Ivan Langer


Děkuji všem za dosavadní přízeň. Rád se s vámi potkám na mém Facebooku. Ivan Langer

Zaujalo mě...

Vrchní soud dal Ivanu Langerovi za pravdu ve sporu s vydavatelem MF DNES a idnes.cz (MAFRA, a.s.) o ochranu osobnosti a zrušil rozsudek soudu prvního...

více »

Ivan Langer
Curriculum vitea

Diskuze

Omlouvám se všem zájemcům o komunikaci se mnou na tomto webu, ale diskuse zde byla pozastavena, beru si na nějaký čas prázdniny :-)

Pokud máte zájem komunikovat se mnou i nadále, můžete využít můj Facebook, rád Vás přivítám mezi své přátele :-)

Ivan Langer

  26.09.2008 23:13 George
 
4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu
  29.05.2008 15:41 xx
 
Jako za socialismu?....... Dnes je v Sokolově sjezd policistů s panem Langerem. Bude tam probíhat diskuse atd... No ředitelé nařídili, že na toto shromáždění mohou jen policisté, kteří jsou tu krátkou chvíli "u nás přesně řečeno TUPCI", kteří nebudou do ničeho rejpat a budou jen tleskat a přikyvovat. Takže se vybrali mladí, nezkušení a my "staří" rebelové jsme museli utřít hubu. No není to jako za komančů?... Jestlipak o tom ví pan ministr?...
  29.05.2008 17:11 pozorovatel
 
Stejné jako dárcovství krve s Ivanem v Praze pouze pro vyvolené.
  29.05.2008 22:51 Nespokojený Policista
 
Při dárcovství krve, při spuštění akce opravdu NECHTĚL mít NEministr policie I.Langer v transfůzní stanici žádného řadového policistu!!! Bylo to nařízeno a zdravotní sestry nesměly nikoho nepozvaného registrovat v ten den! Pouze jen smetánku svých vyvolených! Mrzí mne, že proti tomu nikdo z NOSPu neprotestoval.
  29.05.2008 07:38 Klik
 
Pavel je učitel češtiny a fušuje do policejního řemesla. Tak už vím, proč je nespokojený, jde mu jenom o prachy. Bohužel jako učitel zřejmě budil zjev pedofila!
  29.05.2008 09:30 tebe
 
ještě nezavřeli? Jsi tentokrát na svobodě nějak dlouho....
  29.05.2008 09:50 Kliku
 
No,když může do policejního řemesla fušovat trouba jako ty,tak proč ne učitel češtiny
  29.05.2008 11:45 Klik
 
Tak ještě něco chytrého!
  29.05.2008 12:26 ...
 
...
  29.05.2008 18:09 Pavel
 
no nazdárek Kliku. Koukám, že kejháš pořádně jak trefená hus...no vidíš chlapče jaké dělaš chyby. Jsi prostě takový brouk pytlík, viď ? No hlavně, že vidím jak jak Tě mají v okolí rádi :-(. Jo a hlavně vem si konečně ten prášek, ale né na praní...to se Ti bude jinak od té huby prášit ještě víc :-).
  29.05.2008 06:39 ff
 
civil za 3...nějaká renta bude...co v budoucnu?
  29.05.2008 05:53 ...
 
http://www.novinky.cz/clanek/141052-policista-mel-ututlat-pokus- o-vrazdu-skoncil-v-cele.html

za to vás platíme
  29.05.2008 09:22 F1
 
Jak snadné je kolektivně kritizovat " za to vás platíme " a zase je to o těch kriticích, co přemýšlejí jen " kam dohlédnou ". Vypadá to tak, že ti policejní psychologové naprosto zklamali a k policii se dostali jen ti špatní a ti dobří jsou vlastně jen ti ostatní v civilu. No inu názor je názor, i když tak zjednodušený. Faktem je, že ten policista ( pokud tak skutečně jednal ) bude mít jistě přísnější trest, než jakýkoliv občan ČR a je to určitě správné, ale také je třeba tuto skutečnost vypíchnout jako jeden z " benefitů " u policie a tedy, že pokud porušuješ, tak dopadne " kladivo ", ale jiného kalibru nebo že by byli na policisty u soudu mírní ?
  29.05.2008 09:31 za toto
 
mě neplatíte, tohle jsem neudělal já ani mí kolegové, vy jeden kritiku....:-)))
  29.05.2008 10:20 UK
 
to F1

Vaše úvaha o správnosti trestu je naprosto správná, ale bohužel je tam to ALE.
  28.05.2008 20:53 generační špunt
 
