Ekononomické teorie 18. a 19. století
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Historické souvislosti

Během 18. a 19. století udělala ekonomie značný pokrok. Do 18. století se jednalo o ekonomiku tzv. premoderní, která se později rozvinula v ekonomiku tzv. brzy moderní, do které patří například merkantilismus a kameralismus. V 18. století Adam Smith položil základy moderní ekonomiky, když sepsal dílo zvané „Bohatství národů“. Jednalo sice o soupis již dříve známých poznatků, ovšem i přes to je Adam Smith nazýván zakladatelem moderní ekonomiky.

Ekonomické teorie 18. a 19. století jsou většinou reakcí na ekonomickou teorii merkantilismu, první buržoazně ekonomickou teorii datující se od 16. století. Merkantilismus vychází z předpokladu, že prosperita národa závisí především na jeho kapitálových zdrojích, (množství drahých kovů) a na mezinárodním obchodu (převaha exportu nad importem), za tím účelem jsou zvyšována dovozní cla.

Merkantilismus je na počátku 18. století postupně vystřídán jinými teoriemi (například fyziokratismem) a ty jsou na přelomu 18. a 19. století nahrazeny klasickou politickou ekonomií. V 19. století přichází Karl Marx se svou teorií komunistické společnosti, která je beztřídní, kde si všichni mají být rovni, a všechno má být všech. Ovšem později ve 20. století je socialistická společnost (která má být cestou ke společnosti komunistické) ve většině případů znovu změněna ve společnost třídní.

Obsah [skrýt]
1 Kameralismus
2 Fyziokratismus („vláda přírody“)
3 Klasická politická ekonomie
3.1 Adam Smith (1723-1790)
3.2 Thomas Robert Malthus (1766-1834)
3.3 David Ricardo (1772-1823)
3.4 John Stuart Mill (1806-1873)
4 Francouzský socialismus
5 Německá historická škola
5.1 Starší historická škola
5.2 Mladší historická škola
5.3 Nejmladší historická škola
6 Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
7 Seznam použité literatury
8 Externí odkazy



[editovat] Kameralismus
Kameralismus ovlivnil ekonomické myšlení v Německu a v Rakousku na přelomu 18. a 19. století. Je jakousi středoevropskou odrůdou merkantilismu. S merkantilismem sdílí ideu silného státu a princip pozitivní obchodní bilance. Stejně jako merkantilisté se i kameralisté soustředili na praktické otázky hospodářské politiky a ne příliš na teoretické otázky.

Od merkantilismu se mimo jiné liší větším důrazem na populační růst. A to ze tří důvodů: mocenských (více poddaných, větší armáda), fiskálních (více lidí odvádějících daně) a poptávkových (větší poptávka → větší trh a výroba). Důraz na populační růst byl znatelný i v merkantilismu, ale v kameralismu byl daleko zřetelnější a to kvůli tomu, že v Rakousku (i v Českých zemích) byl velice znatelný úbytek obyvatelstva. Rozdílný byl také pohled na obchodní bilanci, pro merkantilisty to byla bilance peněz, pro kameralisty spíše bilance práce (zaměstnanosti). Kameralisté nekladli tak velký důraz na příliv zlata. Za zdroj národního bohatství považovali spíše zemědělství. Zemědělství považovali za nejdůležitější, protože se domnívali, že veškerý průmysl, řemesla a obchod může vzkvétat pouze tam, kde je kvalitní zemědělství. Dalším důvodem byla snaha zajištění zemědělství, které by bylo soběstačné a tudíž nezávislé na dovozu z okolních států. Kvůli tomu byli velmi znepokojeni hospodářskou nerovnováhou mezi městem a venkovem. Kameralisté navrhovali reformu zemědělství, která spočívala v parcelaci velkostatkářské půdy. To by podle nich zvýšilo počet zemědělského obyvatelstva a tím i zemědělskou výrobu. Také motivace rolníků by tím byla posílena, jelikož by pracovali na své vlastní půdě. Kameralisté také rozdělovali práci na produktivní a neproduktivní. Do neproduktivní řadili například práci služebnictva, atp.

Kameralismus byl dokonce učen i na univerzitách. První katedra kamerálních věd byla založena na Vídeňské univerzitě roku 1752 Johanem von Justi na přání Marie Terezie. Později vznikaly další katedry kamerálních věd jak na rakouských, tak na německých univerzitách.


[editovat] Fyziokratismus („vláda přírody“)
Fyziokratismus vznikl v polovině 18. století ve Francii, nejpopulárnějším se stal později na konci 18. století. Podstatou fyziokratismu je teorie, že bohatství národů pochází ze zemědělství. Fyziokratismus je považován za první propracovanou ekonomickou teorii a učinil první kroky k osamostatnění ekonomie jako samostatné vědecké disciplíny. Na fyziokratismus navazuje Adam Smith a jeho Bohatství národů, které je považováno za počátek moderní ekonomie.

