1
Ztracené a nelezené děti

Tomáš Rajsigl, nebo Jan Nejedlý. To jsou dvě jména z celé řady dětí, které beze stopy zmizely a nikdo je už nikdy neviděl. Policie po ztracených dětech chvilku pátrá, nebo alespoň pátrání předstírá a potom je odepíše. Jednoduše dítě převede do mrtvé statistiky záhadně zmizelých. A takové záhadně zmizelé dítě může být velice prospěšná věc. Pedofilnímu deviantovi dokáže náležitě zpestřit jeho sexuální život, otrokáři vydělat peníze, nebo nemocnému poskytnout zdravý orgán pro transplantaci. Zmizelé dítě může přinést i jiný užitek. Farmaceutické koncerny ho mohou využít pro výzkum tolik potřebných léků, nebo teroristé vycvičit pro boj za jejich svatou věc. Beze stopy se ztrácejí děti z normálních rodin, které by se za normálních okolností vrátily domů. Z toho plyne, že kdosi, kdo má zájem na zmizení takového děcka, ho musí věznit a nějakým způsobem manipulovat s jeho vědomím. Pokud únosce nezavraždí dítě hned, musí ho zbavit původní identity a samozřejmě osobních dokladů. Děti se občas ztrácejí a po některých není podle vyšetřovatelů stopa už dlouhá léta.
Je tomu skutečně tak? Děti se totiž beze stopy ztrácejí, ale na druhou stranu se nacházejí. Tuto skutečnost se úřady pokoušejí tajit a nalezeným dětem znepříjemňují život, jak to jen jde. Jednou je úředníci přece odepsaly, prohlásily je za ztracené, tak co si tady dovolují otravovat. Pokud se v naší zemi dítě bez jediné stopy ztratí, nebude to mít lehké, ale pokud se nalezne, je ve zcela bezvýchodné situaci.
V březnu roku 2004 se v Moravskoslezském kraji objevil zmatený sedmnáctiletý chlapec. Dnes nechce zveřejnit své jméno, tak mu říkejme třeba David Novotný. Klučík nikdy nevlastnil žádné doklady totožnosti a tvrdil, že od nepaměti vyrůstal v hermeticky uzavřeném dětském domově v Bělorusku, kde děti neznaly ani svá jména a měly pouze přezdívky podle populárních ruských umělců. David neznal jediné slovo bělorusky a domluvil se česky a rusky. Jako své místo narození označoval Olomouc. Zařízení, ze kterého utekl, popisoval, jako uniformovanými muži hlídanou výkrmnu dětí bez identity, kde si děti vyráběly hračky z rozžvýkaného chleba, nemohly se vzdělávat, nikdo je nevychovával, nikdo nenavštěvoval a nikdy v životě se nedostaly za přísně střežené oplocení ústavu. Soudnému člověku bylo hned jasné, že takový dětský domov by neprošel ani tomu nejtotalitnějšímu režimu a že se musí jednat o zařízení sloužící organizovanému zločinu. Pár dní žil dezorientovaný David mezi bezdomovci, ale protože chtěl konečně studovat a normálně žít, rozhodl se požádat o pomoc Policii České republiky.
Do osmnácti let je každý člověk dítětem a i u nás teoreticky platí Mezinárodní úmluva o právech dítěte, nebo Zákon o sociálně-právní ochraně dětí. Podle těchto předpisů je každý orgán, který objeví dítě neznámé totožnosti, informovat odbor ochrany dětí. Ten dá podnět soudu, který dítěti okamžitě ustanoví opatrovníka, určí mu jméno a umístí ho do dětského domova, kde je mu poskytnuta normální péče. Teprve potom se řeší, odkud dítě je. Tyto zákony však existují jenom na papíře a úředníci je nehodlají dodržovat. David se dostal do rukou četnými korupčními aférami proslavené cizinecké policie, která nerespektovala ani jeho žádost o azyl a za to, že nebyl schopen předložit doklady totožnosti ho bez soudu potrestali půlročním vězením v Záchytném zařízení pro cizince ve Velkých Přílepech. Po půl roce ho chtěli vyhostit zpět do náručí zločinu. Nikoho ani nenapadlo se zabývat otázkou, zdali David nepatří mezi kdysi ztracené a nikomu nepřišla divná ani jeho čeština. Automaticky byl zařazen do seznamu nežádoucích osob a všichni dělali všechno pro to, aby se ho zbavili.
Ve Velkých Přílepech provozovalo Ministerstvo vnitra jeden z nejdrsnějších kriminálů v zemi. Lidé, kteří jsou zde zavření mají cejch nežádoucích a podle toho s nimi policisté zacházejí. Přes to, že mnozí z nich jsou ještě děti. Odmítají jim poskytnout zdravotní péči, hrubě jim nadávají, znemožňují jim kontakt s právníky a omezují jim osobní hygienu. Mlátí je a cvičí si na nich po nocích své služební psy.
