1
Ztracené a nelezené děti

Tomáš Rajsigl, nebo Jan Nejedlý. To jsou dvě jména z celé řady dětí, které beze stopy zmizely a nikdo je už nikdy neviděl. Policie po ztracených dětech chvilku pátrá, nebo alespoň pátrání předstírá a potom je odepíše. Jednoduše dítě převede do mrtvé statistiky záhadně zmizelých. A takové záhadně zmizelé dítě může být velice prospěšná věc. Pedofilnímu deviantovi dokáže náležitě zpestřit jeho sexuální život, otrokáři vydělat peníze, nebo nemocnému poskytnout zdravý orgán pro transplantaci. Zmizelé dítě může přinést i jiný užitek. Farmaceutické koncerny ho mohou využít pro výzkum tolik potřebných léků, nebo teroristé vycvičit pro boj za jejich svatou věc. Beze stopy se ztrácejí děti z normálních rodin, které by se za normálních okolností vrátily domů. Z toho plyne, že kdosi, kdo má zájem na zmizení takového děcka, ho musí věznit a nějakým způsobem manipulovat s jeho vědomím. Pokud únosce nezavraždí dítě hned, musí ho zbavit původní identity a samozřejmě osobních dokladů. Děti se občas ztrácejí a po některých není podle vyšetřovatelů stopa už dlouhá léta.
Je tomu skutečně tak? Děti se totiž beze stopy ztrácejí, ale na druhou stranu se nacházejí. Tuto skutečnost se úřady pokoušejí tajit a nalezeným dětem znepříjemňují život, jak to jen jde. Jednou je úředníci přece odepsaly, prohlásily je za ztracené, tak co si tady dovolují otravovat. Pokud se v naší zemi dítě bez jediné stopy ztratí, nebude to mít lehké, ale pokud se nalezne, je ve zcela bezvýchodné situaci.
V březnu roku 2004 se v Moravskoslezském kraji objevil zmatený sedmnáctiletý chlapec. Dnes nechce zveřejnit své jméno, tak mu říkejme třeba David Novotný. Klučík nikdy nevlastnil žádné doklady totožnosti a tvrdil, že od nepaměti vyrůstal v hermeticky uzavřeném dětském domově v Bělorusku, kde děti neznaly ani svá jména a měly pouze přezdívky podle populárních ruských umělců. David neznal jediné slovo bělorusky a domluvil se česky a rusky. Jako své místo narození označoval Olomouc. Zařízení, ze kterého utekl, popisoval, jako uniformovanými muži hlídanou výkrmnu dětí bez identity, kde si děti vyráběly hračky z rozžvýkaného chleba, nemohly se vzdělávat, nikdo je nevychovával, nikdo nenavštěvoval a nikdy v životě se nedostaly za přísně střežené oplocení ústavu. Soudnému člověku bylo hned jasné, že takový dětský domov by neprošel ani tomu nejtotalitnějšímu režimu a že se musí jednat o zařízení sloužící organizovanému zločinu. Pár dní žil dezorientovaný David mezi bezdomovci, ale protože chtěl konečně studovat a normálně žít, rozhodl se požádat o pomoc Policii České republiky.
Do osmnácti let je každý člověk dítětem a i u nás teoreticky platí Mezinárodní úmluva o právech dítěte, nebo Zákon o sociálně-právní ochraně dětí. Podle těchto předpisů je každý orgán, který objeví dítě neznámé totožnosti, informovat odbor ochrany dětí. Ten dá podnět soudu, který dítěti okamžitě ustanoví opatrovníka, určí mu jméno a umístí ho do dětského domova, kde je mu poskytnuta normální péče. Teprve potom se řeší, odkud dítě je. Tyto zákony však existují jenom na papíře a úředníci je nehodlají dodržovat. David se dostal do rukou četnými korupčními aférami proslavené cizinecké policie, která nerespektovala ani jeho žádost o azyl a za to, že nebyl schopen předložit doklady totožnosti ho bez soudu potrestali půlročním vězením v Záchytném zařízení pro cizince ve Velkých Přílepech. Po půl roce ho chtěli vyhostit zpět do náručí zločinu. Nikoho ani nenapadlo se zabývat otázkou, zdali David nepatří mezi kdysi ztracené a nikomu nepřišla divná ani jeho čeština. Automaticky byl zařazen do seznamu nežádoucích osob a všichni dělali všechno pro to, aby se ho zbavili.
Ve Velkých Přílepech provozovalo Ministerstvo vnitra jeden z nejdrsnějších kriminálů v zemi. Lidé, kteří jsou zde zavření mají cejch nežádoucích a podle toho s nimi policisté zacházejí. Přes to, že mnozí z nich jsou ještě děti. Odmítají jim poskytnout zdravotní péči, hrubě jim nadávají, znemožňují jim kontakt s právníky a omezují jim osobní hygienu. Mlátí je a cvičí si na nich po nocích své služební psy.
2
To vše za absolutní nečinnosti Oddělení sociálně právní ochrany dětí Městského úřadu Černošice. Tak že žádný zákonem stanovený opatrovník, žádný dětský domov, ale samotka v kriminále. Úředníci černošického úřadu nemusí zvedat zadky ze svých pohodlných židlí a navíc takové nalezené dítě dostává jasný signál, že v naší zemi na nějaké zákony všichni kašlou a jsou přístupnější k jednání s obchodníky s lidmi. Státní úředníci tak napomáhají tomu, že nalezené děti snáze skončí, jako otroci, nedobrovolní dárci orgánů, nebo teroristé.
Nešťastného Davida jsem shodou okolností na samotce přílepské věznice objevil, nabídl mu svoji pomoc a začal suplovat opatrovníka, kterého mu měl zajistit stát. V džungli zákonů, které státní úředníci porušují, kdy se jim zamane, to není snadná záležitost. Navíc potřeboval David psychologickou péči. Kdosi mu ukradl celé dětství, které strávil ve vězení. A české úřady nevymyslely nic lepšího, než chlapce znovu uvěznit. Samozřejmě bylo nutné dostat Davida ven z cely. V Přílepech oslavil osmnácté narozeniny a tak ho již nebylo možno považovat za dítě neznámé totožnosti. Byl dospělý. Asi po měsíci slovních přestřelek s policisty se konečně podařilo pro Davida vybojovat rozhodnutí o propuštění na svobodu. Poprvé v životě měl stanout mimo střežený prostor.
