Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Pomáhat a chránit, aneb jak za včasu odejít a žít s čistou hlavou.

Katko,prosím Vás,běžte založit odbory do supermarketu.Tady přispívejte,až budete o práci pod neministrem něco vědět. Jinak je to pouhá exhibice,...

....zatím nemám v plánu, děkuji za radu.

Katko, fandím Ti, je tu konečně někdo, kdo dá ufňukánkům co proto. Katka policejním prezidentem :-) !!!

Díky za hlas:), dá někdo další? Co takhle GPS do aut a za ucho kameru? To by se teprve vidělo, kolik z vás dělá práci jak má. Samozřejmě, že vás nehážu do jednoho pytle, ale to je jedno, protože ti co pořádně makají, tak nemají čas si tady brečet.

GPS v autě máme, ne proto, abych Vám mohl rychleji pomoci, ale abych mohl býti lépe kontrolován a hlídán a to i zpětně. Kameru v autě také mám, ale ne proto, abych zaznamenal piráty silnic, ale abych měl další zodpovědnost za svěřený majetek, protože kamery nakupoval trouba a 19 z 20 nefachčí. Pokud Vás trápí další specialitky naší práce, stačí se zeptat, jistě rádi odpovíme :-)))))

Katko. Ty o policii nevíš vůbec nic. Jak můžeš navrhovat GPS do aut a kamery za ucho, když je policie v takovém stavu, že není na lepidla na lepení doručenek, sponky na sešívání papírů, výměnu prasklých žárovek a toaletní papír na utírání ................ a další pomůcky. To všechno si policisté kupují ze svého, aby mohly pracovat a tedy pomáhat a chránit a nejen tebe. Znáš jiný pracovní obor nebo zaměstnavatele, kde si zaměstnanci kupují za své peníze nářadí, aby mohly pracovat? Já ne. Langer dělá, že se nic neděje, ale situace je chvilku před kolapsem. Policie je zvenku huj, ale uvnitř fuj.

Omlouvám se za hrubku. Ve slově mohli (zaměstnanci) má být měkké i. Nechte mě, už jsem si dal facku raději sám ............

stačí zvednout prdel z kanclu a jít si to nafasovat, ale vy přesto nicnedělání ani nevíte, kde máte sklad takových věcí. Máte prachy na všechno a všechno máte(od sponky na papíry až po PHM), jediný co nemáte jsou schopní vedoucí pracovníci, kteří si neplní tak jak by měli. Ono totiž dokud to nepotřebují sami, tak je jim to volné. ....asi tolik k věci

Nemáš pravdu. Když jsem se ptal na lepidlo, bylo mně odpovězeno, že neni a mám to zkusit v lednu 2009. Telefonoval jsem do skladu v březnu 2008. Mám k tomu něco dodat? Prostě když to není, tak není ani kde fasovat.

Jo a ještě něco ty modrý chytrolíne. Když jsou limity na benzin, tak je to asi také neschopným vedoucím nebo že jsou policisté blbci a nevědí, kde jsou pumpy? Kdepak nejsou prachy a všechno stojí za starou bačkoru. Když je všeho dost a všechno je tak skvělé, tak proč je policie firmou, od které odchází nejvíce zaměstnanců (není myšleno v počtech, ale v %)?

