4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

oprava 27 tis. hrubého !!!!

Sparto, ty rejpálku, jestli jsi býválý polda jak si myslím, tak jdi do hajzlu.

První zprávy o způsobu proplácení CP.
Zatím to není na papíře, nikde není oficiální stanovisko, ale jedná se o tom, že se má proplácet jen jedna cesta za měsíc! Takže mi to osobně připadá jako zase velký humbuk a podvod na policisty. V průměru jsem povolán 1x-2x měsíčně k mimořádné službě v době svého volna. Takže to proplácení spolkne tato mimořádná cesta a ostatní cesty do služby zase pěkně za své, jako doposud. Tušil jsem, že v těch CP bude nějaký háček. Zatím to sice není oficiální, ale předpokládám, že MV nebude nijak rozdávačný a bude to škrtit, co to půjde!

Jo jo, souhlas

Nebuďte bláhový, kdyby to bylo tak jak říkáte, nebrečeli by jste tady a dávno by jste vzali kramle. Něco jako chleba o dvou kůrkách, tak tady neplácejte játrama a místo ranní kávy se běžte zadarmo převléknout do uniformy, po-té si odpíchnout a začněte hned od půl šesté hákovat, od 7,30-7,40 si dejte svačinu ani o minutu déle a nestačíte ji ani dojíst, to vám garantuji. 20 min. na oběd a když se půjdete vychcat nebo vysrat, je to také zdarma přes píchačky a na každém rohu je kamera. Tak jsestli opravdu sníte o civilu tak můžete nastoupit a 27 tis. kč hrubého vyděláte těžko. Už se naVás těšíme pracanti. Jo a tu rentu Vám budeme připomínat, takže práce všeho druhu!!! Začněte myslet hlavama.

Tohle si přečti, všichni mě strašili, že když odejdu do civilu, umřu u třetí popelnice, že příjdu o veškeré výhody práce ve Vězeňské službě věznice Příbram ( taky názor, že práce ve věznici je lukrativní zaměstnání, no nevím ). Tak jen trochu z mých krátkých zkušeností v civilní sféře. Ráno po příchodu do zaměstnání nemusím stát v pozoru a podávat hlášení, ale vedoucí mi řekne " ahoj Pavle, jak se máš", když je mi zima vezmu si kalhoty, když je vedro vezmu si šortky, nemusíme chodit všichni jednotně oblečení. Taky nás každé ráno nepřezkušují jako děti ve škole. Když jde o finance, jsem na tom líp, divné že, ačkoliv bych měl mít o polovinu násobku míň - cituji ministra. Taky mi platí veškeré přesčasy a pokud nějaký mám mít, tak mě zaměstnavatel slušně poprosí, nikdo mi ho nedá rozkazem a ještě k tomu zadarmo. Když jsem řekl, že jsem musel dělat 150 hodin zadarmo, tak se mi celá firma smála a vlastně směje dodnes. Taky nám platí svátky, noční a víkendové příplatky a třinácté platy. Tak nějak si po těch 13 letech připadám, jako v Jiříkově vidění a jediné co mě může upřímně mrzet, že jsem neodešel dřív.

Ježkovy zraky, Vomáčko, necituj nám tady Mitáše, ten chlap není žádný pořádný měřítko.

Co to tu píšeš za pitomosti ! Pokud jsem tě dobře pochopil, tak tady děláš škodolibého rádce a na to se ti každý vykašle. Měl by si také ,do té své pitomé hlavy nacpat tu možnost, že někdo práci u policie chce dělat, protože si jí sám a svobodně vybral . A dělat jí chce za slušných kvalitních podmínek a taky jí chce mít dobře zaplacenou ! Na tom nic špatného není ! Tvůj problém je ten, že ty do prace jak říkáš chodíš hákovat. To je výraz pro ty burany , kteří do práce chodí trpět - ale to je tvůj problém. Měl si se lépe učit a nekrást. Pak si měl možnost nastoupit k policii a třeba dnes mít taky nárok na rentu a právo něco k policejní práci říkat !

A zase dokolečka dokola, je pravda a opět jsem se přesvědčil, že když Vám někdo oponuje je to špatně. Bohužel i tato pravda je někdy krutá a znám kluky co odešly od PČR a v civilu jim to nevoní. Kdo nevěří ať tam běží. p.s.: příště už budu tedy fňukat s vámi a je naprostá hloupost, když Vám 27 tis. čistého nestačí na živobití. Opravdu rejete držkou v zemi. Zbohem a nebul, já pádím k mooooři.

opr. 27.tis. hrubého

Tak jestli jsi si tuto práci svobodně vybral, tak drž hubu a makej. Já když chci více peněz, musím se postarat a tak na sobě začni makat a už konečně tady nebreč. Opravdu to tu je jak s malejma dětma.

