Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

a kolikrát se vzrušíš chlapče ?

Jseš chudák, Kliku!!! Už víš kdo?

dnes jsem v práci ukázal co píše Klik na těchto stránkách psycholožce... opravdu bez komentáře.... vymalováno :-(

Jen by mě zajímalo pane neznámý "vv" co ta tvá psycholožka, kterou zřejmě vozíš do práce autem si myslí o tvém vyjadřování typu "že tvůj neutuchající negativní postoj ke všemu ti nevadí při erekci.. " nebo a "kolikrát se vzrušíš chlapče ? " (jak tady píšete, je to stejná IP adresa). Asi patrně makáš v nějakém ústavu či co? Tohle může zplodit akorát hlava pomazaná! No nic , hlavně že si s tou slečnou rozumíš. (slečna=málo praxe v oboru)
Ale trochu jinak, ptám se opět místo toho breku co dělají policisté pro zlepšení situace ve sboru. Skutečně to všichni vzdáváte a nebudete bojovat? Je mě líto UBS, že jim nepomůžete a členem je necelá dvoutisícovka. Nepřemýšlejte o tom, jak se kdo udělá, ale o tom co s tím dále dělat !!!

snaží se zbavit takových blbů jako jsi ty.

vv dosti strohé a ubohé, ale to jsi prostě ty cukroušku.

Jsi chudák!!!!

Teď nevíme kdo??? Já se tedy tak necítím.

Vy jste dle IP taky jedna banda!!!

všíml si někdo, že nějaký prosťáček Klik si vždy pod jiným Nickem odepisuje, aby si jako potvrdil jen tu svoji pravdu ? Je to hlava dubová. Opravdu mu doporučuji vyhledat odbornou lékařskou službu.

Už opravdu nevíte kudy kam. Každý názor proti, ikdyž je pravdivý Vám vadí. Jste banda hlupáků!!!!!

Jak takoví exoti mohou něco vyšetřit? Bůh s námi.

Děkuji ti Civile a prý máme společnou IP adresu. Možná přijdou na to, že i společný dům, ženu , děti , auto , dovolenou a kdo ví co ještě. Možná tu píšou opravdu chudáci, jinak si to nedokážu vysvětlit.

Jenom, abys takové exoty ještě nepotřeboval, chytrolíne.

Může se to stát, že ty exoty budu potřebovat. Ale jedině tak na potvrzení papíru pro pojišťovnu. V ničem jiném mi stejně nepomohou.

Pokud myslíš pouze na majetek tak ano, ale pokud jde o zdraví nebo děti, tak nevím, nevím.

To je přece to samé, neslyšel jsem nikdy, že by policajti přijeli na místo před nějakým napadením. Vždy až poté a čím déle, tím lépe. Ještě by museli zakročit, to tak ... Maximálně pak rozmluvit poškozenému, že byl napaden. Přece spadl ze schodů. Neřešilo se to náhodou nedavno (pokus vraždy).

Pro Civila
Promiň za tykání, ale líp se mi říká "Ty vole" než "Vy vole"..Jak tady pročítám příspěvky Tvoje a některých Tvých soukmenovců, ještě se máš v životě hodně co učit!
Pokud Tvoje objektivita spočívá v tom, že všechny poldy hodnotíš pouze a jen podle jednoho (možná 2 nebo 3) úletu, pak je mi Tě líto. Asi se Ti taky nebude líbit, když budu tvrdit, co jsme za národ blbců, když na Nově nebo v Blesku zjistím, že na Langerstránky píše nějaký vůl pod přezdívkou "CIVIL". Podle jednostrannosti i obsahu Tvých příspěvků si troufnu odhadnout, že Ti je tak kolem 25-ti, plus-mínus, možná vysokošk. student, ale každopádně Tě vzrušuje, když tady "nahodíš" nějaký blábol a vzápětí se na Tebe snese mračno oponentů a Tvé názory Ti vyvrací. Je úplně možné, že se takto ukájíš i v jiných diskuzích, u horníků, zemědělců..., co já vím. Pokud Tě tu všichni tak vytáčí, proč sem tedy lezeš?