Fyziokratismus předznamenal příchod klasické ekonomie. Jejich přínosem bylo kladení důrazu na produktivní práci, idea přirozeného řádu a požadavek volného trhu (laissez faire). Jejich slogan, který se snažili prosadit, zněl: „Laissez faire, laissez passer“ – „nechte být, nechte plynout“. Ale i přes všechny tyto jejich přínosy nelze fyziokraty přiřadit ke klasické ekonomii. Hlavním důvodem je, že za produktivní práci považovali jen zemědělství, jejich víra, že bohatství je možno tvořit pouze ve spojení s přírodou (tedy půdou), a že zpracování výrobků považovali jen za nakládání se zemědělskými přebytky. Také se nikdy nepokusili o vysvětlení a popsání směnných poměrů, a čistý produkt chápali jen jako rozdíl hodnoty zemědělské produkce a jejích nákladů.

Specifickým přínosem fyziokratimu byla Ekonomická tabulka Francoise Quesnaye. Byla významným metodickým přínosem, protože poprvé ukázala ekonomiku jako neustále se opakující (kruhový) tok zboží a peněz. Dalo by se říci, že byla prvním, jednoduchým ekonomickým modelem. Quesnay v Ekonomické tabulce popisoval vazby mezi hlavními společensko - ekonomickými třídami lidí. Fyziokraté rozdělili společnost do 3 tříd:


1) Produktivní třída – zemědělci
2) Sterilní třída - lidé v průmyslu a v obchodě
3) Nečinná třída – vlastníci půdy


Mezi fyziokraty řadíme kromě Francoise Quesnaye například: Duponta de Nemour, Victora Riquetii a další…


[editovat] Klasická politická ekonomie

[editovat] Adam Smith (1723-1790)
Skotský ekonom a filosof Adam Smith se narodil 5. června 1723 ve městě Kirkcaldy ve Skotsku. V letech 1737-1740 studoval matematiku, geometrii a fyziku na Glasgowské univerzitě. Od roku 1740 studoval sedm let na Oxfordské univerzitě. Od roku 1751 učil logiku jako profesor na Glasgowské univerzitě. V roce 1759 vydal „Teorie mravních citů“. V roce 1764 ukončil svou dráhu profesora, a stal se učitelem syna významného politika Charlese Townshelda. V letech 1764- 1766 cestoval po Evropě (Paříž, Toulouse a Ženeva). V roce 1767 byl poradcem Ch. Townshelda při vypracování návrhu zdanění. 9. března roku 1776 vydal své stěžejní dílo „Bohatství národů“ (celým názvem „Pojednání o podstatě a původu bohatství národů“). Roku 1778 byl jmenován celním zplnomocněncem pro Skotsko a pro daň ze soli. 17. července roku 1790 umírá v rodném Skotsku.

Bohatství národů
Bohatství národů je významným dílem nikoli díky tomu, že by přineslo nějaké nové poznatky, ale díky tomu, že se Smithovi podařilo shrnout tehdejší ekonomické vědění do jednoho celistvého díla. Smithovo Bohatství národů bylo značně ovlivněno dobou, v níž Smith žil, tedy osvícenstvím. V období osvícenství filosofové razili cestu myšlenkám svobody, ale státníci stále uplatňovali politiku merkantilismu. Tenko konflikt mezi ideologií liberalismu a přetrvávající politikou merkantilismu je i tématem Bohatství národů, kde Smith kritizuje stávající obchodní systém. Smith věnoval stávajícímu systému osm kapitol čtvrté knihy, a poslední kapitolu věnoval fyziokratismu, který považoval za velký pokrok. V Bohatství národů Smith zmiňuje a popisuje čtyři ústřední témata, která se stala stěžejními pro klasickou politickou ekonomii. Těmito tématy jsou:

Neviditelná ruka trhu
Růst národního bohatství
Měření národního bohatství
Teorie hodnoty a rozdělování
Smith zdůrazňoval, že ekonomika nemůže být řízena jako jedna velká firma. Osobně prosazoval ideu přirozeného řádu. Tu odvodil od D. Huma a F. Quesnaye, ale dovedl jí do hloubky, a to hlavně svou představou neviditelné ruky trhu, která ho proslavila nejvíce. Podstatou teorie neviditelné ruky trhu je myšlenka spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Smith si byl vědom konfliktů mezi třídami a mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti, neviditelná ruka trhu tedy ztělesňuje určitý soulad mezi zájmy jednotlivce a zájmy společnosti. Zároveň tvrdí, že tento soulad je přirozený a neměl by být docilován zasahováním státu do politiky. Smith zdůrazňuje, že národní bohatství není ničím jiným než souhrnem individuálních bohatství. Z toho vyplývá, že jedinec sledující své zájmy a zvětšující své bohatství, zvětšuje i bohatství celého svého národa. Ovšem Smith nevysvětloval harmonii mezi individuálními a společenskými zájmy pouhým sčítáním bohatství. Pro Smithe byla velice důležitá i dělba práce, konkurence a akumulace. Smith sám ve své knize píše:„Není to laskavost řezníka, sládka nebo pekaře, které vděčíme za to, že máme svůj oběd, nýbrž jejich zřetel na vlastní zájem. Nespoléháme na jejich lidskost, ale na jejich sebelásku, a nezdůrazňujeme jim naše potřeby, ale výhody, které jim plynou.“ (Smith, A, 1910, dle Holman, R. a kol., nakladatelství C. H. Beck, Praha 1999, Dějiny ekonomického myšlení, s.47)


