1
Ztracené a nelezené děti

Tomáš Rajsigl, nebo Jan Nejedlý. To jsou dvě jména z celé řady dětí, které beze stopy zmizely a nikdo je už nikdy neviděl. Policie po ztracených dětech chvilku pátrá, nebo alespoň pátrání předstírá a potom je odepíše. Jednoduše dítě převede do mrtvé statistiky záhadně zmizelých. A takové záhadně zmizelé dítě může být velice prospěšná věc. Pedofilnímu deviantovi dokáže náležitě zpestřit jeho sexuální život, otrokáři vydělat peníze, nebo nemocnému poskytnout zdravý orgán pro transplantaci. Zmizelé dítě může přinést i jiný užitek. Farmaceutické koncerny ho mohou využít pro výzkum tolik potřebných léků, nebo teroristé vycvičit pro boj za jejich svatou věc. Beze stopy se ztrácejí děti z normálních rodin, které by se za normálních okolností vrátily domů. Z toho plyne, že kdosi, kdo má zájem na zmizení takového děcka, ho musí věznit a nějakým způsobem manipulovat s jeho vědomím. Pokud únosce nezavraždí dítě hned, musí ho zbavit původní identity a samozřejmě osobních dokladů. Děti se občas ztrácejí a po některých není podle vyšetřovatelů stopa už dlouhá léta.
Je tomu skutečně tak? Děti se totiž beze stopy ztrácejí, ale na druhou stranu se nacházejí. Tuto skutečnost se úřady pokoušejí tajit a nalezeným dětem znepříjemňují život, jak to jen jde. Jednou je úředníci přece odepsaly, prohlásily je za ztracené, tak co si tady dovolují otravovat. Pokud se v naší zemi dítě bez jediné stopy ztratí, nebude to mít lehké, ale pokud se nalezne, je ve zcela bezvýchodné situaci.
V březnu roku 2004 se v Moravskoslezském kraji objevil zmatený sedmnáctiletý chlapec. Dnes nechce zveřejnit své jméno, tak mu říkejme třeba David Novotný. Klučík nikdy nevlastnil žádné doklady totožnosti a tvrdil, že od nepaměti vyrůstal v hermeticky uzavřeném dětském domově v Bělorusku, kde děti neznaly ani svá jména a měly pouze přezdívky podle populárních ruských umělců. David neznal jediné slovo bělorusky a domluvil se česky a rusky. Jako své místo narození označoval Olomouc. Zařízení, ze kterého utekl, popisoval, jako uniformovanými muži hlídanou výkrmnu dětí bez identity, kde si děti vyráběly hračky z rozžvýkaného chleba, nemohly se vzdělávat, nikdo je nevychovával, nikdo nenavštěvoval a nikdy v životě se nedostaly za přísně střežené oplocení ústavu. Soudnému člověku bylo hned jasné, že takový dětský domov by neprošel ani tomu nejtotalitnějšímu režimu a že se musí jednat o zařízení sloužící organizovanému zločinu. Pár dní žil dezorientovaný David mezi bezdomovci, ale protože chtěl konečně studovat a normálně žít, rozhodl se požádat o pomoc Policii České republiky.
Do osmnácti let je každý člověk dítětem a i u nás teoreticky platí Mezinárodní úmluva o právech dítěte, nebo Zákon o sociálně-právní ochraně dětí. Podle těchto předpisů je každý orgán, který objeví dítě neznámé totožnosti, informovat odbor ochrany dětí. Ten dá podnět soudu, který dítěti okamžitě ustanoví opatrovníka, určí mu jméno a umístí ho do dětského domova, kde je mu poskytnuta normální péče. Teprve potom se řeší, odkud dítě je. Tyto zákony však existují jenom na papíře a úředníci je nehodlají dodržovat. David se dostal do rukou četnými korupčními aférami proslavené cizinecké policie, která nerespektovala ani jeho žádost o azyl a za to, že nebyl schopen předložit doklady totožnosti ho bez soudu potrestali půlročním vězením v Záchytném zařízení pro cizince ve Velkých Přílepech. Po půl roce ho chtěli vyhostit zpět do náručí zločinu. Nikoho ani nenapadlo se zabývat otázkou, zdali David nepatří mezi kdysi ztracené a nikomu nepřišla divná ani jeho čeština. Automaticky byl zařazen do seznamu nežádoucích osob a všichni dělali všechno pro to, aby se ho zbavili.
Ve Velkých Přílepech provozovalo Ministerstvo vnitra jeden z nejdrsnějších kriminálů v zemi. Lidé, kteří jsou zde zavření mají cejch nežádoucích a podle toho s nimi policisté zacházejí. Přes to, že mnozí z nich jsou ještě děti. Odmítají jim poskytnout zdravotní péči, hrubě jim nadávají, znemožňují jim kontakt s právníky a omezují jim osobní hygienu. Mlátí je a cvičí si na nich po nocích své služební psy.
