Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Kapří pusinka, multimilionář Langer neministr policie je největším likvidátorem ozbrojené složky za poslední desítky let.

A další a další policisté znechuceni opuštějí kolébající se bárku plnou nesmyslných byrokratických zásahů zhoršující práci všech policistů!

Zdravím všechny poctivé lidi v této malé malebné zemi. Jak to tak zase pročítám, nic pozitivního se neděje. Jsem v civilu třetí rok, takže mohu porovnávat dva světy. Je zde hlavička podnikatel a další, co uráží poctivé policisty,hasiče, bachaře a nás rentiéry. Bez poctivé práce, služby veřejnosti, nasazování života a zdraví, hafo hodin na oltář vlasti a další by se policejní sbor dávno položil. Tuto skutečnost by si měli uvědomit všichni provokatéři na tomto veřejném webu. Panu podnikateli bych chtěl říci, kolik je Vás co nepřiznáváte daně a rubete poctivé lidi. Mám dojem, že je to větší procento, než nepoctivých policistů. Jsem v civilním životě, vidím ,co se děje. Je dosti poctivých policistů, hasičů, bachařů a dalších v ozbrojených sborech, kteří vykonávají poctivě službu na úkor svého času, rodin, koníčků, zdraví a života . Je špatné ,že někteří mladí policisté kazí reputaci policejního, sboru. Stačilo by, aby zákonodárci začali myslet, pracovat, jak mají a přepracovali tento paskvil, aby byl poplatný této době, spravedlivý pro všechny sloužící . Jsem i v civilu pořád názoru, když policista dělá svoji práci dobře, ať se má dobře, když špatně, ať se má špatně. Toto by mělo platit i v civilním životě. Bouří se inteligence, státní úředníci, učitelé, lékaři, státní kasa je prázdná. Nastolením zákona č. 361/2003 Sb se zlegalitovalo okrádání policistů a dalších, nikdo nebude dělat zadarmo. Stát nadále okrádá desetitisíce rentiérů, poloviční valorizace a další vymoženosti paskvilu, jak jsem zde před několika dny napsal. Asi jsme špatně pracovali. Občan chce progresivní policii, více policistů v ulicích. Tedy posílit výkon, spravedlivě jej zaplatit, snížit stav plukovníků. Jeden velitel na sedm strážmistrů. Je zde nový zákon o policii ČR, nová struktura. Doufám, že za ušetřené peníze se zaplatí policista v přímém výkonu. Dále ,že se shodí paskvil a vypracuje progresivní zákon. Měl by se též změnit trestný zákon a trestný řád, justice tvrději trestat závažnou kriminalitu a více chránit poškozené. Policisté nechtějí nic jiného, než progresivní správedlivý zák č. 361/2003 Sb , paskvilem se zlegalizovalo okrádání poctivých policistů, bachařů a dalších, platit příplatky, jak to bylo dle starého zákona č. 186/82 Sb. Jestli se nezmění stav, tak je nastartováno cc 11000 policistů v přechodné době odejít do civilu. Nestačilo, že již desetitisíce nás odešlo zbytečně do civilu Asi jsme dosti bohatý stát. Policejní odbory by měly razantněji apelovat na zákonodáce pro změnu zákona, paskvilu , vytvořit spravedlivý zákon. Policisty a další nejvíce trápí sociální nejistota, za každou blbost hrozí vyhazov ze sboru. Rozpustila se finanční policie, pak má být pořádek ve státě. Slyším funkcionáře mluvit v mediích, že policie ČR není schopna zaplatit odborníky. Tak jej zaplaťte, vytvořte specielní týmy/ finanční policii/ ,posilte výkon, spravedlivě jej zaplatťte, k tomu nový progresivní zákon a není co řešit. Uchráněný majetek, zdraví a životy se brzy vrátí ve prospěch společnosti. Napsal jsem tuto úvahu jako rentiér, je to též názor sloužících policistů a dalších, též občanů této země. Věřím, že současní a budoucí policisté budou mít lepší sociální jistoty. Bývalí kolegové ,dejte na sebe pozor ve službě, nikdo Vám nic nedá , zdraví bývalý kolega por Marek Ladislav z České Lípy. Na provokatéry jsem musel reagovat, protože jsem odešel po letech služby se ctí, bylo mně poděkováno za práci, jako rentiiéři nejsme žádný odpad, jak zde je uváděno. Ničeho nelituji, každá práce má svoje pro a proti.

pro snipera a jemu podobné:

Nevidím důvod, proč by na tuto diskusi nemohl chodit i někdo jiný, než neúspěšní policajti.
Toto není diskuse pro neschopné poldy, pouze jste si ji přivlastnili. Založte si svou diskusi, třeba na stránkách www.ufnukanci.cz, jsou ještě volné.

Pro upřesnění:
Tato diskuse je na stránkách Ivana Langera v sekci Názory-Volné. Pokud chcete policejní sekci, je to Názory-Policie ČR, hasiči. Takže pokud se vám tu nelíbí příspěvky bez brekotu, táhněte si jinam vy.

