Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Vážení policisté Vás zákon a Vaše platy, musím přiznat, není nic víc než snaha ušetřit co nejvíce prostředků pro státní pokladnu. Budu Vaše příjmi škrtit tak dlouho, dokud ekonomika české splečnosti nebude vzkvétat. A protože já ani další mí kolegové nejsme dosud miliardáři, v růžové světle nevidím Vaše příjmy asni za deset let. Cílem je snížit Vaši reálnou mzdu. Být policistou je v prvé řadě o tom, být společnosti prospěšný a peníze jsou až na posledním místě. Kdo uvažuje jinak, není hoden býti policistou.

jste naprosto neschopní

Proto všichni utíkají a kdo neutíká tak se pomalu připravuje!

Vážený pane minstře fin plně s Vámi souhlasím v prvé řadě o tom, být společnosti a policii prospěšný a peníze jsou až na posledním místě. Kdo uvažuje jinak, není hoden býti ministrem fin.

KDY SKONČÍ OBLBOVÁNÍ TÉTO OZBROJENÉ SLOŽKY A SNIŽOVÁNÍ PLATŮ?

tak dlouho jak si to bohužel necháme líbit

Preferenční pro pražáky 30 000,- to je zajímavé, ale kde je nedomyšlení tarifních tříd, kdy 6. třída se směnností vychází lépe než 7. třída v převážné většině připadů bez směnnosti. Tohle moc o kariérním postupu nebude.

v 6TT se směnností si na rozdíl od 7TT bez směnnosti ničí lidi zdraví. V 7TT se hezky vyspinkáš a bereš o 2tis.více. Co se ti na tom nelíbí?

Právě to, že se tam nevyspinkají a mají větší hlavu než si ta tvá dokáže představit.

nechceš mě ty hlavo rozesmát, že ne? :-)))

Tady je to už spíš k pláči než k smíchu.

nejsme si náhodou všichni rovni a nikdo nesmí být znevýhodˇˇnovám na jiným.... není to takle nějak napsáno ve skvělém služebním zákoně ?????

Přesně tak to je, tahle práce může oslovit jedině mladé, svobodné nebo ženy pro které snad nabízené finance jsou trochu motivující jinak je to ostuda jak stát platí ozbrojenou složku této země.

Tím vším, co zde bylo dole napsáno, myslím tím " special money " pro pražské policisty se nic nevyřeší a situaci v Praze to nezachrání. Všechno to je pouze lákadlo pro mladé a svobodné, kterým je vcelku jedno, že po práci bydlí na ubytovně spolu s ukrajinskými dělníky a jinou chátrou. To vše snesou pouze do doby, než v místě odkud pocházejí založí rodiny, takže celý ten humbuk s penězi navíc pro Prahu je jen krátkodobé řešení a nemá perspektivu do budoucnosti v otázce personální stabilizaci sboruv Praze. Jedná se pouze o takové záplatování, nebo vyrážení klínu klínem. Pro starší poldy s rodinami, až na pár světlých vyjímek, to totiž není jaksi to pravé ořechové, být celoročně pro pár korun navíc odloučen od rodin. Jsem z oddělení, kde se opravdu zrovna nenudíme a do té slavné Prahy bych klidně šel. Každá stránka má ale dvě strany. Mám možnost srovnávat se zahraničím. V zahraničí je běžnou praxí, že pokud se jedná o státní zájem, klidně vás jako poldu převelí dlouhodobě do místa, kam stát zrovna potřebuje. Zároveň však nabídnou těmto lidem adekvátní podmínky proto, aby poldu do místa nového služebního zařazení mohla následovat také celá jeho rodina, např. odpovídající bydlení pro celou rodinu, stát pomáhá při hledání odpovídajícího zaměstnání pro manželku v místě nového bydliště, zařazení dětí do škol atd., atd, Proč to nejde také u nás ? Pak by se dalo možná mluvit o jakémsi koncepčním řešení s výhledem do budoucnosti dlouhodobě špatné personální situace policejního sboru v Praze.

Omluvám se za překlep, chtěl jsem napsat, že každá mince má dvě strany.

