4 Ads 20/2007-59



ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: M. Č., zast. Mgr. Radimem Kubicou, advokátem, se sídlem O. Lysohorského 702, Frýdek - Místek, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35,

takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, jímž byl žalobci od 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně.

Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že zákon České národní rady č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o služebním poměru“), v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Zákon je normou vyšší právní síly, která může v sobě zahrnovat zákonné zmocnění pro orgány státní správy vydávat k provedení zákona normy nižší právní síly, které v žádném případě nesmí být v rozporu se zákonem samotným (čl. 78 a 79 Ústavy České republiky). Na základě § 121 zákona o služebním poměru, který zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydání právního předpisu, jenž by v podrobnostech charakterizoval nároky související se skončením služebního poměru, byla vydána vyhláška Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., která v § 76 definuje poslední měsíční hrubý služební příjem policisty způsobem, jenž zužuje finanční částku stanovenou jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru. Vyhláška se tak podle žalobce dostává do rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě žalobce poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok žalobce na příspěvek za službu. Nezákonnost napadeného rozhodnutí tak podle žalobce spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Žalobce navrhl, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 9. 2006, č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru žádným způsobem nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem, ale definice tohoto pojmu je upravena až v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Podle tohoto ustanovení jsou součástí posledního hrubého měsíčního služebního příjmu složky služebního příjmu stanovené pevnou měsíční výměrou a průměr měsíčního úhrnu dalších služebních příjmů, proměnlivých složek služebního příjmu a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení služebního poměru. Zákon o služebním poměru ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že ze strany žalovaného nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden správně v souladu s právními předpisy. Městský soud v Praze proto žalobu podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou zamítl.

Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítal, že zákon o služebním poměru v § 114 garantuje, aby bylo policistovi vyplaceno odchodné podle výše posledního hrubého měsíčního příjmu. Jestliže § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. definuje poslední hrubý měsíční služební příjem způsobem, který zužuje finanční částku stanovenou zákonem jako hrubý měsíční služební příjem policisty v měsíci předcházejícím ukončení služebního poměru, pak je toto ustanovení v rozporu se zákonem, proto není možno podle vyhlášky postupovat a je nutno vycházet pouze ze zákona. V případě stěžovatele poslední služební hrubý měsíční příjem podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. činil 28 455 Kč, avšak poslední služební hrubý měsíční příjem podle výplatní pásky, tedy v souladu s § 114 zákona o služebním poměru, činil 31 740 Kč. Pokud by byla vyhláška v souladu se zákonem, výpočet posledního hrubého měsíčního služebního příjmu by musel být stejný a nemohl by krátit nárok stěžovatele na příspěvek za službu. Nezákonnost rozhodnutí žalovaného tak podle stěžovatele spočívá v tom, že bylo postupováno podle vyhlášky, která je v rozporu se zákonem, a byl mu přiznán nárok menší, než mu podle zákona náležel (příspěvek měl činit 9522 Kč měsíčně). Stěžovatel nesouhlasil se závěrem soudu, že § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční příjem a samotná definice je upravena v § 76 vyhlášky. Stěžovatel citoval předmětné ustanovení § 117 a konstatoval, že je jednoznačné a není třeba dále definovat zcela zřejmý výklad posledního hrubého měsíčního příjmu. K argumentu soudu, že zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru, stěžovatel namítl, že jiný výklad by byl z gramatického hlediska nepřijatelný. Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozhodnutí Městského soudu v Praze považuje za správné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.

Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační stížnosti. Neshledal přitom vady podle § 109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. V kasační stížnosti se stěžovatel dovolává důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., podle kterého lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nesprávné právní posouzení spočívá buď v tom, že na správně zjištěný skutkový stav je aplikován nesprávný právní názor, popř. je sice aplikován správný právní názor, ale tento je nesprávně vyložen.

Z obsahu správního spisu Nejvyšší správní soud zjistil následující informace podstatné pro rozhodnutí o kasační stížnosti.

