Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

más stréjdu na vnitru?

renty mají brát od roku 2009..bude to zalepeno jednorázovými dávkami..stylem Praha 50.000, Ostrava 30.000 no prostě príma...

Nic netrvá věčně, ale nyní co píšeš bych bral jako šíření poplašné zprávy ....

kolega s příspěvkem "pod tebou" možná nemá "strejdu na vnitru", ale umí si nalézt i jiné stránky než tuto. Přikládám úryvek ze stránek NOSpu, celý je na těchto stránkách k dispozici :
"Informace z jednání s vedením MV – 10. 07. 2008

Dnešního dne od 09:30 do 10:30 hodin se uskutečnilo jednání předsednictva NOS PČR (M. Štěpánek, P. Tomek, D. Bláha, R. Švorc) s vedením rezortu – ministrem vnitra Ivanem Langerem, 1. náměstkem Jaroslavem Salivarem, náměstkem pro veřejnou správu Zdeňkem Zajíčkem a ředitelem odboru personální práce PP ČR Romanem Fidlerem. Byla projednána témata:

1) Omezení výsluhových nároků – v reakci na opětovně se šířící informace o údajném omezení výsluhových nároků bylo ze strany ministra vnitra jednoznačně řečeno, stejně jako v předchozích případech, že žádné podobné opatření se nechystá, nikdo jej nepřipravuje ani neprojednává. Veškeré tyto informace jsou absolutně nepravdivé, pouze prohlubují nejistotu policistů. "
Tak už se těmi nesmysly "užírej sám" a neotravuj s tím zdejší čtenáře. A ztotožňuji se s názorem, že podobné fámy jsou šířením poplašné zprávy.

Věřit slovům člena vlády,která nedodrží ani smlouvu s voliči je docela naivní. A NOSP ještě nedávno tvrdila,že se žádná změna 361 nepřipravuje a opak je pravdou.Nevěř všemu co ti nakukají z Prahy.Používej vlastní hlavu!!!

Za ten poslední komentář,bych se podepsal

Tato vyspělá země, o které tvrdíme, že je domokratická, nepotřebuje rentiéry, potřebuje sloužící úderníky. Abychom naplnili stavy, slíbíme třaba i zlaté sele. Očekáváme, že se vy případní úderníci nachytáte.
(Lež nám není cizí. Podvody a podrazy jsou v demokratické společnosti nezbytnou součástí její existence).
Dříve však, než zlaté sele vyspěje v pořádného kance, pokud se samo neutopí, zavčasu uděláme vše ptoto, aby šlo na jitrnice. Jak uvádím v první větě nepotřebujeme rentiéry, ale těšit se na rentu klidně můžete.

V kance sele nemůže nikdy vyspět, protože bude trpět podvýživou

Dobrý den, na otázky platů jsem odpovídal opravdu už mnohokrát. Jen stručně znovu uvedu, že i u průměru je nutné srovnávat srovnatelné a je zřejmé, že lidé zařazení u policie v nižších třídách často nemají plat přesahující průměrných 31500, tak jako v jiných veřejných institucích nemají v nižších třídách průměrných 21000. I tak platí, že i v nižších třídách mají policisté významně vyšší příjmy než ostatní státní zaměstnanci ve srovnatelných třídách. A jak jsem uvedl již v dřívějších odpovědích, příslušníci se neřídí zákoníkem práce, ale služebním zákonem, který má řadu specifik, a z nich vyplývají jak omezení a nevýhody na straně jedné, tak i výhody, které jinde nemají (výsluhy, vyšší odchodné, plná nemocenská, delší dovolená, kratší pracovní doba, ozdravné pobyty, …) na straně druhé

4 abe: kratší pracovní doba - haha, delší dovolená- ha ha... 150 hodin zdarma, noční, víkendy zdarma, svátky zdarma, to je realita...

Policie zkrátila výcvik nováčků. Nebudou připraveni, obávají se „mazáci“

Ministr vnitra Ivan Langer vyrábí policejní rychlokvašky, stěžující si "mazáci". Langerova reforma totiž od 1. června mimo jiné zkrátila základní výcvik policistů o tři měsíce. "Ohrožuje to naši bezpečnost," říkají zkušení policisté.