Ale o tom to přece není. Původní záměr měl být takový, že k policii v Praze nalákají pražáky, kteří pak nebudou utíkat po republice k rodinám a také udrží stávající moraváky aj., aby měl ještě kdo sloužit. Údajně se Langer s náměstkem Salivarem vyjádřili, že žádné motivační odměny nebudou, takže zdejší závistivci mohou být v klidu a přemítat dál nad tím, proč mají zrovna oni malý plat. Celá situace tedy vyústila v to, že se motivační faktor stal silně demotivačním. Většina poldů v Praze to bude brát jako výsměch a urážku. Pokud mi někdo slibuje odměny a nakonec nedá, má raději držet pysk a nic neslibovat. Pokud se tímto způsobem někdo snaží změnit kritickou situaci v hlavním městě, budiž pochválen za snahu, ale padla na neúrodnou půdu. MV nejde o bezpečnost v Praze, ta mu je u zadku, to jde vidět i z tohoto rozhodnutí. Měl by se ovšem zamyslet nad tím, kdo bude hlídat zadek mu, až se lidi naštvou a potáhnou na Prahu. Aby mu v té Praze z moraváků ještě někdo zůstal.....

Dnes jsem byl na setkání s Vámi, pane ministře. Několik postřehů-citací z Vašeho vystoupení, kdy myšlenky z něho rovněž tak zaznívají v některých Vašich odpovědích na zde kladené dotazy:

1)"nový policista potřebuje na zaučení půl roku" - s Vaší inteligenci pravděpodobně ano, ale běžný člověk k tomu potřebuje cca 3 roky (získání základní místní a osobní znalosti, zapracování právní teorie do praxe, naučit se jednat s různými typy lidí atd...)

2) "před mým příchodem na ministerstvo bylo připojeno na internet 6 % služeben policie, v současné době je to 99%" - pokud budu mít 80 služeben a na každé jedno připojení na internet, tak je to dokonce 100%, ale pokud na té služebně pracuje 300 lidí, tak je to tragické, a ono to skutečně tragické je. Kdyby se mělo přepočítat počet připojení na počet policistů tak se dostanete na číslo, kdy jedno připojení na internet je pro několik desítek policistů. Ta statistika je ale dobrá hra čísel, že.

3) "v současné době je průměrný plat u policie 32.000,- v Praze, což je velice slušné" - na to se dá odpovědět pouze to, že na této částce vidíte, za kolik peněz je policista ochoten v Praze pracovat. V praxi uvedené číslo totiž znamená to, že ostatní policisté, kteří se na uvedené peníze na výplatu délkou praxe u policie (policistovi plat stoupá s délkou praxe) nedostanou, odmítají v Praze sloužit a odcházejí pryč. Proto v Praze chybí 1.600 policistů, tj. 25% plánovaného stavu. A to je skutečná krize, kterou nelze nazvat generační obměnou, protože např. v letošním roce na mém útvaru odchází zatím dalších 45 lidí a z toho je 22 ve věku do 30-ti let.

4) "66% policistů k 1.1.2007 bylo bez příslušného vzdělání, přestože nový zákon byl známý 4 roky. Tak se na to policisté vykašlali". - nevím, jestli to víte, ale na jaké místo musí mít policista vyšší vzdělání je dáno systematizací míst u policie, a tu bohužel MV, resp. PP nebylo schopno sestavit. Takže policista ještě v polovině roku 2006 nevěděl, jestli na místě, na kterém v té době pracoval bude potřebovat nějakou vysokou školu. Policisté se tedy na učení nevykašlali, ale každý nemohl začít studovat na vysoké škole a pak čekat, jestli náhodou to jeho místo bude "vysokoškolské". A ono většinou od 1.1.2007 najednou bylo. Ale situace, kdy u policie musel mít skoro každý vysokou školu ta už tady snad někdy byla. Myslím, že mi někdo říkal z "pamětníků" u policie, že za ministra Obziny.

Závěrem jinak děkuji, za to, že v rámci svého nabitého programu jste si našel čas i na ty "dole". Pokud to budete pořádat častěji, tak možná budete mít i nějaký přehled o tom, jak to "dole" ve skutečnosti vypadá.