Jel jsem si Davida do Velkých Přílep vyzvednout, ale místní cizinecká policie rozhodnutí o propuštění nehodlala respektovat. Chlapce prý nepropustí, dokud za něho někdo nezaplatí částku asi dvacet pět tisíc. Drží ho další dva týdny za katrem, dokud neseženu peníze a nezaplatím. Tak jsem nalezeného klučinu od Ministerstva vnitra vlastně koupil. Protože se na nalezence neznámé totožnosti příslušné úřady vykašlaly a chtěly se zbavit problému, neměl česky hovořící David kam jít. Jedinou možnost, kterou nabídly úřady byl tábor pro uprchlíky, ale David chtěl normálně žít a studovat. Když už jsem si ho od policistů koupil, rozhodl jsem se ho vzít k sobě domů. Zatím co se kluk učil nakupovat v obchodě, jezdit hromadnou dopravou a poznával hodnotu peněz, pátralo se po místě, kde chlapec vyrůstal. Samozřejmě adresa v Bělorusku, kterou udával, byla falešná a v této zemi nikdy nikdo podobný nežil. Psycholog jednoznačně potvrdil, že vyrůstal v kolektivním dětském zařízení, ale žádný legální dětský domov, nebo pasťák v okolních zemích podobné dítě nepostrádal a podle celníků ani nepřekročil žádné státní hranice. I Davidova slušná čeština nasvědčovala tomu, že vyrůstal v České republice. Podle všeho v nějakém zařízení, které chová nikde neevidované děti pro farmaceutický výzkum, nebo na orgány. Rozhodně byl obětí dobře organizovaného zločinu a bylo by logické, aby se orgány státní správy pokusily tento stav napravit a ulehčit mu jeho osud nalezence. Také zákony o tom hovoří jasnou řečí. Hned na začátku měl mít opatrovníka a měl skončit v dětském domově. Jako dítě nezjištěné totožnosti měl od soudu dostat jméno a měl být zapsán do matriky. Městský úřad Černošice ale zákony nedodržuje a tato práva Davidovi upřel. A samozřejmě mu tím způsobil obrovské komplikace
Čtyřicet pět dní po té, co byl chlapec odprodán, nastoupil na střední školu. Nalezenci, který nikdy nepoznal péči vlastních rodičů je zamítnuta žádost o azyl a úředníci mu dávají jasně najevo, že je v České republice nežádoucí a má se vrátit do neznámého a nelegálního dětského vězení, odkud se mu podařilo utéct. Za trest, že si troufá chodit do školy, mu odmítají přiznat jakoukoliv sociální podporu. Pokud chce žrát, má odejít ze školy a nechat se zavřít do sběrného tábora ukrytého před veřejností v hlubokých lesích. Není státním občanem České republiky a tak je pro české úředníky cizinec, což je pro ně naprosto totéž, co zločinec. Ani jeho jméno a příjmení nechtějí matrikáři řešit. To si má vyřešit tam, odkud přivandroval. David ale s největší pravděpodobností odnikud nepřivandroval, narodil se v Olomouci a celou dobu byl obětí zločinu, kterému dokázal utéct.
David se nechce ničím lišit od svých spolužáků a začíná užívat české jméno a příjmení. Zcela nesmyslně se každé dva měsíce musí hlásit úředníkům Ministerstva vnitra v kanceláři vzdálené přes dvě stě kilometrů od bydliště, kam musí deset kilometrů ještě pěšky. Následující den pak stát šílené fronty na cizinecké policii.
3
Byť nemá jedinou korunu příjmu, dopravu si musí hradit sám. Jeho absence ve škole úředníky samozřejmě nezajímají. Nemá co chodit do školy. Před vnitrem na něho čekávají rusky, nebo arabsky hovořící obchodníci s bílým masem, kteří mu nabízejí falešné doklady. Jen když je bude následovat. David moc dobře ví, že ty, co překupníky následovali, už nikdo nikdy nespatřil.
Z toho, jak české úřady s nalezeným Davidem jednají a nakládají začíná být zřejmé, že je pro ně nepohodlným svědkem čehosi nekalého a chtěly by se ho za každou cenu zbavit. Vědí snad naši nejvyšší političtí představitelé, kde se skrývá záhadný dětský domov, vychovávající děti bez identity, které později bez sebemenší stopy mizí? Jsou snad úředníci spojeni s překupníky?
Zákon na skutečnost, že je někdo nalezen pamatuje a jasně říká, že fyzická osoba nalezení na území České republiky je státním občanem České republiky, pokud se neprokáže, že narozením nabyla občanství jiného státu. To je přesně Davidův případ, k jehož občanství, ani narození se žádný stát nehlásí. Proto se chlapec obrátil na příslušnou matriku Praha 1 a žádal osvědčení o českém státním občanství podle tohoto předpisu. Narazil tam na matrikářku Talmanovou, neobyčejně sprostou a neurvalou tchýni ministerského předsedy, která nejprve existenci zákona popírala, jen zuřivě bránila zločin a odmítala ve věci jednat. Po roce i mnoha stížnostech vydala nesmyslné rozhodnutí, že žádost zamítá, protože David uvádí nevěrohodné informace o svém pobytu v Bělorusku, tedy o zemi, ve které nikdy nepobýval. Po otřesných zkušenostech s úřednickým chlévem na matrice putovalo odvoláni na pražský magistrát. Tady jednali o poznání slušněji, ale se stejným výsledkem. Po ročním nic nedělání Davidovu žádost zamítli. Pro platný zákon i pro závazné mezinárodní úmluvy má prý Ministerstvo vnitra vlastní výklad, který je obrací naruby. Státní občanství se u nás zkrátka neřídí zákonem, nýbrž mírou úplatnosti jednotlivých úředníků.
Státní úředníci využívají všech možných lží, výmyslů i vědeckých metod jenom proto, aby Davidovi co nejvíce znepříjemnili život. Zjištěná fakta schválně překrucují a provedení jakéhokoliv důkazu v chlapcův prospěch se zuřivě brání. Na to prý nejsou peníze. Vnitro hlídá, aby nalezenému dítěti nikdo nepomohl a aby mu všichni házeli klacky pod nohy. Systematické perzekuce řídí nejvyšší představitelé ministerstva vnitra. Svědčí o tom telefonát, kterým jsem žádal tehdejšího náměstka ministra o zákonné řešení celé situace. Ten rozčileně řval do telefonu, že vnitro není povinné nic řešit a jestli budeme dále otravovat, nechá nás vyhladovět. Jako mávnutím kouzelného proutku pro mě přestala být práce. Nebyla nikde a přátelé, kteří mi ji byli ochotni dát si stěžovali, že jim kdosi vyhrožuje jménem ministerstva vnitra. Pokud mi práci dají, sešle na ně podle výhrůžek stát nejpřísnější kontroly. Za trest, že jsem se ujal nalezeného dítěte a od Českého státu ho koupil, jsem neměl nárok ani na sociální dávky. Bydlel jsem totiž ve společné domácnosti s Davidem, tedy s osobou, která neměla v ČR trvalý pobyt. A to se u nás přísně trestá. A následovaly další, zcela zjevné politické perzekuce. Policie jezdí kluka kontrolovat do školy a odmítá vyšetřovat vandalské útoky na můj majetek. Nezabývá se ani vloupáním, u kterého jsem si sám zjistil jméno a bydliště pachatele. Nejspíš nás vykradl policejní konfident. Se svým vysokoškolským vzděláním si nesmím vydělávat ani jako pomocný dělník ve skladu. Přes to, že jsme členy EU nesmíme s Davidem ani na Slovensko. Nemá totiž občanský průkaz, ani pas. Nemůže si založit účet v bance, paušál na telefon a nemá nárok na zdravotní pojištění a péči. Ze strany státních orgánů chodí výhrůžky, že perzekuce budou pokračovat, dokud Davida neodhlásím ze školy a neodevzdám ho do sběrného tábora v hlubokých lesích. Tam by k němu měli snazší přístup překupníci a chlapec by na dobro zmizel.



