1
Ztracené a nelezené děti

Tomáš Rajsigl, nebo Jan Nejedlý. To jsou dvě jména z celé řady dětí, které beze stopy zmizely a nikdo je už nikdy neviděl. Policie po ztracených dětech chvilku pátrá, nebo alespoň pátrání předstírá a potom je odepíše. Jednoduše dítě převede do mrtvé statistiky záhadně zmizelých. A takové záhadně zmizelé dítě může být velice prospěšná věc. Pedofilnímu deviantovi dokáže náležitě zpestřit jeho sexuální život, otrokáři vydělat peníze, nebo nemocnému poskytnout zdravý orgán pro transplantaci. Zmizelé dítě může přinést i jiný užitek. Farmaceutické koncerny ho mohou využít pro výzkum tolik potřebných léků, nebo teroristé vycvičit pro boj za jejich svatou věc. Beze stopy se ztrácejí děti z normálních rodin, které by se za normálních okolností vrátily domů. Z toho plyne, že kdosi, kdo má zájem na zmizení takového děcka, ho musí věznit a nějakým způsobem manipulovat s jeho vědomím. Pokud únosce nezavraždí dítě hned, musí ho zbavit původní identity a samozřejmě osobních dokladů. Děti se občas ztrácejí a po některých není podle vyšetřovatelů stopa už dlouhá léta.
Je tomu skutečně tak? Děti se totiž beze stopy ztrácejí, ale na druhou stranu se nacházejí. Tuto skutečnost se úřady pokoušejí tajit a nalezeným dětem znepříjemňují život, jak to jen jde. Jednou je úředníci přece odepsaly, prohlásily je za ztracené, tak co si tady dovolují otravovat. Pokud se v naší zemi dítě bez jediné stopy ztratí, nebude to mít lehké, ale pokud se nalezne, je ve zcela bezvýchodné situaci.
V březnu roku 2004 se v Moravskoslezském kraji objevil zmatený sedmnáctiletý chlapec. Dnes nechce zveřejnit své jméno, tak mu říkejme třeba David Novotný. Klučík nikdy nevlastnil žádné doklady totožnosti a tvrdil, že od nepaměti vyrůstal v hermeticky uzavřeném dětském domově v Bělorusku, kde děti neznaly ani svá jména a měly pouze přezdívky podle populárních ruských umělců. David neznal jediné slovo bělorusky a domluvil se česky a rusky. Jako své místo narození označoval Olomouc. Zařízení, ze kterého utekl, popisoval, jako uniformovanými muži hlídanou výkrmnu dětí bez identity, kde si děti vyráběly hračky z rozžvýkaného chleba, nemohly se vzdělávat, nikdo je nevychovával, nikdo nenavštěvoval a nikdy v životě se nedostaly za přísně střežené oplocení ústavu. Soudnému člověku bylo hned jasné, že takový dětský domov by neprošel ani tomu nejtotalitnějšímu režimu a že se musí jednat o zařízení sloužící organizovanému zločinu. Pár dní žil dezorientovaný David mezi bezdomovci, ale protože chtěl konečně studovat a normálně žít, rozhodl se požádat o pomoc Policii České republiky.
Do osmnácti let je každý člověk dítětem a i u nás teoreticky platí Mezinárodní úmluva o právech dítěte, nebo Zákon o sociálně-právní ochraně dětí. Podle těchto předpisů je každý orgán, který objeví dítě neznámé totožnosti, informovat odbor ochrany dětí. Ten dá podnět soudu, který dítěti okamžitě ustanoví opatrovníka, určí mu jméno a umístí ho do dětského domova, kde je mu poskytnuta normální péče. Teprve potom se řeší, odkud dítě je. Tyto zákony však existují jenom na papíře a úředníci je nehodlají dodržovat. David se dostal do rukou četnými korupčními aférami proslavené cizinecké policie, která nerespektovala ani jeho žádost o azyl a za to, že nebyl schopen předložit doklady totožnosti ho bez soudu potrestali půlročním vězením v Záchytném zařízení pro cizince ve Velkých Přílepech. Po půl roce ho chtěli vyhostit zpět do náručí zločinu. Nikoho ani nenapadlo se zabývat otázkou, zdali David nepatří mezi kdysi ztracené a nikomu nepřišla divná ani jeho čeština. Automaticky byl zařazen do seznamu nežádoucích osob a všichni dělali všechno pro to, aby se ho zbavili.
Ve Velkých Přílepech provozovalo Ministerstvo vnitra jeden z nejdrsnějších kriminálů v zemi. Lidé, kteří jsou zde zavření mají cejch nežádoucích a podle toho s nimi policisté zacházejí. Přes to, že mnozí z nich jsou ještě děti. Odmítají jim poskytnout zdravotní péči, hrubě jim nadávají, znemožňují jim kontakt s právníky a omezují jim osobní hygienu. Mlátí je a cvičí si na nich po nocích své služební psy.
2
To vše za absolutní nečinnosti Oddělení sociálně právní ochrany dětí Městského úřadu Černošice. Tak že žádný zákonem stanovený opatrovník, žádný dětský domov, ale samotka v kriminále. Úředníci černošického úřadu nemusí zvedat zadky ze svých pohodlných židlí a navíc takové nalezené dítě dostává jasný signál, že v naší zemi na nějaké zákony všichni kašlou a jsou přístupnější k jednání s obchodníky s lidmi. Státní úředníci tak napomáhají tomu, že nalezené děti snáze skončí, jako otroci, nedobrovolní dárci orgánů, nebo teroristé.
Nešťastného Davida jsem shodou okolností na samotce přílepské věznice objevil, nabídl mu svoji pomoc a začal suplovat opatrovníka, kterého mu měl zajistit stát. V džungli zákonů, které státní úředníci porušují, kdy se jim zamane, to není snadná záležitost. Navíc potřeboval David psychologickou péči. Kdosi mu ukradl celé dětství, které strávil ve vězení. A české úřady nevymyslely nic lepšího, než chlapce znovu uvěznit. Samozřejmě bylo nutné dostat Davida ven z cely. V Přílepech oslavil osmnácté narozeniny a tak ho již nebylo možno považovat za dítě neznámé totožnosti. Byl dospělý. Asi po měsíci slovních přestřelek s policisty se konečně podařilo pro Davida vybojovat rozhodnutí o propuštění na svobodu. Poprvé v životě měl stanout mimo střežený prostor.
