KONEČNĚ PROJEV HODNÝ PRESIDENTA A MĚLA JEJ KANDIDÁTKA NA PRESIDENTKU.

VŠICHNI PÁNOVÉ, ZELENÍ, RUDÍ, MODŘÍ I RŮŽOVÍ BY SE MĚLI, ZA SVOJE PROJEVY A HLAVNĚ VIZE, PŘED TOUTO DÁMOU VELMI, ALE VELMI SKLONIT. POSUĎTE JAKO LIDÉ TOHOTO STÁTU A NA CHVÍLI ZAPOMEŇTE NA SVOJE ŽABOMYŠÍ POLICEJNÍ A CIVILO-POLICEJNÍ HÁDKY:


Jana Bobošíková: Jsme krok od mafiánského režimu
Jana Bobošíková u KSČM

11:45 | 15.2.2008 | Jana Bobošíková

Dobrý den dámy a pánové,

ve Španělském sále nehovořím poprvé. Před třemi lety jsem zde na pozvání Českého svazu bojovníků za svobodu četla Přísahu buchenwaldského vězně. Bylo to začátkem dubna 2005. Stejně jako každý rok se tehdy vzpomínalo na ty, kterým nebylo souzeno žít jako lidé. Na ty, kterým divoké politické, společenské a válečné turbulence dvacátého století nedovolily prožívat běžné radosti i starosti každodenního života. Ta dubnová vzpomínka se vztahuje k Mezinárodnímu dni politických vězňů a dnes patří všem. Bez ohledu na to, zda zemřeli jako hrdinové v boji za svobodu své země nebo jako bezmocné oběti, odvlečené od svých blízkých a umučené v nelidských podmínkách. Svornost ve smrti tak činí tyto vzpomínkové akty důstojnými. Přesto nebylo lehké k ní po roce 1989 dospět. Hladina emocí ve společnosti, rozjitřené spoustou těžkých historických křivd, potřebovala čas, aby nechala promluvit rozum.

A já se Vás dámy a pánové ptám: Kolik let ještě budeme potřebovat, abychom dokázali nalézt svornost v životě? A tím vůbec nemyslím falešnou jednotu názorů a postojů. Naopak - čím pestřejší jsou, tím vytvářejí lepší podmínky pro společnou sílu a prosperitu. Svorností rozumím schopnost se domluvit na tom základním, co činí společnost společností lidskou. To je svoboda a z ní plynoucí odpovědnost, tolerance a ochota vyslechnout jiný názor, úcta jeden k druhému a ochrana slabých před případnou svévolí silných. Co nám brání dohodnout se na těchto hodnotách, respektovat je a tak si navzájem dopřát daru důstojnosti? Proč má být právě tento pamětihodný sál degradován na pouhé tržiště, kde se kupčí s lidským strachem? Nepatří sem spíš debaty a spory o myšlenky? Nepatří sem souboj kvalifikovaných argumentů těch, kterým dali občané důvěru, aby zastupovali jejich a nikoliv své vlastní zájmy?

Asi namítnete, že tento sál v polistopadové historii už zažil ledacos. Jenomže když jsme se v roce 1998 při volbě Václava Havla pohoršovali nad pískající první dámou, netušili jsme, čeho můžeme být svědky při prezidentské volbě deset let poté. Sprosté výhrůžky, vydírání, střelivo v dopisech...

Dámy a pánové, jsme na hranici. Nikoliv krok, ale pouhý krůček stačí a zřítíme se do propasti mafiánského režimu, kde nevládne skutečná demokratická volba, svoboda, tolerance, ani úcta. Do režimu, kde není místo pro normálního slušného člověka. Do systému, který bude pod taktovkou zlovůle silných pošlapávat práva těch nejslabších.

Vydali jsme se špatnou cestou. Stejně rychle, jako mizí myšlenky a demokratické politické soupeření, nastupuje korupce a hrubá síla. Zájem mocných o osudy lidí této země se vytrácí. Před volbami si pak politické strany nechají udělat drahé průzkumy veřejného mínění. To aby věděly, co mají naslibovat a co vesměs nikdy nesplní. Jak si jinak vysvětlit, že tu dnes máme zákony, které vyhánějí nemocná batolata z léčeben? Platí dítě i jeho matka. A dohromady více jak tři tisíce za měsíc. Jsou rodiny a není jich málo, pro které je to náklad neúnosný. Věřím, že alespoň někoho z Vás to právě v této chvíli zajímá víc než špehování kolegů a fotky či videa z rádoby tajných schůzek.

