Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

oprava 27 tis. hrubého !!!!

Sparto, ty rejpálku, jestli jsi býválý polda jak si myslím, tak jdi do hajzlu.

První zprávy o způsobu proplácení CP.
Zatím to není na papíře, nikde není oficiální stanovisko, ale jedná se o tom, že se má proplácet jen jedna cesta za měsíc! Takže mi to osobně připadá jako zase velký humbuk a podvod na policisty. V průměru jsem povolán 1x-2x měsíčně k mimořádné službě v době svého volna. Takže to proplácení spolkne tato mimořádná cesta a ostatní cesty do služby zase pěkně za své, jako doposud. Tušil jsem, že v těch CP bude nějaký háček. Zatím to sice není oficiální, ale předpokládám, že MV nebude nijak rozdávačný a bude to škrtit, co to půjde!

Jo jo, souhlas

Nebuďte bláhový, kdyby to bylo tak jak říkáte, nebrečeli by jste tady a dávno by jste vzali kramle. Něco jako chleba o dvou kůrkách, tak tady neplácejte játrama a místo ranní kávy se běžte zadarmo převléknout do uniformy, po-té si odpíchnout a začněte hned od půl šesté hákovat, od 7,30-7,40 si dejte svačinu ani o minutu déle a nestačíte ji ani dojíst, to vám garantuji. 20 min. na oběd a když se půjdete vychcat nebo vysrat, je to také zdarma přes píchačky a na každém rohu je kamera. Tak jsestli opravdu sníte o civilu tak můžete nastoupit a 27 tis. kč hrubého vyděláte těžko. Už se naVás těšíme pracanti. Jo a tu rentu Vám budeme připomínat, takže práce všeho druhu!!! Začněte myslet hlavama.

Tohle si přečti, všichni mě strašili, že když odejdu do civilu, umřu u třetí popelnice, že příjdu o veškeré výhody práce ve Vězeňské službě věznice Příbram ( taky názor, že práce ve věznici je lukrativní zaměstnání, no nevím ). Tak jen trochu z mých krátkých zkušeností v civilní sféře. Ráno po příchodu do zaměstnání nemusím stát v pozoru a podávat hlášení, ale vedoucí mi řekne " ahoj Pavle, jak se máš", když je mi zima vezmu si kalhoty, když je vedro vezmu si šortky, nemusíme chodit všichni jednotně oblečení. Taky nás každé ráno nepřezkušují jako děti ve škole. Když jde o finance, jsem na tom líp, divné že, ačkoliv bych měl mít o polovinu násobku míň - cituji ministra. Taky mi platí veškeré přesčasy a pokud nějaký mám mít, tak mě zaměstnavatel slušně poprosí, nikdo mi ho nedá rozkazem a ještě k tomu zadarmo. Když jsem řekl, že jsem musel dělat 150 hodin zadarmo, tak se mi celá firma smála a vlastně směje dodnes. Taky nám platí svátky, noční a víkendové příplatky a třinácté platy. Tak nějak si po těch 13 letech připadám, jako v Jiříkově vidění a jediné co mě může upřímně mrzet, že jsem neodešel dřív.

Ježkovy zraky, Vomáčko, necituj nám tady Mitáše, ten chlap není žádný pořádný měřítko.

Co to tu píšeš za pitomosti ! Pokud jsem tě dobře pochopil, tak tady děláš škodolibého rádce a na to se ti každý vykašle. Měl by si také ,do té své pitomé hlavy nacpat tu možnost, že někdo práci u policie chce dělat, protože si jí sám a svobodně vybral . A dělat jí chce za slušných kvalitních podmínek a taky jí chce mít dobře zaplacenou ! Na tom nic špatného není ! Tvůj problém je ten, že ty do prace jak říkáš chodíš hákovat. To je výraz pro ty burany , kteří do práce chodí trpět - ale to je tvůj problém. Měl si se lépe učit a nekrást. Pak si měl možnost nastoupit k policii a třeba dnes mít taky nárok na rentu a právo něco k policejní práci říkat !

A zase dokolečka dokola, je pravda a opět jsem se přesvědčil, že když Vám někdo oponuje je to špatně. Bohužel i tato pravda je někdy krutá a znám kluky co odešly od PČR a v civilu jim to nevoní. Kdo nevěří ať tam běží. p.s.: příště už budu tedy fňukat s vámi a je naprostá hloupost, když Vám 27 tis. čistého nestačí na živobití. Opravdu rejete držkou v zemi. Zbohem a nebul, já pádím k mooooři.

opr. 27.tis. hrubého

Tak jestli jsi si tuto práci svobodně vybral, tak drž hubu a makej. Já když chci více peněz, musím se postarat a tak na sobě začni makat a už konečně tady nebreč. Opravdu to tu je jak s malejma dětma.

