4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

A DALŠÍ A DALŠÍ POLICISTÉ ZNECHUCENĚ ODCHÁZEJÍ DO CIVILU. NYNÍ PŘICHÁZÍ NA ŘADU "GENERAČNÍ ŠPUNT JUNIORŮ" V PŘECHODNÉM OBDOBÍ.
KDO SEŽENE PRÁCI PELÁŠÍ CO MU NOHY STAČÍ.

Vážený pane ministře, můžete to obsáhleji vysvětlit?
Jaro 2000: vrcholí bitva o největší tuzemskou stavební společnost IPS. Mezi zájemci se angažuje developer Luděk Sekyra podporovaný bossem podsvětí Františkem Mrázkem. Mají potíže s finančním krytím transakce a potřebují zatlačit na bankéře v IPB.
Nynější ministr vnitra se do policejního svazku dostal kvůli svým kontaktům na právníka a podnikatele Luďka Sekyru, kterého tehdy detektivové zařadili do Mrázkovy skupiny a shromáždili takové podklady, že jim soudce 14. dubna 2000 obratem povolil jeho odposlech. Odposlechnuté hovory podle zjištění Aktuálně.cz dokazují, že Langer za zájmy skupiny skutečně u šéfů Investiční a poštovní banky lobboval. Dokonce se kvůli tomu s nimi sešel. Skupině zaštítěné Luďkem Sekyrou se s pomocí IPB a vlivných zastánců nakonec podařilo stavební firmu získat. Banka ale záhy z rozhodnutí tehdejšího premiéra Miloše Zemana a za doprovodu hlasitých protestů ODS spadla do nucené správy, což kvůli úvěrování plány skupiny zhatilo a na druhý pokus v bitvě zvítězila Skanska.
Sám Langer své angažmá při prodeji stavební společnosti nyní nepopřel. Svou aktivitu vysvětluje tak, že měl zájem na tom, aby český stavební gigant zůstal v českých rukou. O roli Mrázka a jich propojení s Luďkem Sekyrou podle svého tvrzení neměl ani tušení. "Nic jiného, než zájem o českou firmu v tom nebyl. Pan Sekyra tehdy využil toho, že se známe. A já jsem neudělal nic nestandardního, jen jsem se sešel s Liborem Procházkou z IPB," uvedl v rozhovoru pro Aktuálně.cz Langer.
Langer: Nic jsem si nevzal Ministr vnitra dnes tvrdí, že za své angažmá v případu žádné peníze nevzal. Na soudem povolených odposleších jsou nicméně zachyceny rozhovory Františka Mrázka, na nichž se se svými spolupracovníky baví o tom, že Langer dostane deset milionů. Na dalším záznamu zase řeší nákup nemovitosti určené pro Langera.

Jsem opravdu asi naivní.. Jak jsem tu již psal, nechtěl jsem se již zapojovat do diskuse této úrovně, která se tu dlouhodobě vede. Na můj příspěvek zareagoval smysluplně pouze F1, Foun a světe div se i Vámi tolik nenáviděný Klik. Proč sakra nepříjde i někdo další s něčím konkrétním, s nějakým návrhem, či nastíněním další možné cesty ? Nebo, že by příspěvky ode mne a od F1 byly natolik adresné, že se v nich jako v zrcadle většina zde anonymně diskutujících poznala ? Připadám si opravdu jako ve virtuálním světě. Vy si opravdu myslíte, že zde hesla typu " ožebračování policistů pokračuje, odcházím za xxx dní do civilu, články od paní Benešové, nebo od pana Štěpánka ", něco vyřeší ? Opravdu je tu ještě někdo tak naivní, že si myslí, že těmto lidem jde opravdu o nás, o to abychom se měli lépe, případně o nápravu pokřivených vztahů a vazeb v našem resortu ? Tito lidé zveřejňují svá populistická stanoviska v médiích a my jim sloužíme pouze jako nástroj pro jejich zviditelňování se. Nemá cenu si tu popisovat neustále dokola kolik policistů odchází, kdo je nahradí, jací nezkušení mladíci přijdou atd. To vůbec neřeší naší situaci. Zeptám se ještě jinak. Kolik z Vás bylo na fontáně, kolik z Vás přispělo na konto, kolik z Vás se vůbec pokusilo něčím konkrétním přispět ke zlepšení stávající situace ? Nechci zde moralizovat a už vůbec zde nechci vyzdvihovat svoje osobní zásluhy, že jsem svojí maličkostí alespoň trochou přispěl do mlýna tím, že jsem se výše uvedených akcí zúčastnil, že jsem se snažil rozšiřovat podpisové archy, a to i přesto že mám rodinu a že jsem potom měl problémy. Nestěžuji si. Pro zviditelnění sebe samotného zde ale nepíšu. Poučme se z chyb. Již při konání zmiňované akce na fontáně se z našeho oddělení zúčastnili 3, slovy TŘI lidé, z počtu cca 60 zaměstnaných policistů našeho oddělení. Nikdo si totiž nechtěl pálit prsty, ale všichni nám prý drželi palce. Jak šlechetné. No a jaký je výsledek ? Nepoučili jsme se. Více jak po roce od konání zmiňované fontány, všichni zase jen remcají mezi sebou a přitom si nechtějí uvědomit, že dopadli přesně jak pravil v jedné ze svých básní klasik Karel Kryl: " Už zase ryjeme držkou v bahně. " Za to si ale můžeme částečně sami. Přeji Všem hezký den.