Nikdo tady nikoho nevyhazuje,jen některé štve,že jim tady krafá do práce někdo,kdo ji v životě nedělal.Ale zase na druhou stranu jsem rád,že "podnikatel" našel tyto stránky a ne stránky pilotů ČSA,protože za týden letím na dovolenou.

Odborníků na policejní práci z laické veřejnosti je v ČR opravdu dost.
Jejich představy jsou někdy skutečně ohromující a to hlavně všeobecnou neznalostí běžných činností PČR ( na druhou stranu tu práci nedělají ). Ono si stačí vyslechnout obsluhu na čerpací stanici PH, která si naivně ale skutečně hodně naivně myslí, že zavřou toho co jim nezaplatil načerpaný benzin, když se sečtou jeho tři újezdy a hodí to přes 5.000,- Kč. Kdyby viděly ten systém, kdy se člověk raduje z potřebného štěstíčka spojeného s policejní prací s vsledkem nějakých 3 prokázaných případů, přestože jich má pan toxikoman za sebou odhadem ( dle způsobu spáchání /pro chytráky módus operandi /, doby spáchání, operativních poznatků dalších 20-25 neprokazatelných. Kdyby tihle všichni přechytralí viděli jak z těch 16-17 letých hajzlíků postupně rostou kovaní šmějdi, kteří po 10 výsleších na policii a radách svých zkušených "kamarádů " už s policíí nespolupracují a ještě ze sebe dokážou udělat chudinku, kterou fízlové obtěžují - kdyby tenhle běžný policejní život znali ti všichni chytráci a znalí policejní práce, asi by jinak mluvili.
Takže souhlasím s tím, že diskuze je pro každého, byť je dobré vědět co kritizuji a jestli to není mlácení slámy. Bohužel ale zde většina civilistů mlítí tu slámu a pořádně neví o čem je řeč. Rozhodně bych si ze své pozice nedovolil přijít k paneláku, kde zateplují a začít kritizovat, že to dělají špatně. To samé platí o instalatérech, soustružnících, prostě odbornostech, které jen znám obecně ze života. To samé platí o policejní činnosti. Kdo je ale " Matěj ", lacině kritizovat bude dál, protože se již takovým " pavoukem " narodil a z formoval v rodině " kritiků ".
S pozdravem jeden z ubrečených a neschopných poldů.
P.S. I když jsem zde dlouho nepsal, četl jsem každý den, ale nemělo smysl něco psát.

vem si prášek... táta

pro chytráka F1

modus operandi a nikoli módus operandi

děkuji za opravu

Kájo pojď tento fantastický job vyzkoušet, pěkně abys dostal žaludeční vředy a rozpadlo se ti manželství při této různorodé práci plné překvapení a fiančních propadů.

Karel z Napajedel

Od policie odchází v současné době samý odpad, který to se službou pro občany nemyslel nikdy vážně. To že vás chybí pár tisíc, ničemu neublíží, spíše prospěje. Chce Vás prostě víc kontrolovat a šlapat Vám na krk, aby jste občany chránili a pomáhali jim - ne buzerovat, povyšovat se a v noci chrápat v temných uličkách a parcích..

Karle to budeš muset zaplatit 30 korun za vystavení pokutového bloku a 90 korun příplatek za noční

Karle,ale tohle už jsi nám tady psal zkus pro změnu něco jiného.A zeptej se tady pana ministra jestli mu taky nevadí,že nás chybí pár tisíc.Budu moc zvědavý co ti odpoví a asi nebudu sám.

Karle z Napajedel, alias Zlíňáku, už toho nech! Už jsem Ti jednou tady psal, že jsi už provařenej a pro smích ostatním kolegům!

Karlíku z Napajedel, z tvého příspěvku v diskusi kde odchazející policisty přirovnáváš k odpadu a sloužicí k flákačům, se domnívám, že jsi patrně hodně moc nemocný a měl bys navštívit odborného lékaře. Budu moc rád když v dalším příspěvku místo urážek slušných policistů a expolicistů, uvedeš, co prospěšného jsi pro občany této země udělal ty. Třeba to bude dobrý námět pro současnou reformu.

