4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Pomáhat a chránit, aneb jak za včasu odejít a žít s čistou hlavou.

Katko,prosím Vás,běžte založit odbory do supermarketu.Tady přispívejte,až budete o práci pod neministrem něco vědět. Jinak je to pouhá exhibice,...

....zatím nemám v plánu, děkuji za radu.

Katko, fandím Ti, je tu konečně někdo, kdo dá ufňukánkům co proto. Katka policejním prezidentem :-) !!!

Díky za hlas:), dá někdo další? Co takhle GPS do aut a za ucho kameru? To by se teprve vidělo, kolik z vás dělá práci jak má. Samozřejmě, že vás nehážu do jednoho pytle, ale to je jedno, protože ti co pořádně makají, tak nemají čas si tady brečet.

GPS v autě máme, ne proto, abych Vám mohl rychleji pomoci, ale abych mohl býti lépe kontrolován a hlídán a to i zpětně. Kameru v autě také mám, ale ne proto, abych zaznamenal piráty silnic, ale abych měl další zodpovědnost za svěřený majetek, protože kamery nakupoval trouba a 19 z 20 nefachčí. Pokud Vás trápí další specialitky naší práce, stačí se zeptat, jistě rádi odpovíme :-)))))

Katko. Ty o policii nevíš vůbec nic. Jak můžeš navrhovat GPS do aut a kamery za ucho, když je policie v takovém stavu, že není na lepidla na lepení doručenek, sponky na sešívání papírů, výměnu prasklých žárovek a toaletní papír na utírání ................ a další pomůcky. To všechno si policisté kupují ze svého, aby mohly pracovat a tedy pomáhat a chránit a nejen tebe. Znáš jiný pracovní obor nebo zaměstnavatele, kde si zaměstnanci kupují za své peníze nářadí, aby mohly pracovat? Já ne. Langer dělá, že se nic neděje, ale situace je chvilku před kolapsem. Policie je zvenku huj, ale uvnitř fuj.

Omlouvám se za hrubku. Ve slově mohli (zaměstnanci) má být měkké i. Nechte mě, už jsem si dal facku raději sám ............

stačí zvednout prdel z kanclu a jít si to nafasovat, ale vy přesto nicnedělání ani nevíte, kde máte sklad takových věcí. Máte prachy na všechno a všechno máte(od sponky na papíry až po PHM), jediný co nemáte jsou schopní vedoucí pracovníci, kteří si neplní tak jak by měli. Ono totiž dokud to nepotřebují sami, tak je jim to volné. ....asi tolik k věci

Nemáš pravdu. Když jsem se ptal na lepidlo, bylo mně odpovězeno, že neni a mám to zkusit v lednu 2009. Telefonoval jsem do skladu v březnu 2008. Mám k tomu něco dodat? Prostě když to není, tak není ani kde fasovat.

Jo a ještě něco ty modrý chytrolíne. Když jsou limity na benzin, tak je to asi také neschopným vedoucím nebo že jsou policisté blbci a nevědí, kde jsou pumpy? Kdepak nejsou prachy a všechno stojí za starou bačkoru. Když je všeho dost a všechno je tak skvělé, tak proč je policie firmou, od které odchází nejvíce zaměstnanců (není myšleno v počtech, ale v %)?