For Civil
Nebude to tím, že v zahraničí je Policie vybavená na hledání kradených vozidel a u nás ne. Jestli jsi nepochopil tak nářek poldů na tomto fóru nebyl jenom o platech, ale také o vybavení. Až budu mít k dispozici vozidlo z rentgenem tak pro mě nebo kolegy nebude problém nalézt nějaké kradené vozidlo. Tak nekritizuj, když nic nevíš.

Na to co děláte berete až,až...........

http://www.nova.cz/tvarchiv/?238v=138908&238p=TNOVINY&238d=12.06 .2008&238o=

Bohužel jsem CIVILE nepochopil tuto kritiku. To je to samé jako kritizovat poldu co kontroluje vozidlo a po prohlédnutí dakladů s kotrolou VIN odjiždí vozidlo dále, ačkoliv je to původně odcizené vozidlo s přebouchaným VIN číslem, " postaveném " na dovezeném šrotovém vozidle - třeba ze SRN. Tam v té reportáži se snad hlavně hovořilo o různém podvádění - falšování, které se " zřejmě " na místě při kontrole asi nepozná. Víš co já jsem musel za svou " kariéru " již z kontrolovat původně odcizených vozidel, ale z " legalizovaných " na jiných " legálních " papírech. Kolik jich bylo nevím, ale jistě to již nějaké byly. A vinu na tom, že jsem to při běžné kontrole nerozpoznal - vůbec nemám. Bez konkrétního podezření se důsledná kontrola nad rámec obyčejné, běžné kontroly nekoná. Ale to by jsi mohl snad vědět při těch častých kritikách. Obdobné je to tedy asi i těch dopravců - když falšuješ a falšuješ dobře, tak to asi jde fungovat i s policií za zády.

For Civil
Nebude to tím, že v zahraničí je Policie vybavená na hledání kradených vozidel a u nás ne. Jestli jsi nepochopil tak nářek poldů na tomto fóru nebyl jenom o platech, ale také o vybavení. Až budu mít k dispozici vozidlo z rentgenem tak pro mě nebo kolegy nebude problém nalézt nějaké kradené vozidlo. Tak nekritizuj, když nic nevíš.

30.11.2007: Bankrot české policie
Autor: Marie Benešová
Přečteno 6851 krát
Pošli e-mailem
Když jsem si v tomto týdnu přečetla v tisku, že odcházející policisté dokonce prodávají na internetu svoji služební výstroj, včetně služebních odznaků a tento výprodej se stal masovým policejním jevem, napadlo mne jediné slovo - BANKROT !

Je to bohužel smutný jev současných předvánočních dnů, které s sebou přinášejí nejenom nákupy, radost a očekávání toho hezkého, ale také obrovské obavy té části Policie ČR, jenž ve velkém a se ztracenými iluzemi odchází, ale i té, která prozatím ještě zůstává. Všichni se však shodují na jedné otázce - co bude dál a kam až tato viditelná destrukce policie vůbec půjde?

Možná na uprázdněná místa dosednou čerstvě přijatí nováčci, ale kde vzít zkušené, pracně a draze vyškolené specialisty s praxí a tím správným čichem, který se trénuje léta ? Jak mohou vlastně ti zbylí a trochu zkušení policisté stihnout tak náročnou a čím dál víc složitou práci na rozkrývání kriminality všeho druhu ? A obavu mají nejen policisté, ale také veřejnost. Denně se ve večerních televizních zprávách totiž dozvídáme nejen na kterém frekventovaném místě se právě střílelo a koho čerstvě neznámí pachatelé právě popravili, ale také běží v přímém přenosu četné dopravní nehody s tragickými následky a všelijaké uliční výtržnické potyčky s účastí vyhlášeních tuzemských i zahraničních aktérů.

Méně se snad jen v současnosti informuje v oblasti hospodářské a finanční kriminality, což zcela jistě neznamená, že mávnutím čarovného proutku v ČR vymizela. Jen diskrétně ustupuje do pozadí v záplavě násilných činů všeho druhu a patrně není mnoho policistů po překotném, ale to více umíněném zrušení příslušných speciálních policejních útvarů, jež na tomto úseku zůstalo a má vůbec vytvořeny podmínky pro svoji práci.