Jen upřesnění toho policejního loudání

Policisté, ale i hasiči logicky příjíždějí ke konfliktům po jejich oznámení a logicky po vzniku něčeho - to za prvé. 6. smysl ( u lidí ) nemá nikdo na této planetě - to si troufám tvrdit a tak těžko můžou být policisté na místě tak, aby vůbec k ničemu nedošlo. Výjimkou jsou případy, kdy se k něčemu teprve " schyluje " a teprve hrozí napadení a pod.
Pokud je mi známo, tak v případech, kdy se k něčemu schyluje, tak na místo vyrážíme se spěchem pepřeným policejním majákem a z důvodu, abychom se nezdržovali na křižovatkách - tedy není mě nic známo o tom, že bychom šli nejdříve na kafe a potom jeli na místo konfliktu.
Snad to takle mohu uvést do souladu, kdy tuto činnost běžně vykonávám a s maximální znalostí problému známého jako " pozdní příjezd policie " ( teď nemyslím případy vloupání a pod., kde nejde o život a zdraví, tam se holt čeká ).
Jako perličku si pamatuji, jak jeden občan řval na profesionálního hasiče, proč jim to tak dlouho trvalo ( myslel si, že to jsou místní dobrovolní, kteří jsou za " rohem "), že jejich pozdním příjezdem mu krapet shořela sauna. Hasič se ale nenechal vyvést z míry jistým hulvátstvím vylezlého na povrch u občana za situace pozbytí části majetku a s klidem odvětil jestli ví, jaké je to jet s cisternou, ve které se přelévá voda a zda si dokáže představit lepší dojezdový čas z jejich sídla. Nu občan se zklidnil. Ale takových křičících občanů a křičících zcela zbytečně, je spousta. Inu lidé jsou různí - dobří či zlí, charakterní a bezcharakterní, chytří a hloupí, chytří a přesto nějak hloupí ............... každý někam patříme........

for Jirka: jedinej, kdo se tady vytáčí jste vy, neumíte nebo nechcete pochopit některá fakta a tak brečte a nic pro to nedělejte, to je hrdinské!

Co, že nechceme pochopit Kliku..... ? Tvoji pravdu ? A kterou, že tu pravdu ? Jen tu tvoji ? Tak jsi vedle ! Stačí se podívat co udělal tento pan ministr s policií.... tak nevykládej ty svoje nesmysly. Stav mluví za vše a bohužel chyba je někde jinde než dole. Ono to smrdí úplně odjinud než zespoda..., ale klidně si mel svoji dál. Alespoň už vím, že tvá přezdívka Klik není od slova klikat, ale mít kliku od flašinetu, kterou meleš pořád dokola tu svoji písničku.

for Mareš: děkuji za alespoň trochu normální reakci bez emocí. Je tu od Vás také to stejné, to se nezlob a co dělají policisté pro zlepšení situace ve sboru. Skutečně to všichni vzdáváte a nebudete bojovat? Je mě líto UBS, že jim nepomůžete a členem je necelá dvoutisícovka. Nepřemýšlejte o tom, jak se kdo udělá, ale o tom co s tím dále dělat !!!

4 klik :
nebo civil, vždyť je to ve své podstatě úplně jedno, protože všichni tu melete dokola to samé, takže pomalu začínám věřit, že jde opravdu o jednu osobu. Pravdu máte v tom, že tady na těchto stránkách si poldi vylévají své hercny. Proč tomu tak je, to vy (?Ty?) nikdy nepochopíte a ani se o to nesnažte. Nejsem sice psycholog, ale myslím že nejsem daleko pravdy, když řeknu, že s poldama nemáš dobré zkušenosti a celkem se mi vybavuje, kterých akcí a setkání se zúčastňuješ. V opačném případě, nebo kdyby Ti to bylo jedno, neplácáš tady blbosti o brečení, hlupácích apod. Proč se Ty hrdino neobuješ do stránek třeba hasičů? S nimi Tě nic zlého nespojuje, viď? Ale policajti, to je vděčné téma. Pro všechny. I takové jako seš Ty a další!! Dokaž, že si lepší a z kvalitnějšího materiálu a že na to máš, a pokud nejsi celý "modrý", zařiď ať v tomto státě vládnou NORMÁLNÍ lidé a hlavně PRO OBYČEJNÉ LIDI.- Nedokážeš ani prd..! A budeš o tom taky jen kecat a brečet, jak to všechno tady stojí za .....! Takže si stejný a nevyčítej tu nikomu, nic.

