4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

mel jsem nastoupit 1.8 a 1.9 do skoly ,chtel jsem sluzebnu blizko memu bydlisti,volne mista tam maji,presto me nedali a soupl me jinam,tvrdily ze uz tam misto nemaji,pritom vim ze tabulkove tam 100%je ,musel bych 40min jezdit autem,abych se tam dostal na vlak spolehat nemuzu jelikoz nebudu mit pevnou prac.dobu,cely tyden jsem lital po sluzebakach a vytahoval informace,uz mam svuj vlastni obrazek o celem systemu, jeto jen skoda byl jsme nadceny kampani a vyberovky sem udelal na vybornou,ale realita je opravdu nekde jinde nez jen naborove letaky,takze sem se rozhodl ze zustanu na fabrice,docilil jsem effektu ze mi sef zvysil plat,kdyz stahnu vypoved, PCR me lakala hodne uz od mlada bouzel poprve jsem se nedostal, a ted ano, ale kdyz vidim ty podminky tak bych splakal nad vydelkem,jeto skoda,kluk ktery ma otuhle praci vazny zajem za tehle podminek jeto onicem,nejhorsi je kdyz to je vse hotove tak vam reknou ubytovnu nemame na bydleni a na dojizdeni neprispivame tak kde to jsme??snad sem se rozhodl dobre ze nenastoupim

Chlapče, ještě štěstí, že nenastoupáš. S tvým písemným projevem by zcela jistě velmi stoupla prestiž PČR!

Pro Jardu. Ale zas tak hrozný to není. To by se naučil, vždyť píše, že pracuje ve fabrice. Jen odhalil podmínky, které PČR zpravidla nabízí. Bez známostí a kontaktů to jde u PČR těžko. Dnes si každý musí hodně rozmyslet co bude dělat, protože ztracený čas se těžko dohání. V dnešní době je totiž člověk pracovně zajímavý tak do 40 let. Mládí nejde vrátit zpět.....

Jardo, ty jsi úplný pitomec. Chtěl bych vidět tvůj písemný projev. To je o něčem úplně jiném ty hňupe, néé o písmu.

Víš, hňupe, písmo je nastaveno webovkami, písemný projev je něco jiného.

Co tady pořád fňukáte, zaplacení jste až moc dobře. Syn mého kamaráda je dva měsíce u policie a jeho nástupní plat je o tisíc korun vyšší než má moje žena, která dělá dvacet let v nemocnici zdravotní sestru. Buď jsou tady opravdu samí policejní pitomci nebo civilové - provokatéři. Slušných poldů si vážím, ale už se tady opravdu nad sebou někteří zamyslete, to co tady plodíte je hrůza. Přece nechcete mít za strážní službu na ulici horentní peníze?

Pane jakou strážní službu na ulici máte na mysli, vraťte se do 21 století, přečtěte si fórum a příspěvky. Jinak nic proti vzpomínkám na strážní službu, ale práce policisty nemá nic společného se strážní službou. "možna VS ČR.

tak tvá stará je asi blbá :-(

Při vší úctě k práci zdravotní sestry, ale tu nemůžeš srovnávat s prací četníka. Navíc má jiná pozitiva - může si v práci zapíchat s doktorem :-D

Odečti 25% za nepodnikání, rizikový příplatek a pak porovnávej s ostatními. (+ další - zákaz politické příslušnosti, propuštění za skutky nemající s výkonem služby nic společného atd.)

Jste opravdu na úrovni. Pokud se chováte takto sprostě i ve službě, víc peněz si rozhodně nezasloužíte. Zasloužíte si jedině vyhazov. A pokud se tak ve službě nechováte, musí to být velice náročné se dokázat tak přetvařovat a dělat ze sebe slušné lidi. Jsou to známky schizofrenie a s tou by jste také sloužit neměli.
Když pominu to, co asi můte vědět o práci zdravotní sestry (váš častý argumet na těchto stránkách, že nikdo kromě vás neví nic o práci policisty, a to i když odešel před dvěma nebo třemi roky), urážet něčí manželku proto, že má ten člověk svůj názor na vás, to mluví o vašem opravdu, ale opravdu skvělém charakteru.

Z té tvé ušlechtilosti je mi na blití, víc nemá cenu to komentovat.

Civile a podnikateli, čemu se pořád divíte? To víte, že jsme hovada a sprosťáci, normální lidi by tuto práci, v této době a za tyto peníze a společenské uznání, nedělali, tečka!

je spousta slušných lidí u policie kteří se stydí za podobné sprosťáky jako jsi ty

pro 4 Civil
Víš, do mé ušlechtilosti ti nic není a vadit ti nemusí (pokud ano, vezmi si Kinedril), ale ta tvoje mne zajímá, neboť jseš tu pro mne a za mé peníze, za peníze toho podnikatele a jeho manželky.

