Kdo je statutárním orgánem
Nejprve si vysvětlíme pojem statutární orgán. Obchodní zákoník stanoví, že právnická osoba jedná prostřednictvím statutárního orgánu, obecné vymezení pojmu však neupravuje. Toto vymezení nalezneme v ustanovení občanského zákoníku, které pojednává o statutárním orgánu jako o tom, kdo je oprávněn činit právní úkony právnické osoby neomezeně ve všech věcech na základě smlouvy o zřízení právnické osoby, zakládací listiny nebo zákona. Omezit jednatelské oprávnění lze, ale jen v rámci vnitřního uspořádání právnické osoby, vůči třetím osobám je takovéto omezení neúčinné. Ustanovení Obchodního zákoníku pak pro jednotlivé obchodní společnosti a družstvo upravují a určují konkrétní statutární orgán.(viz níže), od těchto ustanovení se nelze nijak odchýlit, pokud to konkrétní ustanovení výslovně neumožňuje.

Právnická osoba si může stanovit, zda budou členové jejího statutárního orgánu jednat samostatně nebo společně (s tím je také spojená odpovědnost – kolektivní či individuální).

Statutární orgán právnické osoby je oprávněn za ní jednat bez ohledu na to, zda je již zapsán v obchodním rejstříku. V praxi je však dobré v tomto případě od statutárního zástupce vyžadovat důkaz jeho jednatelského oprávnění (usnesení orgánu oprávněného ke zvolení statutárního orgánu).

Vztah mezi společností a statutárním orgánem se řídí ustanoveními o mandátní smlouvě (důležité je zejména přiměřené použití ustanoveních o povinnostech mandatáře a jeho odpovědnosti), pokud není vztah upraven zvláštní smlouvou – smlouvou o výkonu funkce, která musí mít písemnou formu a musí být schválena valnou hromadou nebo písemně všemi společníky ručícími za závazky společnosti neomezeně.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností není v žádném případě pracovněprávní, není přípustné, aby v pracovněprávním vztahu vykonával činnost, která jinak patří pod obchodní vedení společnosti. V případě, že statutární orgán vykonává některou z vedoucích funkcí ve společnosti na základě pracovněprávního vztahu, měli by vnitřní předpisy společnosti přesně vymezit, jaké činnosti spadají pod obchodní vedení společnosti a jaké pod výkon pracovněprávního vztahu. Závazek z výkonu funkce statutárního orgánu je osobní povahy, v této souvislosti tedy není možné nechat se někým zastoupit…

Stručné shrnutí základním znaků mandátní smlouvy, zejména pak práv a povinností mandanta a mandatáře:
Mandátní smlouvou se zavazuje mandatář, že pro mandanta na jeho účet zařídí za úplatu určitou obchodní záležitost uskutečněním právních úkonů jménem mandanta nebo uskutečněním jiné činnosti, a mandant se zavazuje zaplatit mu za to úplatu. Forma této smlouvy není předepsána, z hlediska právní jistoty je ale lepší uzavřít smlouvu v písemné formě.

Náležitosti mandátní smlouvy jsou:

označení stran
úprava obchodní záležitosti = právní úkony / jménem mandanta; písemná plná moc, jinak by byl mandatář zavázán sám; faktické úkony
úplatnost – nárok na úplatu má mandatář v okamžiku, kdy mandatář řádně vykoná činnost bez ohledu na to, jestli činnost přinesla nebo nepřinesla výsledek
v případě, že není odměna smluvena – odměna obvyklá v době uzavření smlouvy za podobnou činnost + eventuelně náhrada nákladů
Povinnosti mandatáře:

Postupovat při zařizování záležitosti s odbornou péčí. Předpokládá se kvalifikace mandatáře (neodborný výkon je porušením povinnosti mandatáře, i kdyby byl subjektivně maximálním výkonem).
Činnost, k níž se mandatář zavázal, je povinen uskutečňovat podle pokynů mandanta a v souladu s jeho zájmy, které mandatář zná nebo musí znát. Mandatář je povinen oznámit mandantovi všechny okolnosti, které zjistil při zařizování záležitosti a jež mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta.
Od pokynů mandanta se může mandatář odchýlit, jen je-li to naléhavé nezbytné v zájmu mandanta a mandatář nemůže včas obdržet jeho souhlas. Ani v těchto případech se však mandatář nesmí od pokynů odchýlit, jestliže je to zakázáno smlouvou nebo mandantem.
Zařizovat záležitost osobně, jen jestliže to stanoví smlouva. Poruší-li tuto povinnost, odpovídá za škodu tím způsobenou mandantovi. Mandant je povinen předat včas mandatáři věci a informace, jež jsou nutné k zařízení záležitosti, pokud z jejich povahy nevyplývá, že je má obstarat mandatář.
Informační povinnost mandatáře (informovat o skutečnostech, které mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta bez odkladu).
Předávat bez zbytečného odkladu mandantovi věci, které za něho převzal při vyřizování záležitosti.
Mandatář odpovídá za škodu na věcech převzatých od mandanta k zařízení záležitosti a na věcech převzatých při jejím zařizování od třetích osob, ledaže tuto škodu nemohl odvrátit ani při vynaložení odborné péče. Tyto věci je mandatář povinen dát včas pojistit, jen když to stanoví smlouva nebo když jej mandant o to požádá, a to na účet mandanta.
Povinnosti mandanta:

Předat mandatáři včas věci nutné k zařízení záležitosti.
Předat mandatáři včas informace nutné k zařízení záležitosti.
Vyžaduje-li zařízení záležitosti uskutečnění právních úkonů jménem mandanta, je mandant povinen vystavit včas mandatáři písemně potřebnou plnou moc.
Není-li výše úplaty ve smlouvě stanovena, je mandant povinen zaplatit mandatáři úplatu, která je obvyklá v době uzavření smlouvy za činnost obdobnou činnosti, kterou mandatář uskutečnil při zařízení záležitosti.
Mandant je povinen uhradit mandatáři náklady, které mandatář nutně nebo účelně vynaložil při plnění svého závazku, ledaže z jejich povahy vyplývá, že jsou již zahrnuty v úplatě.
Zánik závazku plynoucího z mandátní smlouvy:

dohodou
závazek mandatáře zaniká jeho smrtí, je-li fyzickou osobou, nebo jeho zánikem, je-li právnickou osobou.
výpověď:
Mandatář může smlouvu vypovědět s účinností ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena mandantovi, nevyplývá-li z výpovědi doba pozdější.
Mandant může smlouvu kdykoli částečně nebo v celém rozsahu vypovědět. Od účinnosti výpovědi je mandatář povinen nepokračovat v činnosti, na kterou se výpověď vztahuje. Je však povinen mandanta upozornit na opatření potřebná k tomu, aby se zabránilo vzniku škody bezprostředně hrozící mandantovi nedokončením činnosti související se zařizováním záležitosti.
Zánik funkce statutárního orgánu
Funkce statutárního orgánu zaniká jeho odstoupením či odvoláním. Odstoupení z funkce musí statutární zástupce oznámit orgánu, který ho zvolil nebo jmenoval, nebo jehož je členem. Odstoupení je pak účinné jeho projednáním takovým orgánem na nejbližším možném zasedání poté, co se o odstoupení dozvěděl. Jestliže statutární orgán oznámí své odstoupení na zasedání příslušného orgánu, končí výkon funkce uplynutím dvou měsíců od zasedání nebo jiným dnem orgánem určeným.

zpět na začátek

Právní úprava statutárního orgánu jednotlivých společností, jeho povinností vůči společnosti
Veřejná obchodní společnost (dále jen v.o.s.)
Statutárním orgánem v.o.s. jsou všichni společníci. Společníci ručí za závazky společnosti veškerým svým majetkem společně a nerozdílně. Společenská smlouva může stanovit, že statutárním orgánem v.o.s. jsou jen někteří z nich nebo jeden společník, že jedná každý z nich společně s ostatními nebo samostatně.

Pokud společník ze své funkce odstoupí, je povinen vykonat všechna opatření, která nesnesou odkladu a musí zajistit doručení odstoupení společnosti i všem ostatním společníkům. Jeho funkce pak zaniká uplynutím jednoho měsíce a v případě, že byl jediným statutárním orgánem ve společnosti, stávají se statutárním orgánem všichni ostatní společníci. Zákon bohužel neřeší, zda společník, který již dříve funkci vypověděl, ji vykonává po výpovědi dalšího společníka znovu.

Společník je povinen plnit své povinnosti s péčí řádného hospodáře. Bez svolení ostatních společníků nesmí společník podnikat v předmětu podnikání společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného. Nemůže být ani statutárním nebo jiným orgánem nebo členem orgánu společnosti s obdobným předmětem podnikání, pokud společenská smlouva neupravuje tento zákaz konkurence jinak.

Komanditní společnost (dále jen k.s.)
Statutárním orgánem k.s. jsou komplementáři, kteří za společnost jednají samostatně, pokud společenská smlouva nestanoví něco jiného. Komplementáři ručí za závazky společnosti celým svým majetkem.

Společnost s ručením omezeným (dále jen s.r.o.)
Statutárním orgánem s.r.o. je jeden nebo více jednatelů, každý z nich má právo jednat za společnost samostatně, nestanoví-li společenská smlouva nebo stanovy něco jiného. Společenská smlouva, stanovy nebo valná hromada mohou jednatelovo oprávnění omezit, ve vztahu k třetím osobám to však nemá žádný vliv. Pokud jednatel takovéto omezení poruší, právní úkon je platný a jednatel bude za porušení odpovídat jako při porušení povinností z mandátní smlouvy (viz výše).

Jednatelem může být pouze fyzická osoba. Jak již bylo výše řečeno, jednatelem může být i zaměstnanec společnosti, ale pouze za podmínky, že s ním společnost uzavřela pracovní smlouvu na jiný druh práce než na výkon funkce jednatele.

Jednatel vedle toho, že jedná jménem společnosti (ve vztahu k třetím osobám) také rozhoduje o obchodním vedení společnosti. Pod obchodním vedením rozumíme řízení společnosti, organizování a řízení její podnikatelské činnosti, podnikatelských záměrů. Je to společenská smlouva (popř. stanovy), co by měla vymezit konkrétní práva a povinnosti při obchodním vedení společnosti.

Jednatel má dále povinnost zajistit řádné vedení předepsané evidence a účetnictví (jsou za něj společnosti odpovědní), vést seznam společníků (přezkoumávat, zda nenastaly podmínky pro provedení změny v seznamu společníků, pokud ano, uložit provedení změny) a informovat společníky o záležitostech společnosti. Jednatel se odpovědnosti za škodu, za případné porušení této povinnosti zprostí tím, že prokáže zajištění vedení předepsané evidence a účetnictví v potřebném rozsahu kvalifikovanou osobou, které vytvořil pro výkon funkce potřebné podmínky (součinnost atd.). Za takovou škodu pak zodpovídají právě ty osoby, které se při vedení účetnictví pochybení dopustily.

Další závažnou povinnost jednatelů (obecně statutárního orgánu společnosti) stanoví § 3 zákona o konkurzu a vyrovnání, a to povinnost podat návrh na prohlášení konkurzu (u společnosti, která je v úpadku, tj. splatné závazky jsou vyšší než majetek společnosti nebo u předlužené společnosti v likvidaci). Poruší-li jednatel-é tuto povinnost, odpovídá všem věřitelům společnosti společně a nerozdílně s ostatními jednateli za škodu, která jim nesplněním této povinnosti vznikne. Odpovědnosti za škodu se může jednatel zprostit prokázáním toho, že škodu nezavinil. Po prohlášení konkurzu je jednatel do 30 dnů povinen odevzdat správci konkurzní podstaty seznam majetku a závazků společnosti (seznam dlužníků a věřitelů společnosti).