Zdravím všechny poctivé lidi v této malé zemi. Jak to tak pročítám, nálada u policejního sboru je na nule, pak to bude nejspíše do mínusu. Velevážený pan Kalousek chce zdanit výsluhy, jak se zde dočítám. Jestli toto provedou, tak se policejní sbor, hasičský sbor, rozpadne úplně, věznice se budou bouřit, bachaři nebudou. Toto by byla další kapka neúcty k této skupině občanů ze strany zákonodárců. Jsem v civilu třetím rokem, všude se musí makat. Kdo se práce nebojí, tak ji lehce nalezne. Dá se slušně vydělat. Dělám u firmy, kde neexistuje, aby se neproplácely soboty, noční příplatky, přesčasy. Schválení paskvilu z.č. 361/2003 je zlegalizování okrádání státního úředníka, neúcta k příslušným profesím. Znám mnoho bývalých kolegů, houfně odcházejí do civilního sektoru specialisté, kriminalisté, zkušení policisté z přímého výkonu. Též nováčci procítají a odcházejí též ve zkušební době. Proč asi. Je sice pravdou, že průměrný plat u policie ČR je cc 30000,-Kč hrubého, ale kdo jej má. Měly se zachovat všechny příplatky dle zákona č. 186/92 Sb, proplácet cestovní výlohy a solidní ubytovnu pro mimopražské, jak to bylo dříve, zvednout platy policistů v přímém výkonu, třeba rizikový přípatek cc 3000-5000,-Kč, snížit počet velitelů, tudy vede cesta. Za posledních 10 let odešlo zbytečně desetitisíce zkušených policistů, též hasičů, bachařů, mohli jsme sloužit třeba do důchodu, nevyhodily by se zbytečně desítky miliard korun za výstroj, výzbroj, studie, hlavně za zkušenosti a policejní ujm. Jsme prostě bohatý stát. Snížit stav policejních velitelů a posílit přímý výkon. Pak by byla policejní práce, hasičská profese, a další perspektivní, nebylo by co řešit. Za současných podmínek se nedá v klidu sloužit, protože je velká nejistota, zda vás nevylijí za každou maličkou. Toto je velice důležité. Každá profese má svá specifika. Poslanci , senátoři si nekřesťansky přidávají na platě, mají několikrát větší příspěvek na dopravu, než je plat řadového policisty. Pak to má ve státě vypadat. Rozepsal jsem se, ničeho nelituji, nechci zde brečet, v civilu se mám dobře. Jestli se nepřepracuje paskvil, který by vyhovoval policejní , hasičské práci, a dalším, vývoji společnosti, tak to vše nedobře skončí,.Je ostuda státu, že se náboruje jenom několik policistů pro Prahu.Kolik jich zůstane po náboru po 15 letech sloužit, proč asi. No přece nejistota. Policisté nechtějí nekřesťanské peníze za službu, ale důstojné podmínky pro službu, jistotu v práci, též ostatní složky, kterých se toto týká.Přeji bývalým kolegům lepší podmínky pro práci, jistotu, dejte na sebe ve službě pozor, nikdo Vám nic nedá. Jako rentiéři jsem též v civilu nadále legálně okrádání, poloviční valorizace, v ochranné době souběh nemocenské a výsluhového příspěvku, můžete pracovat třeba 5 let v civilu, přijdete o práci, stejně Vám na Úřadě práce dají rozdíl mezi výsluhovým příspěvkem a 2,5 x násobkem sociálního minima, tedy pár korun v podpoře v nezaměstnanosti.Toto si stát ošetřil již v v roce 2005 patřičným zákonem. Tedy další diskriminace za další poctivou práci proti civilnímu sektoru. Další chuťovky, tedy když jste již v civilu . Například se nás valorizace výsluhového příspěvku v srpnu 2008 netýká, jenom důchodců, vypočítáno z pevné částky. Toto mohou nadále provádět, a výsluhový příspěvek za několik let bude dobrý tak pro lepší nákup do Kauflandu. Tuto jistotu ať nabídnou elevům k policejnímu sboru a dalším, koho se toto týká. Odešel jsem dle starého výše citovaného zákona, stát mění pravidla hry k horšímu. Kdo závidí peníze policistů, hasičů, bachařům, může si to zkusit. Přeji všem hezký den, více sluníčka a tepla v tomto létě, bezpečnou cestu na dovolenou a zpět, na silnicích, viděl jsem hodně neštěstí. Zdravím všechny poctivé lidi bývalý policista por Marek Ladislav z České Lípy. Na provokatéry zde na webou nereaguji, jsem si vědom, že se jedná o veřejný web.

