1
Ztracené a nelezené děti

Tomáš Rajsigl, nebo Jan Nejedlý. To jsou dvě jména z celé řady dětí, které beze stopy zmizely a nikdo je už nikdy neviděl. Policie po ztracených dětech chvilku pátrá, nebo alespoň pátrání předstírá a potom je odepíše. Jednoduše dítě převede do mrtvé statistiky záhadně zmizelých. A takové záhadně zmizelé dítě může být velice prospěšná věc. Pedofilnímu deviantovi dokáže náležitě zpestřit jeho sexuální život, otrokáři vydělat peníze, nebo nemocnému poskytnout zdravý orgán pro transplantaci. Zmizelé dítě může přinést i jiný užitek. Farmaceutické koncerny ho mohou využít pro výzkum tolik potřebných léků, nebo teroristé vycvičit pro boj za jejich svatou věc. Beze stopy se ztrácejí děti z normálních rodin, které by se za normálních okolností vrátily domů. Z toho plyne, že kdosi, kdo má zájem na zmizení takového děcka, ho musí věznit a nějakým způsobem manipulovat s jeho vědomím. Pokud únosce nezavraždí dítě hned, musí ho zbavit původní identity a samozřejmě osobních dokladů. Děti se občas ztrácejí a po některých není podle vyšetřovatelů stopa už dlouhá léta.
Je tomu skutečně tak? Děti se totiž beze stopy ztrácejí, ale na druhou stranu se nacházejí. Tuto skutečnost se úřady pokoušejí tajit a nalezeným dětem znepříjemňují život, jak to jen jde. Jednou je úředníci přece odepsaly, prohlásily je za ztracené, tak co si tady dovolují otravovat. Pokud se v naší zemi dítě bez jediné stopy ztratí, nebude to mít lehké, ale pokud se nalezne, je ve zcela bezvýchodné situaci.
V březnu roku 2004 se v Moravskoslezském kraji objevil zmatený sedmnáctiletý chlapec. Dnes nechce zveřejnit své jméno, tak mu říkejme třeba David Novotný. Klučík nikdy nevlastnil žádné doklady totožnosti a tvrdil, že od nepaměti vyrůstal v hermeticky uzavřeném dětském domově v Bělorusku, kde děti neznaly ani svá jména a měly pouze přezdívky podle populárních ruských umělců. David neznal jediné slovo bělorusky a domluvil se česky a rusky. Jako své místo narození označoval Olomouc. Zařízení, ze kterého utekl, popisoval, jako uniformovanými muži hlídanou výkrmnu dětí bez identity, kde si děti vyráběly hračky z rozžvýkaného chleba, nemohly se vzdělávat, nikdo je nevychovával, nikdo nenavštěvoval a nikdy v životě se nedostaly za přísně střežené oplocení ústavu. Soudnému člověku bylo hned jasné, že takový dětský domov by neprošel ani tomu nejtotalitnějšímu režimu a že se musí jednat o zařízení sloužící organizovanému zločinu. Pár dní žil dezorientovaný David mezi bezdomovci, ale protože chtěl konečně studovat a normálně žít, rozhodl se požádat o pomoc Policii České republiky.
Do osmnácti let je každý člověk dítětem a i u nás teoreticky platí Mezinárodní úmluva o právech dítěte, nebo Zákon o sociálně-právní ochraně dětí. Podle těchto předpisů je každý orgán, který objeví dítě neznámé totožnosti, informovat odbor ochrany dětí. Ten dá podnět soudu, který dítěti okamžitě ustanoví opatrovníka, určí mu jméno a umístí ho do dětského domova, kde je mu poskytnuta normální péče. Teprve potom se řeší, odkud dítě je. Tyto zákony však existují jenom na papíře a úředníci je nehodlají dodržovat. David se dostal do rukou četnými korupčními aférami proslavené cizinecké policie, která nerespektovala ani jeho žádost o azyl a za to, že nebyl schopen předložit doklady totožnosti ho bez soudu potrestali půlročním vězením v Záchytném zařízení pro cizince ve Velkých Přílepech. Po půl roce ho chtěli vyhostit zpět do náručí zločinu. Nikoho ani nenapadlo se zabývat otázkou, zdali David nepatří mezi kdysi ztracené a nikomu nepřišla divná ani jeho čeština. Automaticky byl zařazen do seznamu nežádoucích osob a všichni dělali všechno pro to, aby se ho zbavili.
Ve Velkých Přílepech provozovalo Ministerstvo vnitra jeden z nejdrsnějších kriminálů v zemi. Lidé, kteří jsou zde zavření mají cejch nežádoucích a podle toho s nimi policisté zacházejí. Přes to, že mnozí z nich jsou ještě děti. Odmítají jim poskytnout zdravotní péči, hrubě jim nadávají, znemožňují jim kontakt s právníky a omezují jim osobní hygienu. Mlátí je a cvičí si na nich po nocích své služební psy.
