Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Taky odcházím od policie, kámoš bratránek taky. Prostě to co se tady ted děje to nemá obdoby. Ivan kurví co může - jen tak dál a policie nebude vůbec, jen všude kolem nás kriminalita. Trapná náborová kampan, projekt P1000. Nový zákon, reformy.. chce se mi z toho akorát blejt!! Zkušení lidi, kteří něco uměli, měli dlouholetou praxi odešli. Omlazování policie? Ježiš marja když to vidim co k nám přijde před a nebo po škole, tak bych brečel! Vždyt se bere už všechno, nekouká se na kvalitu, ale na kvantitu, jak někteří z těhle lidí, neříkám, že všichni najde se pár dobrých, mohou vykonávat vůbec službu? Nevídané. Pryč odsud. Ti co už odešli jsou spokojení. Jsem znechucenej situací u policie!!! Prémie 60tis? Kde by na ni vzali?? Jsou to jenom keci, těm co zůstávají pevné nervy a hodně štěstí!!

Taky tak, po 18 letech jsem odešel a nelituji...prachy stéjné, ale bez nervů..co se děje u vnitra je síla...

stav tohodle podniku neodiskutovatelně napovídá, že je to úplně někde v pr... a pár místních rýpalů se může snažit slova mrskat jak chtějí. Třeba až se Ti anální horolezci skutečně vlezou kam chcou tak nebude fungovat už vůbec nic. A.H. taky nechtěl slyšet o Stalingradu a pak čučel jak péro...

No jo, ty, bratránek... Taky teta, strejda.. prostě klasická policejní rodinka (tzv. ručka ručku myje) . Tak nezaclánějte a běžte. Už stačilo!

voni všichni jdou, ale od Langera http://www.novinky.cz/clanek/143917-langra-opousteji-dalsi-vysoc i-urednici-ted-namestkyne.html
ruka ruku myje

to imperius....ty budeš asi taky novej co??? Nebo máš jen takovou malou disfunkci mozku???

Chlapi, co tady brečíte kvůli malému platu.
Vždyť v Praze prý dostanete každý v říjnu 2008 prémii 60 000 Kč.
Kdo to v civouši má!
To vám průměr stoupne o víc než 5000 Kč! Užijte si jich na Vánoce.

Snad jsi jim na to neskočil? plk.Želázko je na toto přání sám.O tom rozhoduje ten nahoře a ten už se přece vyjádřil,že nepustí ani chlup a policie je až moc dobře zaplacena.............

http://www.nova.cz/tvarchiv/?238v=140084&238p=TNOVINY&238d=29.06 .2008&238o=

Želásko by byl pro, jediný má rozum a pochopil vážnost situace, ale Ivan je stále mimo a povídá si tu svou obehranou písničku, že je vše v pořádku. Sloužím v Praze, na našem útvaru chybí 35% policistů a další se chystají odcházet. Nikdo s tím nic nedělá, policisté, kteří nemusí odcházet, ale raději jdou, vůbec nemají motivaci za daných podmínek setrvat. A co se týče p. Želáska, myslím si, že bude časem odejit - tak to u PČR chodí, když se někdo snaží udělat něco pozitivního, popř. upozorní na nějaký problém, a vystrčí růžky...

http://zpravy.idnes.cz/praze-chybi-pres-tisic-policistu-plan-na- jejich-ziskani-zkrachoval-1dy-/praha.asp?c=A080627_142230_praha_ pei

PRAHA BYLA VŽDYCKY PREFEROVANÁ, ALE CO TEN ZBYTEK REPUBLIKY, TAM SE PLATY PROPADAJÍ VŠUDE!

Zdravím Vás. Uvažuji o vstupu k PČR, ale když čtu
Vaše příspěvky, tak opravdu nevím. Petr z Vysočiny

Podívej sr taky na: www.policista.cz
Já to taky vzdal.Realita je jiná,než nám nakukal náborář :-(

koukni se také na www.ubs-mv.eu ať jsi trochu v obraze. Můžeš si také přečíst dnešní příspěvek na těchto NEministerských stránkách v sekci NÁZORY/Policie ČR, Hasiči od Pavla Mitáše. Možná přijmeš i názor bývalého příslušníka.

