4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Vážení policisté Vás zákon a Vaše platy, musím přiznat, není nic víc než snaha ušetřit co nejvíce prostředků pro státní pokladnu. Budu Vaše příjmi škrtit tak dlouho, dokud ekonomika české splečnosti nebude vzkvétat. A protože já ani další mí kolegové nejsme dosud miliardáři, v růžové světle nevidím Vaše příjmy asni za deset let. Cílem je snížit Vaši reálnou mzdu. Být policistou je v prvé řadě o tom, být společnosti prospěšný a peníze jsou až na posledním místě. Kdo uvažuje jinak, není hoden býti policistou.

jste naprosto neschopní

Proto všichni utíkají a kdo neutíká tak se pomalu připravuje!

Vážený pane minstře fin plně s Vámi souhlasím v prvé řadě o tom, být společnosti a policii prospěšný a peníze jsou až na posledním místě. Kdo uvažuje jinak, není hoden býti ministrem fin.

KDY SKONČÍ OBLBOVÁNÍ TÉTO OZBROJENÉ SLOŽKY A SNIŽOVÁNÍ PLATŮ?

tak dlouho jak si to bohužel necháme líbit

Preferenční pro pražáky 30 000,- to je zajímavé, ale kde je nedomyšlení tarifních tříd, kdy 6. třída se směnností vychází lépe než 7. třída v převážné většině připadů bez směnnosti. Tohle moc o kariérním postupu nebude.

v 6TT se směnností si na rozdíl od 7TT bez směnnosti ničí lidi zdraví. V 7TT se hezky vyspinkáš a bereš o 2tis.více. Co se ti na tom nelíbí?

Právě to, že se tam nevyspinkají a mají větší hlavu než si ta tvá dokáže představit.

nechceš mě ty hlavo rozesmát, že ne? :-)))

Tady je to už spíš k pláči než k smíchu.

nejsme si náhodou všichni rovni a nikdo nesmí být znevýhodˇˇnovám na jiným.... není to takle nějak napsáno ve skvělém služebním zákoně ?????

Přesně tak to je, tahle práce může oslovit jedině mladé, svobodné nebo ženy pro které snad nabízené finance jsou trochu motivující jinak je to ostuda jak stát platí ozbrojenou složku této země.

Tím vším, co zde bylo dole napsáno, myslím tím " special money " pro pražské policisty se nic nevyřeší a situaci v Praze to nezachrání. Všechno to je pouze lákadlo pro mladé a svobodné, kterým je vcelku jedno, že po práci bydlí na ubytovně spolu s ukrajinskými dělníky a jinou chátrou. To vše snesou pouze do doby, než v místě odkud pocházejí založí rodiny, takže celý ten humbuk s penězi navíc pro Prahu je jen krátkodobé řešení a nemá perspektivu do budoucnosti v otázce personální stabilizaci sboruv Praze. Jedná se pouze o takové záplatování, nebo vyrážení klínu klínem. Pro starší poldy s rodinami, až na pár světlých vyjímek, to totiž není jaksi to pravé ořechové, být celoročně pro pár korun navíc odloučen od rodin. Jsem z oddělení, kde se opravdu zrovna nenudíme a do té slavné Prahy bych klidně šel. Každá stránka má ale dvě strany. Mám možnost srovnávat se zahraničím. V zahraničí je běžnou praxí, že pokud se jedná o státní zájem, klidně vás jako poldu převelí dlouhodobě do místa, kam stát zrovna potřebuje. Zároveň však nabídnou těmto lidem adekvátní podmínky proto, aby poldu do místa nového služebního zařazení mohla následovat také celá jeho rodina, např. odpovídající bydlení pro celou rodinu, stát pomáhá při hledání odpovídajícího zaměstnání pro manželku v místě nového bydliště, zařazení dětí do škol atd., atd, Proč to nejde také u nás ? Pak by se dalo možná mluvit o jakémsi koncepčním řešení s výhledem do budoucnosti dlouhodobě špatné personální situace policejního sboru v Praze.

Omluvám se za překlep, chtěl jsem napsat, že každá mince má dvě strany.

