4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Nevíte někdo v jaké výši se vyplací nemocenská když jdu v 7 - denní lhůtě po skončení služebního poměru na nemoc? Vyplací se jako v civilu nebo jako ve služebním poměru ? díky

Záleží na tom, zda jsi už nastoupil nové zaměstnání či nikoliv. To z tvého dotazu nevyplývá. Ovšem pokud máš pobírat "rentu", tak tě upozorňuji, že jsi povinen vznik nároku na výplatu dávek nemocenského pojištění oznámit bezpečnostnímu sboru, a to do 8 dnů (§ 163 zák.). Pokud ale nemáš nové zaměstnání, nehodláš si ho zatím hledat a nemáš ani nárok na rentu, tak si nech vystavit od lékaře neschopenku a navštiv kmenovou knihu. V dotaz je však formulován velmi obecně, např. schází důvod ukončení služebního poměru, takže vyčerpávající odpověď nelze podat.

Já jsem odešel 1. ledna 2007, v ochranné lhůtě jsem onemocněl a po dobu pracovní neschopnosti mi bývalý zaměstnavatel-PČR vyplácel dávky nemocenské péče ve výši asi 480 Kč/den. Pokud půjdeš marodit, tak mohu dopručit, aby jsi nepodcenil zákeřnost nemoci a aby jsi marodil co nejdélea pořádně se vykurýroval. Nezapomeň, že pokud odjedeš od bezpečenostního sboru a budeš marodit v ochranné lhůtě, tak Tě už nemohou příslušníci bezpečenostního sboru, případně služební funkcionáři kontrolovat, zda dodržuješ léčebný řád. Kdyby se o to pokusili, tak je žeň od svých dveří, případně je zažaluj pro zneužití pravomoci veřejného činitele. (příslušníci bezpoečnostního sboru totiž nemají podle žádného zákona pravomoc kontrolovat občany ČR v pracovní neschopnosti, zda dodržují léčebný řád) A nezapomeň, že zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečenostních sborů, podle § 1 odst. 1 upravuje právní poměry fyzických osob, které v bezpečenostním sboru VYKONÁVAjÍ službu, jejich odměňování, řízení ve věcech služebního poměru a organizační věci služby. Podle tohoto §1 odst. 1 Ti po skončení služebního poměru mohou vy..... i celým jejich slavným zákonem a jeho ustanoveními(§160/1,2). A ještě poslední rada: při nástupu na nemocenskou v žádném případě nedávej z ruky neodevzdávej potvrzení o zaměstnání. Potvrzení o zaměstnání jsi povinen předložit k doplnění až po skončení pracovní neschopnosti a to do 8 dnů.

pozor na datum odchodu, píšeš, že jsi odešel k 1.1.2007, nyní je rok 2008 a za ten rok došlo, jako každoročně, k dalším změnám zákonů i toho o nemocenské, stejně tak jako jsi v roce 2007 neplatil žádný julínkovský regulační poplatek a v roce 2008 jej již platíš. Ali, radši si informaci chytráka z Nitry ověř, případně dohledej v platném zákoně. Tady se dělá chytrý téměř každý, nejen z Nitry, ale ne vždy musí mít ten chytrý zákonitě pravdu.

Ke změnám určitě došlo, např. v délce ochranné lhůty, ta je kratší. Výše dávky nemocenské péče se určitě budou proti loňsku taky lišit. Výše nemocenské se vyměřuje z příjmu, takže a liší se podle délky nemocenské, proto je nutno nastudovat zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, zejména ust. §17 a §18. Zákonem č. 361/2003 Sb., bych se po skončení služebního poměru vůbec nezabýval, protože se vztahuje jen na ty fyzické osoby, které v bezpečenostním sboru vykonávají službu. Lze ovšem předpokládat, že služební funkcionáři budou mít snahu nezákonně a v rozporu s ust. § 1 odst. 1 aplikovat zákon č. 361/2003 Sb. i na osoby, které v bezpečenostním sboru vykonávaly službu a to zejména na základě ustanovení § 169 z.č. 361/2003 Sb., kde je uveden jako účastník řízení i bývalý příslušník. Je pak na každém z nás, jak se dokáže proti takovému nezakonnému postupu služebních funkcionářů bránit. V naší zemi, kde takové spory řeší justiční mafie, je zcela nemožné se takovému nezákonnému postupu služebních funkcionářů ubránit.