2
To vše za absolutní nečinnosti Oddělení sociálně právní ochrany dětí Městského úřadu Černošice. Tak že žádný zákonem stanovený opatrovník, žádný dětský domov, ale samotka v kriminále. Úředníci černošického úřadu nemusí zvedat zadky ze svých pohodlných židlí a navíc takové nalezené dítě dostává jasný signál, že v naší zemi na nějaké zákony všichni kašlou a jsou přístupnější k jednání s obchodníky s lidmi. Státní úředníci tak napomáhají tomu, že nalezené děti snáze skončí, jako otroci, nedobrovolní dárci orgánů, nebo teroristé.
Nešťastného Davida jsem shodou okolností na samotce přílepské věznice objevil, nabídl mu svoji pomoc a začal suplovat opatrovníka, kterého mu měl zajistit stát. V džungli zákonů, které státní úředníci porušují, kdy se jim zamane, to není snadná záležitost. Navíc potřeboval David psychologickou péči. Kdosi mu ukradl celé dětství, které strávil ve vězení. A české úřady nevymyslely nic lepšího, než chlapce znovu uvěznit. Samozřejmě bylo nutné dostat Davida ven z cely. V Přílepech oslavil osmnácté narozeniny a tak ho již nebylo možno považovat za dítě neznámé totožnosti. Byl dospělý. Asi po měsíci slovních přestřelek s policisty se konečně podařilo pro Davida vybojovat rozhodnutí o propuštění na svobodu. Poprvé v životě měl stanout mimo střežený prostor.
Jel jsem si Davida do Velkých Přílep vyzvednout, ale místní cizinecká policie rozhodnutí o propuštění nehodlala respektovat. Chlapce prý nepropustí, dokud za něho někdo nezaplatí částku asi dvacet pět tisíc. Drží ho další dva týdny za katrem, dokud neseženu peníze a nezaplatím. Tak jsem nalezeného klučinu od Ministerstva vnitra vlastně koupil. Protože se na nalezence neznámé totožnosti příslušné úřady vykašlaly a chtěly se zbavit problému, neměl česky hovořící David kam jít. Jedinou možnost, kterou nabídly úřady byl tábor pro uprchlíky, ale David chtěl normálně žít a studovat. Když už jsem si ho od policistů koupil, rozhodl jsem se ho vzít k sobě domů. Zatím co se kluk učil nakupovat v obchodě, jezdit hromadnou dopravou a poznával hodnotu peněz, pátralo se po místě, kde chlapec vyrůstal. Samozřejmě adresa v Bělorusku, kterou udával, byla falešná a v této zemi nikdy nikdo podobný nežil. Psycholog jednoznačně potvrdil, že vyrůstal v kolektivním dětském zařízení, ale žádný legální dětský domov, nebo pasťák v okolních zemích podobné dítě nepostrádal a podle celníků ani nepřekročil žádné státní hranice. I Davidova slušná čeština nasvědčovala tomu, že vyrůstal v České republice. Podle všeho v nějakém zařízení, které chová nikde neevidované děti pro farmaceutický výzkum, nebo na orgány. Rozhodně byl obětí dobře organizovaného zločinu a bylo by logické, aby se orgány státní správy pokusily tento stav napravit a ulehčit mu jeho osud nalezence. Také zákony o tom hovoří jasnou řečí. Hned na začátku měl mít opatrovníka a měl skončit v dětském domově. Jako dítě nezjištěné totožnosti měl od soudu dostat jméno a měl být zapsán do matriky. Městský úřad Černošice ale zákony nedodržuje a tato práva Davidovi upřel. A samozřejmě mu tím způsobil obrovské komplikace
Čtyřicet pět dní po té, co byl chlapec odprodán, nastoupil na střední školu. Nalezenci, který nikdy nepoznal péči vlastních rodičů je zamítnuta žádost o azyl a úředníci mu dávají jasně najevo, že je v České republice nežádoucí a má se vrátit do neznámého a nelegálního dětského vězení, odkud se mu podařilo utéct. Za trest, že si troufá chodit do školy, mu odmítají přiznat jakoukoliv sociální podporu. Pokud chce žrát, má odejít ze školy a nechat se zavřít do sběrného tábora ukrytého před veřejností v hlubokých lesích. Není státním občanem České republiky a tak je pro české úředníky cizinec, což je pro ně naprosto totéž, co zločinec. Ani jeho jméno a příjmení nechtějí matrikáři řešit. To si má vyřešit tam, odkud přivandroval. David ale s největší pravděpodobností odnikud nepřivandroval, narodil se v Olomouci a celou dobu byl obětí zločinu, kterému dokázal utéct.
