Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

mel jsem nastoupit 1.8 a 1.9 do skoly ,chtel jsem sluzebnu blizko memu bydlisti,volne mista tam maji,presto me nedali a soupl me jinam,tvrdily ze uz tam misto nemaji,pritom vim ze tabulkove tam 100%je ,musel bych 40min jezdit autem,abych se tam dostal na vlak spolehat nemuzu jelikoz nebudu mit pevnou prac.dobu,cely tyden jsem lital po sluzebakach a vytahoval informace,uz mam svuj vlastni obrazek o celem systemu, jeto jen skoda byl jsme nadceny kampani a vyberovky sem udelal na vybornou,ale realita je opravdu nekde jinde nez jen naborove letaky,takze sem se rozhodl ze zustanu na fabrice,docilil jsem effektu ze mi sef zvysil plat,kdyz stahnu vypoved, PCR me lakala hodne uz od mlada bouzel poprve jsem se nedostal, a ted ano, ale kdyz vidim ty podminky tak bych splakal nad vydelkem,jeto skoda,kluk ktery ma otuhle praci vazny zajem za tehle podminek jeto onicem,nejhorsi je kdyz to je vse hotove tak vam reknou ubytovnu nemame na bydleni a na dojizdeni neprispivame tak kde to jsme??snad sem se rozhodl dobre ze nenastoupim

Chlapče, ještě štěstí, že nenastoupáš. S tvým písemným projevem by zcela jistě velmi stoupla prestiž PČR!

Pro Jardu. Ale zas tak hrozný to není. To by se naučil, vždyť píše, že pracuje ve fabrice. Jen odhalil podmínky, které PČR zpravidla nabízí. Bez známostí a kontaktů to jde u PČR těžko. Dnes si každý musí hodně rozmyslet co bude dělat, protože ztracený čas se těžko dohání. V dnešní době je totiž člověk pracovně zajímavý tak do 40 let. Mládí nejde vrátit zpět.....

Jardo, ty jsi úplný pitomec. Chtěl bych vidět tvůj písemný projev. To je o něčem úplně jiném ty hňupe, néé o písmu.

Víš, hňupe, písmo je nastaveno webovkami, písemný projev je něco jiného.

Co tady pořád fňukáte, zaplacení jste až moc dobře. Syn mého kamaráda je dva měsíce u policie a jeho nástupní plat je o tisíc korun vyšší než má moje žena, která dělá dvacet let v nemocnici zdravotní sestru. Buď jsou tady opravdu samí policejní pitomci nebo civilové - provokatéři. Slušných poldů si vážím, ale už se tady opravdu nad sebou někteří zamyslete, to co tady plodíte je hrůza. Přece nechcete mít za strážní službu na ulici horentní peníze?

Pane jakou strážní službu na ulici máte na mysli, vraťte se do 21 století, přečtěte si fórum a příspěvky. Jinak nic proti vzpomínkám na strážní službu, ale práce policisty nemá nic společného se strážní službou. "možna VS ČR.

tak tvá stará je asi blbá :-(

Při vší úctě k práci zdravotní sestry, ale tu nemůžeš srovnávat s prací četníka. Navíc má jiná pozitiva - může si v práci zapíchat s doktorem :-D

Odečti 25% za nepodnikání, rizikový příplatek a pak porovnávej s ostatními. (+ další - zákaz politické příslušnosti, propuštění za skutky nemající s výkonem služby nic společného atd.)

Jste opravdu na úrovni. Pokud se chováte takto sprostě i ve službě, víc peněz si rozhodně nezasloužíte. Zasloužíte si jedině vyhazov. A pokud se tak ve službě nechováte, musí to být velice náročné se dokázat tak přetvařovat a dělat ze sebe slušné lidi. Jsou to známky schizofrenie a s tou by jste také sloužit neměli.
Když pominu to, co asi můte vědět o práci zdravotní sestry (váš častý argumet na těchto stránkách, že nikdo kromě vás neví nic o práci policisty, a to i když odešel před dvěma nebo třemi roky), urážet něčí manželku proto, že má ten člověk svůj názor na vás, to mluví o vašem opravdu, ale opravdu skvělém charakteru.

Z té tvé ušlechtilosti je mi na blití, víc nemá cenu to komentovat.

Civile a podnikateli, čemu se pořád divíte? To víte, že jsme hovada a sprosťáci, normální lidi by tuto práci, v této době a za tyto peníze a společenské uznání, nedělali, tečka!

je spousta slušných lidí u policie kteří se stydí za podobné sprosťáky jako jsi ty

pro 4 Civil
Víš, do mé ušlechtilosti ti nic není a vadit ti nemusí (pokud ano, vezmi si Kinedril), ale ta tvoje mne zajímá, neboť jseš tu pro mne a za mé peníze, za peníze toho podnikatele a jeho manželky.