Jel jsem si Davida do Velkých Přílep vyzvednout, ale místní cizinecká policie rozhodnutí o propuštění nehodlala respektovat. Chlapce prý nepropustí, dokud za něho někdo nezaplatí částku asi dvacet pět tisíc. Drží ho další dva týdny za katrem, dokud neseženu peníze a nezaplatím. Tak jsem nalezeného klučinu od Ministerstva vnitra vlastně koupil. Protože se na nalezence neznámé totožnosti příslušné úřady vykašlaly a chtěly se zbavit problému, neměl česky hovořící David kam jít. Jedinou možnost, kterou nabídly úřady byl tábor pro uprchlíky, ale David chtěl normálně žít a studovat. Když už jsem si ho od policistů koupil, rozhodl jsem se ho vzít k sobě domů. Zatím co se kluk učil nakupovat v obchodě, jezdit hromadnou dopravou a poznával hodnotu peněz, pátralo se po místě, kde chlapec vyrůstal. Samozřejmě adresa v Bělorusku, kterou udával, byla falešná a v této zemi nikdy nikdo podobný nežil. Psycholog jednoznačně potvrdil, že vyrůstal v kolektivním dětském zařízení, ale žádný legální dětský domov, nebo pasťák v okolních zemích podobné dítě nepostrádal a podle celníků ani nepřekročil žádné státní hranice. I Davidova slušná čeština nasvědčovala tomu, že vyrůstal v České republice. Podle všeho v nějakém zařízení, které chová nikde neevidované děti pro farmaceutický výzkum, nebo na orgány. Rozhodně byl obětí dobře organizovaného zločinu a bylo by logické, aby se orgány státní správy pokusily tento stav napravit a ulehčit mu jeho osud nalezence. Také zákony o tom hovoří jasnou řečí. Hned na začátku měl mít opatrovníka a měl skončit v dětském domově. Jako dítě nezjištěné totožnosti měl od soudu dostat jméno a měl být zapsán do matriky. Městský úřad Černošice ale zákony nedodržuje a tato práva Davidovi upřel. A samozřejmě mu tím způsobil obrovské komplikace
Čtyřicet pět dní po té, co byl chlapec odprodán, nastoupil na střední školu. Nalezenci, který nikdy nepoznal péči vlastních rodičů je zamítnuta žádost o azyl a úředníci mu dávají jasně najevo, že je v České republice nežádoucí a má se vrátit do neznámého a nelegálního dětského vězení, odkud se mu podařilo utéct. Za trest, že si troufá chodit do školy, mu odmítají přiznat jakoukoliv sociální podporu. Pokud chce žrát, má odejít ze školy a nechat se zavřít do sběrného tábora ukrytého před veřejností v hlubokých lesích. Není státním občanem České republiky a tak je pro české úředníky cizinec, což je pro ně naprosto totéž, co zločinec. Ani jeho jméno a příjmení nechtějí matrikáři řešit. To si má vyřešit tam, odkud přivandroval. David ale s největší pravděpodobností odnikud nepřivandroval, narodil se v Olomouci a celou dobu byl obětí zločinu, kterému dokázal utéct.
David se nechce ničím lišit od svých spolužáků a začíná užívat české jméno a příjmení. Zcela nesmyslně se každé dva měsíce musí hlásit úředníkům Ministerstva vnitra v kanceláři vzdálené přes dvě stě kilometrů od bydliště, kam musí deset kilometrů ještě pěšky. Následující den pak stát šílené fronty na cizinecké policii.
3
Byť nemá jedinou korunu příjmu, dopravu si musí hradit sám. Jeho absence ve škole úředníky samozřejmě nezajímají. Nemá co chodit do školy. Před vnitrem na něho čekávají rusky, nebo arabsky hovořící obchodníci s bílým masem, kteří mu nabízejí falešné doklady. Jen když je bude následovat. David moc dobře ví, že ty, co překupníky následovali, už nikdo nikdy nespatřil.
Z toho, jak české úřady s nalezeným Davidem jednají a nakládají začíná být zřejmé, že je pro ně nepohodlným svědkem čehosi nekalého a chtěly by se ho za každou cenu zbavit. Vědí snad naši nejvyšší političtí představitelé, kde se skrývá záhadný dětský domov, vychovávající děti bez identity, které později bez sebemenší stopy mizí? Jsou snad úředníci spojeni s překupníky?
Zákon na skutečnost, že je někdo nalezen pamatuje a jasně říká, že fyzická osoba nalezení na území České republiky je státním občanem České republiky, pokud se neprokáže, že narozením nabyla občanství jiného státu. To je přesně Davidův případ, k jehož občanství, ani narození se žádný stát nehlásí. Proto se chlapec obrátil na příslušnou matriku Praha 1 a žádal osvědčení o českém státním občanství podle tohoto předpisu. Narazil tam na matrikářku Talmanovou, neobyčejně sprostou a neurvalou tchýni ministerského předsedy, která nejprve existenci zákona popírala, jen zuřivě bránila zločin a odmítala ve věci jednat. Po roce i mnoha stížnostech vydala nesmyslné rozhodnutí, že žádost zamítá, protože David uvádí nevěrohodné informace o svém pobytu v Bělorusku, tedy o zemi, ve které nikdy nepobýval. Po otřesných zkušenostech s úřednickým chlévem na matrice putovalo odvoláni na pražský magistrát. Tady jednali o poznání slušněji, ale se stejným výsledkem. Po ročním nic nedělání Davidovu žádost zamítli. Pro platný zákon i pro závazné mezinárodní úmluvy má prý Ministerstvo vnitra vlastní výklad, který je obrací naruby. Státní občanství se u nás zkrátka neřídí zákonem, nýbrž mírou úplatnosti jednotlivých úředníků.
Státní úředníci využívají všech možných lží, výmyslů i vědeckých metod jenom proto, aby Davidovi co nejvíce znepříjemnili život. Zjištěná fakta schválně překrucují a provedení jakéhokoliv důkazu v chlapcův prospěch se zuřivě brání. Na to prý nejsou peníze. Vnitro hlídá, aby nalezenému dítěti nikdo nepomohl a aby mu všichni házeli klacky pod nohy. Systematické perzekuce řídí nejvyšší představitelé ministerstva vnitra. Svědčí o tom telefonát, kterým jsem žádal tehdejšího náměstka ministra o zákonné řešení celé situace. Ten rozčileně řval do telefonu, že vnitro není povinné nic řešit a jestli budeme dále otravovat, nechá nás vyhladovět. Jako mávnutím kouzelného proutku pro mě přestala být práce. Nebyla nikde a přátelé, kteří mi ji byli ochotni dát si stěžovali, že jim kdosi vyhrožuje jménem ministerstva vnitra. Pokud mi práci dají, sešle na ně podle výhrůžek stát nejpřísnější kontroly. Za trest, že jsem se ujal nalezeného dítěte a od Českého státu ho koupil, jsem neměl nárok ani na sociální dávky. Bydlel jsem totiž ve společné domácnosti s Davidem, tedy s osobou, která neměla v ČR trvalý pobyt. A to se u nás přísně trestá. A následovaly další, zcela zjevné politické perzekuce. Policie jezdí kluka kontrolovat do školy a odmítá vyšetřovat vandalské útoky na můj majetek. Nezabývá se ani vloupáním, u kterého jsem si sám zjistil jméno a bydliště pachatele. Nejspíš nás vykradl policejní konfident. Se svým vysokoškolským vzděláním si nesmím vydělávat ani jako pomocný dělník ve skladu. Přes to, že jsme členy EU nesmíme s Davidem ani na Slovensko. Nemá totiž občanský průkaz, ani pas. Nemůže si založit účet v bance, paušál na telefon a nemá nárok na zdravotní pojištění a péči. Ze strany státních orgánů chodí výhrůžky, že perzekuce budou pokračovat, dokud Davida neodhlásím ze školy a neodevzdám ho do sběrného tábora v hlubokých lesích. Tam by k němu měli snazší přístup překupníci a chlapec by na dobro zmizel.