David se nechce ničím lišit od svých spolužáků a začíná užívat české jméno a příjmení. Zcela nesmyslně se každé dva měsíce musí hlásit úředníkům Ministerstva vnitra v kanceláři vzdálené přes dvě stě kilometrů od bydliště, kam musí deset kilometrů ještě pěšky. Následující den pak stát šílené fronty na cizinecké policii.
3
Byť nemá jedinou korunu příjmu, dopravu si musí hradit sám. Jeho absence ve škole úředníky samozřejmě nezajímají. Nemá co chodit do školy. Před vnitrem na něho čekávají rusky, nebo arabsky hovořící obchodníci s bílým masem, kteří mu nabízejí falešné doklady. Jen když je bude následovat. David moc dobře ví, že ty, co překupníky následovali, už nikdo nikdy nespatřil.
Z toho, jak české úřady s nalezeným Davidem jednají a nakládají začíná být zřejmé, že je pro ně nepohodlným svědkem čehosi nekalého a chtěly by se ho za každou cenu zbavit. Vědí snad naši nejvyšší političtí představitelé, kde se skrývá záhadný dětský domov, vychovávající děti bez identity, které později bez sebemenší stopy mizí? Jsou snad úředníci spojeni s překupníky?
Zákon na skutečnost, že je někdo nalezen pamatuje a jasně říká, že fyzická osoba nalezení na území České republiky je státním občanem České republiky, pokud se neprokáže, že narozením nabyla občanství jiného státu. To je přesně Davidův případ, k jehož občanství, ani narození se žádný stát nehlásí. Proto se chlapec obrátil na příslušnou matriku Praha 1 a žádal osvědčení o českém státním občanství podle tohoto předpisu. Narazil tam na matrikářku Talmanovou, neobyčejně sprostou a neurvalou tchýni ministerského předsedy, která nejprve existenci zákona popírala, jen zuřivě bránila zločin a odmítala ve věci jednat. Po roce i mnoha stížnostech vydala nesmyslné rozhodnutí, že žádost zamítá, protože David uvádí nevěrohodné informace o svém pobytu v Bělorusku, tedy o zemi, ve které nikdy nepobýval. Po otřesných zkušenostech s úřednickým chlévem na matrice putovalo odvoláni na pražský magistrát. Tady jednali o poznání slušněji, ale se stejným výsledkem. Po ročním nic nedělání Davidovu žádost zamítli. Pro platný zákon i pro závazné mezinárodní úmluvy má prý Ministerstvo vnitra vlastní výklad, který je obrací naruby. Státní občanství se u nás zkrátka neřídí zákonem, nýbrž mírou úplatnosti jednotlivých úředníků.
Státní úředníci využívají všech možných lží, výmyslů i vědeckých metod jenom proto, aby Davidovi co nejvíce znepříjemnili život. Zjištěná fakta schválně překrucují a provedení jakéhokoliv důkazu v chlapcův prospěch se zuřivě brání. Na to prý nejsou peníze. Vnitro hlídá, aby nalezenému dítěti nikdo nepomohl a aby mu všichni házeli klacky pod nohy. Systematické perzekuce řídí nejvyšší představitelé ministerstva vnitra. Svědčí o tom telefonát, kterým jsem žádal tehdejšího náměstka ministra o zákonné řešení celé situace. Ten rozčileně řval do telefonu, že vnitro není povinné nic řešit a jestli budeme dále otravovat, nechá nás vyhladovět. Jako mávnutím kouzelného proutku pro mě přestala být práce. Nebyla nikde a přátelé, kteří mi ji byli ochotni dát si stěžovali, že jim kdosi vyhrožuje jménem ministerstva vnitra. Pokud mi práci dají, sešle na ně podle výhrůžek stát nejpřísnější kontroly. Za trest, že jsem se ujal nalezeného dítěte a od Českého státu ho koupil, jsem neměl nárok ani na sociální dávky. Bydlel jsem totiž ve společné domácnosti s Davidem, tedy s osobou, která neměla v ČR trvalý pobyt. A to se u nás přísně trestá. A následovaly další, zcela zjevné politické perzekuce. Policie jezdí kluka kontrolovat do školy a odmítá vyšetřovat vandalské útoky na můj majetek. Nezabývá se ani vloupáním, u kterého jsem si sám zjistil jméno a bydliště pachatele. Nejspíš nás vykradl policejní konfident. Se svým vysokoškolským vzděláním si nesmím vydělávat ani jako pomocný dělník ve skladu. Přes to, že jsme členy EU nesmíme s Davidem ani na Slovensko. Nemá totiž občanský průkaz, ani pas. Nemůže si založit účet v bance, paušál na telefon a nemá nárok na zdravotní pojištění a péči. Ze strany státních orgánů chodí výhrůžky, že perzekuce budou pokračovat, dokud Davida neodhlásím ze školy a neodevzdám ho do sběrného tábora v hlubokých lesích. Tam by k němu měli snazší přístup překupníci a chlapec by na dobro zmizel.



