Kdo je statutárním orgánem
Nejprve si vysvětlíme pojem statutární orgán. Obchodní zákoník stanoví, že právnická osoba jedná prostřednictvím statutárního orgánu, obecné vymezení pojmu však neupravuje. Toto vymezení nalezneme v ustanovení občanského zákoníku, které pojednává o statutárním orgánu jako o tom, kdo je oprávněn činit právní úkony právnické osoby neomezeně ve všech věcech na základě smlouvy o zřízení právnické osoby, zakládací listiny nebo zákona. Omezit jednatelské oprávnění lze, ale jen v rámci vnitřního uspořádání právnické osoby, vůči třetím osobám je takovéto omezení neúčinné. Ustanovení Obchodního zákoníku pak pro jednotlivé obchodní společnosti a družstvo upravují a určují konkrétní statutární orgán.(viz níže), od těchto ustanovení se nelze nijak odchýlit, pokud to konkrétní ustanovení výslovně neumožňuje.

Právnická osoba si může stanovit, zda budou členové jejího statutárního orgánu jednat samostatně nebo společně (s tím je také spojená odpovědnost – kolektivní či individuální).

Statutární orgán právnické osoby je oprávněn za ní jednat bez ohledu na to, zda je již zapsán v obchodním rejstříku. V praxi je však dobré v tomto případě od statutárního zástupce vyžadovat důkaz jeho jednatelského oprávnění (usnesení orgánu oprávněného ke zvolení statutárního orgánu).

Vztah mezi společností a statutárním orgánem se řídí ustanoveními o mandátní smlouvě (důležité je zejména přiměřené použití ustanoveních o povinnostech mandatáře a jeho odpovědnosti), pokud není vztah upraven zvláštní smlouvou – smlouvou o výkonu funkce, která musí mít písemnou formu a musí být schválena valnou hromadou nebo písemně všemi společníky ručícími za závazky společnosti neomezeně.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností není v žádném případě pracovněprávní, není přípustné, aby v pracovněprávním vztahu vykonával činnost, která jinak patří pod obchodní vedení společnosti. V případě, že statutární orgán vykonává některou z vedoucích funkcí ve společnosti na základě pracovněprávního vztahu, měli by vnitřní předpisy společnosti přesně vymezit, jaké činnosti spadají pod obchodní vedení společnosti a jaké pod výkon pracovněprávního vztahu. Závazek z výkonu funkce statutárního orgánu je osobní povahy, v této souvislosti tedy není možné nechat se někým zastoupit…

Stručné shrnutí základním znaků mandátní smlouvy, zejména pak práv a povinností mandanta a mandatáře:
Mandátní smlouvou se zavazuje mandatář, že pro mandanta na jeho účet zařídí za úplatu určitou obchodní záležitost uskutečněním právních úkonů jménem mandanta nebo uskutečněním jiné činnosti, a mandant se zavazuje zaplatit mu za to úplatu. Forma této smlouvy není předepsána, z hlediska právní jistoty je ale lepší uzavřít smlouvu v písemné formě.

Náležitosti mandátní smlouvy jsou:

označení stran
úprava obchodní záležitosti = právní úkony / jménem mandanta; písemná plná moc, jinak by byl mandatář zavázán sám; faktické úkony
úplatnost – nárok na úplatu má mandatář v okamžiku, kdy mandatář řádně vykoná činnost bez ohledu na to, jestli činnost přinesla nebo nepřinesla výsledek
v případě, že není odměna smluvena – odměna obvyklá v době uzavření smlouvy za podobnou činnost + eventuelně náhrada nákladů
Povinnosti mandatáře:

Postupovat při zařizování záležitosti s odbornou péčí. Předpokládá se kvalifikace mandatáře (neodborný výkon je porušením povinnosti mandatáře, i kdyby byl subjektivně maximálním výkonem).
Činnost, k níž se mandatář zavázal, je povinen uskutečňovat podle pokynů mandanta a v souladu s jeho zájmy, které mandatář zná nebo musí znát. Mandatář je povinen oznámit mandantovi všechny okolnosti, které zjistil při zařizování záležitosti a jež mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta.
Od pokynů mandanta se může mandatář odchýlit, jen je-li to naléhavé nezbytné v zájmu mandanta a mandatář nemůže včas obdržet jeho souhlas. Ani v těchto případech se však mandatář nesmí od pokynů odchýlit, jestliže je to zakázáno smlouvou nebo mandantem.
Zařizovat záležitost osobně, jen jestliže to stanoví smlouva. Poruší-li tuto povinnost, odpovídá za škodu tím způsobenou mandantovi. Mandant je povinen předat včas mandatáři věci a informace, jež jsou nutné k zařízení záležitosti, pokud z jejich povahy nevyplývá, že je má obstarat mandatář.
Informační povinnost mandatáře (informovat o skutečnostech, které mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta bez odkladu).
Předávat bez zbytečného odkladu mandantovi věci, které za něho převzal při vyřizování záležitosti.
Mandatář odpovídá za škodu na věcech převzatých od mandanta k zařízení záležitosti a na věcech převzatých při jejím zařizování od třetích osob, ledaže tuto škodu nemohl odvrátit ani při vynaložení odborné péče. Tyto věci je mandatář povinen dát včas pojistit, jen když to stanoví smlouva nebo když jej mandant o to požádá, a to na účet mandanta.
Povinnosti mandanta:

