Kdo je statutárním orgánem
Nejprve si vysvětlíme pojem statutární orgán. Obchodní zákoník stanoví, že právnická osoba jedná prostřednictvím statutárního orgánu, obecné vymezení pojmu však neupravuje. Toto vymezení nalezneme v ustanovení občanského zákoníku, které pojednává o statutárním orgánu jako o tom, kdo je oprávněn činit právní úkony právnické osoby neomezeně ve všech věcech na základě smlouvy o zřízení právnické osoby, zakládací listiny nebo zákona. Omezit jednatelské oprávnění lze, ale jen v rámci vnitřního uspořádání právnické osoby, vůči třetím osobám je takovéto omezení neúčinné. Ustanovení Obchodního zákoníku pak pro jednotlivé obchodní společnosti a družstvo upravují a určují konkrétní statutární orgán.(viz níže), od těchto ustanovení se nelze nijak odchýlit, pokud to konkrétní ustanovení výslovně neumožňuje.

Právnická osoba si může stanovit, zda budou členové jejího statutárního orgánu jednat samostatně nebo společně (s tím je také spojená odpovědnost – kolektivní či individuální).

Statutární orgán právnické osoby je oprávněn za ní jednat bez ohledu na to, zda je již zapsán v obchodním rejstříku. V praxi je však dobré v tomto případě od statutárního zástupce vyžadovat důkaz jeho jednatelského oprávnění (usnesení orgánu oprávněného ke zvolení statutárního orgánu).

Vztah mezi společností a statutárním orgánem se řídí ustanoveními o mandátní smlouvě (důležité je zejména přiměřené použití ustanoveních o povinnostech mandatáře a jeho odpovědnosti), pokud není vztah upraven zvláštní smlouvou – smlouvou o výkonu funkce, která musí mít písemnou formu a musí být schválena valnou hromadou nebo písemně všemi společníky ručícími za závazky společnosti neomezeně.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností není v žádném případě pracovněprávní, není přípustné, aby v pracovněprávním vztahu vykonával činnost, která jinak patří pod obchodní vedení společnosti. V případě, že statutární orgán vykonává některou z vedoucích funkcí ve společnosti na základě pracovněprávního vztahu, měli by vnitřní předpisy společnosti přesně vymezit, jaké činnosti spadají pod obchodní vedení společnosti a jaké pod výkon pracovněprávního vztahu. Závazek z výkonu funkce statutárního orgánu je osobní povahy, v této souvislosti tedy není možné nechat se někým zastoupit…

Stručné shrnutí základním znaků mandátní smlouvy, zejména pak práv a povinností mandanta a mandatáře:
Mandátní smlouvou se zavazuje mandatář, že pro mandanta na jeho účet zařídí za úplatu určitou obchodní záležitost uskutečněním právních úkonů jménem mandanta nebo uskutečněním jiné činnosti, a mandant se zavazuje zaplatit mu za to úplatu. Forma této smlouvy není předepsána, z hlediska právní jistoty je ale lepší uzavřít smlouvu v písemné formě.

Náležitosti mandátní smlouvy jsou:

označení stran
úprava obchodní záležitosti = právní úkony / jménem mandanta; písemná plná moc, jinak by byl mandatář zavázán sám; faktické úkony
úplatnost – nárok na úplatu má mandatář v okamžiku, kdy mandatář řádně vykoná činnost bez ohledu na to, jestli činnost přinesla nebo nepřinesla výsledek
v případě, že není odměna smluvena – odměna obvyklá v době uzavření smlouvy za podobnou činnost + eventuelně náhrada nákladů
Povinnosti mandatáře:

Postupovat při zařizování záležitosti s odbornou péčí. Předpokládá se kvalifikace mandatáře (neodborný výkon je porušením povinnosti mandatáře, i kdyby byl subjektivně maximálním výkonem).
Činnost, k níž se mandatář zavázal, je povinen uskutečňovat podle pokynů mandanta a v souladu s jeho zájmy, které mandatář zná nebo musí znát. Mandatář je povinen oznámit mandantovi všechny okolnosti, které zjistil při zařizování záležitosti a jež mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta.
Od pokynů mandanta se může mandatář odchýlit, jen je-li to naléhavé nezbytné v zájmu mandanta a mandatář nemůže včas obdržet jeho souhlas. Ani v těchto případech se však mandatář nesmí od pokynů odchýlit, jestliže je to zakázáno smlouvou nebo mandantem.
Zařizovat záležitost osobně, jen jestliže to stanoví smlouva. Poruší-li tuto povinnost, odpovídá za škodu tím způsobenou mandantovi. Mandant je povinen předat včas mandatáři věci a informace, jež jsou nutné k zařízení záležitosti, pokud z jejich povahy nevyplývá, že je má obstarat mandatář.
Informační povinnost mandatáře (informovat o skutečnostech, které mohou mít vliv na změnu pokynů mandanta bez odkladu).
Předávat bez zbytečného odkladu mandantovi věci, které za něho převzal při vyřizování záležitosti.
Mandatář odpovídá za škodu na věcech převzatých od mandanta k zařízení záležitosti a na věcech převzatých při jejím zařizování od třetích osob, ledaže tuto škodu nemohl odvrátit ani při vynaložení odborné péče. Tyto věci je mandatář povinen dát včas pojistit, jen když to stanoví smlouva nebo když jej mandant o to požádá, a to na účet mandanta.
Povinnosti mandanta:

Předat mandatáři včas věci nutné k zařízení záležitosti.
Předat mandatáři včas informace nutné k zařízení záležitosti.
Vyžaduje-li zařízení záležitosti uskutečnění právních úkonů jménem mandanta, je mandant povinen vystavit včas mandatáři písemně potřebnou plnou moc.
Není-li výše úplaty ve smlouvě stanovena, je mandant povinen zaplatit mandatáři úplatu, která je obvyklá v době uzavření smlouvy za činnost obdobnou činnosti, kterou mandatář uskutečnil při zařízení záležitosti.
Mandant je povinen uhradit mandatáři náklady, které mandatář nutně nebo účelně vynaložil při plnění svého závazku, ledaže z jejich povahy vyplývá, že jsou již zahrnuty v úplatě.
Zánik závazku plynoucího z mandátní smlouvy:

dohodou
závazek mandatáře zaniká jeho smrtí, je-li fyzickou osobou, nebo jeho zánikem, je-li právnickou osobou.
výpověď:
Mandatář může smlouvu vypovědět s účinností ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena mandantovi, nevyplývá-li z výpovědi doba pozdější.
Mandant může smlouvu kdykoli částečně nebo v celém rozsahu vypovědět. Od účinnosti výpovědi je mandatář povinen nepokračovat v činnosti, na kterou se výpověď vztahuje. Je však povinen mandanta upozornit na opatření potřebná k tomu, aby se zabránilo vzniku škody bezprostředně hrozící mandantovi nedokončením činnosti související se zařizováním záležitosti.
Zánik funkce statutárního orgánu
Funkce statutárního orgánu zaniká jeho odstoupením či odvoláním. Odstoupení z funkce musí statutární zástupce oznámit orgánu, který ho zvolil nebo jmenoval, nebo jehož je členem. Odstoupení je pak účinné jeho projednáním takovým orgánem na nejbližším možném zasedání poté, co se o odstoupení dozvěděl. Jestliže statutární orgán oznámí své odstoupení na zasedání příslušného orgánu, končí výkon funkce uplynutím dvou měsíců od zasedání nebo jiným dnem orgánem určeným.

zpět na začátek

Právní úprava statutárního orgánu jednotlivých společností, jeho povinností vůči společnosti
Veřejná obchodní společnost (dále jen v.o.s.)
Statutárním orgánem v.o.s. jsou všichni společníci. Společníci ručí za závazky společnosti veškerým svým majetkem společně a nerozdílně. Společenská smlouva může stanovit, že statutárním orgánem v.o.s. jsou jen někteří z nich nebo jeden společník, že jedná každý z nich společně s ostatními nebo samostatně.

Pokud společník ze své funkce odstoupí, je povinen vykonat všechna opatření, která nesnesou odkladu a musí zajistit doručení odstoupení společnosti i všem ostatním společníkům. Jeho funkce pak zaniká uplynutím jednoho měsíce a v případě, že byl jediným statutárním orgánem ve společnosti, stávají se statutárním orgánem všichni ostatní společníci. Zákon bohužel neřeší, zda společník, který již dříve funkci vypověděl, ji vykonává po výpovědi dalšího společníka znovu.

Společník je povinen plnit své povinnosti s péčí řádného hospodáře. Bez svolení ostatních společníků nesmí společník podnikat v předmětu podnikání společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného. Nemůže být ani statutárním nebo jiným orgánem nebo členem orgánu společnosti s obdobným předmětem podnikání, pokud společenská smlouva neupravuje tento zákaz konkurence jinak.

Komanditní společnost (dále jen k.s.)
Statutárním orgánem k.s. jsou komplementáři, kteří za společnost jednají samostatně, pokud společenská smlouva nestanoví něco jiného. Komplementáři ručí za závazky společnosti celým svým majetkem.

Společnost s ručením omezeným (dále jen s.r.o.)
Statutárním orgánem s.r.o. je jeden nebo více jednatelů, každý z nich má právo jednat za společnost samostatně, nestanoví-li společenská smlouva nebo stanovy něco jiného. Společenská smlouva, stanovy nebo valná hromada mohou jednatelovo oprávnění omezit, ve vztahu k třetím osobám to však nemá žádný vliv. Pokud jednatel takovéto omezení poruší, právní úkon je platný a jednatel bude za porušení odpovídat jako při porušení povinností z mandátní smlouvy (viz výše).

Jednatelem může být pouze fyzická osoba. Jak již bylo výše řečeno, jednatelem může být i zaměstnanec společnosti, ale pouze za podmínky, že s ním společnost uzavřela pracovní smlouvu na jiný druh práce než na výkon funkce jednatele.

Jednatel vedle toho, že jedná jménem společnosti (ve vztahu k třetím osobám) také rozhoduje o obchodním vedení společnosti. Pod obchodním vedením rozumíme řízení společnosti, organizování a řízení její podnikatelské činnosti, podnikatelských záměrů. Je to společenská smlouva (popř. stanovy), co by měla vymezit konkrétní práva a povinnosti při obchodním vedení společnosti.

Jednatel má dále povinnost zajistit řádné vedení předepsané evidence a účetnictví (jsou za něj společnosti odpovědní), vést seznam společníků (přezkoumávat, zda nenastaly podmínky pro provedení změny v seznamu společníků, pokud ano, uložit provedení změny) a informovat společníky o záležitostech společnosti. Jednatel se odpovědnosti za škodu, za případné porušení této povinnosti zprostí tím, že prokáže zajištění vedení předepsané evidence a účetnictví v potřebném rozsahu kvalifikovanou osobou, které vytvořil pro výkon funkce potřebné podmínky (součinnost atd.). Za takovou škodu pak zodpovídají právě ty osoby, které se při vedení účetnictví pochybení dopustily.

Další závažnou povinnost jednatelů (obecně statutárního orgánu společnosti) stanoví § 3 zákona o konkurzu a vyrovnání, a to povinnost podat návrh na prohlášení konkurzu (u společnosti, která je v úpadku, tj. splatné závazky jsou vyšší než majetek společnosti nebo u předlužené společnosti v likvidaci). Poruší-li jednatel-é tuto povinnost, odpovídá všem věřitelům společnosti společně a nerozdílně s ostatními jednateli za škodu, která jim nesplněním této povinnosti vznikne. Odpovědnosti za škodu se může jednatel zprostit prokázáním toho, že škodu nezavinil. Po prohlášení konkurzu je jednatel do 30 dnů povinen odevzdat správci konkurzní podstaty seznam majetku a závazků společnosti (seznam dlužníků a věřitelů společnosti).

