4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

más stréjdu na vnitru?

renty mají brát od roku 2009..bude to zalepeno jednorázovými dávkami..stylem Praha 50.000, Ostrava 30.000 no prostě príma...

Nic netrvá věčně, ale nyní co píšeš bych bral jako šíření poplašné zprávy ....

kolega s příspěvkem "pod tebou" možná nemá "strejdu na vnitru", ale umí si nalézt i jiné stránky než tuto. Přikládám úryvek ze stránek NOSpu, celý je na těchto stránkách k dispozici :
"Informace z jednání s vedením MV – 10. 07. 2008

Dnešního dne od 09:30 do 10:30 hodin se uskutečnilo jednání předsednictva NOS PČR (M. Štěpánek, P. Tomek, D. Bláha, R. Švorc) s vedením rezortu – ministrem vnitra Ivanem Langerem, 1. náměstkem Jaroslavem Salivarem, náměstkem pro veřejnou správu Zdeňkem Zajíčkem a ředitelem odboru personální práce PP ČR Romanem Fidlerem. Byla projednána témata:

1) Omezení výsluhových nároků – v reakci na opětovně se šířící informace o údajném omezení výsluhových nároků bylo ze strany ministra vnitra jednoznačně řečeno, stejně jako v předchozích případech, že žádné podobné opatření se nechystá, nikdo jej nepřipravuje ani neprojednává. Veškeré tyto informace jsou absolutně nepravdivé, pouze prohlubují nejistotu policistů. "
Tak už se těmi nesmysly "užírej sám" a neotravuj s tím zdejší čtenáře. A ztotožňuji se s názorem, že podobné fámy jsou šířením poplašné zprávy.

Věřit slovům člena vlády,která nedodrží ani smlouvu s voliči je docela naivní. A NOSP ještě nedávno tvrdila,že se žádná změna 361 nepřipravuje a opak je pravdou.Nevěř všemu co ti nakukají z Prahy.Používej vlastní hlavu!!!

Za ten poslední komentář,bych se podepsal

Tato vyspělá země, o které tvrdíme, že je domokratická, nepotřebuje rentiéry, potřebuje sloužící úderníky. Abychom naplnili stavy, slíbíme třaba i zlaté sele. Očekáváme, že se vy případní úderníci nachytáte.
(Lež nám není cizí. Podvody a podrazy jsou v demokratické společnosti nezbytnou součástí její existence).
Dříve však, než zlaté sele vyspěje v pořádného kance, pokud se samo neutopí, zavčasu uděláme vše ptoto, aby šlo na jitrnice. Jak uvádím v první větě nepotřebujeme rentiéry, ale těšit se na rentu klidně můžete.

V kance sele nemůže nikdy vyspět, protože bude trpět podvýživou

Dobrý den, na otázky platů jsem odpovídal opravdu už mnohokrát. Jen stručně znovu uvedu, že i u průměru je nutné srovnávat srovnatelné a je zřejmé, že lidé zařazení u policie v nižších třídách často nemají plat přesahující průměrných 31500, tak jako v jiných veřejných institucích nemají v nižších třídách průměrných 21000. I tak platí, že i v nižších třídách mají policisté významně vyšší příjmy než ostatní státní zaměstnanci ve srovnatelných třídách. A jak jsem uvedl již v dřívějších odpovědích, příslušníci se neřídí zákoníkem práce, ale služebním zákonem, který má řadu specifik, a z nich vyplývají jak omezení a nevýhody na straně jedné, tak i výhody, které jinde nemají (výsluhy, vyšší odchodné, plná nemocenská, delší dovolená, kratší pracovní doba, ozdravné pobyty, …) na straně druhé

4 abe: kratší pracovní doba - haha, delší dovolená- ha ha... 150 hodin zdarma, noční, víkendy zdarma, svátky zdarma, to je realita...

Policie zkrátila výcvik nováčků. Nebudou připraveni, obávají se „mazáci“

Ministr vnitra Ivan Langer vyrábí policejní rychlokvašky, stěžující si "mazáci". Langerova reforma totiž od 1. června mimo jiné zkrátila základní výcvik policistů o tři měsíce. "Ohrožuje to naši bezpečnost," říkají zkušení policisté.