4
Samozřejmě, že se David se svými problémy obrátil na soud. Případ dostal na stůl skvělý soudce Vojtěch Cepl, který byl ochoten rozhodnout podle zákona a přiznat chlapci občanství, ale bohužel musel konstatovat, že není kompetentní rozhodnout. Kompetentní je prý pouze matrika a jí nadřízené Ministerstvo vnitra.
David mi vyprávěl podrobnosti, jak ho policisté v Přílepech zavírali na samotce, jak mu hrubě nadávali, sprchovali ho ledovou vodou, tloukli obuškem a cvičili na něm po nocích odporně páchnoucí služební psy. Jeho bolestivý úraz odmítali léčit, aby co nejvíce trpěl. Protože nepovažuji za slušné, aby se takto jednalo s dítětem jenom proto, že mu nikdo nikdy nevystavil žádné doklady totožnosti, dospěl jsem k názoru, že se jedná o týrání svěřené osoby a podal jsem trestní oznámení. Za neoznámení takového podezření by mi podle zákona hrozily dva roky vězení. K otřesným závěrům dospěla v Přílepech i kontrola Mezinárodního výboru proti mučení. Vyšetřováním takových drobností, jako je týrání dětí se samozřejmě nikdo nezabýval. Pomstychtivá policie mne zažalovala za to, že jsem splnil svoji zákonnou povinnost a zinscenovala politický proces, v němž jsem byl odsouzen k podmíněnému trestu. Za dodržování zákona. Cvičit psy na dětech a trestat je bolestí patří podle soudu ke standardním výchovným metodám a kdo si myslí opak, dopouští se útoku na státní orgán. K tomuto názoru se přiklonil i prezident Václav Klaus. Pan prezident vehementně podporuje mučení a vraždění dětí na Kavkaze tak po něm zřejmě touží i doma.
Další soud rozhodl, že nalezený David nemá nárok na mezinárodní ochranu, ale bylo mu povoleno podat žádost znovu. Novou žádost už chlapec podal pod svým českým jménem a příjmením. Udělení azylu česky hovořícímu studentovi české střední školy Davidovi Novotnému se jeví, jako ta nejkrkolomnější cesta, ale chlapec v naprosto beznadějné situaci chtěl zkusit využít i ji.
Evropská úmluva o občanství, kterou Česká republika ratifikovala, jasně říká, že každý má právo na státní občanství. Langerovo ministerstvo si toto ustanovení vykládá tak, že na státní občanství není právní nárok. Proto je David stále trestán pravidelným policejním dohledem, povinností se hlásit na Cizinecké policii za víc, než nedůstojných podmínek a hlavně tím, že jako studující sirotek nemá od státu nárok na jedinou korunu podpory. Bez zdravotního pojištění a možnosti cestovat. A obrovská úřednická mašinérie pracuje na plné obrátky, aby chlapci ublížila, co nejvíce mu znepříjemnila život a poštvala ho do rukou hory doly slibujících obchodníků z lidmi. Obvodní úřady, pražský magistrát, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo práce a sociálních věcí, soudy i Veřejný ochránce práv hledají cesty, jak prodloužit Davidovo trápení a vyhnout se dodržování zákonů a mezinárodních smluv. Samozřejmě jsme hledali pomoc i u ministrů vnitra. Tehdejší ministr Bublan při osobním setkání ochotně sliboval pomoc, ale potom mu zřejmě kdosi vysvětlil důležitost chovu dětí bez identity a ministr šalamounsky obrátil. Prý se nejprve se musí vypátrat, kdo jsou Davidovi rodiče a jaké mají státní občanství. Teprve potom bude možno chlapce považovat za nalezence. Nějakým pátráním se ale úřady zatěžovat nehodlají a David si má rodiče, o kterých nic neví,vypátrat sám. Ministra Bublana hluboce pobouřilo, že David užívá české jméno. Taková drzost, někdo, kdo nemá žádné doklady bude mluvit naším nadjazykem a chtěl by žít stejně, jako náš nadnárod. Jméno by přece mělo jasně signalizovat, že takový člověk je cizinec, tedy vlastně zločinec. Signalizoval nenávistně sociálně demokratický ministr.
Jistou naději jsme před parlamentními volbami vkládali do kandidátů z ODS, proto jsme se obrátili na pana Topolánka a na pana Langera. Oba svorně slibovali, že pokud ve volbách zvítězí, budou Davidovu situaci promptně řešit. V naivní víře jsem házel do urny lístek s modrým ptákem. Zvítězil. Volební vítězství přineslo konec mých politických perzekucí a je mi povoleno normálně pracovat. Davidovi je po třech letech čekání v nejistotě a po přímluvě pana senátora Tőpfera udělen azyl. Azyl i průkaz azylanta samozřejmě dostal na své české jméno a příjmení s tím, že je osobou bez státního občanství.