Od 1. ledna 2008 nabývá účinnosti nový zákon o úpadku a způsobech jeho řešení („insolvenční zákon“). Podle jeho ustanovení § 98 odst. 2 je statutární orgán společnosti povinen podat tzv.insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku. Tuto povinnost má i tehdy, byl-li pravomocně zastaven výkon rozhodnutí prodejem jeho podniku nebo exekuce podle občanského soudního řádu proto, že cena majetku náležejícího k podniku nepřevyšuje výši závazků náležejících k podniku; to neplatí, má-li dlužník ještě jiný podnik. Podle §210 insolvenčního zákona je statutární orgán povinen poskytnout insolvenčnímu správci nebo předběžnému správci při zjišťování majetkové podstaty všestrannou součinnost, zejména dbát pokynů insolvenčního správce nebo předběžného správce.

Nesplnění výše uvedené povinnosti pro jednatele může znamenat, že se dopustil trestného činu „porušení povinnosti v insolvenčním řízení“ a hrozí mu trest odnětí svobody na šest měsíců až tři roky, v lepším případě zákaz činnosti či peněžitý trest.

Jednatel musí jednat s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech společnosti, pokud by došlo k jejich prozrazení, odpovídal by společnosti za škodu tím způsobenou. Jednatel nese důkazní břemeno v případném sporu o tom, zda jednal při vyřizování záležitostí společnosti s péčí řádného hospodáře.

Jednatelé, kteří společnosti způsobili škodu porušením svých právních povinností, za ní odpovídají společně a nerozdílně. Smlouva mezi jednatelem a společností nebo stanovy, které by odpovědnost jednatele vylučovaly nebo snižovaly, by byly neplatné.

Jednatelé také ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný jednatel škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti (pro platební neschopnost nebo pro zastavení plateb). Rozsah ručení je omezen rozsahem povinností jednatelů k náhradě škody.

Zákaz konkurence
Pro jednatele (a stejně tak pro statutární orgány jiných forem společností) platí zákaz konkurence. Znamená to, že pokud společenská smlouva nebo stanovy neurčují nějaká další omezení, jednatelé nesmí podnikat v oboru stejném nebo obdobném jako je podnikání společnosti ani vstupovat s takovou společností, která podniká ve stejném nebo obdobném oboru do obchodních vztahů.

Jednatelé nesmí ani zprostředkovávat nebo obstarávat pro jiné osoby obchody společnosti (nemožnost uzavření smlouvy mandátní, komisionářské a ostatních smluv obstaravatelského typu). Nesmí být společníkem v.o.s nebo komplementářem k.s., a nesmí také konkurovat společnosti, ve které je jednatelem prostřednictvím ovládané osoby (společnost, na jejímž řízení nebo provozování má rozhodující vliv jiná osoba-mateřská společnost). Rozsah zákazu konkurence stanovený zákonem nelze společenskou smlouvou ani stanovami zúžit.

Jednatelé nesmí vykonávat činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního nebo jiného orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo obdobným předmětem podnikání.

Poruší-li obecně osoba-statutární orgán společnosti zákaz konkurence, má od ní společnost právo požadovat, aby jí vydala prospěch z obchodu, při kterém porušila zákaz konkurence anebo aby na společnost převedla tomu odpovídající práva. Společnost tak musí učinit do tří měsíců ode dne, kdy se o této skutečnosti dozvěděla, nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy byl osobou zákaz konkurence porušen.

Odpovědnost za škodu vzniklou porušením zákazu konkurence se řídí základními ustanoveními o odpovědnosti podle obchodního zákoníku (viz níže).

Porušení zákazu konkurence může být taktéž skutkovou podstatou trestného činu – zneužívání informací v obchodním styku. Dopustí se ho ten, kdo se jako pracovník, člen orgánu, společník nebo účastník na podnikání dvou nebo více podniků se stejným nebo obdobným předmětem podnikání v úmyslu opatřit sobě nebo jinému výhodu nebo prospěch uzavře nebo dá popud k uzavření smlouvy na úkor jedné nebo více z nich. Od výše takto získané částky se pak odvíjí výše trestu. Nejvyšší možný trest je až 12 let odnětí svobody (za získaný prospěch 5 miliónů a více).

Akciová společnost (dále jen „a.s.“)
Statutárním orgánem a.s. je představenstvo, které rozhoduje o záležitostech společnosti, pokud nejsou některé z nich svěřeny do působnosti valné hromady nebo dozorčí rady. Za společnost jedná každý člen představenstva samostatně, nestanoví-li stanovy něco jiného. Stanovy společnosti, rozhodnutí valné hromady nebo dozorčí rady mohou omezit právo představenstva jednat jménem společnosti, avšak tato omezení nejsou účinná vůči třetím osobám. Stanovy mohou například stanovit, že jsou k jednání za společnost oprávněni nejméně dva členové představenstva a že jedním z těchto členů musí být předseda nebo místopředseda.

V akciových společnostech je obvyklé, že představenstvo přenese část výkonu své působnosti na ředitele nebo jiného zaměstnance společnosti. Takový zaměstnanec se nestává statutárním orgánem, jedná za společnost pouze jako její zástupce.