Ale o tom to přece není. Původní záměr měl být takový, že k policii v Praze nalákají pražáky, kteří pak nebudou utíkat po republice k rodinám a také udrží stávající moraváky aj., aby měl ještě kdo sloužit. Údajně se Langer s náměstkem Salivarem vyjádřili, že žádné motivační odměny nebudou, takže zdejší závistivci mohou být v klidu a přemítat dál nad tím, proč mají zrovna oni malý plat. Celá situace tedy vyústila v to, že se motivační faktor stal silně demotivačním. Většina poldů v Praze to bude brát jako výsměch a urážku. Pokud mi někdo slibuje odměny a nakonec nedá, má raději držet pysk a nic neslibovat. Pokud se tímto způsobem někdo snaží změnit kritickou situaci v hlavním městě, budiž pochválen za snahu, ale padla na neúrodnou půdu. MV nejde o bezpečnost v Praze, ta mu je u zadku, to jde vidět i z tohoto rozhodnutí. Měl by se ovšem zamyslet nad tím, kdo bude hlídat zadek mu, až se lidi naštvou a potáhnou na Prahu. Aby mu v té Praze z moraváků ještě někdo zůstal.....

Dnes jsem byl na setkání s Vámi, pane ministře. Několik postřehů-citací z Vašeho vystoupení, kdy myšlenky z něho rovněž tak zaznívají v některých Vašich odpovědích na zde kladené dotazy:

1)"nový policista potřebuje na zaučení půl roku" - s Vaší inteligenci pravděpodobně ano, ale běžný člověk k tomu potřebuje cca 3 roky (získání základní místní a osobní znalosti, zapracování právní teorie do praxe, naučit se jednat s různými typy lidí atd...)

2) "před mým příchodem na ministerstvo bylo připojeno na internet 6 % služeben policie, v současné době je to 99%" - pokud budu mít 80 služeben a na každé jedno připojení na internet, tak je to dokonce 100%, ale pokud na té služebně pracuje 300 lidí, tak je to tragické, a ono to skutečně tragické je. Kdyby se mělo přepočítat počet připojení na počet policistů tak se dostanete na číslo, kdy jedno připojení na internet je pro několik desítek policistů. Ta statistika je ale dobrá hra čísel, že.

3) "v současné době je průměrný plat u policie 32.000,- v Praze, což je velice slušné" - na to se dá odpovědět pouze to, že na této částce vidíte, za kolik peněz je policista ochoten v Praze pracovat. V praxi uvedené číslo totiž znamená to, že ostatní policisté, kteří se na uvedené peníze na výplatu délkou praxe u policie (policistovi plat stoupá s délkou praxe) nedostanou, odmítají v Praze sloužit a odcházejí pryč. Proto v Praze chybí 1.600 policistů, tj. 25% plánovaného stavu. A to je skutečná krize, kterou nelze nazvat generační obměnou, protože např. v letošním roce na mém útvaru odchází zatím dalších 45 lidí a z toho je 22 ve věku do 30-ti let.

4) "66% policistů k 1.1.2007 bylo bez příslušného vzdělání, přestože nový zákon byl známý 4 roky. Tak se na to policisté vykašlali". - nevím, jestli to víte, ale na jaké místo musí mít policista vyšší vzdělání je dáno systematizací míst u policie, a tu bohužel MV, resp. PP nebylo schopno sestavit. Takže policista ještě v polovině roku 2006 nevěděl, jestli na místě, na kterém v té době pracoval bude potřebovat nějakou vysokou školu. Policisté se tedy na učení nevykašlali, ale každý nemohl začít studovat na vysoké škole a pak čekat, jestli náhodou to jeho místo bude "vysokoškolské". A ono většinou od 1.1.2007 najednou bylo. Ale situace, kdy u policie musel mít skoro každý vysokou školu ta už tady snad někdy byla. Myslím, že mi někdo říkal z "pamětníků" u policie, že za ministra Obziny.

Závěrem jinak děkuji, za to, že v rámci svého nabitého programu jste si našel čas i na ty "dole". Pokud to budete pořádat častěji, tak možná budete mít i nějaký přehled o tom, jak to "dole" ve skutečnosti vypadá.

