4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Už aby byly volby, je třeba vypráskat tu modrou chátru s bolševickými manýry!

Dobře vystihující e-mailová adresa. Ta ti sluší!!!

Kokote, ty jsi kokot ze všech nekokotovatějších..

Zřejmě jste nepochopili provokatéra Kokota. Je modřejší víc než majitel těchto stránek.

Ale, Jeky nám něco chápe, to je divizna!

Co to je "Centrální mail: ksm@ksm.cz"?Kde můžu zažalovat zkur...ý komunisty?Nebo mám podat trestní oznámení soudruhům,kteří seděli,sedí a budou sedět na stejných místech?

Zkus Hlavní nádraží v Praze, toho pána s červenou čepičkou. Pak ještě můžeš vola z okna. Ale také nám můžeš dát s takovými nesmysly pokoj, jo?

05.07.2008 14:40 Hňupovi Sparta

Tak se na to vyser!!! Je to tak složité!!! Vystřídal jsem také několik zaměstnání a to včetně ozbrojených složek a když odejdeš jinam je to složité, ale kdo není línej, poradí si. Tak nebreč, sociál nejsi, už se probuď a začni uvažovat tím ,co máš v hlavě a nepiš tady přitroublé názory, že jsi sociál, kecy jenom kecy. Kdy už konečně pochopíte, že tady na tomto fóru se nic nevyřeší. UBS to zkoušelo a jak dopadlo, vysrali jste se na ně. Tak teď bulte hrdinové.

Ano na UBS jste se fakt vyflákli!!! a tady se nic nevyřeší.

Renta - jeden podvod a tak za prvé, kdo odešel dle starého zákona a měl mít plnou valorizaci byl přeložen dle nového a pobírá poloviční. Za další přidání důchodcům 450Kč v srpnu se na rentiéry nevztahuje, není to procentní navýšení, další ojeb. Jestli do toho přijde zdanění, potěš prdel a snad to probudí desetitisíce rentiérů. Taky spíme. Odvolalo se tak 50. Boj marný, podpora žádná. Okrádat Vás budou i v civilu a bojovat se nikomu nechce, jenom kritizovat. Určitě má někdo z rentiérů dobré kontakty na právníka a nebo to je zřejmě prohrané. Retroaktivita přímá a nepřímá. Já tomu říkám podvod, nic jsem neprovedl, odešel jsem bez šrámu a dle platných pravidel hry a stávám se podvedeným, Já už nevěřím ve spravedlivé právo.

Nestřídej pořád zaměstnání a konečně najdi svůj status.

Hlavně, že jsi ho našel ty, přestaň brečet a začni pro to něco dělat, hrdino z první lajny!!!!

IVAN LANGER VELKÝ PRONAJÍMATEL NEMOVITOSTI NA OLOMOUCKU, SPOLUZAKLADATEL CEVRO INSTITUTU A NEMINISTR POLICIE OPĚT LŽE A TVRDÍ O 10% NAVÝŠENÍ PLATŮ U POLICISTŮ. REALITA JE BOHUŽEL JINÁ A HODNĚ KRUTÁ, V TÉTO ZEMI JE POLDA ZA ONUCI.

A další a další policisté odcházejí a policie začíná budovat skvělý amaterský sbor s neustálou migrací lidí pod vlivem blbé nálady!

U nás od 1.září stop dovoleným. Díky odchodům by neměl už kdo sloužit na ulicích. Jak je to u vás?

Poslanec Jeroným Tejc : Děkuji za slovo. Já bych si dovolil pana ministra interpelovat ve věci platů policistů, protože po účinnosti služebního zákona, který vstoupil v účinnost 1. 1. 2007, došlo k poklesu platů u řady policistů v prvních měsíců. Podle mého názoru a nejen podle mého názoru tím hlavním důvodem byla chybná systemizace rozdělení do tarifních tříd u jednotlivých policistů.
Nicméně na konci loňského roku bylo rozhodnuto, a myslím, že k tomu donutil tlak na pana ministra a já jsem tomu rád, že se tak nakonec stalo, že došlo k dorovnání platů na tu úroveň, aby odpovídala úrovni minimálně roku 2006 u všech policistů, nicméně způsob, jakým bylo toto dorovnání učiněno, byl poměrně nesystémový. Na konci roku došlo k vyplacení někomu 300 korun, někomu 20 tisíc.