Představenstvo a.s. zabezpečuje obchodní vedení společnosti a řádné vedení účetnictví – předkládá valné hromadě ke schválení účetní závěrku. Představenstvo také svolává valnou hromadu bez zbytečného odkladu v případě, že se dozví o celkové ztrátě společnosti takové výše, že při jejím uhrazení z možných zdrojů společnosti by neuhrazená ztráta dosáhla poloviny základního kapitálu.

Představenstvo se řídí zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou, jejich porušení nemá vliv na jednání se třetími osobami. Členové představenstva jsou povinni vykonávat svou funkci s péčí řádného hospodáře, zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení by mohlo společnosti způsobit škodu (člen nese o tom důkazní břemeno v případě sporu, zdali tak opravdu jednal). Při rozhodování v představenstvu by měl každý člen protěžovat zájmy společnosti nad zájmy akcionáře.

Při způsobení škody členy představenstva platí, že za ni odpovídají společně a nerozdílně. Členové představenstva ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, jestliže odpovědný člen představenstva škodu neuhradil a věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení své pohledávky z majetku společnosti. Smlouva nebo ustanovení stanov, které zbavují členy představenstva odpovědnosti, jsou neplatné. Členové představenstva odpovídají za škodu, kterou způsobili společnosti plněním pokynu valné hromady, který je v rozporu s právním řádem.

Družstvo
Statutárním orgánem družstva je stejně jako u a.s. představenstvo, které jedná jménem družstva v jeho záležitostech navenek, řídí činnost družstva a rozhoduje o všech záležitostech, které nejsou vyhrazeny jinému orgánu. Plní usnesení členské schůze družstva a odpovídá jí za svou činnost.

Nejdůležitější povinnosti statutárního orgánu obecně
Dodržovat právní povinnosti stanovené obchodním zákoníkem, zákon č. 513/1991Sb. v platném znění (vykonávat svojí funkci s péčí řádného hospodáře = péče, s jakou by hospodář, který je vybaven potřebnými znalostmi a dovednostmi a chová se odpovědně a svědomitě, pečoval o svůj majetek, dodržovat zákaz konkurence, mlčenlivost apod., viz výše).
Dodržovat právní povinnosti stanovené zákonem o účetnictví, zákon č. 563/1991 Sb. v platném znění.
Dodržovat právní povinnosti stanovené insolvenčním zákonem, zákon č.182/2006 Sb. v platném znění
Dodržovat pokyny stanovené valnou hromadou či společníky, pokud nejsou v rozporu s právními předpisy.
zpět na začátek

Odpovědnost statutárního orgánu
Nejprve k pojmu odpovědnosti – jde o soukromoprávní vztah mezi dvěma subjekty, ve kterém na straně jednoho je povinnost plnit v důsledku porušení právní povinnosti a na straně druhého subjektu právo dostat odškodnění od prvního subjektu. Odpovědnost tedy vzniká v důsledku porušení právních povinností daných smlouvou, právními předpisy, vyplývajících z výkonu určité funkce.

Vztah mezi statutárním orgánem a společností je vztahem obchodně-právním. Odpovědnost za způsobené škody se tedy bude řídit obchodním zákoníkem.

Odpovědnost za škodu podle obchodního zákoníku
Předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu obecně:

porušení právní povinnosti (ze smlouvy, ze zákona) osobou odpovědnou za škodu
vznik škody na straně poškozeného
příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem škody
neexistence okolnosti vylučující odpovědnost
Kdo poruší svou povinnost ze závazkového vztahu, je povinen nahradit škodu tím způsobenou druhé straně, ledaže prokáže, že porušení bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Škodou rozumíme majetkovou újmu vyjádřitelnou v penězích a nahraditelnou v penězích nebo v naturáliích

Nestanoví-li tento zákon jinak, nahrazuje se skutečná škoda a ušlý zisk. Nenahrazuje se škoda, jež převyšuje škodu, kterou v době vzniku závazkového vztahu povinná strana jako možný důsledek porušení své povinnosti předvídala nebo kterou bylo možno předvídat s přihlédnutím ke skutečnostem, jež v uvedené době povinná strana znala nebo měla znát při obvyklé péči.

Podle obchodního zákoníku se obecně uplatňuje odpovědnost objektivní, tj. odpovědnost za výsledek, odpovědnost bez zřetele na zavinění Této odpovědnosti se lze zprostit prokázáním toho, že porušení povinností bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Důkazní břemeno nese strana, která škodu způsobila.

Za okolnosti vylučující odpovědnost se považuje překážka, jež nastala nezávisle na vůli povinné strany a brání jí ve splnění její povinnosti, jestliže nelze předpokládat, že by povinná strana tuto překážku, její následky odvrátila nebo překonala, a že by v době vzniku závazku tuto překážku předpovídala. V případě, že škodu způsobila třetí osoba, musí být okolnosti vylučující odpovědnost prokázány u povinné strany a u třetí osoby.

Případy, kdy nevzniká odpovědnost:

nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno jednáním poškozené strany
nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno nedostatkem součinnosti, ke které byla poškozená strana povinna
část škody byla způsobena nesplněním povinnosti poškozené strany stanovené v zákoně za účelem předcházení vzniku škody
škoda byla způsobena tím, že poškozená strana nesplnila povinnost odvracet hrozící škodu
škoda byla způsobena – odstoupila-li poškozená strana při porušení smluvní povinnosti druhé strany od smlouvy, nemá nárok na náhradu škody, která vznikla tím, že nevyužila včas možnosti uzavřít náhradní smlouvu k účelu, k němuž měla sloužit smlouva, od které poškozená strana odstoupila.
Náhrada škody
Nahrazuje se veškerá škoda s výjimkou nepředvídatelné škody (škoda, která převyšuje škodu, která v době vzniku závazkového vztahu povinná strana předvídala nebo mohla předvídat). Rozlišujeme škodu smluvní a škodu deliktní.