2
To vše za absolutní nečinnosti Oddělení sociálně právní ochrany dětí Městského úřadu Černošice. Tak že žádný zákonem stanovený opatrovník, žádný dětský domov, ale samotka v kriminále. Úředníci černošického úřadu nemusí zvedat zadky ze svých pohodlných židlí a navíc takové nalezené dítě dostává jasný signál, že v naší zemi na nějaké zákony všichni kašlou a jsou přístupnější k jednání s obchodníky s lidmi. Státní úředníci tak napomáhají tomu, že nalezené děti snáze skončí, jako otroci, nedobrovolní dárci orgánů, nebo teroristé.
Nešťastného Davida jsem shodou okolností na samotce přílepské věznice objevil, nabídl mu svoji pomoc a začal suplovat opatrovníka, kterého mu měl zajistit stát. V džungli zákonů, které státní úředníci porušují, kdy se jim zamane, to není snadná záležitost. Navíc potřeboval David psychologickou péči. Kdosi mu ukradl celé dětství, které strávil ve vězení. A české úřady nevymyslely nic lepšího, než chlapce znovu uvěznit. Samozřejmě bylo nutné dostat Davida ven z cely. V Přílepech oslavil osmnácté narozeniny a tak ho již nebylo možno považovat za dítě neznámé totožnosti. Byl dospělý. Asi po měsíci slovních přestřelek s policisty se konečně podařilo pro Davida vybojovat rozhodnutí o propuštění na svobodu. Poprvé v životě měl stanout mimo střežený prostor.
Jel jsem si Davida do Velkých Přílep vyzvednout, ale místní cizinecká policie rozhodnutí o propuštění nehodlala respektovat. Chlapce prý nepropustí, dokud za něho někdo nezaplatí částku asi dvacet pět tisíc. Drží ho další dva týdny za katrem, dokud neseženu peníze a nezaplatím. Tak jsem nalezeného klučinu od Ministerstva vnitra vlastně koupil. Protože se na nalezence neznámé totožnosti příslušné úřady vykašlaly a chtěly se zbavit problému, neměl česky hovořící David kam jít. Jedinou možnost, kterou nabídly úřady byl tábor pro uprchlíky, ale David chtěl normálně žít a studovat. Když už jsem si ho od policistů koupil, rozhodl jsem se ho vzít k sobě domů. Zatím co se kluk učil nakupovat v obchodě, jezdit hromadnou dopravou a poznával hodnotu peněz, pátralo se po místě, kde chlapec vyrůstal. Samozřejmě adresa v Bělorusku, kterou udával, byla falešná a v této zemi nikdy nikdo podobný nežil. Psycholog jednoznačně potvrdil, že vyrůstal v kolektivním dětském zařízení, ale žádný legální dětský domov, nebo pasťák v okolních zemích podobné dítě nepostrádal a podle celníků ani nepřekročil žádné státní hranice. I Davidova slušná čeština nasvědčovala tomu, že vyrůstal v České republice. Podle všeho v nějakém zařízení, které chová nikde neevidované děti pro farmaceutický výzkum, nebo na orgány. Rozhodně byl obětí dobře organizovaného zločinu a bylo by logické, aby se orgány státní správy pokusily tento stav napravit a ulehčit mu jeho osud nalezence. Také zákony o tom hovoří jasnou řečí. Hned na začátku měl mít opatrovníka a měl skončit v dětském domově. Jako dítě nezjištěné totožnosti měl od soudu dostat jméno a měl být zapsán do matriky. Městský úřad Černošice ale zákony nedodržuje a tato práva Davidovi upřel. A samozřejmě mu tím způsobil obrovské komplikace
Čtyřicet pět dní po té, co byl chlapec odprodán, nastoupil na střední školu. Nalezenci, který nikdy nepoznal péči vlastních rodičů je zamítnuta žádost o azyl a úředníci mu dávají jasně najevo, že je v České republice nežádoucí a má se vrátit do neznámého a nelegálního dětského vězení, odkud se mu podařilo utéct. Za trest, že si troufá chodit do školy, mu odmítají přiznat jakoukoliv sociální podporu. Pokud chce žrát, má odejít ze školy a nechat se zavřít do sběrného tábora ukrytého před veřejností v hlubokých lesích. Není státním občanem České republiky a tak je pro české úředníky cizinec, což je pro ně naprosto totéž, co zločinec. Ani jeho jméno a příjmení nechtějí matrikáři řešit. To si má vyřešit tam, odkud přivandroval. David ale s největší pravděpodobností odnikud nepřivandroval, narodil se v Olomouci a celou dobu byl obětí zločinu, kterému dokázal utéct.