P.S. Pokud chcete vědět, kolik policistů chybí u policie stačí na stránkách MV v nabídce volných míst včetně výběrových řízení zvolit filtr policie ČR a určitě to nebude 5.000 volných míst jak hovoříte. To číslo je bohužel o 50% větší. A argument některých vedoucích personálních pracovníků, že se jedná o volná místa, která se za určitou dobu teprve uvolní není pravdivý, od 1.2. v tomto systému mohou být totiž zveřejněná jen místa, která jsou již 15 dní volná.

P.P.S. Názor Vašeho náměstka Salivara, že firma, která poskytuje plat 31.000,-Kč a požaduje jenom 9,5 měsíce práce je dobrá a policista si má rozmyslet, jestli chce odejít, je HROZNÝ. Ten člověk předpokládá, že každý policista si vybere 6 týdnů dovolené, 14 dní rehabilitace (na tu má nárok ale po hodně létech odpracovaných u policie) a měsíc marodění za plný plat. Zapomněl ale uvést, že policie po něm požaduje 150 hod práce v roce zdarma, neplatí přesčasy, příplatky za práci ve svátky,v noci,v sobotu a neděli, vyžaduje nástup do práce podle potřeby policie a nedovoluje mu přivydělat si. A marodit má policista strach, protože v současném podstavu i když marodí, tak jeho práci za něj nikdo jiný neudělá. Tak to je ta dobrá firma s názvem Policie.

To není o závisti, a.e o celé nekoncepčnosti platového ohodnocení u Policie ČR. Je totiž naprosto demotivující pro mimopražské policisty, když v Praze nejen ti schopní policisté, ale i ti neschopní flegmatici a flákači ( a každý policista ví, že tito existují všude v republice a proto Praha není výjimkou ), by měli dostat jakýsi bonus formou nadstandartních odměn, které by se v jiných částech republiky nevyplácely, přestože i na mnohých dalších útvarech Policie ČR je nápad tr. činnosti srovnatelný s Prahou. Platovou otázku je proto třeba řešit komplexně a ne spoléhat na skutečnost, že v některých regionech republiky je větší nezaměstnanost, a proto tam sloužícím policistům bude postačovat jen část platu ve srovnání s pražskými, přestože odvedou mnohde práci ve stejném rozsahu i kvalitě. Nevidím důvodu, proč by i lempl policista v Praze měl mít vyšší platové ohodnocení, než poctivě sloužící policista v jiné části republiky jen z důvodu že slouží v hl. městě a za tím si stojím. Pokud vím, v ustanovení zákona o sl. poměru týkajícím se odměn jsou jasně a zcela srozumitelně stanoveny důvody udělení odměny a to, že by odměna měla sloužit jako dorovnání platu či jako motivační složka pro stabilizování určitých součástí Policie ČR v určitých regionech, jsem tam nenalezl.

a čím je probůh odměna? Ocenění odvedené nadstandardní práce a motivace tuto nadstandardní práci odvádět i dále s cílem získat další odměny. Nebuď naivní. Navíc srovnání Prahy se zbytkem republiky je nesmysl. Nikde není takový nápad jako v Praze, snad mimo severní Čechy a jeden okres na severu středních Čech. A hádej, co se jim tam stalo, odešel jim celý okres do civilu. Proč asi? Protože ohodnocení je jak píšeš nekoncepční. Nekoncepční v tom smyslu, že za více práce není více peněz. Pokud má někdo v horní dolní stejně jako polda na dozorčí službě na MOP Krakovská na Praze 1, tak je to špatně. A můžeš skákat třeba hlavou do zdi, nezměníš můj názor. Na rozdíl od tebe mám zkušenosti a dost informací z této práce jak z Prahy, tak mimo ni. Pokud chci mít plné tabulky (jako jsou např. ve většině zbytku republiky), musím ocenit práci odpovídajícím finančním ohodnocením. Logicky bude u policie plno na severní Moravě, v severních Čechách, kde je vysoká nezaměstnanost a odměny dle tabulek pro ně budou velmi pěkné. V Praze nikoliv. Navíc Praha šetří i na ubytovnách a cestovném pro mimopražské (4000 lidí si vše platí ze svého). To jen na vysvětlenou, že by tyto odměny nenahradily ani tyto výdaje. A závist to je, já na rozdíl od tebe a tobě podobným přeji lidem v severních Čechách s podobným nápadem a vytížením větší peníze a nebudu prskat, když se dozvím, že jim někdo přidal 2x30tis.ročně, protože jim chybí 2000 lidí na kraji. End.

