Kdo je statutárním orgánem
Nejprve si vysvětlíme pojem statutární orgán. Obchodní zákoník stanoví, že právnická osoba jedná prostřednictvím statutárního orgánu, obecné vymezení pojmu však neupravuje. Toto vymezení nalezneme v ustanovení občanského zákoníku, které pojednává o statutárním orgánu jako o tom, kdo je oprávněn činit právní úkony právnické osoby neomezeně ve všech věcech na základě smlouvy o zřízení právnické osoby, zakládací listiny nebo zákona. Omezit jednatelské oprávnění lze, ale jen v rámci vnitřního uspořádání právnické osoby, vůči třetím osobám je takovéto omezení neúčinné. Ustanovení Obchodního zákoníku pak pro jednotlivé obchodní společnosti a družstvo upravují a určují konkrétní statutární orgán.(viz níže), od těchto ustanovení se nelze nijak odchýlit, pokud to konkrétní ustanovení výslovně neumožňuje.

Právnická osoba si může stanovit, zda budou členové jejího statutárního orgánu jednat samostatně nebo společně (s tím je také spojená odpovědnost – kolektivní či individuální).

Statutární orgán právnické osoby je oprávněn za ní jednat bez ohledu na to, zda je již zapsán v obchodním rejstříku. V praxi je však dobré v tomto případě od statutárního zástupce vyžadovat důkaz jeho jednatelského oprávnění (usnesení orgánu oprávněného ke zvolení statutárního orgánu).

Vztah mezi společností a statutárním orgánem se řídí ustanoveními o mandátní smlouvě (důležité je zejména přiměřené použití ustanoveních o povinnostech mandatáře a jeho odpovědnosti), pokud není vztah upraven zvláštní smlouvou – smlouvou o výkonu funkce, která musí mít písemnou formu a musí být schválena valnou hromadou nebo písemně všemi společníky ručícími za závazky společnosti neomezeně.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností není v žádném případě pracovněprávní, není přípustné, aby v pracovněprávním vztahu vykonával činnost, která jinak patří pod obchodní vedení společnosti. V případě, že statutární orgán vykonává některou z vedoucích funkcí ve společnosti na základě pracovněprávního vztahu, měli by vnitřní předpisy společnosti přesně vymezit, jaké činnosti spadají pod obchodní vedení společnosti a jaké pod výkon pracovněprávního vztahu. Závazek z výkonu funkce statutárního orgánu je osobní povahy, v této souvislosti tedy není možné nechat se někým zastoupit…

Stručné shrnutí základním znaků mandátní smlouvy, zejména pak práv a povinností mandanta a mandatáře:
Mandátní smlouvou se zavazuje mandatář, že pro mandanta na jeho účet zařídí za úplatu určitou obchodní záležitost uskutečněním právních úkonů jménem mandanta nebo uskutečněním jiné činnosti, a mandant se zavazuje zaplatit mu za to úplatu. Forma této smlouvy není předepsána, z hlediska právní jistoty je ale lepší uzavřít smlouvu v písemné formě.

Náležitosti mandátní smlouvy jsou:

označení stran
úprava obchodní záležitosti = právní úkony / jménem mandanta; písemná plná moc, jinak by byl mandatář zavázán sám; faktické úkony
úplatnost – nárok na úplatu má mandatář v okamžiku, kdy mandatář řádně vykoná činnost bez ohledu na to, jestli činnost přinesla nebo nepřinesla výsledek
v případě, že není odměna smluvena – odměna obvyklá v době uzavření smlouvy za podobnou činnost + eventuelně náhrada nákladů
Povinnosti mandatáře:

Postupovat při zařizování záležitosti s odbornou péčí. Předpokládá se kvalifikace mandatáře (neodborný výkon je porušením povinnosti mandatáře, i kdyby byl subjektivně maximálním výkonem).
Činnost, k níž se mandatář zavázal, je povinen uskutečňovat podle pokynů mandanta a v souladu s jeho zájmy, které mandatář zná nebo musí znát. Mandatář je povinen oznámit mandantovi všechny okolnosti, které zjistil při zařizování záležitosti a jež mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta.
Od pokynů mandanta se může mandatář odchýlit, jen je-li to naléhavé nezbytné v zájmu mandanta a mandatář nemůže včas obdržet jeho souhlas. Ani v těchto případech se však mandatář nesmí od pokynů odchýlit, jestliže je to zakázáno smlouvou nebo mandantem.
Zařizovat záležitost osobně, jen jestliže to stanoví smlouva. Poruší-li tuto povinnost, odpovídá za škodu tím způsobenou mandantovi. Mandant je povinen předat včas mandatáři věci a informace, jež jsou nutné k zařízení záležitosti, pokud z jejich povahy nevyplývá, že je má obstarat mandatář.
Informační povinnost mandatáře (informovat o skutečnostech, které mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta bez odkladu).
Předávat bez zbytečného odkladu mandantovi věci, které za něho převzal při vyřizování záležitosti.
Mandatář odpovídá za škodu na věcech převzatých od mandanta k zařízení záležitosti a na věcech převzatých při jejím zařizování od třetích osob, ledaže tuto škodu nemohl odvrátit ani při vynaložení odborné péče. Tyto věci je mandatář povinen dát včas pojistit, jen když to stanoví smlouva nebo když jej mandant o to požádá, a to na účet mandanta.
Povinnosti mandanta:

Předat mandatáři včas věci nutné k zařízení záležitosti.
Předat mandatáři včas informace nutné k zařízení záležitosti.
Vyžaduje-li zařízení záležitosti uskutečnění právních úkonů jménem mandanta, je mandant povinen vystavit včas mandatáři písemně potřebnou plnou moc.
Není-li výše úplaty ve smlouvě stanovena, je mandant povinen zaplatit mandatáři úplatu, která je obvyklá v době uzavření smlouvy za činnost obdobnou činnosti, kterou mandatář uskutečnil při zařízení záležitosti.
Mandant je povinen uhradit mandatáři náklady, které mandatář nutně nebo účelně vynaložil při plnění svého závazku, ledaže z jejich povahy vyplývá, že jsou již zahrnuty v úplatě.
Zánik závazku plynoucího z mandátní smlouvy:

dohodou
závazek mandatáře zaniká jeho smrtí, je-li fyzickou osobou, nebo jeho zánikem, je-li právnickou osobou.
výpověď:
Mandatář může smlouvu vypovědět s účinností ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena mandantovi, nevyplývá-li z výpovědi doba pozdější.
Mandant může smlouvu kdykoli částečně nebo v celém rozsahu vypovědět. Od účinnosti výpovědi je mandatář povinen nepokračovat v činnosti, na kterou se výpověď vztahuje. Je však povinen mandanta upozornit na opatření potřebná k tomu, aby se zabránilo vzniku škody bezprostředně hrozící mandantovi nedokončením činnosti související se zařizováním záležitosti.
Zánik funkce statutárního orgánu
Funkce statutárního orgánu zaniká jeho odstoupením či odvoláním. Odstoupení z funkce musí statutární zástupce oznámit orgánu, který ho zvolil nebo jmenoval, nebo jehož je členem. Odstoupení je pak účinné jeho projednáním takovým orgánem na nejbližším možném zasedání poté, co se o odstoupení dozvěděl. Jestliže statutární orgán oznámí své odstoupení na zasedání příslušného orgánu, končí výkon funkce uplynutím dvou měsíců od zasedání nebo jiným dnem orgánem určeným.

zpět na začátek

Právní úprava statutárního orgánu jednotlivých společností, jeho povinností vůči společnosti
Veřejná obchodní společnost (dále jen v.o.s.)
Statutárním orgánem v.o.s. jsou všichni společníci. Společníci ručí za závazky společnosti veškerým svým majetkem společně a nerozdílně. Společenská smlouva může stanovit, že statutárním orgánem v.o.s. jsou jen někteří z nich nebo jeden společník, že jedná každý z nich společně s ostatními nebo samostatně.