Zdravím všechny poctivé lidi v této malé zemi. Jak to tak pročítám, nálada u policejního sboru je na nule, pak to bude nejspíše do mínusu. Velevážený pan Kalousek chce zdanit výsluhy, jak se zde dočítám. Jestli toto provedou, tak se policejní sbor, hasičský sbor, rozpadne úplně, věznice se budou bouřit, bachaři nebudou. Toto by byla další kapka neúcty k této skupině občanů ze strany zákonodárců. Jsem v civilu třetím rokem, všude se musí makat. Kdo se práce nebojí, tak ji lehce nalezne. Dá se slušně vydělat. Dělám u firmy, kde neexistuje, aby se neproplácely soboty, noční příplatky, přesčasy. Schválení paskvilu z.č. 361/2003 je zlegalizování okrádání státního úředníka, neúcta k příslušným profesím. Znám mnoho bývalých kolegů, houfně odcházejí do civilního sektoru specialisté, kriminalisté, zkušení policisté z přímého výkonu. Též nováčci procítají a odcházejí též ve zkušební době. Proč asi. Je sice pravdou, že průměrný plat u policie ČR je cc 30000,-Kč hrubého, ale kdo jej má. Měly se zachovat všechny příplatky dle zákona č. 186/92 Sb, proplácet cestovní výlohy a solidní ubytovnu pro mimopražské, jak to bylo dříve, zvednout platy policistů v přímém výkonu, třeba rizikový přípatek cc 3000-5000,-Kč, snížit počet velitelů, tudy vede cesta. Za posledních 10 let odešlo zbytečně desetitisíce zkušených policistů, též hasičů, bachařů, mohli jsme sloužit třeba do důchodu, nevyhodily by se zbytečně desítky miliard korun za výstroj, výzbroj, studie, hlavně za zkušenosti a policejní ujm. Jsme prostě bohatý stát. Snížit stav policejních velitelů a posílit přímý výkon. Pak by byla policejní práce, hasičská profese, a další perspektivní, nebylo by co řešit. Za současných podmínek se nedá v klidu sloužit, protože je velká nejistota, zda vás nevylijí za každou maličkou. Toto je velice důležité. Každá profese má svá specifika. Poslanci , senátoři si nekřesťansky přidávají na platě, mají několikrát větší příspěvek na dopravu, než je plat řadového policisty. Pak to má ve státě vypadat. Rozepsal jsem se, ničeho nelituji, nechci zde brečet, v civilu se mám dobře. Jestli se nepřepracuje paskvil, který by vyhovoval policejní , hasičské práci, a dalším, vývoji společnosti, tak to vše nedobře skončí,.Je ostuda státu, že se náboruje jenom několik policistů pro Prahu.Kolik jich zůstane po náboru po 15 letech sloužit, proč asi. No přece nejistota. Policisté nechtějí nekřesťanské peníze za službu, ale důstojné podmínky pro službu, jistotu v práci, též ostatní složky, kterých se toto týká.Přeji bývalým kolegům lepší podmínky pro práci, jistotu, dejte na sebe ve službě pozor, nikdo Vám nic nedá. Jako rentiéři jsem též v civilu nadále legálně okrádání, poloviční valorizace, v ochranné době souběh nemocenské a výsluhového příspěvku, můžete pracovat třeba 5 let v civilu, přijdete o práci, stejně Vám na Úřadě práce dají rozdíl mezi výsluhovým příspěvkem a 2,5 x násobkem sociálního minima, tedy pár korun v podpoře v nezaměstnanosti.Toto si stát ošetřil již v v roce 2005 patřičným zákonem. Tedy další diskriminace za další poctivou práci proti civilnímu sektoru. Další chuťovky, tedy když jste již v civilu . Například se nás valorizace výsluhového příspěvku v srpnu 2008 netýká, jenom důchodců, vypočítáno z pevné částky. Toto mohou nadále provádět, a výsluhový příspěvek za několik let bude dobrý tak pro lepší nákup do Kauflandu. Tuto jistotu ať nabídnou elevům k policejnímu sboru a dalším, koho se toto týká. Odešel jsem dle starého výše citovaného zákona, stát mění pravidla hry k horšímu. Kdo závidí peníze policistů, hasičů, bachařům, může si to zkusit. Přeji všem hezký den, více sluníčka a tepla v tomto létě, bezpečnou cestu na dovolenou a zpět, na silnicích, viděl jsem hodně neštěstí. Zdravím všechny poctivé lidi bývalý policista por Marek Ladislav z České Lípy. Na provokatéry zde na webou nereaguji, jsem si vědom, že se jedná o veřejný web.