Policejní nováčci, kteří k 1. červnu nastoupili do Školního policejního střediska, v něm už nestráví devět měsíců, jako jejich předchůdci, ale jen pět. Z rozhodnutí ministra vnitra Ivana Langera se zkrátila teoretická výuka základní odborné přípravy (ZOP). Doba, kterou stráví na praxi, se nezměnila - tři měsíce.

Policejní "mazáci" a někteří pedagogové se obávají, že tyto kroky budou mít negativní dopad na situaci u policie. Starší policisté se nebudou podle nich moct spolehnout na nováčky, v jejich očích nebudou pro náročnou službu na ulici dostatečně připraveni.

"To by mohlo narušit morálku na jednotlivých odděleních a vést k odchodu zkušených policistů do civilu," upozorňuje policista, který si nepřál uvést své jméno.

Nejpalčivější je prý situace v Praze, kde je kritický nedostatek policistů a musí spolu sloužit různě poskládané hlídky. Obvyklé je, že nováček asistuje starším kolegům, od nichž se učí řemeslo. V metropoli ovšem musí velitelé často improvizovat a ne vždy se podaří hlídku složit podle ideální představy, tvrdí policista.

Změna vzešla z diskuze, namítá prezidium
"Denně jsme voláni k několika případům domácího násilí, které není možné řešit z pozice síly, ale je potřeba projevit se jako přirozená autorita. K tomu potřebujete nejen zkušenosti, ale také kvalitní přípravu, tedy výuku takových modelových situací, kdy vás učí rozebírat nejrůznější řešení," řekl iDNES.cz jeden ze strážců zákona, který se sám ozval redakci. I jeho jméno redakce iDNES.cz zná, ale po vzájemné dohodě nezveřejní.

Tuto obavy mluvčí prezidia označuje za bezpředmětné. "Nový systém naopak výuku zaměřuje do problematik, které policista při výkonu své činnosti potřebuje, například v oblasti práva, střelecké přípravy, psychologie," sdělila Veronika Benediktová.

"Nový model vznikl po pětiměsíční diskuzi mezi ministerstvem vnitra, prezidiem a školami," doplnil vedoucí skupiny vzdělávání Policejního prezídia Čestmír Šašek.

Obavy "mazáků" smazává argumentem, že aktuální systém ZOP vychází z analýzy, s čím se nováček potká ve službě. "Jde o rozložení bývalého způsobu výuky do koncepce celoživotního vzdělávání policisty," dodal Šašek.

Langer prý obnovuje Pomocnou stráž VB
Jenže policisté, kteří už slouží nějaký ten pátek, mají z tohoto zkrácení přesto obavu. Myslí si, že tímto krokem Ivan Langer ohrožuje jejich bezpečnost.

"Vážně se obávám toho, co ´Langerova garda´ způsobí," neskrývá obavy nejmenovaný odborník s patnáctiletou praxí. ´Langerova garda´ je v policejní hantýrce pojmenování nově přijatých policistů. "V horším případě říkáme, že Langer obnovil Pomocnou stráž VB," dodal s ironií v hlase.

Podle něj sehrála nezkušenost roli i při nedávné dopravní nehodě dvou policejních hlídek na pražském Proseku. - čtěte Honba za motorkou skončila srážkou policejních aut s pěti zraněnými

"Když dostanu do auta takovou ´nedokvašku´ budu muset u řešení situace nejen hlídat případného narušitele veřejného pořádku, ale i jeho. Pan ministr tlačí na pilu, aby měl hotových co nejdřív maximální počet policajtů, ale nedomýšlí, co to způsobí za komplikace déle sloužícím kolegům," konstatoval policista.