Samozřejmě, že jsem pochopil, že přilepšení v Praze má hlavně nalákat místní k práci u policie, ale na druhou stranu, myslíš si, že tím opravdu zatraktivní tuto rachotu v Práglu ? Myslím si osobně, že v Praze pokud budu trochu schopnej a zodpovědnej, pak mám jiné a lepší možnosti. Takže nechci strašit, ale celá tato vize bude mít jen nepatrný vliv na kvalitu nově příchozích. Nehledě k tomu, že řešit celou situaci odměnami, tedy nenárokovou složkou mzdy, je poněkud nesystematické a aniž bych byl závistivec mi to připadá trochu nefér vůči ostatním poctivě makajícím poldům ve zbytku země.

a není naopak nefér vůči poctivě makajícím poldům v Praze, aby měli při tom nápadu, vytížení o cca 1000,-na rizikovém víc než kdekoliv jinde v republice? Kdykoliv jsem v kontaktu s kolegy, kteří z Prahy odešli, tak tvrdí, že by se nikdy nevrátili, že mají svůj klid. Nepřijde ti divné, když lidem, kteří desítky let dojíždějí za prací několik set (někdy i tisíc km) týdně a bydlí na ubytovnách nezaplatí ani tyto výdaje? Vždyť tohle platí už kdejaká větší firma v soukromém sektoru. Proč by měli poldové v Praze neustále doplácet za stát? Tohle mi přijde nefér. Tvrdit o nekoncepčnosti tohoto druhu odměn a motivování pro nové lidi do hlavního města je sice hezké, ale bez jiného návrhu jde o plácnutí o zeď. A nebuďte naivní, že poldové v Praze dostávají za práci za několik chybějících vyšší odměny. Ani halíř navíc, jede se pořád ve stejných kolejích. Jedinou výhodou je to, že začali proplácet už nějaké ty přesčasy, protože by jim nikdo do práce zdarma nepřijel... Tak místo opovrhováním návrhu přijďte s novým, jak řešit tento problém, aby se to Vás mimo Prahu nedotklo a zároveň po Vás nikdo nechtěl jít pracovat do hl.m. Díky

tuto věc odměnami je jistě nesystematické, ale odměnou je ti i plat za práci. O konkrétní formě vyplacení finační částky nikdo neřekl ani a, ani b a tvrzení, že bude formou pracovních nebo kázeńských odměn jsou jen spekulace. Stejně tak mohu spekulovat se změnou zákona a navýšením rizikového příplatku o 5.000,-apod. Systémovost u odměnění při kritickém podstavu lidí nehledej. Logicky se lepí díry způsobem, který udrží alespoň současný stav.

P.S.: A jak je zde již někde uvedeno, žádné odměny prý nebudou. Takže se o způsobech naplnění stavů v Praze (mj. podstavy jsou v Praze co Policie ČR existuje) můžeme v klidu bavit. Poslední údaje byly okolo 1400 lidí, ale vzhledem k mlžení i v jiných případech to vidím tak na 1600 - 1800 lidí v podstavu.

žádná reakce, tudíž bylo, je a zůstane i do budoucna logickým, že lidé, kteří pracují v těžkých podmínkách a vykonávají práci za chybějící dostanou vyšší odměny než ti, kteří vykonávají práci jen s ohledem na svou náplň bez práce navíc. Tam, kde chybí lidé prostě peníze přijít musí a nelepší formou jsou odměny za práci navíc. Víc není třeba dodávat. Hawk.

A kde je k tomu nějaké oficiální info, nikde jsem k tomu nic nenašel. Dík.