Jenom dotaz, co jsi udělal pro to, aby k tomu nedošlo. Odvolal jsi se proti pol. valorizaci, co toto http://www.pravoaspravedlnost.estranky.cz/ , co pol. veterán , ale ne Nosáckej nebo je možné , že postupuješ na vlastní triko a nebo máš info, že to je všechno dle práva, nebo spíše nepráva vprrrr? Třeba jsi pro to něco udělal tak sorry, ale když se z desetitisíce rentiérů odvolá hrstka 50 lidí, je to smutné a vypovídá to o nejednotnosti. Někdo přeci musí mít z řad rentiérů blíže k dobrému právníkovi. Takhle si budou zase dělat co se jim zlíbí.

Máte pravdu rentiére, ale vysvětlujte to například "takové" Katce, která chudák nemá "páru" co služba obnáší. Pro každý stát a režim je moc špatné, když se rozpadají bezpečnostní sbory, ale to obyčejní lidé pochopí až sami budou potřebovat pomoci. Ten služební zákon je paskvil, který upekl Bublan s Langerem (Langer ještě ten paskvil zvýraznil reformou, která odradí i ty, kteří viděli v této nelehké práci své poslání).

POLICIE VE SRAČKÁCH JINAK SE LANGROVÁNÍ NEDÁ POPSAT.

Jo, vážení. Již jsem to někdy někde napsal, ale opakování je matka moudrosti. Langer mi silně připomíná Štrougala. Ten, když byl ministrem zemědělství, tak nebyly brambory. Pak byl ministrem vnitra, tak zas nebyli policajti. Langer začal od ministra vnitra, policajti nejsou. Pokud mu ještě někdo někdy svěří nějaké ministerstvo, ptám se, co pak zas nebude?

Devastace policie pokračuje, mladí nemají zájem o tuto práci a již po pár měsících po shlédnutí výplatních pásek odcházejí o dům dál.

Musím konstatovat , že u nás se tak neděje i když je 5% nezaměstnanost.

je mi líto, ale má zkušenost z praxe je trochu jiná. Mladičký, nyní již kolega, byl necelý jeden rok bez zaměstnání, evidován na úřadu práce, poté co neuspěl (práci za "velký peníz" mu tam nesehnali) tak to zkusil sám u policiie a dnes je mladým policistou na OOP. Sice pracovně, jako plnohodnotný parťák pro služebně starší, nic moc, intelektuálně bohužel totéž, ale zaplnil jedno prázdné místo na oddělení PČR, on je spokojený, každého 15-tého dostane plat a je mu jedno jak velký je, uživí ho a je spokojený. To že nic neumí, nemá zájem o službu, a žádné zkušenosti, že služba s ním je pro služebně staršího náročnější (zkušenější zajišťuje chod služby a hlídá ve službě ještě jeho) je mu jedno a jde mimo něho. Ale je to další 1 kus a jedna prázdná tabulka je ku spokojenosti vedení PČR zaplněna.

dodatek, není jistě jediný, občas sleduji stránky "policista" a zjišťuji, že jemu podobní se pohybují (písemně) i tam a nejde o jeden případ. Tak se nebojte, náhrada za odcházející se jistě najde, otázkou je jak zkušená a jak věci prospěšná, i když výjimky potvrzují pravidlo, že??

Informace z jednání s vedením MV ? 16. 07. 2008

Dne 16. července v době od 15:15 do 16:00 hodin se uskutečnilo jednání vedení NOS PČR (M. Štěpánek, P. Tomek) s ministrem vnitra Ivanem Langerem a 1. náměstkem Jaroslavem Salivarem. Setkání navazovalo na body, projednané dne 10. 07. 2008.


Vývoj služebních příjmů v roce 2009 ? zástupci odborového svazu předložili požadavky na navýšení objemu služebních příjmů na rok 2009 a odůvodnili je zásadními argumenty ? vysokou inflací v roce 2008, nesystémovostí rozdělování navýšených prostředků do mimotarifních složek, které nelze aplikovat donekonečna a které může zcela zdeformovat systém odměňování, a nedobrou personální situací u policie.