Možná namítnete, že hlava státu s tím, vzhledem ke svým kompetencím, mnoho nezmůže. Proč tedy ten lítý boj? Není potom lhostejné, kdo tou hlavou bude? Ne, není a Vy to víte.

Hlava státu zmůže mnohé, když se nebude bát hlasitě hájit hodnoty a principy civilizované společnosti. Když bude připravena sloužit lidem a ne posluhovat mocnostem. Pokud bude mít stále na paměti, že stát musí především chránit slabé. Že musí trestat viníky a ne jejich oběti. A že musí zajistit všem rovnost před zákonem, ať už se liší v barvě pleti nebo politické příslušnosti. A to v našem právním systému ještě zdaleka není samozřejmostí.

Ten, komu svěříte prezidentský úřad, má jedinečnou možnost snímat hloupé nálepky, které staví nebezpečné bariéry mezi lidmi i myšlenkami. Proč například mezi demokraticky smýšlejícími politiky vzniká hráz kvůli referendu? Proč mají být jeho zastánci automaticky označeni za populisty, když jde o demokratický nástroj jako každý jiný? Proč každý, kdo mluví o solidaritě, hned dostane na čelo razítko nebezpečného bolševika? Vždyť solidarita se slabými je jednou ze základních vlastností, která odlišuje lidskou společnost od džungle, kde platí "zabij, nebo budeš zabit"!

Ten, kdo se bude dívat v příštích pěti letech na svět z výšky Pražského hradu, by měl vidět dál než ostatní. A udělat všechno pro to, aby každá lidská bytost mohla plně využít své schopnosti a nadání. Protože budoucnost nám chystá tvrdou výzvu. Obstojíme jen tehdy, když si začneme vážit kvalitního vzdělání. Nejen proto, že přináší konkrétní dovednosti. Kvalitní vzdělání otevírá mysl a tím i dveře do světa úspěšných. Do světa velkých ambicí, které se díky tvrdé práci proměňují v konkrétní hodnoty, sloužící celému lidstvu. Nikdy nerezignujme na velké cíle. S hrdostí a noblesou lva, kterého máme ve státním znaku, pojďme zápasit o místo na slunci v globální konkurenci. Potenciál občanů České republiky je obrovský a my máme šanci uspět. Jenom to nesmíme vzdát. Je to jediná cesta k zachování vlastní identity, jako hodnoty plynoucí ze zdravého sebevědomí a nikoliv jako stébla, kterého se marně chytá tonoucí.

Právě teď je před námi velká šance. Zanedlouho budeme předsedat Evropské Unii. A budoucí hlava státu by měla s veškerým úsilím přimět vládu i opozici, aby zanechaly planého hašteření, využily jedinečné možnosti udávat tón a nespokojily se s rolí pouhého údržbáře evropských procesů. Hlava státu prostě musí mít vizi a znát cíle pro budoucnost.
Vím, že bych toho chtěla příliš po jednom člověku. Hlava státu hodná svého titulu to ale může zvládnout. I když - jenom tehdy, pokud jí víc, než na osobním prospěchu bude záležet na osudu naší historicky těžce zkoušené země a lidí, kteří se tu narodili či usadili s nadějí, že tu najdou domov.

Dámy a pánové, nejsem jen kandidátka na prezidentku České republiky a europoslankyně. Jsem také dcera, manželka a matka. A moc dobře vím, že žádný domov se neobejde bez vzájemné úcty, pokory a již zmiňované svornosti a solidarity. Stvořit domov dokážou jen lidé, kteří vědí, že žádný strom neroste do nebe, a že i ti dnes nejsilnější se lehce mohou stát zítra těmi nejslabšími.
Vytvořme proto domov. Bez ohledu na různost názorů a postojů. Vytvořme domov hlavně těm, kteří jsou teď na prahu života. V nich je klíč k úspěchu. Bez nich nebude budoucnost ani naděje. Chraňme je. Pečujme o rodiny, ve kterých vyrůstají. Dopřejme jim ekonomicky důstojnou existenci a bezpečí. Jsou mnohem cennější než kariéry nás všech, kteří jsme dnes v tomto sále. A přesto jsme to právě my, komu reformní kroky vlády přihrály měsíčně navíc tisíce korun, zatímco dětem přikázaly platit za lékařskou péči a jejich matkám snížily mateřskou. Takhle se domov nestaví.