No zrovna Mitáše bych jako měřítko nedával.

Nemusíš ho dávat za příklad,ale podívej se kolem sebe a poptej se bývalých příslušníků co ti řeknou.Taky jsem odešel není možný všechno tohle snášet do nekonečna,nechci se dožít toho,až nám řeknou,že letos se platy nebudou zvedat,že bereme hodně tak nám trošku uberou.Já už opravdu věřím všemu.

Pod naší modrou zástavou pozvedneme do boje nový policejní sbor (konečně bez komoušů, estébáků, starých struktur a těch, kteří vychcaně čekají na rentu)

Tak si to užij, Langře!

Kája Mařík je hloupej koláč a Gibon. Dobře mu hrabe!

Já už nečekám já ji mám.Dnes 30. června jsem ukončil služební poměr.Tak si mě Kájo prosím tě taky škrtni.Děkuji.

Maříku Maříku, to, že jsi u PČR znamená, že taky čekáš na rentu (vychcaně). Akorát tě štve, že ještě na ní nemáš nárok. Doufám, že aš na ni dosáhneš odejdeš taky aby si uvolnil místo těm co ji nemají a táhnou modrou zástavu.

Kájo co to plácáš?? Nejsem stará struktůra, ani komunista, ale to co se v poslední době děje v naší "firmě" nad tím už zůstává rozum stát....připadám si jako sociální případ...ani raději neříkám kde dělám....jo a na rentu nečekám protože tak dlouho tu setejně nevydržím

http://www.nova.cz/tvarchiv/?238v=140084&238p=TNOVINY&238d=29.06 .2008&238o=

neministra policie o tom, že se budu muset chovat zdvořile, mě uráží. Za celou dobu, co jsem u PČR, jsem se jinak než zdvořile nechoval a to včetně slušného chování k těm, kteří si to ani za mák nezaslouží. Zdvořilostní chování k tomuto neministrovi mě ovšem opouští a mám chuť výt ve vztahu k němu velice nezdvořilý.

Běžte do prýči, rentiéři. My hrdí vytrváme....

Tobě nic jiného nezbejvá,protože jsi od narození netáhlo

Ohrazuji se proti tomu vemenu co používá nick civil s malým "c". Nemám s ním nic společného. Vymysli si něco jiného. Já tu jsem dávno před tebou.

KÁJO TY JSI OPRAVDU MAGOR

No jo, civile, už je mi to jasný... Ale ani se nedivím, že píšeš to, co píšeš, prostě o současné situaci moc nevíš... To, že se to během dvou let dokáže u PČR takhle zkur..., nečekal snad nikdo, ani já :-( A nemyslím jen finanční okrádání a snižování platu, ale i stále větší byrokracii, administrativu, buzereci... a tak bych mohl pokračovat :-(

Odhaduji délku tvé služby tak na 5 let. Podle tvých reakcí i podle nicku, vydím mladého frajírka, který se cítí neustále nedoceněn, protože on je ten, kdo ví vše nejlépe a všechno nejlépe také dělá. O situaci u PČR vím dost i dnes a proto si dovoluji tvrdit, že jestli je to podle tvých slov zkurvený, tak 90 % si toho kurvíte sami tím, jak se k sobě chováte. Tím myslím hodně z vás - nadřízení k podřízeným i naopak, řadoví mezi sebou, velitelé mezi sebou. K tomu závist, když má někdo o dvě stovky větší osobní, nebo se dostane do vyšší střídy. A to byl také můj důvod k odchodu. Až jednou tu firmu opustíš, tak z počátku nebudeš věřit tomu, jak se k sobě také lidé mohou chovat v zaměstnání. A dnes z celé PČR čiší taková sebestřednost, že je to při pohledu z jiné sféry až k smíchu, nebo k pláči.

máš v mnohém pravdu, když čtu jak se zde někteří prezentují, pochybuji, že by byli schopni (potažmo ochotni) mi v nouzi pomoci a to je opravdu k pláči. Ale nepaušalizuji, proto to slůvko NĚKTEŘÍ.