[editovat] Thomas Robert Malthus (1766-1834)
Tomas Robert Malthus se zapsal do dějin ekonomického myšlení svou populační teorií. Tato teorie sice nebyla moderní ekonomií přijata, ale nebyla zcela zavržena. Ekonomové tvrdí, že spíše patří do jiného vědeckého oboru něž je ekonomie. Jeho teorie vycházela z toho, že přirozená tendence k rozmnožování je tak silná, že vyvolává rychlejší růst populace, než jak rychle mohou růst zdroje obživy. Zatímco populace má tendenci se zvětšovat geometrickou řadou (1, 2, 4, 8, 16, 32, 64, 128,…), zdroje obživy se mohou zvětšovat nanejvýš řadou aritmetickou (1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8,…). Z toho na první pohled plyne nesoulad, který Malthus nazval populační teorií. Jeho teorie naznačovala, že hospodářský růst není schopen odstranit chudobu mas. Jediným způsobem by podle Malthuse byla morální sebekontrola. Podle Malthuse k hromadné smrti hladem nedochází jen díky jevům zvyšujícím úmrtnost, nebo snižujícím porodnost. Malthus vidí tyto jevy v jistém smyslu jako pozitivní. Pro tyto názory si ekonomie vysloužila přízvisko „ponurá věda“.


[editovat] David Ricardo (1772-1823)
David Ricardo přišel s novým pojetím existenčního minima. Do té doby bylo za existenční minimum považováno fyzické minimum (minimum pro přežití dělníka). Podle Ricarda bylo existenční minimum ovlivněno vyspělostí dané země, historickým vývojem dělnické třídy, jejími zvyky a životním stylem. Díky tomu mohlo být existenční minimum různé v různých zemích a výše existenčního minima anglického dělníka tak byla několikrát vyšší než výše existenčního minima indického dělníka. Ricardo také vysvětlil, proč se mzda dlouhodobě udržuje okolo existenčního minima. Ricardo rozlišoval tržní mzdu a přirozenou mzdu, přirozená mzda podle něj byla peněžním vyjádřením existenčního minima. Když akumulace kapitálu sílí, roste poptávka po práci a s ní i tržní mzda, dělnické rodiny pociťují zlepšení oproti normálnímu stavu v dané zemi a přirozenou reakcí je zvyšování populace. Růst populace po určité době zvýší nabídku práce na trhu a tím stlačí tržní mzdu zpět na úroveň přirozené mzdy. Opačnou situací je ochabnutí akumulace kapitálu a s ní i poptávka po práci. To vyvolá pokles tržní mzdy pod přirozenou mzdu a tím sníží populaci. To se po delší době projeví poklesem nabídky a zvýšením tržní mzdy zpět na úroveň přirozené mzdy. Tato teorie je nazvána Ricardův mzdový zákon.


[editovat] John Stuart Mill (1806-1873)
Mill navazoval na Smithe, Malthuse i Ricarda. Byl v zásadě posledním velkým představitelem klasické politické ekonomie (i když v zásadě i Karl Marx vycházel z Ricarda). Jeho dílo „Zásady politické ekonomie“ mělo velký úspěch u Anglické ekonomické veřejnosti. Po dvě generace se v Anglii učila politická ekonomie právě podle jeho díla. Až v roce 1890 se v Anglii začalo učit podle Marshallových „Zásad ekonomie“

Dalšími klasickými politickými ekonomy byli Jean B. Say a Nassau W. Senior.


[editovat] Francouzský socialismus
Na počátku 19. století se začínají objevovat myšlenkové směry, které odmítají kapitalismus. I když jsou jednotlivé proudy od sebe odlišné, mají několik společných znaků. Nový systém, který chtěly nastolit, by nebyl založen na soukromém vlastnictví, ale na určité formě kolektivního vlastnictví. Socialisté přisuzovali bídu dělníků, hospodářské krize a morální úpadek společnosti, podle nich negativním jevům jako soukromé vlastnictví, konkurence a honba za penězi.

Socialismus se dá rozdělit do tří proudů:

1) Asociacionismus

Základní ideou asociacionismu bylo vytvoření hospodářských komunit (asociací), v rámci kterých by bylo kolektivní vlastnictví. Asociacionisté byli přesvědčeni, že není zapotřebí svrhnout kapitalismus násilnou cestou, protože asociace se v hospodářské soutěži prosadí samy. To odvozovali z toho, že pro dělníky bude přitažlivější pracovat pro určitou komunitu a že dělníci budou v rámci komunity více motivováni. Známými představiteli jsou Charles Fourier a Louis Blanc.

2) Anarchismus

Tento proud byl více radikální než asociacionismus. Anarchisté chtěli, na rozdíl od asociacionistů, svrhnout stát a dát asociacím větší pravomoci.

Ovšem anarchisté, ani nechtěli zrušit soukromé vlastnictví. Významným představitelem anarchismu ve Francii byl Pierre J. Proudhon, jehož hlavní ideou bylo vytvoření jakýchsi volných úvěrů. Díky těmto úvěrům by se každý mohl stát soukromým vlastníkem a vyrábět.