To "takže" ve druhém řádku nemá co dělat, omlouvám se za ten nesmysl.

Na webovkách www.novinky.cz, domácí - s odchodem důstojníků ztrácí policie cenné informace. Rozhovor s panem Bublanem. Je to stejná situace jako při odchodu řadových zkušených policistů. Svoje zkušenosti, praxi si odnášejí do civilního sektoru. Stačilo by zlepšit pracovní podmínky, upevnit sociální jistoty, platit všechny příplatky, jaké byly ve starém zákoně, přepracovat a uvést do života nový progresivní zákon. Zvýšit rizikový příplatek. Jak to tu čtu po delší době, bez poctivé práce, neplacené přesčasové práce, by se již policie ČR dávno položila. Toto je vše na úkor zdraví policistů, hasičů, rodinného života, koníčků. Toto by si měli zákonodárci uvědomit a spravedlivě zaplatit řadového policistu. Brzy se to vrátí v podobě uchráněných materiálných hodnot, životů a zdraví. Policisté, hasiči, bachaři a další , berou svoji práci jako poslání, tak ať jim stát umožní v klidu a v jistotě sloužit. Přeji hezký den , klidnou službu, bývalý kolega por Marek Ladislav.

Zdravím všechny poctivé lidi. Jak to tu pročítám, například posunutí tzv. rent až po odsloužených 20 ti let. Stát potřebuje co nejvíce ušetřit, ale šetří se na nesprávném místě. Těm nahoře nevěřím, srpnová valorizace se nás netýká, asi máme jiné žaludky a špatně jsme sloužili pro blaho společnosti. Toto může Kalousek, a další aplikovat nadále a výsluhový příspěvek by postrádal smysl. Pak by policejní řemeslo, hasičské a dalších, kterých se toto týká postrádalo smysl. Nesloužil jsem jenom pro tzv rentu, ale pro potírání lumpáren. Renta je odměna za vykonanou práci, za ztrátu praxe, co jsem studoval. Renta je tzv sociální dávka pro ztížené společenské a pracovní uplatnění. Uvedl jsem zde několik článků, jak nás stát i v civilu vesele a sprostě okrádá. Tyto vymoženosti ať uvedou při tzv náboru elévům a nábor půjde k nule. Je zde několikrát sděleno, že je ccc 11000 policistů, v přechodné době. Jestli jim nahoře, mocipánům/ zákonodárcům / toto nedojde, tak se zvedne další , ale mohutnější vlna odchodů. Bylo zde již několikrát citováno, kolik stojí vystudování, další proškolení, výstroj, výzbroj, vědomosti, praxe , ujm zkušených policistů, hasičů, bachařů a dalších, koho se uvedený paskvil týká. Asi jsme velice bohatý stát. Je to tak prosté, jenom vytvořit progresivní zákon, ne tento paskvil. Byl výhodný pro všechny a dále též neokrádal nás rentiéry. Přečetl jsem si webovky , naše policejní, u hasičů, u odborových svazů. Nálada strašná, beznaděj. Nezbývá, než zorganizovat dobře připravenou demonstraci všech složek, kterých se toto zlegalizované ožebračování týká. Jsem v civilu, ale vadí mně, že ubývá policistů tzv na ulici. Pořád je zde mnoho plukovníků na vysokých funkcích. Je nutná reorganizace policejního sboru, posílit výkon, omezit počty velitelů, ne jeden velitel na sedum pěšáků. Slušně zaplatit policisty v přímém výkonu, platit příplatky, jak byly dle starého zákona č. 186/92 Sb. Též zaplatit specialisty pro policejní práci. Nedivím se, že policisté po 10 letech služby odcházejí, protože chtějí aspoň nejakou jistotu/ výsluhový příspěvek/ Ve věku cc 30 - 35 let bez problému najdou slušnou práci. Plat například dělníka je cc 15000,-Kč čistého, k tomu výsluhový příspěvek a je zde větší jistota. Jistota též v tom, čistá hlava, bez rizika přijít o život a zdraví, bez šikany a dalších problémů. Slušná firma též platí všechny příplatky dle zákoníku práce, 13 a 14 platy, delší dovolená. U paskvilu je to cc 3 dny navíc. Je toto sice jenom hypotetické, ale mám toto ze své zkušenosti. Přitom by stačilo tak málo, jak jsem uvedl, mnoho rentiérů by nadále sloužilo, ušetřily by se desítky miliard korun ročně. Mocipány nezajímáme, bohatý chudému nevěří. Je dosti urážlivé, když se zde dočítám, že pěšáky, dělníky u policie mají za socky. Přál bych si, aby byl shozen paskvil, vypracován správedlivý zákon, výhodný pro všechny sloužící a neokrádal nás rentiéry. Přeji příjemnou službu stávajícím policistům, hasičům, dejte na sebe pozor ve službě, nikdo Vám nic nedá, s pozdravem léta bývalý kolega por Marek Ladislav z České Lípy. Jsem si vědom, že jsem na veřejném webu, ale věřím , že toto též zajímá občany. Tedy ,aby byl v republice pořádek, fungovala progresivní policie, justice konečně trestala tvrději recidivu a závažnou trestnou činnost.