Sparto, těch 27 tisíc nemáme ani v hrubém, plat po deseti letech je 18 tisíc čistýho! Takže nepiš rozumy o něčem, co jsi neviděl ani z rychlíku...

Že se nepodepíšeš §§§ zajímalo by mě jak jsi na to přišel,že ten chlap není žádné měřítko.Ale na to ty nemáš odvahu co?No nic schovávej se dál,ale o čem nic nevíš tak do toho nekecej prosím,zvlášť když toho člověka neznáš.

Souhlas Sparta, jenom kecaj, že maj malo, strašně prace, ale nikam nepujdou, protože by museli delat! Ty schopni neremcaj a když se jim nelibi, odejdou a jsou v pohode.

At žije nase strana, at zije p. Langer, ktery Vam jde konečne po krku a budete se mit jeste hur, jelikoz se mate moc dobre.

Mám pro vás další téma k zamyšlení z oblasti " spravedlivého " odměňování policistů. Jednorázové navýšení příjmů pražským policistům v tomto roce není nic jiného, než snaha managementu zalepit momentálně největší díry v potápějící se lodi. Ale o tom zde nechci psát, vše již bylo řečeno.
Naše slavné vedení na prezidiu a některých kr. zprávách hodlá v tomto nastoupeném trendu pokračovat. Jak jinak si vysvětlit následující ? S velikou slávou nově zřízená ICP začínají mít totiž personální problémy, díky naprosto špatně nastavenému systému výběru lidí, který se zvolil při personálním obsazování volných tabulkových míst na nově vznikajících ICP. Opět vše probíhalo v duchu tradice - výběr dle ksichtu. To si opravdu někdo myslel, že budou všichni, kteří musí dojíždět z různě vzdálených míst do práce dlouhodobě tento stav akceptovat ? Navíc, nikdo není schopen vysvětlit otázku prspektivy lidí na ICP. No a jaký je výsledek ? Perzonální krize na ICP- čkách.
No ale abych se vrátil k původnímu tématu. Sám osobně na ICP nedělám a svým způsobem mne tato problematika ani netrápí. Vůbec se mi ale nelíbí, když jsem se dozvěděl z velmi dobrého zdroje, že v rámci jednoho kraje se NAVYŠUJE zvláštní ( tzv. rizikový ) příplatek, ale pouze kolegům sloužícím u ciziny. To vše z důvodu momentálního zažehnání perzonální krize na některých ICP. Aniž bych se chtěl dotknout činnosti a práce kolegů na ICP, může mi někdo kompetentní vysvětlit, v čem je práce na ICP téměř jednou tak rizikovější než na obvodech, kde se kluci musí každou směnu tahat s různými individui, fetkami a jiným odpadem lidské společnosti. A ruku na srdce, o nápadu TČ a jejím následným zpracováním se kolegům na ICP ani nesní. Není to tak trochu plivnutím do tváře lidem spadajícím pod jednu krajskou zprávu kteří mají tu smůlu, že neslouží zrovna u ciziny ? Další názorný příklad arogance moci. Vždyť tímto jasně ukazuje management, že ho vůbec nezajímá spokojenost a minimálně pocit spravedlnosti popdřízených, ale zajímá ho pouze to, aby řešil vzniklé problémy, které je právě momentálně trápí ( viz. nynější perzonální krize na ICP-čkách ) bez jakékoli koncepčnosti a bez ohledu na to, jak jejich rozhodnutí vnimají podřízení.
No nevím, nevím, jestli tohle má být nový motivační impulz pro kluky hlavně z obvodů, zvažujících v těchto pohnutých dobách, zda u firmy zústat, nebo říci " s pánem bohem. mějt se tu pěkně ".

Vyhnat policisty z ICP na obvody a místo nich dát úřednice za poloviční plat, povolit pobyt není pro chlapa, musejí se tam hrozně kousat, ale zase lepší než na ulici a jisté víkendy!

