Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

http://podhrazny.blog.idnes.cz/c/36168/Policejni-vyber-Ne-Nabor. html

Za vlády modrých gaunerů se bezpečnostním sborům nikdy nevedlo dobře. Stačí si vzít vražednou kombinaci dvou likvidátorů Langera a Kalouska.

Je třeba si utahovat opasky. V demokratické zemi to je nutností, 63 let bez války v Evropě, to nikdy nebylo. Každá sranda něco stojí. Mustíte si páni policisté uvědomit, že věda , výzkum, politika, dobývání vesmíru, něco stojí. Dosud jste se měli dobře, je třeba přispívat víc. Každý rok Vás čeká inflace kolem 5 %, do roku 2011 nedostanete ani korunu navíc. Váš reálný průměrný plat se tak sníží o 15% a pak Vám milosrdně budou tarifní platy navýšena o 1,5 %. Počítejte však také s tím, že naší skvělou demokraci čeká neodkladná změna platidla, z koruny na Euro. Kdo se domnívá, že za 5 let mu bede zvýšena mzda o 3% je naivní snílek. Dokud mají prodavačky platy kolem 10.000,- Kč, není důvodu Vám navýšit příjmy ani o korunu.

Já třeba nedělám tuto práci pro peníze. Mne ta práce baví. Já víc peněz nepotřebuji. Nehodlám odejít, u policie zůstávám i za těchto okolností.

Takových nás je víc. Peníze nejsou všechno. Být policistou je zajímavé.

já jsem gogo

Zatím zůstávám, ale dlouho tu troubu dělat nebudu.

Proč srovnáváš práci prodavačky a práci policisty? V tom případě by měli mít i učitelé, lékaři, politici 10 tis. měsíčně? Trochu přemýšlej, než něco plácneš!

Pro datgs
Nezlob se na mě, ale buď nejsi normální nebo sloužíš moc krátkou dobu, protože nevím co mě má bavit na práci s lidským odpadem a brát za to plat srovnatelný s platem dělníka u pásu v lepší fabrice. Sice jsem před 9 lety k PČR nešel kvůli nadprůměrnému platu ani z důvodu renty, ale protože jsem chtěl tuto práci dělat. Po této době jsou však moje ideály ty tam a už jsem rozhodnutý Titanic opustit, protože už nevěřím v nějaké zlepšení současného stavu u PČR.

Je třeba si utahovat opasky, když ekonomika roste takovým tempem. V demokratické zemí je nutností mít kvalitní bezpečnostní složky, schopné, vzdělané a inteligentní lidi s odpovídajícími podmínkami a technikou, aby mohli chránit právo a svobody všech slušných občanů. Každá sranda a hlavně kriminalita něco stojí a nemůžeš při tom počítat jen materiální škody. Dosud jste se při čekání na nový zákon a podmínky pro práci měli dobře a navíc jako jedni z mála platíte poctivě daně a máte zakázáno si přivydělat. Každý rok propadáte na platech a plive po vás kdejaký drban, tak nečekejte od státu alespoň dorovnání mezd na úroveň inflace. Přijde Euro, ale to, už tu vlastně, nikdo z vás nebude, zůstanoujen ty ukrajinské prodavačky za 10.000,- měsíčně a dělníci z východu. Kdo se směje naposled, ten se směje nejlépe a i ty to poznáš na vlastní kůži, GOGO. A já ti to ze srdce přeji.

Vyspělost státu se pozná na péči o lidi staré a děti.Zatím jsme rájem pedofilů a tunelářů.Já bych s tím vesmírem počkal, koukáme ke hvězdám a stojíme ve sračkách.Můžeme pořádat olympiádu či chtít porazit Portugalce, některým sebevědomí jistě nechybí.Ale kdo na jejich místo?Křištálový Standa?Takže hlídej si své dítě sám,babičkám méně hepouše a hleď směle ke hvězdám.