Ministr vnitra sdělil, že ani na rok 2009 nepočítá vláda se změnou tarifních tabulek nejen u bezpečnostních sborů, ale v celé rozpočtové sféře díky snaze stabilizovat státní rozpočet. I pokud by teoreticky byly prostředky k navýšení tarifní tabulky, její konstrukce by vyžadovala dlouhý časový úsek a její aplikace by v roce 2009, kdy bude realizována reforma policie, vyvolala další organizační a personální problémy, obdobně jako po nepřipravené aplikaci zákona č. 361/2003 Sb. v roce 2007. Bude tedy nutné zodpovědně konstruovat novou tarifní tabulku pro rok 2010, a to i ve spolupráci s NOS PČR.


Vedení NOS PČR s tímto nesouhlasí zejména z důvodu možného prohloubení personální krize, kdy peníze nejsou jediným, ale jedním ze stěžejních důvodů. To zejména s ohledem na vývoj personální situace, kterou je třeba řešit již v roce 2009, nikoliv 2010. Vedení odborového svazu bude v této otázce jednat i s ostatními odborovými svazy bezpečnostních sborů.


Personální situace v Policii ČR ? v návaznosti na předchozí bod obě strany konstatovaly, že personální situace v policii je nepříznivá a je možné předpokládat její prohloubení koncem roku 2008 a v roce 2009 v souvislosti s koncem účinnosti přechodných ustanovení zákona č. 361/2003 Sb. Ministr vyzval vedení odborového svazu ke spolupráci v řešení této otázky. Ze strany vedení NOS bylo konstatováno, že se na vývoji personální situace kromě stránky ekonomické výrazně podílí nedobrá nálada. Tu mezi policisty způsobuje několik dalších faktorů, zejména opakující se případy porušování právních předpisů a profesní etiky. Ministr vnitra zopakoval, že je nadále otevřený k řešení podobných případů, které však musí zodpovědně a objektivně posuzovat příslušní služební funkcionáři, není možné, aby je řešil on sám.


Ministr vnitra navrhl zrealizovat další diskusní fóra (otázky ? odpovědi) za účasti MV na podzim roku 2008 tak, aby zejména řadoví příslušníci PČR měli jistotu, že se jejich podněty hodlá vedení Ministerstva vnitra zabývat.



Okopíroval jsem to na stránkách NOSP.

Ivanovi a vládě to pořád nedochází. Tak tedy co chtějí ať mají. Vyndáme žádosti ze šuplíků a přemístíme je na jiné stoly.

Nepočítejte s nějakým navýšením platů, protože Policii chybí nyní kvůli tomu imbecilovi, který se chce stále ukazovat 1 miliarda na ty jeho blbý recepce a drahý auta. Pžedpokládá se spíše snižování platů(netýká se manažerů) nebo rušení tabulek(opět se netýká manažerů). Teprve jsme v polovině roku a už se dělají finanční opatření,která budou stéle tvrdší.

Ivane Ty jsi vážně nenormální.

Máca je kokot a to zejména ten v Soběslavi.

Kolegové Ivanovi to už dávno došlo, ale asi jemu i jeho kamarádům tento stav vyhovuje. Nechci se ho zastávat, ale ani Ivan není všemocný a musí poslouchat nadřízené.

Katka zřejmě neslouží pod MUDr. Langerem hrobařem české policie, protože jinak by věděla jaká atmosféra tu vládne a kolik lidí odchází !

Pleteš se milý hochu. O atmosféře u vnitra vím dost a ti co odcházejí, tak jim přeji, aby si našli slušnou a dobře ohodnocenou práci, byli zdraví a spokojení. Oni totiž mají rozum a uvědomili si, že brečet nemá cenu. Teď už se jen budu opakovat - buď to chceš dělat nebo ne!!!!! A když se ti nelíbí u vnitra, tak to můžeš změnit jedině jenom ty a věř, že je to strašně jednoduché, jenom najít odvahu. Takže hodně štěstí...

