4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Vize jak dál - s rozpaky a vize jak dál v Praze

http://www.policista.cz/clanky/reportaz/prazske-setkani-s-minist rem-vnitra-ivanem-langerem-261/

JDEME PO MODRÉ DO PR.........

Zlíňáku čím Vás tam krmí, proboha takový marasmus co je nyní u policie to nemá obdoby. Vždyť lidí odcházejí neustále a další odcházet budou. Toho byrokratického je tu příliš!

žvaní o tom, jak byrokracii a nepolicejní činnosti zruší a prd. Rok a půl žvaní o tom, jak má policie 150, pak 140% platu při absolutně různé činnosti a jiných příplatcích a reálná mzda jde stále dolů. Už rok a půl žvaní o tom, jak bude vše dobré a zase prd. Ještě rok a půl budou stejným způsobem žvanit, jak měli málo času na to, aby s tím mohli něco udělat a pak nebude prd, oni půjdou do prd....

Ale tak pánové, to že se Vám nelíbí současná situace je názor Váš. Někomu se u PČR prostě líbí, znám taky takové a jsou to pěšáci. Třeba Zlíňák poznal něco horšího. Stojí to všude za hovno.

taky znám ve společnosti slepé spoluobčany a cpu ti to pod nos? Ne, tak dej se Zlíňákem nohy do teplé vody a buďte spokojeni dál.

Tak přestaň bulet a najdi si práci, která ti bude vyhovovat a jestli na to nemáš, tak nedělej nic a možná budeš konečně spokojenej anonyme nebo nulo?

Kliku ty gumo tady nikdo nebulí, tady lidé vyjadřují své názory a pocity ( a ty jsou dost pádné a pravdivé).

nadává anonymovi, že je anonym... Kliku ty jsi debil, nemám slov. Já nemám potřebu starat se o sebe, mám solidně vystaráno. Upozorňuji na chyby v zákonech a na lži ve vyjadřování odpovědných osob placených z daní. Já při své práci také nesmím lhát a porušovat zákon, tak to nebudou dělat ani tito. Toť vše. A nulu si nech pro svou rodinu, já ji nepotřebuji, zdař.

Gumy jste vy, protože když tady někdo napíše jiný názor, jste jak postřelení. A když vy telata Vám tady píšu, že znám hodně spokojenejch poldů, tak tomu věřte a jsou to pěšáci. Jo to že jsou na faře je jiná, tak tam běžte taky. Ten kdo tady dává příspěvky musejí být chudáci, kteří se bojí, že budou muset víc makat a strach z civilu mají velký. Za druhé, když píšu, že to nikde není med, tak to myslím vážně a zkuste si vydělat v c po patnácti letech 27000Kč hrubého. Staří fachmani co točí na soustruhu celej život mají zdraví v hajzlu a když dosáhnou na 23000Kč jsou šťastný. Tak Vám doporučuji se na to vysrat a dělat jinou práci a tam se probudíte. Nazdar, to je můj názor a je takový jaký je. Kdyby jste nevyjadřovali své emoce hanlivými výrazy psal bych také slušně.

Ivane Langře, odstupte!

Proč by měl pan ministr Langer odstoupit? Uvědomte si, že pod jeho vedením se pohnuly ledy dopředu. Ano, odešlo hodně policistů, ale většinou těch co využili výhod příspěvku za službu a těch, kteří neunesli tlak nové doby. Udělal toho hodně pro nás pro všechny - podívejte se objektivně pár let pozpátku. Reforma vždy nese slzy těch, kterým vyhovují stojaté vody, ale takový je život... Všem poctivým a pracovitým policistům přeju hodně síly!! Bude lépe, věřte a VYDRŽTE!!!

Zlíňáku, Ty recesisto! Opravdu dobrej vtípek, zasmál jsem se! Lepší než estráda na Nově! :-))))))))

z Tebe musejí mít asi ve Vizovicích radost!!!! Ach jo, víc k tomu nemám co sdělit.

Hele, Zlíňáku, pracuješ na Jánském vršku nebo přímo na sekretariátu u ministra? Že by někdo z jeho mediálních poradců?

běž domů Ivane!

PS: už jsem to někde slyšel!

Nerozpadají se jen obvodní oddělení, ale i nehodovky a dopravní služba všeobecně. Platy se propadají, ale administrativy a barokracie přibývá !