Podezření, že ministr vnitra tlačí do uniformy téměř každého, kdo se k policii přihlásí a má zdravé ruce a nohy nasvědčují i slova dalšího nejmenovaného policejního experta. "Kvůli náboru nových lidí se zpřístupnily širší veřejnosti i fyzické testy. Zrušilo se třeba plavání, nyní stačí udělat jen deset kliků. Tyto nováčky pak pošlou na pár týdnů do školy a jdou hned na ulici," dodává.

Policejní prezidium toto vysvětlení odmítá a nabízí svou verzi. "V rámci předchozího způsobu posuzování fyzické zdatnosti byly na všechny uchazeče kladeny nároky, které korespondovaly s nároky na už ´hotové´ policisty. Nyní je fyzická zdatnost posuzována s ohledem na budoucí služební zařazení uchazeče," sdělila mluvčí prezidia Veronika Benediktová.

Nejlepší škola je praxe, a proto ZOP šest nebo pět měsíců je pro půměrně inteligentního člověka až, až . A navíc jak se rychle u nás mění zákony, interní akty řízení atd., tak to co se učilo v ZOP na začátku, tak po 18-ti měsících mnohdy již nebylo pravda. A Vy "staří mazáci" vzpomeňte, jak jste začínali ....

BUDUJEME AMATÉRSKÝ SBOR A JEDNOU SE TYTO KVANTITATIVNÍ NÁBORY VNITRU NEVYPLATÍ.

Přijde ministr vnitra do nemocnice, že potřebuje odoperovat slepé střevo, v úžasné recepci sedí krásná a milá recepční, která ho objedná na operaci, říká si paráda. V den operace dojde na sál, kde je zastaralé vybaveni ale vidí samé mladé lidi, tak se s nimi dá do řeči a zjistí, že jsou to po většinou medici max do druhého ročníku a že ho budou operovat. Ministr neváhá bere nohy na ramena a zdrhá jak o život, pak přijde za ministrem zdravotnictví a poví mu co se mu přihodilo. Ministr zdravotnictví se " zamyslí" a odpovídá, že je vše v pořádku, protože vyhodil všechny staré doktory neboť studovali za nevhodného režimu, ty co se vyznali byli odejiti protože měli vysoké nároky a furt držkovali, že se jim něco nelíbí. Teď nemá žádné problémy ušetří na platech. Medici mají dost práce, aby se všechno naučili a zbytečně nedržkují. No pokud ano, tak je odpálím, že tomu nerozumí a neumí počítat. Prostě paráda. Ministr vnitra nevěřícně kroutí hlavou a ptá kde k takovým věcem přišel? No inspiroval jsem se na tvém ministerstvu, když pořád prohlašuješ jak nemáš problémy všechno klape a co jak se ti líbila recepce, slepák tě sice bolí, ale jinak je recepční milá a pěkná.

Nyní je fyzická zdatnost posuzována s ohledem na budoucí služební zařazení uchazeče," sdělila mluvčí prezidia Veronika Benediktová.

??????????????????????

Fyzická zdatnost byla a má být jedním ze základních předpokladů pro službu u policie s jasně stanovenými základními pravidly. Nikdo ani z prezidia nemůže tvrdit, že je zdatnost posuzována s ohledem na budoucí služební zařazení uchazeče, protože tito lidé nemohou na základě několikahodinového psychotestu, fyzických prověrek a zdravotní prohlídky vědět, kde budou nově nastoupivší zařazeni, jakou budou mít funkci a jaký bude jejich karierní postup, kterým tak rádi operují. Poohlédnu-li se nad novou náborovou kampaní, již není lákadlem jako náborová kampaň č. 1, kdy lákali nováčky reklamou a plakáty speciálních jednotek. V současné době již vedení veřejně přiznává (a s tím souhlasím), že potřebuje hlavně policisty/ky do ulic k pořádkové a dopravní službě, kde je fyzická zdatnost nezbytná k řádnému výkonu služby. Nováček se přece nemůže díky testům profilovat rovnou na vyšetřovatele SKPV s počítačovou kriminalitou nebo jiným zaměřením, kde nebude potřebovat fyzickou zdatnost. U policie působí pořád spoustu "hotových" policistů, kteří mají dostatečné znalosti v těchto oborech a sami mají problém se na tato místa dostat. Ať už díky možnostem postupu v tarifních třídách, chybějícímu vzdělání, nebo jiným.