David se nechce ničím lišit od svých spolužáků a začíná užívat české jméno a příjmení. Zcela nesmyslně se každé dva měsíce musí hlásit úředníkům Ministerstva vnitra v kanceláři vzdálené přes dvě stě kilometrů od bydliště, kam musí deset kilometrů ještě pěšky. Následující den pak stát šílené fronty na cizinecké policii.
3
Byť nemá jedinou korunu příjmu, dopravu si musí hradit sám. Jeho absence ve škole úředníky samozřejmě nezajímají. Nemá co chodit do školy. Před vnitrem na něho čekávají rusky, nebo arabsky hovořící obchodníci s bílým masem, kteří mu nabízejí falešné doklady. Jen když je bude následovat. David moc dobře ví, že ty, co překupníky následovali, už nikdo nikdy nespatřil.
Z toho, jak české úřady s nalezeným Davidem jednají a nakládají začíná být zřejmé, že je pro ně nepohodlným svědkem čehosi nekalého a chtěly by se ho za každou cenu zbavit. Vědí snad naši nejvyšší političtí představitelé, kde se skrývá záhadný dětský domov, vychovávající děti bez identity, které později bez sebemenší stopy mizí? Jsou snad úředníci spojeni s překupníky?
Zákon na skutečnost, že je někdo nalezen pamatuje a jasně říká, že fyzická osoba nalezení na území České republiky je státním občanem České republiky, pokud se neprokáže, že narozením nabyla občanství jiného státu. To je přesně Davidův případ, k jehož občanství, ani narození se žádný stát nehlásí. Proto se chlapec obrátil na příslušnou matriku Praha 1 a žádal osvědčení o českém státním občanství podle tohoto předpisu. Narazil tam na matrikářku Talmanovou, neobyčejně sprostou a neurvalou tchýni ministerského předsedy, která nejprve existenci zákona popírala, jen zuřivě bránila zločin a odmítala ve věci jednat. Po roce i mnoha stížnostech vydala nesmyslné rozhodnutí, že žádost zamítá, protože David uvádí nevěrohodné informace o svém pobytu v Bělorusku, tedy o zemi, ve které nikdy nepobýval. Po otřesných zkušenostech s úřednickým chlévem na matrice putovalo odvoláni na pražský magistrát. Tady jednali o poznání slušněji, ale se stejným výsledkem. Po ročním nic nedělání Davidovu žádost zamítli. Pro platný zákon i pro závazné mezinárodní úmluvy má prý Ministerstvo vnitra vlastní výklad, který je obrací naruby. Státní občanství se u nás zkrátka neřídí zákonem, nýbrž mírou úplatnosti jednotlivých úředníků.
Státní úředníci využívají všech možných lží, výmyslů i vědeckých metod jenom proto, aby Davidovi co nejvíce znepříjemnili život. Zjištěná fakta schválně překrucují a provedení jakéhokoliv důkazu v chlapcův prospěch se zuřivě brání. Na to prý nejsou peníze. Vnitro hlídá, aby nalezenému dítěti nikdo nepomohl a aby mu všichni házeli klacky pod nohy. Systematické perzekuce řídí nejvyšší představitelé ministerstva vnitra. Svědčí o tom telefonát, kterým jsem žádal tehdejšího náměstka ministra o zákonné řešení celé situace. Ten rozčileně řval do telefonu, že vnitro není povinné nic řešit a jestli budeme dále otravovat, nechá nás vyhladovět. Jako mávnutím kouzelného proutku pro mě přestala být práce. Nebyla nikde a přátelé, kteří mi ji byli ochotni dát si stěžovali, že jim kdosi vyhrožuje jménem ministerstva vnitra. Pokud mi práci dají, sešle na ně podle výhrůžek stát nejpřísnější kontroly. Za trest, že jsem se ujal nalezeného dítěte a od Českého státu ho koupil, jsem neměl nárok ani na sociální dávky. Bydlel jsem totiž ve společné domácnosti s Davidem, tedy s osobou, která neměla v ČR trvalý pobyt. A to se u nás přísně trestá. A následovaly další, zcela zjevné politické perzekuce. Policie jezdí kluka kontrolovat do školy a odmítá vyšetřovat vandalské útoky na můj majetek. Nezabývá se ani vloupáním, u kterého jsem si sám zjistil jméno a bydliště pachatele. Nejspíš nás vykradl policejní konfident. Se svým vysokoškolským vzděláním si nesmím vydělávat ani jako pomocný dělník ve skladu. Přes to, že jsme členy EU nesmíme s Davidem ani na Slovensko. Nemá totiž občanský průkaz, ani pas. Nemůže si založit účet v bance, paušál na telefon a nemá nárok na zdravotní pojištění a péči. Ze strany státních orgánů chodí výhrůžky, že perzekuce budou pokračovat, dokud Davida neodhlásím ze školy a neodevzdám ho do sběrného tábora v hlubokých lesích. Tam by k němu měli snazší přístup překupníci a chlapec by na dobro zmizel.