Pane ministře už se proberte naše oddělení se pomalu, ale rychle díky Vám rozpadá a bohuž el odcházejí lide v nejproduktivnějším věku, né Ty co mají odslouženo 20 a více roků jak tvrdíte Vy (já sám na těchto lidech nevidím nic špatného). Co ještě potřebujete, aby se dělo, Vám to nestačí, nebo máte zavřené oči. To co se podařilo Vám za tu chvilku nemá u PČR obdoby.

A DALŠÍ A DALŠÍ POLICISTÉ ODCHÁZEJÍ ZNECHUCENI DO CIVILU.

To můžu napsat: A další a další policisté přicházejí. Každý je nahraditelný.

To je sice pravda můžeš sice nahradit kvalitu kvantitou, ale to není to pravé ořechové. Policii to jako takové nepomůže.

For Klik
Jestli si myslíš, že poldu s 10 letou praxí nahradí nezkušený nováček tak jsi buď naivní nebo neskutečně hloupý. Ona otřepaná fráze, že základem policejní práce je osobní a místní znalost je holý fakt, který se nedá přehlédnout. Respekt u drbanů taky nezískáš za měsíc a o zkušenostech v řešení problémů ani nemluvě.

z nemovitosti zvýšená dle rozhodnutí města o 100 -500%. Hezké, už se těším, co přijde zítra za zvýšení daní. Kdysi dávno jsem zaslechl, tuším že přímo od ODS, že chtějí zrušit tyto daně, že jejich výběr je dražší než konečná vybraná suma. A to chtějí ještě zrušit odpočty daní z úroků z hypoték, jen tak dále. Abyste ty 2 roky vydrželi, dávám vám tak podzim a půjdete tímto způsobem do kytek.... A to jsem vás já naivní blbec volil, naposledy, to přísahám.

Jdeme po modré do pr..........

No Ivane a já jsem zde již také několikrát zdůrazňoval a vysvětloval, že nelze srovnávat " klasického zaměstnace rozpočtovky ".

- nelze srovnávat osobu, která má nižší plat z důvodu absence chybějících příplatků SO + NE, NOČNÍ.....logicky, neboť tento pracovní režim nevykonává a pracuje PO-PÁ s osobou, která tyto příplatky má a to z důvodu, že vykonává pracovní režim těchto příplatků.

Tedy např. korektní srovnání :

- pracovnice MěÚ plat za práci PO-PÁ 14.000,- Kč čistého
- policista ČR plat za práci PO-NE, Noční, Svátky .... 20.000,- Kč čistého.

Nyní vezmu ( odhadem ) průměrný plat úředníků samospráv, zaměstnanců rozpočtovek a vyjde mě průměrný plat o ( odhadem ) 5-6 tisíc
nižší než průměrný čistý plat u Policie ČR. Kdo bude " omezený ", tak bude křičet až mu budou praskat panty v hubě " Podívejte se kolik to policajti mají peněz, vždyť oni mají průměrně čistého 20.000,- Kč ( např. o 5-6 tisíc víc ) a ostatní zaměstnaci placení státem jen 14.000,- Kč.

A přesně takto to srovnává pan neministr policie Langer, když hovoří o tom, že policisté mají průměrně o " tolik " víc než je průměrná mzda ostatních zaměstnaců veřejné správy a pod.
Tedy pan neministr policie Langer říká zase jen "A", ale neříká potřebné "B". Proč po pravdě neřekně, že zaměstnanci veřejné správy mají oproti policistům nižší průměrný plat odpovídající částce příplatků ke mzdě, které nemají v platu zahrnuty, neboť režim těchto příplatků nevykonávají.
Proč ten člověk nahoře mate společnost při častém poukazování na rozdíl platu policistů a zaměstnanců veřejné správy bez poukázání na naprosto jiné pracovní režimy, tedy režim s příplatky a bez příplatků a již tím daný rozdíl v platech.
Již jednou jsem zde uvedl, že má příbuzná pracuje na MěÚ. Pracuje Po-Pá. Svátky je doma, noční nedělá, všechny SO+NE je doma, celý den prosedí u počítače, o gaunerech ví jen z televize. No je přeci logické, že nemůže pobírat příplatky za pracovní režim, který nevykonává a tudíž muj plat je vyšší o tyto příplatky - bez těchto příplatků by si člověk představil asi jiný plat.
Pro štouraly - nově se těžko tyto věci srovnávají neboť základní tarif nedefinuje některé příplatky, které jsou v něm jakoby skryty.
Dřívější - více rozkouskovaný plat lépe vypovídal o příplatcích a tedy způsobu ( důvodech ) nárustu platu oproti jiným zaměstnacům státu.