Sparto, těch 27 tisíc nemáme ani v hrubém, plat po deseti letech je 18 tisíc čistýho! Takže nepiš rozumy o něčem, co jsi neviděl ani z rychlíku...

Že se nepodepíšeš §§§ zajímalo by mě jak jsi na to přišel,že ten chlap není žádné měřítko.Ale na to ty nemáš odvahu co?No nic schovávej se dál,ale o čem nic nevíš tak do toho nekecej prosím,zvlášť když toho člověka neznáš.

Souhlas Sparta, jenom kecaj, že maj malo, strašně prace, ale nikam nepujdou, protože by museli delat! Ty schopni neremcaj a když se jim nelibi, odejdou a jsou v pohode.

At žije nase strana, at zije p. Langer, ktery Vam jde konečne po krku a budete se mit jeste hur, jelikoz se mate moc dobre.

Mám pro vás další téma k zamyšlení z oblasti " spravedlivého " odměňování policistů. Jednorázové navýšení příjmů pražským policistům v tomto roce není nic jiného, než snaha managementu zalepit momentálně největší díry v potápějící se lodi. Ale o tom zde nechci psát, vše již bylo řečeno.
Naše slavné vedení na prezidiu a některých kr. zprávách hodlá v tomto nastoupeném trendu pokračovat. Jak jinak si vysvětlit následující ? S velikou slávou nově zřízená ICP začínají mít totiž personální problémy, díky naprosto špatně nastavenému systému výběru lidí, který se zvolil při personálním obsazování volných tabulkových míst na nově vznikajících ICP. Opět vše probíhalo v duchu tradice - výběr dle ksichtu. To si opravdu někdo myslel, že budou všichni, kteří musí dojíždět z různě vzdálených míst do práce dlouhodobě tento stav akceptovat ? Navíc, nikdo není schopen vysvětlit otázku prspektivy lidí na ICP. No a jaký je výsledek ? Perzonální krize na ICP- čkách.
No ale abych se vrátil k původnímu tématu. Sám osobně na ICP nedělám a svým způsobem mne tato problematika ani netrápí. Vůbec se mi ale nelíbí, když jsem se dozvěděl z velmi dobrého zdroje, že v rámci jednoho kraje se NAVYŠUJE zvláštní ( tzv. rizikový ) příplatek, ale pouze kolegům sloužícím u ciziny. To vše z důvodu momentálního zažehnání perzonální krize na některých ICP. Aniž bych se chtěl dotknout činnosti a práce kolegů na ICP, může mi někdo kompetentní vysvětlit, v čem je práce na ICP téměř jednou tak rizikovější než na obvodech, kde se kluci musí každou směnu tahat s různými individui, fetkami a jiným odpadem lidské společnosti. A ruku na srdce, o nápadu TČ a jejím následným zpracováním se kolegům na ICP ani nesní. Není to tak trochu plivnutím do tváře lidem spadajícím pod jednu krajskou zprávu kteří mají tu smůlu, že neslouží zrovna u ciziny ? Další názorný příklad arogance moci. Vždyť tímto jasně ukazuje management, že ho vůbec nezajímá spokojenost a minimálně pocit spravedlnosti popdřízených, ale zajímá ho pouze to, aby řešil vzniklé problémy, které je právě momentálně trápí ( viz. nynější perzonální krize na ICP-čkách ) bez jakékoli koncepčnosti a bez ohledu na to, jak jejich rozhodnutí vnimají podřízení.
No nevím, nevím, jestli tohle má být nový motivační impulz pro kluky hlavně z obvodů, zvažujících v těchto pohnutých dobách, zda u firmy zústat, nebo říci " s pánem bohem. mějt se tu pěkně ".

Vyhnat policisty z ICP na obvody a místo nich dát úřednice za poloviční plat, povolit pobyt není pro chlapa, musejí se tam hrozně kousat, ale zase lepší než na ulici a jisté víkendy!