Myslím, že toto je pravdivé.

Tak už na to konečně přišli?

http://www.novinky.cz/clanek/145263-u-policie-je-sefem-skoro-kaz dy-zjistil-audit.html

Odcházejí i šéfové, takže kolaps na všech frontách.

Co tu pořád brečíte fízlové, tak tu práci nedělejte a jděte jinam, kde Vám bude lépe. Sami se tu pořád srovnáváte s okolím. Ono to asi až tak zlé nebude, co? Je to věc volby. Jinak se můžete chodit vybrečet do kostela k farářovi.

Tebe, krávo, omlouvá jediné, a to, že nevíš, co všechno ta práce obnáší.

Áááá..., Ošklivka Katka zabrousila na stránky!

Hej my tu pracu musime dělat ty dylyno,mi nic jyneho dělat neumyme.Kde by nas zaměstnaly?Až tě potkam,tak ty dam pokutu jako krava.

Jooo, to je přesně ono, jenom si tam léčíte svoje komplexy. Začněte už něco dělat. Sedět v kanceláři nebo stát u silnice bych viděla tak za 12000 Kč/měsíc hrubého.

Až bude mít polda 12 tisíc hrubého,tak už tady opravdu nikdo nebude.Ale ty nemusíš mít žádný strach,protože taková tma,aby tě někdo znásilnil nikdy nebude

Hezky jste se vybarvili poldíci.Stačí do vás malinko píchnout a hned je vidět vaše slušnost. Chudáčci.

For Katka
V kanceláři sedíme, že zpracováváme NTČ a to vloupání do vozidel, sklepů, koláren, rodinných domů, případy domácího násilí a další věci. Určitě se tam neflákáme a nepopíjíme tam kávu jak si většina naivních a závistivých občanů jako jste Vy myslí.
Jinak k té silnici tak všem jako jste Vy bych přál si stoupnout v dešti, mrazu -20 a tropickému vedru 33 st. C na dvě hodiny na tu silnici. Dále Vám doporučuji si vyzkoušet řídit dopravu u dopravní nehody, kdy tato činnost je nebezpečnější jak zatýkání nebezpečného pachatele. On totiž český řidič a to zejména ženy musí sledovat nehodu a ne co se děje před jejich vozidlem a pokyny policisty berou spíže za to, že polda na silnici protahuje.
Jinak stále probíhá nábor tedy spíše sběr tak si to pojďte vyzkoušet, protože kdo nezažil nemůže posoudit a co Vás nezabije to Vás posílí.

for katka,
ten kdo fňuká,tak ten má svou práci rád a nemůže se smířit s tím, kam situace u PČR spěje.Nábor skutečně není nábor,ale sběr v civilu se neuplatnících lidí a každý občan se musí bát, jak jednou bude zajištěna bezpečnost,třeba i ta tvoje.Policejní hlídky,které v současné době potkáš na ulici,se skládají z jednoho předškoláka,kterého zaučuje policajt,který má sotva půl roku po škole a věř tomu,že o policejní práci stále ještě neví nic.No když Langer myslí,tak ať žije jím často chválená GENERAČNÍ obměna!

.....utřu vám slzy. Je to dojemné:)

Pro Katku
Slzy nám utírat nemusíš, ale spíš se modlí, aby se situace zlepšila. Jinak ti doporučuji si pořídit zbraň, pořádného hafana a černý pásek v karate, protože díky nové době na včasnou pomoc hlídky PČR můžeš zapomenout.

.... černý pásek v karate už dávno mám, psa radši nechtěj vidět a zbraň?? ve střelbách jsem možná lepší než ty ..... stačí? už přestaň s brekem a urážkami? "ubrečený policajt-ubrečená děvka",...bez takových bude nejen pro mě líp

Za prvé nebrečím a za druhé jsem nikoho neurážel. Já už jsem své ideály u PČR pohřbil a jenom čekám až budu mít 10 let a končím.