4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Červíčku ty jseš docela ujetej:
http://www.novinky.cz/clanek/143662-policie-by-chtela-chodce-nav lect-do-reflexnich-vest.html
Takové nápady neměli ani komunisti!

Až půjdete s manželkou na ples, ať si k róbě nezapomene vzít reflexní vestu nebo na ni pořídit reflexní nášivky. Nevím, proč píší, že to chce policie, mne jako policistu to uráží !!!!

Doufám, že si tento článek také přečetla paní Marie, která nás tady kritizovala za urážení našeho vedení. Jinak je to docela síla a jsem zvědavý co pak bude následovat, že by pak chtěli navlést do reflexních vest domácí mazlíčky a lesní zvěř.

Při podobných výlevech naprosto hloupých nápadů některých vedoucích funkcionářů jako pan Červíček pak musí být každému normálně smýšlejícímu policistovi stydno, že je v jednom zaměstnaneckém pytli s těmito lidmi. Dosud mnozí funcionáři měli idiotské nápady směřující pouze k chodu uvnitř policie, ale nyní je začínají směřovat i mimo ni vůči občanům. Naštěstí již letos také končím.

Praze chybí přes tisíc policistů, plán na jejich získání zkrachoval
29. června 2008 iDNES
V Praze je kritický nedostatek policistů. Jejich šéf Petr Želásko proto navrhl, aby jeho muži dostávali zvláštní odměny. Kvůli tomuto nápadu se ale dostal do sporu s náměstkem ministra vnitra Jaroslavem Salivarem. "Není možné to řešit finančními příplatky," prohlásil první náměstek Ivana Langera.
V Praze už chybí tolik policistů, že radní z bezpečnostního výboru situaci označují za kritickou. V ulicích schází zhruba 1 400 mužů a žen v policejních uniformách. Emotivní náborová kampaň v metropoli nezabrala. "Začíná to být alarmujícím problémem," řekl iDNES.cz ředitel pražské policie Petr Želásko.
Najít mezi pražskými policisty muže nebo ženu křtěnou Vltavou je úkol hodný kouzelníka Pokustóna. Ze statistik ministerstva vnitra vyplývá, že většina z nich je mimopražská. Na ulicích se pohybuje až 90 procent "přespolních".
Praze se je ale nedaří udržet a řada z nich odchází do civilu, a to přesto, že teoreticky mají nejvyšší platy v republice. "Pan ministr Langer sice tvrdí, že průměrný plat u policie je 31 tisíc, ale zapomněl dodat, že hrubého. Čistého máme kolem 20 tisíc. Kolegové, kteří dojíždějí za rodinou, mají ještě míň, protože hodně procestují," řekl iDNES.cz jeden pražský policista, jehož jméno redakce zná, ale nemůže zveřejnit.
Také jeho do metropole přivábil vyšší výdělek a vidina rychlého vyučení. Díky vysokému příspěvku za rizikové pracoviště si polepší až o čtyři a půl tisíce korun. Jenže když zjistil, že za živobytí a dojíždění utratí víc, než kdyby zůstal doma, tak nemá šanci na přeložení. "Žádal jsem dvakrát, vždycky to velitel zamítl, protože to je nesystémové. Jít v Praze k policii je past, z níž vede cesta jen do civilu," podotkl.
Situaci by vyřešily odměny, říká ředitel
Ředitel pražské policie Petr Želásko to přiznává. "Za současného podstavu si to nemůžeme dovolit, za chvíli bych v Praze sloužil sám," tvrdí. Situaci, kterou sám popisuje jako kritickou, chce řešit zvláštním motivačním programem.
Želásko proto přišel s návrhem, aby v Praze sloužící policisté od města dostávali roční příplatek 60 tisíc korun, například formou zvláštní odměny. Předseda bezpečnostního výboru hlavního města Pavel Žďárský (ODS) myšlenku podpořil.
Nápad se ale podle serveru Policista.cz vůbec nelíbí náměstkovi ministra vnitra Jaroslavu Salivarovi. Minulý týden k němu na setkání Ivana Langera s pražskými policisty řekl, "že není možné řešit nedostatek policistů v Praze či jiném regionu plošnými finančními příplatky". Podle Salivara je především chyba v rozložení sil v těchto regionech.
Policisté nescházejí jenom v Praze. Ale pouze v hlavním městě příliš nezabrala rozsáhlá náborová kampaň, která například na severu Moravy přivábila tři tisíce nováčků. "Neřekl bych, že v Praze kampaň selhala, kopíruje situaci na trhu práce," míní mluvčí policejního prezidia David Kubalák. - čtěte K policii láká v reklamě statečný školák
Petr Želásko neúspěch kampaně v Praze přičítá tomu, že náboráři v jiných krajích byli zkrátka obratnější. "Pro policejní prezidium je prý rozhodující, aby kampaň zabrala plošně," říká. Sám si myslí, že by finanční benefit mohl pomoci. Ale podle všeho se jen tak nedočká.
Policejní prezidium chce policisty, ale i ty, kteří se ke službě teprve hlásí, motivovat možností přespat za minimální náklady na ubytovně. "Většina z mých lidí chce bydlet ve svém," říká k nápadu prezidia Želásko.
Jiný plán na policejním prezidiu zatím nemají. V pražských služebnách tak podle všeho bude dál běžné, že v nich slouží pouze dva tři lidé, kteří jsou navíc přetíženi administrativními úkony.
Počet nově přijatých policistů
Severomoravský region - 3 000
Severní Čechy - 1 600
Jihomoravský kraj - 1 500
Středočeský kraj - 660

