4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Takových partnerek, které svým protějškům vyčítají tyto věci je moře, v práci prakticky pořád, peníze vcelku směšné a rozpadů rodin také přibývá-příchází modrá doba.

Asi brzo přijdu o svou partnerku a to díky personálnímu stavu u PČR a plánování šichet za kolegy kteří chybí. Partnerka mi už jen říká, že se domů chodím akorát vyspat a nažrat a peníze nosím stále stejné.

Tak jí kopni do prdele, ať táhne !!!

kauza ČERVÍČEK for LIVIC: plný souhlas. Jinak si živě pamatuji jeho prezentaci, když chtěl změnit dopravní policii a snížit nehodovost. Nic se takového nestalo a odstoupení nehrozí!!!! Takže tuto funkci může dělat kdejaká šlapka z ulice. Bordel. Proč jste se přejmenoval? Jako ČERVÍČEK jsem se narodil.

Taky jsem pane Červíčka doprovázel a určitě bych tohoto člověka nehodnotil z prvního dojmu. Je s ním vstřícná komunikace a rozhodně z jeho rozhovoru není patrná žádná arogance a nadřazenost jako u většiny panáčků na PP.

Tak a máme tady dalšího dopravního úderníka, který v pracovní době tráví svůj čas vysedáváním na tolik důležitém dětském představení. Nevím jaká je komunikace s panem Červíčkem a v podstatě je to úplně jedno. Zatím jsou ze strany pana Červíčka slyšet jen jeho smělé plány, to uděláme, to dělat nebudeme, tam to posílíme a ona ta realita je taková, že dopravních nehod je stále víc a víc, o mrtvých nemluvě a potkat poldu v bílé košili, bude pomale zázrak. Na jedné straně chápu ministra vnitra, že chce policii odlehčit, ale na straně druhé, policejní šlechta tráví čas kulturou Řekl bych, že to tu již bylo, rudé šátky, kytice karafiátů a dětské představení s názvem THE PIONÝR. Samozřejmě nic proti dětem.

Tak jsem dnes, potkal Červíčka. Mohu Vám sdělit, že jsem rád, že nejsem u PČR. Nemusím se proto stydět za policistu v bílé košili, s rozevlátým rozepnutým sakem, bez čepice, v hodnosti plukovníka, jak si kráčí k bankomatu KB v Klášterské v Jindřichově Hradci asi tak v 11:40. Opravdu Vagabund. To pak můžete ty nové policisty učit co chcete pane Langře, ale když uvidí takový příklad, tak jim můžete vykládat o dodržování služební kázně a zákonů co chcete. Proč by to měli dodržovat oni? Ryba smrdí většinou od hlavy.

Nerad se zapojuji do veřejných diskusí, ale tento příspěvek mě nutí, abych na něj reagoval. V pondělí 23. června byl skutečně plk. Červíček v Jindřichově Hradci. Byl tam pozván na školní představení s tématikou bezpečnosti silničního provozu – The Action a na následnou tiskovou konferenci. Měl jsem tu čest, být jeho průvodcem. A rozhodne musím konstatovat, že Policii ČR dobře reprezentoval. Napadnout anonymně někoho za to, že neměl na hlavě čepici a ve 30 stupňovém horku měl nebo neměl sako dle předpisu mi nepřijde férové. Neznám přesně předpisy pro nošení uniforem, nejsem policista, jsem ale normální člověk. Když plk. Červíček veřejně reprezentuje Policii ČR, vždy je ukázkově ustrojen. A jestli po akci má nebo nemá dopnuté všechny knoflíky asi není podstatné. Domnívám se, že lidé se hodnotí podle toho co umějí, jak se chovají ke svému okolí apod.

Pane Gebauere! Je hezké, že se Červíčka zastáváte, ale pravdu, samozřejmě, nemáte. Kontrolní orgánové dupou policisty za tzv. ústrojovou nekázeň běžně. A když je člověk v uniformě, tak nikdo nepozná, zda je či není ve službě. Na saku to napsané nemá. Je to asi tak, jako když policista mimo službu poruší dopravní předpisy. Bude trestán jako policista, ne jako běžný občan.