4
Samozřejmě, že se David se svými problémy obrátil na soud. Případ dostal na stůl skvělý soudce Vojtěch Cepl, který byl ochoten rozhodnout podle zákona a přiznat chlapci občanství, ale bohužel musel konstatovat, že není kompetentní rozhodnout. Kompetentní je prý pouze matrika a jí nadřízené Ministerstvo vnitra.
David mi vyprávěl podrobnosti, jak ho policisté v Přílepech zavírali na samotce, jak mu hrubě nadávali, sprchovali ho ledovou vodou, tloukli obuškem a cvičili na něm po nocích odporně páchnoucí služební psy. Jeho bolestivý úraz odmítali léčit, aby co nejvíce trpěl. Protože nepovažuji za slušné, aby se takto jednalo s dítětem jenom proto, že mu nikdo nikdy nevystavil žádné doklady totožnosti, dospěl jsem k názoru, že se jedná o týrání svěřené osoby a podal jsem trestní oznámení. Za neoznámení takového podezření by mi podle zákona hrozily dva roky vězení. K otřesným závěrům dospěla v Přílepech i kontrola Mezinárodního výboru proti mučení. Vyšetřováním takových drobností, jako je týrání dětí se samozřejmě nikdo nezabýval. Pomstychtivá policie mne zažalovala za to, že jsem splnil svoji zákonnou povinnost a zinscenovala politický proces, v němž jsem byl odsouzen k podmíněnému trestu. Za dodržování zákona. Cvičit psy na dětech a trestat je bolestí patří podle soudu ke standardním výchovným metodám a kdo si myslí opak, dopouští se útoku na státní orgán. K tomuto názoru se přiklonil i prezident Václav Klaus. Pan prezident vehementně podporuje mučení a vraždění dětí na Kavkaze tak po něm zřejmě touží i doma.
Další soud rozhodl, že nalezený David nemá nárok na mezinárodní ochranu, ale bylo mu povoleno podat žádost znovu. Novou žádost už chlapec podal pod svým českým jménem a příjmením. Udělení azylu česky hovořícímu studentovi české střední školy Davidovi Novotnému se jeví, jako ta nejkrkolomnější cesta, ale chlapec v naprosto beznadějné situaci chtěl zkusit využít i ji.
Evropská úmluva o občanství, kterou Česká republika ratifikovala, jasně říká, že každý má právo na státní občanství. Langerovo ministerstvo si toto ustanovení vykládá tak, že na státní občanství není právní nárok. Proto je David stále trestán pravidelným policejním dohledem, povinností se hlásit na Cizinecké policii za víc, než nedůstojných podmínek a hlavně tím, že jako studující sirotek nemá od státu nárok na jedinou korunu podpory. Bez zdravotního pojištění a možnosti cestovat. A obrovská úřednická mašinérie pracuje na plné obrátky, aby chlapci ublížila, co nejvíce mu znepříjemnila život a poštvala ho do rukou hory doly slibujících obchodníků z lidmi. Obvodní úřady, pražský magistrát, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo práce a sociálních věcí, soudy i Veřejný ochránce práv hledají cesty, jak prodloužit Davidovo trápení a vyhnout se dodržování zákonů a mezinárodních smluv. Samozřejmě jsme hledali pomoc i u ministrů vnitra. Tehdejší ministr Bublan při osobním setkání ochotně sliboval pomoc, ale potom mu zřejmě kdosi vysvětlil důležitost chovu dětí bez identity a ministr šalamounsky obrátil. Prý se nejprve se musí vypátrat, kdo jsou Davidovi rodiče a jaké mají státní občanství. Teprve potom bude možno chlapce považovat za nalezence. Nějakým pátráním se ale úřady zatěžovat nehodlají a David si má rodiče, o kterých nic neví,vypátrat sám. Ministra Bublana hluboce pobouřilo, že David užívá české jméno. Taková drzost, někdo, kdo nemá žádné doklady bude mluvit naším nadjazykem a chtěl by žít stejně, jako náš nadnárod. Jméno by přece mělo jasně signalizovat, že takový člověk je cizinec, tedy vlastně zločinec. Signalizoval nenávistně sociálně demokratický ministr.
Jistou naději jsme před parlamentními volbami vkládali do kandidátů z ODS, proto jsme se obrátili na pana Topolánka a na pana Langera. Oba svorně slibovali, že pokud ve volbách zvítězí, budou Davidovu situaci promptně řešit. V naivní víře jsem házel do urny lístek s modrým ptákem. Zvítězil. Volební vítězství přineslo konec mých politických perzekucí a je mi povoleno normálně pracovat. Davidovi je po třech letech čekání v nejistotě a po přímluvě pana senátora Tőpfera udělen azyl. Azyl i průkaz azylanta samozřejmě dostal na své české jméno a příjmení s tím, že je osobou bez státního občanství.
