Ivan Langer


Děkuji všem za dosavadní přízeň. Rád se s vámi potkám na mém Facebooku. Ivan Langer

Zaujalo mě...

Vrchní soud dal Ivanu Langerovi za pravdu ve sporu s vydavatelem MF DNES a idnes.cz (MAFRA, a.s.) o ochranu osobnosti a zrušil rozsudek soudu prvního...

více »

Ivan Langer
Curriculum vitea

Diskuze

Omlouvám se všem zájemcům o komunikaci se mnou na tomto webu, ale diskuse zde byla pozastavena, beru si na nějaký čas prázdniny :-)

Pokud máte zájem komunikovat se mnou i nadále, můžete využít můj Facebook, rád Vás přivítám mezi své přátele :-)

Ivan Langer

  26.08.2009 01:03 trochu teorie
 
Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy
  02.08.2008 17:51 ali
 
Nevíte někdo v jaké výši se vyplací nemocenská když jdu v 7 - denní lhůtě po skončení služebního poměru na nemoc? Vyplací se jako v civilu nebo jako ve služebním poměru ? díky
  03.08.2008 08:17 jarda
 
Záleží na tom, zda jsi už nastoupil nové zaměstnání či nikoliv. To z tvého dotazu nevyplývá. Ovšem pokud máš pobírat "rentu", tak tě upozorňuji, že jsi povinen vznik nároku na výplatu dávek nemocenského pojištění oznámit bezpečnostnímu sboru, a to do 8 dnů (§ 163 zák.). Pokud ale nemáš nové zaměstnání, nehodláš si ho zatím hledat a nemáš ani nárok na rentu, tak si nech vystavit od lékaře neschopenku a navštiv kmenovou knihu. V dotaz je však formulován velmi obecně, např. schází důvod ukončení služebního poměru, takže vyčerpávající odpověď nelze podat.
  03.08.2008 11:51 Chytry z Nitry
 
Já jsem odešel 1. ledna 2007, v ochranné lhůtě jsem onemocněl a po dobu pracovní neschopnosti mi bývalý zaměstnavatel-PČR vyplácel dávky nemocenské péče ve výši asi 480 Kč/den. Pokud půjdeš marodit, tak mohu dopručit, aby jsi nepodcenil zákeřnost nemoci a aby jsi marodil co nejdélea pořádně se vykurýroval. Nezapomeň, že pokud odjedeš od bezpečenostního sboru a budeš marodit v ochranné lhůtě, tak Tě už nemohou příslušníci bezpečenostního sboru, případně služební funkcionáři kontrolovat, zda dodržuješ léčebný řád. Kdyby se o to pokusili, tak je žeň od svých dveří, případně je zažaluj pro zneužití pravomoci veřejného činitele. (příslušníci bezpoečnostního sboru totiž nemají podle žádného zákona pravomoc kontrolovat občany ČR v pracovní neschopnosti, zda dodržují léčebný řád) A nezapomeň, že zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečenostních sborů, podle § 1 odst. 1 upravuje právní poměry fyzických osob, které v bezpečenostním sboru VYKONÁVAjÍ službu, jejich odměňování, řízení ve věcech služebního poměru a organizační věci služby. Podle tohoto §1 odst. 1 Ti po skončení služebního poměru mohou vy..... i celým jejich slavným zákonem a jeho ustanoveními(§160/1,2). A ještě poslední rada: při nástupu na nemocenskou v žádném případě nedávej z ruky neodevzdávej potvrzení o zaměstnání. Potvrzení o zaměstnání jsi povinen předložit k doplnění až po skončení pracovní neschopnosti a to do 8 dnů.
  03.08.2008 14:25 chytry z nitry,
 
pozor na datum odchodu, píšeš, že jsi odešel k 1.1.2007, nyní je rok 2008 a za ten rok došlo, jako každoročně, k dalším změnám zákonů i toho o nemocenské, stejně tak jako jsi v roce 2007 neplatil žádný julínkovský regulační poplatek a v roce 2008 jej již platíš. Ali, radši si informaci chytráka z Nitry ověř, případně dohledej v platném zákoně. Tady se dělá chytrý téměř každý, nejen z Nitry, ale ne vždy musí mít ten chytrý zákonitě pravdu.
  03.08.2008 15:03 Chytry z Nitry
 