Další otázka často kladená samotnými policisty zní: je to úmysl přímý, nebo důsledek fatální nekompetentnosti odpovědných osob? Jsou to otázky na tělo a určitě nepříjemné, protože přeloženy do češtiny vlastně znamenají - chce tady někdo schválně destruovat českou policii, a tím vyhovět mafiím všeho druhu, nebo je jen ve svém koncepčním počínání naprosto neznalý a neobratný ?

Ať je to tak, či onak, obojí je pro občany špatnou zprávou s nebezpečnou vizí. Naskýtá se totiž ruku v ruce s tím následná otázka, kdo je vlastně bude kvalifikovaně chránit před nápory kriminality v blízké i vzdálenější budoucnosti? A ta jistě zaútočí a bude o to záludnější a obludnější, neboť její představitelé tentokráte nastoupí ve stejnokroji policistů a s nefalšovanými policejními odznaky, zakoupenými ve výprodeji na internetu. Kdo z Policie ČR bude mít dostatek znalostí, zkušeností, odvahy a cti tento nápor zastavit a nasadit třeba i svůj život ? Kde vezmou ti policisté, kteří zůstali, motivaci ke své těžké a nebezpečné práci, když zejména vzácný a tolik citlivý artikl zvaný motivace je u Policie ČR v současnosti hlavním nedostatkovým zbožím…

Přemýšlí o tom někdo z jejích vedoucích činitelů, když chystá nová, leč byrokratická opatření, svazující především samostatné myšlení policistů? Dělají tyto problémy starost ministru vnitra ČR? Patrně nikdo z vedoucích představitelů si hlavu příliš neláme, a tak jsme svědky jevu, který jsem nazvala bankrotem české policie. A obávám se, že takových bankrotů i v ostatních státních orgánech bude přibývat.

Oni neodchází jenom řadoví policisté, ale už i mladí vedoucí funkcionáři, kteří toho majíé plné zuby.

http://blog.aktualne.centrum.cz/utf/blogy/marie-benesova.php?ite mid=2136

Poznámka: Předpověď se vyplnila

Je mi líto všech nových"ještě hloupých" policistů, kteří jsou tak naivní.

nedělej tady machra,taky jsi kdysi náborářům skočil na špek

Hovado s kuním ksichtem a bez charakteru. Doufám, že budeš spravedlivě potrestán a to i s tím tvým spolkem arogantních nenažranců. Jsem mnohem mladší, takže Vám budu chodit pravidelně močit a kakat na hrob. S pozdravem Todor.

Já jsem i ve čtvrtý třídě spokojenej. Sloužím už skoro tři roky a proti tomu co jsem měl u nás v papírnách je to dost dobrý.

Cítit se jako " král ", je výsadou prvních let u Policie ČR a žádný jiný komentář to nepotřebuje. Poznání " moudra " se dostavuje až při letitém rozpoznání " nepoznaného " -zákonitě se dostaví.

Stanovisko F1 mohu jen potvrdit, a s několika vykřičníky!!!!!! Když je člověk mladý, moc nehledí do budoucnosti, je pro něho prioritní momentální stav (vzpomínám na vlastní zkušenosti). S přibývajícími léty člověk přehodnotí priority a ejhle, změní v mnoha pohledech názor na věc. Nenadarmo se říká, že člověk zmoudří až s přibývajícími léty.
Mazáku, za pár let změníš pohled na věc! Tipuji, že to bude možná už se zavedením Eura (měny) v naší zemi České. Nechci sem tahat politiku, jen si to pamatuj! Přeji Ti tu spokojenost dlouhou, ale jsem si jistý, že změníš názor!!!

A když už jsem nakousnul to Euro, tak nadnesu malou otázku. Pánové a dámy, kolegové a kolegyně, řadoví policisté (dělníci ulice), jak se Vám bude líbit, když po zavedení Eura dostanete na konto výplatu 700 až 800 Euro měsíčně? Předpokládám, že koruna už o moc procent neposílí, spíše může být ještě hůř, čili ve výsledku méně Eur, než jsem výše psal.

Já dostanu 2000 Euro měsíčně, když to nepůjde dál stejně, jinak tipuji tak 3000.

Ještě takové jiné přirovnání proč to vypadá někdy u Policie ČR, jako na zámku ( dle hodnocení někoho jiného ) :

Při jízdě v rychlém autě bude člověk také " opojen " při sešlápnutí plynu, který provede prudké zrychlení - až překvapivé. Kór v mladém věku bude člověk " opojen " z těchto chvil v takovém autě, kdy v takovém věku jsou hodnotícími kritériemi především - točivý moment, maximální rychlost, zvuk motoru. Teprve později se dostaví hodnocení i jiných věcí ( většinou těch podstatných ) - spotřeba, výše pojistky, cena oprav...... ( pokud není milionář ).