BUDU SE OPAKOVAT, ALE OPAKOVÁNÍ JE MATKA MOUDROSTI.Když to tak shrnu, tak na tomto fóru jsou policisté:
- líní
- závistiví
- neloajální
- hloupí
- neslušní-
- mající odpor ke starším, mladším a nadřízeným
(prostě taková sběř, která si ani lepší podmínky nezaslouží)
TO JE V POLICEJNÍM SBORU OPRAVDU TAKOVÉ MNOŽSTVÍ NEVYCHOVANÝCH HLUPÁKŮ, KTEŘÍ MÍSTO K ARGUMENTŮM ŠAHAJÍ K VZÁJEMNÝM NECHUTNÝM URÁŽKÁM I K URÁŽKÁM OBČANŮ, KTEŘÍ POLICISTÉ NEJSOU? jSEM Z TOHOTO FÓRA DOCELA ZDRCEN A BYL BYCH RÁD, KDYBY JEJ PAN MINISTR NECHAL ZRUŠIT.

až to bude dobře placené a prestižní povolání a lidé se budou hrnout a bude možnost opravdu vybírat kvalitu tak pak se změní i diskuze na tomto fóru. Takže pokud to shrnu ... za peníze v Praze dům. Pokud se dále bude srovnávat plat prodavačky s policistou tak možná za plat prodavačky docílíme patřičný efekt ... a srovnáním platu i kvalitu

Tak sem podnikateli nelez, založ si fórum podnikatelů a můžeš si léčit komplexy tam... Já taky nelozím na fóra jiných profesí a nekecám jim tam do něčeho, čemu nerozumím! Ale Ty asi rozumíš všemu, a nejlíp v hospodě u piva, to se to pak radí...

Jinak celou situaci přesně vystihl příspěvek nade mnou, víc není třeba komentovat... Když chci kvalitu, musím ji i zaplatit! Ale to bys, jako podnikatel, měl vědět!

asi všichni víme proč tato vláda nechce kvalitní (a dobře placenou) policii kdy bude opravdu personálně kvalitní výběr... na druhou stranu policie být musí takže jak z toho ... kompromis za málo peněz hodně muziky takže znáborujem prodavačky, uklizečky a výsledek se dostaví :-)

navíc se divím, že se navážíte do policajtů ... čím hůře placeni a hloupější policisté budou tím lépe a klidněji mohou někteří podnikatelé v této zemičce v satelitních vesnicích pod ochranou agentur ... přeci klidně spát :-)

Přesně to vystihl sniper, co sem lezeš když jsi zdrcen chytráku? Až přestaneš okrádat stát na daních (jestli seš opravdu ten "podnikatel"), tak házej kamenem. To miluju, když někdo pindá o něčem o čem nemá nejmenší znalosti.

Prý tomu říkají prestižní povolání. Tak to bývalo možná před mnoha a mnoha lety, dnes je to pro ostudu.

Vážení,



vzhledem k častým dotazům ohledně zdanění výsluhových nároků Vám zasílám informaci zpracovanou předsedou NOS PČR a našim právníkem.



Hezký den

Zuzana Benešová

NOS PČR







Dotazy ke zdanění výsluhových nároků



V poslední době se ve velké míře množí dotazy ke zdanění výsluhových nároků příslušníků bezpečnostních sborů. Tazatelé se především zajímají, od kterého data by mělo ke zdanění dojít, v jaké procentuální výši a zda by mělo postihnout i dosud přiznané výsluhové příspěvky. Pro lepší informovanost poskytujeme odpověď touto cestou.



Předem je nutno konstatovat, že konkrétní legislativně zpracovaný návrh na zdanění výsluhových nároků neexistuje. V posledních dnech byla ukončena veřejná diskuse k přípravě novely zákona o daních z příjmů, jejímž předmětem by mělo být odstranění výjimek, jež představují příjmy osvobozené od daně. Z toho lze dovodit, že existuje úvaha o zdanění výsluhových nároků. Teprve nyní se bude zpracovávat věcný záměr příslušného zákona. Zahájí se tak legislativní proces, který je velmi zdlouhavý i v jednodušších případech, než je zrušení desetiletí trvajících právních norem.



Ministr vnitra se vyjádřil v dané věci při jednání s vedením NOS PČR zcela jednoznačně – bude proti jakékoli změně v dané oblasti. Lze předpokládat, že podobný postoj bude mít i rezort obrany. Vedení obou rezortů nepodpořilo návrh na zdanění výsluhových nároků ani v nedávné minulosti, kdy takový návrh padl. Důvod pro tento postoj je zcela zřejmý. Jak bezpečnostní sbory, tak armáda procházejí velmi závažnou personální krizí. Každý negativní signál má tendenci tento stav jen prohloubit.



Z uvedeného lze snadno dovodit, že je zcela předčasné se ptát, jakou podobu by mělo zdanění výsluhových nároků, pokud by vůbec nastalo. Za současné situace nelze odpovědět a jakkoli o věci spekulovat je krajně neodpovědné.



JUDr. Milan Štěpánek, JUDr. Petr Tomek

for kliďas
plný souhlas!

Zaplatit policistu v této zemi je utopie pro současnou vládu a proto je takové znechucení a odchody na denním pořádku.

Nezlob se kolego, nechci se v žádném případě této vlády zastávat, ale myslíš si že když se změní vláda, tak, že nám někdo přidá. Já o tom silně pochybuji. Darebáci jsou ve všech stranách a ti mají taky hodně kamarádů, tak jako tahle vládnoucí garnitura a proto jim budou nahrávat tak jako tihle. Proto musí být policie neschopná pořádné akce, aby NEMOHLA ŠKODIT.