4
Samozřejmě, že se David se svými problémy obrátil na soud. Případ dostal na stůl skvělý soudce Vojtěch Cepl, který byl ochoten rozhodnout podle zákona a přiznat chlapci občanství, ale bohužel musel konstatovat, že není kompetentní rozhodnout. Kompetentní je prý pouze matrika a jí nadřízené Ministerstvo vnitra.
David mi vyprávěl podrobnosti, jak ho policisté v Přílepech zavírali na samotce, jak mu hrubě nadávali, sprchovali ho ledovou vodou, tloukli obuškem a cvičili na něm po nocích odporně páchnoucí služební psy. Jeho bolestivý úraz odmítali léčit, aby co nejvíce trpěl. Protože nepovažuji za slušné, aby se takto jednalo s dítětem jenom proto, že mu nikdo nikdy nevystavil žádné doklady totožnosti, dospěl jsem k názoru, že se jedná o týrání svěřené osoby a podal jsem trestní oznámení. Za neoznámení takového podezření by mi podle zákona hrozily dva roky vězení. K otřesným závěrům dospěla v Přílepech i kontrola Mezinárodního výboru proti mučení. Vyšetřováním takových drobností, jako je týrání dětí se samozřejmě nikdo nezabýval. Pomstychtivá policie mne zažalovala za to, že jsem splnil svoji zákonnou povinnost a zinscenovala politický proces, v němž jsem byl odsouzen k podmíněnému trestu. Za dodržování zákona. Cvičit psy na dětech a trestat je bolestí patří podle soudu ke standardním výchovným metodám a kdo si myslí opak, dopouští se útoku na státní orgán. K tomuto názoru se přiklonil i prezident Václav Klaus. Pan prezident vehementně podporuje mučení a vraždění dětí na Kavkaze tak po něm zřejmě touží i doma.
Další soud rozhodl, že nalezený David nemá nárok na mezinárodní ochranu, ale bylo mu povoleno podat žádost znovu. Novou žádost už chlapec podal pod svým českým jménem a příjmením. Udělení azylu česky hovořícímu studentovi české střední školy Davidovi Novotnému se jeví, jako ta nejkrkolomnější cesta, ale chlapec v naprosto beznadějné situaci chtěl zkusit využít i ji.
Evropská úmluva o občanství, kterou Česká republika ratifikovala, jasně říká, že každý má právo na státní občanství. Langerovo ministerstvo si toto ustanovení vykládá tak, že na státní občanství není právní nárok. Proto je David stále trestán pravidelným policejním dohledem, povinností se hlásit na Cizinecké policii za víc, než nedůstojných podmínek a hlavně tím, že jako studující sirotek nemá od státu nárok na jedinou korunu podpory. Bez zdravotního pojištění a možnosti cestovat. A obrovská úřednická mašinérie pracuje na plné obrátky, aby chlapci ublížila, co nejvíce mu znepříjemnila život a poštvala ho do rukou hory doly slibujících obchodníků z lidmi. Obvodní úřady, pražský magistrát, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo práce a sociálních věcí, soudy i Veřejný ochránce práv hledají cesty, jak prodloužit Davidovo trápení a vyhnout se dodržování zákonů a mezinárodních smluv. Samozřejmě jsme hledali pomoc i u ministrů vnitra. Tehdejší ministr Bublan při osobním setkání ochotně sliboval pomoc, ale potom mu zřejmě kdosi vysvětlil důležitost chovu dětí bez identity a ministr šalamounsky obrátil. Prý se nejprve se musí vypátrat, kdo jsou Davidovi rodiče a jaké mají státní občanství. Teprve potom bude možno chlapce považovat za nalezence. Nějakým pátráním se ale úřady zatěžovat nehodlají a David si má rodiče, o kterých nic neví,vypátrat sám. Ministra Bublana hluboce pobouřilo, že David užívá české jméno. Taková drzost, někdo, kdo nemá žádné doklady bude mluvit naším nadjazykem a chtěl by žít stejně, jako náš nadnárod. Jméno by přece mělo jasně signalizovat, že takový člověk je cizinec, tedy vlastně zločinec. Signalizoval nenávistně sociálně demokratický ministr.
Jistou naději jsme před parlamentními volbami vkládali do kandidátů z ODS, proto jsme se obrátili na pana Topolánka a na pana Langera. Oba svorně slibovali, že pokud ve volbách zvítězí, budou Davidovu situaci promptně řešit. V naivní víře jsem házel do urny lístek s modrým ptákem. Zvítězil. Volební vítězství přineslo konec mých politických perzekucí a je mi povoleno normálně pracovat. Davidovi je po třech letech čekání v nejistotě a po přímluvě pana senátora Tőpfera udělen azyl. Azyl i průkaz azylanta samozřejmě dostal na své české jméno a příjmení s tím, že je osobou bez státního občanství.
5
Zdálo by se, že je všechno vyřešeno. Odbor státního občanství sliboval, že pokud David dostane azyl, může mu automaticky přiznat české občanství. Zřejmě v to nedoufal a tak když se o azylu rozhodlo, pohotově otočil. Kluk nikdy žádné občanství neměl a podle zákona má na ně nárok. I novému panu ministrovi však zřejmě někdo vysvětlil potřebnost chovu bezejmenných dětí a důležitost jeho utajení. Tak Ministerstvo vnitra a pan ministr Langer jenom změnili taktiku ubližování a perzekucí. Ačkoliv průkaz azylanta je veřejnou listinou, kterou azylant prokazuje své jméno, příjmení a další fakta o své osobě, vyrukovala vedoucí Odboru státního občanství a matrik Ministerstva vnitra, paní Goluškinová s teorií, že David neoprávněně používá své jméno a příjmení. To znamená, že ministerstvo ve své cílevědomé snaze Davida systematicky deptat odmítá uznávat doklady, které samo vystavilo.Vnitro tak bezostyšně dává najevo, že pohrdá nejen Ústavou této země, která zaručuje, že každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno, ale hlavně samotným Davidem, tím, že ho tituluje hanlivou přezdívkou, kterou mu dali jeho věznitelé a která ho uráží. Tomuto psychickému týrání David na čas podléhá. Deprese způsobené šlendriánským rozhodnutím vnitra řeší přerušením školy a půlročním flákáním. Převládl v něm pocit, že letitý boj se zlomocnými úředníky je marný a že nikdy nebude normálním člověkem. Ministerstvu vnitra se na čas podařili to, oč celá léta usilovalo. Jeho úředníkům vadí, že se chlapec snaží normálně žít a že netrpí žádnou vážnou duševní poruchou. Naštěstí se David postupně uklidnil a jenom si musel zopakovat poslední ročník. Dnes už je vyučen a pokračuje na maturitní nástavbě.
Desítky dětí se bez sebemenší stopy ztratí a občas se nějaké dítě nalezne. Ztracené děti státní úředníky nechávají v klidu, ale nalezené dítě je provokuje , jako málo co. Snaží se ho zdeptat, zbavit se ho a dostat ho zpátky do náruče zločinu. Prorůstání zločinu se státní správou není nová věc. Někteří lidé opilí mocí si přisvojují práva na všechno. Vedle laciných dovolených a tramvají zdarma by zákonodárci mohli mít právo i na nadstandardní zdravotní péči. Vždyť na recepcích jejich játra a ledviny tolik trpí. Ústav, kde by vyrůstaly ztracené děti ve zdravé, ale právně neexistující jedince by beze sporu k nadstandardní zdravotní péči našich zákonodárců přispěl. Bez něho není orgánů pro transplantaci nazbyt. A jsou tolik potřebné. Byť by to stálo nějaké ztracené děti.Zákon, nezákon. Mocní vládnou a cítí se nadřazení
Svoji nadřazenost i skutečnost, že rozhodně se svým úřadem nehodlá nikomu pomáhat, ani nikoho chránit, projevil osobně i pan ministr Langer. Ze svého ministerského postu přece nebude dodržovat nějaké zákony, nebo dokonce práva. Ve svém úředním rozhodnutí pan ministr Davida neurvale uráží přezdívkou z vězení a navíc podle hesla zraňovat a zatloukat, naprosto popírá jeho identitu. Podle úředního dopisu pana ministra nemůže být s Davidem vedeno žádné správní řízení, dokud neprokáže, že se jmenuje tak, jak se jmenuje a nejmenuje se tak, jak se nejmenuje. Jinými slovy, pokud nepředloží rodný list, který mu nikdo nikdy nevydal, nemůže mu být vystaven rodný list, ani přiznáno, nebo uděleno státní občanství. Pan ministr tak neuznává platné rozhodnutí, které vlastnoručně podepsal a neuznává doklady vydané jeho ministerstvem. Moc šalamounské rozhodnutí, které by nevymyslel ani předchůdce pana ministra Gottwald. Nalezenému klukovi neznámé totožnosti byl udělen azyl, který ministr Langer podepsal, ale neuznává. Podle jeho ministerstva s ním nemůže být nakládáno, jako z nalezencem, protože si úředníci slovo fyzická osoba překládají, jako debil. Vládnou, cítí se výš, než ostatní, výš než zákon, osobují se možná i nemožná práva a pokud zrovna nejsou volby, považují prosté lidi za debily. David podle pana ministra vlastně opět právně neexistuje. Nemá právo vést správní řízení, tedy se třeba oženit. Neexistujícího člověka nemusí podle ministrova rozhodnutí všemocní vládci řešit a zbývá jim dostatek času přemýšlet, jak zbohatnout. Navíc se člověk, který neexistuje může klidně ztratit a nikdo po něm nikdy nebude pátrat.