U škody smluvní je rozsah škody poškozená strana povinna prokázat. Škoda se nahrazuje v penězích. Jestliže však o to oprávněná strana požádá, a je-li to možné a obvyklé, nahrazuje se škoda uvedením v předešlý stav.

Nároku na náhradu škody se nelze vzdát před porušením povinnosti, z něhož může škoda vzniknout. Lze se vzdát nároku na náhradu škody po porušení povinnosti, ze které škoda vznikla, i kdyby nebyl jistý její rozsah nebo její výše.

Náhradu škody nemůže soud snížit.

Ochrana společníků
Každý společník společnosti má právo podat jménem společnosti proti jednateli, který společnosti způsobil nějakou škodu a odpovídá za ní, žalobu o náhradu škody u příslušného krajského soudu.

Odpovědnost za škodu podle Zákoníku práce
Vzhledem k tomu, že není vyloučeno, aby statutární orgán společnosti byl současně zaměstnancem, často např. ve funkci ředitele, bude jeho vztah a taktéž je odpovědnost za škodu ke společnosti v tomto případě řídit ustanoveními Zákoníku práce. Od 1. 1. 2007 je v účinnosti nový zákoník práce, zákon č.: 262/2006 Sb.

Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli zásadně za škodu, kterou způsobil zaviněným porušením povinnosti při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Na rozdíl tedy od odpovědnosti dle obchodního zákoníku se vyžaduje prokázání zavinění zaměstnance, které prokazuje zaměstnavatel. Byla-li škoda způsobena také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, odpovědnost zaměstnance se tím poměrně omezí.

Druhy odpovědnosti zaměstnance za škodu
Obecná odpovědnost:
Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

Předpoklady této odpovědnosti jsou:

vznik škody na straně zaměstnavatele
porušení právních povinností ze strany zaměstnance (i úmyslné jednaní proti dobrým mravům)
příčinná souvislost mezi vznikem škody a porušením právní povinnosti
zavinění zaměstnance (úmysl – přímý, nepřímý, nedbalost – vědomá, nevědomá)
Odpovídá-li několik zaměstnanců dohromady, tak si každý hradí poměrnou část škody podle míry svého zavinění, tj. jedná se o dělenou odpovědnost, nikoli solidární. Zaměstnanci neodpovídají za škodu vyplývající z hospodářského rizika (ztráty vzniklé nepatrným přehlédnutím či nepozorností, škody způsobené při zkušební výrobě).

Výše náhrady škody způsobené z nedbalosti je omezena – max. do výše 4,5x průměrného výdělku zaměstnance. Omezení neplatí u škody způsobené v opilosti, požitím návykových látek, v těchto případech hradí zaměstnanec skutečnou škodu.

Je-li škoda zaměstnancem způsobena úmyslně, může zaměstnavatel požadovat i náhradu jiné škody (ušlého zisku)

Odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvracení škody:
Na zaměstnanci, který vědomě neupozornil na hrozící škodu ani nezakročil proti (tj. nesplnil prevenční povinnost), ačkoliv by tím bylo zabráněno bezprostřednímu vzniku škody, může zaměstnavatel požadovat, aby přispěl k úhradě – max. 3x průměrného měsíčního výdělku zaměstnance (v rozsahu přiměřeném okolnostem případu).

Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat:
Převzal-li na základě dohody o hmotné odpovědnosti zaměstnanec hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu, odpovídá za vzniklý schodek

Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů:
Předpoklady vzniku odpovědnosti jsou vznik škody – ztráta svěřených předmětů, písemné potvrzení o převzetí svěřeného předmětu a zavinění zaměstnance – presumováno (může se zprostit (zcela/zčásti), jestliže prokáže, že ztráta vznikla bez jeho zavinění). Zaměstnanec je povinen nahradit škodu v plné výši.

Z důvodu zvláštního zřetele hodných může soud vždy náhradu škody přiměřeně snížit.

zpět na začátek

Trestní odpovědnost
České trestní právo neupravuje trestní odpovědnost právnických osob za trestné činy. Praxe našich soudů však dospěla k názoru, že pokud je skutková podstata trestného činu naplněna jednáním kolektivního orgánu společnosti, jsou za tento trestný čin odpovědni jednotlivé fyzické osoby, které se svým jednání podílely na rozhodnutí společnosti, které skutkovou podstatu trestného činu naplnilo. Jde především o statutární orgán společnosti, který se bude z trestného činu zodpovídat.

U obchodních společností půjde především o ekonomické trestné činy, které k trestnosti vyžadují úmysl pachatele – statutárního orgánu ke spáchání trestného činu, což bývá značně problematické a trestné činy samotných právnických osob tak zůstávají nepotrestány.

Pojištění odpovědnosti statutárního orgánu
Jak jsme o tom pojednali už výše, zákonem stanovená osobní odpovědnost je jedním z nejzávažnějších rizik, jimž jsou vystaveni vrcholoví manažeři vykonávající funkce v orgánech společností. Členové představenstva a dozorčí rady akciové společnosti, stejně jako jednatelé společnosti s ručením omezeným, odpovídají celým svým majetkem za škodu, kterou společnosti způsobí porušením svých zákonných nebo smluvně převzatých povinností. Smlouva mezi společností a členem jejího orgánu, která by tuto odpovědnost omezovala nebo vylučovala, je ze zákona neplatná.

Jediným skutečně účinným prostředkem, jímž lze zmíněná rizika minimalizovat, a chránit tak společnost a její management, je pojištění odpovědnosti členů orgánů společností, ve světě běžně známé jako D&O pojištění. V zahraničí (zejména ve Spojených státech amerických a zemích západní Evropy) má tento produkt více než padesátiletou tradici a je využíván naprostou většinou významnějších společností.