Před pár lety když jsem nastoupil nás bylo na hlídkové 6. v současné době sloužíme ve dvou občas i jen jeden. To už ani nevím kde jsem na nápadu všude byl a kde ne. Taky nevím co jsem všechno již zapsal a co ne. Pro neznalé věci myslím úřední záznam a ohledání místa činu. Pokud musím ještě čekat na výjezdovou skupinu, aby zajistila stopy tak jem již pořádně ve skluzu a dozorčí jestě řve kde se flákáme. Pak se oznamovatelé nemůžou divit, že se hlídka dostaví na místo za několik hodin nebo až druhý den. Jsme stále jednou nohou v průseru. Je mi to, ale za 19.000 Kč čistého úplně jedno. Dopíšu nápad za celý den a končím většinou hodinu až dvě po praconí době, tedy zadarmo. Kdybych šel dělat v Praze něco jiného vydělal bych si víc. Každý si může říkat a psát co chce, ale peníze jsou důležité, bez nich vám ani ta prodavačka za 10.000 Kč nic nedá- neprodá. V práci jsem pro to, že mě baví, nebo tam mám alespoň dobré peníze.

PŘÍCHÁZÍ DALŠÍ FÁZE ODCHODŮ POLICISTŮ V PŘECHODNÉ DOBĚ DO CIVILU. NAZÝVÁ SE TO ŠPUNT JUNIORŮ.

Odejde každý rozumný člověk, modrá představa o 32 000,- průměrného platu je plivnutí do tváří.

Do konce přechodové doby taky určitě odejdu, lepší vrabec v hrsti než holub na střeše.

Je to již skoro rok, co jsem si uvědomil, že je ztrátou času zúčastňovat se diskuse na tomto fóru, ale když to tu tak pročítám, opět mi to nedalo a po dlouhé době své předsevzetí poruším.
Je mi totiž smutno, když to tu tak pročítám a jen mne to utvrzuje v mém názoru, že vše je marnost nad marnost. Kvalitní příspěvek týkající se konkrétní věci jsem zde nečetl už ani nepamatuji. Pouze zde čtu nic neříkající, případně urážející prázdné výkřiky a glosy, vedené v duchu mentality typického malého českého človíčka, který nad sklenicí piva lamentuje a přesně ví, jak by se mělo vše dělat, ale pozor, jen do té doby, než by sám měl zvednout zadek ze židle a jaksi vzít své věci do vlastních rukou. Vždyť je přeci jednoduší hezky čekat za bukem a počkat, až to všechno někdo vyřeší za něj. A když to náhodou ten někdo nevyřeší, alespoň opět zůstane prostor na další neplodné debaty nad pověstnou sklenicí pivního moku. Kritika je sice krásná věc, ale nic konkrétního nepřináší. Existuje také konstruktivní kritika, která se však v našich luzích a hájích moc nenosí a aby někdo u nás šel se svojí kůží na trh, to už vůbec ne. Příkladem budiž účast na fontáně a o dalších akcích ani nemluvě. V každém případě platí pravidlo, že mocipáni, a to nejen u nás, nebo jen v našem resortu, mohou dělat pouze to, co jim jejich poddaní povolí, a pokud si na sobě necháváme štípat dříví, je to naše chyba. To vše v duchu pořekadla: Každý národ má takovou vládu, jakou si zaslouží.
Jen ještě taková jedna prima věc k názornému dokreslení shora uvedeného. Už Vám také přišlo roční vyúčtování za elektřinu, za plyn atd. ? Pěkné ne ? Najednou člověk zjistí, že zálohy platebního kalendáře na další období se opět upravují směrem nahoru, řádově o další stokoruny o které budou Vaše rodiny ochuzeny. A to vše prosím naprosto bez jakéhokoliv opodstatnění, protože na jedné straně se každoročně všechny tyto monopoly na dodávky energií do domácností holedbají svými mnohamiliardovými ročními čistými zisky a na druhé straně nám opět nadělí nové sazby, které jsou vždy o další procenta navýšeny. To vše za souhlasu námi volenými představiteli, s oddůvodněním, že se jedná o soukromé subjekty, proto prý nemohou zasáhnout. Má to ale malinký háček. Ve všech těchto podnicích totiž drží stát většinový balík akcií, takže logicky je pak nasnadě otázka, komu tento stav nejvíce vyhovuje a komu přináší největší užitek. A argumenty typu, že všichni musíme šetřit, že státní kasa je prázdná a vnitřní zadluženost státu je vysoká mne vůbec neberou. Já jsem totiž ani v nejmenším tento stav nezapříčinil. Tento stav si na svůj vrub mohou přičíst pouze naši milovaní mocipáni, kteří svými úmyslně pro stát nevýhodně uzavíranými státními zakázkami, uzavíranými po celé roky, tento dluh erární kasy zapříčinili. A je naprosto podružné jakou barvu dresu, příslušející té či oné politické partaji, zrovna oblékají.
A jsme opět na začátku. Jak dlouho si to vše ještě necháme líbit ? Budeme opět sedět u sklenice piva a naříkat, nebo už se chytnem u čumáku a půjdem do toho naplno ? Směrem na západ od našich hranic to tak funguje, tak proč by to nemohlo fungovat i u nás ?
Přeji všem hezký den s přáním úspěchu naší fotbalové reprezentaci v dnešním uitkání na Euru.

