Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Červíčku ty jseš docela ujetej:
http://www.novinky.cz/clanek/143662-policie-by-chtela-chodce-nav lect-do-reflexnich-vest.html
Takové nápady neměli ani komunisti!

Až půjdete s manželkou na ples, ať si k róbě nezapomene vzít reflexní vestu nebo na ni pořídit reflexní nášivky. Nevím, proč píší, že to chce policie, mne jako policistu to uráží !!!!

Doufám, že si tento článek také přečetla paní Marie, která nás tady kritizovala za urážení našeho vedení. Jinak je to docela síla a jsem zvědavý co pak bude následovat, že by pak chtěli navlést do reflexních vest domácí mazlíčky a lesní zvěř.

Při podobných výlevech naprosto hloupých nápadů některých vedoucích funkcionářů jako pan Červíček pak musí být každému normálně smýšlejícímu policistovi stydno, že je v jednom zaměstnaneckém pytli s těmito lidmi. Dosud mnozí funcionáři měli idiotské nápady směřující pouze k chodu uvnitř policie, ale nyní je začínají směřovat i mimo ni vůči občanům. Naštěstí již letos také končím.

Praze chybí přes tisíc policistů, plán na jejich získání zkrachoval
29. června 2008 iDNES
V Praze je kritický nedostatek policistů. Jejich šéf Petr Želásko proto navrhl, aby jeho muži dostávali zvláštní odměny. Kvůli tomuto nápadu se ale dostal do sporu s náměstkem ministra vnitra Jaroslavem Salivarem. "Není možné to řešit finančními příplatky," prohlásil první náměstek Ivana Langera.
V Praze už chybí tolik policistů, že radní z bezpečnostního výboru situaci označují za kritickou. V ulicích schází zhruba 1 400 mužů a žen v policejních uniformách. Emotivní náborová kampaň v metropoli nezabrala. "Začíná to být alarmujícím problémem," řekl iDNES.cz ředitel pražské policie Petr Želásko.
Najít mezi pražskými policisty muže nebo ženu křtěnou Vltavou je úkol hodný kouzelníka Pokustóna. Ze statistik ministerstva vnitra vyplývá, že většina z nich je mimopražská. Na ulicích se pohybuje až 90 procent "přespolních".
Praze se je ale nedaří udržet a řada z nich odchází do civilu, a to přesto, že teoreticky mají nejvyšší platy v republice. "Pan ministr Langer sice tvrdí, že průměrný plat u policie je 31 tisíc, ale zapomněl dodat, že hrubého. Čistého máme kolem 20 tisíc. Kolegové, kteří dojíždějí za rodinou, mají ještě míň, protože hodně procestují," řekl iDNES.cz jeden pražský policista, jehož jméno redakce zná, ale nemůže zveřejnit.
Také jeho do metropole přivábil vyšší výdělek a vidina rychlého vyučení. Díky vysokému příspěvku za rizikové pracoviště si polepší až o čtyři a půl tisíce korun. Jenže když zjistil, že za živobytí a dojíždění utratí víc, než kdyby zůstal doma, tak nemá šanci na přeložení. "Žádal jsem dvakrát, vždycky to velitel zamítl, protože to je nesystémové. Jít v Praze k policii je past, z níž vede cesta jen do civilu," podotkl.
Situaci by vyřešily odměny, říká ředitel
Ředitel pražské policie Petr Želásko to přiznává. "Za současného podstavu si to nemůžeme dovolit, za chvíli bych v Praze sloužil sám," tvrdí. Situaci, kterou sám popisuje jako kritickou, chce řešit zvláštním motivačním programem.
Želásko proto přišel s návrhem, aby v Praze sloužící policisté od města dostávali roční příplatek 60 tisíc korun, například formou zvláštní odměny. Předseda bezpečnostního výboru hlavního města Pavel Žďárský (ODS) myšlenku podpořil.
Nápad se ale podle serveru Policista.cz vůbec nelíbí náměstkovi ministra vnitra Jaroslavu Salivarovi. Minulý týden k němu na setkání Ivana Langera s pražskými policisty řekl, "že není možné řešit nedostatek policistů v Praze či jiném regionu plošnými finančními příplatky". Podle Salivara je především chyba v rozložení sil v těchto regionech.
Policisté nescházejí jenom v Praze. Ale pouze v hlavním městě příliš nezabrala rozsáhlá náborová kampaň, která například na severu Moravy přivábila tři tisíce nováčků. "Neřekl bych, že v Praze kampaň selhala, kopíruje situaci na trhu práce," míní mluvčí policejního prezidia David Kubalák. - čtěte K policii láká v reklamě statečný školák
Petr Želásko neúspěch kampaně v Praze přičítá tomu, že náboráři v jiných krajích byli zkrátka obratnější. "Pro policejní prezidium je prý rozhodující, aby kampaň zabrala plošně," říká. Sám si myslí, že by finanční benefit mohl pomoci. Ale podle všeho se jen tak nedočká.
Policejní prezidium chce policisty, ale i ty, kteří se ke službě teprve hlásí, motivovat možností přespat za minimální náklady na ubytovně. "Většina z mých lidí chce bydlet ve svém," říká k nápadu prezidia Želásko.
Jiný plán na policejním prezidiu zatím nemají. V pražských služebnách tak podle všeho bude dál běžné, že v nich slouží pouze dva tři lidé, kteří jsou navíc přetíženi administrativními úkony.
Počet nově přijatých policistů
Severomoravský region - 3 000
Severní Čechy - 1 600
Jihomoravský kraj - 1 500
Středočeský kraj - 660