Toto dobrovolné pojištění odpovědnosti statutárního orgánu za vzniklou škodu je možné si v ČR sjednat u řady pojišťoven. Pojištěný má tak na základě pojistné smlouvy právo na to, aby za něho pojišťovna podle sjednaných pojistných podmínek nahradila škodu, která musí být vyčíslitelná v penězích.

Nevíte někdo v jaké výši se vyplací nemocenská když jdu v 7 - denní lhůtě po skončení služebního poměru na nemoc? Vyplací se jako v civilu nebo jako ve služebním poměru ? díky

Záleží na tom, zda jsi už nastoupil nové zaměstnání či nikoliv. To z tvého dotazu nevyplývá. Ovšem pokud máš pobírat "rentu", tak tě upozorňuji, že jsi povinen vznik nároku na výplatu dávek nemocenského pojištění oznámit bezpečnostnímu sboru, a to do 8 dnů (§ 163 zák.). Pokud ale nemáš nové zaměstnání, nehodláš si ho zatím hledat a nemáš ani nárok na rentu, tak si nech vystavit od lékaře neschopenku a navštiv kmenovou knihu. V dotaz je však formulován velmi obecně, např. schází důvod ukončení služebního poměru, takže vyčerpávající odpověď nelze podat.

Já jsem odešel 1. ledna 2007, v ochranné lhůtě jsem onemocněl a po dobu pracovní neschopnosti mi bývalý zaměstnavatel-PČR vyplácel dávky nemocenské péče ve výši asi 480 Kč/den. Pokud půjdeš marodit, tak mohu dopručit, aby jsi nepodcenil zákeřnost nemoci a aby jsi marodil co nejdélea pořádně se vykurýroval. Nezapomeň, že pokud odjedeš od bezpečenostního sboru a budeš marodit v ochranné lhůtě, tak Tě už nemohou příslušníci bezpečenostního sboru, případně služební funkcionáři kontrolovat, zda dodržuješ léčebný řád. Kdyby se o to pokusili, tak je žeň od svých dveří, případně je zažaluj pro zneužití pravomoci veřejného činitele. (příslušníci bezpoečnostního sboru totiž nemají podle žádného zákona pravomoc kontrolovat občany ČR v pracovní neschopnosti, zda dodržují léčebný řád) A nezapomeň, že zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečenostních sborů, podle § 1 odst. 1 upravuje právní poměry fyzických osob, které v bezpečenostním sboru VYKONÁVAjÍ službu, jejich odměňování, řízení ve věcech služebního poměru a organizační věci služby. Podle tohoto §1 odst. 1 Ti po skončení služebního poměru mohou vy..... i celým jejich slavným zákonem a jeho ustanoveními(§160/1,2). A ještě poslední rada: při nástupu na nemocenskou v žádném případě nedávej z ruky neodevzdávej potvrzení o zaměstnání. Potvrzení o zaměstnání jsi povinen předložit k doplnění až po skončení pracovní neschopnosti a to do 8 dnů.

pozor na datum odchodu, píšeš, že jsi odešel k 1.1.2007, nyní je rok 2008 a za ten rok došlo, jako každoročně, k dalším změnám zákonů i toho o nemocenské, stejně tak jako jsi v roce 2007 neplatil žádný julínkovský regulační poplatek a v roce 2008 jej již platíš. Ali, radši si informaci chytráka z Nitry ověř, případně dohledej v platném zákoně. Tady se dělá chytrý téměř každý, nejen z Nitry, ale ne vždy musí mít ten chytrý zákonitě pravdu.

Ke změnám určitě došlo, např. v délce ochranné lhůty, ta je kratší. Výše dávky nemocenské péče se určitě budou proti loňsku taky lišit. Výše nemocenské se vyměřuje z příjmu, takže a liší se podle délky nemocenské, proto je nutno nastudovat zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, zejména ust. §17 a §18. Zákonem č. 361/2003 Sb., bych se po skončení služebního poměru vůbec nezabýval, protože se vztahuje jen na ty fyzické osoby, které v bezpečenostním sboru vykonávají službu. Lze ovšem předpokládat, že služební funkcionáři budou mít snahu nezákonně a v rozporu s ust. § 1 odst. 1 aplikovat zákon č. 361/2003 Sb. i na osoby, které v bezpečenostním sboru vykonávaly službu a to zejména na základě ustanovení § 169 z.č. 361/2003 Sb., kde je uveden jako účastník řízení i bývalý příslušník. Je pak na každém z nás, jak se dokáže proti takovému nezakonnému postupu služebních funkcionářů bránit. V naší zemi, kde takové spory řeší justiční mafie, je zcela nemožné se takovému nezákonnému postupu služebních funkcionářů ubránit.

To "takže" ve druhém řádku nemá co dělat, omlouvám se za ten nesmysl.

Na webovkách www.novinky.cz, domácí - s odchodem důstojníků ztrácí policie cenné informace. Rozhovor s panem Bublanem. Je to stejná situace jako při odchodu řadových zkušených policistů. Svoje zkušenosti, praxi si odnášejí do civilního sektoru. Stačilo by zlepšit pracovní podmínky, upevnit sociální jistoty, platit všechny příplatky, jaké byly ve starém zákoně, přepracovat a uvést do života nový progresivní zákon. Zvýšit rizikový příplatek. Jak to tu čtu po delší době, bez poctivé práce, neplacené přesčasové práce, by se již policie ČR dávno položila. Toto je vše na úkor zdraví policistů, hasičů, rodinného života, koníčků. Toto by si měli zákonodárci uvědomit a spravedlivě zaplatit řadového policistu. Brzy se to vrátí v podobě uchráněných materiálných hodnot, životů a zdraví. Policisté, hasiči, bachaři a další , berou svoji práci jako poslání, tak ať jim stát umožní v klidu a v jistotě sloužit. Přeji hezký den , klidnou službu, bývalý kolega por Marek Ladislav.