Jen upřesnění - ale podstatné :

Spodní čísla o přijatých policistech jsou naprosto " mimo mísu " a uvedená informace je o něčí nevědomosti. Jedná se pouze o čísla zájemců o službu u Policie ČR, se kterými běžel či běží příjímací řízení a konkrétně v Praze měli z těch 660 lidí údajně přijmout nakonec 4 - slovy čtyři poldíky.
Ještě, že není v ostatních koutech ČR životní úroveň, jako v Praze, jinak by si museli na bezpečnost v celé ČR najmout přespolní, jako v Praze ( mimopražské ), ale to by již byli zřejmě nasmlouvaní ukrajinci....... atd.

Skutečně prestižní povolání - superfleky, prostě zaměstnání - služba, jak dělané na setrvání do důchodu v takové pohodičce a letargii.

Prostě přesně , jak uvedl při spuštění první náborové akce " hledám parťáka " bývalý pol. prezident Husak, kdy na tiskovce s velkou pompou při spuštění náborové akce chtěl nějakými úvodními slovy popsat - vyzdvihnout důvody vstupu k PČR a moc se mu to nepovedlo, protože jeho slova o tom, že může rozhodně nabídnout zaměstnání, které člověk " zaručeně jinde nenajde ", vyzněla sakra nejistě a bylo v tom cítit, že prezentované má jiné pozadí než je popisováno. A ono to bohužel tak je, že to má jiné pozadí než jak to vypadá. Nahoře HUJ, ale vespod FUJ.