Pracuji u policie 10 let.Tudíž mám nárok důstojně odejít do civilní sféry s docela nezanedbatelným nárokem na odchodné.Počkám-li ještě rok zvýší se mi to možná o nějakou tu pětku či stovku.Každá kačka dobrá. Než však odejdu tak bych si moc přál,aby mě pak jako civila po zbytek mého života ochraňovala a aby mi pomáhala skutečně SPOKOJENÁ policie. A stím by už vláda České republiky měla něco udělat. Jako policista 10 let sloužící v Praze NESOUHLASÍM s tím ,aby dostali nějakou tu almužnu přidánu jen policisté v Praze a nebo ve středních čechách. Každý policista by na tom měl být stejně a to už z důvodu že je to policista a mě osobně je šumafuk jestli v Praze dělá měsíčně 30 spisů TČ a někde na vesnici v Horní Dolní jen třeba 1 spis. Oba dva mají stejné zaměstnání a tečka.I v jiných zaměstnáních prostě někdo udělá práce více někdo méně a mají třeba pyntlich stejný plat.Přidat by měli dostat všichni.A jestli chcete přeci jen dát někomu víc a někomu míň,tak dobře ,pochopím to, ale jen za předpokladu že v první řadě dostanou nejvíc přidáno kluci z ulice to znamená PMJ,L-158 a všeobecné pěší a autohlídky z MOP. Ti totiž udělají té špinavé práce nejvíce. Naopak člověk na spisech si během 8-hodinové služby úplně vklidu (v rámci šetření) zajde kdykoliv a kamkoliv,vyřídí si cokoliv,kdežto hlídka je neustále pod monitorem GPS a pomalu ,aby se někde bála zastavit na vychcání. Přitom právě tito kluci mají většinou 3 a 4 třídy s hodností maximálně podpraporčíka zatímco spisák nejde pod 6 PT a hodnost nadpraporčík. To mi přijde na hlavu postavené.

P.S. Tak a teď z hrůzou zjistím , že jsem se probudil a mám ruku v nočníku. Přidáno dostanou opět jen ti úplně nahoře a to docela slušně,zvýší se tím průměr platu policisty a národ bude zase jen nadávat jak kdejaký polda bere minimálně 30.000,- čistého a na copak si to tedy všichni stěžují. Už vidím jak pěšák z ulice bude rád za usmolenou tisícovku hrubého (při troše dobré vůle i čistého) zatímco co kancelářský (např.) na prezidiu určitě pod 5-6.000,- navíc nepůjdou.

10 let je fakt doba a tvůj názor není spravedlivý.

Souhlasím s Poldou. Nejvíce by měli dostat přidáno "kluci z ulice to znamená PMJ,L-158 a všeobecné pěší a autohlídky z MOP. Ti totiž udělají té špinavé práce nejvíce."

Jenže jak by to pak vypadalo v jiných zaměstnáních:
Ve stavební firmě bere nejvíc přidavač a hned po něm zedník, protože "Ti totiž udělají té špinavé práce nejvíce." Kdesi na chvostu jsou pak stavbyvedoucí a ředitel podniku, ti se válejí v boudě a v kanclu.
Ve fabrice bere nejvíc uklízečka, po ní dělník na pásu "Ti totiž udělají té špinavé práce nejvíce." a daleko méně bere mistr, vedoucí provozu a výrobní ředitel, ten už ani žádný plat nedostává, protože si válí koule v kanclu.
V nemocnici má největší plat zřízenec, po něm pak řadové sestry "Ti totiž udělají té špinavé práce nejvíce." až za nimi jsou pak lékaři, primáři a nejméně bere zase ten ředitel, protože si válí koule v kanclu.
V zemědělském družstvu bere nejvíce krmič a traktorista co vyváží hnůj, "Ti totiž udělají té špinavé práce nejvíce.", zootechnik nebere skoro nic a předseda družstva je na minimální mzdě, ten si totiž válí koule v kanclu.

Takže vážně:
Poldíci, poldíci, kdy už konečně pochopíte, že vy šlapky, co tu brečíte, jste v tom nejnižším postavení v organizační struktuře. Tak se prostě snažte vyšplhat se po zádech těch ostatních nahoru a pak budete v pohodě. Ale nebrečte mi tu, že tu práci na ulici milujete a za nic na světě by jste do kanclu nešli (jinde si zase poplakáváte, že se kvůli aministrativě ven nedostanete, čert aby se ve vás vyznal). Když na víc nemáte, tak se prostě musíte spokojit s tím, jak je honorováno to co děláte.