Naše země přitom v minulosti domovem byla. Jinak by pro ni lidé neumírali. Vraťme jí tu podobu. A lidem ochotu bránit ji i za cenu nejvyšší.

Na závěr mi dovolte poděkovat všem, kteří mi touto kandidaturou umožnili promluvit do volby hlavy státu. Státu, jehož osud mi nikdy nebyl, není a nikdy nebude lhostejný.

Děkuji Vám.

Tady u toho sboru už lépe nikdy nebude a je potřeba to zabalit. Zdraví má člověk jenom jedno.

http://benesovsky.denik.cz/zpravy_region/vysetrovani-skoncilo-za pomente20080605.html taky síla!

V modře natřené PČR je nepřípustné uznat chybu člověka výše postaveného. Prostě by to tomu laku nedělalo dobře. Ohrozilo by to nastartovanou deformu a navíc i verbovací kampaň. Petra je don Quijote. To byl rytíř, což se asi o dalších aktérech v celé kauze, říct nedá. Ostatně blíží se volby a těm mlýnům slábne vítr.

Petra je ..... Však vy víte!

A ten postřelený do hlavy není poznamenaný na celý život? Je pravda, že nedodržel zákon a byl za to odsouzen, ale o trestu nerozhoduje policista na místě. Ten taky porušil zákon, tak proč by se neměl zodpovídat i on. Jestli se nedokáže správně rozhodnout, pak nemá ve službě co dělat. Jinak abychom se báli zapomenout rozsvítit světla u auta a potkat takového "kropiče"!

1. O vině a trestu tento policista rozhodně " nerozhodoval ", takže bych to neposouval do úrovně " vždyť ho ten policista vlastně málem popravil ". Takto jsem to neformuloval a naznačil jsem jen to, že v situacích, kdy se stres dere do tváře až nafukuje krční tepny je to situace na udělání problému. Ti co slouží déle se měli možnost již dobrat k momentu, kdy to železo raději nechat tam, kde je a k momentu, kdy ho již opravdu vytáhnout ( Platí zpravidla u většiny déle sloužících ). Mladí kolegové ještě nemají dostatek " citu " na situace, kde bude použití zbraně " zřejmě " bez problému pro policistu - i když to nelze úplně vyloučit, to riziko je vždy. Holt použít střelnou zbraň na kohokoliv jiného než na osobu, která někoho ohrožuje na životě nebo ( vážně ) na zdraví, prchá z místa závažného trestného činu ( vraždy, pokusu vraždy ....... ) je vždy krapet problém a o to větší, čím je použití zbraně proti osobě, která není momentálním vážným ohrožením.
Já jsem jen naznačil, že míra odpovědnosti policisty v různých situacích není o zásobování ovocem a rizika jsou jasně dána - ať už selháním poldy ve stresové situaci s vážnými důsledky pro něj ( výčitky do konce života, ukončení služby s přestěhováním do jiného města k " vyčichnutí problému ", tak ohrožením jeho samého.
Tlaky na policisty, aby jim neutíkaly předváděné, zatčené osoby, jsou dosti silné a za útěk osoby zatčené ( na příkaz soudu a pod. ) - například i pro banální trestné činy, je policistům jasně opakovaně sdělováno, že to bude znamenat vyhazov.

Dám příklad ( pro tu absurditu ) :