Ty počty pod příspěvkem jsou opravdu nesmyslné. Přesně v duchu neministerského srovnávání jablek s hruškama! Je sice pravda, že INTERNETOVÝCH přihlášek je zhruba okolo 10000 (deset tisíc) z celé republiky, ale podle mých zjištění vyplňují z větší části tento formulář osoby, které ani nemají zájem vstoupit do služeb Policie. Na výzvu k dostavení se k pohovoru ani nereagují. To jsou ta jablka! No a hrušky jsou oficiálně přijaté žádosti se zahájeným přijímacím řízením. Možná už k dnešnímu dni bylo zahájeno něco k 2000 přijímacích řízení, ale jak všichni dobře víme, "odpad" na zdravotních a psychologických testech je více než velký i přesto, že stanovené limity jsou na nejnižší možné úrovni, aby mohlo "projít" co nejvíce uchazečů.
Osobně neznám dopusud ani jednoho člověka, který by nastoupil za nové "svačinové" náborové kampaně a chystal by se v krátké době do ZOP, zatím se ve výkonu setkávám s novými kolegy, kteří ještě nastupovali v loňském roce při neúspěšné kampani "najdi si parťáka". Už mi ale většinou potvrzují, že i loňská kampaň byla v duchu hesla: "Pěkně zpívají, když ptáčka lapají", a podle některých informací někteří nebudou chtít sloužit poté, co jim po třech letech skončí proplácení ubytoven a cestovného! Toto je pro většinu nových, s kterými hovořím, velmi palčivá otázka a jeden z hlavních důvodů, proč pravděpodobně nebudou déle sloužit. Čas ukáže, co je na tom pravdy. Teď jim to prý zatím nevadí, ale až jim zruší po třech letech proplácení, nechtějí z vlastní kapsy platit téměř 1/4 platu za náklady, které by měly jít k tíži Policie, pokud Policie chce, aby sloužili tam, nebo tam, převážně tedy v Praze. Je to jeden z důvodů, proč policisté žádají o přeložení do místa bydliště. Ani se jim nedivím, a já už o tom po 15 letech služby v Praze uvažuji také, protože téměř 4000 z platu vydávám za tyto položky a doma bych měl jen o 1000 menší diferák, čili bych byl na tom lépe. Počkám do konce roku, a uvidím, jestli se něco změní. Pokud NE, tak CIVIL.

http://www.nova.cz/tvarchiv/?238v=140062&238p=TNOVINY&238d=28.06 .2008&238o=

Chlapci, co tady brečíte kvůli malému platu.
Vždyť v Praze prý dostanete každý v říjnu 2008 prémii 30 - 60 000 Kč.
Kdo to v civouši má!
To vám průměr stoupne o víc než 5000 Kč!

Zlatý Langrouš, nezapomeňte je z vděčnosti volit.

Praha je zlatá, jinak to všude v republice je bída a utrpení.

Slibem nezarmoutíš, ale naprudí to hodně kolegů jak čtu. Do čtvrté třídy mě nedají, ne pro neschopnost, ale abych jim z Prahy neutek. Kamoš co je u PČR a dělá kousek od svého bydliště má o dva tisíce víc než já, to by mi ještě tak nevadilo, dost umím a vydělám si bokem - ne uplatky. Bokem bych si vydělal víc , kdybych byl doma. Mou nepřítomností doma trpí moje rodina a ta výplata -doprava -ubytování v Praze něco stojí. Ty peníze co ještě jsem nedostal by to trochu zlepšili.

Civile ty jeden kritiku, copak ty vytváříš za hodnoty? Řekni nám to tady. Proč pořád napadáte kolegy co zde vyjádřují sbobodně své názory. Každý kraj a každý okres má jiné podminky a zázemí k práci. Někde to opravdu skřípe a spousty policistů odcházejí někdy kvůli komunikaci, převážně kvůli financím a prasečím vztahům na pracovištích.

Opak je pravdou, Civil vyjadřuje svůj názor a kdyby nezačli Civila urážet za jeho názory, byla by diskuze v jiném duchu. Kolikrát jsem byl také zbytečně napaden a věřte, že o pol. práci něco vím a jak je zřejmé Civil 20let. Takže asi ví, jak to někde chodí. Já jsem svou zkušenost tady psal, a co znám pldové se u nás mají fajn. p.s.: prasečí vztahy zažijete všude, ono to není nikde med, takže zůstaňte a něco pro to dělejte a nebo odejděte za lepším do c a třeba procitnete, protože jestli nebudete mít tláču tak to není jednoduché a když se kolegové dozvědí, že pobíráte rentu, budou ještě více nasraní.