Tady prachy nejsou a už něvěřím, že někdy budou. Odcházím a nechávám jěště svítit.

Tak jsem slyšel, že po příštích volbách Langer vezme resort zdravotnictví, protože na vnitru prokázal, že za dva roky je možné provést totální destrukci a likvidaci resortu, a to nejen ekonomicky, ale i z hlediska lidských zdrojů. Julínek není tak úspěšný, na poli likvidace zdravotnictví se mu tak nedaří, tudíž je třeba schopnějšího manažera, což Langer v tomto směru bezesporu je. Samozřejmě, to, co jsem napsal, je pouhá fikce, protože primárním předpokladem je vítězství ve volbách, což ODS zcela jistě nehrozí. Naštěstí!

POŠTOVNÍ ÚŘEDNICE ZA PŘEPÁŽKOU NA OKRESNÍM MĚSTĚ MÁ TO SAMÉ CO MLADÝ POLICISTA V PŘÍMÉM VÝKONU PŘI NOČNÍCH SMĚNÁCH, SOBOTÁCH A NEDĚLÍCH - HODNĚ ŠTĚSTÍ KOLEGOVÉ V DALŠÍM SNÍŽOVÁNÍ ŽIVOTNÍ ÚROVNĚ.

A Vy byste chtěli, aby měla méně ? Nebo policajt více, aso to první, jako to přísloví o koze....

Úřednice pochopitelně nemusí na noční, nasazovat krk a platít 30,-Kč stravenkou moulo.

Mnohé poštovní úřednice nasazují krk více než mnozí policajti, nebo je málo loupežných přepadení.., noční nemusí být vždy nevýhodou, ba naopak máš volno, kdy druzí musí makat a kdo je tady moula ..., Vaše odpověď
potvzuje co jsem napsal . Není dobré být zahleděný jen do sebe, tím podporu veřejnosti nezískáte!

Pro závist ne
Další ovocnář co srovnává nesrovnatelné. Nevím jak může úřednice na poště více nasazovat krk než polda ve výkonu. Těch přepadení pošt je procentuálně tak nízké, oproti riziku, že mě nějaký trouba u nehody přejede, píchnu se o infikovanou stříkačku narkomana nebo mě nakazí bezdomovec.
Jinak všem takto myslícím lidem doporučuji si vyzkoušet tu flákarnu u PČR a pak si tady můžeme podebatovat, ale pak by se tato debata vedla v duchu, že služba u PČR je bez pravomocí, bez vybavení, bez zázemí a nedostatečně fin. ohodnocena.

Opět jeden, který nepochopil, jinak o práci u policie vím víc
než se může zdát, ale i jinde to nemají lehké, od policistů na tomto fóru jen slyším, že jejich práce je nejdůležitější atd. a to určitě není fér. Zamyslete se, není vše černobílé.

4 závist ne: Asi jsi žádnou noční nikdy v životě neměl, když tvrdíš, že je to skoro až výhoda! Najdi si zaměstnání, kde se maká v noci a pak si můžeme pokecat. A nejlíp uděláš, když nastoupíš k PČR! Berou každýho, tak si to pojď zkusit a mít se tak dobře jako my :-))))) A nepoučuj policajty o tom, jak se maká v civilu, většina z nás z civilu přišla (zblbnutá klamavým náborem) a honem rychle se tam vrací!

