale potom mu zřejmě kdosi vysvětlil důležitost chovu dětí bez identity a ministr šalamounsky obrátil. Prý se nejprve se musí vypátrat, kdo jsou Davidovi rodiče a jaké mají státní občanství. Teprve potom bude možno chlapce považovat za nalezence. Nějakým pátráním se ale úřady zatěžovat nehodlají a David si má rodiče, o kterých nic neví,vypátrat sám. Ministra Bublana hluboce pobouřilo, že David užívá české jméno. Taková drzost, někdo, kdo nemá žádné doklady bude mluvit naším nadjazykem a chtěl by žít stejně, jako náš nadnárod. Jméno by přece mělo jasně signalizovat, že takový člověk je cizinec, tedy vlastně zločinec. Signalizoval nenávistně sociálně demokratický ministr.
Jistou naději jsme před parlamentními volbami vkládali do kandidátů z ODS, proto jsme se obrátili na pana Topolánka a na pana Langera. Oba svorně slibovali, že pokud ve volbách zvítězí, budou Davidovu situaci promptně řešit. V naivní víře jsem házel do urny lístek s modrým ptákem. Zvítězil. Volební vítězství přineslo konec mých politických perzekucí a je mi povoleno normálně pracovat. Davidovi je po třech letech čekání v nejistotě a po přímluvě pana senátora Tőpfera udělen azyl. Azyl i průkaz azylanta samozřejmě dostal na své české jméno a příjmení s tím, že je osobou bez státního občanství.
5
Zdálo by se, že je všechno vyřešeno. Odbor státního občanství sliboval, že pokud David dostane azyl, může mu automaticky přiznat české občanství. Zřejmě v to nedoufal a tak když se o azylu rozhodlo, pohotově otočil. Kluk nikdy žádné občanství neměl a podle zákona má na ně nárok. I novému panu ministrovi však zřejmě někdo vysvětlil potřebnost chovu bezejmenných dětí a důležitost jeho utajení. Tak Ministerstvo vnitra a pan ministr Langer jenom změnili taktiku ubližování a perzekucí. Ačkoliv průkaz azylanta je veřejnou listinou, kterou azylant prokazuje své jméno, příjmení a další fakta o své osobě, vyrukovala vedoucí Odboru státního občanství a matrik Ministerstva vnitra, paní Goluškinová s teorií, že David neoprávněně používá své jméno a příjmení. To znamená, že ministerstvo ve své cílevědomé snaze Davida systematicky deptat odmítá uznávat doklady, které samo vystavilo.Vnitro tak bezostyšně dává najevo, že pohrdá nejen Ústavou této země, která zaručuje, že každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno, ale hlavně samotným Davidem, tím, že ho tituluje hanlivou přezdívkou, kterou mu dali jeho věznitelé a která ho uráží. Tomuto psychickému týrání David na čas podléhá. Deprese způsobené šlendriánským rozhodnutím vnitra řeší přerušením školy a půlročním flákáním. Převládl v něm pocit, že letitý boj se zlomocnými úředníky je marný a že nikdy nebude normálním člověkem. Ministerstvu vnitra se na čas podařili to, oč celá léta usilovalo. Jeho úředníkům vadí, že se chlapec snaží normálně žít a že netrpí žádnou vážnou duševní poruchou. Naštěstí se David postupně uklidnil a jenom si musel zopakovat poslední ročník. Dnes už je vyučen a pokračuje na maturitní nástavbě.
Desítky dětí se bez sebemenší stopy ztratí a občas se nějaké dítě nalezne. Ztracené děti státní úředníky nechávají v klidu, ale nalezené dítě je provokuje , jako málo co. Snaží se ho zdeptat, zbavit se ho a dostat ho zpátky do náruče zločinu. Prorůstání zločinu se státní správou není nová věc. Někteří lidé opilí mocí si přisvojují práva na všechno. Vedle laciných dovolených a tramvají zdarma by zákonodárci mohli mít právo i na nadstandardní zdravotní péči. Vždyť na recepcích jejich játra a ledviny tolik trpí. Ústav, kde by vyrůstaly ztracené děti ve zdravé, ale právně neexistující jedince by beze sporu k nadstandardní zdravotní péči našich zákonodárců přispěl. Bez něho není orgánů pro transplantaci nazbyt. A jsou tolik potřebné. Byť by to stálo nějaké ztracené děti.Zákon, nezákon. Mocní vládnou a cítí se nadřazení
Svoji nadřazenost i skutečnost, že rozhodně se svým úřadem nehodlá nikomu pomáhat, ani nikoho chránit, projevil osobně i pan ministr Langer. Ze svého ministerského postu přece nebude dodržovat nějaké zákony, nebo dokonce práva. Ve svém úředním rozhodnutí pan ministr Davida neurvale uráží přezdívkou z vězení a navíc podle hesla zraňovat a zatloukat, naprosto popírá jeho identitu. Podle úředního dopisu pana ministra nemůže být s Davidem vedeno žádné správní řízení, dokud neprokáže, že se jmenuje tak, jak se jmenuje a nejmenuje se tak, jak se nejmenuje. Jinými slovy, pokud nepředloží rodný list, který mu nikdo nikdy nevydal, nemůže mu být vystaven rodný list, ani přiznáno, nebo uděleno státní občanství. Pan ministr tak neuznává platné rozhodnutí, které vlastnoručně podepsal a neuznává doklady vydané jeho ministerstvem. Moc šalamounské rozhodnutí, které by nevymyslel ani předchůdce pana ministra Gottwald. Nalezenému klukovi neznámé totožnosti byl udělen azyl, který ministr Langer podepsal, ale neuznává. Podle jeho ministerstva s ním nemůže být nakládáno, jako z nalezencem, protože si úředníci slovo fyzická osoba překládají, jako debil. Vládnou, cítí se výš, než ostatní, výš než zákon, osobují se možná i nemožná práva a pokud zrovna nejsou volby, považují prosté lidi za debily. David podle pana ministra vlastně opět právně neexistuje. Nemá právo vést správní řízení, tedy se třeba oženit. Neexistujícího člověka nemusí podle ministrova rozhodnutí všemocní vládci řešit a zbývá jim dostatek času přemýšlet, jak zbohatnout. Navíc se člověk, který neexistuje může klidně ztratit a nikdo po něm nikdy nebude pátrat.