Civile civile, pořád se oháníš tím, jak jsi starej, zkušenej a věcí znalej, ale ty Tvé názory, ach jo... Jestli nám práci něco z devadesáti procent zkurvilo, tak novej zákon! Kterej Ty jsi ovšem na vlastní kůži nezažil, takže nechápu, proč o těchhle věcech tak rádoby zasvěceně píšeš! A silně pochybuju, že jsi v kontaktu s řadovými poldy! Jinak, dobu mé služby jsi neodhadl, představ si, že ten mladej frajírek slouží jedenáctým rokem! Ještě za doby Tvé služby by to moc nebylo, ale teď jsem na našem útvaru veterán! Ale jinak máš pravdu, opravdu se cítím nedoceněnej, když beru stejný peníze jak popelář, když makám přesčasy zdarma, nedostávám příplatky za noční a víkendy, netýkají se mě svátky, rok od roku mi díky zmrazení klesá reálnej plat.... A proto ještě letos dávám téhle firmě sbohem a stanu se taky civilem, jako spousta dalších! Makal jsem před nástupem k policii a uživím se i po odchodu z ní...

No, tak jestli já nic nevím za dva roky o PČR, tak to tě tedy lituji, až nastoupíš po 12 letech do civilu. Na takové chytráky všude čekají, uvidíš. Snad u těch popelářů bys mohl nastoupit, abys nešel s platem dolů.
K tomu zákonu, co všechno zkurvil:
150 hodin zdarma - bylo i za 186-ky, akorát upraveno v jiném zákoně, alespoň pro mne
svátky v nepřetržitém provozu - žádná změna proti předchozí úpravě
příplatky na noc a svátky - máš 10% navíc proti ostatním
dovolená - máš delší než dřív
pracovní doba - máš kratší nebo stejnou
třídy - konečně lze rozlišit kdo dělá a kdo ne, ne jako dřív, kdy byla jedna pro "mladé" a jedna pro "staré" a na některých OOP jen jedna pro všechny...
plat - 140 % průměru v republice, ještě je čas na zvyšování, žádná jiná profese tak preferovaná není, prostě už se nezvyšuje o 10 procent ročně, protože na to není
že je nedostatek policajtů - no prostě odešli ti, co chtěli odejít, včetně důchodců, kterých za mne sloužilo nejvíce v historii

Zkus mi napsat, čím ti službu zkurvil zákon a ne lidi, kteří u PČR zůstali. Myslím, že na moc věcí nepřijdeš.

Civile, doteď jsem se s Tebou snažil polemizovat, ale po přečtení Tvého posledního příspěvku to vzdávám, buď jsi magor nebo provokatér...
Jen něco málo: Těch 150 hodin za starýho zákona se týkalo akorát hodin, když jsi přetáhl službu, a nesmělo to být v noci, o víkendu a ve svátek.
10 procent příplatku zdaleka nedosahuje konkrétních příplatků za noční i víkendy, navíc je nespravedlivé, když stejné příplatky bere někdo, kdo chodí jen na ranní a občas si mrskne nějakou odpolední, stejně jako ten, kdo bouchá noční a víkendy pořád!
Svátky, za starýho zákona jsi dostal minimálně náhradní volno!
Platové třídy, třeba na OOP dělají všichni všehno, ale někdo je ve třetí, jinej až v šesté platové třídě! Super, co?
Je pravda, že máme o tři dny delší dovolenou, ale když od toho odečteš svátky a přesčasy zdrama, tak vlastně žádnou dovolenou nemáme...
A těmi 140 procenty jsi tomu nasadil korunu, jsi snad jedinej ubožák, kterej věří těm pohádkám Ivana Langera... Tady vešměs diskutují řadoví policajti, kterým je jasný, že tyhle procenta pobírají maximálně vedoucí, nebo pracovníci prezidia, tak se tady prosímtě neztrapňuj.
No nic, opravdu tuhle velice plodnou diskuzi s Tvou osobou končím, konečně ses projevil v plné parádě a ukázal, co jsi zač! A klidně mi můžeš nadávat do mladých frajerů, co se v civilu neuživí, staříku! Spíš mám já ten pocit, že máš v civilu veliké problém Ty, a proto pořád vybuřuješ na tomto fóru...

