4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Taky odcházím od policie, kámoš bratránek taky. Prostě to co se tady ted děje to nemá obdoby. Ivan kurví co může - jen tak dál a policie nebude vůbec, jen všude kolem nás kriminalita. Trapná náborová kampan, projekt P1000. Nový zákon, reformy.. chce se mi z toho akorát blejt!! Zkušení lidi, kteří něco uměli, měli dlouholetou praxi odešli. Omlazování policie? Ježiš marja když to vidim co k nám přijde před a nebo po škole, tak bych brečel! Vždyt se bere už všechno, nekouká se na kvalitu, ale na kvantitu, jak někteří z těhle lidí, neříkám, že všichni najde se pár dobrých, mohou vykonávat vůbec službu? Nevídané. Pryč odsud. Ti co už odešli jsou spokojení. Jsem znechucenej situací u policie!!! Prémie 60tis? Kde by na ni vzali?? Jsou to jenom keci, těm co zůstávají pevné nervy a hodně štěstí!!

Taky tak, po 18 letech jsem odešel a nelituji...prachy stéjné, ale bez nervů..co se děje u vnitra je síla...

stav tohodle podniku neodiskutovatelně napovídá, že je to úplně někde v pr... a pár místních rýpalů se může snažit slova mrskat jak chtějí. Třeba až se Ti anální horolezci skutečně vlezou kam chcou tak nebude fungovat už vůbec nic. A.H. taky nechtěl slyšet o Stalingradu a pak čučel jak péro...

No jo, ty, bratránek... Taky teta, strejda.. prostě klasická policejní rodinka (tzv. ručka ručku myje) . Tak nezaclánějte a běžte. Už stačilo!

voni všichni jdou, ale od Langera http://www.novinky.cz/clanek/143917-langra-opousteji-dalsi-vysoc i-urednici-ted-namestkyne.html
ruka ruku myje

to imperius....ty budeš asi taky novej co??? Nebo máš jen takovou malou disfunkci mozku???

Chlapi, co tady brečíte kvůli malému platu.
Vždyť v Praze prý dostanete každý v říjnu 2008 prémii 60 000 Kč.
Kdo to v civouši má!
To vám průměr stoupne o víc než 5000 Kč! Užijte si jich na Vánoce.

Snad jsi jim na to neskočil? plk.Želázko je na toto přání sám.O tom rozhoduje ten nahoře a ten už se přece vyjádřil,že nepustí ani chlup a policie je až moc dobře zaplacena.............

http://www.nova.cz/tvarchiv/?238v=140084&238p=TNOVINY&238d=29.06 .2008&238o=

Želásko by byl pro, jediný má rozum a pochopil vážnost situace, ale Ivan je stále mimo a povídá si tu svou obehranou písničku, že je vše v pořádku. Sloužím v Praze, na našem útvaru chybí 35% policistů a další se chystají odcházet. Nikdo s tím nic nedělá, policisté, kteří nemusí odcházet, ale raději jdou, vůbec nemají motivaci za daných podmínek setrvat. A co se týče p. Želáska, myslím si, že bude časem odejit - tak to u PČR chodí, když se někdo snaží udělat něco pozitivního, popř. upozorní na nějaký problém, a vystrčí růžky...

http://zpravy.idnes.cz/praze-chybi-pres-tisic-policistu-plan-na- jejich-ziskani-zkrachoval-1dy-/praha.asp?c=A080627_142230_praha_ pei

PRAHA BYLA VŽDYCKY PREFEROVANÁ, ALE CO TEN ZBYTEK REPUBLIKY, TAM SE PLATY PROPADAJÍ VŠUDE!

Zdravím Vás. Uvažuji o vstupu k PČR, ale když čtu
Vaše příspěvky, tak opravdu nevím. Petr z Vysočiny

Podívej sr taky na: www.policista.cz
Já to taky vzdal.Realita je jiná,než nám nakukal náborář :-(

koukni se také na www.ubs-mv.eu ať jsi trochu v obraze. Můžeš si také přečíst dnešní příspěvek na těchto NEministerských stránkách v sekci NÁZORY/Policie ČR, Hasiči od Pavla Mitáše. Možná přijmeš i názor bývalého příslušníka.