Letos díky rozhodnutí vaší vlády, pane ministře, nebyly navýšeny tarifní tabulky, tedy sice byl navýšen o 1, 5 % objem na platy, což jistě není dostatečné s ohledem očekávanou více než čtyřprocentní inflaci, nicméně ani tento nárůst nebyl promítnut do tabulek. Já se tedy ptám pana ministra a byl bych rád, jestli může zaručit, že nebude opět velká skupina policistů, která bude mít nižší příjem v roce 2008, než jak tomu bylo v roce 2006 a 2007 a případně, zda tento propad bude dorovnáván stejným nesystémovým způsobem jako loni. Děkuji.


Místopředseda PSP Vojtěch Filip : Ano, prosím pana ministra vnitra o odpověď na interpelaci pana Jeronýma Tejce. Prosím, pane ministře.


Ministr vnitra ČR Ivan Langer Děkuji za otázky. Ono by se slušelo položit si otázku, proč se musela celá systemizace připravovat až někdy v říjnu roku 2006 a proč se na ní nezačalo pracovat dříve, když se vědělo, že služební zákon nabude účinnosti.

Nicméně, co mohu prohlásit, je, že skutečnost rok 2007 versus rok 2006 znamenal nárůst průměrného platu o 9, 9, procenta, jinými slovy u policie za uplynulý rok ve srovnání s rokem předcházejícím narostl průměrný plat téměř o deset procent.

Souhlasím s vámi, že dorovnání bylo řešeno ne standardně, nicméně nemůžu s vámi souhlasit, že by k němu došlo pod nějakým tlakem, neboť mám tisíce svědků na to, že jsem na prvopočátku prohlásil, že objem mzdových prostředků je dostatečný na to, aby v okamžiku náběhu nového služebního zákona garantoval vyšší mzdy při srovnatelném výkonu a objemu práce. Byl takto rozpočtován nárůst 7, 5, skutečný nárůst byl 9, 9, tedy víc, než bylo rozpočtováno. To je první poznámka.

Druhá poznámka. Je pravdou, že pro letošní rok se počítá s nárůstem objemu mzdových prostředků o 1, 5 %. Je stejně tak pravdou, že já jsem zastáncem toho, aby tyto finanční prostředky šly primárně mimo tarifní složku mzdy a je to logické, neboť pokud bychom je rozpočítali do tarifů, neznamenalo by to nic jiného, než že ti, co mají vysoké platy, že by dostali ještě více a ti, co mají malé platy, by dostali méně. Někdo by dostal tři tisíce, někdo by dostal tři stovky, kdyby se to takovýmto způsobem percentuelně rozepsalo do tarifu.

Proto tedy můj záměr, se kterým jsem seznámil zástupce odborů, odborových svazů na Ministerstvu vnitra, resp. policie a hasičů, primárně finanční prostředky směřovat tam. V tuto chvíli děláme maximum pro to, abychom byli schopni za stavu, který máme a rozpočtovány máme finanční prostředky na mzdy zhruba pro 47 400 policistů, najít dostatečné rezervy v tom, abychom byli schopni nárůst, který v této chvíli je rozpočtován na 1, 5 %, učinit vyšším. Nicméně je třeba si pro korektnost připomenout, že v minulosti to byl nárůst o 12, posléze o 9 a teď téměř o 10 %, jinými slovy, nárůst za poslední tři roky je skutečně výrazný. Právě proto také průměrný plat policisty oproti průměrnému platu v rozpočtové sféře činí 140 %.