Od 1. ledna 2008 nabývá účinnosti nový zákon o úpadku a způsobech jeho řešení („insolvenční zákon“). Podle jeho ustanovení § 98 odst. 2 je statutární orgán společnosti povinen podat tzv.insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku. Tuto povinnost má i tehdy, byl-li pravomocně zastaven výkon rozhodnutí prodejem jeho podniku nebo exekuce podle občanského soudního řádu proto, že cena majetku náležejícího k podniku nepřevyšuje výši závazků náležejících k podniku; to neplatí, má-li dlužník ještě jiný podnik. Podle §210 insolvenčního zákona je statutární orgán povinen poskytnout insolvenčnímu správci nebo předběžnému správci při zjišťování majetkové podstaty všestrannou součinnost, zejména dbát pokynů insolvenčního správce nebo předběžného správce.

Nesplnění výše uvedené povinnosti pro jednatele může znamenat, že se dopustil trestného činu „porušení povinnosti v insolvenčním řízení“ a hrozí mu trest odnětí svobody na šest měsíců až tři roky, v lepším případě zákaz činnosti či peněžitý trest.

Jednatel musí jednat s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech společnosti, pokud by došlo k jejich prozrazení, odpovídal by společnosti za škodu tím způsobenou. Jednatel nese důkazní břemeno v případném sporu o tom, zda jednal při vyřizování záležitostí společnosti s péčí řádného hospodáře.

Jednatelé, kteří společnosti způsobili škodu porušením svých právních povinností, za ní odpovídají společně a nerozdílně. Smlouva mezi jednatelem a společností nebo stanovy, které by odpovědnost jednatele vylučovaly nebo snižovaly, by byly neplatné.

Jednatelé také ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný jednatel škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti (pro platební neschopnost nebo pro zastavení plateb). Rozsah ručení je omezen rozsahem povinností jednatelů k náhradě škody.

Zákaz konkurence
Pro jednatele (a stejně tak pro statutární orgány jiných forem společností) platí zákaz konkurence. Znamená to, že pokud společenská smlouva nebo stanovy neurčují nějaká další omezení, jednatelé nesmí podnikat v oboru stejném nebo obdobném jako je podnikání společnosti ani vstupovat s takovou společností, která podniká ve stejném nebo obdobném oboru do obchodních vztahů.

Jednatelé nesmí ani zprostředkovávat nebo obstarávat pro jiné osoby obchody společnosti (nemožnost uzavření smlouvy mandátní, komisionářské a ostatních smluv obstaravatelského typu). Nesmí být společníkem v.o.s nebo komplementářem k.s., a nesmí také konkurovat společnosti, ve které je jednatelem prostřednictvím ovládané osoby (společnost, na jejímž řízení nebo provozování má rozhodující vliv jiná osoba-mateřská společnost). Rozsah zákazu konkurence stanovený zákonem nelze společenskou smlouvou ani stanovami zúžit.

Jednatelé nesmí vykonávat činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního nebo jiného orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo obdobným předmětem podnikání.

Poruší-li obecně osoba-statutární orgán společnosti zákaz konkurence, má od ní společnost právo požadovat, aby jí vydala prospěch z obchodu, při kterém porušila zákaz konkurence anebo aby na společnost převedla tomu odpovídající práva. Společnost tak musí učinit do tří měsíců ode dne, kdy se o této skutečnosti dozvěděla, nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy byl osobou zákaz konkurence porušen.

Odpovědnost za škodu vzniklou porušením zákazu konkurence se řídí základními ustanoveními o odpovědnosti podle obchodního zákoníku (viz níže).

Porušení zákazu konkurence může být taktéž skutkovou podstatou trestného činu – zneužívání informací v obchodním styku. Dopustí se ho ten, kdo se jako pracovník, člen orgánu, společník nebo účastník na podnikání dvou nebo více podniků se stejným nebo obdobným předmětem podnikání v úmyslu opatřit sobě nebo jinému výhodu nebo prospěch uzavře nebo dá popud k uzavření smlouvy na úkor jedné nebo více z nich. Od výše takto získané částky se pak odvíjí výše trestu. Nejvyšší možný trest je až 12 let odnětí svobody (za získaný prospěch 5 miliónů a více).

Akciová společnost (dále jen „a.s.“)
Statutárním orgánem a.s. je představenstvo, které rozhoduje o záležitostech společnosti, pokud nejsou některé z nich svěřeny do působnosti valné hromady nebo dozorčí rady. Za společnost jedná každý člen představenstva samostatně, nestanoví-li stanovy něco jiného. Stanovy společnosti, rozhodnutí valné hromady nebo dozorčí rady mohou omezit právo představenstva jednat jménem společnosti, avšak tato omezení nejsou účinná vůči třetím osobám. Stanovy mohou například stanovit, že jsou k jednání za společnost oprávněni nejméně dva členové představenstva a že jedním z těchto členů musí být předseda nebo místopředseda.

V akciových společnostech je obvyklé, že představenstvo přenese část výkonu své působnosti na ředitele nebo jiného zaměstnance společnosti. Takový zaměstnanec se nestává statutárním orgánem, jedná za společnost pouze jako její zástupce.

Představenstvo a.s. zabezpečuje obchodní vedení společnosti a řádné vedení účetnictví – předkládá valné hromadě ke schválení účetní závěrku. Představenstvo také svolává valnou hromadu bez zbytečného odkladu v případě, že se dozví o celkové ztrátě společnosti takové výše, že při jejím uhrazení z možných zdrojů společnosti by neuhrazená ztráta dosáhla poloviny základního kapitálu.

Představenstvo se řídí zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou, jejich porušení nemá vliv na jednání se třetími osobami. Členové představenstva jsou povinni vykonávat svou funkci s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení by mohlo společnosti způsobit škodu (člen nese o tom důkazní břemeno v případě sporu, zdali tak opravdu jednal). Při rozhodování v představenstvu by měl každý člen protěžovat zájmy společnosti nad zájmy akcionáře.

Při způsobení škody členy představenstva platí, že za ni odpovídají společně a nerozdílně. Členové představenstva ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný člen představenstva škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti. Smlouva nebo ustanovení stanov, které zbavují členy představenstva odpovědnosti, jsou neplatné. Členové představenstva odpovídají za škodu, kterou způsobili společnosti plněním pokynu valné hromady, který je v rozporu s právním řádem.