Dále plná nemocenská u Policie ČR již není ( první tři dny zdarma ) a když to vidím kolem sebe tak u policie nejsou zrovna lidi, které by někdo musel regulovat pro časté marodění. Naopak Ústavní soud, jaksi pozapomněl na příslušníky bez. složek, kterým se od 30.6.2008 nic nezmění a zůstanou 3 dny v nemoci zdarma ?????, nebo´t byl opomenut zák. o služebním poměru ???

A je toho více na debatu, ale nemá to cenu za situace, jakým způsobem je ve společnosti za výrazné podpory politiků prezentována policie, tedy jako neschopný darmožrout, takové nutné zlo. S tímto - tedy bez autority policie bude jen zle, neboť drbani si dovolují stále více a více a policie je ve společnosti oslabována.

Tady je lepší nic nepřepočítávat a odejít, tady je konečná.

Dobrý den, na otázky platů jsem odpovídal opravdu už mnohokrát. Jen stručně znovu uvedu, že i u průměru je nutné srovnávat srovnatelné a je zřejmé, že lidé zařazení u policie v nižších třídách často nemají plat přesahující průměrných 31500, tak jako v jiných veřejných institucích nemají v nižších třídách průměrných 21000. I tak platí, že i v nižších třídách mají policisté významně vyšší příjmy než ostatní státní zaměstnanci ve srovnatelných třídách. A jak jsem uvedl již v dřívějších odpovědích, příslušníci se neřídí zákoníkem práce, ale služebním zákonem, který má řadu specifik, a z nich vyplývají jak omezení a nevýhody na straně jedné, tak i výhody, které jinde nemají (výsluhy, vyšší odchodné, plná nemocenská, delší dovolená, kratší pracovní doba, ozdravné pobyty, …) na straně druhé. S pozdravem

To je zajímavé,že i přes všechny tyto výhody opouští firmu čím dál víc kolegů.
Silně mě to připomíná dobu před revolucí,kdy jsem slyšel skoro na každém rohu podobné bláboly o rozkvétajícím socialismu a zahnívajícím kapitalismu.
Kde asi udělali soudruzi z MV chybu?

Jenom upřesním nějaký detail. Toto je odpověď NEministra Langera na dotaz jemu položený dne 29.5.2008 v sekci PolicieČR/Hasiči, čili odpověď na tento příspěvek byla po tomto datumu. Zaráži mne skutečnost, že sám NEministr odpovídá (on to pravděpodobně nepíše), že policisté mají PLNOU NEMOCENSKOU. Vždyť sám v reformním balíku prosadil neplacení prvních třech dnů PN od letošního roku, tak proč ve svých odpovědích používá lži? Mám proto jednoduché vysvětlení. Ty odpovědi na příspěvky píše nějaký pověřený poskok a jen překopírovává dříve psaný text, protože ty slátaniny se neustále opakují. Už to sleduji delší dobu a těch "přehmatů" a nepravd a pravopisných chyb je poslední dobou v jeho odpovědích více. Kdo má zájem (je to ale zbytečná ztráta času), ať si prostuduje jeho odpovědi v letošním roce, a uvidíte, že je tomu tak!

Ano, je to taková jeho obrana na nepříjemné otázky spočívající v asertivním jednání - styl gramofonová deska. Stačí nahrát na CD - DVD a pak na všechny dotazy pustit v DVD s funkcí REPEAT. Takto se on chová, nepřizná ani zbla reality a to je naprosto ostudné člověka v takové funkci - inu politika je podpásovka.
Petře musíš říkat důchodcům jak se mají dobře, jedno, že to není pravda, ale musíš to alespoň tvrdit. Z řady lží bude nakonec pravda. Je to jen o umění přesvědčit lidi a vo tom je politika.

Taky si nemyslím, že to píše on. Ten si to maximálně tak před zveřejněním přečte a "doladí". Přece si platí asistenty :-)