Jenom dotaz, co jsi udělal pro to, aby k tomu nedošlo. Odvolal jsi se proti pol. valorizaci, co toto http://www.pravoaspravedlnost.estranky.cz/ , co pol. veterán , ale ne Nosáckej nebo je možné , že postupuješ na vlastní triko a nebo máš info, že to je všechno dle práva, nebo spíše nepráva vprrrr? Třeba jsi pro to něco udělal tak sorry, ale když se z desetitisíce rentiérů odvolá hrstka 50 lidí, je to smutné a vypovídá to o nejednotnosti. Někdo přeci musí mít z řad rentiérů blíže k dobrému právníkovi. Takhle si budou zase dělat co se jim zlíbí.

Máte pravdu rentiére, ale vysvětlujte to například "takové" Katce, která chudák nemá "páru" co služba obnáší. Pro každý stát a režim je moc špatné, když se rozpadají bezpečnostní sbory, ale to obyčejní lidé pochopí až sami budou potřebovat pomoci. Ten služební zákon je paskvil, který upekl Bublan s Langerem (Langer ještě ten paskvil zvýraznil reformou, která odradí i ty, kteří viděli v této nelehké práci své poslání).

POLICIE VE SRAČKÁCH JINAK SE LANGROVÁNÍ NEDÁ POPSAT.

Jo, vážení. Již jsem to někdy někde napsal, ale opakování je matka moudrosti. Langer mi silně připomíná Štrougala. Ten, když byl ministrem zemědělství, tak nebyly brambory. Pak byl ministrem vnitra, tak zas nebyli policajti. Langer začal od ministra vnitra, policajti nejsou. Pokud mu ještě někdo někdy svěří nějaké ministerstvo, ptám se, co pak zas nebude?

Devastace policie pokračuje, mladí nemají zájem o tuto práci a již po pár měsících po shlédnutí výplatních pásek odcházejí o dům dál.

Musím konstatovat , že u nás se tak neděje i když je 5% nezaměstnanost.

je mi líto, ale má zkušenost z praxe je trochu jiná. Mladičký, nyní již kolega, byl necelý jeden rok bez zaměstnání, evidován na úřadu práce, poté co neuspěl (práci za "velký peníz" mu tam nesehnali) tak to zkusil sám u policiie a dnes je mladým policistou na OOP. Sice pracovně, jako plnohodnotný parťák pro služebně starší, nic moc, intelektuálně bohužel totéž, ale zaplnil jedno prázdné místo na oddělení PČR, on je spokojený, každého 15-tého dostane plat a je mu jedno jak velký je, uživí ho a je spokojený. To že nic neumí, nemá zájem o službu, a žádné zkušenosti, že služba s ním je pro služebně staršího náročnější (zkušenější zajišťuje chod služby a hlídá ve službě ještě jeho) je mu jedno a jde mimo něho. Ale je to další 1 kus a jedna prázdná tabulka je ku spokojenosti vedení PČR zaplněna.

dodatek, není jistě jediný, občas sleduji stránky "policista" a zjišťuji, že jemu podobní se pohybují (písemně) i tam a nejde o jeden případ. Tak se nebojte, náhrada za odcházející se jistě najde, otázkou je jak zkušená a jak věci prospěšná, i když výjimky potvrzují pravidlo, že??

Informace z jednání s vedením MV ? 16. 07. 2008

Dne 16. července v době od 15:15 do 16:00 hodin se uskutečnilo jednání vedení NOS PČR (M. Štěpánek, P. Tomek) s ministrem vnitra Ivanem Langerem a 1. náměstkem Jaroslavem Salivarem. Setkání navazovalo na body, projednané dne 10. 07. 2008.


Vývoj služebních příjmů v roce 2009 ? zástupci odborového svazu předložili požadavky na navýšení objemu služebních příjmů na rok 2009 a odůvodnili je zásadními argumenty ? vysokou inflací v roce 2008, nesystémovostí rozdělování navýšených prostředků do mimotarifních složek, které nelze aplikovat donekonečna a které může zcela zdeformovat systém odměňování, a nedobrou personální situací u policie.