Tak Jirko jsi členem, nebo ne? Vždyť to je tak málo, co pro to můžeš udělat. Já také přispívám odborům v práci a třeba se mě to vrátí jednou ve využití právních služeb a třeba také ne. Zatí z toho není moc prospěch, ale oraganizovanost máme na 92% a musejí s námi jednat o kolektivní smlouvě. Ten kdo nemá odbory, tak s nimi drbou jak můžou. Třeba se mnou nesouhlasíš, ale nám to funguje.

Tady v tom má Klik bohužel pravdu!!!

4 klik:
Kliku, není v Tobě všechno jen špatné.:-) V tomto s Tebou naprosto a plně souhlasím. ALE! Nejsem polda, dělám na základní pozici v soukromém sektoru, takže žádný manažer. Jenže i poldové jsou jen nepatrná část a vzorek společnosti. V dobrém i špatném. Jsou místa, kde převažují dobré vlastnosti lidí, ale je to i naopak. Stejně tak je to i v jiných složkách státního sektoru i v civilní sféře. To nepopřeš. Za další ALE- nemůžeš pochopit, jak potupně a bezmocně se většina poldů posledních pár let cítí. A odbory? Ty staré nějak nefungují a nové (UBS) se teprve učí fungovat. Samozřejmě pohodlnější je zanadávat si, aLE vyčkat za rohem, až problém vyřeší někdo za mě! Ať se náhodou nespálím....Ale neházej všechny do jedné žumpy. Musel bys tyto stránky číst od jejich začátku, abys pochopil o co GO. Fungují asi 1,5 roku. Jinak se měj fajn. Jirka

Jirko děkuji za slušný názor.

http://mobil.idnes.cz/tady-orel-tady-orel-prepinam-otestovali-js me-u-fonovy-vysilacky-pxl-/mob_operatori.asp?c=A080407_185013_mo b_operatori_lhc

Zatím žádná odpověď...

Samý provokatér a největší "zlobr" je Klik !

No ty se mě snad zdáš. Co to tady proboha meleš za voloviny. Ty musíš mít dočista vypatláno a nezvládáš to a musel jsi sehnat tak akorát přídavku u pozemních staveb. Jedno ti řeknu, za rok napiš a možná si vzpomeneš. Já jsem totiž toho kamaráda využil a nelituji a s PČR mám společného pramálo. Ale jak tvrdíš, fakt žádného nemám a tak se můžeš začít trápit sám a tu erekci jsi zřejmě dlouho neměl a tlačí se ti to do hlavy pitomče!!! Jinak tě nemožu nazvat a ještě jednou si přečti můj příspěvek na který reaguješ, který je bez vulgárních výrazů. Chceš jenom sebou stáhnout další, aby jsi nebyl samotný z fary, kde jsi dělal.

Kliku vykašli se na ně, jsou to ubožáci a realitu v civilu znají pouze od piva hrdinové!!
for vv: jsi hodně hloupý člověk

Somos je dle IP Klik. Samolibost sobě odpovídajících

Co to meleš za kraviny s IP, pokud jseš tak dobrej, že ji dokážeš zjistit, tak napiš moji...

Kliku, ty hlavo Somosova, trochu se neovládáš. Ale to nevadí. Takový ty totiž doopravdy jsi. Jednoduchý a sprostý.

Takže Martinku..jseš opravdu ukřivděnéj, préj s pravidelnou erekcí, ale vůl..žij si jak jen tvému egu vyhovuje...pa brouku

Ty na tom musíš bejt hodně zle!!!!

Je to tragédie kam pan Langer tento resort vede, reálné mzdy stále klesají a práce čím dál více. A proto sbohem........

Zatím žádná odpověď...

for klik...ty jsi určitě zaměstnán na PP.