Družstvo
Statutárním orgánem družstva je stejně jako u a.s. představenstvo, které jedná jménem družstva v jeho záležitostech navenek, řídí činnost družstva a rozhoduje o všech záležitostech, které nejsou vyhrazeny jinému orgánu. Plní usnesení členské schůze družstva a odpovídá jí za svou činnost.

Nejdůležitější povinnosti statutárního orgánu obecně
Dodržovat právní povinnosti stanovené obchodním zákoníkem, zákon č. 513/1991Sb. v platném znění (vykonávat svojí funkci s péčí řádného hospodáře = péče, s jakou by hospodář, který je vybaven potřebnými znalostmi a dovednostmi a chová se odpovědně a svědomitě, pečoval o svůj majetek, dodržovat zákaz konkurence, mlčenlivost apod., viz výše).
Dodržovat právní povinnosti stanovené zákonem o účetnictví, zákon č. 563/1991 Sb. v platném znění.
Dodržovat právní povinnosti stanovené insolvenčním zákonem, zákon č.182/2006 Sb. v platném znění
Dodržovat pokyny stanovené valnou hromadou či společníky, pokud nejsou v rozporu s právními předpisy.
zpět na začátek

Odpovědnost statutárního orgánu
Nejprve k pojmu odpovědnosti – jde o soukromoprávní vztah mezi dvěma subjekty, ve kterém na straně jednoho je povinnost plnit v důsledku porušení právní povinnosti a na straně druhého subjektu právo dostat odškodnění od prvního subjektu. Odpovědnost tedy vzniká v důsledku porušení právních povinností daných smlouvou, právními předpisy, vyplývajících z výkonu určité funkce.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností je vztahem obchodně-právním. Odpovědnost za způsobené škody se tedy bude řídit obchodním zákoníkem.

Odpovědnost za škodu podle obchodního zákoníku
Předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu obecně:

porušení právní povinnosti (ze smlouvy, ze zákona) osobou odpovědnou za škodu
vznik škody na straně poškozeného
příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem škody
neexistence okolnosti vylučující odpovědnost
Kdo poruší svou povinnost ze závazkového vztahu, je povinen nahradit škodu tím způsobenou druhé straně, ledaže prokáže, že porušení bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Škodou rozumíme majetkovou újmu vyjádřitelnou v penězích a nahraditelnou v penězích nebo v naturáliích

Nestanoví-li tento zákon jinak, nahrazuje se skutečná škoda a ušlý zisk. Nenahrazuje se škoda, jež převyšuje škodu, kterou v době vzniku závazkového vztahu povinná strana jako možný důsledek porušení své povinnosti předvídala nebo kterou bylo možno předvídat s přihlédnutím ke skutečnostem, jež v uvedené době povinná strana znala nebo měla znát při obvyklé péči.

Podle obchodního zákoníku se obecně uplatňuje odpovědnost objektivní, tj. odpovědnost za výsledek, odpovědnost bez zřetele na zavinění Této odpovědnosti se lze zprostit prokázáním toho, že porušení povinností bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Důkazní břemeno nese strana, která škodu způsobila.

Za okolnosti vylučující odpovědnost se považuje překážka, jež nastala nezávisle na vůli povinné strany a brání jí ve splnění její povinnosti, jestliže nelze předpokládat, že by povinná strana tuto překážku, její následky odvrátila nebo překonala, a že by v době vzniku závazku tuto překážku předpovídala. V případě, že škodu způsobila třetí osoba, musí být okolnosti vylučující odpovědnost prokázány u povinné strany a u třetí osoby.

Případy, kdy nevzniká odpovědnost:

nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno jednáním poškozené strany
nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno nedostatkem součinnosti, ke které byla poškozená strana povinna
část škody byla způsobena nesplněním povinnosti poškozené strany stanovené v zákoně za účelem předcházení vzniku škody
škoda byla způsobena tím, že poškozená strana nesplnila povinnost odvracet hrozící škodu
škoda byla způsobena – odstoupila-li poškozená strana při porušení smluvní povinnosti druhé strany od smlouvy, nemá nárok na náhradu škody, která vznikla tím, že nevyužila včas možnosti uzavřít náhradní smlouvu k účelu, k němuž měla sloužit smlouva, od které poškozená strana odstoupila.
Náhrada škody
Nahrazuje se veškerá škoda s výjimkou nepředvídatelné škody (škoda, která převyšuje škodu, která v době vzniku závazkového vztahu povinná strana předvídala nebo mohla předvídat). Rozlišujeme škodu smluvní a škodu deliktní.

U škody smluvní je rozsah škody poškozená strana povinna prokázat. Škoda se nahrazuje v penězích. Jestliže však o to oprávněná strana požádá, a je-li to možné a obvyklé, nahrazuje se škoda uvedením v předešlý stav.

Nároku na náhradu škody se nelze vzdát před porušením povinnosti, z něhož může škoda vzniknout. Lze se vzdát nároku na náhradu škody po porušení povinnosti, ze které škoda vznikla, i kdyby nebyl jistý její rozsah nebo její výše.

Náhradu škody nemůže soud snížit.

Ochrana společníků
Každý společník společnosti má právo podat jménem společnosti proti jednateli, který společnosti způsobil nějakou škodu a odpovídá za ní, žalobu o náhradu škody u příslušného krajského soudu.

Odpovědnost za škodu podle Zákoníku práce
Vzhledem k tomu, že není vyloučeno, aby statutární orgán společnosti byl současně zaměstnancem, často např. ve funkci ředitele, bude jeho vztah a taktéž je odpovědnost za škodu ke společnosti v tomto případě řídit ustanoveními Zákoníku práce. Od 1. 1. 2007 je v účinnosti nový zákoník práce, zákon č.: 262/2006 Sb.

Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli zásadně za škodu, kterou způsobil zaviněným porušením povinnosti při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Na rozdíl tedy od odpovědnosti dle obchodního zákoníku se vyžaduje prokázání zavinění zaměstnance, které prokazuje zaměstnavatel. Byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, odpovědnost zaměstnance se tím poměrně omezí.

Druhy odpovědnosti zaměstnance za škodu
Obecná odpovědnost:
Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

Předpoklady této odpovědnosti jsou:

vznik škody na straně zaměstnavatele
porušení právních povinností ze strany zaměstnance (i úmyslné jednaní proti dobrým mravům)
příčinná souvislost mezi vznikem škody a porušením právní povinnosti
zavinění zaměstnance (úmysl – přímý, nepřímý, nedbalost – vědomá, nevědomá)
Odpovídá-li několik zaměstnanců dohromady, tak si každý hradí poměrnou část škody podle míry svého zavinění, tj. jedná se o dělenou odpovědnost, nikoli solidární. Zaměstnanci neodpovídají za škodu vyplývající z hospodářského rizika (ztráty vzniklé nepatrným přehlédnutím či nepozorností, škody způsobené při zkušební výrobě).

Výše náhrady škody způsobené z nedbalosti je omezena – max. do výše 4,5x průměrného výdělku zaměstnance. Omezení neplatí u škody způsobené v opilosti, požitím návykových látek, v těchto případech hradí zaměstnanec skutečnou škodu.

Je-li škoda zaměstnancem způsobena úmyslně, může zaměstnavatel požadovat i náhradu jiné škody (ušlého zisku)

Odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvracení škody:
Na zaměstnanci, který vědomě neupozornil na hrozící škodu ani nezakročil proti (tj. nesplnil prevenční povinnost), ačkoliv by tím bylo zabráněno bezprostřednímu vzniku škody, může zaměstnavatel požadovat, aby přispěl k úhradě – max. 3x průměrného měsíčního výdělku zaměstnance (v rozsahu přiměřeném okolnostem případu).

Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat:
Převzal-li na základě dohody o hmotné odpovědnosti zaměstnanec hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu, odpovídá za vzniklý schodek

Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů:
Předpoklady vzniku odpovědnosti jsou vznik škody – ztráta svěřených předmětů, písemné potvrzení o převzetí svěřeného předmětu a zavinění zaměstnance – presumováno (může se zprostit (zcela/zčásti), jestliže prokáže, že ztráta vznikla bez jeho zavinění). Zaměstnanec je povinen nahradit škodu v plné výši.

Z důvodu zvláštního zřetele hodných může soud vždy náhradu škody přiměřeně snížit.

zpět na začátek

Trestní odpovědnost
České trestní právo neupravuje trestní odpovědnost právnických osob za trestné činy. Praxe našich soudů však dospěla k názoru, že pokud je skutková podstata trestného činu naplněna jednáním kolektivního orgánu společnosti, jsou za tento trestný čin odpovědni jednotlivé fyzické osoby, které se svým jednání podílely na rozhodnutí společnosti, které skutkovou podstatu trestného činu naplnilo. Jde především o statutární orgán společnosti, který se bude z trestného činu zodpovídat.

U obchodních společností půjde především o ekonomické trestné činy, které k trestnosti vyžadují úmysl pachatele – statutárního orgánu ke spáchání trestného činu, což bývá značně problematické a trestné činy samotných právnických osob tak zůstávají nepotrestány.

Pojištění odpovědnosti statutárního orgánu
Jak jsme o tom pojednali už výše, zákonem stanovená osobní odpovědnost je jedním z nejzávažnějších rizik, jimž jsou vystaveni vrcholoví manažeři vykonávající funkce v orgánech společností. Členové představenstva a dozorčí rady akciové společnosti, stejně jako jednatelé společnosti s ručením omezeným, odpovídají celým svým majetkem za škodu, kterou společnosti způsobí porušením svých zákonných nebo smluvně převzatých povinností. Smlouva mezi společností a členem jejího orgánu, která by tuto odpovědnost omezovala nebo vylučovala, je ze zákona neplatná.

Jediným skutečně účinným prostředkem, jímž lze zmíněná rizika minimalizovat, a chránit tak společnost a její management, je pojištění odpovědnosti členů orgánů společností, ve světě běžně známé jako D&O pojištění. V zahraničí (zejména ve Spojených státech amerických a zemích západní Evropy) má tento produkt více než padesátiletou tradici a je využíván naprostou většinou významnějších společností.

Toto dobrovolné pojištění odpovědnosti statutárního orgánu za vzniklou škodu je možné si v ČR sjednat u řady pojišťoven. Pojištěný má tak na základě pojistné smlouvy právo na to, aby za něho pojišťovna podle sjednaných pojistných podmínek nahradila škodu, která musí být vyčíslitelná v penězích.

Červíčku ty jseš docela ujetej:
http://www.novinky.cz/clanek/143662-policie-by-chtela-chodce-nav lect-do-reflexnich-vest.html
Takové nápady neměli ani komunisti!

Až půjdete s manželkou na ples, ať si k róbě nezapomene vzít reflexní vestu nebo na ni pořídit reflexní nášivky. Nevím, proč píší, že to chce policie, mne jako policistu to uráží !!!!

Doufám, že si tento článek také přečetla paní Marie, která nás tady kritizovala za urážení našeho vedení. Jinak je to docela síla a jsem zvědavý co pak bude následovat, že by pak chtěli navlést do reflexních vest domácí mazlíčky a lesní zvěř.

Při podobných výlevech naprosto hloupých nápadů některých vedoucích funkcionářů jako pan Červíček pak musí být každému normálně smýšlejícímu policistovi stydno, že je v jednom zaměstnaneckém pytli s těmito lidmi. Dosud mnozí funcionáři měli idiotské nápady směřující pouze k chodu uvnitř policie, ale nyní je začínají směřovat i mimo ni vůči občanům. Naštěstí již letos také končím.