2
To vše za absolutní nečinnosti Oddělení sociálně právní ochrany dětí Městského úřadu Černošice. Tak že žádný zákonem stanovený opatrovník, žádný dětský domov, ale samotka v kriminále. Úředníci černošického úřadu nemusí zvedat zadky ze svých pohodlných židlí a navíc takové nalezené dítě dostává jasný signál, že v naší zemi na nějaké zákony všichni kašlou a jsou přístupnější k jednání s obchodníky s lidmi. Státní úředníci tak napomáhají tomu, že nalezené děti snáze skončí, jako otroci, nedobrovolní dárci orgánů, nebo teroristé.
Nešťastného Davida jsem shodou okolností na samotce přílepské věznice objevil, nabídl mu svoji pomoc a začal suplovat opatrovníka, kterého mu měl zajistit stát. V džungli zákonů, které státní úředníci porušují, kdy se jim zamane, to není snadná záležitost. Navíc potřeboval David psychologickou péči. Kdosi mu ukradl celé dětství, které strávil ve vězení. A české úřady nevymyslely nic lepšího, než chlapce znovu uvěznit. Samozřejmě bylo nutné dostat Davida ven z cely. V Přílepech oslavil osmnácté narozeniny a tak ho již nebylo možno považovat za dítě neznámé totožnosti. Byl dospělý. Asi po měsíci slovních přestřelek s policisty se konečně podařilo pro Davida vybojovat rozhodnutí o propuštění na svobodu. Poprvé v životě měl stanout mimo střežený prostor.
Jel jsem si Davida do Velkých Přílep vyzvednout, ale místní cizinecká policie rozhodnutí o propuštění nehodlala respektovat. Chlapce prý nepropustí, dokud za něho někdo nezaplatí částku asi dvacet pět tisíc. Drží ho další dva týdny za katrem, dokud neseženu peníze a nezaplatím. Tak jsem nalezeného klučinu od Ministerstva vnitra vlastně koupil. Protože se na nalezence neznámé totožnosti příslušné úřady vykašlaly a chtěly se zbavit problému, neměl česky hovořící David kam jít. Jedinou možnost, kterou nabídly úřady byl tábor pro uprchlíky, ale David chtěl normálně žít a studovat. Když už jsem si ho od policistů koupil, rozhodl jsem se ho vzít k sobě domů. Zatím co se kluk učil nakupovat v obchodě, jezdit hromadnou dopravou a poznával hodnotu peněz, pátralo se po místě, kde chlapec vyrůstal. Samozřejmě adresa v Bělorusku, kterou udával, byla falešná a v této zemi nikdy nikdo podobný nežil. Psycholog jednoznačně potvrdil, že vyrůstal v kolektivním dětském zařízení, ale žádný legální dětský domov, nebo pasťák v okolních zemích podobné dítě nepostrádal a podle celníků ani nepřekročil žádné státní hranice. I Davidova slušná čeština nasvědčovala tomu, že vyrůstal v České republice. Podle všeho v nějakém zařízení, které chová nikde neevidované děti pro farmaceutický výzkum, nebo na orgány. Rozhodně byl obětí dobře organizovaného zločinu a bylo by logické, aby se orgány státní správy pokusily tento stav napravit a ulehčit mu jeho osud nalezence. Také zákony o tom hovoří jasnou řečí. Hned na začátku měl mít opatrovníka a měl skončit v dětském domově. Jako dítě nezjištěné totožnosti měl od soudu dostat jméno a měl být zapsán do matriky. Městský úřad Černošice ale zákony nedodržuje a tato práva Davidovi upřel. A samozřejmě mu tím způsobil obrovské komplikace
Čtyřicet pět dní po té, co byl chlapec odprodán, nastoupil na střední školu. Nalezenci, který nikdy nepoznal péči vlastních rodičů je zamítnuta žádost o azyl a úředníci mu dávají jasně najevo, že je v České republice nežádoucí a má se vrátit do neznámého a nelegálního dětského vězení, odkud se mu podařilo utéct. Za trest, že si troufá chodit do školy, mu odmítají přiznat jakoukoliv sociální podporu. Pokud chce žrát, má odejít ze školy a nechat se zavřít do sběrného tábora ukrytého před veřejností v hlubokých lesích. Není státním občanem České republiky a tak je pro české úředníky cizinec, což je pro ně naprosto totéž, co zločinec. Ani jeho jméno a příjmení nechtějí matrikáři řešit. To si má vyřešit tam, odkud přivandroval. David ale s největší pravděpodobností odnikud nepřivandroval, narodil se v Olomouci a celou dobu byl obětí zločinu, kterému dokázal utéct.