No zrovna Mitáše bych jako měřítko nedával.

Nemusíš ho dávat za příklad,ale podívej se kolem sebe a poptej se bývalých příslušníků co ti řeknou.Taky jsem odešel není možný všechno tohle snášet do nekonečna,nechci se dožít toho,až nám řeknou,že letos se platy nebudou zvedat,že bereme hodně tak nám trošku uberou.Já už opravdu věřím všemu.

Pod naší modrou zástavou pozvedneme do boje nový policejní sbor (konečně bez komoušů, estébáků, starých struktur a těch, kteří vychcaně čekají na rentu)

Tak si to užij, Langře!

Kája Mařík je hloupej koláč a Gibon. Dobře mu hrabe!

Já už nečekám já ji mám.Dnes 30. června jsem ukončil služební poměr.Tak si mě Kájo prosím tě taky škrtni.Děkuji.

Maříku Maříku, to, že jsi u PČR znamená, že taky čekáš na rentu (vychcaně). Akorát tě štve, že ještě na ní nemáš nárok. Doufám, že aš na ni dosáhneš odejdeš taky aby si uvolnil místo těm co ji nemají a táhnou modrou zástavu.

Kájo co to plácáš?? Nejsem stará struktůra, ani komunista, ale to co se v poslední době děje v naší "firmě" nad tím už zůstává rozum stát....připadám si jako sociální případ...ani raději neříkám kde dělám....jo a na rentu nečekám protože tak dlouho tu setejně nevydržím

http://www.nova.cz/tvarchiv/?238v=140084&238p=TNOVINY&238d=29.06 .2008&238o=

neministra policie o tom, že se budu muset chovat zdvořile, mě uráží. Za celou dobu, co jsem u PČR, jsem se jinak než zdvořile nechoval a to včetně slušného chování k těm, kteří si to ani za mák nezaslouží. Zdvořilostní chování k tomuto neministrovi mě ovšem opouští a mám chuť výt ve vztahu k němu velice nezdvořilý.

Běžte do prýči, rentiéři. My hrdí vytrváme....

Tobě nic jiného nezbejvá,protože jsi od narození netáhlo

Ohrazuji se proti tomu vemenu co používá nick civil s malým "c". Nemám s ním nic společného. Vymysli si něco jiného. Já tu jsem dávno před tebou.

KÁJO TY JSI OPRAVDU MAGOR

No jo, civile, už je mi to jasný... Ale ani se nedivím, že píšeš to, co píšeš, prostě o současné situaci moc nevíš... To, že se to během dvou let dokáže u PČR takhle zkur..., nečekal snad nikdo, ani já :-( A nemyslím jen finanční okrádání a snižování platu, ale i stále větší byrokracii, administrativu, buzereci... a tak bych mohl pokračovat :-(

Odhaduji délku tvé služby tak na 5 let. Podle tvých reakcí i podle nicku, vydím mladého frajírka, který se cítí neustále nedoceněn, protože on je ten, kdo ví vše nejlépe a všechno nejlépe také dělá. O situaci u PČR vím dost i dnes a proto si dovoluji tvrdit, že jestli je to podle tvých slov zkurvený, tak 90 % si toho kurvíte sami tím, jak se k sobě chováte. Tím myslím hodně z vás - nadřízení k podřízeným i naopak, řadoví mezi sebou, velitelé mezi sebou. K tomu závist, když má někdo o dvě stovky větší osobní, nebo se dostane do vyšší střídy. A to byl také můj důvod k odchodu. Až jednou tu firmu opustíš, tak z počátku nebudeš věřit tomu, jak se k sobě také lidé mohou chovat v zaměstnání. A dnes z celé PČR čiší taková sebestřednost, že je to při pohledu z jiné sféry až k smíchu, nebo k pláči.

máš v mnohém pravdu, když čtu jak se zde někteří prezentují, pochybuji, že by byli schopni (potažmo ochotni) mi v nouzi pomoci a to je opravdu k pláči. Ale nepaušalizuji, proto to slůvko NĚKTEŘÍ.