Policejní nováčci, kteří k 1. červnu nastoupili do Školního policejního střediska, v něm už nestráví devět měsíců, jako jejich předchůdci, ale jen pět. Z rozhodnutí ministra vnitra Ivana Langera se zkrátila teoretická výuka základní odborné přípravy (ZOP). Doba, kterou stráví na praxi, se nezměnila - tři měsíce.

Policejní "mazáci" a někteří pedagogové se obávají, že tyto kroky budou mít negativní dopad na situaci u policie. Starší policisté se nebudou podle nich moct spolehnout na nováčky, v jejich očích nebudou pro náročnou službu na ulici dostatečně připraveni.

"To by mohlo narušit morálku na jednotlivých odděleních a vést k odchodu zkušených policistů do civilu," upozorňuje policista, který si nepřál uvést své jméno.

Nejpalčivější je prý situace v Praze, kde je kritický nedostatek policistů a musí spolu sloužit různě poskládané hlídky. Obvyklé je, že nováček asistuje starším kolegům, od nichž se učí řemeslo. V metropoli ovšem musí velitelé často improvizovat a ne vždy se podaří hlídku složit podle ideální představy, tvrdí policista.

Změna vzešla z diskuze, namítá prezidium
"Denně jsme voláni k několika případům domácího násilí, které není možné řešit z pozice síly, ale je potřeba projevit se jako přirozená autorita. K tomu potřebujete nejen zkušenosti, ale také kvalitní přípravu, tedy výuku takových modelových situací, kdy vás učí rozebírat nejrůznější řešení," řekl iDNES.cz jeden ze strážců zákona, který se sám ozval redakci. I jeho jméno redakce iDNES.cz zná, ale po vzájemné dohodě nezveřejní.

Tuto obavy mluvčí prezidia označuje za bezpředmětné. "Nový systém naopak výuku zaměřuje do problematik, které policista při výkonu své činnosti potřebuje, například v oblasti práva, střelecké přípravy, psychologie," sdělila Veronika Benediktová.

"Nový model vznikl po pětiměsíční diskuzi mezi ministerstvem vnitra, prezidiem a školami," doplnil vedoucí skupiny vzdělávání Policejního prezídia Čestmír Šašek.

Obavy "mazáků" smazává argumentem, že aktuální systém ZOP vychází z analýzy, s čím se nováček potká ve službě. "Jde o rozložení bývalého způsobu výuky do koncepce celoživotního vzdělávání policisty," dodal Šašek.

Langer prý obnovuje Pomocnou stráž VB
Jenže policisté, kteří už slouží nějaký ten pátek, mají z tohoto zkrácení přesto obavu. Myslí si, že tímto krokem Ivan Langer ohrožuje jejich bezpečnost.

"Vážně se obávám toho, co ´Langerova garda´ způsobí," neskrývá obavy nejmenovaný odborník s patnáctiletou praxí. ´Langerova garda´ je v policejní hantýrce pojmenování nově přijatých policistů. "V horším případě říkáme, že Langer obnovil Pomocnou stráž VB," dodal s ironií v hlase.

Podle něj sehrála nezkušenost roli i při nedávné dopravní nehodě dvou policejních hlídek na pražském Proseku. - čtěte Honba za motorkou skončila srážkou policejních aut s pěti zraněnými

"Když dostanu do auta takovou ´nedokvašku´ budu muset u řešení situace nejen hlídat případného narušitele veřejného pořádku, ale i jeho. Pan ministr tlačí na pilu, aby měl hotových co nejdřív maximální počet policajtů, ale nedomýšlí, co to způsobí za komplikace déle sloužícím kolegům," konstatoval policista.