Pokud společník ze své funkce odstoupí, je povinen vykonat všechna opatření, která nesnesou odkladu a musí zajistit doručení odstoupení společnosti i všem ostatním společníkům. Jeho funkce pak zaniká uplynutím jednoho měsíce a v případě, že byl jediným statutárním orgánem ve společnosti, stávají se statutárním orgánem všichni ostatní společníci. Zákon bohužel neřeší, zda společník, který již dříve funkci vypověděl, ji vykonává po výpovědi dalšího společníka znovu.

Společník je povinen plnit své povinnosti s péčí řádného hospodáře. Bez svolení ostatních společníků nesmí společník podnikat v předmětu podnikání společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného. Nemůže být ani statutárním nebo jiným orgánem nebo členem orgánu společnosti s obdobným předmětem podnikání, pokud společenská smlouva neupravuje tento zákaz konkurence jinak.

Komanditní společnost (dále jen k.s.)
Statutárním orgánem k.s. jsou komplementáři, kteří za společnost jednají samostatně, pokud společenská smlouva nestanoví něco jiného. Komplementáři ručí za závazky společnosti celým svým majetkem.

Společnost s ručením omezeným (dále jen s.r.o.)
Statutárním orgánem s.r.o. je jeden nebo více jednatelů, každý z nich má právo jednat za společnost samostatně, nestanoví-li společenská smlouva nebo stanovy něco jiného. Společenská smlouva, stanovy nebo valná hromada mohou jednatelovo oprávnění omezit, ve vztahu k třetím osobám to však nemá žádný vliv. Pokud jednatel takovéto omezení poruší, právní úkon je platný a jednatel bude za porušení odpovídat jako při porušení povinností z mandátní smlouvy (viz výše).

Jednatelem může být pouze fyzická osoba. Jak již bylo výše řečeno, jednatelem může být i zaměstnanec společnosti, ale pouze za podmínky, že s ním společnost uzavřela pracovní smlouvu na jiný druh práce než na výkon funkce jednatele.

Jednatel vedle toho, že jedná jménem společnosti (ve vztahu k třetím osobám) také rozhoduje o obchodním vedení společnosti. Pod obchodním vedením rozumíme řízení společnosti, organizování a řízení její podnikatelské činnosti, podnikatelských záměrů. Je to společenská smlouva (popř. stanovy), co by měla vymezit konkrétní práva a povinnosti při obchodním vedení společnosti.

Jednatel má dále povinnost zajistit řádné vedení předepsané evidence a účetnictví (jsou za něj společnosti odpovědní), vést seznam společníků (přezkoumávat, zda nenastaly podmínky pro provedení změny v seznamu společníků, pokud ano, uložit provedení změny) a informovat společníky o záležitostech společnosti. Jednatel se odpovědnosti za škodu, za případné porušení této povinnosti zprostí tím, že prokáže zajištění vedení předepsané evidence a účetnictví v potřebném rozsahu kvalifikovanou osobou, které vytvořil pro výkon funkce potřebné podmínky (součinnost atd.). Za takovou škodu pak zodpovídají právě ty osoby, které se při vedení účetnictví pochybení dopustily.

Další závažnou povinnost jednatelů (obecně statutárního orgánu společnosti) stanoví § 3 zákona o konkurzu a vyrovnání, a to povinnost podat návrh na prohlášení konkurzu (u společnosti, která je v úpadku, tj. splatné závazky jsou vyšší než majetek společnosti nebo u předlužené společnosti v likvidaci). Poruší-li jednatel-é tuto povinnost, odpovídá všem věřitelům společnosti společně a nerozdílně s ostatními jednateli za škodu, která jim nesplněním této povinnosti vznikne. Odpovědnosti za škodu se může jednatel zprostit prokázáním toho, že škodu nezavinil. Po prohlášení konkurzu je jednatel do 30 dnů povinen odevzdat správci konkurzní podstaty seznam majetku a závazků společnosti (seznam dlužníků a věřitelů společnosti).

Od 1. ledna 2008 nabývá účinnosti nový zákon o úpadku a způsobech jeho řešení („insolvenční zákon“). Podle jeho ustanovení § 98 odst. 2 je statutární orgán společnosti povinen podat tzv.insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku. Tuto povinnost má i tehdy, byl-li pravomocně zastaven výkon rozhodnutí prodejem jeho podniku nebo exekuce podle občanského soudního řádu proto, že cena majetku náležejícího k podniku nepřevyšuje výši závazků náležejících k podniku; to neplatí, má-li dlužník ještě jiný podnik. Podle §210 insolvenčního zákona je statutární orgán povinen poskytnout insolvenčnímu správci nebo předběžnému správci při zjišťování majetkové podstaty všestrannou součinnost, zejména dbát pokynů insolvenčního správce nebo předběžného správce.

Nesplnění výše uvedené povinnosti pro jednatele může znamenat, že se dopustil trestného činu „porušení povinnosti v insolvenčním řízení“ a hrozí mu trest odnětí svobody na šest měsíců až tři roky, v lepším případě zákaz činnosti či peněžitý trest.

Jednatel musí jednat s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech společnosti, pokud by došlo k jejich prozrazení, odpovídal by společnosti za škodu tím způsobenou. Jednatel nese důkazní břemeno v případném sporu o tom, zda jednal při vyřizování záležitostí společnosti s péčí řádného hospodáře.

Jednatelé, kteří společnosti způsobili škodu porušením svých právních povinností, za ní odpovídají společně a nerozdílně. Smlouva mezi jednatelem a společností nebo stanovy, které by odpovědnost jednatele vylučovaly nebo snižovaly, by byly neplatné.

Jednatelé také ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný jednatel škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti (pro platební neschopnost nebo pro zastavení plateb). Rozsah ručení je omezen rozsahem povinností jednatelů k náhradě škody.

Zákaz konkurence
Pro jednatele (a stejně tak pro statutární orgány jiných forem společností) platí zákaz konkurence. Znamená to, že pokud společenská smlouva nebo stanovy neurčují nějaká další omezení, jednatelé nesmí podnikat v oboru stejném nebo obdobném jako je podnikání společnosti ani vstupovat s takovou společností, která podniká ve stejném nebo obdobném oboru do obchodních vztahů.