5
Zdálo by se, že je všechno vyřešeno. Odbor státního občanství sliboval, že pokud David dostane azyl, může mu automaticky přiznat české občanství. Zřejmě v to nedoufal a tak když se o azylu rozhodlo, pohotově otočil. Kluk nikdy žádné občanství neměl a podle zákona má na ně nárok. I novému panu ministrovi však zřejmě někdo vysvětlil potřebnost chovu bezejmenných dětí a důležitost jeho utajení. Tak Ministerstvo vnitra a pan ministr Langer jenom změnili taktiku ubližování a perzekucí. Ačkoliv průkaz azylanta je veřejnou listinou, kterou azylant prokazuje své jméno, příjmení a další fakta o své osobě, vyrukovala vedoucí Odboru státního občanství a matrik Ministerstva vnitra, paní Goluškinová s teorií, že David neoprávněně používá své jméno a příjmení. To znamená, že ministerstvo ve své cílevědomé snaze Davida systematicky deptat odmítá uznávat doklady, které samo vystavilo.Vnitro tak bezostyšně dává najevo, že pohrdá nejen Ústavou této země, která zaručuje, že každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno, ale hlavně samotným Davidem, tím, že ho tituluje hanlivou přezdívkou, kterou mu dali jeho věznitelé a která ho uráží. Tomuto psychickému týrání David na čas podléhá. Deprese způsobené šlendriánským rozhodnutím vnitra řeší přerušením školy a půlročním flákáním. Převládl v něm pocit, že letitý boj se zlomocnými úředníky je marný a že nikdy nebude normálním člověkem. Ministerstvu vnitra se na čas podařili to, oč celá léta usilovalo. Jeho úředníkům vadí, že se chlapec snaží normálně žít a že netrpí žádnou vážnou duševní poruchou. Naštěstí se David postupně uklidnil a jenom si musel zopakovat poslední ročník. Dnes už je vyučen a pokračuje na maturitní nástavbě.
Desítky dětí se bez sebemenší stopy ztratí a občas se nějaké dítě nalezne. Ztracené děti státní úředníky nechávají v klidu, ale nalezené dítě je provokuje , jako málo co. Snaží se ho zdeptat, zbavit se ho a dostat ho zpátky do náruče zločinu. Prorůstání zločinu se státní správou není nová věc. Někteří lidé opilí mocí si přisvojují práva na všechno. Vedle laciných dovolených a tramvají zdarma by zákonodárci mohli mít právo i na nadstandardní zdravotní péči. Vždyť na recepcích jejich játra a ledviny tolik trpí. Ústav, kde by vyrůstaly ztracené děti ve zdravé, ale právně neexistující jedince by beze sporu k nadstandardní zdravotní péči našich zákonodárců přispěl. Bez něho není orgánů pro transplantaci nazbyt. A jsou tolik potřebné. Byť by to stálo nějaké ztracené děti.Zákon, nezákon. Mocní vládnou a cítí se nadřazení
Svoji nadřazenost i skutečnost, že rozhodně se svým úřadem nehodlá nikomu pomáhat, ani nikoho chránit, projevil osobně i pan ministr Langer. Ze svého ministerského postu přece nebude dodržovat nějaké zákony, nebo dokonce práva. Ve svém úředním rozhodnutí pan ministr Davida neurvale uráží přezdívkou z vězení a navíc podle hesla zraňovat a zatloukat, naprosto popírá jeho identitu. Podle úředního dopisu pana ministra nemůže být s Davidem vedeno žádné správní řízení, dokud neprokáže, že se jmenuje tak, jak se jmenuje a nejmenuje se tak, jak se nejmenuje. Jinými slovy, pokud nepředloží rodný list, který mu nikdo nikdy nevydal, nemůže mu být vystaven rodný list, ani přiznáno, nebo uděleno státní občanství. Pan ministr tak neuznává platné rozhodnutí, které vlastnoručně podepsal a neuznává doklady vydané jeho ministerstvem. Moc šalamounské rozhodnutí, které by nevymyslel ani předchůdce pana ministra Gottwald. Nalezenému klukovi neznámé totožnosti byl udělen azyl, který ministr Langer podepsal, ale neuznává. Podle jeho ministerstva s ním nemůže být nakládáno, jako z nalezencem, protože si úředníci slovo fyzická osoba překládají, jako debil. Vládnou, cítí se výš, než ostatní, výš než zákon, osobují se možná i nemožná práva a pokud zrovna nejsou volby, považují prosté lidi za debily. David podle pana ministra vlastně opět právně neexistuje. Nemá právo vést správní řízení, tedy se třeba oženit. Neexistujícího člověka nemusí podle ministrova rozhodnutí všemocní vládci řešit a zbývá jim dostatek času přemýšlet, jak zbohatnout. Navíc se člověk, který neexistuje může klidně ztratit a nikdo po něm nikdy nebude pátrat.