Podezření, že ministr vnitra tlačí do uniformy téměř každého, kdo se k policii přihlásí a má zdravé ruce a nohy nasvědčují i slova dalšího nejmenovaného policejního experta. "Kvůli náboru nových lidí se zpřístupnily širší veřejnosti i fyzické testy. Zrušilo se třeba plavání, nyní stačí udělat jen deset kliků. Tyto nováčky pak pošlou na pár týdnů do školy a jdou hned na ulici," dodává.

Policejní prezidium toto vysvětlení odmítá a nabízí svou verzi. "V rámci předchozího způsobu posuzování fyzické zdatnosti byly na všechny uchazeče kladeny nároky, které korespondovaly s nároky na už ´hotové´ policisty. Nyní je fyzická zdatnost posuzována s ohledem na budoucí služební zařazení uchazeče," sdělila mluvčí prezidia Veronika Benediktová.

Nejlepší škola je praxe, a proto ZOP šest nebo pět měsíců je pro půměrně inteligentního člověka až, až . A navíc jak se rychle u nás mění zákony, interní akty řízení atd., tak to co se učilo v ZOP na začátku, tak po 18-ti měsících mnohdy již nebylo pravda. A Vy "staří mazáci" vzpomeňte, jak jste začínali ....

BUDUJEME AMATÉRSKÝ SBOR A JEDNOU SE TYTO KVANTITATIVNÍ NÁBORY VNITRU NEVYPLATÍ.

Přijde ministr vnitra do nemocnice, že potřebuje odoperovat slepé střevo, v úžasné recepci sedí krásná a milá recepční, která ho objedná na operaci, říká si paráda. V den operace dojde na sál, kde je zastaralé vybaveni ale vidí samé mladé lidi, tak se s nimi dá do řeči a zjistí, že jsou to po většinou medici max do druhého ročníku a že ho budou operovat. Ministr neváhá bere nohy na ramena a zdrhá jak o život, pak přijde za ministrem zdravotnictví a poví mu co se mu přihodilo. Ministr zdravotnictví se " zamyslí" a odpovídá, že je vše v pořádku, protože vyhodil všechny staré doktory neboť studovali za nevhodného režimu, ty co se vyznali byli odejiti protože měli vysoké nároky a furt držkovali, že se jim něco nelíbí. Teď nemá žádné problémy ušetří na platech. Medici mají dost práce, aby se všechno naučili a zbytečně nedržkují. No pokud ano, tak je odpálím, že tomu nerozumí a neumí počítat. Prostě paráda. Ministr vnitra nevěřícně kroutí hlavou a ptá kde k takovým věcem přišel? No inspiroval jsem se na tvém ministerstvu, když pořád prohlašuješ jak nemáš problémy všechno klape a co jak se ti líbila recepce, slepák tě sice bolí, ale jinak je recepční milá a pěkná.

Nyní je fyzická zdatnost posuzována s ohledem na budoucí služební zařazení uchazeče," sdělila mluvčí prezidia Veronika Benediktová.

??????????????????????

Fyzická zdatnost byla a má být jedním ze základních předpokladů pro službu u policie s jasně stanovenými základními pravidly. Nikdo ani z prezidia nemůže tvrdit, že je zdatnost posuzována s ohledem na budoucí služební zařazení uchazeče, protože tito lidé nemohou na základě několikahodinového psychotestu, fyzických prověrek a zdravotní prohlídky vědět, kde budou nově nastoupivší zařazeni, jakou budou mít funkci a jaký bude jejich karierní postup, kterým tak rádi operují. Poohlédnu-li se nad novou náborovou kampaní, již není lákadlem jako náborová kampaň č. 1, kdy lákali nováčky reklamou a plakáty speciálních jednotek. V současné době již vedení veřejně přiznává (a s tím souhlasím), že potřebuje hlavně policisty/ky do ulic k pořádkové a dopravní službě, kde je fyzická zdatnost nezbytná k řádnému výkonu služby. Nováček se přece nemůže díky testům profilovat rovnou na vyšetřovatele SKPV s počítačovou kriminalitou nebo jiným zaměřením, kde nebude potřebovat fyzickou zdatnost. U policie působí pořád spoustu "hotových" policistů, kteří mají dostatečné znalosti v těchto oborech a sami mají problém se na tato místa dostat. Ať už díky možnostem postupu v tarifních třídách, chybějícímu vzdělání, nebo jiným.