6
Možná pana ministra Langera zlobí ledviny, uvažuje o transplantaci a ty Davidovy v nějakém utajeném ústavu tolik scházejí. Co když Tomáš Rajsigl a Jan Nejedlý mají jinou krevní skupinu.



Vladislav Kvasnička

Jako za socialismu?....... Dnes je v Sokolově sjezd policistů s panem Langerem. Bude tam probíhat diskuse atd... No ředitelé nařídili, že na toto shromáždění mohou jen policisté, kteří jsou tu krátkou chvíli "u nás přesně řečeno TUPCI", kteří nebudou do ničeho rejpat a budou jen tleskat a přikyvovat. Takže se vybrali mladí, nezkušení a my "staří" rebelové jsme museli utřít hubu. No není to jako za komančů?... Jestlipak o tom ví pan ministr?...

Stejné jako dárcovství krve s Ivanem v Praze pouze pro vyvolené.

Při dárcovství krve, při spuštění akce opravdu NECHTĚL mít NEministr policie I.Langer v transfůzní stanici žádného řadového policistu!!! Bylo to nařízeno a zdravotní sestry nesměly nikoho nepozvaného registrovat v ten den! Pouze jen smetánku svých vyvolených! Mrzí mne, že proti tomu nikdo z NOSPu neprotestoval.

Pavel je učitel češtiny a fušuje do policejního řemesla. Tak už vím, proč je nespokojený, jde mu jenom o prachy. Bohužel jako učitel zřejmě budil zjev pedofila!

ještě nezavřeli? Jsi tentokrát na svobodě nějak dlouho....

No,když může do policejního řemesla fušovat trouba jako ty,tak proč ne učitel češtiny

Tak ještě něco chytrého!

...

no nazdárek Kliku. Koukám, že kejháš pořádně jak trefená hus...no vidíš chlapče jaké dělaš chyby. Jsi prostě takový brouk pytlík, viď ? No hlavně, že vidím jak jak Tě mají v okolí rádi :-(. Jo a hlavně vem si konečně ten prášek, ale né na praní...to se Ti bude jinak od té huby prášit ještě víc :-).

civil za 3...nějaká renta bude...co v budoucnu?

http://www.novinky.cz/clanek/141052-policista-mel-ututlat-pokus- o-vrazdu-skoncil-v-cele.html

za to vás platíme

Jak snadné je kolektivně kritizovat " za to vás platíme " a zase je to o těch kriticích, co přemýšlejí jen " kam dohlédnou ". Vypadá to tak, že ti policejní psychologové naprosto zklamali a k policii se dostali jen ti špatní a ti dobří jsou vlastně jen ti ostatní v civilu. No inu názor je názor, i když tak zjednodušený. Faktem je, že ten policista ( pokud tak skutečně jednal ) bude mít jistě přísnější trest, než jakýkoliv občan ČR a je to určitě správné, ale také je třeba tuto skutečnost vypíchnout jako jeden z " benefitů " u policie a tedy, že pokud porušuješ, tak dopadne " kladivo ", ale jiného kalibru nebo že by byli na policisty u soudu mírní ?

mě neplatíte, tohle jsem neudělal já ani mí kolegové, vy jeden kritiku....:-)))

to F1

Vaše úvaha o správnosti trestu je naprosto správná, ale bohužel je tam to ALE.