5
Zdálo by se, že je všechno vyřešeno. Odbor státního občanství sliboval, že pokud David dostane azyl, může mu automaticky přiznat české občanství. Zřejmě v to nedoufal a tak když se o azylu rozhodlo, pohotově otočil. Kluk nikdy žádné občanství neměl a podle zákona má na ně nárok. I novému panu ministrovi však zřejmě někdo vysvětlil potřebnost chovu bezejmenných dětí a důležitost jeho utajení. Tak Ministerstvo vnitra a pan ministr Langer jenom změnili taktiku ubližování a perzekucí. Ačkoliv průkaz azylanta je veřejnou listinou, kterou azylant prokazuje své jméno, příjmení a další fakta o své osobě, vyrukovala vedoucí Odboru státního občanství a matrik Ministerstva vnitra, paní Goluškinová s teorií, že David neoprávněně používá své jméno a příjmení. To znamená, že ministerstvo ve své cílevědomé snaze Davida systematicky deptat odmítá uznávat doklady, které samo vystavilo.Vnitro tak bezostyšně dává najevo, že pohrdá nejen Ústavou této země, která zaručuje, že každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno, ale hlavně samotným Davidem, tím, že ho tituluje hanlivou přezdívkou, kterou mu dali jeho věznitelé a která ho uráží. Tomuto psychickému týrání David na čas podléhá. Deprese způsobené šlendriánským rozhodnutím vnitra řeší přerušením školy a půlročním flákáním. Převládl v něm pocit, že letitý boj se zlomocnými úředníky je marný a že nikdy nebude normálním člověkem. Ministerstvu vnitra se na čas podařili to, oč celá léta usilovalo. Jeho úředníkům vadí, že se chlapec snaží normálně žít a že netrpí žádnou vážnou duševní poruchou. Naštěstí se David postupně uklidnil a jenom si musel zopakovat poslední ročník. Dnes už je vyučen a pokračuje na maturitní nástavbě.
Desítky dětí se bez sebemenší stopy ztratí a občas se nějaké dítě nalezne. Ztracené děti státní úředníky nechávají v klidu, ale nalezené dítě je provokuje , jako málo co. Snaží se ho zdeptat, zbavit se ho a dostat ho zpátky do náruče zločinu. Prorůstání zločinu se státní správou není nová věc. Někteří lidé opilí mocí si přisvojují práva na všechno. Vedle laciných dovolených a tramvají zdarma by zákonodárci mohli mít právo i na nadstandardní zdravotní péči. Vždyť na recepcích jejich játra a ledviny tolik trpí. Ústav, kde by vyrůstaly ztracené děti ve zdravé, ale právně neexistující jedince by beze sporu k nadstandardní zdravotní péči našich zákonodárců přispěl. Bez něho není orgánů pro transplantaci nazbyt. A jsou tolik potřebné. Byť by to stálo nějaké ztracené děti.Zákon, nezákon. Mocní vládnou a cítí se nadřazení
Svoji nadřazenost i skutečnost, že rozhodně se svým úřadem nehodlá nikomu pomáhat, ani nikoho chránit, projevil osobně i pan ministr Langer. Ze svého ministerského postu přece nebude dodržovat nějaké zákony, nebo dokonce práva. Ve svém úředním rozhodnutí pan ministr Davida neurvale uráží přezdívkou z vězení a navíc podle hesla zraňovat a zatloukat, naprosto popírá jeho identitu. Podle úředního dopisu pana ministra nemůže být s Davidem vedeno žádné správní řízení, dokud neprokáže, že se jmenuje tak, jak se jmenuje a nejmenuje se tak, jak se nejmenuje. Jinými slovy, pokud nepředloží rodný list, který mu nikdo nikdy nevydal, nemůže mu být vystaven rodný list, ani přiznáno, nebo uděleno státní občanství. Pan ministr tak neuznává platné rozhodnutí, které vlastnoručně podepsal a neuznává doklady vydané jeho ministerstvem. Moc šalamounské rozhodnutí, které by nevymyslel ani předchůdce pana ministra Gottwald. Nalezenému klukovi neznámé totožnosti byl udělen azyl, který ministr Langer podepsal, ale neuznává. Podle jeho ministerstva s ním nemůže být nakládáno, jako z nalezencem, protože si úředníci slovo fyzická osoba překládají, jako debil. Vládnou, cítí se výš, než ostatní, výš než zákon, osobují se možná i nemožná práva a pokud zrovna nejsou volby, považují prosté lidi za debily. David podle pana ministra vlastně opět právně neexistuje. Nemá právo vést správní řízení, tedy se třeba oženit. Neexistujícího člověka nemusí podle ministrova rozhodnutí všemocní vládci řešit a zbývá jim dostatek času přemýšlet, jak zbohatnout. Navíc se člověk, který neexistuje může klidně ztratit a nikdo po něm nikdy nebude pátrat.

