1
Ztracené a nelezené děti

Tomáš Rajsigl, nebo Jan Nejedlý. To jsou dvě jména z celé řady dětí, které beze stopy zmizely a nikdo je už nikdy neviděl. Policie po ztracených dětech chvilku pátrá, nebo alespoň pátrání předstírá a potom je odepíše. Jednoduše dítě převede do mrtvé statistiky záhadně zmizelých. A takové záhadně zmizelé dítě může být velice prospěšná věc. Pedofilnímu deviantovi dokáže náležitě zpestřit jeho sexuální život, otrokáři vydělat peníze, nebo nemocnému poskytnout zdravý orgán pro transplantaci. Zmizelé dítě může přinést i jiný užitek. Farmaceutické koncerny ho mohou využít pro výzkum tolik potřebných léků, nebo teroristé vycvičit pro boj za jejich svatou věc. Beze stopy se ztrácejí děti z normálních rodin, které by se za normálních okolností vrátily domů. Z toho plyne, že kdosi, kdo má zájem na zmizení takového děcka, ho musí věznit a nějakým způsobem manipulovat s jeho vědomím. Pokud únosce nezavraždí dítě hned, musí ho zbavit původní identity a samozřejmě osobních dokladů. Děti se občas ztrácejí a po některých není podle vyšetřovatelů stopa už dlouhá léta.
Je tomu skutečně tak? Děti se totiž beze stopy ztrácejí, ale na druhou stranu se nacházejí. Tuto skutečnost se úřady pokoušejí tajit a nalezeným dětem znepříjemňují život, jak to jen jde. Jednou je úředníci přece odepsaly, prohlásily je za ztracené, tak co si tady dovolují otravovat. Pokud se v naší zemi dítě bez jediné stopy ztratí, nebude to mít lehké, ale pokud se nalezne, je ve zcela bezvýchodné situaci.
V březnu roku 2004 se v Moravskoslezském kraji objevil zmatený sedmnáctiletý chlapec. Dnes nechce zveřejnit své jméno, tak mu říkejme třeba David Novotný. Klučík nikdy nevlastnil žádné doklady totožnosti a tvrdil, že od nepaměti vyrůstal v hermeticky uzavřeném dětském domově v Bělorusku, kde děti neznaly ani svá jména a měly pouze přezdívky podle populárních ruských umělců. David neznal jediné slovo bělorusky a domluvil se česky a rusky. Jako své místo narození označoval Olomouc. Zařízení, ze kterého utekl, popisoval, jako uniformovanými muži hlídanou výkrmnu dětí bez identity, kde si děti vyráběly hračky z rozžvýkaného chleba, nemohly se vzdělávat, nikdo je nevychovával, nikdo nenavštěvoval a nikdy v životě se nedostaly za přísně střežené oplocení ústavu. Soudnému člověku bylo hned jasné, že takový dětský domov by neprošel ani tomu nejtotalitnějšímu režimu a že se musí jednat o zařízení sloužící organizovanému zločinu. Pár dní žil dezorientovaný David mezi bezdomovci, ale protože chtěl konečně studovat a normálně žít, rozhodl se požádat o pomoc Policii České republiky.
Do osmnácti let je každý člověk dítětem a i u nás teoreticky platí Mezinárodní úmluva o právech dítěte, nebo Zákon o sociálně-právní ochraně dětí. Podle těchto předpisů je každý orgán, který objeví dítě neznámé totožnosti, informovat odbor ochrany dětí. Ten dá podnět soudu, který dítěti okamžitě ustanoví opatrovníka, určí mu jméno a umístí ho do dětského domova, kde je mu poskytnuta normální péče. Teprve potom se řeší, odkud dítě je. Tyto zákony však existují jenom na papíře a úředníci je nehodlají dodržovat. David se dostal do rukou četnými korupčními aférami proslavené cizinecké policie, která nerespektovala ani jeho žádost o azyl a za to, že nebyl schopen předložit doklady totožnosti ho bez soudu potrestali půlročním vězením v Záchytném zařízení pro cizince ve Velkých Přílepech. Po půl roce ho chtěli vyhostit zpět do náručí zločinu. Nikoho ani nenapadlo se zabývat otázkou, zdali David nepatří mezi kdysi ztracené a nikomu nepřišla divná ani jeho čeština. Automaticky byl zařazen do seznamu nežádoucích osob a všichni dělali všechno pro to, aby se ho zbavili.
Ve Velkých Přílepech provozovalo Ministerstvo vnitra jeden z nejdrsnějších kriminálů v zemi. Lidé, kteří jsou zde zavření mají cejch nežádoucích a podle toho s nimi policisté zacházejí. Přes to, že mnozí z nich jsou ještě děti. Odmítají jim poskytnout zdravotní péči, hrubě jim nadávají, znemožňují jim kontakt s právníky a omezují jim osobní hygienu. Mlátí je a cvičí si na nich po nocích své služební psy.
2
To vše za absolutní nečinnosti Oddělení sociálně právní ochrany dětí Městského úřadu Černošice. Tak že žádný zákonem stanovený opatrovník, žádný dětský domov, ale samotka v kriminále. Úředníci černošického úřadu nemusí zvedat zadky ze svých pohodlných židlí a navíc takové nalezené dítě dostává jasný signál, že v naší zemi na nějaké zákony všichni kašlou a jsou přístupnější k jednání s obchodníky s lidmi. Státní úředníci tak napomáhají tomu, že nalezené děti snáze skončí, jako otroci, nedobrovolní dárci orgánů, nebo teroristé.
Nešťastného Davida jsem shodou okolností na samotce přílepské věznice objevil, nabídl mu svoji pomoc a začal suplovat opatrovníka, kterého mu měl zajistit stát. V džungli zákonů, které státní úředníci porušují, kdy se jim zamane, to není snadná záležitost. Navíc potřeboval David psychologickou péči. Kdosi mu ukradl celé dětství, které strávil ve vězení. A české úřady nevymyslely nic lepšího, než chlapce znovu uvěznit. Samozřejmě bylo nutné dostat Davida ven z cely. V Přílepech oslavil osmnácté narozeniny a tak ho již nebylo možno považovat za dítě neznámé totožnosti. Byl dospělý. Asi po měsíci slovních přestřelek s policisty se konečně podařilo pro Davida vybojovat rozhodnutí o propuštění na svobodu. Poprvé v životě měl stanout mimo střežený prostor.