Z těchto důvodů nemohu akceptovat vyjádření tiskové mluvčí PP, že jsou nováčci vybírání s ohledem na budoucí zařazení. Je to opět klamavá kampaň.

radeji nejaká renta než žádná...je pravda, že reta časem nebude vůbec?????????chlapi držte se

Nevíte někdo jak se bude jmenovat nový "pražský příplatek", který dnes pan NEMINISTR POLICIE schválil v rámci udržení chátrajícího stavu policistů v hlavním městě.

Pragocentrický PAUŠÁL

Budeme vám proplácet cestovné, jenom prosím zůstaňte!!!

Malým písmem dopsáno pod textem: Proplácení CP povoluji pouze do konce přechodného období (31.12.2009), pak už máme poldy jisté, už tolik odcházet nebudou.

TAKOVÝ MARASMUS A NESTABILITU JAKOU VYTVOŘIL VELKÝ PRONAJÍMATEL NEMOVISTOSTÍ A NEMINISTR POLICIE IVAN LANGER JE DO OČÍ BIJÍCÍ.

Pokud bude vnitro řídit nějaký neschopný gynekolog, který se chce jen zviditelnit a rozprodat majetek Policie, tak to lepší nebude. Na nové auta a recepce, které Policie nepotřebuje se policisté složí tím, že nedostanou peníze, které jim náleží. Tohle by se za Bublana nestalo, protože věděl co vnitro potřebuje. Topolánek chválí reformu Policie, protože má stejné IQ jako ten gynekolog a jsou to ptáci ze stejného hnízda.

No zrovna Bublana bych za vzor nedával. V jeho návrhu bylo 300 "zelených", na oddělení jsme se přetahovali o jeden prehistorický chrochtavý počítač a střídali dvě felicie - jedna měla nalítáno 356.000 a ta druhá, novější (pouze 260.000) zase šla dvakrát přes boudu. Jak Langera nemusím, tak je třeba objektivně konstatovat, že jsme si polepšili co do vybavení - fabia a octavia II, v baráku 5 tichých a poměrně rychlých PC s plochou obrazovkou. Problém jsou peníze a podstavy, ale plný stav jsme neměli ani za Bublana a ty prachy by sice mohly (a měly) být lepší, ale jsou na tom lidi mnohem hůř a taky žijou.

Ivanova ubohá reforma policie nikoho nezajímá, podstatné je aby tu policisté sloužili rádi a aby tu vydrželi. Takhle to vypadá na další odchody a další příchody, které nic neřeší!

Ivanova ubohá reforma policie, potažmo nová náborová kampaň přitáhla do Prahy od jejího počátku pouze 13 nových policistů.
Zdroj:
Šéf personalistů Správy hl.m. Prahy (11.7.2008)