Proč by měli být nasraní?Vždyť každý měl tu možnost jít k policii a pokud vím stále má a až si odslouží může brát taky rentu jestli ještě nejaká bude.A pokud mluvíš o tlačence tak věř,že jako je ve státní službě tak v takové míře není nikde.Vím,že všude je něco,ale doporučuji jít to zkusit každému a po roce bych si s ním strašně rád popovídal,možná že by svůj názor změnil.

Manete ty pracuješ asi na jiné lodi než my, že vedeš tyto řeči.

Civile a Kliku máte mou plnou podporu, je to tady policejní brekot, protože musej konečně něco dělat!!!

Spíš by mě zajímalo, co děláš Ty? Nejspíš jsi na pracáku nebo na sociálce a hodně se nudíš, jinak není možný, že bys měl čas a chuť chodit jen tak na Langerovy stránky... Já taky nelezu na stránky jiných profesí, třeba učitelů, lékařů, taxikářů a nevyčítám jim, že tam brečí! Ono je totiž normální a přirozené, že chce každej pracovat v těch nejlepších podmínkách a brát co nejvíc peněz. Najdi si práci a nezáviď! Ale asi patříš do sorty lidí, kteří dělat nebudou nikdy a jediné co umí, je mudrovat u piva...

Manete, když jsem bral peníze za nic, proč jich teď neberu mnohem víc, když musím i něco dělat

Vžyď si to taky můžeš jít zkusit dělat u policie,a jsem moc zvědaví jak budeš povídat po pár týdnech u této organizace.Ono se to kecá a radí co?Už tě vidím jak děláš 150hodin zdarma pro stát a to je jen jedna perlička,která tě čeká.Tak se neostýchej a běž se přihlásit.

Nemyslím si, že jste tam přikurtovaní k topení. Tedy pokud se někomu nelíbí podmínky u PČR, může klidně během dvou měsíců odejít a živit se prací. Ale kdo z vás na to má ...

Civile, Ty musíš být opravdu divnej, že pořád lezeš na tyto stránky a vyjadřuješ se k policejní problematice, že by nějaká úchylka? Chápu, že sem lezou policajti, hasiči a podobně, ale civilové??? Nevím, ale jak jsem psal již výše, neznám policajta, kterej by lezl třeba na stránky zemědělců... A k tomu Tvému směšnému: během dvou měsíců odejděta a živte se prací ... proboha, copak jsi slepej nebo zfetovanej a nevidíš, že lidi skutečně odchází? Naopak vyzývám já Tebe, skonči s prací a pojď se flákat k policii! Teď je ta nejlepší doba, ze zoufalství už berou každýho vola! To s tím volem neber osobně, jen vystihuju, jaká situace u sboru momentálně panuje...

Máš pravdu civile vžyď my odcházíme.Já se jdu např. živit rukama a taky nebrečím,ale ty by jsi si to měl jít zkusit dělat u policie,když jsi tak chytrý.Kecat umí kde kdo a kritizovat to snad umí každý.A co je tobě do naší práce my se taky nemontujem do tvý.Pokud ovšem nějakou máš.

20 let u PČR. Mne poučovat o situaci u policie nemusíte.

Zajímalo by mě,kdy jsi u policie sloužil?Myslím si,že už to muselo být hodně dávno,protože potom by jsi psal jinak,kdyby jsi zažil co zažíváme teď.Já když jsem nastoupil tak jsem si taky myslel,že zůstanu alespoň 20 let,ale za těchto podmínek tam zůstavají jen prospěchaři a příbuzní nadřízených a nebo snílci.

2 roky není až tak dávno.

To máš pravdu,ale za ty dva roky se toho změnilo sakra hodně a můžu se tě zeptat proč jsi tedy odcházel?To je mi záhada,když u policie není tak špatně?Asi jsi si udělal pěkný průměr a odešel viď?Protože pokud se nepletu tak před 2 lety se ještě vše platilo(víkendy,noční,svátky,přesčasy,zvedlali platy každý rok,nedělalo se 150hod. zdarma) nebo se snad pletu?