Civile civile, pořád se oháníš tím, jak jsi starej, zkušenej a věcí znalej, ale ty Tvé názory, ach jo... Jestli nám práci něco z devadesáti procent zkurvilo, tak novej zákon! Kterej Ty jsi ovšem na vlastní kůži nezažil, takže nechápu, proč o těchhle věcech tak rádoby zasvěceně píšeš! A silně pochybuju, že jsi v kontaktu s řadovými poldy! Jinak, dobu mé služby jsi neodhadl, představ si, že ten mladej frajírek slouží jedenáctým rokem! Ještě za doby Tvé služby by to moc nebylo, ale teď jsem na našem útvaru veterán! Ale jinak máš pravdu, opravdu se cítím nedoceněnej, když beru stejný peníze jak popelář, když makám přesčasy zdarma, nedostávám příplatky za noční a víkendy, netýkají se mě svátky, rok od roku mi díky zmrazení klesá reálnej plat.... A proto ještě letos dávám téhle firmě sbohem a stanu se taky civilem, jako spousta dalších! Makal jsem před nástupem k policii a uživím se i po odchodu z ní...

No, tak jestli já nic nevím za dva roky o PČR, tak to tě tedy lituji, až nastoupíš po 12 letech do civilu. Na takové chytráky všude čekají, uvidíš. Snad u těch popelářů bys mohl nastoupit, abys nešel s platem dolů.
K tomu zákonu, co všechno zkurvil:
150 hodin zdarma - bylo i za 186-ky, akorát upraveno v jiném zákoně, alespoň pro mne
svátky v nepřetržitém provozu - žádná změna proti předchozí úpravě
příplatky na noc a svátky - máš 10% navíc proti ostatním
dovolená - máš delší než dřív
pracovní doba - máš kratší nebo stejnou
třídy - konečně lze rozlišit kdo dělá a kdo ne, ne jako dřív, kdy byla jedna pro "mladé" a jedna pro "staré" a na některých OOP jen jedna pro všechny...
plat - 140 % průměru v republice, ještě je čas na zvyšování, žádná jiná profese tak preferovaná není, prostě už se nezvyšuje o 10 procent ročně, protože na to není
že je nedostatek policajtů - no prostě odešli ti, co chtěli odejít, včetně důchodců, kterých za mne sloužilo nejvíce v historii

Zkus mi napsat, čím ti službu zkurvil zákon a ne lidi, kteří u PČR zůstali. Myslím, že na moc věcí nepřijdeš.

Civile, doteď jsem se s Tebou snažil polemizovat, ale po přečtení Tvého posledního příspěvku to vzdávám, buď jsi magor nebo provokatér...
Jen něco málo: Těch 150 hodin za starýho zákona se týkalo akorát hodin, když jsi přetáhl službu, a nesmělo to být v noci, o víkendu a ve svátek.
10 procent příplatku zdaleka nedosahuje konkrétních příplatků za noční i víkendy, navíc je nespravedlivé, když stejné příplatky bere někdo, kdo chodí jen na ranní a občas si mrskne nějakou odpolední, stejně jako ten, kdo bouchá noční a víkendy pořád!
Svátky, za starýho zákona jsi dostal minimálně náhradní volno!
Platové třídy, třeba na OOP dělají všichni všehno, ale někdo je ve třetí, jinej až v šesté platové třídě! Super, co?
Je pravda, že máme o tři dny delší dovolenou, ale když od toho odečteš svátky a přesčasy zdrama, tak vlastně žádnou dovolenou nemáme...
A těmi 140 procenty jsi tomu nasadil korunu, jsi snad jedinej ubožák, kterej věří těm pohádkám Ivana Langera... Tady vešměs diskutují řadoví policajti, kterým je jasný, že tyhle procenta pobírají maximálně vedoucí, nebo pracovníci prezidia, tak se tady prosímtě neztrapňuj.
No nic, opravdu tuhle velice plodnou diskuzi s Tvou osobou končím, konečně ses projevil v plné parádě a ukázal, co jsi zač! A klidně mi můžeš nadávat do mladých frajerů, co se v civilu neuživí, staříku! Spíš mám já ten pocit, že máš v civilu veliké problém Ty, a proto pořád vybuřuješ na tomto fóru...