3) Saint-Simonismus

Saint-Simonismus je nejvýznamnějším proudem Francouzského socialismu. Jeho zakladatelem byl Henri de Saint-Simon. Jeho představy byly značně odlišné od předchozích dvou proudů. On se naopak domníval, že celá společnost může být řízena inteligencí osvícené elity. Věřil v rozvoj vědy a průmyslu. Jeho ideálem bylo vytvoření nové elity vědců a inženýrů, kteří by celou hospodářskou společnost řídili jako jeden celek. Díky organizaci zmizí chaos konkurence a společnost získá nový řád. Jeho cílem bylo přetvoření politiky ve vědu, místo stávající vlády chtěl dosadit vládu matematiků, fyziků, biologů, podnikatelů, inženýrů a umělců. Saint-Simon dokázal svou teorií nadchnout mnoho významných osobností 19. století. Například Napoleon III., Honoré_de_Balzac, Victor Hugo, bratři Pereirové, ti všichni byli jeho myšlenkami ovlivněni.

Přes veškerou rozmanitost a promyšlené systémy, byl přínos Francouzského socialismu nulový. To je způsobeno tím, že se všechny tři proudy zaměřovaly na projektování nového řádu, místo toho aby se zabývaly skutečnými jevy.


[editovat] Německá historická škola
V 19. století, kdy ve Francii a Anglii převládly teorie klasické politické ekonomie, v Německu převažovala historická škola. Historické školy byly i v jiných zemích (například i v Anglii), ale jejich vliv byl potlačen klasickou ekonomikou. Důvodem proč v Německu převažovala historická škola, bylo, že v Německu byla historie jako věda velice uznávaná a na vysoké úrovni.

Historická škola se od klasické politické ekonomie značně lišila. Klasičtí ekonomové hledali univerzální zákony, které by platily pro každý stát v každé době. Historická škola nepokládala ekonomické jevy za konzistentní. Naopak tvrdila, že ekonomie má evoluční charakter a mění se s dobou.

Německá škola se dělí do tří etap:

Starší historická škola
Mladší historická škola
Nejmladší historická škola (občas neuváděna)
Ve všech těchto směrech můžeme najít prvky metody zvané historismus, ten byl metodou, kterou se německá historická škola odlišovala od ostatních ekonomických směrů. Myšlenku, že historie je zdrojem pro ekonomické poznatky sice používali i jiní ekonomové (například Adam Smith). Ale pro německou historickou školu to zároveň znamenalo, že programově odmítali možnost univerzálních ekonomických teorií, které by bylo možno aplikovat na různé situace. Od klasické politické ekonomiky se německá historická škola výrazně lišila i v tom, že roli státu považovala, na rozdíl od klasických ekonomů, za velmi důležitou v rámci národní ekonomiky.

Historická metoda (historismus) spočívá v tom, že se ekonomové ohlíželi zpět do minulosti. Neznamená to ovšem, že by hledali nějaké obecné pravdy, ba naopak. Ekonomové německé historické školy 19. století tvrdili, že historické jevy jsou neopakovatelné, neboť závisí na podmínkách v daném státě (mentalita, zvyky, atp.) Tudíž nemá smysl snažit se najít jakékoli univerzální zákony.


[editovat] Starší historická škola
Ve starší historické škole byl historismus v daleko slabší podobě než později v mladší historické škole. Do Starší historické školy radíme tři významnější autory: Bruno Hildebranda, Karla Kniese a Wilhelma Roschera.

Nejznámějším a zároveň nejrespektovanějším z těchto tří byl Wilhelm Roscher. Vydal pětisvazkové dílo zvané „Systém národního hospodářství“. Toto dílo shledalo v Německu velký úspěch. Roscher byl ochotný uznat, že existují určité obecné ekonomické zákony, ale je možné je objevit pouze zkoumáním historie. Roscher používal metodu historickou a sám se nazýval historizujícím ekonomem. Nezajímal se o popis ekonomického chování jednotlivce, ale pouze větších ekonomických celků.


[editovat] Mladší historická škola
Nejvýznamnějším historizujícím ekonomem Mladší historické školy byl Gustav von Schmoller. Schmoller na rozdíl od Rochera odmítal uznat existenci obecných ekonomických zákonů. Nejvíce kritizoval anglické klasiky, o kterých tvrdil, že jejich metody jsou nevědecké. Schmoller se od Rocherra lišil také tím, že nestudoval národní ekonomiky, ale ekonomiky institucí, jako součásti národních ekonomik. Z těchto studií se snažil formulovat různá politická doporučení.


[editovat] Nejmladší historická škola
Známými představiteli nejmladší historické školy byli Max Weber a Werner Sombart. Oba byli historizujícími ekonomy, avšak historismus v pojetí Schmollera pro ně již nebyl typický.

Max Weber se proslavil dílem zvaným „Protestantská etika a duch kapitalismu“, ve které přišel s teorií o vzniku kapitalismu. Zjistil, že kapitalismus vznikal mezi protestanty (kalvinisty) odkud se dál šířil. Podle jeho hypotézy vede kalvinistická víra k odříkání a touze po úspěchu. Kalvinisté věří, že úspěch je projevem boží milosti a spasení. Tato víra je podle Maxe Webera duchovní silou, z níž se zrodil evropský kapitalismus.

Werner Sombart podobně jako Weber hledal historický původ kapitalistického ducha. Ovšem nikoli v kalvinismu ale v židovství. Ve svém díle „Židé a moderní svět“ uveřejnil teorii, podle které rozptýlení židů po Evropě, kteří měli smysl pro obchodování, umožnilo vznik obchodních vztahů mezi nimi po celé Evropě. Společně s sebou přinášeli podle Sombarta i duch kapitalismu.