4
Samozřejmě, že se David se svými problémy obrátil na soud. Případ dostal na stůl skvělý soudce Vojtěch Cepl, který byl ochoten rozhodnout podle zákona a přiznat chlapci občanství, ale bohužel musel konstatovat, že není kompetentní rozhodnout. Kompetentní je prý pouze matrika a jí nadřízené Ministerstvo vnitra.
David mi vyprávěl podrobnosti, jak ho policisté v Přílepech zavírali na samotce, jak mu hrubě nadávali, sprchovali ho ledovou vodou, tloukli obuškem a cvičili na něm po nocích odporně páchnoucí služební psy. Jeho bolestivý úraz odmítali léčit, aby co nejvíce trpěl. Protože nepovažuji za slušné, aby se takto jednalo s dítětem jenom proto, že mu nikdo nikdy nevystavil žádné doklady totožnosti, dospěl jsem k názoru, že se jedná o týrání svěřené osoby a podal jsem trestní oznámení. Za neoznámení takového podezření by mi podle zákona hrozily dva roky vězení. K otřesným závěrům dospěla v Přílepech i kontrola Mezinárodního výboru proti mučení. Vyšetřováním takových drobností, jako je týrání dětí se samozřejmě nikdo nezabýval. Pomstychtivá policie mne zažalovala za to, že jsem splnil svoji zákonnou povinnost a zinscenovala politický proces, v němž jsem byl odsouzen k podmíněnému trestu. Za dodržování zákona. Cvičit psy na dětech a trestat je bolestí patří podle soudu ke standardním výchovným metodám a kdo si myslí opak, dopouští se útoku na státní orgán. K tomuto názoru se přiklonil i prezident Václav Klaus. Pan prezident vehementně podporuje mučení a vraždění dětí na Kavkaze tak po něm zřejmě touží i doma.
Další soud rozhodl, že nalezený David nemá nárok na mezinárodní ochranu, ale bylo mu povoleno podat žádost znovu. Novou žádost už chlapec podal pod svým českým jménem a příjmením. Udělení azylu česky hovořícímu studentovi české střední školy Davidovi Novotnému se jeví, jako ta nejkrkolomnější cesta, ale chlapec v naprosto beznadějné situaci chtěl zkusit využít i ji.
Evropská úmluva o občanství, kterou Česká republika ratifikovala, jasně říká, že každý má právo na státní občanství. Langerovo ministerstvo si toto ustanovení vykládá tak, že na státní občanství není právní nárok. Proto je David stále trestán pravidelným policejním dohledem, povinností se hlásit na Cizinecké policii za víc, než nedůstojných podmínek a hlavně tím, že jako studující sirotek nemá od státu nárok na jedinou korunu podpory. Bez zdravotního pojištění a možnosti cestovat. A obrovská úřednická mašinérie pracuje na plné obrátky, aby chlapci ublížila, co nejvíce mu znepříjemnila život a poštvala ho do rukou hory doly slibujících obchodníků z lidmi. Obvodní úřady, pražský magistrát, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo práce a sociálních věcí, soudy i Veřejný ochránce práv hledají cesty, jak prodloužit Davidovo trápení a vyhnout se dodržování zákonů a mezinárodních smluv. Samozřejmě jsme hledali pomoc i u ministrů vnitra. Tehdejší ministr Bublan při osobním setkání ochotně sliboval pomoc, ale potom mu zřejmě kdosi vysvětlil důležitost chovu dětí bez identity a ministr šalamounsky obrátil. Prý se nejprve se musí vypátrat, kdo jsou Davidovi rodiče a jaké mají státní občanství. Teprve potom bude možno chlapce považovat za nalezence. Nějakým pátráním se ale úřady zatěžovat nehodlají a David si má rodiče, o kterých nic neví,vypátrat sám. Ministra Bublana hluboce pobouřilo, že David užívá české jméno. Taková drzost, někdo, kdo nemá žádné doklady bude mluvit naším nadjazykem a chtěl by žít stejně, jako náš nadnárod. Jméno by přece mělo jasně signalizovat, že takový člověk je cizinec, tedy vlastně zločinec. Signalizoval nenávistně sociálně demokratický ministr.
Jistou naději jsme před parlamentními volbami vkládali do kandidátů z ODS, proto jsme se obrátili na pana Topolánka a na pana Langera. Oba svorně slibovali, že pokud ve volbách zvítězí, budou Davidovu situaci promptně řešit. V naivní víře jsem házel do urny lístek s modrým ptákem. Zvítězil. Volební vítězství přineslo konec mých politických perzekucí a je mi povoleno normálně pracovat. Davidovi je po třech letech čekání v nejistotě a po přímluvě pana senátora Tőpfera udělen azyl. Azyl i průkaz azylanta samozřejmě dostal na své české jméno a příjmení s tím, že je osobou bez státního občanství.