Prestiž policie jde nekompromisně do háje, noví nastupující policisté představují velkou neznámou a převážně problémy a brzký odchod do civilu za vynaložené prostředky státu.
  28.05.2008 20:26 1,5%
 
na mimotarifní složky platu až do roku 2012..........
  28.05.2008 20:50 SOS
 
Tak to je velká tragédie a úpadek policie.
  29.05.2008 10:18 F1
 
Jen názor

Myslím si, že spousta mladých lidí dneska uvažuje o službě u Policie ČR z důvodu místa, kde budou mít zajištěnou mzdu, která není na zbohatnutí, ale je " jistá " a v některých regionech i " nadstandartní ", dále zřejmě z obecného názoru, že za tyto peníze budou jen jezdit autem s pruhem, dělat přísného ty, ty, ty, dávat pokuty a pohoda. Pro skutečný zájem ( použiji známé vykřičené heslo ) " chránit a pomáhat ", již moc lidí nenastupuje, neboť doba je taková a ti 20 - letí formováni novou érou peněz a nepříznivých jevů ve společnosti mají přeci jenom trochu jiné " jádro ". To je prostě vidět na první pohled i když najdou se jedinci z " dobrých rodin ", kde se pěstují zásady slušnosti, jako např. pustit staršího čověka sednout v MHD a jiné, které jsem tak často slyšel v dětském věku. Tyhle v dnešní době " nesmysly " se jaksi vytrácí a společnost se mění jako celek . tedy dle mého jistě ne k lepšímu - bohužel.
Za výše uvedených skutečností si tedy myslím, že mladí lidé, kteří nastoupí k policii pro výše uváděné " jisté " peníze " a které budou pro ně relativně z počátku v uspokojivé výši ( vzhledem k prvním výdělkům po školách , nezaměstnaný a pod. ) se postupně dopracují k tomu, že nebudou zažívat normální stav, kterým je zvyšování příjmu v reakci na inflační vlivy a pokles reálné mzdy, tak jak to fungovalo od roku 1989, budou ze své pozice poměřovat propady svého služného, které se bude reálně propadat bez patřičných " reakcí " na inflaci. Již jednou jsem zde psal, že v zákoně o služebním poměru byla mzdová konstrukce provedena, tak, že byla zaručena neklesající životní úroveň při pevném navázání se na průměrný plat v nepodnikatelské sféře s navýšením o určitý koeficent. Toto bylo nedlouho před nabytím účinnosti ještě " poopraveno " do každoročního " vládního nařízení o platech " a tudíž záruky jsou ty tam.
Tedy co jsem tím chtěl říci ? No že noví nastoupivší kolegové a bohužel i naivní logicky z věci nedostatku informovanosti, jak to v Policii ČR skutečně je se budou postupně dostávat k tomu, že zatímco v okolí a většinou ve větších podnikách - firmách budou lidem navyšovat platy v odezvě na různé tlaky - nedostatku zaměstnanců, inflace, kolektivní smlouvy, tak u policie ( ale v pravdě i ještě jinde ) to budou " škrtit drátem " výhledově podle posledních informací do roku 2012 při nějakých 1,5 procenta ročně, což jim zaručeně může zajistit jen mzdový propad v reálném srovnání cen v okolí za okolností zákazu přivýdělku u služebníka státu a tedy se postupně ale ne za dlouho dopracují k tomu, že jejich " kamarádi " mají ve svých zaměstnáních, kde na ně za každým rohem nevylézá nějaký důvod potrestání - že jsou na tom lépe a že ten sen o prestižním povolání s jistotou mzdového růstu, který zde ostatně byl a logicky by měl být, se ukázal v jiném světle a že tedy neplatí, že když budu dobře sloužit, upíšu se státu, budu dělat dobré věci, budu stát proti parchantům, budu stát proti agresivním hajzlům i s rizikem pro ně samé, že stát si toho bude cenit alespoň " neklesající životní úrovní "

Takže logicky - k tomuhle shrnutí se zákonitě dostanou, jak v ledové dráze, kde je start a cíl bez možnosti vybočit a tito mladí lidé budou odcházet protože povinností se nenají a jejich vstup k policii bude mít ve většině případů trochu jiné důvody ( peněžní ) než důvody pro než nastupovala řada mých kolegů ( bylo v tom o trochu více než jen peníze ). Takže se budou konat odchody i mladých krátce sloužících - o tom jsem přesvědčen za " této politiky ", kdy motivem je, že ušetříme a to za " každou cenu ". Konečná cena, ale nebude přiznivá pro nikoho.
  29.05.2008 19:02 Jihočech
 