Významnou chybou historizujících ekonomů bylo, že nedokázali (na rozdíl od klasických politických ekonomů) spojit historii s teorií. Věřili, že obecná znalost se sama ukáže důkladnými studiemi historie. Ovšem nebrali v úvahu to, že k získání obecných znalostí je zapotřebí spojit historické poznatky s teoretickou praxí. Velká vazba na historii způsobila také to, že se ekonomie historické školy nebyla schopna osamostatnit jako samostatná vědní disciplína. Díky detailnímu popisování různých historických realit, totiž měla německá historická škola velmi nezřetelné hranice a dalo by se říci, že se jednalo spíše o vědu historicko-ekonomickou.


[editovat] Karl Marx (1818-1883) a Marxismus
Karl Marx studoval filosofii a práva na univerzitách v Bonnu a Berlíně. Po ukončení studia, začal kariéru radikalistického žurnalisty. V roce 1843 odešel kvůli problémům s pruskými úřady do Paříže. Spolu s přítelem, se kterým se zde seznámil Friedrichem Engelsem napsal „komunistický manifest“, který v budoucnu silně ovlivnil komunistické hnutí ve světě. Motto tohoto manifestu „Proletáři všech zemí, spojte se!“se stalo jakousi výzvou ke spojení dělnických spolků v mezinárodní dělnické hnutí. Marx byl také spoluzakladatelem mezinárodní Ligy komunistů. Opět měl potíže s úřady a tak odchází do Belgie, ale odtud znovu odešel roku 1849 do Londýna, kde se usadil. Zde díky Engelsově finanční podpoře vydal své životní dílo „Kapitál“. Druhý a třetí díly vydává Engels až po Marxově smrti.

Z pohledu Marxe spočíval problém společnosti v rozdělení do dvou tříd, vykořisťovatelé a vykořisťovaní, a v antagonismech mezi nimi. Marx viděl klíč k tomuto problému ve zrušení soukromého vlastnictví. Třída vlastníků výrobních prostředků (půdy, strojů, atp.), donutí třídu dělníků, aby pracovala, a tím je vykořisťuje. Podle Marxe tento systém vždy vrcholí revolucí a nastolením nové třídy vlastníků a nové třídy nevlastníků. Takto rozdělil společnost do 5 etap:

Kolektivistická společnost - V této etapě jsou si všichni rovni, společnost je prvobytně pospolná
Otrokářská společnost - V důsledku neolitické revoluce se společnost rozdělila na otrokáře (vykořisťovatelé) a otroky (vykořisťovaní), kteří jsou majetkem otrokáře.
Feudální společnost - Třída feudálů vykořisťuje třídu poddaných (nevolníků), kteří jsou připoutáni k půdě.
Kapitalistická společnost - Kapitalisté vykořisťují dělníky, i když ti nejsou jeho majetkem, ale námezdní silou.
Komunistická společnost
Komunistická společnost je pátou a podle Marxe poslední etapou. Komunistická společnost měla být ideální v tom, že zde budou zrušeny jednotlivé třídy, každý bude pracovat podle svých sil a nebude chudých ani bohatých, protože všechno bude všech.

Komunismus se v jistém slova smyslu podobal francouzskému socialismu. Karl Marx ovšem nazval francouzský socialismus utopickým a nevědeckým a dalo by se říci, že měl pravdu. Sám sice nedospěl ke správným závěrům, ale jeho metoda byla vědecká. K tomu přispělo hlavně to, že se pokusil o provedení důkladné anatomie kapitalismu a formuloval teorii jeho zániku. Od francouzských socialistů se Marx lišil ještě v jednom ohledu. Francouzští socialisté se nezabírali studiem a rozborem kapitalismu, a místo toho popisovali a promýšleli do posledních detailů své vize budoucnosti. Marx na rozdíl od nich popsal kapitalismus, ale v popisu budoucího komunistického řádu byl opatrný a omezil se pouze na tvrzení, že v něm nebude existovat soukromé vlastnictví a třída kapitalistů. Marx pro svůj program zvolil raději přívlastek „komunistický“, jelikož se domníval, že slovo „socialistický“ bylo francouzskými socialisty dokonale zdiskreditováno.

Marx se ovšem zmýlil, když předpovídal vývoj kapitalistické společnosti. Marx se domníval, že způsob kapitalistické výroby bude vyžadovat stále méně kvalifikovanou pracovní sílu. Na rozdíl od toho kapitalistická výroba žádá stále více kvalifikovanou práci. Marx si myslel, že k proletářské revoluci dojde v zemi, která je průmyslově nejvyspělejší a dělnická třída je proto nejvíce uvědomělá (tedy v Anglii). Ve skutečnosti však došlo k proletářské revoluci v zemi, kde byl kapitalismus teprve v počátcích, a dělnická třída tvořila minimum obyvatel, v Rusku. Marx se také mýlil, když tvrdil, že rozdíly mezi třídami se budou zvětšovat. Dnes stěží rozeznáme, kde začíná a kde končí ta, či ona třída.