Zdravím všechny poctivé lidi. Jak to tu pročítám, například posunutí tzv. rent až po odsloužených 20 ti let. Stát potřebuje co nejvíce ušetřit, ale šetří se na nesprávném místě. Těm nahoře nevěřím, srpnová valorizace se nás netýká, asi máme jiné žaludky a špatně jsme sloužili pro blaho společnosti. Toto může Kalousek, a další aplikovat nadále a výsluhový příspěvek by postrádal smysl. Pak by policejní řemeslo, hasičské a dalších, kterých se toto týká postrádalo smysl. Nesloužil jsem jenom pro tzv rentu, ale pro potírání lumpáren. Renta je odměna za vykonanou práci, za ztrátu praxe, co jsem studoval. Renta je tzv sociální dávka pro ztížené společenské a pracovní uplatnění. Uvedl jsem zde několik článků, jak nás stát i v civilu vesele a sprostě okrádá. Tyto vymoženosti ať uvedou při tzv náboru elévům a nábor půjde k nule. Je zde několikrát sděleno, že je ccc 11000 policistů, v přechodné době. Jestli jim nahoře, mocipánům/ zákonodárcům / toto nedojde, tak se zvedne další , ale mohutnější vlna odchodů. Bylo zde již několikrát citováno, kolik stojí vystudování, další proškolení, výstroj, výzbroj, vědomosti, praxe , ujm zkušených policistů, hasičů, bachařů a dalších, koho se uvedený paskvil týká. Asi jsme velice bohatý stát. Je to tak prosté, jenom vytvořit progresivní zákon, ne tento paskvil. Byl výhodný pro všechny a dále též neokrádal nás rentiéry. Přečetl jsem si webovky , naše policejní, u hasičů, u odborových svazů. Nálada strašná, beznaděj. Nezbývá, než zorganizovat dobře připravenou demonstraci všech složek, kterých se toto zlegalizované ožebračování týká. Jsem v civilu, ale vadí mně, že ubývá policistů tzv na ulici. Pořád je zde mnoho plukovníků na vysokých funkcích. Je nutná reorganizace policejního sboru, posílit výkon, omezit počty velitelů, ne jeden velitel na sedum pěšáků. Slušně zaplatit policisty v přímém výkonu, platit příplatky, jak byly dle starého zákona č. 186/92 Sb. Též zaplatit specialisty pro policejní práci. Nedivím se, že policisté po 10 letech služby odcházejí, protože chtějí aspoň nejakou jistotu/ výsluhový příspěvek/ Ve věku cc 30 - 35 let bez problému najdou slušnou práci. Plat například dělníka je cc 15000,-Kč čistého, k tomu výsluhový příspěvek a je zde větší jistota. Jistota též v tom, čistá hlava, bez rizika přijít o život a zdraví, bez šikany a dalších problémů. Slušná firma též platí všechny příplatky dle zákoníku práce, 13 a 14 platy, delší dovolená. U paskvilu je to cc 3 dny navíc. Je toto sice jenom hypotetické, ale mám toto ze své zkušenosti. Přitom by stačilo tak málo, jak jsem uvedl, mnoho rentiérů by nadále sloužilo, ušetřily by se desítky miliard korun ročně. Mocipány nezajímáme, bohatý chudému nevěří. Je dosti urážlivé, když se zde dočítám, že pěšáky, dělníky u policie mají za socky. Přál bych si, aby byl shozen paskvil, vypracován správedlivý zákon, výhodný pro všechny sloužící a neokrádal nás rentiéry. Přeji příjemnou službu stávajícím policistům, hasičům, dejte na sebe pozor ve službě, nikdo Vám nic nedá, s pozdravem léta bývalý kolega por Marek Ladislav z České Lípy. Jsem si vědom, že jsem na veřejném webu, ale věřím , že toto též zajímá občany. Tedy ,aby byl v republice pořádek, fungovala progresivní policie, justice konečně trestala tvrději recidivu a závažnou trestnou činnost.

Tady prachy nejsou a už něvěřím, že někdy budou. Odcházím a nechávám jěště svítit.

Tak jsem slyšel, že po příštích volbách Langer vezme resort zdravotnictví, protože na vnitru prokázal, že za dva roky je možné provést totální destrukci a likvidaci resortu, a to nejen ekonomicky, ale i z hlediska lidských zdrojů. Julínek není tak úspěšný, na poli likvidace zdravotnictví se mu tak nedaří, tudíž je třeba schopnějšího manažera, což Langer v tomto směru bezesporu je. Samozřejmě, to, co jsem napsal, je pouhá fikce, protože primárním předpokladem je vítězství ve volbách, což ODS zcela jistě nehrozí. Naštěstí!

POŠTOVNÍ ÚŘEDNICE ZA PŘEPÁŽKOU NA OKRESNÍM MĚSTĚ MÁ TO SAMÉ CO MLADÝ POLICISTA V PŘÍMÉM VÝKONU PŘI NOČNÍCH SMĚNÁCH, SOBOTÁCH A NEDĚLÍCH - HODNĚ ŠTĚSTÍ KOLEGOVÉ V DALŠÍM SNÍŽOVÁNÍ ŽIVOTNÍ ÚROVNĚ.

A Vy byste chtěli, aby měla méně ? Nebo policajt více, aso to první, jako to přísloví o koze....

Úřednice pochopitelně nemusí na noční, nasazovat krk a platít 30,-Kč stravenkou moulo.

Mnohé poštovní úřednice nasazují krk více než mnozí policajti, nebo je málo loupežných přepadení.., noční nemusí být vždy nevýhodou, ba naopak máš volno, kdy druzí musí makat a kdo je tady moula ..., Vaše odpověď
potvzuje co jsem napsal . Není dobré být zahleděný jen do sebe, tím podporu veřejnosti nezískáte!