Pracuji u policie 10 let.Tudíž mám nárok důstojně odejít do civilní sféry s docela nezanedbatelným nárokem na odchodné.Počkám-li ještě rok zvýší se mi to možná o nějakou tu pětku či stovku.Každá kačka dobrá. Než však odejdu tak bych si moc přál,aby mě pak jako civila po zbytek mého života ochraňovala a aby mi pomáhala skutečně SPOKOJENÁ policie. A stím by už vláda České republiky měla něco udělat. Jako policista 10 let sloužící v Praze NESOUHLASÍM s tím ,aby dostali nějakou tu almužnu přidánu jen policisté v Praze a nebo ve středních čechách. Každý policista by na tom měl být stejně a to už z důvodu že je to policista a mě osobně je šumafuk jestli v Praze dělá měsíčně 30 spisů TČ a někde na vesnici v Horní Dolní jen třeba 1 spis. Oba dva mají stejné zaměstnání a tečka.I v jiných zaměstnáních prostě někdo udělá práce více někdo méně a mají třeba pyntlich stejný plat.Přidat by měli dostat všichni.A jestli chcete přeci jen dát někomu víc a někomu míň,tak dobře ,pochopím to, ale jen za předpokladu že v první řadě dostanou nejvíc přidáno kluci z ulice to znamená PMJ,L-158 a všeobecné pěší a autohlídky z MOP. Ti totiž udělají té špinavé práce nejvíce. Naopak člověk na spisech si během 8-hodinové služby úplně vklidu (v rámci šetření) zajde kdykoliv a kamkoliv,vyřídí si cokoliv,kdežto hlídka je neustále pod monitorem GPS a pomalu ,aby se někde bála zastavit na vychcání. Přitom právě tito kluci mají většinou 3 a 4 třídy s hodností maximálně podpraporčíka zatímco spisák nejde pod 6 PT a hodnost nadpraporčík. To mi přijde na hlavu postavené.

P.S. Tak a teď z hrůzou zjistím , že jsem se probudil a mám ruku v nočníku. Přidáno dostanou opět jen ti úplně nahoře a to docela slušně,zvýší se tím průměr platu policisty a národ bude zase jen nadávat jak kdejaký polda bere minimálně 30.000,- čistého a na copak si to tedy všichni stěžují. Už vidím jak pěšák z ulice bude rád za usmolenou tisícovku hrubého (při troše dobré vůle i čistého) zatímco co kancelářský (např.) na prezidiu určitě pod 5-6.000,- navíc nepůjdou.

10 let je fakt doba a tvůj názor není spravedlivý.

Souhlasím s Poldou. Nejvíce by měli dostat přidáno "kluci z ulice to znamená PMJ,L-158 a všeobecné pěší a autohlídky z MOP. Ti totiž udělají té špinavé práce nejvíce."

Jenže jak by to pak vypadalo v jiných zaměstnáních:
Ve stavební firmě bere nejvíc přidavač a hned po něm zedník, protože "Ti totiž udělají té špinavé práce nejvíce." Kdesi na chvostu jsou pak stavbyvedoucí a ředitel podniku, ti se válejí v boudě a v kanclu.
Ve fabrice bere nejvíc uklízečka, po ní dělník na pásu "Ti totiž udělají té špinavé práce nejvíce." a daleko méně bere mistr, vedoucí provozu a výrobní ředitel, ten už ani žádný plat nedostává, protože si válí koule v kanclu.
V nemocnici má největší plat zřízenec, po něm pak řadové sestry "Ti totiž udělají té špinavé práce nejvíce." až za nimi jsou pak lékaři, primáři a nejméně bere zase ten ředitel, protože si válí koule v kanclu.
V zemědělském družstvu bere nejvíce krmič a traktorista co vyváží hnůj, "Ti totiž udělají té špinavé práce nejvíce.", zootechnik nebere skoro nic a předseda družstva je na minimální mzdě, ten si totiž válí koule v kanclu.

Takže vážně:
Poldíci, poldíci, kdy už konečně pochopíte, že vy šlapky, co tu brečíte, jste v tom nejnižším postavení v organizační struktuře. Tak se prostě snažte vyšplhat se po zádech těch ostatních nahoru a pak budete v pohodě. Ale nebrečte mi tu, že tu práci na ulici milujete a za nic na světě by jste do kanclu nešli (jinde si zase poplakáváte, že se kvůli aministrativě ven nedostanete, čert aby se ve vás vyznal). Když na víc nemáte, tak se prostě musíte spokojit s tím, jak je honorováno to co děláte.