Ke změnám určitě došlo, např. v délce ochranné lhůty, ta je kratší. Výše dávky nemocenské péče se určitě budou proti loňsku taky lišit. Výše nemocenské se vyměřuje z příjmu, takže a liší se podle délky nemocenské, proto je nutno nastudovat zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, zejména ust. §17 a §18. Zákonem č. 361/2003 Sb., bych se po skončení služebního poměru vůbec nezabýval, protože se vztahuje jen na ty fyzické osoby, které v bezpečenostním sboru vykonávají službu. Lze ovšem předpokládat, že služební funkcionáři budou mít snahu nezákonně a v rozporu s ust. § 1 odst. 1 aplikovat zákon č. 361/2003 Sb. i na osoby, které v bezpečenostním sboru vykonávaly službu a to zejména na základě ustanovení § 169 z.č. 361/2003 Sb., kde je uveden jako účastník řízení i bývalý příslušník. Je pak na každém z nás, jak se dokáže proti takovému nezakonnému postupu služebních funkcionářů bránit. V naší zemi, kde takové spory řeší justiční mafie, je zcela nemožné se takovému nezákonnému postupu služebních funkcionářů ubránit.
  03.08.2008 15:06 Chytry z Nitry
 
To "takže" ve druhém řádku nemá co dělat, omlouvám se za ten nesmysl.
  02.08.2008 16:54 rentiér-25 let v přímém výkonu. <Ilona.Markova@volny.cz>
 
Na webovkách www.novinky.cz, domácí - s odchodem důstojníků ztrácí policie cenné informace. Rozhovor s panem Bublanem. Je to stejná situace jako při odchodu řadových zkušených policistů. Svoje zkušenosti, praxi si odnášejí do civilního sektoru. Stačilo by zlepšit pracovní podmínky, upevnit sociální jistoty, platit všechny příplatky, jaké byly ve starém zákoně, přepracovat a uvést do života nový progresivní zákon. Zvýšit rizikový příplatek. Jak to tu čtu po delší době, bez poctivé práce, neplacené přesčasové práce, by se již policie ČR dávno položila. Toto je vše na úkor zdraví policistů, hasičů, rodinného života, koníčků. Toto by si měli zákonodárci uvědomit a spravedlivě zaplatit řadového policistu. Brzy se to vrátí v podobě uchráněných materiálných hodnot, životů a zdraví. Policisté, hasiči, bachaři a další , berou svoji práci jako poslání, tak ať jim stát umožní v klidu a v jistotě sloužit. Přeji hezký den , klidnou službu, bývalý kolega por Marek Ladislav.
  02.08.2008 13:24 rentiér-25 let v přímém výkonu. <Ilona.Markova@volny.cz>
 