Praze chybí přes tisíc policistů, plán na jejich získání zkrachoval
29. června 2008 iDNES
V Praze je kritický nedostatek policistů. Jejich šéf Petr Želásko proto navrhl, aby jeho muži dostávali zvláštní odměny. Kvůli tomuto nápadu se ale dostal do sporu s náměstkem ministra vnitra Jaroslavem Salivarem. "Není možné to řešit finančními příplatky," prohlásil první náměstek Ivana Langera.
V Praze už chybí tolik policistů, že radní z bezpečnostního výboru situaci označují za kritickou. V ulicích schází zhruba 1 400 mužů a žen v policejních uniformách. Emotivní náborová kampaň v metropoli nezabrala. "Začíná to být alarmujícím problémem," řekl iDNES.cz ředitel pražské policie Petr Želásko.
Najít mezi pražskými policisty muže nebo ženu křtěnou Vltavou je úkol hodný kouzelníka Pokustóna. Ze statistik ministerstva vnitra vyplývá, že většina z nich je mimopražská. Na ulicích se pohybuje až 90 procent "přespolních".
Praze se je ale nedaří udržet a řada z nich odchází do civilu, a to přesto, že teoreticky mají nejvyšší platy v republice. "Pan ministr Langer sice tvrdí, že průměrný plat u policie je 31 tisíc, ale zapomněl dodat, že hrubého. Čistého máme kolem 20 tisíc. Kolegové, kteří dojíždějí za rodinou, mají ještě míň, protože hodně procestují," řekl iDNES.cz jeden pražský policista, jehož jméno redakce zná, ale nemůže zveřejnit.
Také jeho do metropole přivábil vyšší výdělek a vidina rychlého vyučení. Díky vysokému příspěvku za rizikové pracoviště si polepší až o čtyři a půl tisíce korun. Jenže když zjistil, že za živobytí a dojíždění utratí víc, než kdyby zůstal doma, tak nemá šanci na přeložení. "Žádal jsem dvakrát, vždycky to velitel zamítl, protože to je nesystémové. Jít v Praze k policii je past, z níž vede cesta jen do civilu," podotkl.
Situaci by vyřešily odměny, říká ředitel
Ředitel pražské policie Petr Želásko to přiznává. "Za současného podstavu si to nemůžeme dovolit, za chvíli bych v Praze sloužil sám," tvrdí. Situaci, kterou sám popisuje jako kritickou, chce řešit zvláštním motivačním programem.
Želásko proto přišel s návrhem, aby v Praze sloužící policisté od města dostávali roční příplatek 60 tisíc korun, například formou zvláštní odměny. Předseda bezpečnostního výboru hlavního města Pavel Žďárský (ODS) myšlenku podpořil.
Nápad se ale podle serveru Policista.cz vůbec nelíbí náměstkovi ministra vnitra Jaroslavu Salivarovi. Minulý týden k němu na setkání Ivana Langera s pražskými policisty řekl, "že není možné řešit nedostatek policistů v Praze či jiném regionu plošnými finančními příplatky". Podle Salivara je především chyba v rozložení sil v těchto regionech.
Policisté nescházejí jenom v Praze. Ale pouze v hlavním městě příliš nezabrala rozsáhlá náborová kampaň, která například na severu Moravy přivábila tři tisíce nováčků. "Neřekl bych, že v Praze kampaň selhala, kopíruje situaci na trhu práce," míní mluvčí policejního prezidia David Kubalák. - čtěte K policii láká v reklamě statečný školák
Petr Želásko neúspěch kampaně v Praze přičítá tomu, že náboráři v jiných krajích byli zkrátka obratnější. "Pro policejní prezidium je prý rozhodující, aby kampaň zabrala plošně," říká. Sám si myslí, že by finanční benefit mohl pomoci. Ale podle všeho se jen tak nedočká.
Policejní prezidium chce policisty, ale i ty, kteří se ke službě teprve hlásí, motivovat možností přespat za minimální náklady na ubytovně. "Většina z mých lidí chce bydlet ve svém," říká k nápadu prezidia Želásko.
Jiný plán na policejním prezidiu zatím nemají. V pražských služebnách tak podle všeho bude dál běžné, že v nich slouží pouze dva tři lidé, kteří jsou navíc přetíženi administrativními úkony.
Počet nově přijatých policistů
Severomoravský region - 3 000
Severní Čechy - 1 600
Jihomoravský kraj - 1 500
Středočeský kraj - 660

Jen upřesnění - ale podstatné :

Spodní čísla o přijatých policistech jsou naprosto " mimo mísu " a uvedená informace je o něčí nevědomosti. Jedná se pouze o čísla zájemců o službu u Policie ČR, se kterými běžel či běží příjímací řízení a konkrétně v Praze měli z těch 660 lidí údajně přijmout nakonec 4 - slovy čtyři poldíky.
Ještě, že není v ostatních koutech ČR životní úroveň, jako v Praze, jinak by si museli na bezpečnost v celé ČR najmout přespolní, jako v Praze ( mimopražské ), ale to by již byli zřejmě nasmlouvaní ukrajinci....... atd.

Skutečně prestižní povolání - superfleky, prostě zaměstnání - služba, jak dělané na setrvání do důchodu v takové pohodičce a letargii.

Prostě přesně , jak uvedl při spuštění první náborové akce " hledám parťáka " bývalý pol. prezident Husak, kdy na tiskovce s velkou pompou při spuštění náborové akce chtěl nějakými úvodními slovy popsat - vyzdvihnout důvody vstupu k PČR a moc se mu to nepovedlo, protože jeho slova o tom, že může rozhodně nabídnout zaměstnání, které člověk " zaručeně jinde nenajde ", vyzněla sakra nejistě a bylo v tom cítit, že prezentované má jiné pozadí než je popisováno. A ono to bohužel tak je, že to má jiné pozadí než jak to vypadá. Nahoře HUJ, ale vespod FUJ.