6
Možná pana ministra Langera zlobí ledviny, uvažuje o transplantaci a ty Davidovy v nějakém utajeném ústavu tolik scházejí. Co když Tomáš Rajsigl a Jan Nejedlý mají jinou krevní skupinu.



Vladislav Kvasnička

Vážení policisté Vás zákon a Vaše platy, musím přiznat, není nic víc než snaha ušetřit co nejvíce prostředků pro státní pokladnu. Budu Vaše příjmi škrtit tak dlouho, dokud ekonomika české splečnosti nebude vzkvétat. A protože já ani další mí kolegové nejsme dosud miliardáři, v růžové světle nevidím Vaše příjmy asni za deset let. Cílem je snížit Vaši reálnou mzdu. Být policistou je v prvé řadě o tom, být společnosti prospěšný a peníze jsou až na posledním místě. Kdo uvažuje jinak, není hoden býti policistou.

jste naprosto neschopní

Proto všichni utíkají a kdo neutíká tak se pomalu připravuje!

Vážený pane minstře fin plně s Vámi souhlasím v prvé řadě o tom, být společnosti a policii prospěšný a peníze jsou až na posledním místě. Kdo uvažuje jinak, není hoden býti ministrem fin.

KDY SKONČÍ OBLBOVÁNÍ TÉTO OZBROJENÉ SLOŽKY A SNIŽOVÁNÍ PLATŮ?

tak dlouho jak si to bohužel necháme líbit

Preferenční pro pražáky 30 000,- to je zajímavé, ale kde je nedomyšlení tarifních tříd, kdy 6. třída se směnností vychází lépe než 7. třída v převážné většině připadů bez směnnosti. Tohle moc o kariérním postupu nebude.

v 6TT se směnností si na rozdíl od 7TT bez směnnosti ničí lidi zdraví. V 7TT se hezky vyspinkáš a bereš o 2tis.více. Co se ti na tom nelíbí?

Právě to, že se tam nevyspinkají a mají větší hlavu než si ta tvá dokáže představit.

nechceš mě ty hlavo rozesmát, že ne? :-)))

Tady je to už spíš k pláči než k smíchu.

nejsme si náhodou všichni rovni a nikdo nesmí být znevýhodˇˇnovám na jiným.... není to takle nějak napsáno ve skvělém služebním zákoně ?????

Přesně tak to je, tahle práce může oslovit jedině mladé, svobodné nebo ženy pro které snad nabízené finance jsou trochu motivující jinak je to ostuda jak stát platí ozbrojenou složku této země.