Jel jsem si Davida do Velkých Přílep vyzvednout, ale místní cizinecká policie rozhodnutí o propuštění nehodlala respektovat. Chlapce prý nepropustí, dokud za něho někdo nezaplatí částku asi dvacet pět tisíc. Drží ho další dva týdny za katrem, dokud neseženu peníze a nezaplatím. Tak jsem nalezeného klučinu od Ministerstva vnitra vlastně koupil. Protože se na nalezence neznámé totožnosti příslušné úřady vykašlaly a chtěly se zbavit problému, neměl česky hovořící David kam jít. Jedinou možnost, kterou nabídly úřady byl tábor pro uprchlíky, ale David chtěl normálně žít a studovat. Když už jsem si ho od policistů koupil, rozhodl jsem se ho vzít k sobě domů. Zatím co se kluk učil nakupovat v obchodě, jezdit hromadnou dopravou a poznával hodnotu peněz, pátralo se po místě, kde chlapec vyrůstal. Samozřejmě adresa v Bělorusku, kterou udával, byla falešná a v této zemi nikdy nikdo podobný nežil. Psycholog jednoznačně potvrdil, že vyrůstal v kolektivním dětském zařízení, ale žádný legální dětský domov, nebo pasťák v okolních zemích podobné dítě nepostrádal a podle celníků ani nepřekročil žádné státní hranice. I Davidova slušná čeština nasvědčovala tomu, že vyrůstal v České republice. Podle všeho v nějakém zařízení, které chová nikde neevidované děti pro farmaceutický výzkum, nebo na orgány. Rozhodně byl obětí dobře organizovaného zločinu a bylo by logické, aby se orgány státní správy pokusily tento stav napravit a ulehčit mu jeho osud nalezence. Také zákony o tom hovoří jasnou řečí. Hned na začátku měl mít opatrovníka a měl skončit v dětském domově. Jako dítě nezjištěné totožnosti měl od soudu dostat jméno a měl být zapsán do matriky. Městský úřad Černošice ale zákony nedodržuje a tato práva Davidovi upřel. A samozřejmě mu tím způsobil obrovské komplikace
Čtyřicet pět dní po té, co byl chlapec odprodán, nastoupil na střední školu. Nalezenci, který nikdy nepoznal péči vlastních rodičů je zamítnuta žádost o azyl a úředníci mu dávají jasně najevo, že je v České republice nežádoucí a má se vrátit do neznámého a nelegálního dětského vězení, odkud se mu podařilo utéct. Za trest, že si troufá chodit do školy, mu odmítají přiznat jakoukoliv sociální podporu. Pokud chce žrát, má odejít ze školy a nechat se zavřít do sběrného tábora ukrytého před veřejností v hlubokých lesích. Není státním občanem České republiky a tak je pro české úředníky cizinec, což je pro ně naprosto totéž, co zločinec. Ani jeho jméno a příjmení nechtějí matrikáři řešit. To si má vyřešit tam, odkud přivandroval. David ale s největší pravděpodobností odnikud nepřivandroval, narodil se v Olomouci a celou dobu byl obětí zločinu, kterému dokázal utéct.
David se nechce ničím lišit od svých spolužáků a začíná užívat české jméno a příjmení. Zcela nesmyslně se každé dva měsíce musí hlásit úředníkům Ministerstva vnitra v kanceláři vzdálené přes dvě stě kilometrů od bydliště, kam musí deset kilometrů ještě pěšky. Následující den pak stát šílené fronty na cizinecké policii.
3
Byť nemá jedinou korunu příjmu, dopravu si musí hradit sám. Jeho absence ve škole úředníky samozřejmě nezajímají. Nemá co chodit do školy. Před vnitrem na něho čekávají rusky, nebo arabsky hovořící obchodníci s bílým masem, kteří mu nabízejí falešné doklady. Jen když je bude následovat. David moc dobře ví, že ty, co překupníky následovali, už nikdo nikdy nespatřil.
Z toho, jak české úřady s nalezeným Davidem jednají a nakládají začíná být zřejmé, že je pro ně nepohodlným svědkem čehosi nekalého a chtěly by se ho za každou cenu zbavit. Vědí snad naši nejvyšší političtí představitelé, kde se skrývá záhadný dětský domov, vychovávající děti bez identity, které později bez sebemenší stopy mizí? Jsou snad úředníci spojeni s překupníky?
Zákon na skutečnost, že je někdo nalezen pamatuje a jasně říká, že fyzická osoba nalezení na území České republiky je státním občanem České republiky, pokud se neprokáže, že narozením nabyla občanství jiného státu. To je přesně Davidův případ, k jehož občanství, ani narození se žádný stát nehlásí. Proto se chlapec obrátil na příslušnou matriku Praha 1 a žádal osvědčení o českém státním občanství podle tohoto předpisu. Narazil tam na matrikářku Talmanovou, neobyčejně sprostou a neurvalou tchýni ministerského předsedy, která nejprve existenci zákona popírala, jen zuřivě bránila zločin a odmítala ve věci jednat. Po roce i mnoha stížnostech vydala nesmyslné rozhodnutí, že žádost zamítá, protože David uvádí nevěrohodné informace o svém pobytu v Bělorusku, tedy o zemi, ve které nikdy nepobýval. Po otřesných zkušenostech s úřednickým chlévem na matrice putovalo odvoláni na pražský magistrát. Tady jednali o poznání slušněji, ale se stejným výsledkem. Po ročním nic nedělání Davidovu žádost zamítli. Pro platný zákon i pro závazné mezinárodní úmluvy má prý Ministerstvo vnitra vlastní výklad, který je obrací naruby. Státní občanství se u nás zkrátka neřídí zákonem, nýbrž mírou úplatnosti jednotlivých úředníků.
Státní úředníci využívají všech možných lží, výmyslů i vědeckých metod jenom proto, aby Davidovi co nejvíce znepříjemnili život. Zjištěná fakta schválně překrucují a provedení jakéhokoliv důkazu v chlapcův prospěch se zuřivě brání. Na to prý nejsou peníze. Vnitro hlídá, aby nalezenému dítěti nikdo nepomohl a aby mu všichni házeli klacky pod nohy. Systematické perzekuce řídí nejvyšší představitelé ministerstva vnitra. Svědčí o tom telefonát, kterým jsem žádal tehdejšího náměstka ministra o zákonné řešení celé situace. Ten rozčileně řval do telefonu, že vnitro není povinné nic řešit a jestli budeme dále otravovat, nechá nás vyhladovět. Jako mávnutím kouzelného proutku pro mě přestala být práce. Nebyla nikde a přátelé, kteří mi ji byli ochotni dát si stěžovali, že jim kdosi vyhrožuje jménem ministerstva vnitra. Pokud mi práci dají, sešle na ně podle výhrůžek stát nejpřísnější kontroly. Za trest, že jsem se ujal nalezeného dítěte a od Českého státu ho koupil, jsem neměl nárok ani na sociální dávky. Bydlel jsem totiž ve společné domácnosti s Davidem, tedy s osobou, která neměla v ČR trvalý pobyt. A to se u nás přísně trestá. A následovaly další, zcela zjevné politické perzekuce. Policie jezdí kluka kontrolovat do školy a odmítá vyšetřovat vandalské útoky na můj majetek. Nezabývá se ani vloupáním, u kterého jsem si sám zjistil jméno a bydliště pachatele. Nejspíš nás vykradl policejní konfident. Se svým vysokoškolským vzděláním si nesmím vydělávat ani jako pomocný dělník ve skladu. Přes to, že jsme členy EU nesmíme s Davidem ani na Slovensko. Nemá totiž občanský průkaz, ani pas. Nemůže si založit účet v bance, paušál na telefon a nemá nárok na zdravotní pojištění a péči. Ze strany státních orgánů chodí výhrůžky, že perzekuce budou pokračovat, dokud Davida neodhlásím ze školy a neodevzdám ho do sběrného tábora v hlubokých lesích. Tam by k němu měli snazší přístup překupníci a chlapec by na dobro zmizel.