Civile, přijde mi, že své argumenty opisuješ z nějaké brožury, ale teď opravdu nevíš, jaká je situace u PČR. A to už nějaký ten rok taky sloužím (pro upozornění víc než 5 let, jak jsi tu zmiňoval).

CIVILE TY ASI DĚLÁŠ U JINÉ FIRMY NEŽ JÁ,NEVÍM ŽE BYCH SI POMOHL PODLE NOVÉHO ZÁKONA,ALE NA HOŘE SI DOBŘE HRABOU,TAM ASI PATŘÍŠ I TY,JAK TADY ČTU TVOJE PŘÍSPĚVKY

Pro vyjasnění těch 150 hodin dle té dřívější 186 !!!!!

Zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších...

§ 10 Plat a náhradní volno za práci přesčas

(1) Za hodinu práce přesčas 10) přísluší zaměstnanci část platového tarifu, osobního a zvláštního příplatku připadající na jednu hodinu práce bez práce
přesčas v kalendářním měsíci, ve kterém práci přesčas koná, a příplatek ve výši 25 % průměrného hodinového výdělku, a jde-li o dny nepřetržitého odpočinku v týdnu, příplatek ve výši 50 % průměrného hodinového výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna místo platu za práci přesčas. Za dobu čerpání náhradního volna se plat nekrátí. Neposkytne-li zaměstnavatel zaměstnanci náhradní volno v době tří po sobě jdoucích kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas nebo v jinak dohodnuté době, přísluší zaměstnanci část platového tarifu, osobního a zvláštního příplatku a příplatek podle věty první.
(2) Zaměstnanci, kterému přísluší příplatek za vedení nebo hodnostní příplatek podle § 9, je plat stanoven s přihlédnutím k případné práci přesčas v
rozsahu 150 hodin v kalendářním roce. To neplatí o práci přesčas konané v noci, v den pracovního klidu 11) nebo při nařízené nebo dohodnuté pracovní pohotovosti. 11a) V platu vedoucího zaměstnance, který je statutárním orgánem, je vždy přihlédnuto k veškeré práci přesčas.

A již jsem zde psal, že náš bývalý šéf - velmi despotický a absolutní nedemokrat ( raději odešel před 2 lety ) si nikdy nedovolil nějaké " 150 hodin " nařizovat a jen několik let hrozil. To jak se nyní zneužívá těchto 150 hodin, nemá obdoby.

A ještě s tím svátkem - jak to bylo dříve, je třeba celé pravdy

§ 14 Plat a náhradní volno za práci ve svátek

(1) Zaměstnanci, který nepracoval proto, že svátek 11c) připadl na jeho obvyklý pracovní den, se plat nekrátí.
(2) Za práci ve svátek poskytne zaměstnavatel zaměstnanci náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek, a to nejpozději do konce třetího
kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek nebo v jinak dohodnuté době. Za dobu čerpání náhradního volna se plat nekrátí. Zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout na poskytnutí příplatku ve výši průměrného hodinového výdělku za hodinu práce ve svátek místo náhradního volna.¨

Jinak poldové na Slovensku mají všechny možné a nemožné příplatky spravedlivě zachovány - tedy mají je spravedlivě započítané dle skutečně odsloužených příplatkových hodin.

civile ve všem souhlasím se sniperem, ty žiješ asi na jiné plantě, je vidět, že už nesloužíš dost dlouho.

Tak co civile došli ti argumenty?Pořád se divím proč jsi opustil toto lukrativní zaměstnání.Koukák ,že by s tebe byl výborný náborový expert.