Tím vším, co zde bylo dole napsáno, myslím tím " special money " pro pražské policisty se nic nevyřeší a situaci v Praze to nezachrání. Všechno to je pouze lákadlo pro mladé a svobodné, kterým je vcelku jedno, že po práci bydlí na ubytovně spolu s ukrajinskými dělníky a jinou chátrou. To vše snesou pouze do doby, než v místě odkud pocházejí založí rodiny, takže celý ten humbuk s penězi navíc pro Prahu je jen krátkodobé řešení a nemá perspektivu do budoucnosti v otázce personální stabilizaci sboruv Praze. Jedná se pouze o takové záplatování, nebo vyrážení klínu klínem. Pro starší poldy s rodinami, až na pár světlých vyjímek, to totiž není jaksi to pravé ořechové, být celoročně pro pár korun navíc odloučen od rodin. Jsem z oddělení, kde se opravdu zrovna nenudíme a do té slavné Prahy bych klidně šel. Každá stránka má ale dvě strany. Mám možnost srovnávat se zahraničím. V zahraničí je běžnou praxí, že pokud se jedná o státní zájem, klidně vás jako poldu převelí dlouhodobě do místa, kam stát zrovna potřebuje. Zároveň však nabídnou těmto lidem adekvátní podmínky proto, aby poldu do místa nového služebního zařazení mohla následovat také celá jeho rodina, např. odpovídající bydlení pro celou rodinu, stát pomáhá při hledání odpovídajícího zaměstnání pro manželku v místě nového bydliště, zařazení dětí do škol atd., atd, Proč to nejde také u nás ? Pak by se dalo možná mluvit o jakémsi koncepčním řešení s výhledem do budoucnosti dlouhodobě špatné personální situace policejního sboru v Praze.

Omluvám se za překlep, chtěl jsem napsat, že každá mince má dvě strany.

Ale o tom to přece není. Původní záměr měl být takový, že k policii v Praze nalákají pražáky, kteří pak nebudou utíkat po republice k rodinám a také udrží stávající moraváky aj., aby měl ještě kdo sloužit. Údajně se Langer s náměstkem Salivarem vyjádřili, že žádné motivační odměny nebudou, takže zdejší závistivci mohou být v klidu a přemítat dál nad tím, proč mají zrovna oni malý plat. Celá situace tedy vyústila v to, že se motivační faktor stal silně demotivačním. Většina poldů v Praze to bude brát jako výsměch a urážku. Pokud mi někdo slibuje odměny a nakonec nedá, má raději držet pysk a nic neslibovat. Pokud se tímto způsobem někdo snaží změnit kritickou situaci v hlavním městě, budiž pochválen za snahu, ale padla na neúrodnou půdu. MV nejde o bezpečnost v Praze, ta mu je u zadku, to jde vidět i z tohoto rozhodnutí. Měl by se ovšem zamyslet nad tím, kdo bude hlídat zadek mu, až se lidi naštvou a potáhnou na Prahu. Aby mu v té Praze z moraváků ještě někdo zůstal.....

Dnes jsem byl na setkání s Vámi, pane ministře. Několik postřehů-citací z Vašeho vystoupení, kdy myšlenky z něho rovněž tak zaznívají v některých Vašich odpovědích na zde kladené dotazy:

1)"nový policista potřebuje na zaučení půl roku" - s Vaší inteligenci pravděpodobně ano, ale běžný člověk k tomu potřebuje cca 3 roky (získání základní místní a osobní znalosti, zapracování právní teorie do praxe, naučit se jednat s různými typy lidí atd...)

2) "před mým příchodem na ministerstvo bylo připojeno na internet 6 % služeben policie, v současné době je to 99%" - pokud budu mít 80 služeben a na každé jedno připojení na internet, tak je to dokonce 100%, ale pokud na té služebně pracuje 300 lidí, tak je to tragické, a ono to skutečně tragické je. Kdyby se mělo přepočítat počet připojení na počet policistů tak se dostanete na číslo, kdy jedno připojení na internet je pro několik desítek policistů. Ta statistika je ale dobrá hra čísel, že.

3) "v současné době je průměrný plat u policie 32.000,- v Praze, což je velice slušné" - na to se dá odpovědět pouze to, že na této částce vidíte, za kolik peněz je policista ochoten v Praze pracovat. V praxi uvedené číslo totiž znamená to, že ostatní policisté, kteří se na uvedené peníze na výplatu délkou praxe u policie (policistovi plat stoupá s délkou praxe) nedostanou, odmítají v Praze sloužit a odcházejí pryč. Proto v Praze chybí 1.600 policistů, tj. 25% plánovaného stavu. A to je skutečná krize, kterou nelze nazvat generační obměnou, protože např. v letošním roce na mém útvaru odchází zatím dalších 45 lidí a z toho je 22 ve věku do 30-ti let.

4) "66% policistů k 1.1.2007 bylo bez příslušného vzdělání, přestože nový zákon byl známý 4 roky. Tak se na to policisté vykašlali". - nevím, jestli to víte, ale na jaké místo musí mít policista vyšší vzdělání je dáno systematizací míst u policie, a tu bohužel MV, resp. PP nebylo schopno sestavit. Takže policista ještě v polovině roku 2006 nevěděl, jestli na místě, na kterém v té době pracoval bude potřebovat nějakou vysokou školu. Policisté se tedy na učení nevykašlali, ale každý nemohl začít studovat na vysoké škole a pak čekat, jestli náhodou to jeho místo bude "vysokoškolské". A ono většinou od 1.1.2007 najednou bylo. Ale situace, kdy u policie musel mít skoro každý vysokou školu ta už tady snad někdy byla. Myslím, že mi někdo říkal z "pamětníků" u policie, že za ministra Obziny.

Závěrem jinak děkuji, za to, že v rámci svého nabitého programu jste si našel čas i na ty "dole". Pokud to budete pořádat častěji, tak možná budete mít i nějaký přehled o tom, jak to "dole" ve skutečnosti vypadá.

P.S. Pokud chcete vědět, kolik policistů chybí u policie stačí na stránkách MV v nabídce volných míst včetně výběrových řízení zvolit filtr policie ČR a určitě to nebude 5.000 volných míst jak hovoříte. To číslo je bohužel o 50% větší. A argument některých vedoucích personálních pracovníků, že se jedná o volná místa, která se za určitou dobu teprve uvolní není pravdivý, od 1.2. v tomto systému mohou být totiž zveřejněná jen místa, která jsou již 15 dní volná.