4
Samozřejmě, že se David se svými problémy obrátil na soud. Případ dostal na stůl skvělý soudce Vojtěch Cepl, který byl ochoten rozhodnout podle zákona a přiznat chlapci občanství, ale bohužel musel konstatovat, že není kompetentní rozhodnout. Kompetentní je prý pouze matrika a jí nadřízené Ministerstvo vnitra.
David mi vyprávěl podrobnosti, jak ho policisté v Přílepech zavírali na samotce, jak mu hrubě nadávali, sprchovali ho ledovou vodou, tloukli obuškem a cvičili na něm po nocích odporně páchnoucí služební psy. Jeho bolestivý úraz odmítali léčit, aby co nejvíce trpěl. Protože nepovažuji za slušné, aby se takto jednalo s dítětem jenom proto, že mu nikdo nikdy nevystavil žádné doklady totožnosti, dospěl jsem k názoru, že se jedná o týrání svěřené osoby a podal jsem trestní oznámení. Za neoznámení takového podezření by mi podle zákona hrozily dva roky vězení. K otřesným závěrům dospěla v Přílepech i kontrola Mezinárodního výboru proti mučení. Vyšetřováním takových drobností, jako je týrání dětí se samozřejmě nikdo nezabýval. Pomstychtivá policie mne zažalovala za to, že jsem splnil svoji zákonnou povinnost a zinscenovala politický proces, v němž jsem byl odsouzen k podmíněnému trestu. Za dodržování zákona. Cvičit psy na dětech a trestat je bolestí patří podle soudu ke standardním výchovným metodám a kdo si myslí opak, dopouští se útoku na státní orgán. K tomuto názoru se přiklonil i prezident Václav Klaus. Pan prezident vehementně podporuje mučení a vraždění dětí na Kavkaze tak po něm zřejmě touží i doma.
Další soud rozhodl, že nalezený David nemá nárok na mezinárodní ochranu, ale bylo mu povoleno podat žádost znovu. Novou žádost už chlapec podal pod svým českým jménem a příjmením. Udělení azylu česky hovořícímu studentovi české střední školy Davidovi Novotnému se jeví, jako ta nejkrkolomnější cesta, ale chlapec v naprosto beznadějné situaci chtěl zkusit využít i ji.
Evropská úmluva o občanství, kterou Česká republika ratifikovala, jasně říká, že každý má právo na státní občanství. Langerovo ministerstvo si toto ustanovení vykládá tak, že na státní občanství není právní nárok. Proto je David stále trestán pravidelným policejním dohledem, povinností se hlásit na Cizinecké policii za víc, než nedůstojných podmínek a hlavně tím, že jako studující sirotek nemá od státu nárok na jedinou korunu podpory. Bez zdravotního pojištění a možnosti cestovat. A obrovská úřednická mašinérie pracuje na plné obrátky, aby chlapci ublížila, co nejvíce mu znepříjemnila život a poštvala ho do rukou hory doly slibujících obchodníků z lidmi. Obvodní úřady, pražský magistrát, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo práce a sociálních věcí, soudy i Veřejný ochránce práv hledají cesty, jak prodloužit Davidovo trápení a vyhnout se dodržování zákonů a mezinárodních smluv. Samozřejmě jsme hledali pomoc i u ministrů vnitra. Tehdejší ministr Bublan při osobním setkání ochotně sliboval pomoc, ale potom mu zřejmě kdosi vysvětlil důležitost chovu dětí bez identity a ministr šalamounsky obrátil. Prý se nejprve se musí vypátrat, kdo jsou Davidovi rodiče a jaké mají státní občanství. Teprve potom bude možno chlapce považovat za nalezence. Nějakým pátráním se ale úřady zatěžovat nehodlají a David si má rodiče, o kterých nic neví,vypátrat sám. Ministra Bublana hluboce pobouřilo, že David užívá české jméno. Taková drzost, někdo, kdo nemá žádné doklady bude mluvit naším nadjazykem a chtěl by žít stejně, jako náš nadnárod. Jméno by přece mělo jasně signalizovat, že takový člověk je cizinec, tedy vlastně zločinec. Signalizoval nenávistně sociálně demokratický ministr.
Jistou naději jsme před parlamentními volbami vkládali do kandidátů z ODS, proto jsme se obrátili na pana Topolánka a na pana Langera. Oba svorně slibovali, že pokud ve volbách zvítězí, budou Davidovu situaci promptně řešit. V naivní víře jsem házel do urny lístek s modrým ptákem. Zvítězil. Volební vítězství přineslo konec mých politických perzekucí a je mi povoleno normálně pracovat. Davidovi je po třech letech čekání v nejistotě a po přímluvě pana senátora Tőpfera udělen azyl. Azyl i průkaz azylanta samozřejmě dostal na své české jméno a příjmení s tím, že je osobou bez státního občanství.