Jednatelé nesmí ani zprostředkovávat nebo obstarávat pro jiné osoby obchody společnosti (nemožnost uzavření smlouvy mandátní, komisionářské a ostatních smluv obstaravatelského typu). Nesmí být společníkem v.o.s nebo komplementářem k.s., a nesmí také konkurovat společnosti, ve které je jednatelem prostřednictvím ovládané osoby (společnost, na jejímž řízení nebo provozování má rozhodující vliv jiná osoba-mateřská společnost). Rozsah zákazu konkurence stanovený zákonem nelze společenskou smlouvou ani stanovami zúžit.

Jednatelé nesmí vykonávat činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního nebo jiného orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo obdobným předmětem podnikání.

Poruší-li obecně osoba-statutární orgán společnosti zákaz konkurence, má od ní společnost právo požadovat, aby jí vydala prospěch z obchodu, při kterém porušila zákaz konkurence anebo aby na společnost převedla tomu odpovídající práva. Společnost tak musí učinit do tří měsíců ode dne, kdy se o této skutečnosti dozvěděla, nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy byl osobou zákaz konkurence porušen.

Odpovědnost za škodu vzniklou porušením zákazu konkurence se řídí základními ustanoveními o odpovědnosti podle obchodního zákoníku (viz níže).

Porušení zákazu konkurence může být taktéž skutkovou podstatou trestného činu – zneužívání informací v obchodním styku. Dopustí se ho ten, kdo se jako pracovník, člen orgánu, společník nebo účastník na podnikání dvou nebo více podniků se stejným nebo obdobným předmětem podnikání v úmyslu opatřit sobě nebo jinému výhodu nebo prospěch uzavře nebo dá popud k uzavření smlouvy na úkor jedné nebo více z nich. Od výše takto získané částky se pak odvíjí výše trestu. Nejvyšší možný trest je až 12 let odnětí svobody (za získaný prospěch 5 miliónů a více).

Akciová společnost (dále jen „a.s.“)
Statutárním orgánem a.s. je představenstvo, které rozhoduje o záležitostech společnosti, pokud nejsou některé z nich svěřeny do působnosti valné hromady nebo dozorčí rady. Za společnost jedná každý člen představenstva samostatně, nestanoví-li stanovy něco jiného. Stanovy společnosti, rozhodnutí valné hromady nebo dozorčí rady mohou omezit právo představenstva jednat jménem společnosti, avšak tato omezení nejsou účinná vůči třetím osobám. Stanovy mohou například stanovit, že jsou k jednání za společnost oprávněni nejméně dva členové představenstva a že jedním z těchto členů musí být předseda nebo místopředseda.

V akciových společnostech je obvyklé, že představenstvo přenese část výkonu své působnosti na ředitele nebo jiného zaměstnance společnosti. Takový zaměstnanec se nestává statutárním orgánem, jedná za společnost pouze jako její zástupce.

Představenstvo a.s. zabezpečuje obchodní vedení společnosti a řádné vedení účetnictví – předkládá valné hromadě ke schválení účetní závěrku. Představenstvo také svolává valnou hromadu bez zbytečného odkladu v případě, že se dozví o celkové ztrátě společnosti takové výše, že při jejím uhrazení z možných zdrojů společnosti by neuhrazená ztráta dosáhla poloviny základního kapitálu.

Představenstvo se řídí zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou, jejich porušení nemá vliv na jednání se třetími osobami. Členové představenstva jsou povinni vykonávat svou funkci s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení by mohlo společnosti způsobit škodu (člen nese o tom důkazní břemeno v případě sporu, zdali tak opravdu jednal). Při rozhodování v představenstvu by měl každý člen protěžovat zájmy společnosti nad zájmy akcionáře.

Při způsobení škody členy představenstva platí, že za ni odpovídají společně a nerozdílně. Členové představenstva ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný člen představenstva škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti. Smlouva nebo ustanovení stanov, které zbavují členy představenstva odpovědnosti, jsou neplatné. Členové představenstva odpovídají za škodu, kterou způsobili společnosti plněním pokynu valné hromady, který je v rozporu s právním řádem.

Družstvo
Statutárním orgánem družstva je stejně jako u a.s. představenstvo, které jedná jménem družstva v jeho záležitostech navenek, řídí činnost družstva a rozhoduje o všech záležitostech, které nejsou vyhrazeny jinému orgánu. Plní usnesení členské schůze družstva a odpovídá jí za svou činnost.

Nejdůležitější povinnosti statutárního orgánu obecně
Dodržovat právní povinnosti stanovené obchodním zákoníkem, zákon č. 513/1991Sb. v platném znění (vykonávat svojí funkci s péčí řádného hospodáře = péče, s jakou by hospodář, který je vybaven potřebnými znalostmi a dovednostmi a chová se odpovědně a svědomitě, pečoval o svůj majetek, dodržovat zákaz konkurence, mlčenlivost apod., viz výše).
Dodržovat právní povinnosti stanovené zákonem o účetnictví, zákon č. 563/1991 Sb. v platném znění.
Dodržovat právní povinnosti stanovené insolvenčním zákonem, zákon č.182/2006 Sb. v platném znění
Dodržovat pokyny stanovené valnou hromadou či společníky, pokud nejsou v rozporu s právními předpisy.
zpět na začátek

Odpovědnost statutárního orgánu
Nejprve k pojmu odpovědnosti – jde o soukromoprávní vztah mezi dvěma subjekty, ve kterém na straně jednoho je povinnost plnit v důsledku porušení právní povinnosti a na straně druhého subjektu právo dostat odškodnění od prvního subjektu. Odpovědnost tedy vzniká v důsledku porušení právních povinností daných smlouvou, právními předpisy, vyplývajících z výkonu určité funkce.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností je vztahem obchodně-právním. Odpovědnost za způsobené škody se tedy bude řídit obchodním zákoníkem.

Odpovědnost za škodu podle obchodního zákoníku
Předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu obecně:

porušení právní povinnosti (ze smlouvy, ze zákona) osobou odpovědnou za škodu
vznik škody na straně poškozeného
příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem škody
neexistence okolnosti vylučující odpovědnost
Kdo poruší svou povinnost ze závazkového vztahu, je povinen nahradit škodu tím způsobenou druhé straně, ledaže prokáže, že porušení bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Škodou rozumíme majetkovou újmu vyjádřitelnou v penězích a nahraditelnou v penězích nebo v naturáliích

Nestanoví-li tento zákon jinak, nahrazuje se skutečná škoda a ušlý zisk. Nenahrazuje se škoda, jež převyšuje škodu, kterou v době vzniku závazkového vztahu povinná strana jako možný důsledek porušení své povinnosti předvídala nebo kterou bylo možno předvídat s přihlédnutím ke skutečnostem, jež v uvedené době povinná strana znala nebo měla znát při obvyklé péči.

Podle obchodního zákoníku se obecně uplatňuje odpovědnost objektivní, tj. odpovědnost za výsledek, odpovědnost bez zřetele na zavinění Této odpovědnosti se lze zprostit prokázáním toho, že porušení povinností bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Důkazní břemeno nese strana, která škodu způsobila.

Za okolnosti vylučující odpovědnost se považuje překážka, jež nastala nezávisle na vůli povinné strany a brání jí ve splnění její povinnosti, jestliže nelze předpokládat, že by povinná strana tuto překážku, její následky odvrátila nebo překonala, a že by v době vzniku závazku tuto překážku předpovídala. V případě, že škodu způsobila třetí osoba, musí být okolnosti vylučující odpovědnost prokázány u povinné strany a u třetí osoby.