5
Zdálo by se, že je všechno vyřešeno. Odbor státního občanství sliboval, že pokud David dostane azyl, může mu automaticky přiznat české občanství. Zřejmě v to nedoufal a tak když se o azylu rozhodlo, pohotově otočil. Kluk nikdy žádné občanství neměl a podle zákona má na ně nárok. I novému panu ministrovi však zřejmě někdo vysvětlil potřebnost chovu bezejmenných dětí a důležitost jeho utajení. Tak Ministerstvo vnitra a pan ministr Langer jenom změnili taktiku ubližování a perzekucí. Ačkoliv průkaz azylanta je veřejnou listinou, kterou azylant prokazuje své jméno, příjmení a další fakta o své osobě, vyrukovala vedoucí Odboru státního občanství a matrik Ministerstva vnitra, paní Goluškinová s teorií, že David neoprávněně používá své jméno a příjmení. To znamená, že ministerstvo ve své cílevědomé snaze Davida systematicky deptat odmítá uznávat doklady, které samo vystavilo.Vnitro tak bezostyšně dává najevo, že pohrdá nejen Ústavou této země, která zaručuje, že každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno, ale hlavně samotným Davidem, tím, že ho tituluje hanlivou přezdívkou, kterou mu dali jeho věznitelé a která ho uráží. Tomuto psychickému týrání David na čas podléhá. Deprese způsobené šlendriánským rozhodnutím vnitra řeší přerušením školy a půlročním flákáním. Převládl v něm pocit, že letitý boj se zlomocnými úředníky je marný a že nikdy nebude normálním člověkem. Ministerstvu vnitra se na čas podařili to, oč celá léta usilovalo. Jeho úředníkům vadí, že se chlapec snaží normálně žít a že netrpí žádnou vážnou duševní poruchou. Naštěstí se David postupně uklidnil a jenom si musel zopakovat poslední ročník. Dnes už je vyučen a pokračuje na maturitní nástavbě.
Desítky dětí se bez sebemenší stopy ztratí a občas se nějaké dítě nalezne. Ztracené děti státní úředníky nechávají v klidu, ale nalezené dítě je provokuje , jako málo co. Snaží se ho zdeptat, zbavit se ho a dostat ho zpátky do náruče zločinu. Prorůstání zločinu se státní správou není nová věc. Někteří lidé opilí mocí si přisvojují práva na všechno. Vedle laciných dovolených a tramvají zdarma by zákonodárci mohli mít právo i na nadstandardní zdravotní péči. Vždyť na recepcích jejich játra a ledviny tolik trpí. Ústav, kde by vyrůstaly ztracené děti ve zdravé, ale právně neexistující jedince by beze sporu k nadstandardní zdravotní péči našich zákonodárců přispěl. Bez něho není orgánů pro transplantaci nazbyt. A jsou tolik potřebné. Byť by to stálo nějaké ztracené děti.Zákon, nezákon. Mocní vládnou a cítí se nadřazení
Svoji nadřazenost i skutečnost, že rozhodně se svým úřadem nehodlá nikomu pomáhat, ani nikoho chránit, projevil osobně i pan ministr Langer. Ze svého ministerského postu přece nebude dodržovat nějaké zákony, nebo dokonce práva. Ve svém úředním rozhodnutí pan ministr Davida neurvale uráží přezdívkou z vězení a navíc podle hesla zraňovat a zatloukat, naprosto popírá jeho identitu. Podle úředního dopisu pana ministra nemůže být s Davidem vedeno žádné správní řízení, dokud neprokáže, že se jmenuje tak, jak se jmenuje a nejmenuje se tak, jak se nejmenuje. Jinými slovy, pokud nepředloží rodný list, který mu nikdo nikdy nevydal, nemůže mu být vystaven rodný list, ani přiznáno, nebo uděleno státní občanství. Pan ministr tak neuznává platné rozhodnutí, které vlastnoručně podepsal a neuznává doklady vydané jeho ministerstvem. Moc šalamounské rozhodnutí, které by nevymyslel ani předchůdce pana ministra Gottwald. Nalezenému klukovi neznámé totožnosti byl udělen azyl, který ministr Langer podepsal, ale neuznává. Podle jeho ministerstva s ním nemůže být nakládáno, jako z nalezencem, protože si úředníci slovo fyzická osoba překládají, jako debil. Vládnou, cítí se výš, než ostatní, výš než zákon, osobují se možná i nemožná práva a pokud zrovna nejsou volby, považují prosté lidi za debily. David podle pana ministra vlastně opět právně neexistuje. Nemá právo vést správní řízení, tedy se třeba oženit. Neexistujícího člověka nemusí podle ministrova rozhodnutí všemocní vládci řešit a zbývá jim dostatek času přemýšlet, jak zbohatnout. Navíc se člověk, který neexistuje může klidně ztratit a nikdo po něm nikdy nebude pátrat.