" 4 Civil " není můj nick, to značí že je to adresováno tobě, to jen abys to příště věděl. Jo táák, jsem tu za tvé peníze a za peníze podnikatele, tak už chápu proč beru tak málo... :-D

pro 4 Civil
Ty inteligente, tak nějaký nick používej, kdy píšeš do diskuse. To by tě mohlo napadnout, nebo je to moc složité?

Drž hubu. Podnikatelé umí jenom okrádat na daních a tvoje stará bude asi pěkně neschopná blbka.

Pro nick Vacátko
Je mi tě líto. Ale prosím tebe nepoužívej nick Vacátko. To opravdu nejseš a nikdy nebudeš.

Zakomplexovanej chudáku, jediný co umíš je se schovat za klávesnici, vy..r se na nás když sem nepatříš, vlez si na web o "civilech" a nepleť se do něčeho čemu nerozumíš. A pro všechny ostatní normální lidi - náš ústav se mými ústy omlouvá za tohoto politováníhodného jedince, který se rodí maximálně jednou za 10 let (naštěstí)...

Hezky, moc hezky jsi se ukázal. Nervy nic moc, jak ty můžeš dělat policajta? To to vypadá.

Plný souhlas s tímto velice otevřeným názorem.

Má pravdu. Většina z vás je možná u PČR, ale jakou dobu ? Pořádný polda se stává pořádným až po mnoha zkušenostech a nikdo se pořádným poldou nestane ani za 20 let služby. Přemýšlejte co jste vykonali a až pak kolik by jste chtěli dostat na výplatě. Ohodnoťte skutek pro veřejnost, vynásobte počtem skutků a nezapomeňte na pracovní dobu. Nevykonáš li skutek, vydrž v práci déle. Nebude to sláva. Beru se za dobrého poldu, nemyslím tolik na peníze, ale skutečně se snažím pomáhat. Lidé v mém okolí musí cítit moji pomoc a snahu jim pomoci. Nebereme málo, tak nepište hovadiny a vyřiďte ty padouchy. Určitě za ně přijde zasloužená odměna. Jako státní zaměstnanci máme výhody, které všichni znají.

Tady jsou finance na reklamí kampaně, na nábory, na recepce, na nová auta, ale zaplatit v této zemi policistu na to nebude nikdy.

protože není zájem mít funkční policii....aby se tam nahoře lépe kradlo...

Souhlas,řekl jsi to přesně.

Panu policejnímu prezidentovi Martinů vykradli služební automobil. Určitě se případu zhostí zkušení kriminalisté s několikaměsíční praxí a 6 měsíční ZOP. Vykrást auto by si zasloužil jedině hrobař Langer.

No ze zpráv je patrné že už se případu zhostili : "Několik mladíků v neděli brzy ráno v Praze 4 vykradlo auto policejního prezidenta Oldřicha Martinů. Podle mluvčí pražské policejní správy Ivy Knolové odnesli ze služebního superbu navigaci a rádio.
Už během odpoledne je ale policisté zadrželi. "

Hlavně že policajti varují, že auto není trezor a pan policejní prezident je potom asi volavka. ....jak školácká chyba, chichichi.

...to bude v pohodě, přestupek- auto nechal otevřené, nezajištěné, škoda do 5000,- kč, NP, odložit...

no a pak je třeba si položit otázku, proč nepotřebujeme funkční policii

protože je tam jedna trubka vedle druhý, tramtadadá

buď je pořádně zaplatím a budu mít kvalitní lidi tak, aby bylo možné zbudovat bez problémů sociální zázemí (bydlení, dojíždění, rodinu), tedy jako v každém jiném podniku a nebo si nepřiplatím a hold ta kvalita taky nebude. Trh proniká i zde a obzvlášť pracovní. Prostě poptávka nabídka... a současný stav policie odpovídá tomu, že bude hůř ... nebude ani kvalita a ani kvantita.... a počty policistů (a další odchody) hovoří za vše. Takže ať si plácá každý co chce, ale to, že nějakej Langer nechtěl přidat za nic na světě poldům v Praze a najednou (když už teče do bot) tak souhlasí ? Je to blázen...hoďte na něj deku

Sbor se pomalu rozpadá, pan ministr se pořád jenom směje klepe jeden hřebík za druhým do policejní rakve!