David se nechce ničím lišit od svých spolužáků a začíná užívat české jméno a příjmení. Zcela nesmyslně se každé dva měsíce musí hlásit úředníkům Ministerstva vnitra v kanceláři vzdálené přes dvě stě kilometrů od bydliště, kam musí deset kilometrů ještě pěšky. Následující den pak stát šílené fronty na cizinecké policii.
3
Byť nemá jedinou korunu příjmu, dopravu si musí hradit sám. Jeho absence ve škole úředníky samozřejmě nezajímají. Nemá co chodit do školy. Před vnitrem na něho čekávají rusky, nebo arabsky hovořící obchodníci s bílým masem, kteří mu nabízejí falešné doklady. Jen když je bude následovat. David moc dobře ví, že ty, co překupníky následovali, už nikdo nikdy nespatřil.
Z toho, jak české úřady s nalezeným Davidem jednají a nakládají začíná být zřejmé, že je pro ně nepohodlným svědkem čehosi nekalého a chtěly by se ho za každou cenu zbavit. Vědí snad naši nejvyšší političtí představitelé, kde se skrývá záhadný dětský domov, vychovávající děti bez identity, které později bez sebemenší stopy mizí? Jsou snad úředníci spojeni s překupníky?
Zákon na skutečnost, že je někdo nalezen pamatuje a jasně říká, že fyzická osoba nalezení na území České republiky je státním občanem České republiky, pokud se neprokáže, že narozením nabyla občanství jiného státu. To je přesně Davidův případ, k jehož občanství, ani narození se žádný stát nehlásí. Proto se chlapec obrátil na příslušnou matriku Praha 1 a žádal osvědčení o českém státním občanství podle tohoto předpisu. Narazil tam na matrikářku Talmanovou, neobyčejně sprostou a neurvalou tchýni ministerského předsedy, která nejprve existenci zákona popírala, jen zuřivě bránila zločin a odmítala ve věci jednat. Po roce i mnoha stížnostech vydala nesmyslné rozhodnutí, že žádost zamítá, protože David uvádí nevěrohodné informace o svém pobytu v Bělorusku, tedy o zemi, ve které nikdy nepobýval. Po otřesných zkušenostech s úřednickým chlévem na matrice putovalo odvoláni na pražský magistrát. Tady jednali o poznání slušněji, ale se stejným výsledkem. Po ročním nic nedělání Davidovu žádost zamítli. Pro platný zákon i pro závazné mezinárodní úmluvy má prý Ministerstvo vnitra vlastní výklad, který je obrací naruby. Státní občanství se u nás zkrátka neřídí zákonem, nýbrž mírou úplatnosti jednotlivých úředníků.
Státní úředníci využívají všech možných lží, výmyslů i vědeckých metod jenom proto, aby Davidovi co nejvíce znepříjemnili život. Zjištěná fakta schválně překrucují a provedení jakéhokoliv důkazu v chlapcův prospěch se zuřivě brání. Na to prý nejsou peníze. Vnitro hlídá, aby nalezenému dítěti nikdo nepomohl a aby mu všichni házeli klacky pod nohy. Systematické perzekuce řídí nejvyšší představitelé ministerstva vnitra. Svědčí o tom telefonát, kterým jsem žádal tehdejšího náměstka ministra o zákonné řešení celé situace. Ten rozčileně řval do telefonu, že vnitro není povinné nic řešit a jestli budeme dále otravovat, nechá nás vyhladovět. Jako mávnutím kouzelného proutku pro mě přestala být práce. Nebyla nikde a přátelé, kteří mi ji byli ochotni dát si stěžovali, že jim kdosi vyhrožuje jménem ministerstva vnitra. Pokud mi práci dají, sešle na ně podle výhrůžek stát nejpřísnější kontroly. Za trest, že jsem se ujal nalezeného dítěte a od Českého státu ho koupil, jsem neměl nárok ani na sociální dávky. Bydlel jsem totiž ve společné domácnosti s Davidem, tedy s osobou, která neměla v ČR trvalý pobyt. A to se u nás přísně trestá. A následovaly další, zcela zjevné politické perzekuce. Policie jezdí kluka kontrolovat do školy a odmítá vyšetřovat vandalské útoky na můj majetek. Nezabývá se ani vloupáním, u kterého jsem si sám zjistil jméno a bydliště pachatele. Nejspíš nás vykradl policejní konfident. Se svým vysokoškolským vzděláním si nesmím vydělávat ani jako pomocný dělník ve skladu. Přes to, že jsme členy EU nesmíme s Davidem ani na Slovensko. Nemá totiž občanský průkaz, ani pas. Nemůže si založit účet v bance, paušál na telefon a nemá nárok na zdravotní pojištění a péči. Ze strany státních orgánů chodí výhrůžky, že perzekuce budou pokračovat, dokud Davida neodhlásím ze školy a neodevzdám ho do sběrného tábora v hlubokých lesích. Tam by k němu měli snazší přístup překupníci a chlapec by na dobro zmizel.