Jen upřesnění - ale podstatné :

Spodní čísla o přijatých policistech jsou naprosto " mimo mísu " a uvedená informace je o něčí nevědomosti. Jedná se pouze o čísla zájemců o službu u Policie ČR, se kterými běžel či běží příjímací řízení a konkrétně v Praze měli z těch 660 lidí údajně přijmout nakonec 4 - slovy čtyři poldíky.
Ještě, že není v ostatních koutech ČR životní úroveň, jako v Praze, jinak by si museli na bezpečnost v celé ČR najmout přespolní, jako v Praze ( mimopražské ), ale to by již byli zřejmě nasmlouvaní ukrajinci....... atd.

Skutečně prestižní povolání - superfleky, prostě zaměstnání - služba, jak dělané na setrvání do důchodu v takové pohodičce a letargii.

Prostě přesně , jak uvedl při spuštění první náborové akce " hledám parťáka " bývalý pol. prezident Husak, kdy na tiskovce s velkou pompou při spuštění náborové akce chtěl nějakými úvodními slovy popsat - vyzdvihnout důvody vstupu k PČR a moc se mu to nepovedlo, protože jeho slova o tom, že může rozhodně nabídnout zaměstnání, které člověk " zaručeně jinde nenajde ", vyzněla sakra nejistě a bylo v tom cítit, že prezentované má jiné pozadí než je popisováno. A ono to bohužel tak je, že to má jiné pozadí než jak to vypadá. Nahoře HUJ, ale vespod FUJ.