Umlátili to tady kompletně se vším všudy, bez peněz bez renty jak nuzáci. Sbohem kolabující sbore!

no doufám že ty renty nezruší, ale nabízí se i možnost že to posunou z 15 odsloužených let min na 20 a to pro oddálení kritických podstavů - takto se to nazývá ve služebním mailu co nám došel v práci. já už jsem se ale rozhodl nemám jinou možnost volby neb jim nevěřím!

20 let se tu nikdo ve zdraví nedočká, pod Lángerem obzvlášť.

Tak mi povidal muj dobry kamarad, ktery dela asistenta poslance ze strany ODS, že mam rychle si hledat nejaké misto v civilu, reforma bude a to s velkymi upravami odchodů hlavne rent. Koncim, mam uz dost dohadu - odchazim, do duchodu renta 3,5 mil to za to stoji!!!

Nestraš!!! Vždyť Ivánek prohlásil, že se zasadí o to, aby se s rentama nic nedělalo!!! Pozor, nejsem v tomto směru naivní, Ivanovi nevěřím nic, co svými ústy řekne!!!
Jen dodám, že jsem si téměř jistý, že se renty upraví, sice se úplně nezruší, ale je téměř jisté, při konstalaci této vlády (Topol-Langer-Kalous), že se jak novým, tak starým rentiérům "upraví" jejich "užívání". Kalous (žába na prameni) to už dříve prohlásil, Topolovi to také leží v krku (viz sněm ODS 2007), a Langer ač mediálně proti, tak v duchu s tím souhlasí, protože tak utne tipec bývalým (komunistickým) rentiérům, a to mu jde!!!
Jen pro pořádek, proti starším rentiérům NIC nemám, byl tehdy prostě takový režim, a s tím se 20 let po revoluci nedá nic dělat. Jednou byli ve státní službě, tak si ji zaslouží!

Vážení,
výsluha je jediný strašák a bič na policisty, který je drží na uzdě a navíc systém výsluh funguje v každé jiné kapitalistické zemičce... takže si položte otázku jak se bude chovat třeba četník dopravák ve službě, když bude vědět, že ho maximálně mohou vyhodit....

Je pravda, že každé další oslabení renty bude živnou půdou pro korupci a další destabilizaci sboru. Vždyť potom již tady nebude žádného nic držet, prostě to zkusí a půjde o dům dál. Potom se už nebude mluvit o poslání, ale o zcela normálním zaměstnání. Je otázkou, zda toto je cíl současné vlády. Přijímat neustále nové kolegy a vrážet do nich peníze za vystrojení, vyškolení a další, aby potom ve zkušební době odešli. Osobně bych jakékoliv další omezení viděl jako konečný proces v rámci destabilizace sboru, protože jak říká "?" ruku na srdce, ale co potom bude bránit brát úplatky, podvádět a páchat trestnou činnost, když nebude žádná motivace tu zůstat. Neříkejme potom slova jako čest a morálka, protože současná policie je odrazem marastu dnešní společnosti, která nemá s posláním policisty, o které se dalo hovořit ještě před rokem 2000 co společného.

Od člověka, který nazývá řadové policisty "socky" se dá čekat úplně všechno. Tuto informaci jsem získal od kolegy z ochranné služby ..............

Nejdřív na sobě a potom na pašíky:

http://rutube.ru/tracks/726241.html?v=2791e9dd50919244a16eb1d483 6a0acf

http://www.novinky.cz/clanek/146303-s-odchodem-dustojniku-ztraci -policie-i-cenne-informace-stat-nic-nedela.html

Tomáši, četl jsi ten článek? Co tam bylo? Byly tam snad nějaké pikantní informace, že musela zasáhnout možná i cenzura a článek stáhli? Prozatím nelze tento článek nalézt, neboť v tuto chvíli POŽADOVANÝ DOKUMENT NENÍ K DISPOZICI.

12:36 není k dispozici stále!!! Cenzura asi funguje!!!

tento článek jsem si ráno stačil přečíst než přišla pravděpodobně cenzůra.Asi se něco chystá,ale už beze mně.Odchodovost do civilu nebere konce,ba právě naopak a na všech "frontách".................

............. dobrá tedy, tak alespoň sem napiš podstatu článku. Nebo se to točilo jen okolo těch odchodů? Byla tam nějaká pikantní informace, která musela být zcenzurována? Díky

Pošli sem, co bylo v tom článku.