Předat mandatáři včas věci nutné k zařízení záležitosti.
Předat mandatáři včas informace nutné k zařízení záležitosti.
Vyžaduje-li zařízení záležitosti uskutečnění právních úkonů jménem mandanta, je mandant povinen vystavit včas mandatáři písemně potřebnou plnou moc.
Není-li výše úplaty ve smlouvě stanovena, je mandant povinen zaplatit mandatáři úplatu, která je obvyklá v době uzavření smlouvy za činnost obdobnou činnosti, kterou mandatář uskutečnil při zařízení záležitosti.
Mandant je povinen uhradit mandatáři náklady, které mandatář nutně nebo účelně vynaložil při plnění svého závazku, ledaže z jejich povahy vyplývá, že jsou již zahrnuty v úplatě.
Zánik závazku plynoucího z mandátní smlouvy:

dohodou
závazek mandatáře zaniká jeho smrtí, je-li fyzickou osobou, nebo jeho zánikem, je-li právnickou osobou.
výpověď:
Mandatář může smlouvu vypovědět s účinností ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena mandantovi, nevyplývá-li z výpovědi doba pozdější.
Mandant může smlouvu kdykoli částečně nebo v celém rozsahu vypovědět. Od účinnosti výpovědi je mandatář povinen nepokračovat v činnosti, na kterou se výpověď vztahuje. Je však povinen mandanta upozornit na opatření potřebná k tomu, aby se zabránilo vzniku škody bezprostředně hrozící mandantovi nedokončením činnosti související se zařizováním záležitosti.
Zánik funkce statutárního orgánu
Funkce statutárního orgánu zaniká jeho odstoupením či odvoláním. Odstoupení z funkce musí statutární zástupce oznámit orgánu, který ho zvolil nebo jmenoval, nebo jehož je členem. Odstoupení je pak účinné jeho projednáním takovým orgánem na nejbližším možném zasedání poté, co se o odstoupení dozvěděl. Jestliže statutární orgán oznámí své odstoupení na zasedání příslušného orgánu, končí výkon funkce uplynutím dvou měsíců od zasedání nebo jiným dnem orgánem určeným.

zpět na začátek

Právní úprava statutárního orgánu jednotlivých společností, jeho povinností vůči společnosti
Veřejná obchodní společnost (dále jen v.o.s.)
Statutárním orgánem v.o.s. jsou všichni společníci. Společníci ručí za závazky společnosti veškerým svým majetkem společně a nerozdílně. Společenská smlouva může stanovit, že statutárním orgánem v.o.s. jsou jen někteří z nich nebo jeden společník, že jedná každý z nich společně s ostatními nebo samostatně.

Pokud společník ze své funkce odstoupí, je povinen vykonat všechna opatření, která nesnesou odkladu a musí zajistit doručení odstoupení společnosti i všem ostatním společníkům. Jeho funkce pak zaniká uplynutím jednoho měsíce a v případě, že byl jediným statutárním orgánem ve společnosti, stávají se statutárním orgánem všichni ostatní společníci. Zákon bohužel neřeší, zda společník, který již dříve funkci vypověděl, ji vykonává po výpovědi dalšího společníka znovu.

Společník je povinen plnit své povinnosti s péčí řádného hospodáře. Bez svolení ostatních společníků nesmí společník podnikat v předmětu podnikání společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného. Nemůže být ani statutárním nebo jiným orgánem nebo členem orgánu společnosti s obdobným předmětem podnikání, pokud společenská smlouva neupravuje tento zákaz konkurence jinak.

Komanditní společnost (dále jen k.s.)
Statutárním orgánem k.s. jsou komplementáři, kteří za společnost jednají samostatně, pokud společenská smlouva nestanoví něco jiného. Komplementáři ručí za závazky společnosti celým svým majetkem.

Společnost s ručením omezeným (dále jen s.r.o.)
Statutárním orgánem s.r.o. je jeden nebo více jednatelů, každý z nich má právo jednat za společnost samostatně, nestanoví-li společenská smlouva nebo stanovy něco jiného. Společenská smlouva, stanovy nebo valná hromada mohou jednatelovo oprávnění omezit, ve vztahu k třetím osobám to však nemá žádný vliv. Pokud jednatel takovéto omezení poruší, právní úkon je platný a jednatel bude za porušení odpovídat jako při porušení povinností z mandátní smlouvy (viz výše).

Jednatelem může být pouze fyzická osoba. Jak již bylo výše řečeno, jednatelem může být i zaměstnanec společnosti, ale pouze za podmínky, že s ním společnost uzavřela pracovní smlouvu na jiný druh práce než na výkon funkce jednatele.

Jednatel vedle toho, že jedná jménem společnosti (ve vztahu k třetím osobám) také rozhoduje o obchodním vedení společnosti. Pod obchodním vedením rozumíme řízení společnosti, organizování a řízení její podnikatelské činnosti, podnikatelských záměrů. Je to společenská smlouva (popř. stanovy), co by měla vymezit konkrétní práva a povinnosti při obchodním vedení společnosti.

Jednatel má dále povinnost zajistit řádné vedení předepsané evidence a účetnictví (jsou za něj společnosti odpovědní), vést seznam společníků (přezkoumávat, zda nenastaly podmínky pro provedení změny v seznamu společníků, pokud ano, uložit provedení změny) a informovat společníky o záležitostech společnosti. Jednatel se odpovědnosti za škodu, za případné porušení této povinnosti zprostí tím, že prokáže zajištění vedení předepsané evidence a účetnictví v potřebném rozsahu kvalifikovanou osobou, které vytvořil pro výkon funkce potřebné podmínky (součinnost atd.). Za takovou škodu pak zodpovídají právě ty osoby, které se při vedení účetnictví pochybení dopustily.

Další závažnou povinnost jednatelů (obecně statutárního orgánu společnosti) stanoví § 3 zákona o konkurzu a vyrovnání, a to povinnost podat návrh na prohlášení konkurzu (u společnosti, která je v úpadku, tj. splatné závazky jsou vyšší než majetek společnosti nebo u předlužené společnosti v likvidaci). Poruší-li jednatel-é tuto povinnost, odpovídá všem věřitelům společnosti společně a nerozdílně s ostatními jednateli za škodu, která jim nesplněním této povinnosti vznikne. Odpovědnosti za škodu se může jednatel zprostit prokázáním toho, že škodu nezavinil. Po prohlášení konkurzu je jednatel do 30 dnů povinen odevzdat správci konkurzní podstaty seznam majetku a závazků společnosti (seznam dlužníků a věřitelů společnosti).