P.S. Pokud chcete vědět, kolik policistů chybí u policie stačí na stránkách MV v nabídce volných míst včetně výběrových řízení zvolit filtr policie ČR a určitě to nebude 5.000 volných míst jak hovoříte. To číslo je bohužel o 50% větší. A argument některých vedoucích personálních pracovníků, že se jedná o volná místa, která se za určitou dobu teprve uvolní není pravdivý, od 1.2. v tomto systému mohou být totiž zveřejněná jen místa, která jsou již 15 dní volná.

P.P.S. Názor Vašeho náměstka Salivara, že firma, která poskytuje plat 31.000,-Kč a požaduje jenom 9,5 měsíce práce je dobrá a policista si má rozmyslet, jestli chce odejít, je HROZNÝ. Ten člověk předpokládá, že každý policista si vybere 6 týdnů dovolené, 14 dní rehabilitace (na tu má nárok ale po hodně létech odpracovaných u policie) a měsíc marodění za plný plat. Zapomněl ale uvést, že policie po něm požaduje 150 hod práce v roce zdarma, neplatí přesčasy, příplatky za práci ve svátky,v noci,v sobotu a neděli, vyžaduje nástup do práce podle potřeby policie a nedovoluje mu přivydělat si. A marodit má policista strach, protože v současném podstavu i když marodí, tak jeho práci za něj nikdo jiný neudělá. Tak to je ta dobrá firma s názvem Policie.

To není o závisti, a.e o celé nekoncepčnosti platového ohodnocení u Policie ČR. Je totiž naprosto demotivující pro mimopražské policisty, když v Praze nejen ti schopní policisté, ale i ti neschopní flegmatici a flákači ( a každý policista ví, že tito existují všude v republice a proto Praha není výjimkou ), by měli dostat jakýsi bonus formou nadstandartních odměn, které by se v jiných částech republiky nevyplácely, přestože i na mnohých dalších útvarech Policie ČR je nápad tr. činnosti srovnatelný s Prahou. Platovou otázku je proto třeba řešit komplexně a ne spoléhat na skutečnost, že v některých regionech republiky je větší nezaměstnanost, a proto tam sloužícím policistům bude postačovat jen část platu ve srovnání s pražskými, přestože odvedou mnohde práci ve stejném rozsahu i kvalitě. Nevidím důvodu, proč by i lempl policista v Praze měl mít vyšší platové ohodnocení, než poctivě sloužící policista v jiné části republiky jen z důvodu že slouží v hl. městě a za tím si stojím. Pokud vím, v ustanovení zákona o sl. poměru týkajícím se odměn jsou jasně a zcela srozumitelně stanoveny důvody udělení odměny a to, že by odměna měla sloužit jako dorovnání platu či jako motivační složka pro stabilizování určitých součástí Policie ČR v určitých regionech, jsem tam nenalezl.

a čím je probůh odměna? Ocenění odvedené nadstandardní práce a motivace tuto nadstandardní práci odvádět i dále s cílem získat další odměny. Nebuď naivní. Navíc srovnání Prahy se zbytkem republiky je nesmysl. Nikde není takový nápad jako v Praze, snad mimo severní Čechy a jeden okres na severu středních Čech. A hádej, co se jim tam stalo, odešel jim celý okres do civilu. Proč asi? Protože ohodnocení je jak píšeš nekoncepční. Nekoncepční v tom smyslu, že za více práce není více peněz. Pokud má někdo v horní dolní stejně jako polda na dozorčí službě na MOP Krakovská na Praze 1, tak je to špatně. A můžeš skákat třeba hlavou do zdi, nezměníš můj názor. Na rozdíl od tebe mám zkušenosti a dost informací z této práce jak z Prahy, tak mimo ni. Pokud chci mít plné tabulky (jako jsou např. ve většině zbytku republiky), musím ocenit práci odpovídajícím finančním ohodnocením. Logicky bude u policie plno na severní Moravě, v severních Čechách, kde je vysoká nezaměstnanost a odměny dle tabulek pro ně budou velmi pěkné. V Praze nikoliv. Navíc Praha šetří i na ubytovnách a cestovném pro mimopražské (4000 lidí si vše platí ze svého). To jen na vysvětlenou, že by tyto odměny nenahradily ani tyto výdaje. A závist to je, já na rozdíl od tebe a tobě podobným přeji lidem v severních Čechách s podobným nápadem a vytížením větší peníze a nebudu prskat, když se dozvím, že jim někdo přidal 2x30tis.ročně, protože jim chybí 2000 lidí na kraji. End.