Ty počty pod příspěvkem jsou opravdu nesmyslné. Přesně v duchu neministerského srovnávání jablek s hruškama! Je sice pravda, že INTERNETOVÝCH přihlášek je zhruba okolo 10000 (deset tisíc) z celé republiky, ale podle mých zjištění vyplňují z větší části tento formulář osoby, které ani nemají zájem vstoupit do služeb Policie. Na výzvu k dostavení se k pohovoru ani nereagují. To jsou ta jablka! No a hrušky jsou oficiálně přijaté žádosti se zahájeným přijímacím řízením. Možná už k dnešnímu dni bylo zahájeno něco k 2000 přijímacích řízení, ale jak všichni dobře víme, "odpad" na zdravotních a psychologických testech je více než velký i přesto, že stanovené limity jsou na nejnižší možné úrovni, aby mohlo "projít" co nejvíce uchazečů.
Osobně neznám dopusud ani jednoho člověka, který by nastoupil za nové "svačinové" náborové kampaně a chystal by se v krátké době do ZOP, zatím se ve výkonu setkávám s novými kolegy, kteří ještě nastupovali v loňském roce při neúspěšné kampani "najdi si parťáka". Už mi ale většinou potvrzují, že i loňská kampaň byla v duchu hesla: "Pěkně zpívají, když ptáčka lapají", a podle některých informací někteří nebudou chtít sloužit poté, co jim po třech letech skončí proplácení ubytoven a cestovného! Toto je pro většinu nových, s kterými hovořím, velmi palčivá otázka a jeden z hlavních důvodů, proč pravděpodobně nebudou déle sloužit. Čas ukáže, co je na tom pravdy. Teď jim to prý zatím nevadí, ale až jim zruší po třech letech proplácení, nechtějí z vlastní kapsy platit téměř 1/4 platu za náklady, které by měly jít k tíži Policie, pokud Policie chce, aby sloužili tam, nebo tam, převážně tedy v Praze. Je to jeden z důvodů, proč policisté žádají o přeložení do místa bydliště. Ani se jim nedivím, a já už o tom po 15 letech služby v Praze uvažuji také, protože téměř 4000 z platu vydávám za tyto položky a doma bych měl jen o 1000 menší diferák, čili bych byl na tom lépe. Počkám do konce roku, a uvidím, jestli se něco změní. Pokud NE, tak CIVIL.

http://www.nova.cz/tvarchiv/?238v=140062&238p=TNOVINY&238d=28.06 .2008&238o=

Chlapci, co tady brečíte kvůli malému platu.
Vždyť v Praze prý dostanete každý v říjnu 2008 prémii 30 - 60 000 Kč.
Kdo to v civouši má!
To vám průměr stoupne o víc než 5000 Kč!

Zlatý Langrouš, nezapomeňte je z vděčnosti volit.

Praha je zlatá, jinak to všude v republice je bída a utrpení.

Slibem nezarmoutíš, ale naprudí to hodně kolegů jak čtu. Do čtvrté třídy mě nedají, ne pro neschopnost, ale abych jim z Prahy neutek. Kamoš co je u PČR a dělá kousek od svého bydliště má o dva tisíce víc než já, to by mi ještě tak nevadilo, dost umím a vydělám si bokem - ne uplatky. Bokem bych si vydělal víc , kdybych byl doma. Mou nepřítomností doma trpí moje rodina a ta výplata -doprava -ubytování v Praze něco stojí. Ty peníze co ještě jsem nedostal by to trochu zlepšili.

Civile ty jeden kritiku, copak ty vytváříš za hodnoty? Řekni nám to tady. Proč pořád napadáte kolegy co zde vyjádřují sbobodně své názory. Každý kraj a každý okres má jiné podminky a zázemí k práci. Někde to opravdu skřípe a spousty policistů odcházejí někdy kvůli komunikaci, převážně kvůli financím a prasečím vztahům na pracovištích.

Opak je pravdou, Civil vyjadřuje svůj názor a kdyby nezačli Civila urážet za jeho názory, byla by diskuze v jiném duchu. Kolikrát jsem byl také zbytečně napaden a věřte, že o pol. práci něco vím a jak je zřejmé Civil 20let. Takže asi ví, jak to někde chodí. Já jsem svou zkušenost tady psal, a co znám pldové se u nás mají fajn. p.s.: prasečí vztahy zažijete všude, ono to není nikde med, takže zůstaňte a něco pro to dělejte a nebo odejděte za lepším do c a třeba procitnete, protože jestli nebudete mít tláču tak to není jednoduché a když se kolegové dozvědí, že pobíráte rentu, budou ještě více nasraní.