Ministr vnitra sdělil, že ani na rok 2009 nepočítá vláda se změnou tarifních tabulek nejen u bezpečnostních sborů, ale v celé rozpočtové sféře díky snaze stabilizovat státní rozpočet. I pokud by teoreticky byly prostředky k navýšení tarifní tabulky, její konstrukce by vyžadovala dlouhý časový úsek a její aplikace by v roce 2009, kdy bude realizována reforma policie, vyvolala další organizační a personální problémy, obdobně jako po nepřipravené aplikaci zákona č. 361/2003 Sb. v roce 2007. Bude tedy nutné zodpovědně konstruovat novou tarifní tabulku pro rok 2010, a to i ve spolupráci s NOS PČR.


Vedení NOS PČR s tímto nesouhlasí zejména z důvodu možného prohloubení personální krize, kdy peníze nejsou jediným, ale jedním ze stěžejních důvodů. To zejména s ohledem na vývoj personální situace, kterou je třeba řešit již v roce 2009, nikoliv 2010. Vedení odborového svazu bude v této otázce jednat i s ostatními odborovými svazy bezpečnostních sborů.


Personální situace v Policii ČR ? v návaznosti na předchozí bod obě strany konstatovaly, že personální situace v policii je nepříznivá a je možné předpokládat její prohloubení koncem roku 2008 a v roce 2009 v souvislosti s koncem účinnosti přechodných ustanovení zákona č. 361/2003 Sb. Ministr vyzval vedení odborového svazu ke spolupráci v řešení této otázky. Ze strany vedení NOS bylo konstatováno, že se na vývoji personální situace kromě stránky ekonomické výrazně podílí nedobrá nálada. Tu mezi policisty způsobuje několik dalších faktorů, zejména opakující se případy porušování právních předpisů a profesní etiky. Ministr vnitra zopakoval, že je nadále otevřený k řešení podobných případů, které však musí zodpovědně a objektivně posuzovat příslušní služební funkcionáři, není možné, aby je řešil on sám.


Ministr vnitra navrhl zrealizovat další diskusní fóra (otázky ? odpovědi) za účasti MV na podzim roku 2008 tak, aby zejména řadoví příslušníci PČR měli jistotu, že se jejich podněty hodlá vedení Ministerstva vnitra zabývat.



Okopíroval jsem to na stránkách NOSP.

Ivanovi a vládě to pořád nedochází. Tak tedy co chtějí ať mají. Vyndáme žádosti ze šuplíků a přemístíme je na jiné stoly.

Nepočítejte s nějakým navýšením platů, protože Policii chybí nyní kvůli tomu imbecilovi, který se chce stále ukazovat 1 miliarda na ty jeho blbý recepce a drahý auta. Pžedpokládá se spíše snižování platů(netýká se manažerů) nebo rušení tabulek(opět se netýká manažerů). Teprve jsme v polovině roku a už se dělají finanční opatření,která budou stéle tvrdší.

Ivane Ty jsi vážně nenormální.

Máca je kokot a to zejména ten v Soběslavi.

Kolegové Ivanovi to už dávno došlo, ale asi jemu i jeho kamarádům tento stav vyhovuje. Nechci se ho zastávat, ale ani Ivan není všemocný a musí poslouchat nadřízené.

Katka zřejmě neslouží pod MUDr. Langerem hrobařem české policie, protože jinak by věděla jaká atmosféra tu vládne a kolik lidí odchází !

Pleteš se milý hochu. O atmosféře u vnitra vím dost a ti co odcházejí, tak jim přeji, aby si našli slušnou a dobře ohodnocenou práci, byli zdraví a spokojení. Oni totiž mají rozum a uvědomili si, že brečet nemá cenu. Teď už se jen budu opakovat - buď to chceš dělat nebo ne!!!!! A když se ti nelíbí u vnitra, tak to můžeš změnit jedině jenom ty a věř, že je to strašně jednoduché, jenom najít odvahu. Takže hodně štěstí...