Samozřejmě, že jsem pochopil, že přilepšení v Praze má hlavně nalákat místní k práci u policie, ale na druhou stranu, myslíš si, že tím opravdu zatraktivní tuto rachotu v Práglu ? Myslím si osobně, že v Praze pokud budu trochu schopnej a zodpovědnej, pak mám jiné a lepší možnosti. Takže nechci strašit, ale celá tato vize bude mít jen nepatrný vliv na kvalitu nově příchozích. Nehledě k tomu, že řešit celou situaci odměnami, tedy nenárokovou složkou mzdy, je poněkud nesystematické a aniž bych byl závistivec mi to připadá trochu nefér vůči ostatním poctivě makajícím poldům ve zbytku země.

a není naopak nefér vůči poctivě makajícím poldům v Praze, aby měli při tom nápadu, vytížení o cca 1000,-na rizikovém víc než kdekoliv jinde v republice? Kdykoliv jsem v kontaktu s kolegy, kteří z Prahy odešli, tak tvrdí, že by se nikdy nevrátili, že mají svůj klid. Nepřijde ti divné, když lidem, kteří desítky let dojíždějí za prací několik set (někdy i tisíc km) týdně a bydlí na ubytovnách nezaplatí ani tyto výdaje? Vždyť tohle platí už kdejaká větší firma v soukromém sektoru. Proč by měli poldové v Praze neustále doplácet za stát? Tohle mi přijde nefér. Tvrdit o nekoncepčnosti tohoto druhu odměn a motivování pro nové lidi do hlavního města je sice hezké, ale bez jiného návrhu jde o plácnutí o zeď. A nebuďte naivní, že poldové v Praze dostávají za práci za několik chybějících vyšší odměny. Ani halíř navíc, jede se pořád ve stejných kolejích. Jedinou výhodou je to, že začali proplácet už nějaké ty přesčasy, protože by jim nikdo do práce zdarma nepřijel... Tak místo opovrhováním návrhu přijďte s novým, jak řešit tento problém, aby se to Vás mimo Prahu nedotklo a zároveň po Vás nikdo nechtěl jít pracovat do hl.m. Díky

tuto věc odměnami je jistě nesystematické, ale odměnou je ti i plat za práci. O konkrétní formě vyplacení finační částky nikdo neřekl ani a, ani b a tvrzení, že bude formou pracovních nebo kázeńských odměn jsou jen spekulace. Stejně tak mohu spekulovat se změnou zákona a navýšením rizikového příplatku o 5.000,-apod. Systémovost u odměnění při kritickém podstavu lidí nehledej. Logicky se lepí díry způsobem, který udrží alespoň současný stav.

P.S.: A jak je zde již někde uvedeno, žádné odměny prý nebudou. Takže se o způsobech naplnění stavů v Praze (mj. podstavy jsou v Praze co Policie ČR existuje) můžeme v klidu bavit. Poslední údaje byly okolo 1400 lidí, ale vzhledem k mlžení i v jiných případech to vidím tak na 1600 - 1800 lidí v podstavu.

žádná reakce, tudíž bylo, je a zůstane i do budoucna logickým, že lidé, kteří pracují v těžkých podmínkách a vykonávají práci za chybějící dostanou vyšší odměny než ti, kteří vykonávají práci jen s ohledem na svou náplň bez práce navíc. Tam, kde chybí lidé prostě peníze přijít musí a nelepší formou jsou odměny za práci navíc. Víc není třeba dodávat. Hawk.

A kde je k tomu nějaké oficiální info, nikde jsem k tomu nic nenašel. Dík.