Prestiž policie jde nekompromisně do háje, noví nastupující policisté představují velkou neznámou a převážně problémy a brzký odchod do civilu za vynaložené prostředky státu.

na mimotarifní složky platu až do roku 2012..........

Tak to je velká tragédie a úpadek policie.

Jen názor

Myslím si, že spousta mladých lidí dneska uvažuje o službě u Policie ČR z důvodu místa, kde budou mít zajištěnou mzdu, která není na zbohatnutí, ale je " jistá " a v některých regionech i " nadstandartní ", dále zřejmě z obecného názoru, že za tyto peníze budou jen jezdit autem s pruhem, dělat přísného ty, ty, ty, dávat pokuty a pohoda. Pro skutečný zájem ( použiji známé vykřičené heslo ) " chránit a pomáhat ", již moc lidí nenastupuje, neboť doba je taková a ti 20 - letí formováni novou érou peněz a nepříznivých jevů ve společnosti mají přeci jenom trochu jiné " jádro ". To je prostě vidět na první pohled i když najdou se jedinci z " dobrých rodin ", kde se pěstují zásady slušnosti, jako např. pustit staršího čověka sednout v MHD a jiné, které jsem tak často slyšel v dětském věku. Tyhle v dnešní době " nesmysly " se jaksi vytrácí a společnost se mění jako celek . tedy dle mého jistě ne k lepšímu - bohužel.
Za výše uvedených skutečností si tedy myslím, že mladí lidé, kteří nastoupí k policii pro výše uváděné " jisté " peníze " a které budou pro ně relativně z počátku v uspokojivé výši ( vzhledem k prvním výdělkům po školách , nezaměstnaný a pod. ) se postupně dopracují k tomu, že nebudou zažívat normální stav, kterým je zvyšování příjmu v reakci na inflační vlivy a pokles reálné mzdy, tak jak to fungovalo od roku 1989, budou ze své pozice poměřovat propady svého služného, které se bude reálně propadat bez patřičných " reakcí " na inflaci. Již jednou jsem zde psal, že v zákoně o služebním poměru byla mzdová konstrukce provedena, tak, že byla zaručena neklesající životní úroveň při pevném navázání se na průměrný plat v nepodnikatelské sféře s navýšením o určitý koeficent. Toto bylo nedlouho před nabytím účinnosti ještě " poopraveno " do každoročního " vládního nařízení o platech " a tudíž záruky jsou ty tam.
Tedy co jsem tím chtěl říci ? No že noví nastoupivší kolegové a bohužel i naivní logicky z věci nedostatku informovanosti, jak to v Policii ČR skutečně je se budou postupně dostávat k tomu, že zatímco v okolí a většinou ve větších podnikách - firmách budou lidem navyšovat platy v odezvě na různé tlaky - nedostatku zaměstnanců, inflace, kolektivní smlouvy, tak u policie ( ale v pravdě i ještě jinde ) to budou " škrtit drátem " výhledově podle posledních informací do roku 2012 při nějakých 1,5 procenta ročně, což jim zaručeně může zajistit jen mzdový propad v reálném srovnání cen v okolí za okolností zákazu přivýdělku u služebníka státu a tedy se postupně ale ne za dlouho dopracují k tomu, že jejich " kamarádi " mají ve svých zaměstnáních, kde na ně za každým rohem nevylézá nějaký důvod potrestání - že jsou na tom lépe a že ten sen o prestižním povolání s jistotou mzdového růstu, který zde ostatně byl a logicky by měl být, se ukázal v jiném světle a že tedy neplatí, že když budu dobře sloužit, upíšu se státu, budu dělat dobré věci, budu stát proti parchantům, budu stát proti agresivním hajzlům i s rizikem pro ně samé, že stát si toho bude cenit alespoň " neklesající životní úrovní "

Takže logicky - k tomuhle shrnutí se zákonitě dostanou, jak v ledové dráze, kde je start a cíl bez možnosti vybočit a tito mladí lidé budou odcházet protože povinností se nenají a jejich vstup k policii bude mít ve většině případů trochu jiné důvody ( peněžní ) než důvody pro než nastupovala řada mých kolegů ( bylo v tom o trochu více než jen peníze ). Takže se budou konat odchody i mladých krátce sloužících - o tom jsem přesvědčen za " této politiky ", kdy motivem je, že ušetříme a to za " každou cenu ". Konečná cena, ale nebude přiznivá pro nikoho.