Od 1. ledna 2008 nabývá účinnosti nový zákon o úpadku a způsobech jeho řešení („insolvenční zákon“). Podle jeho ustanovení § 98 odst. 2 je statutární orgán společnosti povinen podat tzv.insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku. Tuto povinnost má i tehdy, byl-li pravomocně zastaven výkon rozhodnutí prodejem jeho podniku nebo exekuce podle občanského soudního řádu proto, že cena majetku náležejícího k podniku nepřevyšuje výši závazků náležejících k podniku; to neplatí, má-li dlužník ještě jiný podnik. Podle §210 insolvenčního zákona je statutární orgán povinen poskytnout insolvenčnímu správci nebo předběžnému správci při zjišťování majetkové podstaty všestrannou součinnost, zejména dbát pokynů insolvenčního správce nebo předběžného správce.

Nesplnění výše uvedené povinnosti pro jednatele může znamenat, že se dopustil trestného činu „porušení povinnosti v insolvenčním řízení“ a hrozí mu trest odnětí svobody na šest měsíců až tři roky, v lepším případě zákaz činnosti či peněžitý trest.

Jednatel musí jednat s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech společnosti, pokud by došlo k jejich prozrazení, odpovídal by společnosti za škodu tím způsobenou. Jednatel nese důkazní břemeno v případném sporu o tom, zda jednal při vyřizování záležitostí společnosti s péčí řádného hospodáře.

Jednatelé, kteří společnosti způsobili škodu porušením svých právních povinností, za ní odpovídají společně a nerozdílně. Smlouva mezi jednatelem a společností nebo stanovy, které by odpovědnost jednatele vylučovaly nebo snižovaly, by byly neplatné.

Jednatelé také ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný jednatel škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti (pro platební neschopnost nebo pro zastavení plateb). Rozsah ručení je omezen rozsahem povinností jednatelů k náhradě škody.

Zákaz konkurence
Pro jednatele (a stejně tak pro statutární orgány jiných forem společností) platí zákaz konkurence. Znamená to, že pokud společenská smlouva nebo stanovy neurčují nějaká další omezení, jednatelé nesmí podnikat v oboru stejném nebo obdobném jako je podnikání společnosti ani vstupovat s takovou společností, která podniká ve stejném nebo obdobném oboru do obchodních vztahů.

Jednatelé nesmí ani zprostředkovávat nebo obstarávat pro jiné osoby obchody společnosti (nemožnost uzavření smlouvy mandátní, komisionářské a ostatních smluv obstaravatelského typu). Nesmí být společníkem v.o.s nebo komplementářem k.s., a nesmí také konkurovat společnosti, ve které je jednatelem prostřednictvím ovládané osoby (společnost, na jejímž řízení nebo provozování má rozhodující vliv jiná osoba-mateřská společnost). Rozsah zákazu konkurence stanovený zákonem nelze společenskou smlouvou ani stanovami zúžit.

Jednatelé nesmí vykonávat činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního nebo jiného orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo obdobným předmětem podnikání.

Poruší-li obecně osoba-statutární orgán společnosti zákaz konkurence, má od ní společnost právo požadovat, aby jí vydala prospěch z obchodu, při kterém porušila zákaz konkurence anebo aby na společnost převedla tomu odpovídající práva. Společnost tak musí učinit do tří měsíců ode dne, kdy se o této skutečnosti dozvěděla, nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy byl osobou zákaz konkurence porušen.

Odpovědnost za škodu vzniklou porušením zákazu konkurence se řídí základními ustanoveními o odpovědnosti podle obchodního zákoníku (viz níže).

Porušení zákazu konkurence může být taktéž skutkovou podstatou trestného činu – zneužívání informací v obchodním styku. Dopustí se ho ten, kdo se jako pracovník, člen orgánu, společník nebo účastník na podnikání dvou nebo více podniků se stejným nebo obdobným předmětem podnikání v úmyslu opatřit sobě nebo jinému výhodu nebo prospěch uzavře nebo dá popud k uzavření smlouvy na úkor jedné nebo více z nich. Od výše takto získané částky se pak odvíjí výše trestu. Nejvyšší možný trest je až 12 let odnětí svobody (za získaný prospěch 5 miliónů a více).

Akciová společnost (dále jen „a.s.“)
Statutárním orgánem a.s. je představenstvo, které rozhoduje o záležitostech společnosti, pokud nejsou některé z nich svěřeny do působnosti valné hromady nebo dozorčí rady. Za společnost jedná každý člen představenstva samostatně, nestanoví-li stanovy něco jiného. Stanovy společnosti, rozhodnutí valné hromady nebo dozorčí rady mohou omezit právo představenstva jednat jménem společnosti, avšak tato omezení nejsou účinná vůči třetím osobám. Stanovy mohou například stanovit, že jsou k jednání za společnost oprávněni nejméně dva členové představenstva a že jedním z těchto členů musí být předseda nebo místopředseda.

V akciových společnostech je obvyklé, že představenstvo přenese část výkonu své působnosti na ředitele nebo jiného zaměstnance společnosti. Takový zaměstnanec se nestává statutárním orgánem, jedná za společnost pouze jako její zástupce.

Představenstvo a.s. zabezpečuje obchodní vedení společnosti a řádné vedení účetnictví – předkládá valné hromadě ke schválení účetní závěrku. Představenstvo také svolává valnou hromadu bez zbytečného odkladu v případě, že se dozví o celkové ztrátě společnosti takové výše, že při jejím uhrazení z možných zdrojů společnosti by neuhrazená ztráta dosáhla poloviny základního kapitálu.

Představenstvo se řídí zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou, jejich porušení nemá vliv na jednání se třetími osobami. Členové představenstva jsou povinni vykonávat svou funkci s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení by mohlo společnosti způsobit škodu (člen nese o tom důkazní břemeno v případě sporu, zdali tak opravdu jednal). Při rozhodování v představenstvu by měl každý člen protěžovat zájmy společnosti nad zájmy akcionáře.