6
Možná pana ministra Langera zlobí ledviny, uvažuje o transplantaci a ty Davidovy v nějakém utajeném ústavu tolik scházejí. Co když Tomáš Rajsigl a Jan Nejedlý mají jinou krevní skupinu.



Vladislav Kvasnička

Kapří pusinka, multimilionář Langer neministr policie je největším likvidátorem ozbrojené složky za poslední desítky let.

A další a další policisté znechuceni opuštějí kolébající se bárku plnou nesmyslných byrokratických zásahů zhoršující práci všech policistů!

Zdravím všechny poctivé lidi v této malé malebné zemi. Jak to tak zase pročítám, nic pozitivního se neděje. Jsem v civilu třetí rok, takže mohu porovnávat dva světy. Je zde hlavička podnikatel a další, co uráží poctivé policisty,hasiče, bachaře a nás rentiéry. Bez poctivé práce, služby veřejnosti, nasazování života a zdraví, hafo hodin na oltář vlasti a další by se policejní sbor dávno položil. Tuto skutečnost by si měli uvědomit všichni provokatéři na tomto veřejném webu. Panu podnikateli bych chtěl říci, kolik je Vás co nepřiznáváte daně a rubete poctivé lidi. Mám dojem, že je to větší procento, než nepoctivých policistů. Jsem v civilním životě, vidím ,co se děje. Je dosti poctivých policistů, hasičů, bachařů a dalších v ozbrojených sborech, kteří vykonávají poctivě službu na úkor svého času, rodin, koníčků, zdraví a života . Je špatné ,že někteří mladí policisté kazí reputaci policejního, sboru. Stačilo by, aby zákonodárci začali myslet, pracovat, jak mají a přepracovali tento paskvil, aby byl poplatný této době, spravedlivý pro všechny sloužící . Jsem i v civilu pořád názoru, když policista dělá svoji práci dobře, ať se má dobře, když špatně, ať se má špatně. Toto by mělo platit i v civilním životě. Bouří se inteligence, státní úředníci, učitelé, lékaři, státní kasa je prázdná. Nastolením zákona č. 361/2003 Sb se zlegalitovalo okrádání policistů a dalších, nikdo nebude dělat zadarmo. Stát nadále okrádá desetitisíce rentiérů, poloviční valorizace a další vymoženosti paskvilu, jak jsem zde před několika dny napsal. Asi jsme špatně pracovali. Občan chce progresivní policii, více policistů v ulicích. Tedy posílit výkon, spravedlivě jej zaplatit, snížit stav plukovníků. Jeden velitel na sedm strážmistrů. Je zde nový zákon o policii ČR, nová struktura. Doufám, že za ušetřené peníze se zaplatí policista v přímém výkonu. Dále ,že se shodí paskvil a vypracuje progresivní zákon. Měl by se též změnit trestný zákon a trestný řád, justice tvrději trestat závažnou kriminalitu a více chránit poškozené. Policisté nechtějí nic jiného, než progresivní správedlivý zák č. 361/2003 Sb , paskvilem se zlegalizovalo okrádání poctivých policistů, bachařů a dalších, platit příplatky, jak to bylo dle starého zákona č. 186/82 Sb. Jestli se nezmění stav, tak je nastartováno cc 11000 policistů v přechodné době odejít do civilu. Nestačilo, že již desetitisíce nás odešlo zbytečně do civilu Asi jsme dosti bohatý stát. Policejní odbory by měly razantněji apelovat na zákonodáce pro změnu zákona, paskvilu , vytvořit spravedlivý zákon. Policisty a další nejvíce trápí sociální nejistota, za každou blbost hrozí vyhazov ze sboru. Rozpustila se finanční policie, pak má být pořádek ve státě. Slyším funkcionáře mluvit v mediích, že policie ČR není schopna zaplatit odborníky. Tak jej zaplaťte, vytvořte specielní týmy/ finanční policii/ ,posilte výkon, spravedlivě jej zaplatťte, k tomu nový progresivní zákon a není co řešit. Uchráněný majetek, zdraví a životy se brzy vrátí ve prospěch společnosti. Napsal jsem tuto úvahu jako rentiér, je to též názor sloužících policistů a dalších, též občanů této země. Věřím, že současní a budoucí policisté budou mít lepší sociální jistoty. Bývalí kolegové ,dejte na sebe pozor ve službě, nikdo Vám nic nedá , zdraví bývalý kolega por Marek Ladislav z České Lípy. Na provokatéry jsem musel reagovat, protože jsem odešel po letech služby se ctí, bylo mně poděkováno za práci, jako rentiiéři nejsme žádný odpad, jak zde je uváděno. Ničeho nelituji, každá práce má svoje pro a proti.

pro snipera a jemu podobné:

Nevidím důvod, proč by na tuto diskusi nemohl chodit i někdo jiný, než neúspěšní policajti.
Toto není diskuse pro neschopné poldy, pouze jste si ji přivlastnili. Založte si svou diskusi, třeba na stránkách www.ufnukanci.cz, jsou ještě volné.

Pro upřesnění:
Tato diskuse je na stránkách Ivana Langera v sekci Názory-Volné. Pokud chcete policejní sekci, je to Názory-Policie ČR, hasiči. Takže pokud se vám tu nelíbí příspěvky bez brekotu, táhněte si jinam vy.