Ty počty pod příspěvkem jsou opravdu nesmyslné. Přesně v duchu neministerského srovnávání jablek s hruškama! Je sice pravda, že INTERNETOVÝCH přihlášek je zhruba okolo 10000 (deset tisíc) z celé republiky, ale podle mých zjištění vyplňují z větší části tento formulář osoby, které ani nemají zájem vstoupit do služeb Policie. Na výzvu k dostavení se k pohovoru ani nereagují. To jsou ta jablka! No a hrušky jsou oficiálně přijaté žádosti se zahájeným přijímacím řízením. Možná už k dnešnímu dni bylo zahájeno něco k 2000 přijímacích řízení, ale jak všichni dobře víme, "odpad" na zdravotních a psychologických testech je více než velký i přesto, že stanovené limity jsou na nejnižší možné úrovni, aby mohlo "projít" co nejvíce uchazečů.
Osobně neznám dopusud ani jednoho člověka, který by nastoupil za nové "svačinové" náborové kampaně a chystal by se v krátké době do ZOP, zatím se ve výkonu setkávám s novými kolegy, kteří ještě nastupovali v loňském roce při neúspěšné kampani "najdi si parťáka". Už mi ale většinou potvrzují, že i loňská kampaň byla v duchu hesla: "Pěkně zpívají, když ptáčka lapají", a podle některých informací někteří nebudou chtít sloužit poté, co jim po třech letech skončí proplácení ubytoven a cestovného! Toto je pro většinu nových, s kterými hovořím, velmi palčivá otázka a jeden z hlavních důvodů, proč pravděpodobně nebudou déle sloužit. Čas ukáže, co je na tom pravdy. Teď jim to prý zatím nevadí, ale až jim zruší po třech letech proplácení, nechtějí z vlastní kapsy platit téměř 1/4 platu za náklady, které by měly jít k tíži Policie, pokud Policie chce, aby sloužili tam, nebo tam, převážně tedy v Praze. Je to jeden z důvodů, proč policisté žádají o přeložení do místa bydliště. Ani se jim nedivím, a já už o tom po 15 letech služby v Praze uvažuji také, protože téměř 4000 z platu vydávám za tyto položky a doma bych měl jen o 1000 menší diferák, čili bych byl na tom lépe. Počkám do konce roku, a uvidím, jestli se něco změní. Pokud NE, tak CIVIL.

http://www.nova.cz/tvarchiv/?238v=140062&238p=TNOVINY&238d=28.06 .2008&238o=

Chlapci, co tady brečíte kvůli malému platu.
Vždyť v Praze prý dostanete každý v říjnu 2008 prémii 30 - 60 000 Kč.
Kdo to v civouši má!
To vám průměr stoupne o víc než 5000 Kč!

Zlatý Langrouš, nezapomeňte je z vděčnosti volit.

Praha je zlatá, jinak to všude v republice je bída a utrpení.

Slibem nezarmoutíš, ale naprudí to hodně kolegů jak čtu. Do čtvrté třídy mě nedají, ne pro neschopnost, ale abych jim z Prahy neutek. Kamoš co je u PČR a dělá kousek od svého bydliště má o dva tisíce víc než já, to by mi ještě tak nevadilo, dost umím a vydělám si bokem - ne uplatky. Bokem bych si vydělal víc , kdybych byl doma. Mou nepřítomností doma trpí moje rodina a ta výplata -doprava -ubytování v Praze něco stojí. Ty peníze co ještě jsem nedostal by to trochu zlepšili.

Civile ty jeden kritiku, copak ty vytváříš za hodnoty? Řekni nám to tady. Proč pořád napadáte kolegy co zde vyjádřují sbobodně své názory. Každý kraj a každý okres má jiné podminky a zázemí k práci. Někde to opravdu skřípe a spousty policistů odcházejí někdy kvůli komunikaci, převážně kvůli financím a prasečím vztahům na pracovištích.

Opak je pravdou, Civil vyjadřuje svůj názor a kdyby nezačli Civila urážet za jeho názory, byla by diskuze v jiném duchu. Kolikrát jsem byl také zbytečně napaden a věřte, že o pol. práci něco vím a jak je zřejmé Civil 20let. Takže asi ví, jak to někde chodí. Já jsem svou zkušenost tady psal, a co znám pldové se u nás mají fajn. p.s.: prasečí vztahy zažijete všude, ono to není nikde med, takže zůstaňte a něco pro to dělejte a nebo odejděte za lepším do c a třeba procitnete, protože jestli nebudete mít tláču tak to není jednoduché a když se kolegové dozvědí, že pobíráte rentu, budou ještě více nasraní.

Proč by měli být nasraní?Vždyť každý měl tu možnost jít k policii a pokud vím stále má a až si odslouží může brát taky rentu jestli ještě nejaká bude.A pokud mluvíš o tlačence tak věř,že jako je ve státní službě tak v takové míře není nikde.Vím,že všude je něco,ale doporučuji jít to zkusit každému a po roce bych si s ním strašně rád popovídal,možná že by svůj názor změnil.

Manete ty pracuješ asi na jiné lodi než my, že vedeš tyto řeči.

Civile a Kliku máte mou plnou podporu, je to tady policejní brekot, protože musej konečně něco dělat!!!

Spíš by mě zajímalo, co děláš Ty? Nejspíš jsi na pracáku nebo na sociálce a hodně se nudíš, jinak není možný, že bys měl čas a chuť chodit jen tak na Langerovy stránky... Já taky nelezu na stránky jiných profesí, třeba učitelů, lékařů, taxikářů a nevyčítám jim, že tam brečí! Ono je totiž normální a přirozené, že chce každej pracovat v těch nejlepších podmínkách a brát co nejvíc peněz. Najdi si práci a nezáviď! Ale asi patříš do sorty lidí, kteří dělat nebudou nikdy a jediné co umí, je mudrovat u piva...

Manete, když jsem bral peníze za nic, proč jich teď neberu mnohem víc, když musím i něco dělat

Vžyď si to taky můžeš jít zkusit dělat u policie,a jsem moc zvědaví jak budeš povídat po pár týdnech u této organizace.Ono se to kecá a radí co?Už tě vidím jak děláš 150hodin zdarma pro stát a to je jen jedna perlička,která tě čeká.Tak se neostýchej a běž se přihlásit.

Nemyslím si, že jste tam přikurtovaní k topení. Tedy pokud se někomu nelíbí podmínky u PČR, může klidně během dvou měsíců odejít a živit se prací. Ale kdo z vás na to má ...