Nedávno byl řešen běžný banální případ, kdy utekl mladík ( bohužel je to parchant ) z Výchovného ústavu mládeže, kam byl umístěn na základě rozhodnutí soudu ( jinak již utekl mnohokrát, jako jiní v tomto státě a policií byl zadržen mnohokrát a je to stále dokola ).
Tedy tento mladík se vloupal do domu, byl zadržen policií, vyslechnut vyšetřovatelem atd. a nakonec eskortován na oddělení, kde byl zadržen a kam si pro něj měli dojet z ústavu. Když jsem tohoto hajzlíka převážel s kolegou a osobně ho již delší dobu znám pro jeho tr. činnost, tak jsem mu dal pouta, ale při nasedání do vozu jsem si řekl, že raději dám pojistku, aby nám někde při zastavení na křižovatce nevzal " čápa " při rychlém otevření dveří. Před eskortou každému říkam : Chceš na záchod ? máš možnost, pak mě to nezajímá, nestavím nikde (nesmí se ). Hajzlíka jsme tedy standartně dovezli na oddělení.
Potom si pro něj přijel " pán " z ústavu nasedli do vozidla za na ší podpory a jeli směr ústav. Po pár kilometrech si řekl hajzlík, že chce na záchod a tak byla zastávka na benzince. Po " aha " odmítl hajzlík nastoupit do vozidla a tak mu " pán z ústavu řekl : " jak chceš ", zabouchl dveře a jel sám směrem ústav.

Proč to píšu ? : Kdyby utekl tento hajzlík mě s kolegou, tak nám slibují " vyhazov " od Policie ČR. Když uteče po předání policií zástupci ústavu, ta je vše v pohodě. Jaký to má všechno tohle smysl. No a hajzlík je samozřejmě na útěku " někde krade ", aby měl co do huby. A ve stejném duchu se toto děje naprosto v celé ČR. Policie chytá a pak se zase bez problému utíká. Nemá ani cenu zkoušet utíkat policii, stačí počkat až dorazí vychovatel z ústavu a pak utéci při dopravě do ústavu. Vychovatel se vrátí do ústavu, nahlásí se útěk svěřence a policie starej se, pátrej dokola dokolečka a když nevypátráš, tak tě zkritizujeme za neschopnost / Jinak je v republice 40.000 lidí, po kterých se pátrtá/. Běda, jak policii někdo uteče, ředitel jasně razí přísně potrestání nebo vyhazov. Takže tak to je a ještě spousty jiného.

hezky jsi to napsal, policista ví o čem je řeč, civil až na výjimky zřejmě stejně nepochopí,...

pro F1
Hezky jsi to napsal, tebe je u PČR škoda. V politice by ti to šlo určitě lépe. Druhá část reakce je naprosto pravdivá, ale za situaci může ministerstvo školství, které není schopno se v rámci ústavního pořádku s problematikou útěkářů vyrovnat. Policejní prezidium tomu pak dalo korunu svým závazným pokynem. Ale vzhledem k tomu guláši bych se žádného vyhazovu za "útěk" chovance nebál. V jejich případě se totiž nejedná o útěk, ale odchod. Policajt se musí také sám umět obhájit. Minimální právní vzdělání na úrovni střední školy přece má. Bohužel stav právního vědomí u policistů je takový jaký je.
Co se týká první části odpovědi, jseš úplně mimo mísu. Použití zbraně je jasně dáno zákonem a není o čem diskutovat. V tomto je naopak závazný pokyn PP jasný a je dobrým návodem na aplikaci zákona. Že se policajti, kterým ujedou nervy a sahnou po zbrani když na to nemají právo, snaží své jednání napasovat na některé z ustanovení zákona, je běžná věc. Ale bohužel tu platí to, co jsem již napsal. Jejich právní vědomí je na tragické úrovni. První část reakce tedy hodnotím tak, že je hodna politika, který se snaží obhájit neobhajitelné. Tedy keci, keci, keci...

Kecy, kecy, Kecy, kecičky ?

1. V první části jen zaobaleně řečeno, že je potřeba mít jasno, kdy nastávají zakonné důvody použití zbraně a " neujet ", což se bohužel stává, ale řekl bych, že na počet policistů to není nijak tragické - to by musel někdo srovnat se zkušenostmi ze zahraničí, tak jako například srovnat trestnou činnost policistů v ČR a v zahraničí a pak to srovnat s procentuální trestnou činností v civilu a u sboru. Řada mediálních věcí, tak jak jsou prezentována, jsou totiž s ohledem na senzacechtivost zavádějící a skutečnost nevyjadřují.
2. Pokud je nyní právní vědomí " tragické ", jsem zvědavý na úroveň nových náborovaných policistů, kteří neprojdou ani " zbla " tím, čím se procházelo ( rychlokvašky ).
3. Politika je totální hnus - to by pro mě nebylo. Hnusy nemám rád.