5
Zdálo by se, že je všechno vyřešeno. Odbor státního občanství sliboval, že pokud David dostane azyl, může mu automaticky přiznat české občanství. Zřejmě v to nedoufal a tak když se o azylu rozhodlo, pohotově otočil. Kluk nikdy žádné občanství neměl a podle zákona má na ně nárok. I novému panu ministrovi však zřejmě někdo vysvětlil potřebnost chovu bezejmenných dětí a důležitost jeho utajení. Tak Ministerstvo vnitra a pan ministr Langer jenom změnili taktiku ubližování a perzekucí. Ačkoliv průkaz azylanta je veřejnou listinou, kterou azylant prokazuje své jméno, příjmení a další fakta o své osobě, vyrukovala vedoucí Odboru státního občanství a matrik Ministerstva vnitra, paní Goluškinová s teorií, že David neoprávněně používá své jméno a příjmení. To znamená, že ministerstvo ve své cílevědomé snaze Davida systematicky deptat odmítá uznávat doklady, které samo vystavilo.Vnitro tak bezostyšně dává najevo, že pohrdá nejen Ústavou této země, která zaručuje, že každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno, ale hlavně samotným Davidem, tím, že ho tituluje hanlivou přezdívkou, kterou mu dali jeho věznitelé a která ho uráží. Tomuto psychickému týrání David na čas podléhá. Deprese způsobené šlendriánským rozhodnutím vnitra řeší přerušením školy a půlročním flákáním. Převládl v něm pocit, že letitý boj se zlomocnými úředníky je marný a že nikdy nebude normálním člověkem. Ministerstvu vnitra se na čas podařili to, oč celá léta usilovalo. Jeho úředníkům vadí, že se chlapec snaží normálně žít a že netrpí žádnou vážnou duševní poruchou. Naštěstí se David postupně uklidnil a jenom si musel zopakovat poslední ročník. Dnes už je vyučen a pokračuje na maturitní nástavbě.
Desítky dětí se bez sebemenší stopy ztratí a občas se nějaké dítě nalezne. Ztracené děti státní úředníky nechávají v klidu, ale nalezené dítě je provokuje , jako málo co. Snaží se ho zdeptat, zbavit se ho a dostat ho zpátky do náruče zločinu. Prorůstání zločinu se státní správou není nová věc. Někteří lidé opilí mocí si přisvojují práva na všechno. Vedle laciných dovolených a tramvají zdarma by zákonodárci mohli mít právo i na nadstandardní zdravotní péči. Vždyť na recepcích jejich játra a ledviny tolik trpí. Ústav, kde by vyrůstaly ztracené děti ve zdravé, ale právně neexistující jedince by beze sporu k nadstandardní zdravotní péči našich zákonodárců přispěl. Bez něho není orgánů pro transplantaci nazbyt. A jsou tolik potřebné. Byť by to stálo nějaké ztracené děti.Zákon, nezákon. Mocní vládnou a cítí se nadřazení
Svoji nadřazenost i skutečnost, že rozhodně se svým úřadem nehodlá nikomu pomáhat, ani nikoho chránit, projevil osobně i pan ministr Langer. Ze svého ministerského postu přece nebude dodržovat nějaké zákony, nebo dokonce práva. Ve svém úředním rozhodnutí pan ministr Davida neurvale uráží přezdívkou z vězení a navíc podle hesla zraňovat a zatloukat, naprosto popírá jeho identitu. Podle úředního dopisu pana ministra nemůže být s Davidem vedeno žádné správní řízení, dokud neprokáže, že se jmenuje tak, jak se jmenuje a nejmenuje se tak, jak se nejmenuje. Jinými slovy, pokud nepředloží rodný list, který mu nikdo nikdy nevydal, nemůže mu být vystaven rodný list, ani přiznáno, nebo uděleno státní občanství. Pan ministr tak neuznává platné rozhodnutí, které vlastnoručně podepsal a neuznává doklady vydané jeho ministerstvem. Moc šalamounské rozhodnutí, které by nevymyslel ani předchůdce pana ministra Gottwald. Nalezenému klukovi neznámé totožnosti byl udělen azyl, který ministr Langer podepsal, ale neuznává. Podle jeho ministerstva s ním nemůže být nakládáno, jako z nalezencem, protože si úředníci slovo fyzická osoba překládají, jako debil. Vládnou, cítí se výš, než ostatní, výš než zákon, osobují se možná i nemožná práva a pokud zrovna nejsou volby, považují prosté lidi za debily. David podle pana ministra vlastně opět právně neexistuje. Nemá právo vést správní řízení, tedy se třeba oženit. Neexistujícího člověka nemusí podle ministrova rozhodnutí všemocní vládci řešit a zbývá jim dostatek času přemýšlet, jak zbohatnout. Navíc se člověk, který neexistuje může klidně ztratit a nikdo po něm nikdy nebude pátrat.