" 4 Civil " není můj nick, to značí že je to adresováno tobě, to jen abys to příště věděl. Jo táák, jsem tu za tvé peníze a za peníze podnikatele, tak už chápu proč beru tak málo... :-D

pro 4 Civil
Ty inteligente, tak nějaký nick používej, kdy píšeš do diskuse. To by tě mohlo napadnout, nebo je to moc složité?

Drž hubu. Podnikatelé umí jenom okrádat na daních a tvoje stará bude asi pěkně neschopná blbka.

Pro nick Vacátko
Je mi tě líto. Ale prosím tebe nepoužívej nick Vacátko. To opravdu nejseš a nikdy nebudeš.

Zakomplexovanej chudáku, jediný co umíš je se schovat za klávesnici, vy..r se na nás když sem nepatříš, vlez si na web o "civilech" a nepleť se do něčeho čemu nerozumíš. A pro všechny ostatní normální lidi - náš ústav se mými ústy omlouvá za tohoto politováníhodného jedince, který se rodí maximálně jednou za 10 let (naštěstí)...

Hezky, moc hezky jsi se ukázal. Nervy nic moc, jak ty můžeš dělat policajta? To to vypadá.

Plný souhlas s tímto velice otevřeným názorem.

Má pravdu. Většina z vás je možná u PČR, ale jakou dobu ? Pořádný polda se stává pořádným až po mnoha zkušenostech a nikdo se pořádným poldou nestane ani za 20 let služby. Přemýšlejte co jste vykonali a až pak kolik by jste chtěli dostat na výplatě. Ohodnoťte skutek pro veřejnost, vynásobte počtem skutků a nezapomeňte na pracovní dobu. Nevykonáš li skutek, vydrž v práci déle. Nebude to sláva. Beru se za dobrého poldu, nemyslím tolik na peníze, ale skutečně se snažím pomáhat. Lidé v mém okolí musí cítit moji pomoc a snahu jim pomoci. Nebereme málo, tak nepište hovadiny a vyřiďte ty padouchy. Určitě za ně přijde zasloužená odměna. Jako státní zaměstnanci máme výhody, které všichni znají.

Tady jsou finance na reklamí kampaně, na nábory, na recepce, na nová auta, ale zaplatit v této zemi policistu na to nebude nikdy.

protože není zájem mít funkční policii....aby se tam nahoře lépe kradlo...

Souhlas,řekl jsi to přesně.

Panu policejnímu prezidentovi Martinů vykradli služební automobil. Určitě se případu zhostí zkušení kriminalisté s několikaměsíční praxí a 6 měsíční ZOP. Vykrást auto by si zasloužil jedině hrobař Langer.

No ze zpráv je patrné že už se případu zhostili : "Několik mladíků v neděli brzy ráno v Praze 4 vykradlo auto policejního prezidenta Oldřicha Martinů. Podle mluvčí pražské policejní správy Ivy Knolové odnesli ze služebního superbu navigaci a rádio.
Už během odpoledne je ale policisté zadrželi. "

Hlavně že policajti varují, že auto není trezor a pan policejní prezident je potom asi volavka. ....jak školácká chyba, chichichi.

...to bude v pohodě, přestupek- auto nechal otevřené, nezajištěné, škoda do 5000,- kč, NP, odložit...

no a pak je třeba si položit otázku, proč nepotřebujeme funkční policii

protože je tam jedna trubka vedle druhý, tramtadadá

buď je pořádně zaplatím a budu mít kvalitní lidi tak, aby bylo možné zbudovat bez problémů sociální zázemí (bydlení, dojíždění, rodinu), tedy jako v každém jiném podniku a nebo si nepřiplatím a hold ta kvalita taky nebude. Trh proniká i zde a obzvlášť pracovní. Prostě poptávka nabídka... a současný stav policie odpovídá tomu, že bude hůř ... nebude ani kvalita a ani kvantita.... a počty policistů (a další odchody) hovoří za vše. Takže ať si plácá každý co chce, ale to, že nějakej Langer nechtěl přidat za nic na světě poldům v Praze a najednou (když už teče do bot) tak souhlasí ? Je to blázen...hoďte na něj deku

Sbor se pomalu rozpadá, pan ministr se pořád jenom směje klepe jeden hřebík za druhým do policejní rakve!