Peněz by bylo na vše potřebné dost, jen kdyby byly efektivně rozdělovány a nedocházelo k tomu mrhání. co po ta léta vidíme. Stačí slyšet časté srovnání výstavby dálnic u nás a v SRN a jiné a jiné věci. Zajímavý byl i kdysi zveřejněný odhad ekonomů o kolik stát přišel " moudrými " rozhodnutími mocných, vytunelováním různých privatizačních fondů a to číslo se pohybovalo ve stovkách miliard.
Dobře si ještě pamatuji na toho " kouzelného dědečka " ( Valtr Komárek ), jak tehdy zhodnotil úroveň ekonomiky a možnost jejího srovnání se " západem " při optimálním transformování a srovnání se západem tehdy odhadnul na asi 8 let. Dodnes si pamatuji, jak jsem " bláhově " věřil, ale i všichni z mého okolí různého stáří, jak přijde i " západ " na " východ ". Oni ale přišli Kožení a jiní a ukázali, jak to na tom západě umí. V roce 1998 již přišly důsledky tunelování republiky a ministr financí Klas vypustil opatření " Utahování opasků ", které bylo zpočátku tleskajícími ekonomy později kritizováno pro necitlivé utáhnutí kohoutku a zabrždění ekonomiky - lidi prostě neměli peníze a tak byla vnitřní obchodní stagnace. Teprve splátkové prodeje v tehdejší době rozhýbaly obchod. Moc dobře si na tu dobu pamatuji a mám obavy zda není současná doba " Utahováním opasků II. ", jen s tím rozdílem, že lidi si nedokážou odepřít vymoženosti cestování na které řada lidí peníze nemá a tak si již berou leasingy i na dovolené, to je tedy vskutku životní úroveň jet na splátky k moři ???!!! Zadluženost lidí stoupá opravdu nezdravým způsobem - za každou cenu. Ale jinak vymoženosti současné doby může z plna hrdla ochutnávat finančně silnější skupina obyvatel nebo bezdětní a stále ubytování u rodičů. A vidina do budoucnosti ???? Netroufám si odhadovat, ale nás již hodili bez skrupulí přes palubu, to je prostě faktem při mlčky pozorujícím houfném odchodu poldů a mlčky nabírajícím další a dokola. Ve firmě s rozumným hospodářem by nenechávali odcházet zkušené lidi. Je to neekonomické z hlediska vyplácení rent za nutnosti nahrazení dalším poldou, kterého musím vycvičit a platit. Z dlouhodobého hlediska bude stále neúměrně narůstat skupina rentiérů oproti stavu za normálních podmínek, kdy by přirozeným odchodem byla tato skupina přibližně stejná a finančně stejná. Tohle si přeci musí někdo uvědomovat, ale řešení této situace je pod úroveň těchto lidí. Takže budoucnost ? Asi ne veselá.

Chlape, jako by si mi mluvil z duše, je vidět na rozdíl od některých rádoby pisálků, že to máš v palici srovnaný. Díky a plný souhlas s tvým názorem.

Pánové s tímto jenom souhlasím. K těm rentám to bude zajímavé a budou s tím muset něco dělat. Retroaktivita přímá a nepřímá a přijdou podpásovky, jsme prostě ČR.

Renty neutáhnou a to ani náhodou.Počítám s tím,že 361 budou co nejdřív upravovat,nebo se z toho MV finančně nevyhrabe :-(

http://www.nosp.cz/index.php?co=210

Clusoue, opravdu rozumný příspěvek! Poslední dobou je to tady tlachárna o ničem a napadání mezi sebou, nebo spíše provokace ze strany známých nicků. Jsem rád, že jsem si po delší době přečetl zajímavý příspěvek. Od F1 jsem čekal rovněž rozumnou reakci a nespletl jsem se. Je jeden z mála, jehož příspěvky na tomto fóru mají hlavu i patu. Ovšem překvapil mne Klik. Jeho souhlasné stanovisko jsem opravdu nečekal, spíše nějaký jeho obvyklý výpad (pokud se jedná o toho samého Klika, kterého tady známe).
Mimo jiné, také mne zajímá, jak dlouho si to vše ještě necháme líbit! Určitě si všichni vzpomínáte na nedávnou demonstraci policistů v Anglii. Vydemonstrovali si požadované zvýšení platů. A to jsou, i byli, v porovnání s náma platově úplně jinde. Když to jde jinde, proč to nejde u nás? To si necháme házet exkrement pořád na hlavu?