4
Samozřejmě, že se David se svými problémy obrátil na soud. Případ dostal na stůl skvělý soudce Vojtěch Cepl, který byl ochoten rozhodnout podle zákona a přiznat chlapci občanství, ale bohužel musel konstatovat, že není kompetentní rozhodnout. Kompetentní je prý pouze matrika a jí nadřízené Ministerstvo vnitra.
David mi vyprávěl podrobnosti, jak ho policisté v Přílepech zavírali na samotce, jak mu hrubě nadávali, sprchovali ho ledovou vodou, tloukli obuškem a cvičili na něm po nocích odporně páchnoucí služební psy. Jeho bolestivý úraz odmítali léčit, aby co nejvíce trpěl. Protože nepovažuji za slušné, aby se takto jednalo s dítětem jenom proto, že mu nikdo nikdy nevystavil žádné doklady totožnosti, dospěl jsem k názoru, že se jedná o týrání svěřené osoby a podal jsem trestní oznámení. Za neoznámení takového podezření by mi podle zákona hrozily dva roky vězení. K otřesným závěrům dospěla v Přílepech i kontrola Mezinárodního výboru proti mučení. Vyšetřováním takových drobností, jako je týrání dětí se samozřejmě nikdo nezabýval. Pomstychtivá policie mne zažalovala za to, že jsem splnil svoji zákonnou povinnost a zinscenovala politický proces, v němž jsem byl odsouzen k podmíněnému trestu. Za dodržování zákona. Cvičit psy na dětech a trestat je bolestí patří podle soudu ke standardním výchovným metodám a kdo si myslí opak, dopouští se útoku na státní orgán. K tomuto názoru se přiklonil i prezident Václav Klaus. Pan prezident vehementně podporuje mučení a vraždění dětí na Kavkaze tak po něm zřejmě touží i doma.
Další soud rozhodl, že nalezený David nemá nárok na mezinárodní ochranu, ale bylo mu povoleno podat žádost znovu. Novou žádost už chlapec podal pod svým českým jménem a příjmením. Udělení azylu česky hovořícímu studentovi české střední školy Davidovi Novotnému se jeví, jako ta nejkrkolomnější cesta, ale chlapec v naprosto beznadějné situaci chtěl zkusit využít i ji.
Evropská úmluva o občanství, kterou Česká republika ratifikovala, jasně říká, že každý má právo na státní občanství. Langerovo ministerstvo si toto ustanovení vykládá tak, že na státní občanství není právní nárok. Proto je David stále trestán pravidelným policejním dohledem, povinností se hlásit na Cizinecké policii za víc, než nedůstojných podmínek a hlavně tím, že jako studující sirotek nemá od státu nárok na jedinou korunu podpory. Bez zdravotního pojištění a možnosti cestovat. A obrovská úřednická mašinérie pracuje na plné obrátky, aby chlapci ublížila, co nejvíce mu znepříjemnila život a poštvala ho do rukou hory doly slibujících obchodníků z lidmi. Obvodní úřady, pražský magistrát, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo práce a sociálních věcí, soudy i Veřejný ochránce práv hledají cesty, jak prodloužit Davidovo trápení a vyhnout se dodržování zákonů a mezinárodních smluv. Samozřejmě jsme hledali pomoc i u ministrů vnitra. Tehdejší ministr Bublan při osobním setkání ochotně sliboval pomoc, ale potom mu zřejmě kdosi vysvětlil důležitost chovu dětí bez identity a ministr šalamounsky obrátil. Prý se nejprve se musí vypátrat, kdo jsou Davidovi rodiče a jaké mají státní občanství. Teprve potom bude možno chlapce považovat za nalezence. Nějakým pátráním se ale úřady zatěžovat nehodlají a David si má rodiče, o kterých nic neví,vypátrat sám. Ministra Bublana hluboce pobouřilo, že David užívá české jméno. Taková drzost, někdo, kdo nemá žádné doklady bude mluvit naším nadjazykem a chtěl by žít stejně, jako náš nadnárod. Jméno by přece mělo jasně signalizovat, že takový člověk je cizinec, tedy vlastně zločinec. Signalizoval nenávistně sociálně demokratický ministr.
Jistou naději jsme před parlamentními volbami vkládali do kandidátů z ODS, proto jsme se obrátili na pana Topolánka a na pana Langera. Oba svorně slibovali, že pokud ve volbách zvítězí, budou Davidovu situaci promptně řešit. V naivní víře jsem házel do urny lístek s modrým ptákem. Zvítězil. Volební vítězství přineslo konec mých politických perzekucí a je mi povoleno normálně pracovat. Davidovi je po třech letech čekání v nejistotě a po přímluvě pana senátora Tőpfera udělen azyl. Azyl i průkaz azylanta samozřejmě dostal na své české jméno a příjmení s tím, že je osobou bez státního občanství.