6
Možná pana ministra Langera zlobí ledviny, uvažuje o transplantaci a ty Davidovy v nějakém utajeném ústavu tolik scházejí. Co když Tomáš Rajsigl a Jan Nejedlý mají jinou krevní skupinu.



Vladislav Kvasnička

Pomáhat a chránit, aneb jak za včasu odejít a žít s čistou hlavou.

Katko,prosím Vás,běžte založit odbory do supermarketu.Tady přispívejte,až budete o práci pod neministrem něco vědět. Jinak je to pouhá exhibice,...

....zatím nemám v plánu, děkuji za radu.

Katko, fandím Ti, je tu konečně někdo, kdo dá ufňukánkům co proto. Katka policejním prezidentem :-) !!!

Díky za hlas:), dá někdo další? Co takhle GPS do aut a za ucho kameru? To by se teprve vidělo, kolik z vás dělá práci jak má. Samozřejmě, že vás nehážu do jednoho pytle, ale to je jedno, protože ti co pořádně makají, tak nemají čas si tady brečet.

GPS v autě máme, ne proto, abych Vám mohl rychleji pomoci, ale abych mohl býti lépe kontrolován a hlídán a to i zpětně. Kameru v autě také mám, ale ne proto, abych zaznamenal piráty silnic, ale abych měl další zodpovědnost za svěřený majetek, protože kamery nakupoval trouba a 19 z 20 nefachčí. Pokud Vás trápí další specialitky naší práce, stačí se zeptat, jistě rádi odpovíme :-)))))

Katko. Ty o policii nevíš vůbec nic. Jak můžeš navrhovat GPS do aut a kamery za ucho, když je policie v takovém stavu, že není na lepidla na lepení doručenek, sponky na sešívání papírů, výměnu prasklých žárovek a toaletní papír na utírání ................ a další pomůcky. To všechno si policisté kupují ze svého, aby mohly pracovat a tedy pomáhat a chránit a nejen tebe. Znáš jiný pracovní obor nebo zaměstnavatele, kde si zaměstnanci kupují za své peníze nářadí, aby mohly pracovat? Já ne. Langer dělá, že se nic neděje, ale situace je chvilku před kolapsem. Policie je zvenku huj, ale uvnitř fuj.

Omlouvám se za hrubku. Ve slově mohli (zaměstnanci) má být měkké i. Nechte mě, už jsem si dal facku raději sám ............

stačí zvednout prdel z kanclu a jít si to nafasovat, ale vy přesto nicnedělání ani nevíte, kde máte sklad takových věcí. Máte prachy na všechno a všechno máte(od sponky na papíry až po PHM), jediný co nemáte jsou schopní vedoucí pracovníci, kteří si neplní tak jak by měli. Ono totiž dokud to nepotřebují sami, tak je jim to volné. ....asi tolik k věci

Nemáš pravdu. Když jsem se ptal na lepidlo, bylo mně odpovězeno, že neni a mám to zkusit v lednu 2009. Telefonoval jsem do skladu v březnu 2008. Mám k tomu něco dodat? Prostě když to není, tak není ani kde fasovat.

Jo a ještě něco ty modrý chytrolíne. Když jsou limity na benzin, tak je to asi také neschopným vedoucím nebo že jsou policisté blbci a nevědí, kde jsou pumpy? Kdepak nejsou prachy a všechno stojí za starou bačkoru. Když je všeho dost a všechno je tak skvělé, tak proč je policie firmou, od které odchází nejvíce zaměstnanců (není myšleno v počtech, ale v %)?