Nikdo tady nikoho nevyhazuje,jen některé štve,že jim tady krafá do práce někdo,kdo ji v životě nedělal.Ale zase na druhou stranu jsem rád,že "podnikatel" našel tyto stránky a ne stránky pilotů ČSA,protože za týden letím na dovolenou.

Odborníků na policejní práci z laické veřejnosti je v ČR opravdu dost.
Jejich představy jsou někdy skutečně ohromující a to hlavně všeobecnou neznalostí běžných činností PČR ( na druhou stranu tu práci nedělají ). Ono si stačí vyslechnout obsluhu na čerpací stanici PH, která si naivně ale skutečně hodně naivně myslí, že zavřou toho co jim nezaplatil načerpaný benzin, když se sečtou jeho tři újezdy a hodí to přes 5.000,- Kč. Kdyby viděly ten systém, kdy se člověk raduje z potřebného štěstíčka spojeného s policejní prací s vsledkem nějakých 3 prokázaných případů, přestože jich má pan toxikoman za sebou odhadem ( dle způsobu spáchání /pro chytráky módus operandi /, doby spáchání, operativních poznatků dalších 20-25 neprokazatelných. Kdyby tihle všichni přechytralí viděli jak z těch 16-17 letých hajzlíků postupně rostou kovaní šmějdi, kteří po 10 výsleších na policii a radách svých zkušených "kamarádů " už s policíí nespolupracují a ještě ze sebe dokážou udělat chudinku, kterou fízlové obtěžují - kdyby tenhle běžný policejní život znali ti všichni chytráci a znalí policejní práce, asi by jinak mluvili.
Takže souhlasím s tím, že diskuze je pro každého, byť je dobré vědět co kritizuji a jestli to není mlácení slámy. Bohužel ale zde většina civilistů mlítí tu slámu a pořádně neví o čem je řeč. Rozhodně bych si ze své pozice nedovolil přijít k paneláku, kde zateplují a začít kritizovat, že to dělají špatně. To samé platí o instalatérech, soustružnících, prostě odbornostech, které jen znám obecně ze života. To samé platí o policejní činnosti. Kdo je ale " Matěj ", lacině kritizovat bude dál, protože se již takovým " pavoukem " narodil a z formoval v rodině " kritiků ".
S pozdravem jeden z ubrečených a neschopných poldů.
P.S. I když jsem zde dlouho nepsal, četl jsem každý den, ale nemělo smysl něco psát.

vem si prášek... táta

pro chytráka F1

modus operandi a nikoli módus operandi

děkuji za opravu

Kájo pojď tento fantastický job vyzkoušet, pěkně abys dostal žaludeční vředy a rozpadlo se ti manželství při této různorodé práci plné překvapení a fiančních propadů.

Karel z Napajedel

Od policie odchází v současné době samý odpad, který to se službou pro občany nemyslel nikdy vážně. To že vás chybí pár tisíc, ničemu neublíží, spíše prospěje. Chce Vás prostě víc kontrolovat a šlapat Vám na krk, aby jste občany chránili a pomáhali jim - ne buzerovat, povyšovat se a v noci chrápat v temných uličkách a parcích..

Karle to budeš muset zaplatit 30 korun za vystavení pokutového bloku a 90 korun příplatek za noční

Karle,ale tohle už jsi nám tady psal zkus pro změnu něco jiného.A zeptej se tady pana ministra jestli mu taky nevadí,že nás chybí pár tisíc.Budu moc zvědavý co ti odpoví a asi nebudu sám.

Karle z Napajedel, alias Zlíňáku, už toho nech! Už jsem Ti jednou tady psal, že jsi už provařenej a pro smích ostatním kolegům!

Karlíku z Napajedel, z tvého příspěvku v diskusi kde odchazející policisty přirovnáváš k odpadu a sloužicí k flákačům, se domnívám, že jsi patrně hodně moc nemocný a měl bys navštívit odborného lékaře. Budu moc rád když v dalším příspěvku místo urážek slušných policistů a expolicistů, uvedeš, co prospěšného jsi pro občany této země udělal ty. Třeba to bude dobrý námět pro současnou reformu.

BUDU SE OPAKOVAT, ALE OPAKOVÁNÍ JE MATKA MOUDROSTI.Když to tak shrnu, tak na tomto fóru jsou policisté:
- líní
- závistiví
- neloajální
- hloupí
- neslušní-
- mající odpor ke starším, mladším a nadřízeným
(prostě taková sběř, která si ani lepší podmínky nezaslouží)
TO JE V POLICEJNÍM SBORU OPRAVDU TAKOVÉ MNOŽSTVÍ NEVYCHOVANÝCH HLUPÁKŮ, KTEŘÍ MÍSTO K ARGUMENTŮM ŠAHAJÍ K VZÁJEMNÝM NECHUTNÝM URÁŽKÁM I K URÁŽKÁM OBČANŮ, KTEŘÍ POLICISTÉ NEJSOU? jSEM Z TOHOTO FÓRA DOCELA ZDRCEN A BYL BYCH RÁD, KDYBY JEJ PAN MINISTR NECHAL ZRUŠIT.