Pro závist ne
Další ovocnář co srovnává nesrovnatelné. Nevím jak může úřednice na poště více nasazovat krk než polda ve výkonu. Těch přepadení pošt je procentuálně tak nízké, oproti riziku, že mě nějaký trouba u nehody přejede, píchnu se o infikovanou stříkačku narkomana nebo mě nakazí bezdomovec.
Jinak všem takto myslícím lidem doporučuji si vyzkoušet tu flákarnu u PČR a pak si tady můžeme podebatovat, ale pak by se tato debata vedla v duchu, že služba u PČR je bez pravomocí, bez vybavení, bez zázemí a nedostatečně fin. ohodnocena.

Opět jeden, který nepochopil, jinak o práci u policie vím víc
než se může zdát, ale i jinde to nemají lehké, od policistů na tomto fóru jen slyším, že jejich práce je nejdůležitější atd. a to určitě není fér. Zamyslete se, není vše černobílé.

4 závist ne: Asi jsi žádnou noční nikdy v životě neměl, když tvrdíš, že je to skoro až výhoda! Najdi si zaměstnání, kde se maká v noci a pak si můžeme pokecat. A nejlíp uděláš, když nastoupíš k PČR! Berou každýho, tak si to pojď zkusit a mít se tak dobře jako my :-))))) A nepoučuj policajty o tom, jak se maká v civilu, většina z nás z civilu přišla (zblbnutá klamavým náborem) a honem rychle se tam vrací!

Umlátili to tady kompletně se vším všudy, bez peněz bez renty jak nuzáci. Sbohem kolabující sbore!

no doufám že ty renty nezruší, ale nabízí se i možnost že to posunou z 15 odsloužených let min na 20 a to pro oddálení kritických podstavů - takto se to nazývá ve služebním mailu co nám došel v práci. já už jsem se ale rozhodl nemám jinou možnost volby neb jim nevěřím!

20 let se tu nikdo ve zdraví nedočká, pod Lángerem obzvlášť.

Tak mi povidal muj dobry kamarad, ktery dela asistenta poslance ze strany ODS, že mam rychle si hledat nejaké misto v civilu, reforma bude a to s velkymi upravami odchodů hlavne rent. Koncim, mam uz dost dohadu - odchazim, do duchodu renta 3,5 mil to za to stoji!!!

Nestraš!!! Vždyť Ivánek prohlásil, že se zasadí o to, aby se s rentama nic nedělalo!!! Pozor, nejsem v tomto směru naivní, Ivanovi nevěřím nic, co svými ústy řekne!!!
Jen dodám, že jsem si téměř jistý, že se renty upraví, sice se úplně nezruší, ale je téměř jisté, při konstalaci této vlády (Topol-Langer-Kalous), že se jak novým, tak starým rentiérům "upraví" jejich "užívání". Kalous (žába na prameni) to už dříve prohlásil, Topolovi to také leží v krku (viz sněm ODS 2007), a Langer ač mediálně proti, tak v duchu s tím souhlasí, protože tak utne tipec bývalým (komunistickým) rentiérům, a to mu jde!!!
Jen pro pořádek, proti starším rentiérům NIC nemám, byl tehdy prostě takový režim, a s tím se 20 let po revoluci nedá nic dělat. Jednou byli ve státní službě, tak si ji zaslouží!

Vážení,
výsluha je jediný strašák a bič na policisty, který je drží na uzdě a navíc systém výsluh funguje v každé jiné kapitalistické zemičce... takže si položte otázku jak se bude chovat třeba četník dopravák ve službě, když bude vědět, že ho maximálně mohou vyhodit....

Je pravda, že každé další oslabení renty bude živnou půdou pro korupci a další destabilizaci sboru. Vždyť potom již tady nebude žádného nic držet, prostě to zkusí a půjde o dům dál. Potom se už nebude mluvit o poslání, ale o zcela normálním zaměstnání. Je otázkou, zda toto je cíl současné vlády. Přijímat neustále nové kolegy a vrážet do nich peníze za vystrojení, vyškolení a další, aby potom ve zkušební době odešli. Osobně bych jakékoliv další omezení viděl jako konečný proces v rámci destabilizace sboru, protože jak říká "?" ruku na srdce, ale co potom bude bránit brát úplatky, podvádět a páchat trestnou činnost, když nebude žádná motivace tu zůstat. Neříkejme potom slova jako čest a morálka, protože současná policie je odrazem marastu dnešní společnosti, která nemá s posláním policisty, o které se dalo hovořit ještě před rokem 2000 co společného.

Od člověka, který nazývá řadové policisty "socky" se dá čekat úplně všechno. Tuto informaci jsem získal od kolegy z ochranné služby ..............

Nejdřív na sobě a potom na pašíky:

http://rutube.ru/tracks/726241.html?v=2791e9dd50919244a16eb1d483 6a0acf

http://www.novinky.cz/clanek/146303-s-odchodem-dustojniku-ztraci -policie-i-cenne-informace-stat-nic-nedela.html

Tomáši, četl jsi ten článek? Co tam bylo? Byly tam snad nějaké pikantní informace, že musela zasáhnout možná i cenzura a článek stáhli? Prozatím nelze tento článek nalézt, neboť v tuto chvíli POŽADOVANÝ DOKUMENT NENÍ K DISPOZICI.

12:36 není k dispozici stále!!! Cenzura asi funguje!!!

tento článek jsem si ráno stačil přečíst než přišla pravděpodobně cenzůra.Asi se něco chystá,ale už beze mně.Odchodovost do civilu nebere konce,ba právě naopak a na všech "frontách".................

............. dobrá tedy, tak alespoň sem napiš podstatu článku. Nebo se to točilo jen okolo těch odchodů? Byla tam nějaká pikantní informace, která musela být zcenzurována? Díky

Pošli sem, co bylo v tom článku.