Myslím, že toto je pravdivé.

Tak už na to konečně přišli?

http://www.novinky.cz/clanek/145263-u-policie-je-sefem-skoro-kaz dy-zjistil-audit.html

Odcházejí i šéfové, takže kolaps na všech frontách.

Co tu pořád brečíte fízlové, tak tu práci nedělejte a jděte jinam, kde Vám bude lépe. Sami se tu pořád srovnáváte s okolím. Ono to asi až tak zlé nebude, co? Je to věc volby. Jinak se můžete chodit vybrečet do kostela k farářovi.

Tebe, krávo, omlouvá jediné, a to, že nevíš, co všechno ta práce obnáší.

Áááá..., Ošklivka Katka zabrousila na stránky!

Hej my tu pracu musime dělat ty dylyno,mi nic jyneho dělat neumyme.Kde by nas zaměstnaly?Až tě potkam,tak ty dam pokutu jako krava.

Jooo, to je přesně ono, jenom si tam léčíte svoje komplexy. Začněte už něco dělat. Sedět v kanceláři nebo stát u silnice bych viděla tak za 12000 Kč/měsíc hrubého.

Až bude mít polda 12 tisíc hrubého,tak už tady opravdu nikdo nebude.Ale ty nemusíš mít žádný strach,protože taková tma,aby tě někdo znásilnil nikdy nebude

Hezky jste se vybarvili poldíci.Stačí do vás malinko píchnout a hned je vidět vaše slušnost. Chudáčci.

For Katka
V kanceláři sedíme, že zpracováváme NTČ a to vloupání do vozidel, sklepů, koláren, rodinných domů, případy domácího násilí a další věci. Určitě se tam neflákáme a nepopíjíme tam kávu jak si většina naivních a závistivých občanů jako jste Vy myslí.
Jinak k té silnici tak všem jako jste Vy bych přál si stoupnout v dešti, mrazu -20 a tropickému vedru 33 st. C na dvě hodiny na tu silnici. Dále Vám doporučuji si vyzkoušet řídit dopravu u dopravní nehody, kdy tato činnost je nebezpečnější jak zatýkání nebezpečného pachatele. On totiž český řidič a to zejména ženy musí sledovat nehodu a ne co se děje před jejich vozidlem a pokyny policisty berou spíže za to, že polda na silnici protahuje.
Jinak stále probíhá nábor tedy spíše sběr tak si to pojďte vyzkoušet, protože kdo nezažil nemůže posoudit a co Vás nezabije to Vás posílí.

for katka,
ten kdo fňuká,tak ten má svou práci rád a nemůže se smířit s tím, kam situace u PČR spěje.Nábor skutečně není nábor,ale sběr v civilu se neuplatnících lidí a každý občan se musí bát, jak jednou bude zajištěna bezpečnost,třeba i ta tvoje.Policejní hlídky,které v současné době potkáš na ulici,se skládají z jednoho předškoláka,kterého zaučuje policajt,který má sotva půl roku po škole a věř tomu,že o policejní práci stále ještě neví nic.No když Langer myslí,tak ať žije jím často chválená GENERAČNÍ obměna!

.....utřu vám slzy. Je to dojemné:)

Pro Katku
Slzy nám utírat nemusíš, ale spíš se modlí, aby se situace zlepšila. Jinak ti doporučuji si pořídit zbraň, pořádného hafana a černý pásek v karate, protože díky nové době na včasnou pomoc hlídky PČR můžeš zapomenout.

.... černý pásek v karate už dávno mám, psa radši nechtěj vidět a zbraň?? ve střelbách jsem možná lepší než ty ..... stačí? už přestaň s brekem a urážkami? "ubrečený policajt-ubrečená děvka",...bez takových bude nejen pro mě líp

Za prvé nebrečím a za druhé jsem nikoho neurážel. Já už jsem své ideály u PČR pohřbil a jenom čekám až budu mít 10 let a končím.