Takže takovéto hodnocení je od poldy, který slouží pár let a některé věci není schopen posoudit očima první linie. První rok trávil na škole = pohoda. Další rok trávil při rozkoukávání někde na základním útvaru, další rok řeší čísla jednací, přestupky a jak to bývá na většině útvarů - složitější věci nezpracovává - tedy pohoda a veze se v závěsu těch co napravují špatně vyslechlé věci a máčí si čumák v problémech atd. Tohle postavení si ale projde každý polda a sám si to po letech přizná, že byl elévem, zkušeností pramálo, znalost pachatelů nicotná, při výslechu protřelých pachatelů nezkušenost vedení výslechu a pod. Já jsem tím prošel, každý tím prošel ( elévovstvím ). Kdyby se mě zeptal někdo při 5-6 odsloužených létech, jak to vidím, tak bych mu dle našeho oddělení řekl - administrativní práce hodně, ale jinak snesitelné, nepravidelná procházka po městě ve funkci územáka, žádné trestní spisy, jen přestupečky, často i doslova ptákoviny, veškeré věci, o kterých jsem neměl vůbec v té době jasno, řešili ti zkušení, kteří z toho měli taky dost často nafouklou hlavu ( pytel od banánů ), ale vždy mě hřál pocit, že si s tím naštěstí já nemusím dělat hlavu a čeká mě procházka, jako územáka.
Dále jsou zde lidi na hlídkových, kteří chodí domů s čistou hlavou a tito jsou také relativně spokojení co se týká " policejní zátěže " - občas úřední záznam při zadržení neřidiče nebo pachatele, papírování minimální, odchody důmů většinou včasné - peníze ale menší. Takže tito poldové říkám - relativně " vidí svět jinak ". Některé fary u policie - tam nevědí ani co se děje a co jinak poldové ve městech za směnu " všechno za šichtu řeší ". U nás při krátkém pobytu farních poldů, nemohli vyjít z úžasu, co se všechno za směnu řeší, těch telefonátů, těch oznamovatelů, ten shon a šrumec pospíchání, výjezdů tam a zas jinam, doslova páté přes deváté...... Když odcházeli farní poldové, tak to bylo za doprovodu jejich slov v tom stylu, jak v tom můžeme sloužit a " žít ", že by to nedělali ani hodinu. Inu zvyklí na jiné směny, budiž jim přáno.
Sami školáci, když hodnotí dvě takováto rozdílná oddělení, to berou jako popravu, když jdou na to naše oddělení, protože u nás musejí alespoň něco málo dělat, ale, když přijdou na faru, tak se musí nejdříve přepnout na nižší otáčky, v klidu se usadit, uklidnit, vypít čaj a ......... čekat na zvonek konce směny. Farní mě asi budou napadat ( jen konstatuji stav oproti stavu na zatížených odděleních), ale tak to je a já vím, že ten styl si nenadělili, ale tak to je.
Takže i na takovém oddělení bude své přebývání hodnotit polda jinak - tedy tak, jak například uvádí : "Mazák"
Ale tohle je v policii všeobecně známé, nezažil jsem, že by k nám přišel někdo z ciziny, z dopravky - opravdu ani jeden člověk. K nám odejít, to je každopádně do horšího (ne třebas peněžně), ale celkovým psychickým zatížením a tou všehochutí řešených věcí. Co si pamatuji. Tak do nás požaduje něco SKPV, od nás něco požaduje dopravka, od nás požadovala cizina ( kdysi mapování cizinců ). Tak to je a kdo si myslí, že je to jinak může o tom přesvědčovat, ale marně.
P.S. Mazák asi nepochopí.

Pro F1
Zapomněl jsi napsat okřídlenou větu kolegů z hlídkový a ciziny, že jim ty větší prachy co by měli na obvodě za tu pakárnu nestojí.

JESTLI REFORMA POLICIE SPOČÍVÁ V PROPADÁNÍ PLATŮ POLICISTŮ A ROZHÁZENÝCH STOVEK MILIONŮ ZA NEEKONOMICKY PROHÝŘENÉ PENÍZE ZA VÝBĚROVÁ ŘÍZENÍ A NÁKUP PŘEDRAŽENÉ TECHNIKY, TAK TO BOŽE OCHRAŇUJ NÁS.

Naše práce není vůbec náročná, akorát že ty nemoci se v člověku střádají a důchodu si dlouholetý policista nikdy moc neužije. Nejhorší je sloužit pod modrým Ivanem, který blekotá o průměrných platech a prohýřil v recepcích a výběrových řízení na techniku stamiliony.