Já osobně považuji dobré odměňování a odměňování podle kvality práce a udržení tarifního systému tak, aby motivoval v posunu z jednotlivých tabulek do vyšších, za nesmírně důležitý základ kariérního principu a chci udělat maximum pro to, aby byl v této podobě také udržen. To je vše. Pokud jsem odpověděl nevyčerpávajícím způsobem, rád to doplním.

Není třeba kopírovat Langerovy kecy. Vždyť je známo, že je to tlučhuba, který kudy chodí, tudy lže.

vzdyt on vlastne nic nerekl. Tejc se ho pta na konkretni veci, a on si mele porad to stejne, cili nic nerikajici fraze pramenici ze statistickych prumeru vypocitanych jen z jemu vhodnych cisel. Realita je ale uplne jina, ale to neministr policie NIKDY neprizna. On je totiz jako parazit v kozichu. Dokud tam [na ministerstvu] bude, bude kousat a kousat a zneprijemnovat zivot lidem, kteri musi pod nim slouzit a pracovat.

Sparta je zřejmě nějaký zamindrákovaný deviantní magor, který napadá a kritizuje názory a pohledy policistů na tento marasmus.

Dokáže mě naštvat, když se policajt nazve sociálem!!!! Názory a pohledy policistů jsou velice zavádějící!

Jsme v EU, ale tato země tento ozbrojený sbor neustále staví na vedlejší kolej. Copak jsi slepý nebo tě krmí modrým z nebe?

Tak se na to vyser!!! Je to tak složité!!! Vystřídal jsem také několik zaměstnání a to včetně ozbrojených složek a když odejdeš jinam je to složité, ale kdo není línej, poradí si. Tak nebreč, sociál nejsi, už se probuď a začni uvažovat tím ,co máš v hlavě a nepiš tady přitroublé názory, že jsi sociál, kecy jenom kecy. Kdy už konečně pochopíte, že tady na tomto fóru se nic nevyřeší. UBS to zkoušelo a jak dopadlo, vysrali jste se na ně. Tak teď bulte hrdinové.

Tady jde v zásadě o princip jak se staví zákonodárci k policii a jak k armádě ČR. Tím, že neustále měníš zaměstnání se nechlub to je k zamyšlení.

S principem jdi někam, přestaň brečet a začni pro to něco dělat, hrdino z první lajny!!!!

Ta hloupá nevraživost vůči policii ( kterou potřebuje každý stát, aby si parchanti " dovolili " jen co jim společnost " dovolí " ), co zde člověk vidí - čte, jen vypovídá o marasmu v hlavách lidí, co takto přemýšlí a nemaj ponětí, že bez policie by tu byla " válka " parchantů, co mají " našlápnuto " , ale více si nedovolí - s těmi slušnými co chtějí jen žít, nezažívat situace, které si nikdo z nich nepřeje. To že 6. smysl policie nemá a nemůže zbránit určitým přirozeným rizikovým věcem je faktem a již jen to, že funguje policie, ať méně či více efektivně, znamená pro parchanty to, že si sice můžou " dovolit ", ale vědí, že může a nebo také spadne klec. Absolutní to není, ale kdo zná policejní práci a ví způsoby - možnosti dokazování a celkové činnosti policie, tak pochopí, že policie není všemocná, ale naopak bojuje se spoustou překážek, ať administrativních, tak zakonných, vnitřních, aby to měli parchanti obtížnější. To že spusta hajzlů je přes sériovou nebo opakující se trestnou činnost přes návrh policie k " valení vazby " propuštěna rozhodnutím soudce, je také fakt a to je již problém justice a plných věznic.
Příspěvěk zde dávám jen ke z kulturnění debaty vůči až chorobné nenávisti " sparty " a dalších " neosobností ". Bohužel tito lidé - zřejmě nějací " nesocani ", (když my jsme socani ) měli ( mají ) dle přemýšlení těžký život, jejich sociální ( neplést socialistický ) vyzrávání v rodinách ( asi špatný vliv rodičů ) je poznamenáno nenávistí k " mužům zákona " ( dnes již ve větší míře ženám zákona )
Jediná škoda, že tito nenávistní rozumbradové - znalí policejních činností - práce s drbany nemohou fiktivně poznat tu temnou stranu společnosti, která by při neexistenci nás poldů ukázala, jak si představuje " držení majetku ", jak si představuje svůj život ve společnosti. A že těch kriplů je, to víme my poldové moc dobře. Každý den potkávám spousty kriminálníků, kolem kterých procházejí i ostatní lidé aniž by tušili koho potkávají. Stačí když 17 letému synovi při takové nákupní procházce dávám rady na koho si má dávat v našem městě pozor a sám vidí kolik lidí mě zdraví - ve většině jsou to parchanti.
Nějací sparťani jsou pro nás jen sranda, neboť ví prd co je za tou " zdí " kam oni nevidí. Špatné je to, že celkově ta společnost nemá dostatek respektu, že policiie je moc a moc potřebná, nehledě jestli se podaří tohle nebo tamto prokázat.