Když to tak shrnu, tak na tomto fóru jsou policisté:
- líní
- závistiví
- neloajální
- hloupí
- neslušní-
- mající odpor ke starším, mladším a nadřízeným
(prostě taková sběř, která si ani lepší podmínky nezaslouží)

Ano myslím si, že to shrnutí sedí. Protože řada z nich pouze umí jenom brečet, když se jim u Policie nelíbí, tak ať jdou makat, ale to bohužel řada z nich neumí. Píši to jako bývalý policista, který odešel po více jak dvaceti letech služby, tak vím jak umí pracovat řada mých bývalých kolegů. Jinak civil můžu jenom doporučit, ale pouze těm, co chtějí a umí pracovat, tlučhobové se bohužel neuživí nebo zase jenom pouze ve státní službě. Pracuji v cizině, mám jistou odbornost, která je vyhledávaná a mohu říci, že všechny přesčasy, které odpracuji mám řádně zaplacené a mnou odvedená práce je rovněž řádně oceněna. Musím ovšem podotknout, že tlučhuby a nemakačenky firma platit nebude.

4 podnikatel: Jsi tak naivní, že si myslíš, ža za stávajících podmínek budou u policie dělat andělé a supermani? Máš pravdu, že je tady sběř! Nikdo kvalitní a rozumnej by tu práci za těchto podmínek nedělal! A vo tom to je a bude hůř... Ale Ty o těch podmínkách nic nevíš, rovněž nevíš nic o tom, kdo řady policie opouští a rovněž nevíš, koho a za jakých podmínek náborují (vlastně sbírají a nahánějí...) Však si to můžeš zkusit, teď je nejlepší doba, kdy berou opravdu každýho!

Pojď to dělat a neuživíš ani rodinu odepisovateli DPH.

Porad si jenom stezujete, když vidím hlídku a jeho kolega na sedačce spolujezdce spí pomalu celou hlídku a to prosím ve dne a nevadí jim , že jezdí kolem lidí a ty na ně koukají, tak to byste se měli stydět a není vás málo co takto službu vykonáváte. Za ty prachy co berete je to až moc, tot můj názor.

Ty názore, tak pojď mezi nás a ukaž nám, ja se za ty prachy maká! Opravdu budu rád, když přijdeš, je nás tak málo, že se hodí každej...

Koukám, že bez toho a by to nešlo co ? Jinak jste uhodil hřebíček na hlavičku a píšete zde o jedné věci nad kterou tady policisté brečí a tím jsou nový kolegové. Já také skoro celou noc vozím vedle sebe pytel, který spí nebo si hraje s mobilem, ale vedoucího a ani nikoho nahoře to nezajímá, že nový kolegové nemají zájem o prací u PČR.
PS. Mě ani dalším kolegům za to nenadávejte, protože mi je nepřijali.

Jsi zřejmě služebně starší, tak si pana kolegu můžeš srovnat. Já bych si poradil i bez vedoucího. Jinak by ti asi neškodilo opáčko z gramatiky.

4 Robokop: nevím jak Ty, ale třeba já žádný příplatky za noční neberu, takže podle toho ta služba taky vypadá, to samý víkendy a svátky. A když mám přesčas do 150, rovněž se nepředřu, nejsem otrok! Všude v civilu a ve všech nejen okolních zemích u u policie jsou tyto příplatky povinné!!! Holt my češi jsme připosránci a budeme makat i zadarmo.

Taky by jste kluci mohli zvednout z toho vozidla své prdele a chodit třeba pěšky... Občanům je pěší hlídka sympatičtější než dva až tři přežvýkavci v tmavých brýlích ve služebním vozidle, kteří raději dělají, že nic nevidí.

Nevím jestli celou hlídku za těma chlapama jezdíš že tak dobře víš že celou hlídku ten kluk spí. Je taky dost dobře možný že po tom co od začátku služby toho udělal tolik , že už mu ta hlava nakonec spadla a to jen proto že neplacený odpočinek musí ten klučina trýávit v autě a nemá jinou možnost kde si odpočnout.

Souhlas s Karlem, opravdu, když za ty prachy se neda sloužit a musite tedy ve sluzbe spát, vzal by takovou praci kazdy, mate strasny nazory, za ty penize co mate by jini lide co drou a nezastavi se celý den , byli vděční.

Pro aa
Za hlidkou jezdit nemusim, projedou kolem mého domu denně nejméně 5 a většinou spí, jak jsem psal, ten tvůj nazor, že jsou utahany je zcela hloupi asi jako ty.

Karle to mi vysvětli prosím tě projedou kolem tebe tři krát a většinou spí!A kdo řídí prosím tě?

Pro Klidase
Prosím tě, než budeš na něco reagovat přečti si vůbec na co reaguješ, vím, že auto nejezdí samo bez ridiče. Vy akorat kecate skze penize a kdyz Vam nekdo neco vytkne a rekne svůj nazor, tak mate jenom svoji pravdu, samozřejme ne vsichni. Znovu opakuji komu se tato prace nelibi nekecej a jdi!

Opravdu to tu je jak s malejma dětma. Souhlas