Zdravím všechny poctivé lidi. Jak to tu pročítám, například posunutí tzv. rent až po odsloužených 20 ti let. Stát potřebuje co nejvíce ušetřit, ale šetří se na nesprávném místě. Těm nahoře nevěřím, srpnová valorizace se nás netýká, asi máme jiné žaludky a špatně jsme sloužili pro blaho společnosti. Toto může Kalousek, a další aplikovat nadále a výsluhový příspěvek by postrádal smysl. Pak by policejní řemeslo, hasičské a dalších, kterých se toto týká postrádalo smysl. Nesloužil jsem jenom pro tzv rentu, ale pro potírání lumpáren. Renta je odměna za vykonanou práci, za ztrátu praxe, co jsem studoval. Renta je tzv sociální dávka pro ztížené společenské a pracovní uplatnění. Uvedl jsem zde několik článků, jak nás stát i v civilu vesele a sprostě okrádá. Tyto vymoženosti ať uvedou při tzv náboru elévům a nábor půjde k nule. Je zde několikrát sděleno, že je ccc 11000 policistů, v přechodné době. Jestli jim nahoře, mocipánům/ zákonodárcům / toto nedojde, tak se zvedne další , ale mohutnější vlna odchodů. Bylo zde již několikrát citováno, kolik stojí vystudování, další proškolení, výstroj, výzbroj, vědomosti, praxe , ujm zkušených policistů, hasičů, bachařů a dalších, koho se uvedený paskvil týká. Asi jsme velice bohatý stát. Je to tak prosté, jenom vytvořit progresivní zákon, ne tento paskvil. Byl výhodný pro všechny a dále též neokrádal nás rentiéry. Přečetl jsem si webovky , naše policejní, u hasičů, u odborových svazů. Nálada strašná, beznaděj. Nezbývá, než zorganizovat dobře připravenou demonstraci všech složek, kterých se toto zlegalizované ožebračování týká. Jsem v civilu, ale vadí mně, že ubývá policistů tzv na ulici. Pořád je zde mnoho plukovníků na vysokých funkcích. Je nutná reorganizace policejního sboru, posílit výkon, omezit počty velitelů, ne jeden velitel na sedum pěšáků. Slušně zaplatit policisty v přímém výkonu, platit příplatky, jak byly dle starého zákona č. 186/92 Sb. Též zaplatit specialisty pro policejní práci. Nedivím se, že policisté po 10 letech služby odcházejí, protože chtějí aspoň nejakou jistotu/ výsluhový příspěvek/ Ve věku cc 30 - 35 let bez problému najdou slušnou práci. Plat například dělníka je cc 15000,-Kč čistého, k tomu výsluhový příspěvek a je zde větší jistota. Jistota též v tom, čistá hlava, bez rizika přijít o život a zdraví, bez šikany a dalších problémů. Slušná firma též platí všechny příplatky dle zákoníku práce, 13 a 14 platy, delší dovolená. U paskvilu je to cc 3 dny navíc. Je toto sice jenom hypotetické, ale mám toto ze své zkušenosti. Přitom by stačilo tak málo, jak jsem uvedl, mnoho rentiérů by nadále sloužilo, ušetřily by se desítky miliard korun ročně. Mocipány nezajímáme, bohatý chudému nevěří. Je dosti urážlivé, když se zde dočítám, že pěšáky, dělníky u policie mají za socky. Přál bych si, aby byl shozen paskvil, vypracován správedlivý zákon, výhodný pro všechny sloužící a neokrádal nás rentiéry. Přeji příjemnou službu stávajícím policistům, hasičům, dejte na sebe pozor ve službě, nikdo Vám nic nedá, s pozdravem léta bývalý kolega por Marek Ladislav z České Lípy. Jsem si vědom, že jsem na veřejném webu, ale věřím , že toto též zajímá občany. Tedy ,aby byl v republice pořádek, fungovala progresivní policie, justice konečně trestala tvrději recidivu a závažnou trestnou činnost.
  03.08.2008 09:39 CIVIL
 
Tady prachy nejsou a už něvěřím, že někdy budou. Odcházím a nechávám jěště svítit.
  02.08.2008 12:26 jarda
 
Tak jsem slyšel, že po příštích volbách Langer vezme resort zdravotnictví, protože na vnitru prokázal, že za dva roky je možné provést totální destrukci a likvidaci resortu, a to nejen ekonomicky, ale i z hlediska lidských zdrojů. Julínek není tak úspěšný, na poli likvidace zdravotnictví se mu tak nedaří, tudíž je třeba schopnějšího manažera, což Langer v tomto směru bezesporu je. Samozřejmě, to, co jsem napsal, je pouhá fikce, protože primárním předpokladem je vítězství ve volbách, což ODS zcela jistě nehrozí. Naštěstí!
  01.08.2008 19:47 MAZEC
 