Když to tak shrnu, tak na tomto fóru jsou policisté:
- líní
- závistiví
- neloajální
- hloupí
- neslušní-
- mající odpor ke starším, mladším a nadřízeným
(prostě taková sběř, která si ani lepší podmínky nezaslouží)

Ano myslím si, že to shrnutí sedí. Protože řada z nich pouze umí jenom brečet, když se jim u Policie nelíbí, tak ať jdou makat, ale to bohužel řada z nich neumí. Píši to jako bývalý policista, který odešel po více jak dvaceti letech služby, tak vím jak umí pracovat řada mých bývalých kolegů. Jinak civil můžu jenom doporučit, ale pouze těm, co chtějí a umí pracovat, tlučhobové se bohužel neuživí nebo zase jenom pouze ve státní službě. Pracuji v cizině, mám jistou odbornost, která je vyhledávaná a mohu říci, že všechny přesčasy, které odpracuji mám řádně zaplacené a mnou odvedená práce je rovněž řádně oceněna. Musím ovšem podotknout, že tlučhuby a nemakačenky firma platit nebude.

4 podnikatel: Jsi tak naivní, že si myslíš, ža za stávajících podmínek budou u policie dělat andělé a supermani? Máš pravdu, že je tady sběř! Nikdo kvalitní a rozumnej by tu práci za těchto podmínek nedělal! A vo tom to je a bude hůř... Ale Ty o těch podmínkách nic nevíš, rovněž nevíš nic o tom, kdo řady policie opouští a rovněž nevíš, koho a za jakých podmínek náborují (vlastně sbírají a nahánějí...) Však si to můžeš zkusit, teď je nejlepší doba, kdy berou opravdu každýho!

Pojď to dělat a neuživíš ani rodinu odepisovateli DPH.

Porad si jenom stezujete, když vidím hlídku a jeho kolega na sedačce spolujezdce spí pomalu celou hlídku a to prosím ve dne a nevadí jim , že jezdí kolem lidí a ty na ně koukají, tak to byste se měli stydět a není vás málo co takto službu vykonáváte. Za ty prachy co berete je to až moc, tot můj názor.

Ty názore, tak pojď mezi nás a ukaž nám, ja se za ty prachy maká! Opravdu budu rád, když přijdeš, je nás tak málo, že se hodí každej...

Koukám, že bez toho a by to nešlo co ? Jinak jste uhodil hřebíček na hlavičku a píšete zde o jedné věci nad kterou tady policisté brečí a tím jsou nový kolegové. Já také skoro celou noc vozím vedle sebe pytel, který spí nebo si hraje s mobilem, ale vedoucího a ani nikoho nahoře to nezajímá, že nový kolegové nemají zájem o prací u PČR.
PS. Mě ani dalším kolegům za to nenadávejte, protože mi je nepřijali.

Jsi zřejmě služebně starší, tak si pana kolegu můžeš srovnat. Já bych si poradil i bez vedoucího. Jinak by ti asi neškodilo opáčko z gramatiky.

4 Robokop: nevím jak Ty, ale třeba já žádný příplatky za noční neberu, takže podle toho ta služba taky vypadá, to samý víkendy a svátky. A když mám přesčas do 150, rovněž se nepředřu, nejsem otrok! Všude v civilu a ve všech nejen okolních zemích u u policie jsou tyto příplatky povinné!!! Holt my češi jsme připosránci a budeme makat i zadarmo.

Taky by jste kluci mohli zvednout z toho vozidla své prdele a chodit třeba pěšky... Občanům je pěší hlídka sympatičtější než dva až tři přežvýkavci v tmavých brýlích ve služebním vozidle, kteří raději dělají, že nic nevidí.

Nevím jestli celou hlídku za těma chlapama jezdíš že tak dobře víš že celou hlídku ten kluk spí. Je taky dost dobře možný že po tom co od začátku služby toho udělal tolik , že už mu ta hlava nakonec spadla a to jen proto že neplacený odpočinek musí ten klučina trýávit v autě a nemá jinou možnost kde si odpočnout.

Souhlas s Karlem, opravdu, když za ty prachy se neda sloužit a musite tedy ve sluzbe spát, vzal by takovou praci kazdy, mate strasny nazory, za ty penize co mate by jini lide co drou a nezastavi se celý den , byli vděční.

Pro aa
Za hlidkou jezdit nemusim, projedou kolem mého domu denně nejméně 5 a většinou spí, jak jsem psal, ten tvůj nazor, že jsou utahany je zcela hloupi asi jako ty.

Karle to mi vysvětli prosím tě projedou kolem tebe tři krát a většinou spí!A kdo řídí prosím tě?

Pro Klidase
Prosím tě, než budeš na něco reagovat přečti si vůbec na co reaguješ, vím, že auto nejezdí samo bez ridiče. Vy akorat kecate skze penize a kdyz Vam nekdo neco vytkne a rekne svůj nazor, tak mate jenom svoji pravdu, samozřejme ne vsichni. Znovu opakuji komu se tato prace nelibi nekecej a jdi!

Opravdu to tu je jak s malejma dětma. Souhlas