Civile, Ty musíš být opravdu divnej, že pořád lezeš na tyto stránky a vyjadřuješ se k policejní problematice, že by nějaká úchylka? Chápu, že sem lezou policajti, hasiči a podobně, ale civilové??? Nevím, ale jak jsem psal již výše, neznám policajta, kterej by lezl třeba na stránky zemědělců... A k tomu Tvému směšnému: během dvou měsíců odejděta a živte se prací ... proboha, copak jsi slepej nebo zfetovanej a nevidíš, že lidi skutečně odchází? Naopak vyzývám já Tebe, skonči s prací a pojď se flákat k policii! Teď je ta nejlepší doba, ze zoufalství už berou každýho vola! To s tím volem neber osobně, jen vystihuju, jaká situace u sboru momentálně panuje...

Máš pravdu civile vžyď my odcházíme.Já se jdu např. živit rukama a taky nebrečím,ale ty by jsi si to měl jít zkusit dělat u policie,když jsi tak chytrý.Kecat umí kde kdo a kritizovat to snad umí každý.A co je tobě do naší práce my se taky nemontujem do tvý.Pokud ovšem nějakou máš.

20 let u PČR. Mne poučovat o situaci u policie nemusíte.

Zajímalo by mě,kdy jsi u policie sloužil?Myslím si,že už to muselo být hodně dávno,protože potom by jsi psal jinak,kdyby jsi zažil co zažíváme teď.Já když jsem nastoupil tak jsem si taky myslel,že zůstanu alespoň 20 let,ale za těchto podmínek tam zůstavají jen prospěchaři a příbuzní nadřízených a nebo snílci.

2 roky není až tak dávno.

To máš pravdu,ale za ty dva roky se toho změnilo sakra hodně a můžu se tě zeptat proč jsi tedy odcházel?To je mi záhada,když u policie není tak špatně?Asi jsi si udělal pěkný průměr a odešel viď?Protože pokud se nepletu tak před 2 lety se ještě vše platilo(víkendy,noční,svátky,přesčasy,zvedlali platy každý rok,nedělalo se 150hod. zdarma) nebo se snad pletu?

Také je ale pravdou civile, že v rámci Policie ČR, jsou tak obrovské rozdíly v zatíženosti poldů v rámci působiště, že na jedné straně jeden nechápe proč si ti druzí stěžují. Tedy některých odsloužených 20 let nestačí na to co si odkroutí polda za pouhé 3 roky v Praze a pod.
Když jenom vzpomenu například jedno oddělení pohraniční policie ( výkon služby je mi dobře známý ) ve srovnání s naším oddělením, tak ti lidé na tom pohraničním ani nevěděli co je to " opravdová služba ". Přijít na jejich 12 hod. směnu, povozit se na horách mezi " liškami " pak oběd, pak zastavit 5 řidičů, přinést výsledek 5 kontrol vozidel, zajet za pár známými a pak znuděně čekat na konec směny a takhlen na každé šichtě za stavu zjištění jakéhokoliv problému se zvednutím telefonu a oznámení na naše oddělení : hele mám tady tohle a tohle, já dopravní nehodu řešit nemůžu, hele já ohledačku dělat nemůžu, hele já řidiče s alkoholem řešit nemůžu, my máme nařízeno hlídat hranici a nic jiného dělat nesmíme.
V pravdě tyhle naše kolegy ani neberem jako poldy, ale spíše, jako vojáky. A ztrávit 20 let na tomhle postu v nicnedělaní musí zákonitě vést ke spokojenosti a nechápání co že vlastně to okolí hudruje a proč si stěžuje.
Takže poměrně dost poldů je asi na takových místech spokojeno - aby nebylo, na rozdíl u nás, kde se ještě čkověk nepřevleče a už je honěn, ať pospíchá a jede na vykradené auto ....atd. a pak jako vždy řeší obědový čas, kdy jako na potvoru přijde další věc v pořadí - vykradená garáž a pod. a člověk kombinuje již kombinované, aby se měl vůbec čas najíst. Takže ty rozdíly mezi odděleními jsou až neskutečné, obrovské a podle toho jsou také zkušenosti poldů a reakce.
Další příklad - v Praze je určitá zatíženost - počet případů na poldu, tedy Praha má největší nápad a toto je 100 %. Naše oddělení je v tomto na 78 % procentech Prahy a takové Semily jsou na 27 % Prahy. Takže ne každé hodnocení po 20 letech u Policie ČR musí být relevantní, protože tu psychickou " čočku ", to co si polda vyžere na zatížených odděleních za pár let jinde nezažijí za 30 let a není to absolutně vůbec porovnávátelné.

Jedině v tomto tedy rád použiji ten slavný výraz neministra policie Langera " nemíchejte jablka s hruškami "

to F1...s cizineckou máš naprostou pravdu, teď k nám na oddělení začínají přicházet kolegové od cizinecký
1. hrozně se diví, že jim berou jejich osobní v řádech tisíců
2. neumí napsat ani úz natož ohledačku
3. trochu nestíhaj to tempo na které nejsou připravený..
jinak jsou to taky policajti, ale konečně poznaj co je to policejní práce a papírová birokracie....

to civil...20 let je 20 let, ale asi jsi předem věděl co tě čeká, že jsi si udělal pěkný průměr a odešel před novým zákonem viď? To jsi asi nebyl řadovej.....

Je to tady tuším samá policejní histerka.... že by Vás nakazila naše slavná Petra z Vlašimi? :-)

??? a kdopak nakazil tebe????

Největší zvířátka na této diskuzi jsou CIVIL a KLIK. Kde Vás vystavují?

Oba tak leda v škaredinci

Špíš v mindrákovém království!

Dobrej pokus o pol. vtip. Tak dotoho, nebo Vám došel humor, dva příspěvky je málo!

MOTORKÁŘ NA OLOMOUCKU SRAZIL POLICISTU PŘI KONTROLE A Z MÍSTA UJEL.

http://www.novinky.cz/clanek/143558-motorkar-srazil-policistu-a- ujel.html