POŠTOVNÍ ÚŘEDNICE ZA PŘEPÁŽKOU NA OKRESNÍM MĚSTĚ MÁ TO SAMÉ CO MLADÝ POLICISTA V PŘÍMÉM VÝKONU PŘI NOČNÍCH SMĚNÁCH, SOBOTÁCH A NEDĚLÍCH - HODNĚ ŠTĚSTÍ KOLEGOVÉ V DALŠÍM SNÍŽOVÁNÍ ŽIVOTNÍ ÚROVNĚ.
  02.08.2008 08:14 závist ne
 
A Vy byste chtěli, aby měla méně ? Nebo policajt více, aso to první, jako to přísloví o koze....
  02.08.2008 20:42 mazec
 
Úřednice pochopitelně nemusí na noční, nasazovat krk a platít 30,-Kč stravenkou moulo.
  03.08.2008 13:16 závist ne
 
Mnohé poštovní úřednice nasazují krk více než mnozí policajti, nebo je málo loupežných přepadení.., noční nemusí být vždy nevýhodou, ba naopak máš volno, kdy druzí musí makat a kdo je tady moula ..., Vaše odpověď
potvzuje co jsem napsal . Není dobré být zahleděný jen do sebe, tím podporu veřejnosti nezískáte!
  03.08.2008 15:58 Ronin
 
Pro závist ne
Další ovocnář co srovnává nesrovnatelné. Nevím jak může úřednice na poště více nasazovat krk než polda ve výkonu. Těch přepadení pošt je procentuálně tak nízké, oproti riziku, že mě nějaký trouba u nehody přejede, píchnu se o infikovanou stříkačku narkomana nebo mě nakazí bezdomovec.
Jinak všem takto myslícím lidem doporučuji si vyzkoušet tu flákarnu u PČR a pak si tady můžeme podebatovat, ale pak by se tato debata vedla v duchu, že služba u PČR je bez pravomocí, bez vybavení, bez zázemí a nedostatečně fin. ohodnocena.
  03.08.2008 17:41 závist ne
 
Opět jeden, který nepochopil, jinak o práci u policie vím víc
než se může zdát, ale i jinde to nemají lehké, od policistů na tomto fóru jen slyším, že jejich práce je nejdůležitější atd. a to určitě není fér. Zamyslete se, není vše černobílé.
  03.08.2008 21:25 sniper
 
4 závist ne: Asi jsi žádnou noční nikdy v životě neměl, když tvrdíš, že je to skoro až výhoda! Najdi si zaměstnání, kde se maká v noci a pak si můžeme pokecat. A nejlíp uděláš, když nastoupíš k PČR! Berou každýho, tak si to pojď zkusit a mít se tak dobře jako my :-))))) A nepoučuj policajty o tom, jak se maká v civilu, většina z nás z civilu přišla (zblbnutá klamavým náborem) a honem rychle se tam vrací!
  01.08.2008 19:09 bič a bída
 
Umlátili to tady kompletně se vším všudy, bez peněz bez renty jak nuzáci. Sbohem kolabující sbore!
  01.08.2008 16:38 po 14,5 letech
 
no doufám že ty renty nezruší, ale nabízí se i možnost že to posunou z 15 odsloužených let min na 20 a to pro oddálení kritických podstavů - takto se to nazývá ve služebním mailu co nám došel v práci. já už jsem se ale rozhodl nemám jinou možnost volby neb jim nevěřím!
  01.08.2008 19:07 zlomený
 
20 let se tu nikdo ve zdraví nedočká, pod Lángerem obzvlášť.
  01.08.2008 11:52 Lada
 
Tak mi povidal muj dobry kamarad, ktery dela asistenta poslance ze strany ODS, že mam rychle si hledat nejaké misto v civilu, reforma bude a to s velkymi upravami odchodů hlavne rent. Koncim, mam uz dost dohadu - odchazim, do duchodu renta 3,5 mil to za to stoji!!!
  01.08.2008 12:34 Nespokojený Policista
 