[editovat] Seznam použité literatury
Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, C. H. Beck, 1999
Sojka, M. a kol.: Dějiny ekonomických teorií. Praha, Karolinum, 2000

[editovat] Externí odkazy

Děkuji za podporu " tin". Je vidět, že mezi diskutujícími se najdou i slušní a korektní lidé.

Evžene, a zrovna právě tuto odpověď, kterou přikládám pod Tvůj text, který byl adresován pro "tin", jsi měl vložit pomocí odkazu REAGOVAT ke svému předchozímu příspěvku, tak jak na to vlastně upozorňuješ, že je v tom chaoszzzz. No vidíš, a sám jsi to neprovedl, tak se nediv, že i jiní to neudělají. Rozumíme si už v tom systému odpovědí?

A aby Tvá odpověď teď byla pod mým textem, tak stiskni odkaz REAGOVAT u svého příspěvku z 13.08.2008 11:47 a šoupni text "do pořadí".

Policie ve sračkách, aneb jak NEministr policie Langer zabil mnoho hřebíčků do rakve jménem policiie a dnes děla mrtvého brouka.

Vážení diskutující,
bylo by vhodné ( pokud někdo reaguje na konkrétní příspěvek), aby uvedl konkrétní datum a název toho kterého příspěvku, neboť se lze pak dosti těžko orientovat na názory, které jsou vyjádřeny někdy pouze několika slovy.

...a ty jsi asi debil. U každého příspěvku máš odkaz "reagovat" a všem je potom jasné k čemu se ten příspěvek vztahuje. Ale Evžen lovec žen to ještě nepochopil. ....takže pro Evžena = 13.8.2008 07:42

Mozku, velice pěkně Vás prosím, nebuďte hrubý k jiným. Třeba Evžen zatím nemá dostatečné zkušenosti s DF.

V tom případě ať sem neleze.

Proč se na výsluhové příspěvky nevztahuje zvýšení jednotné výměry 470,-Kč pro všechny, opakuji všechny důchodce, tedy i ty, kteří pobírají částečný invalidní důchod, ze kterého se nám počítá valorizace. Asi to dám k soudu, protože ve výsluhové smlouvě je klauzule, která říká, že "renty" budou zvyšovány dle valorizace částečného invalidního důchodu a také tam není napsáno, že 50%, jak jsem si už mohl všimnout.. Prostě tento stát "odrbává", kde může... jsem rozhořčen...

Jednoduché. Dle hlavounů se nejedná o valorizaci ale o jednorázový příspěvek a na ten se zvýšení dle valorizace nevztahuje. Jak chytré. A takhle je to vším. Jen, když se jedná o ně, tak si přidat umí. Typické.

Odpovím ti, i když to stejně asi těžko pochopíš a odpověď se na tomto DF objevila již několikrát. Takže pro méně chápavé: Od 1.8.2008 byla zvýšena "základní výměra" důchodů, a to od 470,- Kč. Na vysvětlenou: Důchody mají dvě složky, a to procentní výměru a základní výměru, přičemž základní výměra je u všech důchodců stejná, liší se procentní výměra. Pokud jsi příjemcem výsluhového příspěvku, možná víš, že tento příspěvek žádné takové složky nemá. Tudíž není co řešit, neboť není co od 1.8.2008 navyšovat. Musíš si počkat na běžné roční valorizační navýšení v rámci zákona. Ale klidně se můžeš soudit, to je tvoje věc. Závěrem jen přidám svůj názor: Zvolený postup byl zcela záměrný, aby nedošlo k navýšení jiných rent, než jsou právě a jen důchody. Můžeme s tím nesouhlasit, můžeme být dokonce i proti, ale to je tak všechno, co s tím můžeme udělat.

Hmmmm.... To je tady ale banda debilů :-(

Vítáme dalšího mezi sebe...

Vážení diskutující, ti, co si stěžují na málo peněz ( neplacené přesčasy, 150 hodin navíc atd.), tak vás musím uklidnit, že i v době minulé ( konkrétně na dopravní službě) nebyla výjimka, že policista měl za měsíc odslouženo kolem 240 hodin. A neexistovaly žádné placené přesčasy, žádná náhradní volna, a pokud byla někdy nějaká odměna, tak 2-3 krát do roka s částkami pohybujícími se do 500,- Kč. Prostě jste se rozhodlli sloužit, tak služte a nebrečte. Jinak běžte od toho pryč, nic z vás nebude.