6
Možná pana ministra Langera zlobí ledviny, uvažuje o transplantaci a ty Davidovy v nějakém utajeném ústavu tolik scházejí. Co když Tomáš Rajsigl a Jan Nejedlý mají jinou krevní skupinu.



Vladislav Kvasnička

oprava 27 tis. hrubého !!!!

Sparto, ty rejpálku, jestli jsi býválý polda jak si myslím, tak jdi do hajzlu.

První zprávy o způsobu proplácení CP.
Zatím to není na papíře, nikde není oficiální stanovisko, ale jedná se o tom, že se má proplácet jen jedna cesta za měsíc! Takže mi to osobně připadá jako zase velký humbuk a podvod na policisty. V průměru jsem povolán 1x-2x měsíčně k mimořádné službě v době svého volna. Takže to proplácení spolkne tato mimořádná cesta a ostatní cesty do služby zase pěkně za své, jako doposud. Tušil jsem, že v těch CP bude nějaký háček. Zatím to sice není oficiální, ale předpokládám, že MV nebude nijak rozdávačný a bude to škrtit, co to půjde!

Jo jo, souhlas

Nebuďte bláhový, kdyby to bylo tak jak říkáte, nebrečeli by jste tady a dávno by jste vzali kramle. Něco jako chleba o dvou kůrkách, tak tady neplácejte játrama a místo ranní kávy se běžte zadarmo převléknout do uniformy, po-té si odpíchnout a začněte hned od půl šesté hákovat, od 7,30-7,40 si dejte svačinu ani o minutu déle a nestačíte ji ani dojíst, to vám garantuji. 20 min. na oběd a když se půjdete vychcat nebo vysrat, je to také zdarma přes píchačky a na každém rohu je kamera. Tak jsestli opravdu sníte o civilu tak můžete nastoupit a 27 tis. kč hrubého vyděláte těžko. Už se naVás těšíme pracanti. Jo a tu rentu Vám budeme připomínat, takže práce všeho druhu!!! Začněte myslet hlavama.