Ještě jednou trvdím, že odměny pouze pro pražské jsou nesystémový nesmysl, neboť i jinde v republice kvůli tzv odstraněnému špuntu slouží na mnohých odděleních policisté při tabulkovém stavu 14 - 16 policistů jen ve čtyřech či šesti. Tedy vpodstatě jeden vykonává práci za čtyři a to se nezmiňuji o takovéto práci v době dovolených, nemocenských, nebo pokud jsou ještě někteří v ZOP či na ůzných kursech. Tito si snad, na rozdíl od pražáků, desetitisícové odměny nezaslouží ? Já si to tedy nemyslím.

tvrdí zde někdo, že nezaslouží? Zaslouží, jen musí tlačit na svého krajského ředitele, který bude za čas samostatnou finanční jednotkou. Pak bude mít balík, ze kterého může i u vás na faře zaplatit ten zbytek lidí. Jen zde neuvidíš takové pozdvižení, jako když měli přidat někomu v Praglu. To byste nějraději všechny pražské pohřbili, co si to vůbec dovolili....

Díky za všechny názory. Dostal jsem se ke compu bohužel až nyní. Jak zde někdo nastínil, že jaksi jen poukazuju na jednu stranu problému a nemám konstruktivní řešení, musím se proti tomuto tak trochu ohradit. I když vím, že se jedná bohužel jen o zbožné přání, myslím si , že jsem ve svém původním příspěvku naznačil, kudy by mohla vést cesta. Tím mám na mysli sociální zázemí pro poldy a jejich rodiny na tak exponovaném místě, jakým je hlavní město. Tím sevytváří jakási motivaci a je úplně jedno, jestli se jedná o pražské, nebo dojíždějící poldy. Řešit však momentální personální krizi v jakékoliv době a na jakémkoliv místě v republice momentálním zvýhodněním mi opravdu připadá jako nebezpečný precedent. Vždyť dnes se jedná o Prahu, zítra to může být třeba Brno a pozítří to můžou být třeba Kotěhúrky, protože je tam plánovaný stav 12 poldů a skutečný stav jsou 4 lidé, takže jim podle této logiky vlastně musíme, než se situace stabilizuje přidat, protože momentálně vykonávají práci za chybějící kolegy. No, nevím, nevím.

aby lidé dělali 3x více práce za stejné peníze? Kdepak. Dle současného zákona je právě díky několika paskvilům uvedeno, že musíš pracovat zadarmo. To nemají snad nikde na světě a dokonce ani u nás ve věznicích. Pak nemohou ti, kteří pracují za ostatní, dostat spravedlivou odměnu za odvedenou práci. A právě o tu odměnu se jedná. Nelze přesčasem, půjde odměnou. CO je k tomu pořád k nepochopení?????

nemohl vymyslet nikdo jiný, než zapšklý Stbák na vnitru. Drží se tam jako klíšťata pořád.

Co brečíte, v říjnu prý v Praze a celos. útv. dostanete na všech funkcích jednorázově 30 litrů "preferenční". To je dobrý 13 plat ne?

ať koukám jak koukám, pražák tu nebrečí, zatím jen všichni kolem...

http://zpravy.idnes.cz/elita-policie-honi-prostitutky-a-detektiv ove-odchazeji-pj7-/krimi.asp?c=A080616_211935_krimi_dp

for NESPOKOJENÝ POLICISTA

A umíž ještě něci jinýho :-) :-) :-) ???????

X asi nepochopil, pokud to tedy je narážka na mojí reakci Terezce. Poukazoval jsem na jinou věc, než jak se zdá na kterou reaguješ Ty. Gróó mého příspěvku mělo spočívat v tom, že poukazuji na mnohdy neprofesionalitu mnohých vyšších funkcionářů, kteří se honosí vysokým hodnostním označením. Pár takových pplk, co znám, by někteří nstržm a pprap schovali ve vědomostech o policejní práci a schopnostech, do kapsy. Jen jsem poukázal na špatný systém rychlého kariérního růstu jen dle vzdělání, které nemá nic společného s policejní a bezpečnostní praxí. Takových funkcionářů-rychlokvašek je dnes mnoho a podle toho to také tak u Policie dnes vypadá!!!
KATASTROFA