Budem se vracet do doby minulé ? A do které ? Do té před 10 lety nebo před 20 lety a nebo před 30 lety.
Připomenu jen, že letos se píše rok rok 2008, příští rok bude rok 2009 a tak dále. Pokud vím, tak téměř vše se řidí nějakými " regulemi " vytvořenými společností a především u služby jménem policie se vyžaduje dodržovat zákony, řešit ve společnosti věci typu od " PRD " až po závažnou kriminalitu a právě u té policie je až komické a absurdní, jak právo a dodržování obecných pravidel vůči svým lidem je neskutečně porušováno. To že je polda v ČR občanem druhé kategorie je přeci viditelné dostatečně a není nic špatného oprávněně chtít od státu, aby dodržoval vůči svým záměstnancům tyto regule. Kdy jiný by toto měl dodržovat, když ne stát. Takže k tomu " horšímu " bychom se vracet neměli a naopak by se měli podmínky pro službu zlepšovat. Nebo je na tom něco špatné chtít slušné jednání, moci se kulturně naobědvat.
Pokud mate zájem, tak Vám sem překopíruji nebo dám odkaz na podmínky služby u policie v Holandsku a myslím, že pochopíte, že je to není nic " nadbytečného " chtít slušné podmínky služby. Já jsem také dostal " záhul na vojně ", kdy jsem byl poprvé doma po 10 měsících a za celé dva roky jsem se ze Slovenska podíval domu celkem 4 krát. Kdo z dnešních mlaďochů si to dokáže představit pokoj o 18 postelích z toho 2 Češi, ostatní Slováci především " Vychodňáre ", kterým ani člověk zpočátku nerozuměl, neskutečná šikana atd. Zažil jsem zde na cvičení mrazy - 30, které někoho poznamenaly omrzlinami na rukách při svěšování vozidel a dále na nechráněných boltcích a pod.
Tohle je také minulost. Když jsem tohle vyprávěl téměř dospělému synovi, tak na mě koukal, co mu to vyprávím a jestli to není nějaká bajka. Tohle je prostě minulost a dnes je dnes, tedy rok 2008. Měla by se dodržovat pravidla, jak se zejména od policistů vyžaduje. Také to platí ale o druhé straně a tak bych řekl, že to jaksi není stále " Probuzeno " do dnešní doby. Jsme státní úřednící, tak nechtějte abychom s úsměvem ve tváři prošetřovali protiprávní jednání ve společnosti za tichého porušování práv našich. A o tom, že jsou ze státních úředníků porušována práva zejména příslušníků BS není pochyb, což je jak jsem řekl, vzhledem k obsahu služby komické.

Až Tě někdo přepadne a sejme budeš určitě potřebovat pomoci od nějakého "debila". Uvažuj kreténe, co napíšeš. Já být policajtama, tak bych se vůbec neobtěžoval Ti pomoci blbečku, za těch pár tisíc co dostanou na výplatě, (Tobě, který Policii opovrhuje). Nechat se oddělat nebo zmrzačit (kvůli takovému hovadu jako jsi Ty), to bych musel být čůrák. Připomínám, že nejsem policajt.

Vzkaz pro všechny " rentiéry"
Pánové, nestačím číst všechny připomínky a názory, a z těch, které jsem si přečetl, mi některé připadají dost stupidní, trapné a zavánějící jistou dávkou vulgarismu. Přesto chci vyjádřit svůj názor na valorizaci tzv. " Rent", přesněji řečeno výsluhových příspěvků. Jak víme, tak Vláda ČR letos rozhodla od 1.8.2008 valorizovat důchody nikoliv procentuélně, ale pevně stanovenou částkou pro každého důchodce ve výši 470 Kč měsíčně, a to v důsledku vysoké inflace. Domnívám se a jsem přesvědčen, že mělo současně dojít i k valorizaci výsluhových příspěvků o 50%, jak má na mysli zákon o služebním poměru. Zde je sice uvedeno, že " renty" se valorizují oproti důchodům ve výši 50 %, když se procentuélně navyšují důchody( přesně to necituji, ale slovíčko procentuélně se zde nachází). Vláda však od 1.8.2008 navýšila důchody nikoliv procentuélně, ale toliko pevnou částkou, což znamená, že ušetřila spousty peněz. Jsem toho názoru, že výsluhové příspěvky mají být od 1.8.2008 u " rent" valorizovány o částku 235 Kč ( což je polovina valorizace důchodu od 1.8.2008). V opačném případě a v příště podobném trendu by Vláda ČR mohla valorizovat důchody o hodnoty spočítané ve zlomcích, dělením, násobením nějakých koeficientů apod., a protože zde schází výraz procentuélně, tak by se to výsluhových příspěvků nikdy nemělo týkat. Ať Vláda ČR zvýšila podle jakéhokoliv klíče důchody, vždy se jedná o zvýšení a toto by se mělo promítnout i o 50% zvýšení výsluhových příspěvků. Už jsem v tomto směru kontaktoval ombudsmana se stížností a zaujetí stanoviska, které však dosud k dispozici nemám. Sdělte a vyjádřete se, zda-li jste v tomto směru podnikali nějaké kroky a jaké, neboť jsem přesvědčen, že ze strany Vlády se jedná o taktický tah, aby nemusela zvyšovat výsluhové příspěvky. Pokud by tento trend ze strany Vlády pokračoval i do budoucna, budou výsluhové příspěvky vyrovnány za chvíli s důchody, což je zřejmě v rozporu se zákonem o služebním poměru, nemluvě již o nějakém motivačním prvku " vysokých výsluhových nároků" jak je prezentována z úst ministra vnitra. Inflace se týká všech a valorizace "rent" byla zákem nastavena tak, že se bude valorizivat, pokud proběhne valorizace důchodů. Děkuji za pozornost.

Tak k nám na oddělení přišel bývalý mnohaletý kolega (loni odešel do důchodu)a povídal, že byl už potřetí letos u moře. Že jako důchodci mu byl letos 2x zvednut důchod a je spokojen.

Bohužel většina rentiérů na vyvíjení nějakých aktivit kašle a čeká (marně), že to někdo vybojuje za ně...