Ještě jednou trvdím, že odměny pouze pro pražské jsou nesystémový nesmysl, neboť i jinde v republice kvůli tzv odstraněnému špuntu slouží na mnohých odděleních policisté při tabulkovém stavu 14 - 16 policistů jen ve čtyřech či šesti. Tedy vpodstatě jeden vykonává práci za čtyři a to se nezmiňuji o takovéto práci v době dovolených, nemocenských, nebo pokud jsou ještě někteří v ZOP či na ůzných kursech. Tito si snad, na rozdíl od pražáků, desetitisícové odměny nezaslouží ? Já si to tedy nemyslím.

tvrdí zde někdo, že nezaslouží? Zaslouží, jen musí tlačit na svého krajského ředitele, který bude za čas samostatnou finanční jednotkou. Pak bude mít balík, ze kterého může i u vás na faře zaplatit ten zbytek lidí. Jen zde neuvidíš takové pozdvižení, jako když měli přidat někomu v Praglu. To byste nějraději všechny pražské pohřbili, co si to vůbec dovolili....

Díky za všechny názory. Dostal jsem se ke compu bohužel až nyní. Jak zde někdo nastínil, že jaksi jen poukazuju na jednu stranu problému a nemám konstruktivní řešení, musím se proti tomuto tak trochu ohradit. I když vím, že se jedná bohužel jen o zbožné přání, myslím si , že jsem ve svém původním příspěvku naznačil, kudy by mohla vést cesta. Tím mám na mysli sociální zázemí pro poldy a jejich rodiny na tak exponovaném místě, jakým je hlavní město. Tím sevytváří jakási motivaci a je úplně jedno, jestli se jedná o pražské, nebo dojíždějící poldy. Řešit však momentální personální krizi v jakékoliv době a na jakémkoliv místě v republice momentálním zvýhodněním mi opravdu připadá jako nebezpečný precedent. Vždyť dnes se jedná o Prahu, zítra to může být třeba Brno a pozítří to můžou být třeba Kotěhúrky, protože je tam plánovaný stav 12 poldů a skutečný stav jsou 4 lidé, takže jim podle této logiky vlastně musíme, než se situace stabilizuje přidat, protože momentálně vykonávají práci za chybějící kolegy. No, nevím, nevím.

aby lidé dělali 3x více práce za stejné peníze? Kdepak. Dle současného zákona je právě díky několika paskvilům uvedeno, že musíš pracovat zadarmo. To nemají snad nikde na světě a dokonce ani u nás ve věznicích. Pak nemohou ti, kteří pracují za ostatní, dostat spravedlivou odměnu za odvedenou práci. A právě o tu odměnu se jedná. Nelze přesčasem, půjde odměnou. CO je k tomu pořád k nepochopení?????

nemohl vymyslet nikdo jiný, než zapšklý Stbák na vnitru. Drží se tam jako klíšťata pořád.

Co brečíte, v říjnu prý v Praze a celos. útv. dostanete na všech funkcích jednorázově 30 litrů "preferenční". To je dobrý 13 plat ne?

ať koukám jak koukám, pražák tu nebrečí, zatím jen všichni kolem...

http://zpravy.idnes.cz/elita-policie-honi-prostitutky-a-detektiv ove-odchazeji-pj7-/krimi.asp?c=A080616_211935_krimi_dp

for NESPOKOJENÝ POLICISTA

A umíž ještě něci jinýho :-) :-) :-) ???????

X asi nepochopil, pokud to tedy je narážka na mojí reakci Terezce. Poukazoval jsem na jinou věc, než jak se zdá na kterou reaguješ Ty. Gróó mého příspěvku mělo spočívat v tom, že poukazuji na mnohdy neprofesionalitu mnohých vyšších funkcionářů, kteří se honosí vysokým hodnostním označením. Pár takových pplk, co znám, by někteří nstržm a pprap schovali ve vědomostech o policejní práci a schopnostech, do kapsy. Jen jsem poukázal na špatný systém rychlého kariérního růstu jen dle vzdělání, které nemá nic společného s policejní a bezpečnostní praxí. Takových funkcionářů-rychlokvašek je dnes mnoho a podle toho to také tak u Policie dnes vypadá!!!
KATASTROFA