až se někdy začteš do knih o managementu, marketingu, psychologii řízení, řízení lidských zdrojů apod., tak ti dojde, že u tak velké firmy existuje něco, čemu se říká TOP MANAGEMENT. Ten top management vytváří strategie, vize, kam bude směřovat celá firma a není nutností, ba naopak se to ani nevyžaduje, aby znal konkrétní činnosti na nejnižších příčkách hierarchického žebříčku. Je to stejné jako např. u obrovské strojírenské firmy. Tam také TOP vedení nebude umět pracovat na soustruhu, frézce. Ale bude mít obrovksé znalosti a vědomosti o vedení lidí, marketingu apod. Problém je v tom, že naše TOP vedení se stovkami metodických pokynů (s neznalostí práce na nejnižších příčkách) plete do práce lidem a ztěžuje ji. Snaží se přidat svou kapkou do mlýna a na ty dole tím sype tunu předpisů, kterou ti lidé ani nečtou. A právě tam končí efektivita práva. Kolem nás vidím desítky lidí, kteří jsou schopni podepsat seznámení s právním předpisem (MP, ZPPP, VMV apod.), aniž by si jej přečetli. Nemají na to čas a riskují tak i svou práci. Udělají chybu a letí. Toto celé je ale opět chybou managementu. Ten nemůže tímto způsobem tlačit na "dělníky", musí jim dát prostor k sebevzdělávání, ke studiu materiálů, předpisů, pokynů a rozkazů a těch nesmí být příliš. Dnes už bych se nedivil, kdyby ministr vnitra vydal vyhlášku, ve které nařizuje policistům jak čistit správně zbraně. Takové absurdity se pohybují v policejní agendě. Navíc v tom hierarchickém žebříčku vše funguje tím způsobem, že ministr vydá vyhlášku (věstník, nařízení), policejní prezident to s přihozením pár řádků přepíše jako ZPPP, ředitel kraje to upraví zase o kousek a školí tě ze všeho. Ujednotit právní džungli a nechat manegement dělat to, k čemu na dané urovni je a zabránit mu vměšovat se a rozumovat přímo nad konkrétní prací těch "dělníků" dole v dole....

Praha si zaslouží, aby měla plné stavy. Je to výkladní skříň našeho státu, centrum kuluty a politiky. Přidejte pražským policistům i patnáct tisíc měsíčně. Přeji jim to.

Trochu jiné přemýšlení

To je vskutku názor do pranice " Všechno pro Prahu ". To si totiž vybavuji některá " Světová města ", která mají moderní centra, ale běda, jak ukážou okraje těchto měst a " okolí " ( Brazílie a jiná ), to se totiž dostaneme k tomu, že budeme vystavovat jen to " výstavné " ( výkladní skříň státu ), podle toho nás tedy budou soudit a ostatní nás nezajímá.
Když kolikrát vidím tohle nemocné myšlení s Václavákem v hlavě, tak si říkám, jestli by nebylo lepší vyhlásit republiku " Praha ". Lidi, v téhle republice se léta žilo z průmyslových oblastí Severu Čech, Severní Moravy, celá léta se z těchto oblastí, ocelových měst vysávalo, jak to šlo. Obrovské průmyslové podniky z těchto oblastí živily celou republiku. Běžte se podívat na krajinu kolem Mostecka, ty neskutečné jámy, zničená krajina. Jsem Severočech, ale když jsem ve 24 letech poprvé viděl povrchový důl na Mostecku a tu přeoranou krajinu, tak jsem zíral v němém úžasu, na tu zničenou krajinu, která je zničena dodnes. Severním Čechám a Severní Moravě tento stát dluží moc a moc.
Sice jsem tím odbočil, ale účel to splnilo v tom smyslu, že to není jen o Praze. Běžte se podívat na Chanov a jiné oblasti v republice, které eskalují problémy a kriminalitu. Je hezké se projít Václavákem v koloritu pražského života a nevědět o sračkách v Severních Čechách, na Ostravsku a v podobných lokalitách státu, kde poldové nestíhají " nabírat oznámení ", toxikomanů tři prde.......

Takže vše do centra kultury a politiky, do výkladní skříně našeho státu, ať se tam těm lidem dobře žije - no a ti ostatní jinde ve státě ? Ti mají smůlu , jsou daleko od Václaváku. Holt centralizace, je centralizace.

Může bejt jiný názor, já ale vidím sračky kolem mě a Václavák je daleko.