Velký pronajímatel nemovitostí, neministr policie a spolupodílník Cevro institut pan Langer nemilostrdně likviduje Polici ČR a její poslední zbytky.

Spíše kde na to vzal pan ministr, dědil? či privatizace?

No, je ve funkci už dva roky. A to je dost, aby si srovnal účty se svými předchůdci. Ti už taky mají dost. A závist, to je hrozná věc. Podotýkám, že určitě nemám na mysli pana Bublana!

Rád bych věřil tomu, že vše získal poctivou prací

DALŠÍ A DALŠÍ POLICISTÉ ODCHÁZEJÍ OD POLICIE. SNIŽOVÁNÍ REÁLNÝCH PŘÍJMŮ, NÁRUST ADMINISTRATIVY A BUDOVÁNÍ AMATÉRSKÉHO SBORU NEPŘISPÍVÁ LEPŠÍM ZÍTŘKŮM.

Zdravím všechny poctivé lidi. Přečetl jsem si příspěvek pod hlavičkou Dan. Jestli zákonodárci neshodí paskvil a nevytvoří progresivní zákon pro všechny/ bachaře, justičku, policisty, hasiče/ , tak se bude páchat více,více škody. Daňový poplatník bude nadále platit za chyby mocipánů. Odešlo zbytečně za posledních cc 10 let desetitisíce zkušených policistů. Mohli nadále v horizontu dalších 10-20 let sloužit.. Jejich studie, zkušenost, praxe, výstroj výzbroj něco stojí. Fandím těm, co přešli k městské policii, udělali dobře. Dělat zadarmo se nedělá v žádném právním státě. Musí se vrátit placení přesčasů, všech příplatků/ dle zákona minulého /z.č. 186/92 Sb,/nesloužit 150 hodin zadara, nadělávat cc 10 státních svátků zadara a další chuťovky paskvilu z.č. 361/ 2003 Sb. Jestli chce stát udržet přespolní policisty sloužit v Praze, tak se musí zaplatit důstojná ubytovna, hradit cestovné, odlučné a další. Toto se platilo za minulého režimu. Paskvil je nesystémový. Dále jsem se dočetl, že mám být zrušeno cc 350 velitelských míst, ředitelé okresních ředitelství PČR a jejich zástupci , ale o místo nepřijdou. Dále , že na policejním presidiu ubyde 500 míst. Pořád je ale jeden velitel na sedum pěšáků. Nutno zaplatit spravedlivě policisty , hasiče, bachaře v přímém výkonu , novelizovat paskvil, omezit hafo velitelů, tudy vede cesta. Každý, kdo před lety šel do státní služby, sloužit jako policista, tak neuvažoval o rentách, ale o potírání lumpáren. Stát si neváží této skupiny občanů. Je zde přechodné období , jestli zákonodárci nevytvoří progresivní zákon, ne citovaný paskvil, tak dojde ke katastrofě. Čtu, kolik přijali nováčků, bylo by zajímavé, kolik jich bude sloužit po 15 letech. Přál bych si, aby bývalí kolegové v přímém výkonu měli lepší důstojné podmínky pro práci, lepší finanční ohodnocení. Jsem v civilu, mám se dobře. Mohu porovnávat dva světy. Dejte na sebe ve službě pozor, nikdo Vám nic nedá. Zdraví bývalý kolega por Marek z České Lípy. Jsem si vědom, že se jedná o veřejný web, na provokatéry nereaguji.

Plně s tebou souhlasím,ale nemyslím si,že by se to zlepšilo v dohledné době.Tak i já odcházím,zítra jdu odevzdat věci.Všem,kteří zůstavají přeju hodně štěstí budete ho potřebovat.

Váš příspěvek je celkem bez úrovně, asi jste jej psal v silném rozrušení. Ještě že jste rentiér...

Je vidět Imperiusi,že o tom co se tady píše nemáš ani páru,ale vím že každý má právo na nazor.Tak ti za něj děkujem.

dva měsíce v C, renta 10.000 Kč, prostě práce je dostatek a není důvod bývylí kolegové mít obavy ze změny...