Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Už aby byly volby, je třeba vypráskat tu modrou chátru s bolševickými manýry!

Dobře vystihující e-mailová adresa. Ta ti sluší!!!

Kokote, ty jsi kokot ze všech nekokotovatějších..

Zřejmě jste nepochopili provokatéra Kokota. Je modřejší víc než majitel těchto stránek.

Ale, Jeky nám něco chápe, to je divizna!

Co to je "Centrální mail: ksm@ksm.cz"?Kde můžu zažalovat zkur...ý komunisty?Nebo mám podat trestní oznámení soudruhům,kteří seděli,sedí a budou sedět na stejných místech?

Zkus Hlavní nádraží v Praze, toho pána s červenou čepičkou. Pak ještě můžeš vola z okna. Ale také nám můžeš dát s takovými nesmysly pokoj, jo?

05.07.2008 14:40 Hňupovi Sparta

Tak se na to vyser!!! Je to tak složité!!! Vystřídal jsem také několik zaměstnání a to včetně ozbrojených složek a když odejdeš jinam je to složité, ale kdo není línej, poradí si. Tak nebreč, sociál nejsi, už se probuď a začni uvažovat tím ,co máš v hlavě a nepiš tady přitroublé názory, že jsi sociál, kecy jenom kecy. Kdy už konečně pochopíte, že tady na tomto fóru se nic nevyřeší. UBS to zkoušelo a jak dopadlo, vysrali jste se na ně. Tak teď bulte hrdinové.

Ano na UBS jste se fakt vyflákli!!! a tady se nic nevyřeší.

Renta - jeden podvod a tak za prvé, kdo odešel dle starého zákona a měl mít plnou valorizaci byl přeložen dle nového a pobírá poloviční. Za další přidání důchodcům 450Kč v srpnu se na rentiéry nevztahuje, není to procentní navýšení, další ojeb. Jestli do toho přijde zdanění, potěš prdel a snad to probudí desetitisíce rentiérů. Taky spíme. Odvolalo se tak 50. Boj marný, podpora žádná. Okrádat Vás budou i v civilu a bojovat se nikomu nechce, jenom kritizovat. Určitě má někdo z rentiérů dobré kontakty na právníka a nebo to je zřejmě prohrané. Retroaktivita přímá a nepřímá. Já tomu říkám podvod, nic jsem neprovedl, odešel jsem bez šrámu a dle platných pravidel hry a stávám se podvedeným, Já už nevěřím ve spravedlivé právo.

Nestřídej pořád zaměstnání a konečně najdi svůj status.

Hlavně, že jsi ho našel ty, přestaň brečet a začni pro to něco dělat, hrdino z první lajny!!!!

IVAN LANGER VELKÝ PRONAJÍMATEL NEMOVITOSTI NA OLOMOUCKU, SPOLUZAKLADATEL CEVRO INSTITUTU A NEMINISTR POLICIE OPĚT LŽE A TVRDÍ O 10% NAVÝŠENÍ PLATŮ U POLICISTŮ. REALITA JE BOHUŽEL JINÁ A HODNĚ KRUTÁ, V TÉTO ZEMI JE POLDA ZA ONUCI.

A další a další policisté odcházejí a policie začíná budovat skvělý amaterský sbor s neustálou migrací lidí pod vlivem blbé nálady!

U nás od 1.září stop dovoleným. Díky odchodům by neměl už kdo sloužit na ulicích. Jak je to u vás?

Poslanec Jeroným Tejc : Děkuji za slovo. Já bych si dovolil pana ministra interpelovat ve věci platů policistů, protože po účinnosti služebního zákona, který vstoupil v účinnost 1. 1. 2007, došlo k poklesu platů u řady policistů v prvních měsíců. Podle mého názoru a nejen podle mého názoru tím hlavním důvodem byla chybná systemizace rozdělení do tarifních tříd u jednotlivých policistů.
Nicméně na konci loňského roku bylo rozhodnuto, a myslím, že k tomu donutil tlak na pana ministra a já jsem tomu rád, že se tak nakonec stalo, že došlo k dorovnání platů na tu úroveň, aby odpovídala úrovni minimálně roku 2006 u všech policistů, nicméně způsob, jakým bylo toto dorovnání učiněno, byl poměrně nesystémový. Na konci roku došlo k vyplacení někomu 300 korun, někomu 20 tisíc.