Proč by měli být nasraní?Vždyť každý měl tu možnost jít k policii a pokud vím stále má a až si odslouží může brát taky rentu jestli ještě nejaká bude.A pokud mluvíš o tlačence tak věř,že jako je ve státní službě tak v takové míře není nikde.Vím,že všude je něco,ale doporučuji jít to zkusit každému a po roce bych si s ním strašně rád popovídal,možná že by svůj názor změnil.

Manete ty pracuješ asi na jiné lodi než my, že vedeš tyto řeči.

Civile a Kliku máte mou plnou podporu, je to tady policejní brekot, protože musej konečně něco dělat!!!

Spíš by mě zajímalo, co děláš Ty? Nejspíš jsi na pracáku nebo na sociálce a hodně se nudíš, jinak není možný, že bys měl čas a chuť chodit jen tak na Langerovy stránky... Já taky nelezu na stránky jiných profesí, třeba učitelů, lékařů, taxikářů a nevyčítám jim, že tam brečí! Ono je totiž normální a přirozené, že chce každej pracovat v těch nejlepších podmínkách a brát co nejvíc peněz. Najdi si práci a nezáviď! Ale asi patříš do sorty lidí, kteří dělat nebudou nikdy a jediné co umí, je mudrovat u piva...

Manete, když jsem bral peníze za nic, proč jich teď neberu mnohem víc, když musím i něco dělat

Vžyď si to taky můžeš jít zkusit dělat u policie,a jsem moc zvědaví jak budeš povídat po pár týdnech u této organizace.Ono se to kecá a radí co?Už tě vidím jak děláš 150hodin zdarma pro stát a to je jen jedna perlička,která tě čeká.Tak se neostýchej a běž se přihlásit.

Nemyslím si, že jste tam přikurtovaní k topení. Tedy pokud se někomu nelíbí podmínky u PČR, může klidně během dvou měsíců odejít a živit se prací. Ale kdo z vás na to má ...

Civile, Ty musíš být opravdu divnej, že pořád lezeš na tyto stránky a vyjadřuješ se k policejní problematice, že by nějaká úchylka? Chápu, že sem lezou policajti, hasiči a podobně, ale civilové??? Nevím, ale jak jsem psal již výše, neznám policajta, kterej by lezl třeba na stránky zemědělců... A k tomu Tvému směšnému: během dvou měsíců odejděta a živte se prací ... proboha, copak jsi slepej nebo zfetovanej a nevidíš, že lidi skutečně odchází? Naopak vyzývám já Tebe, skonči s prací a pojď se flákat k policii! Teď je ta nejlepší doba, ze zoufalství už berou každýho vola! To s tím volem neber osobně, jen vystihuju, jaká situace u sboru momentálně panuje...

Máš pravdu civile vžyď my odcházíme.Já se jdu např. živit rukama a taky nebrečím,ale ty by jsi si to měl jít zkusit dělat u policie,když jsi tak chytrý.Kecat umí kde kdo a kritizovat to snad umí každý.A co je tobě do naší práce my se taky nemontujem do tvý.Pokud ovšem nějakou máš.

20 let u PČR. Mne poučovat o situaci u policie nemusíte.

Zajímalo by mě,kdy jsi u policie sloužil?Myslím si,že už to muselo být hodně dávno,protože potom by jsi psal jinak,kdyby jsi zažil co zažíváme teď.Já když jsem nastoupil tak jsem si taky myslel,že zůstanu alespoň 20 let,ale za těchto podmínek tam zůstavají jen prospěchaři a příbuzní nadřízených a nebo snílci.

2 roky není až tak dávno.

To máš pravdu,ale za ty dva roky se toho změnilo sakra hodně a můžu se tě zeptat proč jsi tedy odcházel?To je mi záhada,když u policie není tak špatně?Asi jsi si udělal pěkný průměr a odešel viď?Protože pokud se nepletu tak před 2 lety se ještě vše platilo(víkendy,noční,svátky,přesčasy,zvedlali platy každý rok,nedělalo se 150hod. zdarma) nebo se snad pletu?