P.P.S. Názor Vašeho náměstka Salivara, že firma, která poskytuje plat 31.000,-Kč a požaduje jenom 9,5 měsíce práce je dobrá a policista si má rozmyslet, jestli chce odejít, je HROZNÝ. Ten člověk předpokládá, že každý policista si vybere 6 týdnů dovolené, 14 dní rehabilitace (na tu má nárok ale po hodně létech odpracovaných u policie) a měsíc marodění za plný plat. Zapomněl ale uvést, že policie po něm požaduje 150 hod práce v roce zdarma, neplatí přesčasy, příplatky za práci ve svátky,v noci,v sobotu a neděli, vyžaduje nástup do práce podle potřeby policie a nedovoluje mu přivydělat si. A marodit má policista strach, protože v současném podstavu i když marodí, tak jeho práci za něj nikdo jiný neudělá. Tak to je ta dobrá firma s názvem Policie.

To není o závisti, a.e o celé nekoncepčnosti platového ohodnocení u Policie ČR. Je totiž naprosto demotivující pro mimopražské policisty, když v Praze nejen ti schopní policisté, ale i ti neschopní flegmatici a flákači ( a každý policista ví, že tito existují všude v republice a proto Praha není výjimkou ), by měli dostat jakýsi bonus formou nadstandartních odměn, které by se v jiných částech republiky nevyplácely, přestože i na mnohých dalších útvarech Policie ČR je nápad tr. činnosti srovnatelný s Prahou. Platovou otázku je proto třeba řešit komplexně a ne spoléhat na skutečnost, že v některých regionech republiky je větší nezaměstnanost, a proto tam sloužícím policistům bude postačovat jen část platu ve srovnání s pražskými, přestože odvedou mnohde práci ve stejném rozsahu i kvalitě. Nevidím důvodu, proč by i lempl policista v Praze měl mít vyšší platové ohodnocení, než poctivě sloužící policista v jiné části republiky jen z důvodu že slouží v hl. městě a za tím si stojím. Pokud vím, v ustanovení zákona o sl. poměru týkajícím se odměn jsou jasně a zcela srozumitelně stanoveny důvody udělení odměny a to, že by odměna měla sloužit jako dorovnání platu či jako motivační složka pro stabilizování určitých součástí Policie ČR v určitých regionech, jsem tam nenalezl.

a čím je probůh odměna? Ocenění odvedené nadstandardní práce a motivace tuto nadstandardní práci odvádět i dále s cílem získat další odměny. Nebuď naivní. Navíc srovnání Prahy se zbytkem republiky je nesmysl. Nikde není takový nápad jako v Praze, snad mimo severní Čechy a jeden okres na severu středních Čech. A hádej, co se jim tam stalo, odešel jim celý okres do civilu. Proč asi? Protože ohodnocení je jak píšeš nekoncepční. Nekoncepční v tom smyslu, že za více práce není více peněz. Pokud má někdo v horní dolní stejně jako polda na dozorčí službě na MOP Krakovská na Praze 1, tak je to špatně. A můžeš skákat třeba hlavou do zdi, nezměníš můj názor. Na rozdíl od tebe mám zkušenosti a dost informací z této práce jak z Prahy, tak mimo ni. Pokud chci mít plné tabulky (jako jsou např. ve většině zbytku republiky), musím ocenit práci odpovídajícím finančním ohodnocením. Logicky bude u policie plno na severní Moravě, v severních Čechách, kde je vysoká nezaměstnanost a odměny dle tabulek pro ně budou velmi pěkné. V Praze nikoliv. Navíc Praha šetří i na ubytovnách a cestovném pro mimopražské (4000 lidí si vše platí ze svého). To jen na vysvětlenou, že by tyto odměny nenahradily ani tyto výdaje. A závist to je, já na rozdíl od tebe a tobě podobným přeji lidem v severních Čechách s podobným nápadem a vytížením větší peníze a nebudu prskat, když se dozvím, že jim někdo přidal 2x30tis.ročně, protože jim chybí 2000 lidí na kraji. End.

Samozřejmě, že jsem pochopil, že přilepšení v Praze má hlavně nalákat místní k práci u policie, ale na druhou stranu, myslíš si, že tím opravdu zatraktivní tuto rachotu v Práglu ? Myslím si osobně, že v Praze pokud budu trochu schopnej a zodpovědnej, pak mám jiné a lepší možnosti. Takže nechci strašit, ale celá tato vize bude mít jen nepatrný vliv na kvalitu nově příchozích. Nehledě k tomu, že řešit celou situaci odměnami, tedy nenárokovou složkou mzdy, je poněkud nesystematické a aniž bych byl závistivec mi to připadá trochu nefér vůči ostatním poctivě makajícím poldům ve zbytku země.

a není naopak nefér vůči poctivě makajícím poldům v Praze, aby měli při tom nápadu, vytížení o cca 1000,-na rizikovém víc než kdekoliv jinde v republice? Kdykoliv jsem v kontaktu s kolegy, kteří z Prahy odešli, tak tvrdí, že by se nikdy nevrátili, že mají svůj klid. Nepřijde ti divné, když lidem, kteří desítky let dojíždějí za prací několik set (někdy i tisíc km) týdně a bydlí na ubytovnách nezaplatí ani tyto výdaje? Vždyť tohle platí už kdejaká větší firma v soukromém sektoru. Proč by měli poldové v Praze neustále doplácet za stát? Tohle mi přijde nefér. Tvrdit o nekoncepčnosti tohoto druhu odměn a motivování pro nové lidi do hlavního města je sice hezké, ale bez jiného návrhu jde o plácnutí o zeď. A nebuďte naivní, že poldové v Praze dostávají za práci za několik chybějících vyšší odměny. Ani halíř navíc, jede se pořád ve stejných kolejích. Jedinou výhodou je to, že začali proplácet už nějaké ty přesčasy, protože by jim nikdo do práce zdarma nepřijel... Tak místo opovrhováním návrhu přijďte s novým, jak řešit tento problém, aby se to Vás mimo Prahu nedotklo a zároveň po Vás nikdo nechtěl jít pracovat do hl.m. Díky

tuto věc odměnami je jistě nesystematické, ale odměnou je ti i plat za práci. O konkrétní formě vyplacení finační částky nikdo neřekl ani a, ani b a tvrzení, že bude formou pracovních nebo kázeńských odměn jsou jen spekulace. Stejně tak mohu spekulovat se změnou zákona a navýšením rizikového příplatku o 5.000,-apod. Systémovost u odměnění při kritickém podstavu lidí nehledej. Logicky se lepí díry způsobem, který udrží alespoň současný stav.

P.S.: A jak je zde již někde uvedeno, žádné odměny prý nebudou. Takže se o způsobech naplnění stavů v Praze (mj. podstavy jsou v Praze co Policie ČR existuje) můžeme v klidu bavit. Poslední údaje byly okolo 1400 lidí, ale vzhledem k mlžení i v jiných případech to vidím tak na 1600 - 1800 lidí v podstavu.