Pro F 1.
Díky kolego, krásně popsáno. Naprostý souhlas. Já jsem nastupoval před 17,5 roky a to tehdy ještě žádná výsluha nebyla a o platu jsem nic nevěděl. Vůbec jsem se nezajímal kolik budu brát, prostě jsem chtěl být policista a proto jsem šel tuhle práci dělat. Ale společnost se od této doby dost změnila a bohužel, dnes se vše měří na peníze. Peníze jsou jediným měřítkem úspěchu. Nedivím se mladým kolegům, že se zajímají jen o peníze a po několika odsloužených letech chtějí na výsluhy. Ano i my policisté děláme dnes tuto práci pro peníze a chceme slušně živit své rodiny. Dnešní plat policisty je ještě na slušné úrovni, ale jestli to chce současná vláda vést stále takto, tedy že při inflaci 6 - 7 % bude valorizace 1,5 % a to ještě jenom pro někoho (prý pro toho kdo pracuje dobře - hrozný nesmyls svědčící o neznalosti poměrů u policie ), nevím jak to dopadne. Já osobně nechci vládu, která bude takto snižovat deficit státního rozpočtu, protože to povede jen k sociální nespravedlnosti, ale chci vládu, která dohlédne na to, aby se šetřilo na výdajích jako předražená stavba dálnic, nesmyslné vracení majetku církvi, která nemůže nikdy doložit jak jej nabyla, neboť víme co církev s lidmi dokázala udělat a největší část majetku nakradla a další předražené státní zakázky.... Do roku 2012 takovýto stav - to je nesmysl, to nemůžou ustát ani náhodou. Jednak budou volby a je jasné, že skončili a dále si myslím, že odbory konečně zvednou hlavu. Čtu delší dobu Tvé názory a hodně se s nimi ztotožňuji. Jen tak dále. S pozdravem Jihočech.

Další na OOP mimo službu, délka služby 3 roky-podvody.

... a bude hůř,.... když tady čtu příspěvky "toho co" se přijímá do služby....

Pro F1: Kdyby se tu dalo hlasovat, dám ti bod. UK, Zlíňák a další jim podobní jsou jen provokatéři, kteří o naší práci nic neví, možná jen z doslechu. A co se týče ministra Špulitele - tak podle mě je mu celá poliie u zadku, občas ji jen využije pro své zviditelnění. Nic dobrého nebo změna k lepšímu se od něj čekat nedá. Jediné, co by mě zajímalo je, kdy mu dojde, že Titanic se zanedlouho potopí...

Kdyby se tu dalo hlasovat, tak už má F1 140 bodů, že je to tak? :-)

souhlasím s Tebou. Různých Kliků a provokatérů je zde spousta. Pokud by to ten člověk nemyslel vážně, takl by tady nepsal rozumné články. Zase však nemůžeme odsuzovat i Ty ostatní. Jsou lidé moudří a hloupý, poctivý a straky a tak je to i zde na netu.

For UK
Ty tu svojí averzi proti F1 nezapreš co ? Podle mého pohledu to bude tím, že F1 tady píše smysluplné příspěvky a to tě vytáči. A u mě máš bod za to jak jsi se chytil na špek, když F1 odpovídal Civilovi. Příště si pořádně přečti celou diskusi a pak reaguj, ale co na plat potrefená husa se vždycky ozve.

Tak zase si tady za troubu viď? F1 nesaháš ani po kotníky! Ty jeden detektive.Nemáš zase něco na vyřešení?

Pro Pavla - pak jsou ještě ti, co neumějí česky a perou se s pravopisem, ale to jsou možná ti hloupí (podle tebe hloupý).

protože jsi natvrdlý tak "y" ale potrefená hus....

tvůj kamarád provokatér píše "achylova" ha, há

Nová taktika lemplů. Posmívat se někomu za cizí chyby. No to jste to dopracovali. A my s vámi...

Pavel je učitel češtiny a fušuje do policejního řemesla. Tak už vím, proč je nespokojený, jde mu jenom o prachy. Bohužel jako učitel zřejmě budil zjev pedofila!

Nevím kdo se začal posmívat první, Ty náš malinký ubožáčku. Asi jenom Ty můžeš a ostatní né... tak to si vem raději kyblíček a běž si plácat raději nějakou tu bábovičku

Nedivím se, že policisté začínají páchat trestnou činnost při takovém stavu a klesání příjmů, které hraničí už s demonstracemi a protesty.

ty máš dost chlapče....

Já jsem žena moulo.

Tak to potom chápu.....

učitelé, lékaři, řidiči MHD, vysokoškolští pedagogové.... policisté...tak kde je chyba ? Krejčíři, Kožení, privatizace... Havlova králikárna...za kolik že ?