Tohle si přečti, všichni mě strašili, že když odejdu do civilu, umřu u třetí popelnice, že příjdu o veškeré výhody práce ve Vězeňské službě věznice Příbram ( taky názor, že práce ve věznici je lukrativní zaměstnání, no nevím ). Tak jen trochu z mých krátkých zkušeností v civilní sféře. Ráno po příchodu do zaměstnání nemusím stát v pozoru a podávat hlášení, ale vedoucí mi řekne " ahoj Pavle, jak se máš", když je mi zima vezmu si kalhoty, když je vedro vezmu si šortky, nemusíme chodit všichni jednotně oblečení. Taky nás každé ráno nepřezkušují jako děti ve škole. Když jde o finance, jsem na tom líp, divné že, ačkoliv bych měl mít o polovinu násobku míň - cituji ministra. Taky mi platí veškeré přesčasy a pokud nějaký mám mít, tak mě zaměstnavatel slušně poprosí, nikdo mi ho nedá rozkazem a ještě k tomu zadarmo. Když jsem řekl, že jsem musel dělat 150 hodin zadarmo, tak se mi celá firma smála a vlastně směje dodnes. Taky nám platí svátky, noční a víkendové příplatky a třinácté platy. Tak nějak si po těch 13 letech připadám, jako v Jiříkově vidění a jediné co mě může upřímně mrzet, že jsem neodešel dřív.

Ježkovy zraky, Vomáčko, necituj nám tady Mitáše, ten chlap není žádný pořádný měřítko.

Co to tu píšeš za pitomosti ! Pokud jsem tě dobře pochopil, tak tady děláš škodolibého rádce a na to se ti každý vykašle. Měl by si také ,do té své pitomé hlavy nacpat tu možnost, že někdo práci u policie chce dělat, protože si jí sám a svobodně vybral . A dělat jí chce za slušných kvalitních podmínek a taky jí chce mít dobře zaplacenou ! Na tom nic špatného není ! Tvůj problém je ten, že ty do prace jak říkáš chodíš hákovat. To je výraz pro ty burany , kteří do práce chodí trpět - ale to je tvůj problém. Měl si se lépe učit a nekrást. Pak si měl možnost nastoupit k policii a třeba dnes mít taky nárok na rentu a právo něco k policejní práci říkat !

A zase dokolečka dokola, je pravda a opět jsem se přesvědčil, že když Vám někdo oponuje je to špatně. Bohužel i tato pravda je někdy krutá a znám kluky co odešly od PČR a v civilu jim to nevoní. Kdo nevěří ať tam běží. p.s.: příště už budu tedy fňukat s vámi a je naprostá hloupost, když Vám 27 tis. čistého nestačí na živobití. Opravdu rejete držkou v zemi. Zbohem a nebul, já pádím k mooooři.

opr. 27.tis. hrubého

Tak jestli jsi si tuto práci svobodně vybral, tak drž hubu a makej. Já když chci více peněz, musím se postarat a tak na sobě začni makat a už konečně tady nebreč. Opravdu to tu je jak s malejma dětma.

Sparto, těch 27 tisíc nemáme ani v hrubém, plat po deseti letech je 18 tisíc čistýho! Takže nepiš rozumy o něčem, co jsi neviděl ani z rychlíku...

Že se nepodepíšeš §§§ zajímalo by mě jak jsi na to přišel,že ten chlap není žádné měřítko.Ale na to ty nemáš odvahu co?No nic schovávej se dál,ale o čem nic nevíš tak do toho nekecej prosím,zvlášť když toho člověka neznáš.

Souhlas Sparta, jenom kecaj, že maj malo, strašně prace, ale nikam nepujdou, protože by museli delat! Ty schopni neremcaj a když se jim nelibi, odejdou a jsou v pohode.

At žije nase strana, at zije p. Langer, ktery Vam jde konečne po krku a budete se mit jeste hur, jelikoz se mate moc dobre.

Mám pro vás další téma k zamyšlení z oblasti " spravedlivého " odměňování policistů. Jednorázové navýšení příjmů pražským policistům v tomto roce není nic jiného, než snaha managementu zalepit momentálně největší díry v potápějící se lodi. Ale o tom zde nechci psát, vše již bylo řečeno.
Naše slavné vedení na prezidiu a některých kr. zprávách hodlá v tomto nastoupeném trendu pokračovat. Jak jinak si vysvětlit následující ? S velikou slávou nově zřízená ICP začínají mít totiž personální problémy, díky naprosto špatně nastavenému systému výběru lidí, který se zvolil při personálním obsazování volných tabulkových míst na nově vznikajících ICP. Opět vše probíhalo v duchu tradice - výběr dle ksichtu. To si opravdu někdo myslel, že budou všichni, kteří musí dojíždět z různě vzdálených míst do práce dlouhodobě tento stav akceptovat ? Navíc, nikdo není schopen vysvětlit otázku prspektivy lidí na ICP. No a jaký je výsledek ? Perzonální krize na ICP- čkách.
No ale abych se vrátil k původnímu tématu. Sám osobně na ICP nedělám a svým způsobem mne tato problematika ani netrápí. Vůbec se mi ale nelíbí, když jsem se dozvěděl z velmi dobrého zdroje, že v rámci jednoho kraje se NAVYŠUJE zvláštní ( tzv. rizikový ) příplatek, ale pouze kolegům sloužícím u ciziny. To vše z důvodu momentálního zažehnání perzonální krize na některých ICP. Aniž bych se chtěl dotknout činnosti a práce kolegů na ICP, může mi někdo kompetentní vysvětlit, v čem je práce na ICP téměř jednou tak rizikovější než na obvodech, kde se kluci musí každou směnu tahat s různými individui, fetkami a jiným odpadem lidské společnosti. A ruku na srdce, o nápadu TČ a jejím následným zpracováním se kolegům na ICP ani nesní. Není to tak trochu plivnutím do tváře lidem spadajícím pod jednu krajskou zprávu kteří mají tu smůlu, že neslouží zrovna u ciziny ? Další názorný příklad arogance moci. Vždyť tímto jasně ukazuje management, že ho vůbec nezajímá spokojenost a minimálně pocit spravedlnosti popdřízených, ale zajímá ho pouze to, aby řešil vzniklé problémy, které je právě momentálně trápí ( viz. nynější perzonální krize na ICP-čkách ) bez jakékoli koncepčnosti a bez ohledu na to, jak jejich rozhodnutí vnimají podřízení.
No nevím, nevím, jestli tohle má být nový motivační impulz pro kluky hlavně z obvodů, zvažujících v těchto pohnutých dobách, zda u firmy zústat, nebo říci " s pánem bohem. mějt se tu pěkně ".