Při způsobení škody členy představenstva platí, že za ni odpovídají společně a nerozdílně. Členové představenstva ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný člen představenstva škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti. Smlouva nebo ustanovení stanov, které zbavují členy představenstva odpovědnosti, jsou neplatné. Členové představenstva odpovídají za škodu, kterou způsobili společnosti plněním pokynu valné hromady, který je v rozporu s právním řádem.

Družstvo
Statutárním orgánem družstva je stejně jako u a.s. představenstvo, které jedná jménem družstva v jeho záležitostech navenek, řídí činnost družstva a rozhoduje o všech záležitostech, které nejsou vyhrazeny jinému orgánu. Plní usnesení členské schůze družstva a odpovídá jí za svou činnost.

Nejdůležitější povinnosti statutárního orgánu obecně
Dodržovat právní povinnosti stanovené obchodním zákoníkem, zákon č. 513/1991Sb. v platném znění (vykonávat svojí funkci s péčí řádného hospodáře = péče, s jakou by hospodář, který je vybaven potřebnými znalostmi a dovednostmi a chová se odpovědně a svědomitě, pečoval o svůj majetek, dodržovat zákaz konkurence, mlčenlivost apod., viz výše).
Dodržovat právní povinnosti stanovené zákonem o účetnictví, zákon č. 563/1991 Sb. v platném znění.
Dodržovat právní povinnosti stanovené insolvenčním zákonem, zákon č.182/2006 Sb. v platném znění
Dodržovat pokyny stanovené valnou hromadou či společníky, pokud nejsou v rozporu s právními předpisy.
zpět na začátek

Odpovědnost statutárního orgánu
Nejprve k pojmu odpovědnosti – jde o soukromoprávní vztah mezi dvěma subjekty, ve kterém na straně jednoho je povinnost plnit v důsledku porušení právní povinnosti a na straně druhého subjektu právo dostat odškodnění od prvního subjektu. Odpovědnost tedy vzniká v důsledku porušení právních povinností daných smlouvou, právními předpisy, vyplývajících z výkonu určité funkce.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností je vztahem obchodně-právním. Odpovědnost za způsobené škody se tedy bude řídit obchodním zákoníkem.

Odpovědnost za škodu podle obchodního zákoníku
Předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu obecně:

porušení právní povinnosti (ze smlouvy, ze zákona) osobou odpovědnou za škodu
vznik škody na straně poškozeného
příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem škody
neexistence okolnosti vylučující odpovědnost
Kdo poruší svou povinnost ze závazkového vztahu, je povinen nahradit škodu tím způsobenou druhé straně, ledaže prokáže, že porušení bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Škodou rozumíme majetkovou újmu vyjádřitelnou v penězích a nahraditelnou v penězích nebo v naturáliích

Nestanoví-li tento zákon jinak, nahrazuje se skutečná škoda a ušlý zisk. Nenahrazuje se škoda, jež převyšuje škodu, kterou v době vzniku závazkového vztahu povinná strana jako možný důsledek porušení své povinnosti předvídala nebo kterou bylo možno předvídat s přihlédnutím ke skutečnostem, jež v uvedené době povinná strana znala nebo měla znát při obvyklé péči.

Podle obchodního zákoníku se obecně uplatňuje odpovědnost objektivní, tj. odpovědnost za výsledek, odpovědnost bez zřetele na zavinění Této odpovědnosti se lze zprostit prokázáním toho, že porušení povinností bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Důkazní břemeno nese strana, která škodu způsobila.

Za okolnosti vylučující odpovědnost se považuje překážka, jež nastala nezávisle na vůli povinné strany a brání jí ve splnění její povinnosti, jestliže nelze předpokládat, že by povinná strana tuto překážku, její následky odvrátila nebo překonala, a že by v době vzniku závazku tuto překážku předpovídala. V případě, že škodu způsobila třetí osoba, musí být okolnosti vylučující odpovědnost prokázány u povinné strany a u třetí osoby.

Případy, kdy nevzniká odpovědnost:

nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno jednáním poškozené strany
nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno nedostatkem součinnosti, ke které byla poškozená strana povinna
část škody byla způsobena nesplněním povinnosti poškozené strany stanovené v zákoně za účelem předcházení vzniku škody
škoda byla způsobena tím, že poškozená strana nesplnila povinnost odvracet hrozící škodu
škoda byla způsobena – odstoupila-li poškozená strana při porušení smluvní povinnosti druhé strany od smlouvy, nemá nárok na náhradu škody, která vznikla tím, že nevyužila včas možnosti uzavřít náhradní smlouvu k účelu, k němuž měla sloužit smlouva, od které poškozená strana odstoupila.
Náhrada škody
Nahrazuje se veškerá škoda s výjimkou nepředvídatelné škody (škoda, která převyšuje škodu, která v době vzniku závazkového vztahu povinná strana předvídala nebo mohla předvídat). Rozlišujeme škodu smluvní a škodu deliktní.

U škody smluvní je rozsah škody poškozená strana povinna prokázat. Škoda se nahrazuje v penězích. Jestliže však o to oprávněná strana požádá, a je-li to možné a obvyklé, nahrazuje se škoda uvedením v předešlý stav.

Nároku na náhradu škody se nelze vzdát před porušením povinnosti, z něhož může škoda vzniknout. Lze se vzdát nároku na náhradu škody po porušení povinnosti, ze které škoda vznikla, i kdyby nebyl jistý její rozsah nebo její výše.

Náhradu škody nemůže soud snížit.

Ochrana společníků
Každý společník společnosti má právo podat jménem společnosti proti jednateli, který společnosti způsobil nějakou škodu a odpovídá za ní, žalobu o náhradu škody u příslušného krajského soudu.

Odpovědnost za škodu podle Zákoníku práce
Vzhledem k tomu, že není vyloučeno, aby statutární orgán společnosti byl současně zaměstnancem, často např. ve funkci ředitele, bude jeho vztah a taktéž je odpovědnost za škodu ke společnosti v tomto případě řídit ustanoveními Zákoníku práce. Od 1. 1. 2007 je v účinnosti nový zákoník práce, zákon č.: 262/2006 Sb.

Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli zásadně za škodu, kterou způsobil zaviněným porušením povinnosti při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Na rozdíl tedy od odpovědnosti dle obchodního zákoníku se vyžaduje prokázání zavinění zaměstnance, které prokazuje zaměstnavatel. Byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, odpovědnost zaměstnance se tím poměrně omezí.

Druhy odpovědnosti zaměstnance za škodu
Obecná odpovědnost:
Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

Předpoklady této odpovědnosti jsou:

vznik škody na straně zaměstnavatele
porušení právních povinností ze strany zaměstnance (i úmyslné jednaní proti dobrým mravům)
příčinná souvislost mezi vznikem škody a porušením právní povinnosti
zavinění zaměstnance (úmysl – přímý, nepřímý, nedbalost – vědomá, nevědomá)
Odpovídá-li několik zaměstnanců dohromady, tak si každý hradí poměrnou část škody podle míry svého zavinění, tj. jedná se o dělenou odpovědnost, nikoli solidární. Zaměstnanci neodpovídají za škodu vyplývající z hospodářského rizika (ztráty vzniklé nepatrným přehlédnutím či nepozorností, škody způsobené při zkušební výrobě).

Výše náhrady škody způsobené z nedbalosti je omezena – max. do výše 4,5x průměrného výdělku zaměstnance. Omezení neplatí u škody způsobené v opilosti, požitím návykových látek, v těchto případech hradí zaměstnanec skutečnou škodu.

Je-li škoda zaměstnancem způsobena úmyslně, může zaměstnavatel požadovat i náhradu jiné škody (ušlého zisku)

Odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvracení škody:
Na zaměstnanci, který vědomě neupozornil na hrozící škodu ani nezakročil proti (tj. nesplnil prevenční povinnost), ačkoliv by tím bylo zabráněno bezprostřednímu vzniku škody, může zaměstnavatel požadovat, aby přispěl k úhradě – max. 3x průměrného měsíčního výdělku zaměstnance (v rozsahu přiměřeném okolnostem případu).

Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat:
Převzal-li na základě dohody o hmotné odpovědnosti zaměstnanec hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu, odpovídá za vzniklý schodek

Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů:
Předpoklady vzniku odpovědnosti jsou vznik škody – ztráta svěřených předmětů, písemné potvrzení o převzetí svěřeného předmětu a zavinění zaměstnance – presumováno (může se zprostit (zcela/zčásti), jestliže prokáže, že ztráta vznikla bez jeho zavinění). Zaměstnanec je povinen nahradit škodu v plné výši.

Z důvodu zvláštního zřetele hodných může soud vždy náhradu škody přiměřeně snížit.

zpět na začátek

Trestní odpovědnost
České trestní právo neupravuje trestní odpovědnost právnických osob za trestné činy. Praxe našich soudů však dospěla k názoru, že pokud je skutková podstata trestného činu naplněna jednáním kolektivního orgánu společnosti, jsou za tento trestný čin odpovědni jednotlivé fyzické osoby, které se svým jednání podílely na rozhodnutí společnosti, které skutkovou podstatu trestného činu naplnilo. Jde především o statutární orgán společnosti, který se bude z trestného činu zodpovídat.

U obchodních společností půjde především o ekonomické trestné činy, které k trestnosti vyžadují úmysl pachatele – statutárního orgánu ke spáchání trestného činu, což bývá značně problematické a trestné činy samotných právnických osob tak zůstávají nepotrestány.

Pojištění odpovědnosti statutárního orgánu
Jak jsme o tom pojednali už výše, zákonem stanovená osobní odpovědnost je jedním z nejzávažnějších rizik, jimž jsou vystaveni vrcholoví manažeři vykonávající funkce v orgánech společností. Členové představenstva a dozorčí rady akciové společnosti, stejně jako jednatelé společnosti s ručením omezeným, odpovídají celým svým majetkem za škodu, kterou společnosti způsobí porušením svých zákonných nebo smluvně převzatých povinností. Smlouva mezi společností a členem jejího orgánu, která by tuto odpovědnost omezovala nebo vylučovala, je ze zákona neplatná.

Jediným skutečně účinným prostředkem, jímž lze zmíněná rizika minimalizovat, a chránit tak společnost a její management, je pojištění odpovědnosti členů orgánů společností, ve světě běžně známé jako D&O pojištění. V zahraničí (zejména ve Spojených státech amerických a zemích západní Evropy) má tento produkt více než padesátiletou tradici a je využíván naprostou většinou významnějších společností.

Toto dobrovolné pojištění odpovědnosti statutárního orgánu za vzniklou škodu je možné si v ČR sjednat u řady pojišťoven. Pojištěný má tak na základě pojistné smlouvy právo na to, aby za něho pojišťovna podle sjednaných pojistných podmínek nahradila škodu, která musí být vyčíslitelná v penězích.

A DALŠÍ A DALŠÍ POLICISTÉ ZNECHUCENĚ ODCHÁZEJÍ DO CIVILU. NYNÍ PŘICHÁZÍ NA ŘADU "GENERAČNÍ ŠPUNT JUNIORŮ" V PŘECHODNÉM OBDOBÍ.
KDO SEŽENE PRÁCI PELÁŠÍ CO MU NOHY STAČÍ.