Pro F 1.
Díky kolego, krásně popsáno. Naprostý souhlas. Já jsem nastupoval před 17,5 roky a to tehdy ještě žádná výsluha nebyla a o platu jsem nic nevěděl. Vůbec jsem se nezajímal kolik budu brát, prostě jsem chtěl být policista a proto jsem šel tuhle práci dělat. Ale společnost se od této doby dost změnila a bohužel, dnes se vše měří na peníze. Peníze jsou jediným měřítkem úspěchu. Nedivím se mladým kolegům, že se zajímají jen o peníze a po několika odsloužených letech chtějí na výsluhy. Ano i my policisté děláme dnes tuto práci pro peníze a chceme slušně živit své rodiny. Dnešní plat policisty je ještě na slušné úrovni, ale jestli to chce současná vláda vést stále takto, tedy že při inflaci 6 - 7 % bude valorizace 1,5 % a to ještě jenom pro někoho (prý pro toho kdo pracuje dobře - hrozný nesmyls svědčící o neznalosti poměrů u policie ), nevím jak to dopadne. Já osobně nechci vládu, která bude takto snižovat deficit státního rozpočtu, protože to povede jen k sociální nespravedlnosti, ale chci vládu, která dohlédne na to, aby se šetřilo na výdajích jako předražená stavba dálnic, nesmyslné vracení majetku církvi, která nemůže nikdy doložit jak jej nabyla, neboť víme co církev s lidmi dokázala udělat a největší část majetku nakradla a další předražené státní zakázky.... Do roku 2012 takovýto stav - to je nesmysl, to nemůžou ustát ani náhodou. Jednak budou volby a je jasné, že skončili a dále si myslím, že odbory konečně zvednou hlavu. Čtu delší dobu Tvé názory a hodně se s nimi ztotožňuji. Jen tak dále. S pozdravem Jihočech.
  28.05.2008 17:44 ende
 
Další na OOP mimo službu, délka služby 3 roky-podvody.
  28.05.2008 20:06 xxx
 
... a bude hůř,.... když tady čtu příspěvky "toho co" se přijímá do služby....
  28.05.2008 11:52 Richi
 
Pro F1: Kdyby se tu dalo hlasovat, dám ti bod. UK, Zlíňák a další jim podobní jsou jen provokatéři, kteří o naší práci nic neví, možná jen z doslechu. A co se týče ministra Špulitele - tak podle mě je mu celá poliie u zadku, občas ji jen využije pro své zviditelnění. Nic dobrého nebo změna k lepšímu se od něj čekat nedá. Jediné, co by mě zajímalo je, kdy mu dojde, že Titanic se zanedlouho potopí...
  28.05.2008 15:38 UK
 
Kdyby se tu dalo hlasovat, tak už má F1 140 bodů, že je to tak? :-)
  28.05.2008 15:59 Pavel
 
souhlasím s Tebou. Různých Kliků a provokatérů je zde spousta. Pokud by to ten člověk nemyslel vážně, takl by tady nepsal rozumné články. Zase však nemůžeme odsuzovat i Ty ostatní. Jsou lidé moudří a hloupý, poctivý a straky a tak je to i zde na netu.
  28.05.2008 16:06 Ronin
 
For UK
Ty tu svojí averzi proti F1 nezapreš co ? Podle mého pohledu to bude tím, že F1 tady píše smysluplné příspěvky a to tě vytáči. A u mě máš bod za to jak jsi se chytil na špek, když F1 odpovídal Civilovi. Příště si pořádně přečti celou diskusi a pak reaguj, ale co na plat potrefená husa se vždycky ozve.
  28.05.2008 17:29 UKáčko
 
Tak zase si tady za troubu viď? F1 nesaháš ani po kotníky! Ty jeden detektive.Nemáš zase něco na vyřešení?
  28.05.2008 18:17 Civil
 
Pro Pavla - pak jsou ještě ti, co neumějí česky a perou se s pravopisem, ale to jsou možná ti hloupí (podle tebe hloupý).
  28.05.2008 19:02 for Civil
 
protože jsi natvrdlý tak "y" ale potrefená hus....
  28.05.2008 19:06 za Pavla
 
tvůj kamarád provokatér píše "achylova" ha, há
  29.05.2008 05:35 Civil
 
Nová taktika lemplů. Posmívat se někomu za cizí chyby. No to jste to dopracovali. A my s vámi...
  29.05.2008 07:37 Klik
 
Pavel je učitel češtiny a fušuje do policejního řemesla. Tak už vím, proč je nespokojený, jde mu jenom o prachy. Bohužel jako učitel zřejmě budil zjev pedofila!
  29.05.2008 18:31 For Civil
 
Nevím kdo se začal posmívat první, Ty náš malinký ubožáčku. Asi jenom Ty můžeš a ostatní né... tak to si vem raději kyblíček a běž si plácat raději nějakou tu bábovičku
  27.05.2008 19:45 bič a bída
 
Nedivím se, že policisté začínají páchat trestnou činnost při takovém stavu a klesání příjmů, které hraničí už s demonstracemi a protesty.
  27.05.2008 21:05 ???
 
ty máš dost chlapče....
  27.05.2008 21:36 !!!
 
Já jsem žena moulo.
  28.05.2008 02:05 ???
 
Tak to potom chápu.....
  27.05.2008 19:38 stačí
 
učitelé, lékaři, řidiči MHD, vysokoškolští pedagogové.... policisté...tak kde je chyba ? Krejčíři, Kožení, privatizace... Havlova králikárna...za kolik že ?