Máte pravdu v tom,že je nelidské napadnout někoho v 30 stupňovém horku,že je neupraven.Jestli zase někdy potkáte plk.Červíčka,řekněte mu to,protože to vyžaduje od svých podřízených i kdyby,bylo třeba 50 stupňů horka.A takových kontrolorů ustrojennosti má pod sebou mraky.

Je vidět, že se díváte na věc z vnějšího světa ( mimo-policejního ) a tedy s neznalostí, jak to vlastně s tou ustrojeností u Policie ČR chodí.

Ona se totiž ta policie často soustřeďuje na věci, které nejsou rozhodně tím co dělá policii starosti. Často je to právě soustředěnost na " pérování lidí " za ustrojenost a to snad aby se nezapomnělo, kdo tady velí a kdo ne.
Všimněte si, jak se u Policie ČR začaly používat reflexní vesty. Nevím, kde s tím začali jako první, ale snad v Brně, kde je takový inovátorský pan ředitel a městské policie s tím také " vyšli do ulic ". V podstatě si může člověk říci, že je to hlavně bezpečnost policistů, kdy ale - a právě o tom je to ale, to nemělo trochu i jiný záměr.
V současnosti je policie děvka, která dostává facky kam se jen podívá, všechno je špatně, všichni snad berou úplatky, všichni jsou snad nevzdělaní, nemakačenkové, kteří nic neumějí, špatně prošetřují oznamované věci, pozdě příjiždějí k oznamovateli atd. Já vím, že je to jinak a stačí jen trochu sledovat, jakým způsoebm postupuje policie mimo ČR ( zkušenosti turistů ) a hned procitne, jak je ta Policie ČR zlatá, plný servis - což v zahraničí ani náhodou.
Ale vracím se k těm reflexním vestám. Postupně se to rozmohlo snad po celé ČR a i u nás se musí nosit při službě venku. Jak prostě člověk vyleze z baráku, musí si nasadit vestičku a jsou k tomu " oblastní " nařízení šéfů. U nás již za to byli i potrestáni poldové, protože si vestičku nenavlékli. Co nám ale připadalo opravdu na bednu, tak to byla povinnost nosit reflexní vesty i na nočních atd. což jsme zhodnotili jako netaktické, protože hlídka je sice v nasvětlení pouličních lamp velmi dobře vidět, to je hezké, ale naprosto netaktické vůči pachatelům, kteří hlídku v každém případě spozorují dříve, než hlídka může zareagovat na pachatele. Takže toť názor můj, jako člověka z ulice. Zajímá tento názor někoho - ne nezajímá, neboť hlavním důvodem proč se tyto vesty nosí, je skutečně " zviditelnit policii " v ulcích. Jde tedy o to, aby občan již na " několik set metrů " viděl hlídku ve vestách s tím, aby bylo vyloučeno, že se nestane, že by ji nezpozoroval. Co na tom, že tam je ta hlídka i tak. Je potřeba ji zpozorovat občanem ( ale i pachatelem a včas utéci ). U některých městských policií to ještě vypiplali a hlídka strážníků městské policie vjede do ulice, samozřejmě se strážníky oblečenými do reflexních vest a krátce problikne majákem v ulici případně " špitne " majákem. To aby zase lidi věděli, že ta policie tam na té ulici pod okny je a lidem se jakoby lépe spalo.
Jsou to ale neskutečné šaškárny, které se nyní u policií dějí, jen aby se ta policie nějak zavděčila společnosti a byla vzata na " milost ".
Takže o to je to také o trestání za reflexní vesty.