"většina rentiérů na vyvíjení nějakých aktivit kašle," ale nečeká (ani marně), že to někdo vybojuje za ně, protože není za co bojovat. Srpnové zvýšení důchodů se týkalo základní výměry nikoliv procentní výměry, proto nevalorizování výsl.příspěvku je zcela v souladu se zákonem. Sice bohužel, ale je to tak, A ještě příklad pro pochopení - pokud jde o souběh důchodů (např. starobní + vdovský), též se o tuto pevnou částku navýšil pouze jeden z nich. Tak nech rentiery v klidu,.....

Dobrý den,

jsem rád, že se o tuto problematiku začínají lidé zajímat. Je to velice nefér dumat nad tím, jak lidi, kteří poctivě sloužili řadu let v ozbrojených složkách jak nejvíce oškubat. Prostě hnussssssss. 11.8. jsem si z vesela šel pro příspěvek a ejhle, jaké zklamání - částka stejná... pak ať se nikdo nediví, že se lidé chovají, jak chovají a chtějí si "nahrabat" už ve službě..

Naprosto souhlasím s Vaším názorem. V případě potřeby se aktivně připojím. Přeji úspěch.

Dobrý den, ke vzkazu pro všechny rentiéry, který zaslal Evžen dne 12.8.2008 se domnívám, že má stoprocentní pravdu. Pokud by v budoucnu nedošlo ke zvyšování rent společně s důchody, jak to má na mysli zákon o služebním poměru, bude nutno věc řešit cestou odborové organizace přes sekci "Policejní veterán", která spadá přímo pod odborovou organizaci a to třeba i podáním žaloby. Docela by mne zajímalo, jak to mají třeba policisté v dalších státech EU, zda se k nim stát chová stejně a nebo si stát váží práce, kterou za celý svůj život odvedli a také by mne zajímalo, jak je to u admády. Já jen pevně doufám, že bude podáno stanovisko spravedlivé, tak jak to má na mysli zákon o služebním poměru. Děkuji za pozornost.

Pánové, jak vás tady poslouchám ( lépe řečeno čtu), tak vás musím ujistit, že ti, kteří se rozhodli odejít, tak po těch rozhodně nebude nikdo plakat a ani je nebude nijak přemlouvat. Nemyslete si, že se bez vás ta práce po...., prostě že není nikoho dalšího, který by to mohl zvládat. Z vlastní zkušenosti vím, že při mém odchodu nebyl schopen jediný z vedení okresního ředitelství přijít a říci alespoň " děkuji" ( a to podotýkám, že po odsloužených 29 letech). Je třeba si vzít v úvahu slova klasika, že první stupeň debility je pocit geniality. Vyvarujte se toho a budete moci klidně dále žít i bez pollicie.

A další a další odcházejí a mladí jsou zničehonic překvapení po shlédnutí kruté pravdy na výplatní pásce.

Dokolečka dokola.

Dobrý den,

já zase musím říct, že mi nadřízený při odchodu poděkoval.. řekl, že je škoda, že odcházím a že mi děkuje za kvalitní práci a jestli si to nechci ještě rozmyslet..pracoval jsem u RCPP Chotěbuz a můj nadřízený tehdy byl kpt. Bc. Pecha, jemuž za těchto pár slov, která potěší, děkuji...

Ahoj Evžene, tak to jsi určitě sloužil na 0Ř PČR v Teplicích, nebo je to všude stejné? Ahoj

Evžene, máš pravdu u nás také kolega odcházel po 30 letech služby a Ř OŘ se ani nezeptal, proč chce pryč, jen udělal hmm. Co k tomu dodat....

Mimochodem byl to vynikající zpracovatel

Musím reagovat na příspěvek ze dne 8.8.2008 - Miloslav Charvát.
Vážený pane uchazeči, nedomnívám se, že jedinou příčinou Vašeho dosavadního nepřijetí v Policii ČR jsou psyhologické testy. Vzhledem k tomu, že k Policii ČR může být přijat uchazeč se středoškolským vzděláním, Vy jste toto svým názorem nepotvrdil. Řada gramatických chyb ( počínaje psaní tvrdého a měkkého "Y, I" není Vaší silnou stránkou. Dokonce ani interpunkce ( tj. psaní čárek za slovy ve větách, psaní dlouhého a krátkého i,í) Vám nedělá žádné starosti. Tady je třeba začít, neboť když někdo čte výslech nebo záznam po takovém policistovi, tak mu nezbývá, než se jen smát. To jen na dokreslení situace.

Zdarec, nevíte někdo jaký je plat čistý samozřejmě městského policisty v Olomouckém kraji?Děkuji

Asi tak 80 000,- Kč/měs., služební auto i k soukromému užívání, mobil, notebook, stravenky á 140,- kč, 10 týdnů dovolené, 13. a 14. plat, čtvrtletní a roční prémie, 20 hod. týdně fond pracovní doby, k dispozici 19-ti letá sekretářka se čtyřkama a bez přítele.

Přibližně 20 000 až 24 000 Kč.

ten frfrfrf je pěkný debent!!!Imbecile zalez no nory

Co te je debent? Není to co jsi myslel ten, kdo se ptá na plat u MP v Olomouckém kraji, kde je několil desítek samostatných městských či obecních policií a každá je řízená vlastním úřadem a tedy má i svá pravidla o odměňování?

Díky UK za postřeh a tvůj nezaujatý názor.