Případy, kdy nevzniká odpovědnost:

nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno jednáním poškozené strany
nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno nedostatkem součinnosti, ke které byla poškozená strana povinna
část škody byla způsobena nesplněním povinnosti poškozené strany stanovené v zákoně za účelem předcházení vzniku škody
škoda byla způsobena tím, že poškozená strana nesplnila povinnost odvracet hrozící škodu
škoda byla způsobena – odstoupila-li poškozená strana při porušení smluvní povinnosti druhé strany od smlouvy, nemá nárok na náhradu škody, která vznikla tím, že nevyužila včas možnosti uzavřít náhradní smlouvu k účelu, k němuž měla sloužit smlouva, od které poškozená strana odstoupila.
Náhrada škody
Nahrazuje se veškerá škoda s výjimkou nepředvídatelné škody (škoda, která převyšuje škodu, která v době vzniku závazkového vztahu povinná strana předvídala nebo mohla předvídat). Rozlišujeme škodu smluvní a škodu deliktní.

U škody smluvní je rozsah škody poškozená strana povinna prokázat. Škoda se nahrazuje v penězích. Jestliže však o to oprávněná strana požádá, a je-li to možné a obvyklé, nahrazuje se škoda uvedením v předešlý stav.

Nároku na náhradu škody se nelze vzdát před porušením povinnosti, z něhož může škoda vzniknout. Lze se vzdát nároku na náhradu škody po porušení povinnosti, ze které škoda vznikla, i kdyby nebyl jistý její rozsah nebo její výše.

Náhradu škody nemůže soud snížit.

Ochrana společníků
Každý společník společnosti má právo podat jménem společnosti proti jednateli, který společnosti způsobil nějakou škodu a odpovídá za ní, žalobu o náhradu škody u příslušného krajského soudu.

Odpovědnost za škodu podle Zákoníku práce
Vzhledem k tomu, že není vyloučeno, aby statutární orgán společnosti byl současně zaměstnancem, často např. ve funkci ředitele, bude jeho vztah a taktéž je odpovědnost za škodu ke společnosti v tomto případě řídit ustanoveními Zákoníku práce. Od 1. 1. 2007 je v účinnosti nový zákoník práce, zákon č.: 262/2006 Sb.

Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli zásadně za škodu, kterou způsobil zaviněným porušením povinnosti při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Na rozdíl tedy od odpovědnosti dle obchodního zákoníku se vyžaduje prokázání zavinění zaměstnance, které prokazuje zaměstnavatel. Byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, odpovědnost zaměstnance se tím poměrně omezí.

Druhy odpovědnosti zaměstnance za škodu
Obecná odpovědnost:
Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

Předpoklady této odpovědnosti jsou:

vznik škody na straně zaměstnavatele
porušení právních povinností ze strany zaměstnance (i úmyslné jednaní proti dobrým mravům)
příčinná souvislost mezi vznikem škody a porušením právní povinnosti
zavinění zaměstnance (úmysl – přímý, nepřímý, nedbalost – vědomá, nevědomá)
Odpovídá-li několik zaměstnanců dohromady, tak si každý hradí poměrnou část škody podle míry svého zavinění, tj. jedná se o dělenou odpovědnost, nikoli solidární. Zaměstnanci neodpovídají za škodu vyplývající z hospodářského rizika (ztráty vzniklé nepatrným přehlédnutím či nepozorností, škody způsobené při zkušební výrobě).

Výše náhrady škody způsobené z nedbalosti je omezena – max. do výše 4,5x průměrného výdělku zaměstnance. Omezení neplatí u škody způsobené v opilosti, požitím návykových látek, v těchto případech hradí zaměstnanec skutečnou škodu.

Je-li škoda zaměstnancem způsobena úmyslně, může zaměstnavatel požadovat i náhradu jiné škody (ušlého zisku)

Odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvracení škody:
Na zaměstnanci, který vědomě neupozornil na hrozící škodu ani nezakročil proti (tj. nesplnil prevenční povinnost), ačkoliv by tím bylo zabráněno bezprostřednímu vzniku škody, může zaměstnavatel požadovat, aby přispěl k úhradě – max. 3x průměrného měsíčního výdělku zaměstnance (v rozsahu přiměřeném okolnostem případu).

Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat:
Převzal-li na základě dohody o hmotné odpovědnosti zaměstnanec hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu, odpovídá za vzniklý schodek

Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů:
Předpoklady vzniku odpovědnosti jsou vznik škody – ztráta svěřených předmětů, písemné potvrzení o převzetí svěřeného předmětu a zavinění zaměstnance – presumováno (může se zprostit (zcela/zčásti), jestliže prokáže, že ztráta vznikla bez jeho zavinění). Zaměstnanec je povinen nahradit škodu v plné výši.

Z důvodu zvláštního zřetele hodných může soud vždy náhradu škody přiměřeně snížit.

zpět na začátek

Trestní odpovědnost
České trestní právo neupravuje trestní odpovědnost právnických osob za trestné činy. Praxe našich soudů však dospěla k názoru, že pokud je skutková podstata trestného činu naplněna jednáním kolektivního orgánu společnosti, jsou za tento trestný čin odpovědni jednotlivé fyzické osoby, které se svým jednání podílely na rozhodnutí společnosti, které skutkovou podstatu trestného činu naplnilo. Jde především o statutární orgán společnosti, který se bude z trestného činu zodpovídat.

U obchodních společností půjde především o ekonomické trestné činy, které k trestnosti vyžadují úmysl pachatele – statutárního orgánu ke spáchání trestného činu, což bývá značně problematické a trestné činy samotných právnických osob tak zůstávají nepotrestány.

Pojištění odpovědnosti statutárního orgánu
Jak jsme o tom pojednali už výše, zákonem stanovená osobní odpovědnost je jedním z nejzávažnějších rizik, jimž jsou vystaveni vrcholoví manažeři vykonávající funkce v orgánech společností. Členové představenstva a dozorčí rady akciové společnosti, stejně jako jednatelé společnosti s ručením omezeným, odpovídají celým svým majetkem za škodu, kterou společnosti způsobí porušením svých zákonných nebo smluvně převzatých povinností. Smlouva mezi společností a členem jejího orgánu, která by tuto odpovědnost omezovala nebo vylučovala, je ze zákona neplatná.

Jediným skutečně účinným prostředkem, jímž lze zmíněná rizika minimalizovat, a chránit tak společnost a její management, je pojištění odpovědnosti členů orgánů společností, ve světě běžně známé jako D&O pojištění. V zahraničí (zejména ve Spojených státech amerických a zemích západní Evropy) má tento produkt více než padesátiletou tradici a je využíván naprostou většinou významnějších společností.

Toto dobrovolné pojištění odpovědnosti statutárního orgánu za vzniklou škodu je možné si v ČR sjednat u řady pojišťoven. Pojištěný má tak na základě pojistné smlouvy právo na to, aby za něho pojišťovna podle sjednaných pojistných podmínek nahradila škodu, která musí být vyčíslitelná v penězích.