Jasně, v Praze bude hodně policajtů, snížíme tím kriminalitu. V ostatních městech ať se poserou.... jen tak dál...

tak šup šup do Prahy, do centra kultury a oddechu. Právě kvůli tomu je tato odměna, aby nalákala lidi do hlavního města. Podstavy jsou takové, že ani na tom Venclu nemá kdo sloužit a všichni utíkají. Možná pak přestanete závidět a uznáte, že si tu odměnu jako poldové v hlavním městě zasloužíte. A nebudete závistiví chudáci ze severních Čech, kteří hamty hamty jen pro sebe a jak mají přidat jiným, tak je zle....

Není mě třeba lákat do Prahy, já v Praze sloužil a vím, že to stojí za bačkoru, pakárnu mám i ve svém působišti ( sice menší než v Praze, ale přes to jednu z největších v ČR - dle statistik jsme na 78 procentní zatíženosti Prahy ). Takže to zvyšovat ještě cestováním není logické.
Na druhou stranu se setkávám s tím, že byl u nás kolega, který přešel z Prahy a když zjistil při roční službě u nás, jak jezdí do zákroků proti drbanům ve dvoučlené hlídce ( to smrdí nakládačkou pro poldy ) nebo maximálně ve čtyřech, jak jede do restaurace ke konliktu s nožem a operační odmítne na místo poslat posily z jiného oddělení......, tedy, jak zjistil, že to není o tom, že se na místo sjede několik hlídek jako v Praze a je jistota zvládnutí situace ( a polda by měl vždy odcházet " vítězně ") , která je někdy " nečekaně jiná " než původně popisuje operační ......., tak tohle nestrávil a vrátil se do Prahy. Dnes je již v civilu. O závidění nemluv, to je trochu složitější než závist. Od nás odešlo několik lidí do Prahy, kde slouží v pořádkové jednotce - mají o 5-7 tisíc navíc a nezávidím jim to. Cestování žádný med, toho ztraceného času.

když v Praze chybí 1400 - 1600 lidí, tak ti ke kdejakého noži neposílají 10 aut. Ty auta nejsou, chápeš to? N E J S O U ! ! !

o tom jsem také zaslechl své, z celé republiky berou k pořádkovým jednotkám bez fyzických testů, psychotestů jako dříve a často téměř důchodce.....co dodat....skvělý zákon.

se hold nekoná, dnes je v módě nábor. Policie tak dává najevo, že jí nejde o kvalitu, ale stačí jí průměr. Kdyby se takto chovala firma v soukromém sektoru, nevím nevím.

Pravý F1

Krátký příspěvek nahoře o stylu nabírání do pořádkové jednotky jsem nepsal - nesmysly nepíšu.

chybělo tam pro, tak se nečerti a nejsou to nesmysly, to je realita kolego, realita!

Praha umí podržet policisty-chtějí každému kdo slouží v Praze dorovnávat plat částkou 30000,-Kč ročně-tzv. DRŽHUBNÉ !

proto mají třeba nehodáři v Praze vyšší třídu, ale jinak v celé ČR jsou nehodáři v 5.té. Nespravedlivé!!

slovům motivace, motiv, potřeby, stimuly - incentivy, popudy aj.? Pokud ne, tak ti nemá cenu nic vysvětlovat. Přestaň závidět a možná přidají i tobě.

cona tom je nespravedlivého? Tobě někdo zakazuje napsat žádost o přeložení, zúčastnit se výběrového řízení a nastoupit do Prahy k nehodovce? Volných míst mají sakra dost, tak se seber a pojď do Prahy pro 6TT a 5-7 nehod denně. To pak nebudeš žvatlat takové kydy jako na těchto stránkách, sklapneš ryp.k a budeš šoupat nohama. Budeš rád za 1-2 nehody u vás na okrese horní dolní.

Radečku a ještě budeš mít tu výhodu, vyhraješ-li výb.řízení, že ti budou nějaký čas platit cestovné a ubytování - na rozdíl od stávajících mimopražských. Tak tu nebreč, seber se a běž do Prahy ukázat své schopnosti, dovednosti, vědomosti a hlavně vyzkoušet své nervy. P.S.: a k 2000,-za vyšší třídu dostaneš i odměnu pro pražské 2x30.000,-Kč. Tak pojď, tohle je výzva, nebreč a pojď si pro ty peníze zadarmo.