Letos díky rozhodnutí vaší vlády, pane ministře, nebyly navýšeny tarifní tabulky, tedy sice byl navýšen o 1, 5 % objem na platy, což jistě není dostatečné s ohledem očekávanou více než čtyřprocentní inflaci, nicméně ani tento nárůst nebyl promítnut do tabulek. Já se tedy ptám pana ministra a byl bych rád, jestli může zaručit, že nebude opět velká skupina policistů, která bude mít nižší příjem v roce 2008, než jak tomu bylo v roce 2006 a 2007 a případně, zda tento propad bude dorovnáván stejným nesystémovým způsobem jako loni. Děkuji.


Místopředseda PSP Vojtěch Filip : Ano, prosím pana ministra vnitra o odpověď na interpelaci pana Jeronýma Tejce. Prosím, pane ministře.


Ministr vnitra ČR Ivan Langer Děkuji za otázky. Ono by se slušelo položit si otázku, proč se musela celá systemizace připravovat až někdy v říjnu roku 2006 a proč se na ní nezačalo pracovat dříve, když se vědělo, že služební zákon nabude účinnosti.

Nicméně, co mohu prohlásit, je, že skutečnost rok 2007 versus rok 2006 znamenal nárůst průměrného platu o 9, 9, procenta, jinými slovy u policie za uplynulý rok ve srovnání s rokem předcházejícím narostl průměrný plat téměř o deset procent.

Souhlasím s vámi, že dorovnání bylo řešeno ne standardně, nicméně nemůžu s vámi souhlasit, že by k němu došlo pod nějakým tlakem, neboť mám tisíce svědků na to, že jsem na prvopočátku prohlásil, že objem mzdových prostředků je dostatečný na to, aby v okamžiku náběhu nového služebního zákona garantoval vyšší mzdy při srovnatelném výkonu a objemu práce. Byl takto rozpočtován nárůst 7, 5, skutečný nárůst byl 9, 9, tedy víc, než bylo rozpočtováno. To je první poznámka.

Druhá poznámka. Je pravdou, že pro letošní rok se počítá s nárůstem objemu mzdových prostředků o 1, 5 %. Je stejně tak pravdou, že já jsem zastáncem toho, aby tyto finanční prostředky šly primárně mimo tarifní složku mzdy a je to logické, neboť pokud bychom je rozpočítali do tarifů, neznamenalo by to nic jiného, než že ti, co mají vysoké platy, že by dostali ještě více a ti, co mají malé platy, by dostali méně. Někdo by dostal tři tisíce, někdo by dostal tři stovky, kdyby se to takovýmto způsobem percentuelně rozepsalo do tarifu.

Proto tedy můj záměr, se kterým jsem seznámil zástupce odborů, odborových svazů na Ministerstvu vnitra, resp. policie a hasičů, primárně finanční prostředky směřovat tam. V tuto chvíli děláme maximum pro to, abychom byli schopni za stavu, který máme a rozpočtovány máme finanční prostředky na mzdy zhruba pro 47 400 policistů, najít dostatečné rezervy v tom, abychom byli schopni nárůst, který v této chvíli je rozpočtován na 1, 5 %, učinit vyšším. Nicméně je třeba si pro korektnost připomenout, že v minulosti to byl nárůst o 12, posléze o 9 a teď téměř o 10 %, jinými slovy, nárůst za poslední tři roky je skutečně výrazný. Právě proto také průměrný plat policisty oproti průměrnému platu v rozpočtové sféře činí 140 %.