Vážení policisté Vás zákon a Vaše platy, musím přiznat, není nic víc než snaha ušetřit co nejvíce prostředků pro státní pokladnu. Budu Vaše příjmi škrtit tak dlouho, dokud ekonomika české splečnosti nebude vzkvétat. A protože já ani další mí kolegové nejsme dosud miliardáři, v růžové světle nevidím Vaše příjmy asni za deset let. Cílem je snížit Vaši reálnou mzdu. Být policistou je v prvé řadě o tom, být společnosti prospěšný a peníze jsou až na posledním místě. Kdo uvažuje jinak, není hoden býti policistou.

jste naprosto neschopní

Proto všichni utíkají a kdo neutíká tak se pomalu připravuje!

Vážený pane minstře fin plně s Vámi souhlasím v prvé řadě o tom, být společnosti a policii prospěšný a peníze jsou až na posledním místě. Kdo uvažuje jinak, není hoden býti ministrem fin.

KDY SKONČÍ OBLBOVÁNÍ TÉTO OZBROJENÉ SLOŽKY A SNIŽOVÁNÍ PLATŮ?

tak dlouho jak si to bohužel necháme líbit

Preferenční pro pražáky 30 000,- to je zajímavé, ale kde je nedomyšlení tarifních tříd, kdy 6. třída se směnností vychází lépe než 7. třída v převážné většině připadů bez směnnosti. Tohle moc o kariérním postupu nebude.

v 6TT se směnností si na rozdíl od 7TT bez směnnosti ničí lidi zdraví. V 7TT se hezky vyspinkáš a bereš o 2tis.více. Co se ti na tom nelíbí?

Právě to, že se tam nevyspinkají a mají větší hlavu než si ta tvá dokáže představit.

nechceš mě ty hlavo rozesmát, že ne? :-)))

Tady je to už spíš k pláči než k smíchu.

nejsme si náhodou všichni rovni a nikdo nesmí být znevýhodˇˇnovám na jiným.... není to takle nějak napsáno ve skvělém služebním zákoně ?????

Přesně tak to je, tahle práce může oslovit jedině mladé, svobodné nebo ženy pro které snad nabízené finance jsou trochu motivující jinak je to ostuda jak stát platí ozbrojenou složku této země.

Tím vším, co zde bylo dole napsáno, myslím tím " special money " pro pražské policisty se nic nevyřeší a situaci v Praze to nezachrání. Všechno to je pouze lákadlo pro mladé a svobodné, kterým je vcelku jedno, že po práci bydlí na ubytovně spolu s ukrajinskými dělníky a jinou chátrou. To vše snesou pouze do doby, než v místě odkud pocházejí založí rodiny, takže celý ten humbuk s penězi navíc pro Prahu je jen krátkodobé řešení a nemá perspektivu do budoucnosti v otázce personální stabilizaci sboruv Praze. Jedná se pouze o takové záplatování, nebo vyrážení klínu klínem. Pro starší poldy s rodinami, až na pár světlých vyjímek, to totiž není jaksi to pravé ořechové, být celoročně pro pár korun navíc odloučen od rodin. Jsem z oddělení, kde se opravdu zrovna nenudíme a do té slavné Prahy bych klidně šel. Každá stránka má ale dvě strany. Mám možnost srovnávat se zahraničím. V zahraničí je běžnou praxí, že pokud se jedná o státní zájem, klidně vás jako poldu převelí dlouhodobě do místa, kam stát zrovna potřebuje. Zároveň však nabídnou těmto lidem adekvátní podmínky proto, aby poldu do místa nového služebního zařazení mohla následovat také celá jeho rodina, např. odpovídající bydlení pro celou rodinu, stát pomáhá při hledání odpovídajícího zaměstnání pro manželku v místě nového bydliště, zařazení dětí do škol atd., atd, Proč to nejde také u nás ? Pak by se dalo možná mluvit o jakémsi koncepčním řešení s výhledem do budoucnosti dlouhodobě špatné personální situace policejního sboru v Praze.

Omluvám se za překlep, chtěl jsem napsat, že každá mince má dvě strany.

Ale o tom to přece není. Původní záměr měl být takový, že k policii v Praze nalákají pražáky, kteří pak nebudou utíkat po republice k rodinám a také udrží stávající moraváky aj., aby měl ještě kdo sloužit. Údajně se Langer s náměstkem Salivarem vyjádřili, že žádné motivační odměny nebudou, takže zdejší závistivci mohou být v klidu a přemítat dál nad tím, proč mají zrovna oni malý plat. Celá situace tedy vyústila v to, že se motivační faktor stal silně demotivačním. Většina poldů v Praze to bude brát jako výsměch a urážku. Pokud mi někdo slibuje odměny a nakonec nedá, má raději držet pysk a nic neslibovat. Pokud se tímto způsobem někdo snaží změnit kritickou situaci v hlavním městě, budiž pochválen za snahu, ale padla na neúrodnou půdu. MV nejde o bezpečnost v Praze, ta mu je u zadku, to jde vidět i z tohoto rozhodnutí. Měl by se ovšem zamyslet nad tím, kdo bude hlídat zadek mu, až se lidi naštvou a potáhnou na Prahu. Aby mu v té Praze z moraváků ještě někdo zůstal.....

Dnes jsem byl na setkání s Vámi, pane ministře. Několik postřehů-citací z Vašeho vystoupení, kdy myšlenky z něho rovněž tak zaznívají v některých Vašich odpovědích na zde kladené dotazy:

1)"nový policista potřebuje na zaučení půl roku" - s Vaší inteligenci pravděpodobně ano, ale běžný člověk k tomu potřebuje cca 3 roky (získání základní místní a osobní znalosti, zapracování právní teorie do praxe, naučit se jednat s různými typy lidí atd...)

2) "před mým příchodem na ministerstvo bylo připojeno na internet 6 % služeben policie, v současné době je to 99%" - pokud budu mít 80 služeben a na každé jedno připojení na internet, tak je to dokonce 100%, ale pokud na té služebně pracuje 300 lidí, tak je to tragické, a ono to skutečně tragické je. Kdyby se mělo přepočítat počet připojení na počet policistů tak se dostanete na číslo, kdy jedno připojení na internet je pro několik desítek policistů. Ta statistika je ale dobrá hra čísel, že.

3) "v současné době je průměrný plat u policie 32.000,- v Praze, což je velice slušné" - na to se dá odpovědět pouze to, že na této částce vidíte, za kolik peněz je policista ochoten v Praze pracovat. V praxi uvedené číslo totiž znamená to, že ostatní policisté, kteří se na uvedené peníze na výplatu délkou praxe u policie (policistovi plat stoupá s délkou praxe) nedostanou, odmítají v Praze sloužit a odcházejí pryč. Proto v Praze chybí 1.600 policistů, tj. 25% plánovaného stavu. A to je skutečná krize, kterou nelze nazvat generační obměnou, protože např. v letošním roce na mém útvaru odchází zatím dalších 45 lidí a z toho je 22 ve věku do 30-ti let.