6
Možná pana ministra Langera zlobí ledviny, uvažuje o transplantaci a ty Davidovy v nějakém utajeném ústavu tolik scházejí. Co když Tomáš Rajsigl a Jan Nejedlý mají jinou krevní skupinu.



Vladislav Kvasnička

Nevíte někdo v jaké výši se vyplací nemocenská když jdu v 7 - denní lhůtě po skončení služebního poměru na nemoc? Vyplací se jako v civilu nebo jako ve služebním poměru ? díky

Záleží na tom, zda jsi už nastoupil nové zaměstnání či nikoliv. To z tvého dotazu nevyplývá. Ovšem pokud máš pobírat "rentu", tak tě upozorňuji, že jsi povinen vznik nároku na výplatu dávek nemocenského pojištění oznámit bezpečnostnímu sboru, a to do 8 dnů (§ 163 zák.). Pokud ale nemáš nové zaměstnání, nehodláš si ho zatím hledat a nemáš ani nárok na rentu, tak si nech vystavit od lékaře neschopenku a navštiv kmenovou knihu. V dotaz je však formulován velmi obecně, např. schází důvod ukončení služebního poměru, takže vyčerpávající odpověď nelze podat.

Já jsem odešel 1. ledna 2007, v ochranné lhůtě jsem onemocněl a po dobu pracovní neschopnosti mi bývalý zaměstnavatel-PČR vyplácel dávky nemocenské péče ve výši asi 480 Kč/den. Pokud půjdeš marodit, tak mohu dopručit, aby jsi nepodcenil zákeřnost nemoci a aby jsi marodil co nejdélea pořádně se vykurýroval. Nezapomeň, že pokud odjedeš od bezpečenostního sboru a budeš marodit v ochranné lhůtě, tak Tě už nemohou příslušníci bezpečenostního sboru, případně služební funkcionáři kontrolovat, zda dodržuješ léčebný řád. Kdyby se o to pokusili, tak je žeň od svých dveří, případně je zažaluj pro zneužití pravomoci veřejného činitele. (příslušníci bezpoečnostního sboru totiž nemají podle žádného zákona pravomoc kontrolovat občany ČR v pracovní neschopnosti, zda dodržují léčebný řád) A nezapomeň, že zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečenostních sborů, podle § 1 odst. 1 upravuje právní poměry fyzických osob, které v bezpečenostním sboru VYKONÁVAjÍ službu, jejich odměňování, řízení ve věcech služebního poměru a organizační věci služby. Podle tohoto §1 odst. 1 Ti po skončení služebního poměru mohou vy..... i celým jejich slavným zákonem a jeho ustanoveními(§160/1,2). A ještě poslední rada: při nástupu na nemocenskou v žádném případě nedávej z ruky neodevzdávej potvrzení o zaměstnání. Potvrzení o zaměstnání jsi povinen předložit k doplnění až po skončení pracovní neschopnosti a to do 8 dnů.

pozor na datum odchodu, píšeš, že jsi odešel k 1.1.2007, nyní je rok 2008 a za ten rok došlo, jako každoročně, k dalším změnám zákonů i toho o nemocenské, stejně tak jako jsi v roce 2007 neplatil žádný julínkovský regulační poplatek a v roce 2008 jej již platíš. Ali, radši si informaci chytráka z Nitry ověř, případně dohledej v platném zákoně. Tady se dělá chytrý téměř každý, nejen z Nitry, ale ne vždy musí mít ten chytrý zákonitě pravdu.

Ke změnám určitě došlo, např. v délce ochranné lhůty, ta je kratší. Výše dávky nemocenské péče se určitě budou proti loňsku taky lišit. Výše nemocenské se vyměřuje z příjmu, takže a liší se podle délky nemocenské, proto je nutno nastudovat zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, zejména ust. §17 a §18. Zákonem č. 361/2003 Sb., bych se po skončení služebního poměru vůbec nezabýval, protože se vztahuje jen na ty fyzické osoby, které v bezpečenostním sboru vykonávají službu. Lze ovšem předpokládat, že služební funkcionáři budou mít snahu nezákonně a v rozporu s ust. § 1 odst. 1 aplikovat zákon č. 361/2003 Sb. i na osoby, které v bezpečenostním sboru vykonávaly službu a to zejména na základě ustanovení § 169 z.č. 361/2003 Sb., kde je uveden jako účastník řízení i bývalý příslušník. Je pak na každém z nás, jak se dokáže proti takovému nezakonnému postupu služebních funkcionářů bránit. V naší zemi, kde takové spory řeší justiční mafie, je zcela nemožné se takovému nezákonnému postupu služebních funkcionářů ubránit.

To "takže" ve druhém řádku nemá co dělat, omlouvám se za ten nesmysl.

Na webovkách www.novinky.cz, domácí - s odchodem důstojníků ztrácí policie cenné informace. Rozhovor s panem Bublanem. Je to stejná situace jako při odchodu řadových zkušených policistů. Svoje zkušenosti, praxi si odnášejí do civilního sektoru. Stačilo by zlepšit pracovní podmínky, upevnit sociální jistoty, platit všechny příplatky, jaké byly ve starém zákoně, přepracovat a uvést do života nový progresivní zákon. Zvýšit rizikový příplatek. Jak to tu čtu po delší době, bez poctivé práce, neplacené přesčasové práce, by se již policie ČR dávno položila. Toto je vše na úkor zdraví policistů, hasičů, rodinného života, koníčků. Toto by si měli zákonodárci uvědomit a spravedlivě zaplatit řadového policistu. Brzy se to vrátí v podobě uchráněných materiálných hodnot, životů a zdraví. Policisté, hasiči, bachaři a další , berou svoji práci jako poslání, tak ať jim stát umožní v klidu a v jistotě sloužit. Přeji hezký den , klidnou službu, bývalý kolega por Marek Ladislav.