až to bude dobře placené a prestižní povolání a lidé se budou hrnout a bude možnost opravdu vybírat kvalitu tak pak se změní i diskuze na tomto fóru. Takže pokud to shrnu ... za peníze v Praze dům. Pokud se dále bude srovnávat plat prodavačky s policistou tak možná za plat prodavačky docílíme patřičný efekt ... a srovnáním platu i kvalitu

Tak sem podnikateli nelez, založ si fórum podnikatelů a můžeš si léčit komplexy tam... Já taky nelozím na fóra jiných profesí a nekecám jim tam do něčeho, čemu nerozumím! Ale Ty asi rozumíš všemu, a nejlíp v hospodě u piva, to se to pak radí...

Jinak celou situaci přesně vystihl příspěvek nade mnou, víc není třeba komentovat... Když chci kvalitu, musím ji i zaplatit! Ale to bys, jako podnikatel, měl vědět!

asi všichni víme proč tato vláda nechce kvalitní (a dobře placenou) policii kdy bude opravdu personálně kvalitní výběr... na druhou stranu policie být musí takže jak z toho ... kompromis za málo peněz hodně muziky takže znáborujem prodavačky, uklizečky a výsledek se dostaví :-)

navíc se divím, že se navážíte do policajtů ... čím hůře placeni a hloupější policisté budou tím lépe a klidněji mohou někteří podnikatelé v této zemičce v satelitních vesnicích pod ochranou agentur ... přeci klidně spát :-)

Přesně to vystihl sniper, co sem lezeš když jsi zdrcen chytráku? Až přestaneš okrádat stát na daních (jestli seš opravdu ten "podnikatel"), tak házej kamenem. To miluju, když někdo pindá o něčem o čem nemá nejmenší znalosti.

Prý tomu říkají prestižní povolání. Tak to bývalo možná před mnoha a mnoha lety, dnes je to pro ostudu.

Vážení,



vzhledem k častým dotazům ohledně zdanění výsluhových nároků Vám zasílám informaci zpracovanou předsedou NOS PČR a našim právníkem.



Hezký den

Zuzana Benešová

NOS PČR







Dotazy ke zdanění výsluhových nároků



V poslední době se ve velké míře množí dotazy ke zdanění výsluhových nároků příslušníků bezpečnostních sborů. Tazatelé se především zajímají, od kterého data by mělo ke zdanění dojít, v jaké procentuální výši a zda by mělo postihnout i dosud přiznané výsluhové příspěvky. Pro lepší informovanost poskytujeme odpověď touto cestou.



Předem je nutno konstatovat, že konkrétní legislativně zpracovaný návrh na zdanění výsluhových nároků neexistuje. V posledních dnech byla ukončena veřejná diskuse k přípravě novely zákona o daních z příjmů, jejímž předmětem by mělo být odstranění výjimek, jež představují příjmy osvobozené od daně. Z toho lze dovodit, že existuje úvaha o zdanění výsluhových nároků. Teprve nyní se bude zpracovávat věcný záměr příslušného zákona. Zahájí se tak legislativní proces, který je velmi zdlouhavý i v jednodušších případech, než je zrušení desetiletí trvajících právních norem.



Ministr vnitra se vyjádřil v dané věci při jednání s vedením NOS PČR zcela jednoznačně – bude proti jakékoli změně v dané oblasti. Lze předpokládat, že podobný postoj bude mít i rezort obrany. Vedení obou rezortů nepodpořilo návrh na zdanění výsluhových nároků ani v nedávné minulosti, kdy takový návrh padl. Důvod pro tento postoj je zcela zřejmý. Jak bezpečnostní sbory, tak armáda procházejí velmi závažnou personální krizí. Každý negativní signál má tendenci tento stav jen prohloubit.



Z uvedeného lze snadno dovodit, že je zcela předčasné se ptát, jakou podobu by mělo zdanění výsluhových nároků, pokud by vůbec nastalo. Za současné situace nelze odpovědět a jakkoli o věci spekulovat je krajně neodpovědné.



JUDr. Milan Štěpánek, JUDr. Petr Tomek

for kliďas
plný souhlas!

Zaplatit policistu v této zemi je utopie pro současnou vládu a proto je takové znechucení a odchody na denním pořádku.

Nezlob se kolego, nechci se v žádném případě této vlády zastávat, ale myslíš si že když se změní vláda, tak, že nám někdo přidá. Já o tom silně pochybuji. Darebáci jsou ve všech stranách a ti mají taky hodně kamarádů, tak jako tahle vládnoucí garnitura a proto jim budou nahrávat tak jako tihle. Proto musí být policie neschopná pořádné akce, aby NEMOHLA ŠKODIT.