4) "66% policistů k 1.1.2007 bylo bez příslušného vzdělání, přestože nový zákon byl známý 4 roky. Tak se na to policisté vykašlali". - nevím, jestli to víte, ale na jaké místo musí mít policista vyšší vzdělání je dáno systematizací míst u policie, a tu bohužel MV, resp. PP nebylo schopno sestavit. Takže policista ještě v polovině roku 2006 nevěděl, jestli na místě, na kterém v té době pracoval bude potřebovat nějakou vysokou školu. Policisté se tedy na učení nevykašlali, ale každý nemohl začít studovat na vysoké škole a pak čekat, jestli náhodou to jeho místo bude "vysokoškolské". A ono většinou od 1.1.2007 najednou bylo. Ale situace, kdy u policie musel mít skoro každý vysokou školu ta už tady snad někdy byla. Myslím, že mi někdo říkal z "pamětníků" u policie, že za ministra Obziny.

Závěrem jinak děkuji, za to, že v rámci svého nabitého programu jste si našel čas i na ty "dole". Pokud to budete pořádat častěji, tak možná budete mít i nějaký přehled o tom, jak to "dole" ve skutečnosti vypadá.

P.S. Pokud chcete vědět, kolik policistů chybí u policie stačí na stránkách MV v nabídce volných míst včetně výběrových řízení zvolit filtr policie ČR a určitě to nebude 5.000 volných míst jak hovoříte. To číslo je bohužel o 50% větší. A argument některých vedoucích personálních pracovníků, že se jedná o volná místa, která se za určitou dobu teprve uvolní není pravdivý, od 1.2. v tomto systému mohou být totiž zveřejněná jen místa, která jsou již 15 dní volná.

P.P.S. Názor Vašeho náměstka Salivara, že firma, která poskytuje plat 31.000,-Kč a požaduje jenom 9,5 měsíce práce je dobrá a policista si má rozmyslet, jestli chce odejít, je HROZNÝ. Ten člověk předpokládá, že každý policista si vybere 6 týdnů dovolené, 14 dní rehabilitace (na tu má nárok ale po hodně létech odpracovaných u policie) a měsíc marodění za plný plat. Zapomněl ale uvést, že policie po něm požaduje 150 hod práce v roce zdarma, neplatí přesčasy, příplatky za práci ve svátky,v noci,v sobotu a neděli, vyžaduje nástup do práce podle potřeby policie a nedovoluje mu přivydělat si. A marodit má policista strach, protože v současném podstavu i když marodí, tak jeho práci za něj nikdo jiný neudělá. Tak to je ta dobrá firma s názvem Policie.

To není o závisti, a.e o celé nekoncepčnosti platového ohodnocení u Policie ČR. Je totiž naprosto demotivující pro mimopražské policisty, když v Praze nejen ti schopní policisté, ale i ti neschopní flegmatici a flákači ( a každý policista ví, že tito existují všude v republice a proto Praha není výjimkou ), by měli dostat jakýsi bonus formou nadstandartních odměn, které by se v jiných částech republiky nevyplácely, přestože i na mnohých dalších útvarech Policie ČR je nápad tr. činnosti srovnatelný s Prahou. Platovou otázku je proto třeba řešit komplexně a ne spoléhat na skutečnost, že v některých regionech republiky je větší nezaměstnanost, a proto tam sloužícím policistům bude postačovat jen část platu ve srovnání s pražskými, přestože odvedou mnohde práci ve stejném rozsahu i kvalitě. Nevidím důvodu, proč by i lempl policista v Praze měl mít vyšší platové ohodnocení, než poctivě sloužící policista v jiné části republiky jen z důvodu že slouží v hl. městě a za tím si stojím. Pokud vím, v ustanovení zákona o sl. poměru týkajícím se odměn jsou jasně a zcela srozumitelně stanoveny důvody udělení odměny a to, že by odměna měla sloužit jako dorovnání platu či jako motivační složka pro stabilizování určitých součástí Policie ČR v určitých regionech, jsem tam nenalezl.

a čím je probůh odměna? Ocenění odvedené nadstandardní práce a motivace tuto nadstandardní práci odvádět i dále s cílem získat další odměny. Nebuď naivní. Navíc srovnání Prahy se zbytkem republiky je nesmysl. Nikde není takový nápad jako v Praze, snad mimo severní Čechy a jeden okres na severu středních Čech. A hádej, co se jim tam stalo, odešel jim celý okres do civilu. Proč asi? Protože ohodnocení je jak píšeš nekoncepční. Nekoncepční v tom smyslu, že za více práce není více peněz. Pokud má někdo v horní dolní stejně jako polda na dozorčí službě na MOP Krakovská na Praze 1, tak je to špatně. A můžeš skákat třeba hlavou do zdi, nezměníš můj názor. Na rozdíl od tebe mám zkušenosti a dost informací z této práce jak z Prahy, tak mimo ni. Pokud chci mít plné tabulky (jako jsou např. ve většině zbytku republiky), musím ocenit práci odpovídajícím finančním ohodnocením. Logicky bude u policie plno na severní Moravě, v severních Čechách, kde je vysoká nezaměstnanost a odměny dle tabulek pro ně budou velmi pěkné. V Praze nikoliv. Navíc Praha šetří i na ubytovnách a cestovném pro mimopražské (4000 lidí si vše platí ze svého). To jen na vysvětlenou, že by tyto odměny nenahradily ani tyto výdaje. A závist to je, já na rozdíl od tebe a tobě podobným přeji lidem v severních Čechách s podobným nápadem a vytížením větší peníze a nebudu prskat, když se dozvím, že jim někdo přidal 2x30tis.ročně, protože jim chybí 2000 lidí na kraji. End.

Samozřejmě, že jsem pochopil, že přilepšení v Praze má hlavně nalákat místní k práci u policie, ale na druhou stranu, myslíš si, že tím opravdu zatraktivní tuto rachotu v Práglu ? Myslím si osobně, že v Praze pokud budu trochu schopnej a zodpovědnej, pak mám jiné a lepší možnosti. Takže nechci strašit, ale celá tato vize bude mít jen nepatrný vliv na kvalitu nově příchozích. Nehledě k tomu, že řešit celou situaci odměnami, tedy nenárokovou složkou mzdy, je poněkud nesystematické a aniž bych byl závistivec mi to připadá trochu nefér vůči ostatním poctivě makajícím poldům ve zbytku země.

a není naopak nefér vůči poctivě makajícím poldům v Praze, aby měli při tom nápadu, vytížení o cca 1000,-na rizikovém víc než kdekoliv jinde v republice? Kdykoliv jsem v kontaktu s kolegy, kteří z Prahy odešli, tak tvrdí, že by se nikdy nevrátili, že mají svůj klid. Nepřijde ti divné, když lidem, kteří desítky let dojíždějí za prací několik set (někdy i tisíc km) týdně a bydlí na ubytovnách nezaplatí ani tyto výdaje? Vždyť tohle platí už kdejaká větší firma v soukromém sektoru. Proč by měli poldové v Praze neustále doplácet za stát? Tohle mi přijde nefér. Tvrdit o nekoncepčnosti tohoto druhu odměn a motivování pro nové lidi do hlavního města je sice hezké, ale bez jiného návrhu jde o plácnutí o zeď. A nebuďte naivní, že poldové v Praze dostávají za práci za několik chybějících vyšší odměny. Ani halíř navíc, jede se pořád ve stejných kolejích. Jedinou výhodou je to, že začali proplácet už nějaké ty přesčasy, protože by jim nikdo do práce zdarma nepřijel... Tak místo opovrhováním návrhu přijďte s novým, jak řešit tento problém, aby se to Vás mimo Prahu nedotklo a zároveň po Vás nikdo nechtěl jít pracovat do hl.m. Díky

tuto věc odměnami je jistě nesystematické, ale odměnou je ti i plat za práci. O konkrétní formě vyplacení finační částky nikdo neřekl ani a, ani b a tvrzení, že bude formou pracovních nebo kázeńských odměn jsou jen spekulace. Stejně tak mohu spekulovat se změnou zákona a navýšením rizikového příplatku o 5.000,-apod. Systémovost u odměnění při kritickém podstavu lidí nehledej. Logicky se lepí díry způsobem, který udrží alespoň současný stav.