Vyhnat policisty z ICP na obvody a místo nich dát úřednice za poloviční plat, povolit pobyt není pro chlapa, musejí se tam hrozně kousat, ale zase lepší než na ulici a jisté víkendy!

Pracuji u policie 10 let.Tudíž mám nárok důstojně odejít do civilní sféry s docela nezanedbatelným nárokem na odchodné.Počkám-li ještě rok zvýší se mi to možná o nějakou tu pětku či stovku.Každá kačka dobrá. Než však odejdu tak bych si moc přál,aby mě pak jako civila po zbytek mého života ochraňovala a aby mi pomáhala skutečně SPOKOJENÁ policie. A stím by už vláda České republiky měla něco udělat. Jako policista 10 let sloužící v Praze NESOUHLASÍM s tím ,aby dostali nějakou tu almužnu přidánu jen policisté v Praze a nebo ve středních čechách. Každý policista by na tom měl být stejně a to už z důvodu že je to policista a mě osobně je šumafuk jestli v Praze dělá měsíčně 30 spisů TČ a někde na vesnici v Horní Dolní jen třeba 1 spis. Oba dva mají stejné zaměstnání a tečka.I v jiných zaměstnáních prostě někdo udělá práce více někdo méně a mají třeba pyntlich stejný plat.Přidat by měli dostat všichni.A jestli chcete přeci jen dát někomu víc a někomu míň,tak dobře ,pochopím to, ale jen za předpokladu že v první řadě dostanou nejvíc přidáno kluci z ulice to znamená PMJ,L-158 a všeobecné pěší a autohlídky z MOP. Ti totiž udělají té špinavé práce nejvíce. Naopak člověk na spisech si během 8-hodinové služby úplně vklidu (v rámci šetření) zajde kdykoliv a kamkoliv,vyřídí si cokoliv,kdežto hlídka je neustále pod monitorem GPS a pomalu ,aby se někde bála zastavit na vychcání. Přitom právě tito kluci mají většinou 3 a 4 třídy s hodností maximálně podpraporčíka zatímco spisák nejde pod 6 PT a hodnost nadpraporčík. To mi přijde na hlavu postavené.

P.S. Tak a teď z hrůzou zjistím , že jsem se probudil a mám ruku v nočníku. Přidáno dostanou opět jen ti úplně nahoře a to docela slušně,zvýší se tím průměr platu policisty a národ bude zase jen nadávat jak kdejaký polda bere minimálně 30.000,- čistého a na copak si to tedy všichni stěžují. Už vidím jak pěšák z ulice bude rád za usmolenou tisícovku hrubého (při troše dobré vůle i čistého) zatímco co kancelářský (např.) na prezidiu určitě pod 5-6.000,- navíc nepůjdou.

10 let je fakt doba a tvůj názor není spravedlivý.

Souhlasím s Poldou. Nejvíce by měli dostat přidáno "kluci z ulice to znamená PMJ,L-158 a všeobecné pěší a autohlídky z MOP. Ti totiž udělají té špinavé práce nejvíce."

Jenže jak by to pak vypadalo v jiných zaměstnáních:
Ve stavební firmě bere nejvíc přidavač a hned po něm zedník, protože "Ti totiž udělají té špinavé práce nejvíce." Kdesi na chvostu jsou pak stavbyvedoucí a ředitel podniku, ti se válejí v boudě a v kanclu.
Ve fabrice bere nejvíc uklízečka, po ní dělník na pásu "Ti totiž udělají té špinavé práce nejvíce." a daleko méně bere mistr, vedoucí provozu a výrobní ředitel, ten už ani žádný plat nedostává, protože si válí koule v kanclu.
V nemocnici má největší plat zřízenec, po něm pak řadové sestry "Ti totiž udělají té špinavé práce nejvíce." až za nimi jsou pak lékaři, primáři a nejméně bere zase ten ředitel, protože si válí koule v kanclu.
V zemědělském družstvu bere nejvíce krmič a traktorista co vyváží hnůj, "Ti totiž udělají té špinavé práce nejvíce.", zootechnik nebere skoro nic a předseda družstva je na minimální mzdě, ten si totiž válí koule v kanclu.