Nestraš!!! Vždyť Ivánek prohlásil, že se zasadí o to, aby se s rentama nic nedělalo!!! Pozor, nejsem v tomto směru naivní, Ivanovi nevěřím nic, co svými ústy řekne!!!
Jen dodám, že jsem si téměř jistý, že se renty upraví, sice se úplně nezruší, ale je téměř jisté, při konstalaci této vlády (Topol-Langer-Kalous), že se jak novým, tak starým rentiérům "upraví" jejich "užívání". Kalous (žába na prameni) to už dříve prohlásil, Topolovi to také leží v krku (viz sněm ODS 2007), a Langer ač mediálně proti, tak v duchu s tím souhlasí, protože tak utne tipec bývalým (komunistickým) rentiérům, a to mu jde!!!
Jen pro pořádek, proti starším rentiérům NIC nemám, byl tehdy prostě takový režim, a s tím se 20 let po revoluci nedá nic dělat. Jednou byli ve státní službě, tak si ji zaslouží!
  01.08.2008 15:30 ?
 
Vážení,
výsluha je jediný strašák a bič na policisty, který je drží na uzdě a navíc systém výsluh funguje v každé jiné kapitalistické zemičce... takže si položte otázku jak se bude chovat třeba četník dopravák ve službě, když bude vědět, že ho maximálně mohou vyhodit....
  01.08.2008 15:50 P
 
Je pravda, že každé další oslabení renty bude živnou půdou pro korupci a další destabilizaci sboru. Vždyť potom již tady nebude žádného nic držet, prostě to zkusí a půjde o dům dál. Potom se už nebude mluvit o poslání, ale o zcela normálním zaměstnání. Je otázkou, zda toto je cíl současné vlády. Přijímat neustále nové kolegy a vrážet do nich peníze za vystrojení, vyškolení a další, aby potom ve zkušební době odešli. Osobně bych jakékoliv další omezení viděl jako konečný proces v rámci destabilizace sboru, protože jak říká "?" ruku na srdce, ale co potom bude bránit brát úplatky, podvádět a páchat trestnou činnost, když nebude žádná motivace tu zůstat. Neříkejme potom slova jako čest a morálka, protože současná policie je odrazem marastu dnešní společnosti, která nemá s posláním policisty, o které se dalo hovořit ještě před rokem 2000 co společného.
  01.08.2008 19:38 Jarouš
 
Od člověka, který nazývá řadové policisty "socky" se dá čekat úplně všechno. Tuto informaci jsem získal od kolegy z ochranné služby ..............
  01.08.2008 10:23 for all
 
Nejdřív na sobě a potom na pašíky:

http://rutube.ru/tracks/726241.html?v=2791e9dd50919244a16eb1d483 6a0acf
  01.08.2008 08:15 Tomáš
 
http://www.novinky.cz/clanek/146303-s-odchodem-dustojniku-ztraci -policie-i-cenne-informace-stat-nic-nedela.html
  01.08.2008 09:50 Nespokojený Policista
 
Tomáši, četl jsi ten článek? Co tam bylo? Byly tam snad nějaké pikantní informace, že musela zasáhnout možná i cenzura a článek stáhli? Prozatím nelze tento článek nalézt, neboť v tuto chvíli POŽADOVANÝ DOKUMENT NENÍ K DISPOZICI.
  01.08.2008 12:36 Nespokojený Policista
 
12:36 není k dispozici stále!!! Cenzura asi funguje!!!
  01.08.2008 13:39 pro Nespokojený Policista
 
tento článek jsem si ráno stačil přečíst než přišla pravděpodobně cenzůra.Asi se něco chystá,ale už beze mně.Odchodovost do civilu nebere konce,ba právě naopak a na všech "frontách".................
  01.08.2008 16:22 .
 
............. dobrá tedy, tak alespoň sem napiš podstatu článku. Nebo se to točilo jen okolo těch odchodů? Byla tam nějaká pikantní informace, která musela být zcenzurována? Díky
  02.08.2008 12:14 kiki <kiki@atlas.cz>
 
Pošli sem, co bylo v tom článku.