Vážený pane ministře, můžete to obsáhleji vysvětlit?
Jaro 2000: vrcholí bitva o největší tuzemskou stavební společnost IPS. Mezi zájemci se angažuje developer Luděk Sekyra podporovaný bossem podsvětí Františkem Mrázkem. Mají potíže s finančním krytím transakce a potřebují zatlačit na bankéře v IPB.
Nynější ministr vnitra se do policejního svazku dostal kvůli svým kontaktům na právníka a podnikatele Luďka Sekyru, kterého tehdy detektivové zařadili do Mrázkovy skupiny a shromáždili takové podklady, že jim soudce 14. dubna 2000 obratem povolil jeho odposlech. Odposlechnuté hovory podle zjištění Aktuálně.cz dokazují, že Langer za zájmy skupiny skutečně u šéfů Investiční a poštovní banky lobboval. Dokonce se kvůli tomu s nimi sešel. Skupině zaštítěné Luďkem Sekyrou se s pomocí IPB a vlivných zastánců nakonec podařilo stavební firmu získat. Banka ale záhy z rozhodnutí tehdejšího premiéra Miloše Zemana a za doprovodu hlasitých protestů ODS spadla do nucené správy, což kvůli úvěrování plány skupiny zhatilo a na druhý pokus v bitvě zvítězila Skanska.
Sám Langer své angažmá při prodeji stavební společnosti nyní nepopřel. Svou aktivitu vysvětluje tak, že měl zájem na tom, aby český stavební gigant zůstal v českých rukou. O roli Mrázka a jich propojení s Luďkem Sekyrou podle svého tvrzení neměl ani tušení. "Nic jiného, než zájem o českou firmu v tom nebyl. Pan Sekyra tehdy využil toho, že se známe. A já jsem neudělal nic nestandardního, jen jsem se sešel s Liborem Procházkou z IPB," uvedl v rozhovoru pro Aktuálně.cz Langer.
Langer: Nic jsem si nevzal Ministr vnitra dnes tvrdí, že za své angažmá v případu žádné peníze nevzal. Na soudem povolených odposleších jsou nicméně zachyceny rozhovory Františka Mrázka, na nichž se se svými spolupracovníky baví o tom, že Langer dostane deset milionů. Na dalším záznamu zase řeší nákup nemovitosti určené pro Langera.

Jsem opravdu asi naivní.. Jak jsem tu již psal, nechtěl jsem se již zapojovat do diskuse této úrovně, která se tu dlouhodobě vede. Na můj příspěvek zareagoval smysluplně pouze F1, Foun a světe div se i Vámi tolik nenáviděný Klik. Proč sakra nepříjde i někdo další s něčím konkrétním, s nějakým návrhem, či nastíněním další možné cesty ? Nebo, že by příspěvky ode mne a od F1 byly natolik adresné, že se v nich jako v zrcadle většina zde anonymně diskutujících poznala ? Připadám si opravdu jako ve virtuálním světě. Vy si opravdu myslíte, že zde hesla typu " ožebračování policistů pokračuje, odcházím za xxx dní do civilu, články od paní Benešové, nebo od pana Štěpánka ", něco vyřeší ? Opravdu je tu ještě někdo tak naivní, že si myslí, že těmto lidem jde opravdu o nás, o to abychom se měli lépe, případně o nápravu pokřivených vztahů a vazeb v našem resortu ? Tito lidé zveřejňují svá populistická stanoviska v médiích a my jim sloužíme pouze jako nástroj pro jejich zviditelňování se. Nemá cenu si tu popisovat neustále dokola kolik policistů odchází, kdo je nahradí, jací nezkušení mladíci přijdou atd. To vůbec neřeší naší situaci. Zeptám se ještě jinak. Kolik z Vás bylo na fontáně, kolik z Vás přispělo na konto, kolik z Vás se vůbec pokusilo něčím konkrétním přispět ke zlepšení stávající situace ? Nechci zde moralizovat a už vůbec zde nechci vyzdvihovat svoje osobní zásluhy, že jsem svojí maličkostí alespoň trochou přispěl do mlýna tím, že jsem se výše uvedených akcí zúčastnil, že jsem se snažil rozšiřovat podpisové archy, a to i přesto že mám rodinu a že jsem potom měl problémy. Nestěžuji si. Pro zviditelnění sebe samotného zde ale nepíšu. Poučme se z chyb. Již při konání zmiňované akce na fontáně se z našeho oddělení zúčastnili 3, slovy TŘI lidé, z počtu cca 60 zaměstnaných policistů našeho oddělení. Nikdo si totiž nechtěl pálit prsty, ale všichni nám prý drželi palce. Jak šlechetné. No a jaký je výsledek ? Nepoučili jsme se. Více jak po roce od konání zmiňované fontány, všichni zase jen remcají mezi sebou a přitom si nechtějí uvědomit, že dopadli přesně jak pravil v jedné ze svých básní klasik Karel Kryl: " Už zase ryjeme držkou v bahně. " Za to si ale můžeme částečně sami. Přeji Všem hezký den.

For Civil
Nebude to tím, že v zahraničí je Policie vybavená na hledání kradených vozidel a u nás ne. Jestli jsi nepochopil tak nářek poldů na tomto fóru nebyl jenom o platech, ale také o vybavení. Až budu mít k dispozici vozidlo z rentgenem tak pro mě nebo kolegy nebude problém nalézt nějaké kradené vozidlo. Tak nekritizuj, když nic nevíš.

Na to co děláte berete až,až...........

http://www.nova.cz/tvarchiv/?238v=138908&238p=TNOVINY&238d=12.06 .2008&238o=

Bohužel jsem CIVILE nepochopil tuto kritiku. To je to samé jako kritizovat poldu co kontroluje vozidlo a po prohlédnutí dakladů s kotrolou VIN odjiždí vozidlo dále, ačkoliv je to původně odcizené vozidlo s přebouchaným VIN číslem, " postaveném " na dovezeném šrotovém vozidle - třeba ze SRN. Tam v té reportáži se snad hlavně hovořilo o různém podvádění - falšování, které se " zřejmě " na místě při kontrole asi nepozná. Víš co já jsem musel za svou " kariéru " již z kontrolovat původně odcizených vozidel, ale z " legalizovaných " na jiných " legálních " papírech. Kolik jich bylo nevím, ale jistě to již nějaké byly. A vinu na tom, že jsem to při běžné kontrole nerozpoznal - vůbec nemám. Bez konkrétního podezření se důsledná kontrola nad rámec obyčejné, běžné kontroly nekoná. Ale to by jsi mohl snad vědět při těch častých kritikách. Obdobné je to tedy asi i těch dopravců - když falšuješ a falšuješ dobře, tak to asi jde fungovat i s policií za zády.