5
Zdálo by se, že je všechno vyřešeno. Odbor státního občanství sliboval, že pokud David dostane azyl, může mu automaticky přiznat české občanství. Zřejmě v to nedoufal a tak když se o azylu rozhodlo, pohotově otočil. Kluk nikdy žádné občanství neměl a podle zákona má na ně nárok. I novému panu ministrovi však zřejmě někdo vysvětlil potřebnost chovu bezejmenných dětí a důležitost jeho utajení. Tak Ministerstvo vnitra a pan ministr Langer jenom změnili taktiku ubližování a perzekucí. Ačkoliv průkaz azylanta je veřejnou listinou, kterou azylant prokazuje své jméno, příjmení a další fakta o své osobě, vyrukovala vedoucí Odboru státního občanství a matrik Ministerstva vnitra, paní Goluškinová s teorií, že David neoprávněně používá své jméno a příjmení. To znamená, že ministerstvo ve své cílevědomé snaze Davida systematicky deptat odmítá uznávat doklady, které samo vystavilo.Vnitro tak bezostyšně dává najevo, že pohrdá nejen Ústavou této země, která zaručuje, že každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno, ale hlavně samotným Davidem, tím, že ho tituluje hanlivou přezdívkou, kterou mu dali jeho věznitelé a která ho uráží. Tomuto psychickému týrání David na čas podléhá. Deprese způsobené šlendriánským rozhodnutím vnitra řeší přerušením školy a půlročním flákáním. Převládl v něm pocit, že letitý boj se zlomocnými úředníky je marný a že nikdy nebude normálním člověkem. Ministerstvu vnitra se na čas podařili to, oč celá léta usilovalo. Jeho úředníkům vadí, že se chlapec snaží normálně žít a že netrpí žádnou vážnou duševní poruchou. Naštěstí se David postupně uklidnil a jenom si musel zopakovat poslední ročník. Dnes už je vyučen a pokračuje na maturitní nástavbě.
Desítky dětí se bez sebemenší stopy ztratí a občas se nějaké dítě nalezne. Ztracené děti státní úředníky nechávají v klidu, ale nalezené dítě je provokuje , jako málo co. Snaží se ho zdeptat, zbavit se ho a dostat ho zpátky do náruče zločinu. Prorůstání zločinu se státní správou není nová věc. Někteří lidé opilí mocí si přisvojují práva na všechno. Vedle laciných dovolených a tramvají zdarma by zákonodárci mohli mít právo i na nadstandardní zdravotní péči. Vždyť na recepcích jejich játra a ledviny tolik trpí. Ústav, kde by vyrůstaly ztracené děti ve zdravé, ale právně neexistující jedince by beze sporu k nadstandardní zdravotní péči našich zákonodárců přispěl. Bez něho není orgánů pro transplantaci nazbyt. A jsou tolik potřebné. Byť by to stálo nějaké ztracené děti.Zákon, nezákon. Mocní vládnou a cítí se nadřazení
Svoji nadřazenost i skutečnost, že rozhodně se svým úřadem nehodlá nikomu pomáhat, ani nikoho chránit, projevil osobně i pan ministr Langer. Ze svého ministerského postu přece nebude dodržovat nějaké zákony, nebo dokonce práva. Ve svém úředním rozhodnutí pan ministr Davida neurvale uráží přezdívkou z vězení a navíc podle hesla zraňovat a zatloukat, naprosto popírá jeho identitu. Podle úředního dopisu pana ministra nemůže být s Davidem vedeno žádné správní řízení, dokud neprokáže, že se jmenuje tak, jak se jmenuje a nejmenuje se tak, jak se nejmenuje. Jinými slovy, pokud nepředloží rodný list, který mu nikdo nikdy nevydal, nemůže mu být vystaven rodný list, ani přiznáno, nebo uděleno státní občanství. Pan ministr tak neuznává platné rozhodnutí, které vlastnoručně podepsal a neuznává doklady vydané jeho ministerstvem. Moc šalamounské rozhodnutí, které by nevymyslel ani předchůdce pana ministra Gottwald. Nalezenému klukovi neznámé totožnosti byl udělen azyl, který ministr Langer podepsal, ale neuznává. Podle jeho ministerstva s ním nemůže být nakládáno, jako z nalezencem, protože si úředníci slovo fyzická osoba překládají, jako debil. Vládnou, cítí se výš, než ostatní, výš než zákon, osobují se možná i nemožná práva a pokud zrovna nejsou volby, považují prosté lidi za debily. David podle pana ministra vlastně opět právně neexistuje. Nemá právo vést správní řízení, tedy se třeba oženit. Neexistujícího člověka nemusí podle ministrova rozhodnutí všemocní vládci řešit a zbývá jim dostatek času přemýšlet, jak zbohatnout. Navíc se člověk, který neexistuje může klidně ztratit a nikdo po něm nikdy nebude pátrat.