žádná reakce, tudíž bylo, je a zůstane i do budoucna logickým, že lidé, kteří pracují v těžkých podmínkách a vykonávají práci za chybějící dostanou vyšší odměny než ti, kteří vykonávají práci jen s ohledem na svou náplň bez práce navíc. Tam, kde chybí lidé prostě peníze přijít musí a nelepší formou jsou odměny za práci navíc. Víc není třeba dodávat. Hawk.

A kde je k tomu nějaké oficiální info, nikde jsem k tomu nic nenašel. Dík.

Ještě jednou trvdím, že odměny pouze pro pražské jsou nesystémový nesmysl, neboť i jinde v republice kvůli tzv odstraněnému špuntu slouží na mnohých odděleních policisté při tabulkovém stavu 14 - 16 policistů jen ve čtyřech či šesti. Tedy vpodstatě jeden vykonává práci za čtyři a to se nezmiňuji o takovéto práci v době dovolených, nemocenských, nebo pokud jsou ještě někteří v ZOP či na ůzných kursech. Tito si snad, na rozdíl od pražáků, desetitisícové odměny nezaslouží ? Já si to tedy nemyslím.

tvrdí zde někdo, že nezaslouží? Zaslouží, jen musí tlačit na svého krajského ředitele, který bude za čas samostatnou finanční jednotkou. Pak bude mít balík, ze kterého může i u vás na faře zaplatit ten zbytek lidí. Jen zde neuvidíš takové pozdvižení, jako když měli přidat někomu v Praglu. To byste nějraději všechny pražské pohřbili, co si to vůbec dovolili....

Díky za všechny názory. Dostal jsem se ke compu bohužel až nyní. Jak zde někdo nastínil, že jaksi jen poukazuju na jednu stranu problému a nemám konstruktivní řešení, musím se proti tomuto tak trochu ohradit. I když vím, že se jedná bohužel jen o zbožné přání, myslím si , že jsem ve svém původním příspěvku naznačil, kudy by mohla vést cesta. Tím mám na mysli sociální zázemí pro poldy a jejich rodiny na tak exponovaném místě, jakým je hlavní město. Tím sevytváří jakási motivaci a je úplně jedno, jestli se jedná o pražské, nebo dojíždějící poldy. Řešit však momentální personální krizi v jakékoliv době a na jakémkoliv místě v republice momentálním zvýhodněním mi opravdu připadá jako nebezpečný precedent. Vždyť dnes se jedná o Prahu, zítra to může být třeba Brno a pozítří to můžou být třeba Kotěhúrky, protože je tam plánovaný stav 12 poldů a skutečný stav jsou 4 lidé, takže jim podle této logiky vlastně musíme, než se situace stabilizuje přidat, protože momentálně vykonávají práci za chybějící kolegy. No, nevím, nevím.

aby lidé dělali 3x více práce za stejné peníze? Kdepak. Dle současného zákona je právě díky několika paskvilům uvedeno, že musíš pracovat zadarmo. To nemají snad nikde na světě a dokonce ani u nás ve věznicích. Pak nemohou ti, kteří pracují za ostatní, dostat spravedlivou odměnu za odvedenou práci. A právě o tu odměnu se jedná. Nelze přesčasem, půjde odměnou. CO je k tomu pořád k nepochopení?????

nemohl vymyslet nikdo jiný, než zapšklý Stbák na vnitru. Drží se tam jako klíšťata pořád.

Co brečíte, v říjnu prý v Praze a celos. útv. dostanete na všech funkcích jednorázově 30 litrů "preferenční". To je dobrý 13 plat ne?

ať koukám jak koukám, pražák tu nebrečí, zatím jen všichni kolem...

http://zpravy.idnes.cz/elita-policie-honi-prostitutky-a-detektiv ove-odchazeji-pj7-/krimi.asp?c=A080616_211935_krimi_dp

for NESPOKOJENÝ POLICISTA

A umíž ještě něci jinýho :-) :-) :-) ???????

X asi nepochopil, pokud to tedy je narážka na mojí reakci Terezce. Poukazoval jsem na jinou věc, než jak se zdá na kterou reaguješ Ty. Gróó mého příspěvku mělo spočívat v tom, že poukazuji na mnohdy neprofesionalitu mnohých vyšších funkcionářů, kteří se honosí vysokým hodnostním označením. Pár takových pplk, co znám, by někteří nstržm a pprap schovali ve vědomostech o policejní práci a schopnostech, do kapsy. Jen jsem poukázal na špatný systém rychlého kariérního růstu jen dle vzdělání, které nemá nic společného s policejní a bezpečnostní praxí. Takových funkcionářů-rychlokvašek je dnes mnoho a podle toho to také tak u Policie dnes vypadá!!!
KATASTROFA

až se někdy začteš do knih o managementu, marketingu, psychologii řízení, řízení lidských zdrojů apod., tak ti dojde, že u tak velké firmy existuje něco, čemu se říká TOP MANAGEMENT. Ten top management vytváří strategie, vize, kam bude směřovat celá firma a není nutností, ba naopak se to ani nevyžaduje, aby znal konkrétní činnosti na nejnižších příčkách hierarchického žebříčku. Je to stejné jako např. u obrovské strojírenské firmy. Tam také TOP vedení nebude umět pracovat na soustruhu, frézce. Ale bude mít obrovksé znalosti a vědomosti o vedení lidí, marketingu apod. Problém je v tom, že naše TOP vedení se stovkami metodických pokynů (s neznalostí práce na nejnižších příčkách) plete do práce lidem a ztěžuje ji. Snaží se přidat svou kapkou do mlýna a na ty dole tím sype tunu předpisů, kterou ti lidé ani nečtou. A právě tam končí efektivita práva. Kolem nás vidím desítky lidí, kteří jsou schopni podepsat seznámení s právním předpisem (MP, ZPPP, VMV apod.), aniž by si jej přečetli. Nemají na to čas a riskují tak i svou práci. Udělají chybu a letí. Toto celé je ale opět chybou managementu. Ten nemůže tímto způsobem tlačit na "dělníky", musí jim dát prostor k sebevzdělávání, ke studiu materiálů, předpisů, pokynů a rozkazů a těch nesmí být příliš. Dnes už bych se nedivil, kdyby ministr vnitra vydal vyhlášku, ve které nařizuje policistům jak čistit správně zbraně. Takové absurdity se pohybují v policejní agendě. Navíc v tom hierarchickém žebříčku vše funguje tím způsobem, že ministr vydá vyhlášku (věstník, nařízení), policejní prezident to s přihozením pár řádků přepíše jako ZPPP, ředitel kraje to upraví zase o kousek a školí tě ze všeho. Ujednotit právní džungli a nechat manegement dělat to, k čemu na dané urovni je a zabránit mu vměšovat se a rozumovat přímo nad konkrétní prací těch "dělníků" dole v dole....