Máš pravdu,ale trochu bych tě opravil,protože tolik "stavbyvedoucích,lékařů,primářů..............." kolik je u policie v civilu nenajdeš a to jde především.

http://www.policista.cz/clanky/reportaz/pravo-u-policie-je-sefem -skoro-kazdy-zjistil-audit-290/

for Civil
Když jsme u toho srovnávání soukromého sektoru s Policii ČR tak by to chodilo u stavební firmy tak, že na jednoho zedníka a přidavače by byl jeden mistr a nad každými dvě mistry by byl jeden stavbyvedoucí.
Jinak většina slušných poldů neumí lézt vedení do prodloužených zad a šplhat se po zádech kolegů. Také jsi opomněl fakt, že vedení si nebude pod sebou podřezávat větev a proto se bude obklopovat pouze jedinci, kteří je nemůžou ohrozit.

Oprav si gramatické chyby a děsné hrubky a pak ti možná lidi začnou věřit. Je to děsný.

mám takový dojem, že na důstojný odchod máš už jenom pět měsíců, nebo se pletu?

Vážení kolegové, nehodlám se rozepisovat o současných platových problémech řadových policistů. Jen chci poukázat na počáteční příčiny tohoto stavu, a to účinnost nového služebního zákona a postup vedení policie, všem snížit a nebo úplně dát osobní hodnocení na nulu (sobě pochopitelně 100 %) a ten kdo si dal odvolání tak bylo nezákonně zamítnuto odvolacím orgánem, proč všichni víme. Protože to byl nezákonný postup máte všichni, kterým bylo takto s účinností nového zákona sníženo osobní ohodnocení, právo na uhrazení vzniklé škody. V krajním případě je třeba podat žalobu u soudu - jde o nemalé peníze a stojí to za to. Pro lepší orientaci odkazuji na obdobný, již pravomocný případ - viz : http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/domaci-ekonomika/clanek.pht ml?id=521756

Hrušky, jablka, generační špunty, odchody, příchody a ve skutečnosti to jde do sraček kam se člověk podívá.
Postavení policisty v této zemi = hanba vyprávět, každý si to může vyzkoušet, sbohem............

DALŠÍCH 2500 POLICISTŮ JE NA ODCHODU OD TOHOTO SPOLKU MODRÉHO MUDr. NEMINISTRA LANGERA.

Podle toho zkrachovalého doktrora je nábor úspěšný, takže kdo chce, může klidně odejít, přijdou noví bojovníci. Než procitnou z reality, tak ten somolibý spratek bude pryč i s penězi, které zatím úspěšně z MV tuneluje.

Nemel te o těch odchodech pořád a jděte !!!!!!

Zdravím všechny poctivé lidi. Po shlédnutí medií televize nova a další, kolik naši poslanci mají fixní částku na dopravu, tak se tímto dráždí poctivý pracující lid. Zrušily se výhody, týdenní, měsíční průkazky na autobus, vlak pro pro pracující lid, který dojíždí za prací. Nevyužité peníze si poslanci nechají pro sebe. Je to částka větší, než si vydělá začínající policista ČR v Praze. Tvrdě si musí zaplatit ne vždy důstojnou ubytovnu, drahé jízdné a tak dále. Je též státním zaměstnancem. Přitom máme stejné žaludky. Je zde návrh, že mimopražským by se proplácelo jízdné a podobně. Jde o to, kolik. Mnoho policistů dojíždí, hasičů a dalších. Bylo zde několikrát psáno, že policisty, hasiče zvedli do práce a to několikrát, cestu si museli hradit. Třeba pro důležitý zájem služby, pro velký nápad trestné činnosti, mimořádné události. Jsou místa, kde se dá dojíždět do služby jenom svým autem, není jiné spojení. Toto by se mělo automaticky proplácet, tato práce je pro blaho společnosti. Nechci toto zlehčovat, jsou to dosti velké částky za dojíždění, plat řadového policisty není těch 140 procent celostátního průměru, jak tvrdí výše usměvavý pán. Jak pak zákonodárci mohou kázat občanům, policistům, hasičů , bachařům a dalším. tedy i dělnému lidu. Byl v médiích dodatek, že se proplácejí v jiných zemích poslancům jenom to, co skutečně projedou. Toto bych zde zavedl. Dojíždění do zaměstnání při různých mimořádním akcích, toto je další vymoženost policejní práce, protože služba je nepřetržitá, nikoho nezajímá , jak se policista v přímém výkonu dostane do služby. Doufám, že se změní paskvil z.č. 361/ 2003 Sb a nezapomene na uvedený problém. O tomto problému zde bylo popsáno několik stran, ale hlavně ,že si zákonodárci nechají naše neproježděné peníze do vlastní kapsy Jsme si rovni, někteří jsou si rovnější..Zdraví bývalý policista por Marek Ladislav z České Lípy.