Zdravím všechny poctivé lidi. Jak to tu pročítám, například posunutí tzv. rent až po odsloužených 20 ti let. Stát potřebuje co nejvíce ušetřit, ale šetří se na nesprávném místě. Těm nahoře nevěřím, srpnová valorizace se nás netýká, asi máme jiné žaludky a špatně jsme sloužili pro blaho společnosti. Toto může Kalousek, a další aplikovat nadále a výsluhový příspěvek by postrádal smysl. Pak by policejní řemeslo, hasičské a dalších, kterých se toto týká postrádalo smysl. Nesloužil jsem jenom pro tzv rentu, ale pro potírání lumpáren. Renta je odměna za vykonanou práci, za ztrátu praxe, co jsem studoval. Renta je tzv sociální dávka pro ztížené společenské a pracovní uplatnění. Uvedl jsem zde několik článků, jak nás stát i v civilu vesele a sprostě okrádá. Tyto vymoženosti ať uvedou při tzv náboru elévům a nábor půjde k nule. Je zde několikrát sděleno, že je ccc 11000 policistů, v přechodné době. Jestli jim nahoře, mocipánům/ zákonodárcům / toto nedojde, tak se zvedne další , ale mohutnější vlna odchodů. Bylo zde již několikrát citováno, kolik stojí vystudování, další proškolení, výstroj, výzbroj, vědomosti, praxe , ujm zkušených policistů, hasičů, bachařů a dalších, koho se uvedený paskvil týká. Asi jsme velice bohatý stát. Je to tak prosté, jenom vytvořit progresivní zákon, ne tento paskvil. Byl výhodný pro všechny a dále též neokrádal nás rentiéry. Přečetl jsem si webovky , naše policejní, u hasičů, u odborových svazů. Nálada strašná, beznaděj. Nezbývá, než zorganizovat dobře připravenou demonstraci všech složek, kterých se toto zlegalizované ožebračování týká. Jsem v civilu, ale vadí mně, že ubývá policistů tzv na ulici. Pořád je zde mnoho plukovníků na vysokých funkcích. Je nutná reorganizace policejního sboru, posílit výkon, omezit počty velitelů, ne jeden velitel na sedum pěšáků. Slušně zaplatit policisty v přímém výkonu, platit příplatky, jak byly dle starého zákona č. 186/92 Sb. Též zaplatit specialisty pro policejní práci. Nedivím se, že policisté po 10 letech služby odcházejí, protože chtějí aspoň nejakou jistotu/ výsluhový příspěvek/ Ve věku cc 30 - 35 let bez problému najdou slušnou práci. Plat například dělníka je cc 15000,-Kč čistého, k tomu výsluhový příspěvek a je zde větší jistota. Jistota též v tom, čistá hlava, bez rizika přijít o život a zdraví, bez šikany a dalších problémů. Slušná firma též platí všechny příplatky dle zákoníku práce, 13 a 14 platy, delší dovolená. U paskvilu je to cc 3 dny navíc. Je toto sice jenom hypotetické, ale mám toto ze své zkušenosti. Přitom by stačilo tak málo, jak jsem uvedl, mnoho rentiérů by nadále sloužilo, ušetřily by se desítky miliard korun ročně. Mocipány nezajímáme, bohatý chudému nevěří. Je dosti urážlivé, když se zde dočítám, že pěšáky, dělníky u policie mají za socky. Přál bych si, aby byl shozen paskvil, vypracován správedlivý zákon, výhodný pro všechny sloužící a neokrádal nás rentiéry. Přeji příjemnou službu stávajícím policistům, hasičům, dejte na sebe pozor ve službě, nikdo Vám nic nedá, s pozdravem léta bývalý kolega por Marek Ladislav z České Lípy. Jsem si vědom, že jsem na veřejném webu, ale věřím , že toto též zajímá občany. Tedy ,aby byl v republice pořádek, fungovala progresivní policie, justice konečně trestala tvrději recidivu a závažnou trestnou činnost.

Tady prachy nejsou a už něvěřím, že někdy budou. Odcházím a nechávám jěště svítit.

Tak jsem slyšel, že po příštích volbách Langer vezme resort zdravotnictví, protože na vnitru prokázal, že za dva roky je možné provést totální destrukci a likvidaci resortu, a to nejen ekonomicky, ale i z hlediska lidských zdrojů. Julínek není tak úspěšný, na poli likvidace zdravotnictví se mu tak nedaří, tudíž je třeba schopnějšího manažera, což Langer v tomto směru bezesporu je. Samozřejmě, to, co jsem napsal, je pouhá fikce, protože primárním předpokladem je vítězství ve volbách, což ODS zcela jistě nehrozí. Naštěstí!

POŠTOVNÍ ÚŘEDNICE ZA PŘEPÁŽKOU NA OKRESNÍM MĚSTĚ MÁ TO SAMÉ CO MLADÝ POLICISTA V PŘÍMÉM VÝKONU PŘI NOČNÍCH SMĚNÁCH, SOBOTÁCH A NEDĚLÍCH - HODNĚ ŠTĚSTÍ KOLEGOVÉ V DALŠÍM SNÍŽOVÁNÍ ŽIVOTNÍ ÚROVNĚ.

A Vy byste chtěli, aby měla méně ? Nebo policajt více, aso to první, jako to přísloví o koze....

Úřednice pochopitelně nemusí na noční, nasazovat krk a platít 30,-Kč stravenkou moulo.

Mnohé poštovní úřednice nasazují krk více než mnozí policajti, nebo je málo loupežných přepadení.., noční nemusí být vždy nevýhodou, ba naopak máš volno, kdy druzí musí makat a kdo je tady moula ..., Vaše odpověď
potvzuje co jsem napsal . Není dobré být zahleděný jen do sebe, tím podporu veřejnosti nezískáte!

Pro závist ne
Další ovocnář co srovnává nesrovnatelné. Nevím jak může úřednice na poště více nasazovat krk než polda ve výkonu. Těch přepadení pošt je procentuálně tak nízké, oproti riziku, že mě nějaký trouba u nehody přejede, píchnu se o infikovanou stříkačku narkomana nebo mě nakazí bezdomovec.
Jinak všem takto myslícím lidem doporučuji si vyzkoušet tu flákarnu u PČR a pak si tady můžeme podebatovat, ale pak by se tato debata vedla v duchu, že služba u PČR je bez pravomocí, bez vybavení, bez zázemí a nedostatečně fin. ohodnocena.