For Civil
Nebude to tím, že v zahraničí je Policie vybavená na hledání kradených vozidel a u nás ne. Jestli jsi nepochopil tak nářek poldů na tomto fóru nebyl jenom o platech, ale také o vybavení. Až budu mít k dispozici vozidlo z rentgenem tak pro mě nebo kolegy nebude problém nalézt nějaké kradené vozidlo. Tak nekritizuj, když nic nevíš.

30.11.2007: Bankrot české policie
Autor: Marie Benešová
Přečteno 6851 krát
Pošli e-mailem
Když jsem si v tomto týdnu přečetla v tisku, že odcházející policisté dokonce prodávají na internetu svoji služební výstroj, včetně služebních odznaků a tento výprodej se stal masovým policejním jevem, napadlo mne jediné slovo - BANKROT !

Je to bohužel smutný jev současných předvánočních dnů, které s sebou přinášejí nejenom nákupy, radost a očekávání toho hezkého, ale také obrovské obavy té části Policie ČR, jenž ve velkém a se ztracenými iluzemi odchází, ale i té, která prozatím ještě zůstává. Všichni se však shodují na jedné otázce - co bude dál a kam až tato viditelná destrukce policie vůbec půjde?

Možná na uprázdněná místa dosednou čerstvě přijatí nováčci, ale kde vzít zkušené, pracně a draze vyškolené specialisty s praxí a tím správným čichem, který se trénuje léta ? Jak mohou vlastně ti zbylí a trochu zkušení policisté stihnout tak náročnou a čím dál víc složitou práci na rozkrývání kriminality všeho druhu ? A obavu mají nejen policisté, ale také veřejnost. Denně se ve večerních televizních zprávách totiž dozvídáme nejen na kterém frekventovaném místě se právě střílelo a koho čerstvě neznámí pachatelé právě popravili, ale také běží v přímém přenosu četné dopravní nehody s tragickými následky a všelijaké uliční výtržnické potyčky s účastí vyhlášeních tuzemských i zahraničních aktérů.

Méně se snad jen v současnosti informuje v oblasti hospodářské a finanční kriminality, což zcela jistě neznamená, že mávnutím čarovného proutku v ČR vymizela. Jen diskrétně ustupuje do pozadí v záplavě násilných činů všeho druhu a patrně není mnoho policistů po překotném, ale to více umíněném zrušení příslušných speciálních policejních útvarů, jež na tomto úseku zůstalo a má vůbec vytvořeny podmínky pro svoji práci.

Další otázka často kladená samotnými policisty zní: je to úmysl přímý, nebo důsledek fatální nekompetentnosti odpovědných osob? Jsou to otázky na tělo a určitě nepříjemné, protože přeloženy do češtiny vlastně znamenají - chce tady někdo schválně destruovat českou policii, a tím vyhovět mafiím všeho druhu, nebo je jen ve svém koncepčním počínání naprosto neznalý a neobratný ?

Ať je to tak, či onak, obojí je pro občany špatnou zprávou s nebezpečnou vizí. Naskýtá se totiž ruku v ruce s tím následná otázka, kdo je vlastně bude kvalifikovaně chránit před nápory kriminality v blízké i vzdálenější budoucnosti? A ta jistě zaútočí a bude o to záludnější a obludnější, neboť její představitelé tentokráte nastoupí ve stejnokroji policistů a s nefalšovanými policejními odznaky, zakoupenými ve výprodeji na internetu. Kdo z Policie ČR bude mít dostatek znalostí, zkušeností, odvahy a cti tento nápor zastavit a nasadit třeba i svůj život ? Kde vezmou ti policisté, kteří zůstali, motivaci ke své těžké a nebezpečné práci, když zejména vzácný a tolik citlivý artikl zvaný motivace je u Policie ČR v současnosti hlavním nedostatkovým zbožím…

Přemýšlí o tom někdo z jejích vedoucích činitelů, když chystá nová, leč byrokratická opatření, svazující především samostatné myšlení policistů? Dělají tyto problémy starost ministru vnitra ČR? Patrně nikdo z vedoucích představitelů si hlavu příliš neláme, a tak jsme svědky jevu, který jsem nazvala bankrotem české policie. A obávám se, že takových bankrotů i v ostatních státních orgánech bude přibývat.

Oni neodchází jenom řadoví policisté, ale už i mladí vedoucí funkcionáři, kteří toho majíé plné zuby.

http://blog.aktualne.centrum.cz/utf/blogy/marie-benesova.php?ite mid=2136

Poznámka: Předpověď se vyplnila

Je mi líto všech nových"ještě hloupých" policistů, kteří jsou tak naivní.

nedělej tady machra,taky jsi kdysi náborářům skočil na špek

Hovado s kuním ksichtem a bez charakteru. Doufám, že budeš spravedlivě potrestán a to i s tím tvým spolkem arogantních nenažranců. Jsem mnohem mladší, takže Vám budu chodit pravidelně močit a kakat na hrob. S pozdravem Todor.

Já jsem i ve čtvrtý třídě spokojenej. Sloužím už skoro tři roky a proti tomu co jsem měl u nás v papírnách je to dost dobrý.

Cítit se jako " král ", je výsadou prvních let u Policie ČR a žádný jiný komentář to nepotřebuje. Poznání " moudra " se dostavuje až při letitém rozpoznání " nepoznaného " -zákonitě se dostaví.

Stanovisko F1 mohu jen potvrdit, a s několika vykřičníky!!!!!! Když je člověk mladý, moc nehledí do budoucnosti, je pro něho prioritní momentální stav (vzpomínám na vlastní zkušenosti). S přibývajícími léty člověk přehodnotí priority a ejhle, změní v mnoha pohledech názor na věc. Nenadarmo se říká, že člověk zmoudří až s přibývajícími léty.
Mazáku, za pár let změníš pohled na věc! Tipuji, že to bude možná už se zavedením Eura (měny) v naší zemi České. Nechci sem tahat politiku, jen si to pamatuj! Přeji Ti tu spokojenost dlouhou, ale jsem si jistý, že změníš názor!!!