Civile, přijde mi, že své argumenty opisuješ z nějaké brožury, ale teď opravdu nevíš, jaká je situace u PČR. A to už nějaký ten rok taky sloužím (pro upozornění víc než 5 let, jak jsi tu zmiňoval).

CIVILE TY ASI DĚLÁŠ U JINÉ FIRMY NEŽ JÁ,NEVÍM ŽE BYCH SI POMOHL PODLE NOVÉHO ZÁKONA,ALE NA HOŘE SI DOBŘE HRABOU,TAM ASI PATŘÍŠ I TY,JAK TADY ČTU TVOJE PŘÍSPĚVKY

Pro vyjasnění těch 150 hodin dle té dřívější 186 !!!!!

Zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších...

§ 10 Plat a náhradní volno za práci přesčas

(1) Za hodinu práce přesčas 10) přísluší zaměstnanci část platového tarifu, osobního a zvláštního příplatku připadající na jednu hodinu práce bez práce
přesčas v kalendářním měsíci, ve kterém práci přesčas koná, a příplatek ve výši 25 % průměrného hodinového výdělku, a jde-li o dny nepřetržitého odpočinku v týdnu, příplatek ve výši 50 % průměrného hodinového výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna místo platu za práci přesčas. Za dobu čerpání náhradního volna se plat nekrátí. Neposkytne-li zaměstnavatel zaměstnanci náhradní volno v době tří po sobě jdoucích kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas nebo v jinak dohodnuté době, přísluší zaměstnanci část platového tarifu, osobního a zvláštního příplatku a příplatek podle věty první.
(2) Zaměstnanci, kterému přísluší příplatek za vedení nebo hodnostní příplatek podle § 9, je plat stanoven s přihlédnutím k případné práci přesčas v
rozsahu 150 hodin v kalendářním roce. To neplatí o práci přesčas konané v noci, v den pracovního klidu 11) nebo při nařízené nebo dohodnuté pracovní pohotovosti. 11a) V platu vedoucího zaměstnance, který je statutárním orgánem, je vždy přihlédnuto k veškeré práci přesčas.

A již jsem zde psal, že náš bývalý šéf - velmi despotický a absolutní nedemokrat ( raději odešel před 2 lety ) si nikdy nedovolil nějaké " 150 hodin " nařizovat a jen několik let hrozil. To jak se nyní zneužívá těchto 150 hodin, nemá obdoby.

A ještě s tím svátkem - jak to bylo dříve, je třeba celé pravdy

§ 14 Plat a náhradní volno za práci ve svátek

(1) Zaměstnanci, který nepracoval proto, že svátek 11c) připadl na jeho obvyklý pracovní den, se plat nekrátí.
(2) Za práci ve svátek poskytne zaměstnavatel zaměstnanci náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek, a to nejpozději do konce třetího
kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek nebo v jinak dohodnuté době. Za dobu čerpání náhradního volna se plat nekrátí. Zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout na poskytnutí příplatku ve výši průměrného hodinového výdělku za hodinu práce ve svátek místo náhradního volna.¨

Jinak poldové na Slovensku mají všechny možné a nemožné příplatky spravedlivě zachovány - tedy mají je spravedlivě započítané dle skutečně odsloužených příplatkových hodin.

civile ve všem souhlasím se sniperem, ty žiješ asi na jiné plantě, je vidět, že už nesloužíš dost dlouho.

Tak co civile došli ti argumenty?Pořád se divím proč jsi opustil toto lukrativní zaměstnání.Koukák ,že by s tebe byl výborný náborový expert.