Nelze také připomenout nedávnou dobu asi před 2 lety, kdy začal hon na čarodejnice, opravuji na policisty a to hlavně televizí Nova, která opět udělala z policie fackovacího panáka a samozřejmě odezva byla patřičná. Policisté byli často kontrolováni - těmi co rozhodují o životě policistů, tedy inspekcí, která když už nic nenalezla u kontrolovaného policisty, tak mu alespoň zjistila " nepředpisové " rozmístění hvězdiček a kolejniček na výložkách. To byla taková slušná buzerace policistů, kteří často ve službě nevědí kudy kam, nestíhají ani jezdit na místa oznamovatelů a pak přijedou " kontrolóři ".
Kolikrát si i uvědomuje člověk takové maličkosti, jako například to, že policista musí mít při řízení u sebe " doklady předepsané pro řízení motorového vozidla ", což je samozřejmá věc, jako u ostatních řidičů. Nebyla by tzo ale policie, aby měla něco navíc přichystané pro své lidi. Takže policista musí mít u sebe navíc oproti občanům doklad, který není předepsaný při řízení a tím je klasický občanský průkaz. Je to trochu na hlavu mít u sebe ve službě občanský průkaz za okolností, kdy mám u sebe ŘP ( totožnost je uvedena ), kupon opravňující řídit služební vozidlo ( uvedeno jméno....) , služební průkaz PČR. A po pravdě, kdo ten OP u sebe má, když ostatní řidiči ho mít nemusí. Já ho nenosím a teoreticky, tak riskuji při kontrole inspekcí potrestání, i když je to hovadina.
Všeobecně jsou ale policisté někde za ustrojenost celkem dost drbaní, takže ty zkušenosti jsou někde takové a někde zase jiné, ale nelze se divit reakcím, jako nahoře.
S těmi vedry 30 st. C. Koho to zajímá, že se chtěl " odvětrat. Vždyť v těchto vedrech se běžně posílají lidi na " vyhřátou asfaltku, tedy v tesilkách, že je člověk zpocený jak dobytek, pot mu teče po zádech a člověk neví, zda si má dřív stírat pot z levého spánku nebo z pravého spánku a s těmi zády je to v hajzlu, tam to teče prostředkem zad do slipů. Takže je potřeba mít slipy, co dobře sají. Kdo se ptá, jestli je to k vydržení nebo ne. Stará se někdo o zajištění pití těmto lidem v těchto nadměrně teplých dnech a pod. Vždyť na ty lidi dole kálej z vysoka na rozdíl na jiných místech veřejné sféry. Takže buzerace je až až a nepředpisové " chvilkové pohodářství Červíčků je v tomto srovnání pro řadu lidí trnem v oku.

No mě ještě dál dojímá, jak tetno mladý a zkušený odborník každým coulem, tento plukovníček Martin Červíček, má ještě čas v tom svým policejním fofru a problémech, ještě jezdit z Prahy do Hradce na jakési dětské představení. Pane Červíčku, Vy nemáte opravdu co na práci ? Raději objíždějte svá dopravní oddělení a místa, kde dochází ke smrtelným dopravním nehodám a hlavně něco dělejte. Ono obléci se do parádní, od maminky vyžehlené uniformy s nablýskanýma hvězdama a být obdivován dětma, tak to je asi tak všechno, co tento Váš výlet naplnil. Předpokládám, že ten Váš čestný průvodce, je Váš bezpochyby spolužák z deváté třídy a že nezapomene napsat obsáhlý děkovný dopis MV a PP ČR o Vašem nebojácném reprezentování PČR před dětmi. Doporučím Vám jedno, jezděte např. po dálničních odděleních a tam vysedávejte a hlavně naslouchejte svým podřízeným, protrože problémů mají ti chlapi až nad hlavu a když to vyslechnete, tak jim zkuste pomoct. A než někam prosím pojedete, tak si tam předem zavolejte, mohlo by se stát, že dálčníční oddělení bude zavřené a na dveřích bude velká cedule " Vážení občané omluvte nás, jsme všichni na dětském představení v Jindřichově Hradci "

kauza ČERVÍČEK for LIVIC: plný souhlas. Jinak si živě pamatuji jeho prezentaci, když chtěl změnit dopravní policii a snížit nehodovost. Nic se takového nestalo a odstoupení nehrozí!!!! Takže tuto funkci může dělat kdejaká šlapka z ulice. Bordel. Proč jste se přejmenoval? Jako ČERVÍČEK jsem se narodil.