A když už jsem nakousnul to Euro, tak nadnesu malou otázku. Pánové a dámy, kolegové a kolegyně, řadoví policisté (dělníci ulice), jak se Vám bude líbit, když po zavedení Eura dostanete na konto výplatu 700 až 800 Euro měsíčně? Předpokládám, že koruna už o moc procent neposílí, spíše může být ještě hůř, čili ve výsledku méně Eur, než jsem výše psal.

Já dostanu 2000 Euro měsíčně, když to nepůjde dál stejně, jinak tipuji tak 3000.

Ještě takové jiné přirovnání proč to vypadá někdy u Policie ČR, jako na zámku ( dle hodnocení někoho jiného ) :

Při jízdě v rychlém autě bude člověk také " opojen " při sešlápnutí plynu, který provede prudké zrychlení - až překvapivé. Kór v mladém věku bude člověk " opojen " z těchto chvil v takovém autě, kdy v takovém věku jsou hodnotícími kritériemi především - točivý moment, maximální rychlost, zvuk motoru. Teprve později se dostaví hodnocení i jiných věcí ( většinou těch podstatných ) - spotřeba, výše pojistky, cena oprav...... ( pokud není milionář ).

Takže takovéto hodnocení je od poldy, který slouží pár let a některé věci není schopen posoudit očima první linie. První rok trávil na škole = pohoda. Další rok trávil při rozkoukávání někde na základním útvaru, další rok řeší čísla jednací, přestupky a jak to bývá na většině útvarů - složitější věci nezpracovává - tedy pohoda a veze se v závěsu těch co napravují špatně vyslechlé věci a máčí si čumák v problémech atd. Tohle postavení si ale projde každý polda a sám si to po letech přizná, že byl elévem, zkušeností pramálo, znalost pachatelů nicotná, při výslechu protřelých pachatelů nezkušenost vedení výslechu a pod. Já jsem tím prošel, každý tím prošel ( elévovstvím ). Kdyby se mě zeptal někdo při 5-6 odsloužených létech, jak to vidím, tak bych mu dle našeho oddělení řekl - administrativní práce hodně, ale jinak snesitelné, nepravidelná procházka po městě ve funkci územáka, žádné trestní spisy, jen přestupečky, často i doslova ptákoviny, veškeré věci, o kterých jsem neměl vůbec v té době jasno, řešili ti zkušení, kteří z toho měli taky dost často nafouklou hlavu ( pytel od banánů ), ale vždy mě hřál pocit, že si s tím naštěstí já nemusím dělat hlavu a čeká mě procházka, jako územáka.
Dále jsou zde lidi na hlídkových, kteří chodí domů s čistou hlavou a tito jsou také relativně spokojení co se týká " policejní zátěže " - občas úřední záznam při zadržení neřidiče nebo pachatele, papírování minimální, odchody důmů většinou včasné - peníze ale menší. Takže tito poldové říkám - relativně " vidí svět jinak ". Některé fary u policie - tam nevědí ani co se děje a co jinak poldové ve městech za směnu " všechno za šichtu řeší ". U nás při krátkém pobytu farních poldů, nemohli vyjít z úžasu, co se všechno za směnu řeší, těch telefonátů, těch oznamovatelů, ten shon a šrumec pospíchání, výjezdů tam a zas jinam, doslova páté přes deváté...... Když odcházeli farní poldové, tak to bylo za doprovodu jejich slov v tom stylu, jak v tom můžeme sloužit a " žít ", že by to nedělali ani hodinu. Inu zvyklí na jiné směny, budiž jim přáno.
Sami školáci, když hodnotí dvě takováto rozdílná oddělení, to berou jako popravu, když jdou na to naše oddělení, protože u nás musejí alespoň něco málo dělat, ale, když přijdou na faru, tak se musí nejdříve přepnout na nižší otáčky, v klidu se usadit, uklidnit, vypít čaj a ......... čekat na zvonek konce směny. Farní mě asi budou napadat ( jen konstatuji stav oproti stavu na zatížených odděleních), ale tak to je a já vím, že ten styl si nenadělili, ale tak to je.
Takže i na takovém oddělení bude své přebývání hodnotit polda jinak - tedy tak, jak například uvádí : "Mazák"
Ale tohle je v policii všeobecně známé, nezažil jsem, že by k nám přišel někdo z ciziny, z dopravky - opravdu ani jeden člověk. K nám odejít, to je každopádně do horšího (ne třebas peněžně), ale celkovým psychickým zatížením a tou všehochutí řešených věcí. Co si pamatuji. Tak do nás požaduje něco SKPV, od nás něco požaduje dopravka, od nás požadovala cizina ( kdysi mapování cizinců ). Tak to je a kdo si myslí, že je to jinak může o tom přesvědčovat, ale marně.
P.S. Mazák asi nepochopí.

Pro F1
Zapomněl jsi napsat okřídlenou větu kolegů z hlídkový a ciziny, že jim ty větší prachy co by měli na obvodě za tu pakárnu nestojí.

JESTLI REFORMA POLICIE SPOČÍVÁ V PROPADÁNÍ PLATŮ POLICISTŮ A ROZHÁZENÝCH STOVEK MILIONŮ ZA NEEKONOMICKY PROHÝŘENÉ PENÍZE ZA VÝBĚROVÁ ŘÍZENÍ A NÁKUP PŘEDRAŽENÉ TECHNIKY, TAK TO BOŽE OCHRAŇUJ NÁS.

Naše práce není vůbec náročná, akorát že ty nemoci se v člověku střádají a důchodu si dlouholetý policista nikdy moc neužije. Nejhorší je sloužit pod modrým Ivanem, který blekotá o průměrných platech a prohýřil v recepcích a výběrových řízení na techniku stamiliony.