for Foun: příspěvek Clusoue se mě opravdu líbil a přečti si příspěvek od Gogo. Bohužel když Vám to někdo napíše z ostra, čertíte se, ale bohužel neprávem. Jak jsem již tady psal a bylo neprávem kritizováno je to, že když odejdete do c tak říkajíc hala bala a nastoupíte někde bez tlačenky, budete to mít opravdu těžké a platy máte opravdu slušné. Po 15 letech mít 27000Kč to v C je skutečně pro bejvalýho četníka nedostižný sen. Možná jezdit kamionem a být furt v prdeli a nebo dělat ve dne v noci.

Něco na odlehčení. Co říkají škarohlídové po prvním halbzeitu na hru a nasazení našich kluků na Euru ?

Bohužel to nevyšlo, mám stažený ocas mezi nohama, ale zase na druhou stranu naši hráli, myslím si dobře, možná tochtělo tu pověstnou trochu štěstí a nezbývá nám nic než fandit Śvýcarům, aby večer rozbili Turky.

Lucka Vondrackova vydala nove 2 CD Pisnicky jsou k poslechnuti na fanwebu Lucky: http://fanklub.lucievondrackova.cz . Na CD je 17 nových písniček a 7 remixů. S.Č.

"Díky" za info, že Lucka vydala dvě nová CD. Přesně "to" nám chybělo ke štěstí.

http://www.kocka-info.cz/forr/index.php?jmeno=S.Č.&hash=eb852c1b 710341453b4037dfde62441d&logovano=ano2&kateg=adl#

pro Radek

19 tis. čistého je více než 25 tis. hrubého. To je ti málo, pro takové nemehlo, které se motá po silnici tak, že ho už 5x trefili? Já neznám žádného jiného nehodáře, který by měl stejnou bilanci.

proč ho provokuješ? V současném provozu je to odvaha být na silnici. Nemehlo není on, ale ty jsi trouba, protože nemáš představu, co na silnicích sedí za volantem. To je materiál a dnes a denně čtu zprávy o mrtvých dětech a poražených matkách s kočárkem. Takovým se těžko uhýbá. P.S.: prudit můžeš po 15 letech služby na nehodovce, pak by ti bylo i těch 25 málo, tomu věř.

Ano, na současný stav je za tuto práci 19 čistého málo. Neříkám, že lidi nemají méně, takové prodavačky v Kauflandu... ale na tu práci co děláme, je to málo. Oni totiž lidi taky mají víc, víš?.. No a k tomu nemehlu - to se nevyjadřuju, ono totiž po silnici jezdí auta a tam se hlavně pohybujeme, jestli jsi si toho nevšiml. Pár ožralejch, pár slepejch a je to hned. Ale to ty asi za počítačem nemůžeš vědět. Pojď k nám, když myslíš, že ti prachy budou stačit, pojď si to vyzkoušet na půl roku... lítat ve špíně a prachu z vejfuků, ve vedru na asfaltu, v dešti kdy promokneš na trencle, v mrazech. Hádat se s ožralejma, lítat od nehody k nehodě, papírovat jako cvok, oznamovat pozůstalým, že jejich synáček zemřel atd atd... pojď k nám chytrolínku !

Proč bych chodil k vám. Mě je za tím počítačem dobře. Když se ti nelíbí co děláš, pojď ty do civilu, jestli na to máš.

Jestli na to máš ? jestli na to máš ?