P.S.: A jak je zde již někde uvedeno, žádné odměny prý nebudou. Takže se o způsobech naplnění stavů v Praze (mj. podstavy jsou v Praze co Policie ČR existuje) můžeme v klidu bavit. Poslední údaje byly okolo 1400 lidí, ale vzhledem k mlžení i v jiných případech to vidím tak na 1600 - 1800 lidí v podstavu.

žádná reakce, tudíž bylo, je a zůstane i do budoucna logickým, že lidé, kteří pracují v těžkých podmínkách a vykonávají práci za chybějící dostanou vyšší odměny než ti, kteří vykonávají práci jen s ohledem na svou náplň bez práce navíc. Tam, kde chybí lidé prostě peníze přijít musí a nelepší formou jsou odměny za práci navíc. Víc není třeba dodávat. Hawk.

A kde je k tomu nějaké oficiální info, nikde jsem k tomu nic nenašel. Dík.

Ještě jednou trvdím, že odměny pouze pro pražské jsou nesystémový nesmysl, neboť i jinde v republice kvůli tzv odstraněnému špuntu slouží na mnohých odděleních policisté při tabulkovém stavu 14 - 16 policistů jen ve čtyřech či šesti. Tedy vpodstatě jeden vykonává práci za čtyři a to se nezmiňuji o takovéto práci v době dovolených, nemocenských, nebo pokud jsou ještě někteří v ZOP či na ůzných kursech. Tito si snad, na rozdíl od pražáků, desetitisícové odměny nezaslouží ? Já si to tedy nemyslím.

tvrdí zde někdo, že nezaslouží? Zaslouží, jen musí tlačit na svého krajského ředitele, který bude za čas samostatnou finanční jednotkou. Pak bude mít balík, ze kterého může i u vás na faře zaplatit ten zbytek lidí. Jen zde neuvidíš takové pozdvižení, jako když měli přidat někomu v Praglu. To byste nějraději všechny pražské pohřbili, co si to vůbec dovolili....

Díky za všechny názory. Dostal jsem se ke compu bohužel až nyní. Jak zde někdo nastínil, že jaksi jen poukazuju na jednu stranu problému a nemám konstruktivní řešení, musím se proti tomuto tak trochu ohradit. I když vím, že se jedná bohužel jen o zbožné přání, myslím si , že jsem ve svém původním příspěvku naznačil, kudy by mohla vést cesta. Tím mám na mysli sociální zázemí pro poldy a jejich rodiny na tak exponovaném místě, jakým je hlavní město. Tím sevytváří jakási motivaci a je úplně jedno, jestli se jedná o pražské, nebo dojíždějící poldy. Řešit však momentální personální krizi v jakékoliv době a na jakémkoliv místě v republice momentálním zvýhodněním mi opravdu připadá jako nebezpečný precedent. Vždyť dnes se jedná o Prahu, zítra to může být třeba Brno a pozítří to můžou být třeba Kotěhúrky, protože je tam plánovaný stav 12 poldů a skutečný stav jsou 4 lidé, takže jim podle této logiky vlastně musíme, než se situace stabilizuje přidat, protože momentálně vykonávají práci za chybějící kolegy. No, nevím, nevím.

aby lidé dělali 3x více práce za stejné peníze? Kdepak. Dle současného zákona je právě díky několika paskvilům uvedeno, že musíš pracovat zadarmo. To nemají snad nikde na světě a dokonce ani u nás ve věznicích. Pak nemohou ti, kteří pracují za ostatní, dostat spravedlivou odměnu za odvedenou práci. A právě o tu odměnu se jedná. Nelze přesčasem, půjde odměnou. CO je k tomu pořád k nepochopení?????

nemohl vymyslet nikdo jiný, než zapšklý Stbák na vnitru. Drží se tam jako klíšťata pořád.

Co brečíte, v říjnu prý v Praze a celos. útv. dostanete na všech funkcích jednorázově 30 litrů "preferenční". To je dobrý 13 plat ne?

ať koukám jak koukám, pražák tu nebrečí, zatím jen všichni kolem...

http://zpravy.idnes.cz/elita-policie-honi-prostitutky-a-detektiv ove-odchazeji-pj7-/krimi.asp?c=A080616_211935_krimi_dp

for NESPOKOJENÝ POLICISTA

A umíž ještě něci jinýho :-) :-) :-) ???????

X asi nepochopil, pokud to tedy je narážka na mojí reakci Terezce. Poukazoval jsem na jinou věc, než jak se zdá na kterou reaguješ Ty. Gróó mého příspěvku mělo spočívat v tom, že poukazuji na mnohdy neprofesionalitu mnohých vyšších funkcionářů, kteří se honosí vysokým hodnostním označením. Pár takových pplk, co znám, by někteří nstržm a pprap schovali ve vědomostech o policejní práci a schopnostech, do kapsy. Jen jsem poukázal na špatný systém rychlého kariérního růstu jen dle vzdělání, které nemá nic společného s policejní a bezpečnostní praxí. Takových funkcionářů-rychlokvašek je dnes mnoho a podle toho to také tak u Policie dnes vypadá!!!
KATASTROFA

až se někdy začteš do knih o managementu, marketingu, psychologii řízení, řízení lidských zdrojů apod., tak ti dojde, že u tak velké firmy existuje něco, čemu se říká TOP MANAGEMENT. Ten top management vytváří strategie, vize, kam bude směřovat celá firma a není nutností, ba naopak se to ani nevyžaduje, aby znal konkrétní činnosti na nejnižších příčkách hierarchického žebříčku. Je to stejné jako např. u obrovské strojírenské firmy. Tam také TOP vedení nebude umět pracovat na soustruhu, frézce. Ale bude mít obrovksé znalosti a vědomosti o vedení lidí, marketingu apod. Problém je v tom, že naše TOP vedení se stovkami metodických pokynů (s neznalostí práce na nejnižších příčkách) plete do práce lidem a ztěžuje ji. Snaží se přidat svou kapkou do mlýna a na ty dole tím sype tunu předpisů, kterou ti lidé ani nečtou. A právě tam končí efektivita práva. Kolem nás vidím desítky lidí, kteří jsou schopni podepsat seznámení s právním předpisem (MP, ZPPP, VMV apod.), aniž by si jej přečetli. Nemají na to čas a riskují tak i svou práci. Udělají chybu a letí. Toto celé je ale opět chybou managementu. Ten nemůže tímto způsobem tlačit na "dělníky", musí jim dát prostor k sebevzdělávání, ke studiu materiálů, předpisů, pokynů a rozkazů a těch nesmí být příliš. Dnes už bych se nedivil, kdyby ministr vnitra vydal vyhlášku, ve které nařizuje policistům jak čistit správně zbraně. Takové absurdity se pohybují v policejní agendě. Navíc v tom hierarchickém žebříčku vše funguje tím způsobem, že ministr vydá vyhlášku (věstník, nařízení), policejní prezident to s přihozením pár řádků přepíše jako ZPPP, ředitel kraje to upraví zase o kousek a školí tě ze všeho. Ujednotit právní džungli a nechat manegement dělat to, k čemu na dané urovni je a zabránit mu vměšovat se a rozumovat přímo nad konkrétní prací těch "dělníků" dole v dole....