Já osobně považuji dobré odměňování a odměňování podle kvality práce a udržení tarifního systému tak, aby motivoval v posunu z jednotlivých tabulek do vyšších, za nesmírně důležitý základ kariérního principu a chci udělat maximum pro to, aby byl v této podobě také udržen. To je vše. Pokud jsem odpověděl nevyčerpávajícím způsobem, rád to doplním.

Není třeba kopírovat Langerovy kecy. Vždyť je známo, že je to tlučhuba, který kudy chodí, tudy lže.

vzdyt on vlastne nic nerekl. Tejc se ho pta na konkretni veci, a on si mele porad to stejne, cili nic nerikajici fraze pramenici ze statistickych prumeru vypocitanych jen z jemu vhodnych cisel. Realita je ale uplne jina, ale to neministr policie NIKDY neprizna. On je totiz jako parazit v kozichu. Dokud tam [na ministerstvu] bude, bude kousat a kousat a zneprijemnovat zivot lidem, kteri musi pod nim slouzit a pracovat.

Sparta je zřejmě nějaký zamindrákovaný deviantní magor, který napadá a kritizuje názory a pohledy policistů na tento marasmus.

Dokáže mě naštvat, když se policajt nazve sociálem!!!! Názory a pohledy policistů jsou velice zavádějící!

Jsme v EU, ale tato země tento ozbrojený sbor neustále staví na vedlejší kolej. Copak jsi slepý nebo tě krmí modrým z nebe?

Tak se na to vyser!!! Je to tak složité!!! Vystřídal jsem také několik zaměstnání a to včetně ozbrojených složek a když odejdeš jinam je to složité, ale kdo není línej, poradí si. Tak nebreč, sociál nejsi, už se probuď a začni uvažovat tím ,co máš v hlavě a nepiš tady přitroublé názory, že jsi sociál, kecy jenom kecy. Kdy už konečně pochopíte, že tady na tomto fóru se nic nevyřeší. UBS to zkoušelo a jak dopadlo, vysrali jste se na ně. Tak teď bulte hrdinové.

Tady jde v zásadě o princip jak se staví zákonodárci k policii a jak k armádě ČR. Tím, že neustále měníš zaměstnání se nechlub to je k zamyšlení.

S principem jdi někam, přestaň brečet a začni pro to něco dělat, hrdino z první lajny!!!!

Ta hloupá nevraživost vůči policii ( kterou potřebuje každý stát, aby si parchanti " dovolili " jen co jim společnost " dovolí " ), co zde člověk vidí - čte, jen vypovídá o marasmu v hlavách lidí, co takto přemýšlí a nemaj ponětí, že bez policie by tu byla " válka " parchantů, co mají " našlápnuto " , ale více si nedovolí - s těmi slušnými co chtějí jen žít, nezažívat situace, které si nikdo z nich nepřeje. To že 6. smysl policie nemá a nemůže zbránit určitým přirozeným rizikovým věcem je faktem a již jen to, že funguje policie, ať méně či více efektivně, znamená pro parchanty to, že si sice můžou " dovolit ", ale vědí, že může a nebo také spadne klec. Absolutní to není, ale kdo zná policejní práci a ví způsoby - možnosti dokazování a celkové činnosti policie, tak pochopí, že policie není všemocná, ale naopak bojuje se spoustou překážek, ať administrativních, tak zakonných, vnitřních, aby to měli parchanti obtížnější. To že spusta hajzlů je přes sériovou nebo opakující se trestnou činnost přes návrh policie k " valení vazby " propuštěna rozhodnutím soudce, je také fakt a to je již problém justice a plných věznic.
Příspěvěk zde dávám jen ke z kulturnění debaty vůči až chorobné nenávisti " sparty " a dalších " neosobností ". Bohužel tito lidé - zřejmě nějací " nesocani ", (když my jsme socani ) měli ( mají ) dle přemýšlení těžký život, jejich sociální ( neplést socialistický ) vyzrávání v rodinách ( asi špatný vliv rodičů ) je poznamenáno nenávistí k " mužům zákona " ( dnes již ve větší míře ženám zákona )
Jediná škoda, že tito nenávistní rozumbradové - znalí policejních činností - práce s drbany nemohou fiktivně poznat tu temnou stranu společnosti, která by při neexistenci nás poldů ukázala, jak si představuje " držení majetku ", jak si představuje svůj život ve společnosti. A že těch kriplů je, to víme my poldové moc dobře. Každý den potkávám spousty kriminálníků, kolem kterých procházejí i ostatní lidé aniž by tušili koho potkávají. Stačí když 17 letému synovi při takové nákupní procházce dávám rady na koho si má dávat v našem městě pozor a sám vidí kolik lidí mě zdraví - ve většině jsou to parchanti.
Nějací sparťani jsou pro nás jen sranda, neboť ví prd co je za tou " zdí " kam oni nevidí. Špatné je to, že celkově ta společnost nemá dostatek respektu, že policiie je moc a moc potřebná, nehledě jestli se podaří tohle nebo tamto prokázat.