Mě a kolegu vyfotil digitálem bez čepice nějaký civil..... 10 % na 1 měsíc a spravedlnost je kde ? V pr ******

Kluci, fandím Vám. O víkendu jsem měl problém a volal policii. Přijeli hned, ale byl to jeden polda a s ním 18-ti letá slečna před školou. Poak jsme se dozvěděl, že ten polda tam byl na celou sobotu sám..Druhý obvod držela policistka a 18-ti letý chlapec před školou. V ten moment byla ošklivá bouračka a tak tam jeli pomáhat i jiné hlídky, které byly ve stejném skožení..V ten moment byla ta jedna hlídka na celý okres, jak mi ten polda řekl. Lanře, co to je? Já chci mít bezepečno v ulicích a ne sekretářky, o které se každý otře a ty se jich ani nezastaneš. Je mi za Vás trapně a stydím se . Lidem lžete! Škoda, že poldíci nemohou jít do ulic stákovat a a udělat po letech defenestraci. Ano, můj syn je policista a teď vidím, že jste diletant a ješita. Nechte je dělat jejich práci a tiskněte si brožurky o "schengenu."

Nová doba žádá mladé ženy ke sboru, zkušenost nikoho nezajímá.

Pro SOS
Ještě bych dodal, že jde také o fyzický fond a z policistky nebo policisty o váze do 50 Kg a výšce do 165 cm, které se v současné době přijímají si žádný drban na zadek nesedne.

oprava kteří

http://www.novinky.cz/clanek/143147-politici-se-prou-zda-zrusi-l imit-u-nehod.html

nehodáři to mají za pár

Kluci opravdu je lepší odejít než si nechát kálet na hlavu za pár šupů.

Ivan Langer vydělal na pronájmech bytových domů v Olomouci na 950 000,-. Policista si nesmí vydělat ani penny!

Co meleš, pronajímat můžeš i jako policajt. Že nic nemáš, to máš blbý. Vždycky je lepší být chytrý a bohatý, než hloupý a chudý. Ale proto jseš policajt a ne ministr.

já jsem polda a pronajímám byty z vesela a kolegové také. Trochu si ty své zapšklé stereotypy pooprav, frajírku :-))))

Tak díky už jdu taky pronajímat a šmelit.

budeš až tehdy, co nepřiznáš příjmy z pronájmu. Tudíž až za rok....:-))))

pro hmm a ostatní chytráky, kde na ty bytové domy asi vzal, já myslím, že si spořil do prasátka, pro mě je Langer bezcharakterní člověk, to co provádí s PČR nemá obdoby, asi má strach, aby mu nezačali opět vyšetřovat někoho z rodiny

za to, že jsem sám investoval a pronájímám byty jsem nazván chytrákem.... :-)))) děkuji. Reagoval jsem na . a jeho stereotypy (jestli ti to něco říká) a modráka a jeho šmelení. To, kde na to vzal je otázkou, ale ne odpovědí na výše uvedené žvásty. Asi tak. P.S.: a kdybys mě náhodou začal označovat za podobného zloděje bez důkazů, važ slov. Poctivě jsem se zadlužil do důchodu a pak doufám, že díky majetku nebudu muset vybírat popelnice, protože co nám tihle excelentní ekonomové předvádí.....to stojí za to. Budeme rádi, že dostaneme důchod na jídlo.

V této zami kradou pomalu všichni- podnikatelé, finančníci, politici, manažéři atd. Hlavně pořádně narvat své účty a konta.

Ten Zlíňák má ale částečně pravdu, jsou mezi námi paka, která se nechájí oblbnout stupidními dárečky :-)