Takže vážně:
Poldíci, poldíci, kdy už konečně pochopíte, že vy šlapky, co tu brečíte, jste v tom nejnižším postavení v organizační struktuře. Tak se prostě snažte vyšplhat se po zádech těch ostatních nahoru a pak budete v pohodě. Ale nebrečte mi tu, že tu práci na ulici milujete a za nic na světě by jste do kanclu nešli (jinde si zase poplakáváte, že se kvůli aministrativě ven nedostanete, čert aby se ve vás vyznal). Když na víc nemáte, tak se prostě musíte spokojit s tím, jak je honorováno to co děláte.

Máš pravdu,ale trochu bych tě opravil,protože tolik "stavbyvedoucích,lékařů,primářů..............." kolik je u policie v civilu nenajdeš a to jde především.

http://www.policista.cz/clanky/reportaz/pravo-u-policie-je-sefem -skoro-kazdy-zjistil-audit-290/

for Civil
Když jsme u toho srovnávání soukromého sektoru s Policii ČR tak by to chodilo u stavební firmy tak, že na jednoho zedníka a přidavače by byl jeden mistr a nad každými dvě mistry by byl jeden stavbyvedoucí.
Jinak většina slušných poldů neumí lézt vedení do prodloužených zad a šplhat se po zádech kolegů. Také jsi opomněl fakt, že vedení si nebude pod sebou podřezávat větev a proto se bude obklopovat pouze jedinci, kteří je nemůžou ohrozit.

Oprav si gramatické chyby a děsné hrubky a pak ti možná lidi začnou věřit. Je to děsný.

mám takový dojem, že na důstojný odchod máš už jenom pět měsíců, nebo se pletu?

Vážení kolegové, nehodlám se rozepisovat o současných platových problémech řadových policistů. Jen chci poukázat na počáteční příčiny tohoto stavu, a to účinnost nového služebního zákona a postup vedení policie, všem snížit a nebo úplně dát osobní hodnocení na nulu (sobě pochopitelně 100 %) a ten kdo si dal odvolání tak bylo nezákonně zamítnuto odvolacím orgánem, proč všichni víme. Protože to byl nezákonný postup máte všichni, kterým bylo takto s účinností nového zákona sníženo osobní ohodnocení, právo na uhrazení vzniklé škody. V krajním případě je třeba podat žalobu u soudu - jde o nemalé peníze a stojí to za to. Pro lepší orientaci odkazuji na obdobný, již pravomocný případ - viz : http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/domaci-ekonomika/clanek.pht ml?id=521756

Hrušky, jablka, generační špunty, odchody, příchody a ve skutečnosti to jde do sraček kam se člověk podívá.
Postavení policisty v této zemi = hanba vyprávět, každý si to může vyzkoušet, sbohem............

DALŠÍCH 2500 POLICISTŮ JE NA ODCHODU OD TOHOTO SPOLKU MODRÉHO MUDr. NEMINISTRA LANGERA.

Podle toho zkrachovalého doktrora je nábor úspěšný, takže kdo chce, může klidně odejít, přijdou noví bojovníci. Než procitnou z reality, tak ten somolibý spratek bude pryč i s penězi, které zatím úspěšně z MV tuneluje.

Nemel te o těch odchodech pořád a jděte !!!!!!

Zdravím všechny poctivé lidi. Po shlédnutí medií televize nova a další, kolik naši poslanci mají fixní částku na dopravu, tak se tímto dráždí poctivý pracující lid. Zrušily se výhody, týdenní, měsíční průkazky na autobus, vlak pro pro pracující lid, který dojíždí za prací. Nevyužité peníze si poslanci nechají pro sebe. Je to částka větší, než si vydělá začínající policista ČR v Praze. Tvrdě si musí zaplatit ne vždy důstojnou ubytovnu, drahé jízdné a tak dále. Je též státním zaměstnancem. Přitom máme stejné žaludky. Je zde návrh, že mimopražským by se proplácelo jízdné a podobně. Jde o to, kolik. Mnoho policistů dojíždí, hasičů a dalších. Bylo zde několikrát psáno, že policisty, hasiče zvedli do práce a to několikrát, cestu si museli hradit. Třeba pro důležitý zájem služby, pro velký nápad trestné činnosti, mimořádné události. Jsou místa, kde se dá dojíždět do služby jenom svým autem, není jiné spojení. Toto by se mělo automaticky proplácet, tato práce je pro blaho společnosti. Nechci toto zlehčovat, jsou to dosti velké částky za dojíždění, plat řadového policisty není těch 140 procent celostátního průměru, jak tvrdí výše usměvavý pán. Jak pak zákonodárci mohou kázat občanům, policistům, hasičů , bachařům a dalším. tedy i dělnému lidu. Byl v médiích dodatek, že se proplácejí v jiných zemích poslancům jenom to, co skutečně projedou. Toto bych zde zavedl. Dojíždění do zaměstnání při různých mimořádním akcích, toto je další vymoženost policejní práce, protože služba je nepřetržitá, nikoho nezajímá , jak se policista v přímém výkonu dostane do služby. Doufám, že se změní paskvil z.č. 361/ 2003 Sb a nezapomene na uvedený problém. O tomto problému zde bylo popsáno několik stran, ale hlavně ,že si zákonodárci nechají naše neproježděné peníze do vlastní kapsy Jsme si rovni, někteří jsou si rovnější..Zdraví bývalý policista por Marek Ladislav z České Lípy.