Jinak fous : soboty a neděle nejsou za 100 %, ale příplatky za tyto dny nepochybně jsou a ten paušální 10 % příplatek u bezpečnostních sborů samožejmě spravedlivě nevyměřuje podíl odsloužených příplatkových hodin u Policie ČR a je to nepravedlivé vůči těm co dělají příplatky " naplno " a těm co to " pytlikují ".

S novým zákonem udělali zle a při tom mají vedle nás ( na Slovensku ) funkční zákon s ponechanými příplatky a s některými příplatky i navíc oproti dříve a šli opačnou cestou než nějakými paušálními, které jsou výhodné pro ty co odslouží příplatkových hodin málo a nevýhodné, co jich slouží hodně. Křičí samozřejmě ti co jich slouží hodně a to jsou především ti co 24 hodin denně zabezpečují bezpečnost. Kdopak to asi je ? Že by ti na ulici ? Ti nejobyčenější ?

F 1,
to co jsi zde napsal mluví jistě hodně policistům z duše. Je to svatá pravda. I já mám tu zkušenost, že nejvíce se k nám policistům hlásí ti "poctiví darebáci", kteří vždy věděli za co a proč dostali. Tihle novodobí darebáci nemají v sobě kouska cti a raději si najme deset právníků, než aby svoji chybu přiznali. Plně souhlasím s tvým názorem.

Sparta má pravdu , pořád brekot, ale nic pro to nikdo neudělá.

Sparta je magor, který nechápe zásadní problémy policie.

Jedinej magor jseš ty, co to neuneseš !!!

Dovolte, abych za všechny na těchto stránkách přivítal nového sráče, omlouvám se hráče, který nás, jak to tak vypadá, bude v jednoduchých větách proloženými vulgarismy obšťastňovat svým zjednodušeným pohledem na svět . Tak jen houšť Sparto ať vidíme jaký jsi to bl..omlouvám se borec.
http://cs.wiktionary.org/wiki/Kategorie:cs-Vulgarismy – kdyby ti došla inspirace.

Zase brekot, jste fakt socani a rejete držkou v zemi. Nemám slov!!!!!!!!

sparto strašně moc bych ti přál, aby jsi si to zkusil...už 3, slovy tři měsíce jsem neměl volnej weekend, a navíc mi je platí jako bych byl v šichtě ve všední den...to i ten dělník má soboty a neděle za 100%....nechápu proč do nás reješ...to mám nejraději plnou hubu keců a když se ti něco stane tak stejně zase zavoláš....

TAK MLČ.

kde jsi přišel na těch 100% o víkendech???? (tedy So+Ne),.... pokud vím tak 100% bývávalo o svátcích,...

http://www.nova.cz/tvarchiv/?238v=140346&238p=TNOVINY&238d=03.07 .2008&238o=