Zdravím všechny poctivé lidi v této malé zemi. Jak to tak pročítám, nálada u policejního sboru je na nule, pak to bude nejspíše do mínusu. Velevážený pan Kalousek chce zdanit výsluhy, jak se zde dočítám. Jestli toto provedou, tak se policejní sbor, hasičský sbor, rozpadne úplně, věznice se budou bouřit, bachaři nebudou. Toto by byla další kapka neúcty k této skupině občanů ze strany zákonodárců. Jsem v civilu třetím rokem, všude se musí makat. Kdo se práce nebojí, tak ji lehce nalezne. Dá se slušně vydělat. Dělám u firmy, kde neexistuje, aby se neproplácely soboty, noční příplatky, přesčasy. Schválení paskvilu z.č. 361/2003 je zlegalizování okrádání státního úředníka, neúcta k příslušným profesím. Znám mnoho bývalých kolegů, houfně odcházejí do civilního sektoru specialisté, kriminalisté, zkušení policisté z přímého výkonu. Též nováčci procítají a odcházejí též ve zkušební době. Proč asi. Je sice pravdou, že průměrný plat u policie ČR je cc 30000,-Kč hrubého, ale kdo jej má. Měly se zachovat všechny příplatky dle zákona č. 186/92 Sb, proplácet cestovní výlohy a solidní ubytovnu pro mimopražské, jak to bylo dříve, zvednout platy policistů v přímém výkonu, třeba rizikový přípatek cc 3000-5000,-Kč, snížit počet velitelů, tudy vede cesta. Za posledních 10 let odešlo zbytečně desetitisíce zkušených policistů, též hasičů, bachařů, mohli jsme sloužit třeba do důchodu, nevyhodily by se zbytečně desítky miliard korun za výstroj, výzbroj, studie, hlavně za zkušenosti a policejní ujm. Jsme prostě bohatý stát. Snížit stav policejních velitelů a posílit přímý výkon. Pak by byla policejní práce, hasičská profese, a další perspektivní, nebylo by co řešit. Za současných podmínek se nedá v klidu sloužit, protože je velká nejistota, zda vás nevylijí za každou maličkou. Toto je velice důležité. Každá profese má svá specifika. Poslanci , senátoři si nekřesťansky přidávají na platě, mají několikrát větší příspěvek na dopravu, než je plat řadového policisty. Pak to má ve státě vypadat. Rozepsal jsem se, ničeho nelituji, nechci zde brečet, v civilu se mám dobře. Jestli se nepřepracuje paskvil, který by vyhovoval policejní , hasičské práci, a dalším, vývoji společnosti, tak to vše nedobře skončí,.Je ostuda státu, že se náboruje jenom několik policistů pro Prahu.Kolik jich zůstane po náboru po 15 letech sloužit, proč asi. No přece nejistota. Policisté nechtějí nekřesťanské peníze za službu, ale důstojné podmínky pro službu, jistotu v práci, též ostatní složky, kterých se toto týká.Přeji bývalým kolegům lepší podmínky pro práci, jistotu, dejte na sebe ve službě pozor, nikdo Vám nic nedá. Jako rentiéři jsem též v civilu nadále legálně okrádání, poloviční valorizace, v ochranné době souběh nemocenské a výsluhového příspěvku, můžete pracovat třeba 5 let v civilu, přijdete o práci, stejně Vám na Úřadě práce dají rozdíl mezi výsluhovým příspěvkem a 2,5 x násobkem sociálního minima, tedy pár korun v podpoře v nezaměstnanosti.Toto si stát ošetřil již v v roce 2005 patřičným zákonem. Tedy další diskriminace za další poctivou práci proti civilnímu sektoru. Další chuťovky, tedy když jste již v civilu . Například se nás valorizace výsluhového příspěvku v srpnu 2008 netýká, jenom důchodců, vypočítáno z pevné částky. Toto mohou nadále provádět, a výsluhový příspěvek za několik let bude dobrý tak pro lepší nákup do Kauflandu. Tuto jistotu ať nabídnou elevům k policejnímu sboru a dalším, koho se toto týká. Odešel jsem dle starého výše citovaného zákona, stát mění pravidla hry k horšímu. Kdo závidí peníze policistů, hasičů, bachařům, může si to zkusit. Přeji všem hezký den, více sluníčka a tepla v tomto létě, bezpečnou cestu na dovolenou a zpět, na silnicích, viděl jsem hodně neštěstí. Zdravím všechny poctivé lidi bývalý policista por Marek Ladislav z České Lípy. Na provokatéry zde na webou nereaguji, jsem si vědom, že se jedná o veřejný web.

Jenom dotaz, co jsi udělal pro to, aby k tomu nedošlo. Odvolal jsi se proti pol. valorizaci, co toto http://www.pravoaspravedlnost.estranky.cz/ , co pol. veterán , ale ne Nosáckej nebo je možné , že postupuješ na vlastní triko a nebo máš info, že to je všechno dle práva, nebo spíše nepráva vprrrr? Třeba jsi pro to něco udělal tak sorry, ale když se z desetitisíce rentiérů odvolá hrstka 50 lidí, je to smutné a vypovídá to o nejednotnosti. Někdo přeci musí mít z řad rentiérů blíže k dobrému právníkovi. Takhle si budou zase dělat co se jim zlíbí.