Jinak fous : soboty a neděle nejsou za 100 %, ale příplatky za tyto dny nepochybně jsou a ten paušální 10 % příplatek u bezpečnostních sborů samožejmě spravedlivě nevyměřuje podíl odsloužených příplatkových hodin u Policie ČR a je to nepravedlivé vůči těm co dělají příplatky " naplno " a těm co to " pytlikují ".

S novým zákonem udělali zle a při tom mají vedle nás ( na Slovensku ) funkční zákon s ponechanými příplatky a s některými příplatky i navíc oproti dříve a šli opačnou cestou než nějakými paušálními, které jsou výhodné pro ty co odslouží příplatkových hodin málo a nevýhodné, co jich slouží hodně. Křičí samozřejmě ti co jich slouží hodně a to jsou především ti co 24 hodin denně zabezpečují bezpečnost. Kdopak to asi je ? Že by ti na ulici ? Ti nejobyčenější ?

F 1,
to co jsi zde napsal mluví jistě hodně policistům z duše. Je to svatá pravda. I já mám tu zkušenost, že nejvíce se k nám policistům hlásí ti "poctiví darebáci", kteří vždy věděli za co a proč dostali. Tihle novodobí darebáci nemají v sobě kouska cti a raději si najme deset právníků, než aby svoji chybu přiznali. Plně souhlasím s tvým názorem.

Sparta má pravdu , pořád brekot, ale nic pro to nikdo neudělá.

Sparta je magor, který nechápe zásadní problémy policie.

Jedinej magor jseš ty, co to neuneseš !!!

Dovolte, abych za všechny na těchto stránkách přivítal nového sráče, omlouvám se hráče, který nás, jak to tak vypadá, bude v jednoduchých větách proloženými vulgarismy obšťastňovat svým zjednodušeným pohledem na svět . Tak jen houšť Sparto ať vidíme jaký jsi to bl..omlouvám se borec.
http://cs.wiktionary.org/wiki/Kategorie:cs-Vulgarismy – kdyby ti došla inspirace.

Zase brekot, jste fakt socani a rejete držkou v zemi. Nemám slov!!!!!!!!

sparto strašně moc bych ti přál, aby jsi si to zkusil...už 3, slovy tři měsíce jsem neměl volnej weekend, a navíc mi je platí jako bych byl v šichtě ve všední den...to i ten dělník má soboty a neděle za 100%....nechápu proč do nás reješ...to mám nejraději plnou hubu keců a když se ti něco stane tak stejně zase zavoláš....

TAK MLČ.

kde jsi přišel na těch 100% o víkendech???? (tedy So+Ne),.... pokud vím tak 100% bývávalo o svátcích,...

http://www.nova.cz/tvarchiv/?238v=140346&238p=TNOVINY&238d=03.07 .2008&238o=