Vážený pane ministře, dovolím si reagovat na příspěvek, ze kterého jsem se dočetl a zároveň dovodil ( možná, že se mýlím),že výsluhové příspěvky nebudou k 1. srpnu valorizovány tak, jak tomu bude u důchodů. K 31.12.2007 jsem po téměř 29 letech ukončil služební poměr příslušníka PČR. V " upozornění pro příjemce výsluhového příspěvku", který jsem obdržel dne 12.3.2008 a který byl vydán dne 6.3.2008 Ministerstvem vnitra ( ředitelem odboru sociálního zabezpečení ve věcech služebního poměru) se v bodě 9. uvádí, že příspěvek se zvyšuje stejným způsobem a ve stejných termínech jako procentní výměra důchodů podle důchodového pojištění, přičemž zvýšení příspěvku činí polovinu zvýšení procentní výměry důchodů.Vzhledem k tomu, že Vláda ČR poprvé vůbec rozhodla o tom, že důchody nebudou nyní valorizovány procentuélně, ale nýbrž pevnou fixní částkou, tak se toto ustanovení nemá týkat zvyšování výsluhových příspěvků. Mám za to, že tento právní názor z Vaší strany je zcela mylný, protože faktem je to, že důchody jako takové se zvyšují ( byť o pevně stanovenou částku), a tudíž náleží zvýšit i procentuélně výsluhový příspěvek. V opačném případě můžete donekonečna zvyšovat důchody o pevnou fixní částku a toto se samozřejmě ( dle Vašeho výkladu) nebude týkat výsluhových příspěvků, takže to může dopadnout hypoteticky tak, že za rok budou důchody vyrovnány s příspěvkem za službu. Jsem přesvědčem, že zákonodárce měl skutečně na mysli zvyšování výsluhových příspěvků o 50 procent oproti zvyšování důchodů, a ne tak, jaký je Váš výklad. Obávám se, že jste Vy v tomto směru zcela Vaší citací pochybil a žádám Vás o skutečně právně ověřenou odpověď. V opačném případě nezbyde, než aby o věci samé rozhodoval soud. ( m.j. operovat se dá tak, že se řízne skalpelem, nebo se to provede laparoskopicky, ale stále se jedná o " operaci"). Děkuji za brzkou a kvalifikovaně právně ověřenou odpověď. kapitán v.v.

Pane bývalý kolego! Zkus zalistovat v této diskusi zpět a nalezneš několik velmi jasně a se zákonem v ruce zpracovaných příspěvků, z nichž se dozvíš, proč se mýlíš. Jinak zákon pravidelnou valorizaci důchodů, do níž spadá i výsluhový příspěvek, stanoví i v další době, v srpnu letošního roku jde o zvýšení mimořádné, tudíž na základě jiných pravidel. Můžeš s tím nesouhlasit, můžeš být dokonce i proti, ale to je tak všechno, co s tím můžeš udělat. V této situaci je nás mnoho a mnoho. Je třeba vzpomenout na ty, kteří tuto situaci způsobili, za dva roky, až půjdeš vhodit hlasovací lístky do volební urny.

A připrav se na další překvapení, co ti naši zákonodárci připraví a MV aplikuje. Tak jako nás, co jsme odcházeli podle 186-ky, připravili o polovinu valorizace, můžeme nyní všichni čekat, co vymyslí dalšího. První myslím přijde zdanění rent, další pak časové omezení jejich vyplácení. O hajzla totiž v těch kruzích, co jsem jmenoval, nezavadíš...

To si snad deláš (prdel) srandu.

nešiř tady opět paniku nepodloženými výmysly. A pro ty kteří chtějí znát skutečnost, podívejte se na stránky NOSPu.

A ty se zase podívej na reformu daní z příjmů Kalouska.

To jarda : Vašnosto, že zákony v knedlolandu stojí za h...., je snad každému jasné. Když k tomu ještě přidáme lumpy, kteří je s podporou nejvyššího státního zastupitelství a ústavního soudu, jakožto poboček ODS umějí zneužít ve svůj prospěch, je výsledek již předem jasný. Alespoň víme, koho nemáme v příštích volbách volit.

Tak jste se dočkali
http://www.novinky.cz/clanek/144734-langer-kyvl-na-extra-penize- pro-prazske-policisty.html

No uvidíme,jak to bude v praxi.Každopádně je to vůči ostatním poldům z "venkova" silně diskriminační. Jen proto,že se nábor zase nepovedl

Už mu teče do bot.Ivanova reforma v praxi.A kde jsou ty jeho nedávné bláboly,že jsou policisté dobře placeni.

dopadne to asi takhle: Nějaké odměny se pošlou na utvary,vedení je rozděli podle sebe, tam kam mají se dostane minimum. Tak jako je to ted s odměnama. Ale v průměru se budou mít zase všichni dobře!A Ivánek zase vyšpulí v Tv pusinku a řekne všem , kolik penízků všem přidal a že reforma pokračuje podle plánu. Je to humus.
Pokud nebude nový sl. zákon, nové vyšší tarify a příplatky za všechno jako kdysi, tak bude PČR pořád bez lidí.