Také je ale pravdou civile, že v rámci Policie ČR, jsou tak obrovské rozdíly v zatíženosti poldů v rámci působiště, že na jedné straně jeden nechápe proč si ti druzí stěžují. Tedy některých odsloužených 20 let nestačí na to co si odkroutí polda za pouhé 3 roky v Praze a pod.
Když jenom vzpomenu například jedno oddělení pohraniční policie ( výkon služby je mi dobře známý ) ve srovnání s naším oddělením, tak ti lidé na tom pohraničním ani nevěděli co je to " opravdová služba ". Přijít na jejich 12 hod. směnu, povozit se na horách mezi " liškami " pak oběd, pak zastavit 5 řidičů, přinést výsledek 5 kontrol vozidel, zajet za pár známými a pak znuděně čekat na konec směny a takhlen na každé šichtě za stavu zjištění jakéhokoliv problému se zvednutím telefonu a oznámení na naše oddělení : hele mám tady tohle a tohle, já dopravní nehodu řešit nemůžu, hele já ohledačku dělat nemůžu, hele já řidiče s alkoholem řešit nemůžu, my máme nařízeno hlídat hranici a nic jiného dělat nesmíme.
V pravdě tyhle naše kolegy ani neberem jako poldy, ale spíše, jako vojáky. A ztrávit 20 let na tomhle postu v nicnedělaní musí zákonitě vést ke spokojenosti a nechápání co že vlastně to okolí hudruje a proč si stěžuje.
Takže poměrně dost poldů je asi na takových místech spokojeno - aby nebylo, na rozdíl u nás, kde se ještě čkověk nepřevleče a už je honěn, ať pospíchá a jede na vykradené auto ....atd. a pak jako vždy řeší obědový čas, kdy jako na potvoru přijde další věc v pořadí - vykradená garáž a pod. a člověk kombinuje již kombinované, aby se měl vůbec čas najíst. Takže ty rozdíly mezi odděleními jsou až neskutečné, obrovské a podle toho jsou také zkušenosti poldů a reakce.
Další příklad - v Praze je určitá zatíženost - počet případů na poldu, tedy Praha má největší nápad a toto je 100 %. Naše oddělení je v tomto na 78 % procentech Prahy a takové Semily jsou na 27 % Prahy. Takže ne každé hodnocení po 20 letech u Policie ČR musí být relevantní, protože tu psychickou " čočku ", to co si polda vyžere na zatížených odděleních za pár let jinde nezažijí za 30 let a není to absolutně vůbec porovnávátelné.

Jedině v tomto tedy rád použiji ten slavný výraz neministra policie Langera " nemíchejte jablka s hruškami "

to F1...s cizineckou máš naprostou pravdu, teď k nám na oddělení začínají přicházet kolegové od cizinecký
1. hrozně se diví, že jim berou jejich osobní v řádech tisíců
2. neumí napsat ani úz natož ohledačku
3. trochu nestíhaj to tempo na které nejsou připravený..
jinak jsou to taky policajti, ale konečně poznaj co je to policejní práce a papírová birokracie....

to civil...20 let je 20 let, ale asi jsi předem věděl co tě čeká, že jsi si udělal pěkný průměr a odešel před novým zákonem viď? To jsi asi nebyl řadovej.....

Je to tady tuším samá policejní histerka.... že by Vás nakazila naše slavná Petra z Vlašimi? :-)

??? a kdopak nakazil tebe????

Největší zvířátka na této diskuzi jsou CIVIL a KLIK. Kde Vás vystavují?

Oba tak leda v škaredinci

Špíš v mindrákovém království!

Dobrej pokus o pol. vtip. Tak dotoho, nebo Vám došel humor, dva příspěvky je málo!

MOTORKÁŘ NA OLOMOUCKU SRAZIL POLICISTU PŘI KONTROLE A Z MÍSTA UJEL.

http://www.novinky.cz/clanek/143558-motorkar-srazil-policistu-a- ujel.html