Z těchto důvodů nemohu akceptovat vyjádření tiskové mluvčí PP, že jsou nováčci vybírání s ohledem na budoucí zařazení. Je to opět klamavá kampaň.

radeji nejaká renta než žádná...je pravda, že reta časem nebude vůbec?????????chlapi držte se

Nevíte někdo jak se bude jmenovat nový "pražský příplatek", který dnes pan NEMINISTR POLICIE schválil v rámci udržení chátrajícího stavu policistů v hlavním městě.

Pragocentrický PAUŠÁL

Budeme vám proplácet cestovné, jenom prosím zůstaňte!!!

Malým písmem dopsáno pod textem: Proplácení CP povoluji pouze do konce přechodného období (31.12.2009), pak už máme poldy jisté, už tolik odcházet nebudou.

TAKOVÝ MARASMUS A NESTABILITU JAKOU VYTVOŘIL VELKÝ PRONAJÍMATEL NEMOVISTOSTÍ A NEMINISTR POLICIE IVAN LANGER JE DO OČÍ BIJÍCÍ.

Pokud bude vnitro řídit nějaký neschopný gynekolog, který se chce jen zviditelnit a rozprodat majetek Policie, tak to lepší nebude. Na nové auta a recepce, které Policie nepotřebuje se policisté složí tím, že nedostanou peníze, které jim náleží. Tohle by se za Bublana nestalo, protože věděl co vnitro potřebuje. Topolánek chválí reformu Policie, protože má stejné IQ jako ten gynekolog a jsou to ptáci ze stejného hnízda.

No zrovna Bublana bych za vzor nedával. V jeho návrhu bylo 300 "zelených", na oddělení jsme se přetahovali o jeden prehistorický chrochtavý počítač a střídali dvě felicie - jedna měla nalítáno 356.000 a ta druhá, novější (pouze 260.000) zase šla dvakrát přes boudu. Jak Langera nemusím, tak je třeba objektivně konstatovat, že jsme si polepšili co do vybavení - fabia a octavia II, v baráku 5 tichých a poměrně rychlých PC s plochou obrazovkou. Problém jsou peníze a podstavy, ale plný stav jsme neměli ani za Bublana a ty prachy by sice mohly (a měly) být lepší, ale jsou na tom lidi mnohem hůř a taky žijou.

Ivanova ubohá reforma policie nikoho nezajímá, podstatné je aby tu policisté sloužili rádi a aby tu vydrželi. Takhle to vypadá na další odchody a další příchody, které nic neřeší!

Ivanova ubohá reforma policie, potažmo nová náborová kampaň přitáhla do Prahy od jejího počátku pouze 13 nových policistů.
Zdroj:
Šéf personalistů Správy hl.m. Prahy (11.7.2008)