Máte pravdu rentiére, ale vysvětlujte to například "takové" Katce, která chudák nemá "páru" co služba obnáší. Pro každý stát a režim je moc špatné, když se rozpadají bezpečnostní sbory, ale to obyčejní lidé pochopí až sami budou potřebovat pomoci. Ten služební zákon je paskvil, který upekl Bublan s Langerem (Langer ještě ten paskvil zvýraznil reformou, která odradí i ty, kteří viděli v této nelehké práci své poslání).

POLICIE VE SRAČKÁCH JINAK SE LANGROVÁNÍ NEDÁ POPSAT.

Jo, vážení. Již jsem to někdy někde napsal, ale opakování je matka moudrosti. Langer mi silně připomíná Štrougala. Ten, když byl ministrem zemědělství, tak nebyly brambory. Pak byl ministrem vnitra, tak zas nebyli policajti. Langer začal od ministra vnitra, policajti nejsou. Pokud mu ještě někdo někdy svěří nějaké ministerstvo, ptám se, co pak zas nebude?

Devastace policie pokračuje, mladí nemají zájem o tuto práci a již po pár měsících po shlédnutí výplatních pásek odcházejí o dům dál.

Musím konstatovat , že u nás se tak neděje i když je 5% nezaměstnanost.

je mi líto, ale má zkušenost z praxe je trochu jiná. Mladičký, nyní již kolega, byl necelý jeden rok bez zaměstnání, evidován na úřadu práce, poté co neuspěl (práci za "velký peníz" mu tam nesehnali) tak to zkusil sám u policiie a dnes je mladým policistou na OOP. Sice pracovně, jako plnohodnotný parťák pro služebně starší, nic moc, intelektuálně bohužel totéž, ale zaplnil jedno prázdné místo na oddělení PČR, on je spokojený, každého 15-tého dostane plat a je mu jedno jak velký je, uživí ho a je spokojený. To že nic neumí, nemá zájem o službu, a žádné zkušenosti, že služba s ním je pro služebně staršího náročnější (zkušenější zajišťuje chod služby a hlídá ve službě ještě jeho) je mu jedno a jde mimo něho. Ale je to další 1 kus a jedna prázdná tabulka je ku spokojenosti vedení PČR zaplněna.

dodatek, není jistě jediný, občas sleduji stránky "policista" a zjišťuji, že jemu podobní se pohybují (písemně) i tam a nejde o jeden případ. Tak se nebojte, náhrada za odcházející se jistě najde, otázkou je jak zkušená a jak věci prospěšná, i když výjimky potvrzují pravidlo, že??

Informace z jednání s vedením MV ? 16. 07. 2008

Dne 16. července v době od 15:15 do 16:00 hodin se uskutečnilo jednání vedení NOS PČR (M. Štěpánek, P. Tomek) s ministrem vnitra Ivanem Langerem a 1. náměstkem Jaroslavem Salivarem. Setkání navazovalo na body, projednané dne 10. 07. 2008.


Vývoj služebních příjmů v roce 2009 ? zástupci odborového svazu předložili požadavky na navýšení objemu služebních příjmů na rok 2009 a odůvodnili je zásadními argumenty ? vysokou inflací v roce 2008, nesystémovostí rozdělování navýšených prostředků do mimotarifních složek, které nelze aplikovat donekonečna a které může zcela zdeformovat systém odměňování, a nedobrou personální situací u policie.


Ministr vnitra sdělil, že ani na rok 2009 nepočítá vláda se změnou tarifních tabulek nejen u bezpečnostních sborů, ale v celé rozpočtové sféře díky snaze stabilizovat státní rozpočet. I pokud by teoreticky byly prostředky k navýšení tarifní tabulky, její konstrukce by vyžadovala dlouhý časový úsek a její aplikace by v roce 2009, kdy bude realizována reforma policie, vyvolala další organizační a personální problémy, obdobně jako po nepřipravené aplikaci zákona č. 361/2003 Sb. v roce 2007. Bude tedy nutné zodpovědně konstruovat novou tarifní tabulku pro rok 2010, a to i ve spolupráci s NOS PČR.


Vedení NOS PČR s tímto nesouhlasí zejména z důvodu možného prohloubení personální krize, kdy peníze nejsou jediným, ale jedním ze stěžejních důvodů. To zejména s ohledem na vývoj personální situace, kterou je třeba řešit již v roce 2009, nikoliv 2010. Vedení odborového svazu bude v této otázce jednat i s ostatními odborovými svazy bezpečnostních sborů.


Personální situace v Policii ČR ? v návaznosti na předchozí bod obě strany konstatovaly, že personální situace v policii je nepříznivá a je možné předpokládat její prohloubení koncem roku 2008 a v roce 2009 v souvislosti s koncem účinnosti přechodných ustanovení zákona č. 361/2003 Sb. Ministr vyzval vedení odborového svazu ke spolupráci v řešení této otázky. Ze strany vedení NOS bylo konstatováno, že se na vývoji personální situace kromě stránky ekonomické výrazně podílí nedobrá nálada. Tu mezi policisty způsobuje několik dalších faktorů, zejména opakující se případy porušování právních předpisů a profesní etiky. Ministr vnitra zopakoval, že je nadále otevřený k řešení podobných případů, které však musí zodpovědně a objektivně posuzovat příslušní služební funkcionáři, není možné, aby je řešil on sám.


Ministr vnitra navrhl zrealizovat další diskusní fóra (otázky ? odpovědi) za účasti MV na podzim roku 2008 tak, aby zejména řadoví příslušníci PČR měli jistotu, že se jejich podněty hodlá vedení Ministerstva vnitra zabývat.



Okopíroval jsem to na stránkách NOSP.