Chytrolíne s obrosvkým IQ (chlubil ses tu asi 140) píše se česky keci a ne kecy

by ses sekl i ve jméně Ty vemeno opoziční

1. nepřeceňovat, pouze 139
2. o chlubení nešlo, už jsem to naznačoval
3. je třeba si všimnout, že jsem nepapouškoval keci, keci keci, dal jsem " Y", protože tak je to O.K.
4. Trochu sebekritiky by nezaškodilo - myslím u pana " osočovatele "

Jinak je to takto dle pravidel českého pravopisu on-line :

Slovní tvar kecy převeden na kec

Nalezené tvary: kec ~ kecech ~ kecem ~ kecu ~ kecům ~ kecy

kec, -u m., mn. 1., 4., 7. kecy (nespis.)

Jinak ale o pravidlech pravopisu to tu není a já vidím spousty " češtinářů " a nechává mě to chladným. Zajímají mě totiž myšlenky - to je zde podstatné.

Procesu, jehož produktem je myšlenka, nejsou bohužel někteří z přispěvatelů schopni. Mnohem lépe jim jde činnost, při které vzniká rovněž produkt, ale nevalné hodnoty a zápachu. Tyto stránky se staly názorovým septikem. Stáhneš gatě a…………….. Zbytečně se namáháš.

koukam policiste maji opravdove zazemi jak se pratri, pistole bychom mohli odevzdat a nafasovat strikaci pistolky aby vypadalo, ze neco mame a nezranili nikoho ac na to mame ze zakona pravo,

http://www.novinky.cz/clanek/141852-inspekce-necha-stihat-polici stu-ktery-postrelil-prchajiciho-muze.html

Teď by měl nastoupit ten nahoře a sdělit, že bude samozřejmě přísně potrestán. Hodilo by se ještě pronést, že žádnou výsluhu nedostane, aby bylo obecenstvo spokojeno, ale v tomto případě to asi stejně nepřipadá v úvahu, byl to mladý poldík.

Ted by měli něco pronést ti občané ( a že jih je ), jak často od nich slyšívám, že se s nimi moc " sere... " a oni ( " chytří občané " ), kdyby měli pistoli, tak by jim ukázali, by se s nimi nepárali. Nepárat a " ustřelit " = průser do konce života. Takže i o tom je to, o sekundovém rozhodnutí, které člověka poznamená na celý život. Jen jedno z možných rizik a průseru u Policie ČR a že těch situací je .......

http://www.lidovky.cz/tisice-policistu-zvazuji-zda-maji-odejit-d o-civilu-f8k-/ln_noviny.asp?c=A080531_000006_ln_noviny_sko&klic= 225715&mes=080531_0

Je to jak vkládat kuličky do děravého poháru.....

Odejdou, nuž naberem nové....... další odešli, nuž naberem zase další, a zase odešli, tak naberem znovu další....... a proč jich tolik odchází ?......, to neřeš a nabírej, ber všechno co má ruce a nohy, hlavně ať to doplníme.....

Je to styl " Vědro má ve dně díru Milá Lízo, Milá Lízo " Kdo zná tuto písničku, tak pochopí.

Dobrý článek, taky patřím mezi uvedených 11671 kusů u PČR. Přemýšlím a poslední dobou stále častěji a častěji.

Nebuďte hoši na Ivánka tak zlí. Navrhněte ho na Nobelovu cenu, vynalezl "policejní perpetum mobile".

Stakovouto budou u policie stále noví nastupující policisté a vysokoškoláci. Také bude potřeba početně posílit inspekci, aby ty jejich průsery mohla řešit a dělat si čáry.

Hanyk je guma.

nevím kdo je větší pitomec a mrkni na názor Klika:
Tak Jirko jsi členem, nebo ne? Vždyť to je tak málo, co pro to můžeš udělat. Já také přispívám odborům v práci a třeba se mě to vrátí jednou ve využití právních služeb a třeba také ne. Zatím z toho není moc prospěch, ale organizovanost máme na 92% a musejí s námi jednat o kolektivní smlouvě. Ten kdo nemá odbory, tak s nimi drbou jak můžou.

v reálu jsou věci úplně jinak. Moc nečti.

Klik je pitomec

Ten vv se nám zbláznil né?

Nebudu mít na Vás nějakou chvíli čas, tak se nezlobte.