Také je ale pravdou civile, že v rámci Policie ČR, jsou tak obrovské rozdíly v zatíženosti poldů v rámci působiště, že na jedné straně jeden nechápe proč si ti druzí stěžují. Tedy některých odsloužených 20 let nestačí na to co si odkroutí polda za pouhé 3 roky v Praze a pod.
Když jenom vzpomenu například jedno oddělení pohraniční policie ( výkon služby je mi dobře známý ) ve srovnání s naším oddělením, tak ti lidé na tom pohraničním ani nevěděli co je to " opravdová služba ". Přijít na jejich 12 hod. směnu, povozit se na horách mezi " liškami " pak oběd, pak zastavit 5 řidičů, přinést výsledek 5 kontrol vozidel, zajet za pár známými a pak znuděně čekat na konec směny a takhlen na každé šichtě za stavu zjištění jakéhokoliv problému se zvednutím telefonu a oznámení na naše oddělení : hele mám tady tohle a tohle, já dopravní nehodu řešit nemůžu, hele já ohledačku dělat nemůžu, hele já řidiče s alkoholem řešit nemůžu, my máme nařízeno hlídat hranici a nic jiného dělat nesmíme.
V pravdě tyhle naše kolegy ani neberem jako poldy, ale spíše, jako vojáky. A ztrávit 20 let na tomhle postu v nicnedělaní musí zákonitě vést ke spokojenosti a nechápání co že vlastně to okolí hudruje a proč si stěžuje.
Takže poměrně dost poldů je asi na takových místech spokojeno - aby nebylo, na rozdíl u nás, kde se ještě čkověk nepřevleče a už je honěn, ať pospíchá a jede na vykradené auto ....atd. a pak jako vždy řeší obědový čas, kdy jako na potvoru přijde další věc v pořadí - vykradená garáž a pod. a člověk kombinuje již kombinované, aby se měl vůbec čas najíst. Takže ty rozdíly mezi odděleními jsou až neskutečné, obrovské a podle toho jsou také zkušenosti poldů a reakce.
Další příklad - v Praze je určitá zatíženost - počet případů na poldu, tedy Praha má největší nápad a toto je 100 %. Naše oddělení je v tomto na 78 % procentech Prahy a takové Semily jsou na 27 % Prahy. Takže ne každé hodnocení po 20 letech u Policie ČR musí být relevantní, protože tu psychickou " čočku ", to co si polda vyžere na zatížených odděleních za pár let jinde nezažijí za 30 let a není to absolutně vůbec porovnávátelné.

Jedině v tomto tedy rád použiji ten slavný výraz neministra policie Langera " nemíchejte jablka s hruškami "

to F1...s cizineckou máš naprostou pravdu, teď k nám na oddělení začínají přicházet kolegové od cizinecký
1. hrozně se diví, že jim berou jejich osobní v řádech tisíců
2. neumí napsat ani úz natož ohledačku
3. trochu nestíhaj to tempo na které nejsou připravený..
jinak jsou to taky policajti, ale konečně poznaj co je to policejní práce a papírová birokracie....

to civil...20 let je 20 let, ale asi jsi předem věděl co tě čeká, že jsi si udělal pěkný průměr a odešel před novým zákonem viď? To jsi asi nebyl řadovej.....

Je to tady tuším samá policejní histerka.... že by Vás nakazila naše slavná Petra z Vlašimi? :-)

??? a kdopak nakazil tebe????

Největší zvířátka na této diskuzi jsou CIVIL a KLIK. Kde Vás vystavují?

Oba tak leda v škaredinci

Špíš v mindrákovém království!

Dobrej pokus o pol. vtip. Tak dotoho, nebo Vám došel humor, dva příspěvky je málo!

MOTORKÁŘ NA OLOMOUCKU SRAZIL POLICISTU PŘI KONTROLE A Z MÍSTA UJEL.

http://www.novinky.cz/clanek/143558-motorkar-srazil-policistu-a- ujel.html