6
Možná pana ministra Langera zlobí ledviny, uvažuje o transplantaci a ty Davidovy v nějakém utajeném ústavu tolik scházejí. Co když Tomáš Rajsigl a Jan Nejedlý mají jinou krevní skupinu.



Vladislav Kvasnička

Vize jak dál - s rozpaky a vize jak dál v Praze

http://www.policista.cz/clanky/reportaz/prazske-setkani-s-minist rem-vnitra-ivanem-langerem-261/

JDEME PO MODRÉ DO PR.........

Zlíňáku čím Vás tam krmí, proboha takový marasmus co je nyní u policie to nemá obdoby. Vždyť lidí odcházejí neustále a další odcházet budou. Toho byrokratického je tu příliš!

žvaní o tom, jak byrokracii a nepolicejní činnosti zruší a prd. Rok a půl žvaní o tom, jak má policie 150, pak 140% platu při absolutně různé činnosti a jiných příplatcích a reálná mzda jde stále dolů. Už rok a půl žvaní o tom, jak bude vše dobré a zase prd. Ještě rok a půl budou stejným způsobem žvanit, jak měli málo času na to, aby s tím mohli něco udělat a pak nebude prd, oni půjdou do prd....

Ale tak pánové, to že se Vám nelíbí současná situace je názor Váš. Někomu se u PČR prostě líbí, znám taky takové a jsou to pěšáci. Třeba Zlíňák poznal něco horšího. Stojí to všude za hovno.

taky znám ve společnosti slepé spoluobčany a cpu ti to pod nos? Ne, tak dej se Zlíňákem nohy do teplé vody a buďte spokojeni dál.

Tak přestaň bulet a najdi si práci, která ti bude vyhovovat a jestli na to nemáš, tak nedělej nic a možná budeš konečně spokojenej anonyme nebo nulo?

Kliku ty gumo tady nikdo nebulí, tady lidé vyjadřují své názory a pocity ( a ty jsou dost pádné a pravdivé).

nadává anonymovi, že je anonym... Kliku ty jsi debil, nemám slov. Já nemám potřebu starat se o sebe, mám solidně vystaráno. Upozorňuji na chyby v zákonech a na lži ve vyjadřování odpovědných osob placených z daní. Já při své práci také nesmím lhát a porušovat zákon, tak to nebudou dělat ani tito. Toť vše. A nulu si nech pro svou rodinu, já ji nepotřebuji, zdař.

Gumy jste vy, protože když tady někdo napíše jiný názor, jste jak postřelení. A když vy telata Vám tady píšu, že znám hodně spokojenejch poldů, tak tomu věřte a jsou to pěšáci. Jo to že jsou na faře je jiná, tak tam běžte taky. Ten kdo tady dává příspěvky musejí být chudáci, kteří se bojí, že budou muset víc makat a strach z civilu mají velký. Za druhé, když píšu, že to nikde není med, tak to myslím vážně a zkuste si vydělat v c po patnácti letech 27000Kč hrubého. Staří fachmani co točí na soustruhu celej život mají zdraví v hajzlu a když dosáhnou na 23000Kč jsou šťastný. Tak Vám doporučuji se na to vysrat a dělat jinou práci a tam se probudíte. Nazdar, to je můj názor a je takový jaký je. Kdyby jste nevyjadřovali své emoce hanlivými výrazy psal bych také slušně.

Ivane Langře, odstupte!

Proč by měl pan ministr Langer odstoupit? Uvědomte si, že pod jeho vedením se pohnuly ledy dopředu. Ano, odešlo hodně policistů, ale většinou těch co využili výhod příspěvku za službu a těch, kteří neunesli tlak nové doby. Udělal toho hodně pro nás pro všechny - podívejte se objektivně pár let pozpátku. Reforma vždy nese slzy těch, kterým vyhovují stojaté vody, ale takový je život... Všem poctivým a pracovitým policistům přeju hodně síly!! Bude lépe, věřte a VYDRŽTE!!!