až se někdy začteš do knih o managementu, marketingu, psychologii řízení, řízení lidských zdrojů apod., tak ti dojde, že u tak velké firmy existuje něco, čemu se říká TOP MANAGEMENT. Ten top management vytváří strategie, vize, kam bude směřovat celá firma a není nutností, ba naopak se to ani nevyžaduje, aby znal konkrétní činnosti na nejnižších příčkách hierarchického žebříčku. Je to stejné jako např. u obrovské strojírenské firmy. Tam také TOP vedení nebude umět pracovat na soustruhu, frézce. Ale bude mít obrovksé znalosti a vědomosti o vedení lidí, marketingu apod. Problém je v tom, že naše TOP vedení se stovkami metodických pokynů (s neznalostí práce na nejnižších příčkách) plete do práce lidem a ztěžuje ji. Snaží se přidat svou kapkou do mlýna a na ty dole tím sype tunu předpisů, kterou ti lidé ani nečtou. A právě tam končí efektivita práva. Kolem nás vidím desítky lidí, kteří jsou schopni podepsat seznámení s právním předpisem (MP, ZPPP, VMV apod.), aniž by si jej přečetli. Nemají na to čas a riskují tak i svou práci. Udělají chybu a letí. Toto celé je ale opět chybou managementu. Ten nemůže tímto způsobem tlačit na "dělníky", musí jim dát prostor k sebevzdělávání, ke studiu materiálů, předpisů, pokynů a rozkazů a těch nesmí být příliš. Dnes už bych se nedivil, kdyby ministr vnitra vydal vyhlášku, ve které nařizuje policistům jak čistit správně zbraně. Takové absurdity se pohybují v policejní agendě. Navíc v tom hierarchickém žebříčku vše funguje tím způsobem, že ministr vydá vyhlášku (věstník, nařízení), policejní prezident to s přihozením pár řádků přepíše jako ZPPP, ředitel kraje to upraví zase o kousek a školí tě ze všeho. Ujednotit právní džungli a nechat manegement dělat to, k čemu na dané urovni je a zabránit mu vměšovat se a rozumovat přímo nad konkrétní prací těch "dělníků" dole v dole....

Praha si zaslouží, aby měla plné stavy. Je to výkladní skříň našeho státu, centrum kuluty a politiky. Přidejte pražským policistům i patnáct tisíc měsíčně. Přeji jim to.

Trochu jiné přemýšlení

To je vskutku názor do pranice " Všechno pro Prahu ". To si totiž vybavuji některá " Světová města ", která mají moderní centra, ale běda, jak ukážou okraje těchto měst a " okolí " ( Brazílie a jiná ), to se totiž dostaneme k tomu, že budeme vystavovat jen to " výstavné " ( výkladní skříň státu ), podle toho nás tedy budou soudit a ostatní nás nezajímá.
Když kolikrát vidím tohle nemocné myšlení s Václavákem v hlavě, tak si říkám, jestli by nebylo lepší vyhlásit republiku " Praha ". Lidi, v téhle republice se léta žilo z průmyslových oblastí Severu Čech, Severní Moravy, celá léta se z těchto oblastí, ocelových měst vysávalo, jak to šlo. Obrovské průmyslové podniky z těchto oblastí živily celou republiku. Běžte se podívat na krajinu kolem Mostecka, ty neskutečné jámy, zničená krajina. Jsem Severočech, ale když jsem ve 24 letech poprvé viděl povrchový důl na Mostecku a tu přeoranou krajinu, tak jsem zíral v němém úžasu, na tu zničenou krajinu, která je zničena dodnes. Severním Čechám a Severní Moravě tento stát dluží moc a moc.
Sice jsem tím odbočil, ale účel to splnilo v tom smyslu, že to není jen o Praze. Běžte se podívat na Chanov a jiné oblasti v republice, které eskalují problémy a kriminalitu. Je hezké se projít Václavákem v koloritu pražského života a nevědět o sračkách v Severních Čechách, na Ostravsku a v podobných lokalitách státu, kde poldové nestíhají " nabírat oznámení ", toxikomanů tři prde.......

Takže vše do centra kultury a politiky, do výkladní skříně našeho státu, ať se tam těm lidem dobře žije - no a ti ostatní jinde ve státě ? Ti mají smůlu , jsou daleko od Václaváku. Holt centralizace, je centralizace.

Může bejt jiný názor, já ale vidím sračky kolem mě a Václavák je daleko.