Opět jeden, který nepochopil, jinak o práci u policie vím víc
než se může zdát, ale i jinde to nemají lehké, od policistů na tomto fóru jen slyším, že jejich práce je nejdůležitější atd. a to určitě není fér. Zamyslete se, není vše černobílé.

4 závist ne: Asi jsi žádnou noční nikdy v životě neměl, když tvrdíš, že je to skoro až výhoda! Najdi si zaměstnání, kde se maká v noci a pak si můžeme pokecat. A nejlíp uděláš, když nastoupíš k PČR! Berou každýho, tak si to pojď zkusit a mít se tak dobře jako my :-))))) A nepoučuj policajty o tom, jak se maká v civilu, většina z nás z civilu přišla (zblbnutá klamavým náborem) a honem rychle se tam vrací!

Umlátili to tady kompletně se vším všudy, bez peněz bez renty jak nuzáci. Sbohem kolabující sbore!

no doufám že ty renty nezruší, ale nabízí se i možnost že to posunou z 15 odsloužených let min na 20 a to pro oddálení kritických podstavů - takto se to nazývá ve služebním mailu co nám došel v práci. já už jsem se ale rozhodl nemám jinou možnost volby neb jim nevěřím!

20 let se tu nikdo ve zdraví nedočká, pod Lángerem obzvlášť.

Tak mi povidal muj dobry kamarad, ktery dela asistenta poslance ze strany ODS, že mam rychle si hledat nejaké misto v civilu, reforma bude a to s velkymi upravami odchodů hlavne rent. Koncim, mam uz dost dohadu - odchazim, do duchodu renta 3,5 mil to za to stoji!!!

Nestraš!!! Vždyť Ivánek prohlásil, že se zasadí o to, aby se s rentama nic nedělalo!!! Pozor, nejsem v tomto směru naivní, Ivanovi nevěřím nic, co svými ústy řekne!!!
Jen dodám, že jsem si téměř jistý, že se renty upraví, sice se úplně nezruší, ale je téměř jisté, při konstalaci této vlády (Topol-Langer-Kalous), že se jak novým, tak starým rentiérům "upraví" jejich "užívání". Kalous (žába na prameni) to už dříve prohlásil, Topolovi to také leží v krku (viz sněm ODS 2007), a Langer ač mediálně proti, tak v duchu s tím souhlasí, protože tak utne tipec bývalým (komunistickým) rentiérům, a to mu jde!!!
Jen pro pořádek, proti starším rentiérům NIC nemám, byl tehdy prostě takový režim, a s tím se 20 let po revoluci nedá nic dělat. Jednou byli ve státní službě, tak si ji zaslouží!

Vážení,
výsluha je jediný strašák a bič na policisty, který je drží na uzdě a navíc systém výsluh funguje v každé jiné kapitalistické zemičce... takže si položte otázku jak se bude chovat třeba četník dopravák ve službě, když bude vědět, že ho maximálně mohou vyhodit....

Je pravda, že každé další oslabení renty bude živnou půdou pro korupci a další destabilizaci sboru. Vždyť potom již tady nebude žádného nic držet, prostě to zkusí a půjde o dům dál. Potom se už nebude mluvit o poslání, ale o zcela normálním zaměstnání. Je otázkou, zda toto je cíl současné vlády. Přijímat neustále nové kolegy a vrážet do nich peníze za vystrojení, vyškolení a další, aby potom ve zkušební době odešli. Osobně bych jakékoliv další omezení viděl jako konečný proces v rámci destabilizace sboru, protože jak říká "?" ruku na srdce, ale co potom bude bránit brát úplatky, podvádět a páchat trestnou činnost, když nebude žádná motivace tu zůstat. Neříkejme potom slova jako čest a morálka, protože současná policie je odrazem marastu dnešní společnosti, která nemá s posláním policisty, o které se dalo hovořit ještě před rokem 2000 co společného.

Od člověka, který nazývá řadové policisty "socky" se dá čekat úplně všechno. Tuto informaci jsem získal od kolegy z ochranné služby ..............

Nejdřív na sobě a potom na pašíky:

http://rutube.ru/tracks/726241.html?v=2791e9dd50919244a16eb1d483 6a0acf

http://www.novinky.cz/clanek/146303-s-odchodem-dustojniku-ztraci -policie-i-cenne-informace-stat-nic-nedela.html

Tomáši, četl jsi ten článek? Co tam bylo? Byly tam snad nějaké pikantní informace, že musela zasáhnout možná i cenzura a článek stáhli? Prozatím nelze tento článek nalézt, neboť v tuto chvíli POŽADOVANÝ DOKUMENT NENÍ K DISPOZICI.

12:36 není k dispozici stále!!! Cenzura asi funguje!!!

tento článek jsem si ráno stačil přečíst než přišla pravděpodobně cenzůra.Asi se něco chystá,ale už beze mně.Odchodovost do civilu nebere konce,ba právě naopak a na všech "frontách".................

............. dobrá tedy, tak alespoň sem napiš podstatu článku. Nebo se to točilo jen okolo těch odchodů? Byla tam nějaká pikantní informace, která musela být zcenzurována? Díky

Pošli sem, co bylo v tom článku.