Vážený pane ministře, dovolím si reagovat na příspěvek, ze kterého jsem se dočetl a zároveň dovodil ( možná, že se mýlím),že výsluhové příspěvky nebudou k 1. srpnu valorizovány tak, jak tomu bude u důchodů. K 31.12.2007 jsem po téměř 29 letech ukončil služební poměr příslušníka PČR. V " upozornění pro příjemce výsluhového příspěvku", který jsem obdržel dne 12.3.2008 a který byl vydán dne 6.3.2008 Ministerstvem vnitra ( ředitelem odboru sociálního zabezpečení ve věcech služebního poměru) se v bodě 9. uvádí, že příspěvek se zvyšuje stejným způsobem a ve stejných termínech jako procentní výměra důchodů podle důchodového pojištění, přičemž zvýšení příspěvku činí polovinu zvýšení procentní výměry důchodů.Vzhledem k tomu, že Vláda ČR poprvé vůbec rozhodla o tom, že důchody nebudou nyní valorizovány procentuélně, ale nýbrž pevnou fixní částkou, tak se toto ustanovení nemá týkat zvyšování výsluhových příspěvků. Mám za to, že tento právní názor z Vaší strany je zcela mylný, protože faktem je to, že důchody jako takové se zvyšují ( byť o pevně stanovenou částku), a tudíž náleží zvýšit i procentuélně výsluhový příspěvek. V opačném případě můžete donekonečna zvyšovat důchody o pevnou fixní částku a toto se samozřejmě ( dle Vašeho výkladu) nebude týkat výsluhových příspěvků, takže to může dopadnout hypoteticky tak, že za rok budou důchody vyrovnány s příspěvkem za službu. Jsem přesvědčem, že zákonodárce měl skutečně na mysli zvyšování výsluhových příspěvků o 50 procent oproti zvyšování důchodů, a ne tak, jaký je Váš výklad. Obávám se, že jste Vy v tomto směru zcela Vaší citací pochybil a žádám Vás o skutečně právně ověřenou odpověď. V opačném případě nezbyde, než aby o věci samé rozhodoval soud. ( m.j. operovat se dá tak, že se řízne skalpelem, nebo se to provede laparoskopicky, ale stále se jedná o " operaci"). Děkuji za brzkou a kvalifikovaně právně ověřenou odpověď. kapitán v.v.

Pane bývalý kolego! Zkus zalistovat v této diskusi zpět a nalezneš několik velmi jasně a se zákonem v ruce zpracovaných příspěvků, z nichž se dozvíš, proč se mýlíš. Jinak zákon pravidelnou valorizaci důchodů, do níž spadá i výsluhový příspěvek, stanoví i v další době, v srpnu letošního roku jde o zvýšení mimořádné, tudíž na základě jiných pravidel. Můžeš s tím nesouhlasit, můžeš být dokonce i proti, ale to je tak všechno, co s tím můžeš udělat. V této situaci je nás mnoho a mnoho. Je třeba vzpomenout na ty, kteří tuto situaci způsobili, za dva roky, až půjdeš vhodit hlasovací lístky do volební urny.

A připrav se na další překvapení, co ti naši zákonodárci připraví a MV aplikuje. Tak jako nás, co jsme odcházeli podle 186-ky, připravili o polovinu valorizace, můžeme nyní všichni čekat, co vymyslí dalšího. První myslím přijde zdanění rent, další pak časové omezení jejich vyplácení. O hajzla totiž v těch kruzích, co jsem jmenoval, nezavadíš...

To si snad deláš (prdel) srandu.

nešiř tady opět paniku nepodloženými výmysly. A pro ty kteří chtějí znát skutečnost, podívejte se na stránky NOSPu.

A ty se zase podívej na reformu daní z příjmů Kalouska.

To jarda : Vašnosto, že zákony v knedlolandu stojí za h...., je snad každému jasné. Když k tomu ještě přidáme lumpy, kteří je s podporou nejvyššího státního zastupitelství a ústavního soudu, jakožto poboček ODS umějí zneužít ve svůj prospěch, je výsledek již předem jasný. Alespoň víme, koho nemáme v příštích volbách volit.

Tak jste se dočkali
http://www.novinky.cz/clanek/144734-langer-kyvl-na-extra-penize- pro-prazske-policisty.html

No uvidíme,jak to bude v praxi.Každopádně je to vůči ostatním poldům z "venkova" silně diskriminační. Jen proto,že se nábor zase nepovedl

Už mu teče do bot.Ivanova reforma v praxi.A kde jsou ty jeho nedávné bláboly,že jsou policisté dobře placeni.

dopadne to asi takhle: Nějaké odměny se pošlou na utvary,vedení je rozděli podle sebe, tam kam mají se dostane minimum. Tak jako je to ted s odměnama. Ale v průměru se budou mít zase všichni dobře!A Ivánek zase vyšpulí v Tv pusinku a řekne všem , kolik penízků všem přidal a že reforma pokračuje podle plánu. Je to humus.
Pokud nebude nový sl. zákon, nové vyšší tarify a příplatky za všechno jako kdysi, tak bude PČR pořád bez lidí.