Ivanovi a vládě to pořád nedochází. Tak tedy co chtějí ať mají. Vyndáme žádosti ze šuplíků a přemístíme je na jiné stoly.

Nepočítejte s nějakým navýšením platů, protože Policii chybí nyní kvůli tomu imbecilovi, který se chce stále ukazovat 1 miliarda na ty jeho blbý recepce a drahý auta. Pžedpokládá se spíše snižování platů(netýká se manažerů) nebo rušení tabulek(opět se netýká manažerů). Teprve jsme v polovině roku a už se dělají finanční opatření,která budou stéle tvrdší.

Ivane Ty jsi vážně nenormální.

Máca je kokot a to zejména ten v Soběslavi.

Kolegové Ivanovi to už dávno došlo, ale asi jemu i jeho kamarádům tento stav vyhovuje. Nechci se ho zastávat, ale ani Ivan není všemocný a musí poslouchat nadřízené.

Katka zřejmě neslouží pod MUDr. Langerem hrobařem české policie, protože jinak by věděla jaká atmosféra tu vládne a kolik lidí odchází !

Pleteš se milý hochu. O atmosféře u vnitra vím dost a ti co odcházejí, tak jim přeji, aby si našli slušnou a dobře ohodnocenou práci, byli zdraví a spokojení. Oni totiž mají rozum a uvědomili si, že brečet nemá cenu. Teď už se jen budu opakovat - buď to chceš dělat nebo ne!!!!! A když se ti nelíbí u vnitra, tak to můžeš změnit jedině jenom ty a věř, že je to strašně jednoduché, jenom najít odvahu. Takže hodně štěstí...

Myslím, že toto je pravdivé.

Tak už na to konečně přišli?

http://www.novinky.cz/clanek/145263-u-policie-je-sefem-skoro-kaz dy-zjistil-audit.html

Odcházejí i šéfové, takže kolaps na všech frontách.

Co tu pořád brečíte fízlové, tak tu práci nedělejte a jděte jinam, kde Vám bude lépe. Sami se tu pořád srovnáváte s okolím. Ono to asi až tak zlé nebude, co? Je to věc volby. Jinak se můžete chodit vybrečet do kostela k farářovi.

Tebe, krávo, omlouvá jediné, a to, že nevíš, co všechno ta práce obnáší.

Áááá..., Ošklivka Katka zabrousila na stránky!

Hej my tu pracu musime dělat ty dylyno,mi nic jyneho dělat neumyme.Kde by nas zaměstnaly?Až tě potkam,tak ty dam pokutu jako krava.

Jooo, to je přesně ono, jenom si tam léčíte svoje komplexy. Začněte už něco dělat. Sedět v kanceláři nebo stát u silnice bych viděla tak za 12000 Kč/měsíc hrubého.

Až bude mít polda 12 tisíc hrubého,tak už tady opravdu nikdo nebude.Ale ty nemusíš mít žádný strach,protože taková tma,aby tě někdo znásilnil nikdy nebude

Hezky jste se vybarvili poldíci.Stačí do vás malinko píchnout a hned je vidět vaše slušnost. Chudáčci.

For Katka
V kanceláři sedíme, že zpracováváme NTČ a to vloupání do vozidel, sklepů, koláren, rodinných domů, případy domácího násilí a další věci. Určitě se tam neflákáme a nepopíjíme tam kávu jak si většina naivních a závistivých občanů jako jste Vy myslí.
Jinak k té silnici tak všem jako jste Vy bych přál si stoupnout v dešti, mrazu -20 a tropickému vedru 33 st. C na dvě hodiny na tu silnici. Dále Vám doporučuji si vyzkoušet řídit dopravu u dopravní nehody, kdy tato činnost je nebezpečnější jak zatýkání nebezpečného pachatele. On totiž český řidič a to zejména ženy musí sledovat nehodu a ne co se děje před jejich vozidlem a pokyny policisty berou spíže za to, že polda na silnici protahuje.
Jinak stále probíhá nábor tedy spíše sběr tak si to pojďte vyzkoušet, protože kdo nezažil nemůže posoudit a co Vás nezabije to Vás posílí.

for katka,
ten kdo fňuká,tak ten má svou práci rád a nemůže se smířit s tím, kam situace u PČR spěje.Nábor skutečně není nábor,ale sběr v civilu se neuplatnících lidí a každý občan se musí bát, jak jednou bude zajištěna bezpečnost,třeba i ta tvoje.Policejní hlídky,které v současné době potkáš na ulici,se skládají z jednoho předškoláka,kterého zaučuje policajt,který má sotva půl roku po škole a věř tomu,že o policejní práci stále ještě neví nic.No když Langer myslí,tak ať žije jím často chválená GENERAČNÍ obměna!

.....utřu vám slzy. Je to dojemné:)

Pro Katku
Slzy nám utírat nemusíš, ale spíš se modlí, aby se situace zlepšila. Jinak ti doporučuji si pořídit zbraň, pořádného hafana a černý pásek v karate, protože díky nové době na včasnou pomoc hlídky PČR můžeš zapomenout.

.... černý pásek v karate už dávno mám, psa radši nechtěj vidět a zbraň?? ve střelbách jsem možná lepší než ty ..... stačí? už přestaň s brekem a urážkami? "ubrečený policajt-ubrečená děvka",...bez takových bude nejen pro mě líp

Za prvé nebrečím a za druhé jsem nikoho neurážel. Já už jsem své ideály u PČR pohřbil a jenom čekám až budu mít 10 let a končím.