Zlíňáku, Ty recesisto! Opravdu dobrej vtípek, zasmál jsem se! Lepší než estráda na Nově! :-))))))))

z Tebe musejí mít asi ve Vizovicích radost!!!! Ach jo, víc k tomu nemám co sdělit.

Hele, Zlíňáku, pracuješ na Jánském vršku nebo přímo na sekretariátu u ministra? Že by někdo z jeho mediálních poradců?

běž domů Ivane!

PS: už jsem to někde slyšel!

Nerozpadají se jen obvodní oddělení, ale i nehodovky a dopravní služba všeobecně. Platy se propadají, ale administrativy a barokracie přibývá !

Pane ministře už se proberte naše oddělení se pomalu, ale rychle díky Vám rozpadá a bohuž el odcházejí lide v nejproduktivnějším věku, né Ty co mají odslouženo 20 a více roků jak tvrdíte Vy (já sám na těchto lidech nevidím nic špatného). Co ještě potřebujete, aby se dělo, Vám to nestačí, nebo máte zavřené oči. To co se podařilo Vám za tu chvilku nemá u PČR obdoby.

A DALŠÍ A DALŠÍ POLICISTÉ ODCHÁZEJÍ ZNECHUCENI DO CIVILU.

To můžu napsat: A další a další policisté přicházejí. Každý je nahraditelný.

To je sice pravda můžeš sice nahradit kvalitu kvantitou, ale to není to pravé ořechové. Policii to jako takové nepomůže.

For Klik
Jestli si myslíš, že poldu s 10 letou praxí nahradí nezkušený nováček tak jsi buď naivní nebo neskutečně hloupý. Ona otřepaná fráze, že základem policejní práce je osobní a místní znalost je holý fakt, který se nedá přehlédnout. Respekt u drbanů taky nezískáš za měsíc a o zkušenostech v řešení problémů ani nemluvě.

z nemovitosti zvýšená dle rozhodnutí města o 100 -500%. Hezké, už se těším, co přijde zítra za zvýšení daní. Kdysi dávno jsem zaslechl, tuším že přímo od ODS, že chtějí zrušit tyto daně, že jejich výběr je dražší než konečná vybraná suma. A to chtějí ještě zrušit odpočty daní z úroků z hypoték, jen tak dále. Abyste ty 2 roky vydrželi, dávám vám tak podzim a půjdete tímto způsobem do kytek.... A to jsem vás já naivní blbec volil, naposledy, to přísahám.

Jdeme po modré do pr..........

No Ivane a já jsem zde již také několikrát zdůrazňoval a vysvětloval, že nelze srovnávat " klasického zaměstnace rozpočtovky ".

- nelze srovnávat osobu, která má nižší plat z důvodu absence chybějících příplatků SO + NE, NOČNÍ.....logicky, neboť tento pracovní režim nevykonává a pracuje PO-PÁ s osobou, která tyto příplatky má a to z důvodu, že vykonává pracovní režim těchto příplatků.

Tedy např. korektní srovnání :

- pracovnice MěÚ plat za práci PO-PÁ 14.000,- Kč čistého
- policista ČR plat za práci PO-NE, Noční, Svátky .... 20.000,- Kč čistého.

Nyní vezmu ( odhadem ) průměrný plat úředníků samospráv, zaměstnanců rozpočtovek a vyjde mě průměrný plat o ( odhadem ) 5-6 tisíc
nižší než průměrný čistý plat u Policie ČR. Kdo bude " omezený ", tak bude křičet až mu budou praskat panty v hubě " Podívejte se kolik to policajti mají peněz, vždyť oni mají průměrně čistého 20.000,- Kč ( např. o 5-6 tisíc víc ) a ostatní zaměstnaci placení státem jen 14.000,- Kč.