Nejsou to trochu hloupé řeči ? Proč by na to neměl mít ? To je myšleno zas tím stylem, že jsou u policie neschopní lidé ? Pokud si pamatuji, tak jsem k policii nastupoval z " civilu ", kdy jsem pracoval. Pokud si pamatuji, tak jsem si příchodem k policii platově nepolepšil ale ani nepohoršil ( zhruba stejný plat ). A pokud si to dá člověk dohromady, tak přijde na to, že za penězi jsem tedy nešel, ale šel jsem to dělat z přesvědčení dělat něco proti drbanům. A pokud si pamatuji dobře, tak dostat se v té době k policii nebylo až tak snadné, jako dnes (když jsou velké podstavy), tedy byl dělaný pečlivější " výběr " ( mohli si to dovolit ). A celou dobu jsem si nebyl jistý zda se k policii dostanu, protože psychologické testy jsou většinou velkou neznámou. V psychologickém posudku jsem měl mimo jiné údaj " výrazný zájem o práci u policie ".
Takže bych ten tvůj rychlohodnotící údaj " Jestli na to máš " vzal s velkou rezervou, neboť většina lidí u Policie ČR je na solidní úrovni - jistě lepší než průměr republiky.
Otazkou je spíše jiná věc a pokud by jsi to takto formuloval, tak bych i s tím souhlasil. Tato otázka zní : Máš na to se vrátit do svého původního povolání ? Řada by odpověděla, že ne po tak dlouhé době u Policie ČR. Absence ve svém původním povolání vy-autuje spoustu poldů se ke svému povolání vrátit, když jej např. 15-20 let nedělal. Takže stát se poldou je věc získání nového ale jistě specifického povolání, které je v civilu na dvě věci a tuto praxi až moc člověk nevyužije, krom protřelé huby, administrativních zkušeností a znalosti lidí - dost poldů odešlo k pojišťovnám a pod.
Takže jednoduché to není sbalit se po tolika letech u PČR a začít jakoby od píky, když u Policie je již v pozici setrvalého zkušeného. O to víc je zarážející ten neutuchající odchod " do neznáma ". Ale tito lidé si uplatnění našli.
Takže výrazy " jestli na to máš " je lepší nechat u ledu, protože to krapet smrdí neznalostí lidí u policie. Většina lidí šla dělat poldu pro vyšší cíle - dělat něco s čím může být vnitřně člověk spokojený, že udělal správnou věc. To v jakém je stavu Policie ČR, ale nemá nic společného s lidmi, kteří u policie slouží za té současné nepodpory včetně takovýchto přihlouplých názorů " jestli na to máš ". To víš, že na to mají, ale šli k policii v jisté době, kdy bylo " slibováno " za práci s drbany alespoň určité zázemí ze strany státu vyhlídkami pochopení této práce, která se přeci jenom krpaet liší od klasického úředníka co chodí PO-PÁ a o drbanech slyší jen v televizi, propíchaný pneumatiky může mít maximáně od souseda, protože mu zastavil na fleku.
Takže třítečko vem rozum do hrsti a drž.

Je vidět, že jsi nepochopil o co tady jde. Nemusím chodit pryč, práce mne baví a jsem rád, že můžu chytat hajzli. Jde o princip, proto "křičíme" do světa. Pokud budeme stále držet hubu, nic se nezmění. To už tady jednou bylo. No když se ti ta práce líbí, kde děláš, tak jsi asi spokojený. Takže buď rád a nesuď druhé a jejich práci i s penězma, když o tom víš prd.

pro F1
Vidím, v jaké souvislosti používáš slovo drban. Z toho plyne, že jsi u PČR sice nějaký rok, ale zdaleka ne tak dlouho, abys znal jeho správný význam. Poptej se těch zkušenějších na krimce. Oni ti to vysvětlí brouku Pytlíku. I když jestli jseš tak namyšlenej i mimo internet, tak se s tebou asi bavit nebudou.

- Třítečko s kým se mám poradit ? Myslíš s tím osazenstvem co je teď na kriminálce, tedy s těmi co mají kolem 5-6 let ....... u PČR a kteří potkají drbana vylezlého po 8 letech z kriminálu a slušně ho pozdraví a neví co je to zač za parchanta ? Myslíš tedy ty zkušené poldy, kteří teprve získávají znalost pachatelů při dlouhodobé službě? No, ale abych byl férový, pár starých pardálů tam zůstalo, to je fakt. Ale v pravdě nejsem v pozici " eléva ", to ani náhodou, takže to beru, jako legraci - v pohodě.

Namyšlený ? Co to je ? Sebevědomý - to ano. Ale bez zdravého sebevědomí je to u PČR o ničem.

Dééjte se k náám, policie volá. Policie potřebuje každýho vola.

...ja su v Chanově na OOP. Lepči než pracak. Makam sice jak barevnej, ale mě to neva :-)

Tak to je teda zlatý pracák než obvod v Chánově,jestli tam nějaký je

to OOP v Chanově je 5 minut? Před 10 minutami tam ještě nebylo.