Jasně, v Praze bude hodně policajtů, snížíme tím kriminalitu. V ostatních městech ať se poserou.... jen tak dál...

tak šup šup do Prahy, do centra kultury a oddechu. Právě kvůli tomu je tato odměna, aby nalákala lidi do hlavního města. Podstavy jsou takové, že ani na tom Venclu nemá kdo sloužit a všichni utíkají. Možná pak přestanete závidět a uznáte, že si tu odměnu jako poldové v hlavním městě zasloužíte. A nebudete závistiví chudáci ze severních Čech, kteří hamty hamty jen pro sebe a jak mají přidat jiným, tak je zle....

Není mě třeba lákat do Prahy, já v Praze sloužil a vím, že to stojí za bačkoru, pakárnu mám i ve svém působišti ( sice menší než v Praze, ale přes to jednu z největších v ČR - dle statistik jsme na 78 procentní zatíženosti Prahy ). Takže to zvyšovat ještě cestováním není logické.
Na druhou stranu se setkávám s tím, že byl u nás kolega, který přešel z Prahy a když zjistil při roční službě u nás, jak jezdí do zákroků proti drbanům ve dvoučlené hlídce ( to smrdí nakládačkou pro poldy ) nebo maximálně ve čtyřech, jak jede do restaurace ke konliktu s nožem a operační odmítne na místo poslat posily z jiného oddělení......, tedy, jak zjistil, že to není o tom, že se na místo sjede několik hlídek jako v Praze a je jistota zvládnutí situace ( a polda by měl vždy odcházet " vítězně ") , která je někdy " nečekaně jiná " než původně popisuje operační ......., tak tohle nestrávil a vrátil se do Prahy. Dnes je již v civilu. O závidění nemluv, to je trochu složitější než závist. Od nás odešlo několik lidí do Prahy, kde slouží v pořádkové jednotce - mají o 5-7 tisíc navíc a nezávidím jim to. Cestování žádný med, toho ztraceného času.

když v Praze chybí 1400 - 1600 lidí, tak ti ke kdejakého noži neposílají 10 aut. Ty auta nejsou, chápeš to? N E J S O U ! ! !

o tom jsem také zaslechl své, z celé republiky berou k pořádkovým jednotkám bez fyzických testů, psychotestů jako dříve a často téměř důchodce.....co dodat....skvělý zákon.

se hold nekoná, dnes je v módě nábor. Policie tak dává najevo, že jí nejde o kvalitu, ale stačí jí průměr. Kdyby se takto chovala firma v soukromém sektoru, nevím nevím.

Pravý F1

Krátký příspěvek nahoře o stylu nabírání do pořádkové jednotky jsem nepsal - nesmysly nepíšu.

chybělo tam pro, tak se nečerti a nejsou to nesmysly, to je realita kolego, realita!

Praha umí podržet policisty-chtějí každému kdo slouží v Praze dorovnávat plat částkou 30000,-Kč ročně-tzv. DRŽHUBNÉ !

proto mají třeba nehodáři v Praze vyšší třídu, ale jinak v celé ČR jsou nehodáři v 5.té. Nespravedlivé!!

slovům motivace, motiv, potřeby, stimuly - incentivy, popudy aj.? Pokud ne, tak ti nemá cenu nic vysvětlovat. Přestaň závidět a možná přidají i tobě.

cona tom je nespravedlivého? Tobě někdo zakazuje napsat žádost o přeložení, zúčastnit se výběrového řízení a nastoupit do Prahy k nehodovce? Volných míst mají sakra dost, tak se seber a pojď do Prahy pro 6TT a 5-7 nehod denně. To pak nebudeš žvatlat takové kydy jako na těchto stránkách, sklapneš ryp.k a budeš šoupat nohama. Budeš rád za 1-2 nehody u vás na okrese horní dolní.

Radečku a ještě budeš mít tu výhodu, vyhraješ-li výb.řízení, že ti budou nějaký čas platit cestovné a ubytování - na rozdíl od stávajících mimopražských. Tak tu nebreč, seber se a běž do Prahy ukázat své schopnosti, dovednosti, vědomosti a hlavně vyzkoušet své nervy. P.S.: a k 2000,-za vyšší třídu dostaneš i odměnu pro pražské 2x30.000,-Kč. Tak pojď, tohle je výzva, nebreč a pojď si pro ty peníze zadarmo.