Praha si zaslouží, aby měla plné stavy. Je to výkladní skříň našeho státu, centrum kuluty a politiky. Přidejte pražským policistům i patnáct tisíc měsíčně. Přeji jim to.

Trochu jiné přemýšlení

To je vskutku názor do pranice " Všechno pro Prahu ". To si totiž vybavuji některá " Světová města ", která mají moderní centra, ale běda, jak ukážou okraje těchto měst a " okolí " ( Brazílie a jiná ), to se totiž dostaneme k tomu, že budeme vystavovat jen to " výstavné " ( výkladní skříň státu ), podle toho nás tedy budou soudit a ostatní nás nezajímá.
Když kolikrát vidím tohle nemocné myšlení s Václavákem v hlavě, tak si říkám, jestli by nebylo lepší vyhlásit republiku " Praha ". Lidi, v téhle republice se léta žilo z průmyslových oblastí Severu Čech, Severní Moravy, celá léta se z těchto oblastí, ocelových měst vysávalo, jak to šlo. Obrovské průmyslové podniky z těchto oblastí živily celou republiku. Běžte se podívat na krajinu kolem Mostecka, ty neskutečné jámy, zničená krajina. Jsem Severočech, ale když jsem ve 24 letech poprvé viděl povrchový důl na Mostecku a tu přeoranou krajinu, tak jsem zíral v němém úžasu, na tu zničenou krajinu, která je zničena dodnes. Severním Čechám a Severní Moravě tento stát dluží moc a moc.
Sice jsem tím odbočil, ale účel to splnilo v tom smyslu, že to není jen o Praze. Běžte se podívat na Chanov a jiné oblasti v republice, které eskalují problémy a kriminalitu. Je hezké se projít Václavákem v koloritu pražského života a nevědět o sračkách v Severních Čechách, na Ostravsku a v podobných lokalitách státu, kde poldové nestíhají " nabírat oznámení ", toxikomanů tři prde.......

Takže vše do centra kultury a politiky, do výkladní skříně našeho státu, ať se tam těm lidem dobře žije - no a ti ostatní jinde ve státě ? Ti mají smůlu , jsou daleko od Václaváku. Holt centralizace, je centralizace.

Může bejt jiný názor, já ale vidím sračky kolem mě a Václavák je daleko.

Jasně, v Praze bude hodně policajtů, snížíme tím kriminalitu. V ostatních městech ať se poserou.... jen tak dál...

tak šup šup do Prahy, do centra kultury a oddechu. Právě kvůli tomu je tato odměna, aby nalákala lidi do hlavního města. Podstavy jsou takové, že ani na tom Venclu nemá kdo sloužit a všichni utíkají. Možná pak přestanete závidět a uznáte, že si tu odměnu jako poldové v hlavním městě zasloužíte. A nebudete závistiví chudáci ze severních Čech, kteří hamty hamty jen pro sebe a jak mají přidat jiným, tak je zle....

Není mě třeba lákat do Prahy, já v Praze sloužil a vím, že to stojí za bačkoru, pakárnu mám i ve svém působišti ( sice menší než v Praze, ale přes to jednu z největších v ČR - dle statistik jsme na 78 procentní zatíženosti Prahy ). Takže to zvyšovat ještě cestováním není logické.
Na druhou stranu se setkávám s tím, že byl u nás kolega, který přešel z Prahy a když zjistil při roční službě u nás, jak jezdí do zákroků proti drbanům ve dvoučlené hlídce ( to smrdí nakládačkou pro poldy ) nebo maximálně ve čtyřech, jak jede do restaurace ke konliktu s nožem a operační odmítne na místo poslat posily z jiného oddělení......, tedy, jak zjistil, že to není o tom, že se na místo sjede několik hlídek jako v Praze a je jistota zvládnutí situace ( a polda by měl vždy odcházet " vítězně ") , která je někdy " nečekaně jiná " než původně popisuje operační ......., tak tohle nestrávil a vrátil se do Prahy. Dnes je již v civilu. O závidění nemluv, to je trochu složitější než závist. Od nás odešlo několik lidí do Prahy, kde slouží v pořádkové jednotce - mají o 5-7 tisíc navíc a nezávidím jim to. Cestování žádný med, toho ztraceného času.

když v Praze chybí 1400 - 1600 lidí, tak ti ke kdejakého noži neposílají 10 aut. Ty auta nejsou, chápeš to? N E J S O U ! ! !

o tom jsem také zaslechl své, z celé republiky berou k pořádkovým jednotkám bez fyzických testů, psychotestů jako dříve a často téměř důchodce.....co dodat....skvělý zákon.

se hold nekoná, dnes je v módě nábor. Policie tak dává najevo, že jí nejde o kvalitu, ale stačí jí průměr. Kdyby se takto chovala firma v soukromém sektoru, nevím nevím.

Pravý F1

Krátký příspěvek nahoře o stylu nabírání do pořádkové jednotky jsem nepsal - nesmysly nepíšu.

chybělo tam pro, tak se nečerti a nejsou to nesmysly, to je realita kolego, realita!

Praha umí podržet policisty-chtějí každému kdo slouží v Praze dorovnávat plat částkou 30000,-Kč ročně-tzv. DRŽHUBNÉ !

proto mají třeba nehodáři v Praze vyšší třídu, ale jinak v celé ČR jsou nehodáři v 5.té. Nespravedlivé!!

slovům motivace, motiv, potřeby, stimuly - incentivy, popudy aj.? Pokud ne, tak ti nemá cenu nic vysvětlovat. Přestaň závidět a možná přidají i tobě.

cona tom je nespravedlivého? Tobě někdo zakazuje napsat žádost o přeložení, zúčastnit se výběrového řízení a nastoupit do Prahy k nehodovce? Volných míst mají sakra dost, tak se seber a pojď do Prahy pro 6TT a 5-7 nehod denně. To pak nebudeš žvatlat takové kydy jako na těchto stránkách, sklapneš ryp.k a budeš šoupat nohama. Budeš rád za 1-2 nehody u vás na okrese horní dolní.

Radečku a ještě budeš mít tu výhodu, vyhraješ-li výb.řízení, že ti budou nějaký čas platit cestovné a ubytování - na rozdíl od stávajících mimopražských. Tak tu nebreč, seber se a běž do Prahy ukázat své schopnosti, dovednosti, vědomosti a hlavně vyzkoušet své nervy. P.S.: a k 2000,-za vyšší třídu dostaneš i odměnu pro pražské 2x30.000,-Kč. Tak pojď, tohle je výzva, nebreč a pojď si pro ty peníze zadarmo.