Praha si zaslouží, aby měla plné stavy. Je to výkladní skříň našeho státu, centrum kuluty a politiky. Přidejte pražským policistům i patnáct tisíc měsíčně. Přeji jim to.

Trochu jiné přemýšlení

To je vskutku názor do pranice " Všechno pro Prahu ". To si totiž vybavuji některá " Světová města ", která mají moderní centra, ale běda, jak ukážou okraje těchto měst a " okolí " ( Brazílie a jiná ), to se totiž dostaneme k tomu, že budeme vystavovat jen to " výstavné " ( výkladní skříň státu ), podle toho nás tedy budou soudit a ostatní nás nezajímá.
Když kolikrát vidím tohle nemocné myšlení s Václavákem v hlavě, tak si říkám, jestli by nebylo lepší vyhlásit republiku " Praha ". Lidi, v téhle republice se léta žilo z průmyslových oblastí Severu Čech, Severní Moravy, celá léta se z těchto oblastí, ocelových měst vysávalo, jak to šlo. Obrovské průmyslové podniky z těchto oblastí živily celou republiku. Běžte se podívat na krajinu kolem Mostecka, ty neskutečné jámy, zničená krajina. Jsem Severočech, ale když jsem ve 24 letech poprvé viděl povrchový důl na Mostecku a tu přeoranou krajinu, tak jsem zíral v němém úžasu, na tu zničenou krajinu, která je zničena dodnes. Severním Čechám a Severní Moravě tento stát dluží moc a moc.
Sice jsem tím odbočil, ale účel to splnilo v tom smyslu, že to není jen o Praze. Běžte se podívat na Chanov a jiné oblasti v republice, které eskalují problémy a kriminalitu. Je hezké se projít Václavákem v koloritu pražského života a nevědět o sračkách v Severních Čechách, na Ostravsku a v podobných lokalitách státu, kde poldové nestíhají " nabírat oznámení ", toxikomanů tři prde.......

Takže vše do centra kultury a politiky, do výkladní skříně našeho státu, ať se tam těm lidem dobře žije - no a ti ostatní jinde ve státě ? Ti mají smůlu , jsou daleko od Václaváku. Holt centralizace, je centralizace.

Může bejt jiný názor, já ale vidím sračky kolem mě a Václavák je daleko.

Jasně, v Praze bude hodně policajtů, snížíme tím kriminalitu. V ostatních městech ať se poserou.... jen tak dál...

tak šup šup do Prahy, do centra kultury a oddechu. Právě kvůli tomu je tato odměna, aby nalákala lidi do hlavního města. Podstavy jsou takové, že ani na tom Venclu nemá kdo sloužit a všichni utíkají. Možná pak přestanete závidět a uznáte, že si tu odměnu jako poldové v hlavním městě zasloužíte. A nebudete závistiví chudáci ze severních Čech, kteří hamty hamty jen pro sebe a jak mají přidat jiným, tak je zle....

Není mě třeba lákat do Prahy, já v Praze sloužil a vím, že to stojí za bačkoru, pakárnu mám i ve svém působišti ( sice menší než v Praze, ale přes to jednu z největších v ČR - dle statistik jsme na 78 procentní zatíženosti Prahy ). Takže to zvyšovat ještě cestováním není logické.
Na druhou stranu se setkávám s tím, že byl u nás kolega, který přešel z Prahy a když zjistil při roční službě u nás, jak jezdí do zákroků proti drbanům ve dvoučlené hlídce ( to smrdí nakládačkou pro poldy ) nebo maximálně ve čtyřech, jak jede do restaurace ke konliktu s nožem a operační odmítne na místo poslat posily z jiného oddělení......, tedy, jak zjistil, že to není o tom, že se na místo sjede několik hlídek jako v Praze a je jistota zvládnutí situace ( a polda by měl vždy odcházet " vítězně ") , která je někdy " nečekaně jiná " než původně popisuje operační ......., tak tohle nestrávil a vrátil se do Prahy. Dnes je již v civilu. O závidění nemluv, to je trochu složitější než závist. Od nás odešlo několik lidí do Prahy, kde slouží v pořádkové jednotce - mají o 5-7 tisíc navíc a nezávidím jim to. Cestování žádný med, toho ztraceného času.

když v Praze chybí 1400 - 1600 lidí, tak ti ke kdejakého noži neposílají 10 aut. Ty auta nejsou, chápeš to? N E J S O U ! ! !

o tom jsem také zaslechl své, z celé republiky berou k pořádkovým jednotkám bez fyzických testů, psychotestů jako dříve a často téměř důchodce.....co dodat....skvělý zákon.

se hold nekoná, dnes je v módě nábor. Policie tak dává najevo, že jí nejde o kvalitu, ale stačí jí průměr. Kdyby se takto chovala firma v soukromém sektoru, nevím nevím.

Pravý F1

Krátký příspěvek nahoře o stylu nabírání do pořádkové jednotky jsem nepsal - nesmysly nepíšu.

chybělo tam pro, tak se nečerti a nejsou to nesmysly, to je realita kolego, realita!

Praha umí podržet policisty-chtějí každému kdo slouží v Praze dorovnávat plat částkou 30000,-Kč ročně-tzv. DRŽHUBNÉ !

proto mají třeba nehodáři v Praze vyšší třídu, ale jinak v celé ČR jsou nehodáři v 5.té. Nespravedlivé!!

slovům motivace, motiv, potřeby, stimuly - incentivy, popudy aj.? Pokud ne, tak ti nemá cenu nic vysvětlovat. Přestaň závidět a možná přidají i tobě.

cona tom je nespravedlivého? Tobě někdo zakazuje napsat žádost o přeložení, zúčastnit se výběrového řízení a nastoupit do Prahy k nehodovce? Volných míst mají sakra dost, tak se seber a pojď do Prahy pro 6TT a 5-7 nehod denně. To pak nebudeš žvatlat takové kydy jako na těchto stránkách, sklapneš ryp.k a budeš šoupat nohama. Budeš rád za 1-2 nehody u vás na okrese horní dolní.

Radečku a ještě budeš mít tu výhodu, vyhraješ-li výb.řízení, že ti budou nějaký čas platit cestovné a ubytování - na rozdíl od stávajících mimopražských. Tak tu nebreč, seber se a běž do Prahy ukázat své schopnosti, dovednosti, vědomosti a hlavně vyzkoušet své nervy. P.S.: a k 2000,-za vyšší třídu dostaneš i odměnu pro pražské 2x30.000,-Kč. Tak pojď, tohle je výzva, nebreč a pojď si pro ty peníze zadarmo.