Máš pravdu,ale trochu bych tě opravil,protože tolik "stavbyvedoucích,lékařů,primářů..............." kolik je u policie v civilu nenajdeš a to jde především.

http://www.policista.cz/clanky/reportaz/pravo-u-policie-je-sefem -skoro-kazdy-zjistil-audit-290/

for Civil
Když jsme u toho srovnávání soukromého sektoru s Policii ČR tak by to chodilo u stavební firmy tak, že na jednoho zedníka a přidavače by byl jeden mistr a nad každými dvě mistry by byl jeden stavbyvedoucí.
Jinak většina slušných poldů neumí lézt vedení do prodloužených zad a šplhat se po zádech kolegů. Také jsi opomněl fakt, že vedení si nebude pod sebou podřezávat větev a proto se bude obklopovat pouze jedinci, kteří je nemůžou ohrozit.

Oprav si gramatické chyby a děsné hrubky a pak ti možná lidi začnou věřit. Je to děsný.

mám takový dojem, že na důstojný odchod máš už jenom pět měsíců, nebo se pletu?

Vážení kolegové, nehodlám se rozepisovat o současných platových problémech řadových policistů. Jen chci poukázat na počáteční příčiny tohoto stavu, a to účinnost nového služebního zákona a postup vedení policie, všem snížit a nebo úplně dát osobní hodnocení na nulu (sobě pochopitelně 100 %) a ten kdo si dal odvolání tak bylo nezákonně zamítnuto odvolacím orgánem, proč všichni víme. Protože to byl nezákonný postup máte všichni, kterým bylo takto s účinností nového zákona sníženo osobní ohodnocení, právo na uhrazení vzniklé škody. V krajním případě je třeba podat žalobu u soudu - jde o nemalé peníze a stojí to za to. Pro lepší orientaci odkazuji na obdobný, již pravomocný případ - viz : http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/domaci-ekonomika/clanek.pht ml?id=521756

Hrušky, jablka, generační špunty, odchody, příchody a ve skutečnosti to jde do sraček kam se člověk podívá.
Postavení policisty v této zemi = hanba vyprávět, každý si to může vyzkoušet, sbohem............

DALŠÍCH 2500 POLICISTŮ JE NA ODCHODU OD TOHOTO SPOLKU MODRÉHO MUDr. NEMINISTRA LANGERA.

Podle toho zkrachovalého doktrora je nábor úspěšný, takže kdo chce, může klidně odejít, přijdou noví bojovníci. Než procitnou z reality, tak ten somolibý spratek bude pryč i s penězi, které zatím úspěšně z MV tuneluje.

Nemel te o těch odchodech pořád a jděte !!!!!!

Zdravím všechny poctivé lidi. Po shlédnutí medií televize nova a další, kolik naši poslanci mají fixní částku na dopravu, tak se tímto dráždí poctivý pracující lid. Zrušily se výhody, týdenní, měsíční průkazky na autobus, vlak pro pro pracující lid, který dojíždí za prací. Nevyužité peníze si poslanci nechají pro sebe. Je to částka větší, než si vydělá začínající policista ČR v Praze. Tvrdě si musí zaplatit ne vždy důstojnou ubytovnu, drahé jízdné a tak dále. Je též státním zaměstnancem. Přitom máme stejné žaludky. Je zde návrh, že mimopražským by se proplácelo jízdné a podobně. Jde o to, kolik. Mnoho policistů dojíždí, hasičů a dalších. Bylo zde několikrát psáno, že policisty, hasiče zvedli do práce a to několikrát, cestu si museli hradit. Třeba pro důležitý zájem služby, pro velký nápad trestné činnosti, mimořádné události. Jsou místa, kde se dá dojíždět do služby jenom svým autem, není jiné spojení. Toto by se mělo automaticky proplácet, tato práce je pro blaho společnosti. Nechci toto zlehčovat, jsou to dosti velké částky za dojíždění, plat řadového policisty není těch 140 procent celostátního průměru, jak tvrdí výše usměvavý pán. Jak pak zákonodárci mohou kázat občanům, policistům, hasičů , bachařům a dalším. tedy i dělnému lidu. Byl v médiích dodatek, že se proplácejí v jiných zemích poslancům jenom to, co skutečně projedou. Toto bych zde zavedl. Dojíždění do zaměstnání při různých mimořádním akcích, toto je další vymoženost policejní práce, protože služba je nepřetržitá, nikoho nezajímá , jak se policista v přímém výkonu dostane do služby. Doufám, že se změní paskvil z.č. 361/ 2003 Sb a nezapomene na uvedený problém. O tomto problému zde bylo popsáno několik stran, ale hlavně ,že si zákonodárci nechají naše neproježděné peníze do vlastní kapsy Jsme si rovni, někteří jsou si rovnější..Zdraví bývalý policista por Marek Ladislav z České Lípy.