Velký pronajímatel nemovitostí, neministr policie a spolupodílník Cevro institut pan Langer nemilostrdně likviduje Polici ČR a její poslední zbytky.

Spíše kde na to vzal pan ministr, dědil? či privatizace?

No, je ve funkci už dva roky. A to je dost, aby si srovnal účty se svými předchůdci. Ti už taky mají dost. A závist, to je hrozná věc. Podotýkám, že určitě nemám na mysli pana Bublana!

Rád bych věřil tomu, že vše získal poctivou prací

DALŠÍ A DALŠÍ POLICISTÉ ODCHÁZEJÍ OD POLICIE. SNIŽOVÁNÍ REÁLNÝCH PŘÍJMŮ, NÁRUST ADMINISTRATIVY A BUDOVÁNÍ AMATÉRSKÉHO SBORU NEPŘISPÍVÁ LEPŠÍM ZÍTŘKŮM.

Zdravím všechny poctivé lidi. Přečetl jsem si příspěvek pod hlavičkou Dan. Jestli zákonodárci neshodí paskvil a nevytvoří progresivní zákon pro všechny/ bachaře, justičku, policisty, hasiče/ , tak se bude páchat více,více škody. Daňový poplatník bude nadále platit za chyby mocipánů. Odešlo zbytečně za posledních cc 10 let desetitisíce zkušených policistů. Mohli nadále v horizontu dalších 10-20 let sloužit.. Jejich studie, zkušenost, praxe, výstroj výzbroj něco stojí. Fandím těm, co přešli k městské policii, udělali dobře. Dělat zadarmo se nedělá v žádném právním státě. Musí se vrátit placení přesčasů, všech příplatků/ dle zákona minulého /z.č. 186/92 Sb,/nesloužit 150 hodin zadara, nadělávat cc 10 státních svátků zadara a další chuťovky paskvilu z.č. 361/ 2003 Sb. Jestli chce stát udržet přespolní policisty sloužit v Praze, tak se musí zaplatit důstojná ubytovna, hradit cestovné, odlučné a další. Toto se platilo za minulého režimu. Paskvil je nesystémový. Dále jsem se dočetl, že mám být zrušeno cc 350 velitelských míst, ředitelé okresních ředitelství PČR a jejich zástupci , ale o místo nepřijdou. Dále , že na policejním presidiu ubyde 500 míst. Pořád je ale jeden velitel na sedum pěšáků. Nutno zaplatit spravedlivě policisty , hasiče, bachaře v přímém výkonu , novelizovat paskvil, omezit hafo velitelů, tudy vede cesta. Každý, kdo před lety šel do státní služby, sloužit jako policista, tak neuvažoval o rentách, ale o potírání lumpáren. Stát si neváží této skupiny občanů. Je zde přechodné období , jestli zákonodárci nevytvoří progresivní zákon, ne citovaný paskvil, tak dojde ke katastrofě. Čtu, kolik přijali nováčků, bylo by zajímavé, kolik jich bude sloužit po 15 letech. Přál bych si, aby bývalí kolegové v přímém výkonu měli lepší důstojné podmínky pro práci, lepší finanční ohodnocení. Jsem v civilu, mám se dobře. Mohu porovnávat dva světy. Dejte na sebe ve službě pozor, nikdo Vám nic nedá. Zdraví bývalý kolega por Marek z České Lípy. Jsem si vědom, že se jedná o veřejný web, na provokatéry nereaguji.

Plně s tebou souhlasím,ale nemyslím si,že by se to zlepšilo v dohledné době.Tak i já odcházím,zítra jdu odevzdat věci.Všem,kteří zůstavají přeju hodně štěstí budete ho potřebovat.

Váš příspěvek je celkem bez úrovně, asi jste jej psal v silném rozrušení. Ještě že jste rentiér...

Je vidět Imperiusi,že o tom co se tady píše nemáš ani páru,ale vím že každý má právo na nazor.Tak ti za něj děkujem.

dva měsíce v C, renta 10.000 Kč, prostě práce je dostatek a není důvod bývylí kolegové mít obavy ze změny...