A přesně takto to srovnává pan neministr policie Langer, když hovoří o tom, že policisté mají průměrně o " tolik " víc než je průměrná mzda ostatních zaměstnaců veřejné správy a pod.
Tedy pan neministr policie Langer říká zase jen "A", ale neříká potřebné "B". Proč po pravdě neřekně, že zaměstnanci veřejné správy mají oproti policistům nižší průměrný plat odpovídající částce příplatků ke mzdě, které nemají v platu zahrnuty, neboť režim těchto příplatků nevykonávají.
Proč ten člověk nahoře mate společnost při častém poukazování na rozdíl platu policistů a zaměstnanců veřejné správy bez poukázání na naprosto jiné pracovní režimy, tedy režim s příplatky a bez příplatků a již tím daný rozdíl v platech.
Již jednou jsem zde uvedl, že má příbuzná pracuje na MěÚ. Pracuje Po-Pá. Svátky je doma, noční nedělá, všechny SO+NE je doma, celý den prosedí u počítače, o gaunerech ví jen z televize. No je přeci logické, že nemůže pobírat příplatky za pracovní režim, který nevykonává a tudíž muj plat je vyšší o tyto příplatky - bez těchto příplatků by si člověk představil asi jiný plat.
Pro štouraly - nově se těžko tyto věci srovnávají neboť základní tarif nedefinuje některé příplatky, které jsou v něm jakoby skryty.
Dřívější - více rozkouskovaný plat lépe vypovídal o příplatcích a tedy způsobu ( důvodech ) nárustu platu oproti jiným zaměstnacům státu.

Dále plná nemocenská u Policie ČR již není ( první tři dny zdarma ) a když to vidím kolem sebe tak u policie nejsou zrovna lidi, které by někdo musel regulovat pro časté marodění. Naopak Ústavní soud, jaksi pozapomněl na příslušníky bez. složek, kterým se od 30.6.2008 nic nezmění a zůstanou 3 dny v nemoci zdarma ?????, nebo´t byl opomenut zák. o služebním poměru ???

A je toho více na debatu, ale nemá to cenu za situace, jakým způsobem je ve společnosti za výrazné podpory politiků prezentována policie, tedy jako neschopný darmožrout, takové nutné zlo. S tímto - tedy bez autority policie bude jen zle, neboť drbani si dovolují stále více a více a policie je ve společnosti oslabována.

Tady je lepší nic nepřepočítávat a odejít, tady je konečná.

Dobrý den, na otázky platů jsem odpovídal opravdu už mnohokrát. Jen stručně znovu uvedu, že i u průměru je nutné srovnávat srovnatelné a je zřejmé, že lidé zařazení u policie v nižších třídách často nemají plat přesahující průměrných 31500, tak jako v jiných veřejných institucích nemají v nižších třídách průměrných 21000. I tak platí, že i v nižších třídách mají policisté významně vyšší příjmy než ostatní státní zaměstnanci ve srovnatelných třídách. A jak jsem uvedl již v dřívějších odpovědích, příslušníci se neřídí zákoníkem práce, ale služebním zákonem, který má řadu specifik, a z nich vyplývají jak omezení a nevýhody na straně jedné, tak i výhody, které jinde nemají (výsluhy, vyšší odchodné, plná nemocenská, delší dovolená, kratší pracovní doba, ozdravné pobyty, …) na straně druhé. S pozdravem

To je zajímavé,že i přes všechny tyto výhody opouští firmu čím dál víc kolegů.
Silně mě to připomíná dobu před revolucí,kdy jsem slyšel skoro na každém rohu podobné bláboly o rozkvétajícím socialismu a zahnívajícím kapitalismu.
Kde asi udělali soudruzi z MV chybu?

Jenom upřesním nějaký detail. Toto je odpověď NEministra Langera na dotaz jemu položený dne 29.5.2008 v sekci PolicieČR/Hasiči, čili odpověď na tento příspěvek byla po tomto datumu. Zaráži mne skutečnost, že sám NEministr odpovídá (on to pravděpodobně nepíše), že policisté mají PLNOU NEMOCENSKOU. Vždyť sám v reformním balíku prosadil neplacení prvních třech dnů PN od letošního roku, tak proč ve svých odpovědích používá lži? Mám proto jednoduché vysvětlení. Ty odpovědi na příspěvky píše nějaký pověřený poskok a jen překopírovává dříve psaný text, protože ty slátaniny se neustále opakují. Už to sleduji delší dobu a těch "přehmatů" a nepravd a pravopisných chyb je poslední dobou v jeho odpovědích více. Kdo má zájem (je to ale zbytečná ztráta času), ať si prostuduje jeho odpovědi v letošním roce, a uvidíte, že je tomu tak!

Ano, je to taková jeho obrana na nepříjemné otázky spočívající v asertivním jednání - styl gramofonová deska. Stačí nahrát na CD - DVD a pak na všechny dotazy pustit v DVD s funkcí REPEAT. Takto se on chová, nepřizná ani zbla reality a to je naprosto ostudné člověka v takové funkci - inu politika je podpásovka.
Petře musíš říkat důchodcům jak se mají dobře, jedno, že to není pravda, ale musíš to alespoň tvrdit. Z řady lží bude nakonec pravda. Je to jen o umění přesvědčit lidi a vo tom je politika.

Taky si nemyslím, že to píše on. Ten si to maximálně tak před zveřejněním přečte a "doladí". Přece si platí asistenty :-)