Dne 17. 3. 2005 podal stěžovatel žádost o příspěvek za službu od 1. 4. 2005 s tím, že jeho služební poměr skončil dne 31. 3. 2005. Rozhodnutím ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 1. 6. 2005, č. j. OSZ-126170/VO-Bu-2005, byl stěžovateli ode dne 1. 4. 2005 přiznán příspěvek za službu ve výši 8537 Kč měsíčně. V odůvodnění se uvádí, že důvod skončení služebního poměru založil nárok na příspěvek za službu. Poslední hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 činí 28 455 Kč, průměrný hrubý měsíční služební příjem za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru činí 26 008 Kč. Celková doba služba činí 20 roků. Příspěvek za službu podle právní úpravy ke dni skončení služebního poměru činí 30% posledního hrubého měsíčního služebního příjmu ve výši 28 455 Kč, tj. 8537 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 17. 8. 2005, č. j. OSZ-19-88/SE-Dv-2005, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění uvedl, že zákon o služebním poměru nedefinuje poslední hrubý měsíční služební příjem, definice je upravena v § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. Zákon ani vyhláška nestanoví, že by poslední hrubý měsíční služební příjem byl příjmem uvedeným na výplatní pásce za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru. V takovém případě by policista, kterému v posledním kalendářním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný služební příjem, neměl nárok na příspěvek za službu. Problém by nastal rovněž v případě výplaty poměrné části služebního příjmu za necelý kalendářní měsíc. Žalovaný konstatoval, že na výplatním lístku jsou uvedeny i náležitosti a plnění, které nejsou součástí služebního příjmu, například nemocenské, náhrady, kázeňské odměny, odměny za služební pohotovost nebo odměny z prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb, a proto částka uvedená na výplatním lístku policisty za poslední kalendářní měsíc trvání služebního poměru nemůže být vyměřovacím základem pro příspěvek za službu. Ke stanovení podrobností o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru je Ministerstvo vnitra zmocněno § 121 zákona o služebním poměru, proto byla vydána vyhláška č. 287/2002 Sb., která z uvedených důvodů není se zákonem v rozporu. Žalovaný uzavřel, že nedošlo k pochybení a výpočet příspěvku za službu byl proveden ve správné výši.

Na základě takto zjištěného skutkového stavu posoudil Nejvyšší správní soud jednotlivé kasační námitky a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

Nejvyšší správní soud předesílá, že stěžovatel uplatnil nárok na příspěvek za službu podle § 116 a násl. zákona o služebním poměru, proto není na místě jeho argumentace ustanovením § 114 téhož zákona a nárokem na odchodné.

Podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru příspěvek za službu (dále jen „příspěvek“) náleží za podmínek dále uvedených policistovi, jehož služební poměr skončil uvolněním nebo propuštěním z některého z důvodů uvedených v § 106 odst. 1 písm. a), b), c) a odst. 2.

Podle § 117 odst. 1 téhož zákona příspěvek činí 20 % služebního příjmu, jestliže policista konal službu alespoň po dobu deseti roků. Za každý další ukončený rok této služby se příspěvek zvyšuje o 1 % služebního příjmu. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se příspěvek vyměřuje z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru nebo, jestliže je to pro něj výhodnější, z jeho průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Podle § 121 zákona o služebním poměru Ministerstvo (vnitra, pozn. soudu) stanoví obecně závazným právním předpisem podrobnosti o nárocích souvisejících se skončením služebního poměru.

Podle § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, posledním hrubým měsíčním služebním příjmem policisty je služební příjem, který mu náležel před skončením služebního poměru v rozsahu složek služebního příjmu stanovených pevnou měsíční výměrou. Do posledního hrubého měsíčního služebního příjmu se započítává průměrný měsíční úhrn jeho proměnlivých složek a odměn, které náležely policistovi v kalendářním roce, jenž předcházel dni skončení jeho služebního poměru. Skončí-li služební poměr policisty posledním dnem kalendářního roku, zjišťuje se měsíční průměr proměnlivých složek služebního příjmu a odměn z tohoto kalendářního roku.

Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že stěžovateli vznikl nárok na příspěvek za službu, který v jeho případě činí 30% služebního příjmu. Předmětem posouzení Nejvyššího správního soudu tak zůstává pouze otázka, zda v případě stěžovatele při určování výše příspěvku za službu aplikovat vyhlášku č. 287/2002 Sb., či nikoliv. Stěžovatel k tomu poukazoval na Ústavu České republiky, podle jejíhož čl. 95 odst. 1 je soudce při rozhodování vázán zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem nebo s takovou mezinárodní smlouvou.

Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2006, sp. zn. III. ÚS 269/05, ustanovení věty obsažené v čl. 95 odst. 1 Ústavy za středníkem nese následující smysl: Soudce obecného soudu při použití „jiného právního předpisu“ opravňuje přezkoumat jeho soulad se zákonem, a to s právními účinky inter partes a nikoli erga omnes. Smyslem tohoto přezkumu není kontrola norem, soud tedy nerozhoduje o neplatnosti „jiného právního předpisu“, rozhoduje toliko o jeho neaplikovatelnosti v dané věci. Nejde tedy ani o paralelu k systémům dekoncentrovaného (difúzního) ústavního soudnictví v omezeném segmentu, jelikož závěr obecného soudu o neaplikovatelnosti „jiného právního předpisu“ není v českém právním řádu právním precedentem. Vázanost soudce zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy ve spojení s čl. 1 Ústavy tudíž z pohledu čl. 95 odst. 1 Ústavy, věty za středníkem, znamená oprávnění soudu neaplikovat „jiný právní předpis“, je-li soudem považován za rozporný se zákonem. A contrario z uvedených ústavních ustanovení ale vyplývá, že v případě, nekonstatuje-li obecný soud nesoulad „jiného právního předpisu se zákonem“, je jím vázán.

V nálezu ze dne 11. 3. 2003, sp. zn. I. ÚS 276/01, Ústavní soud vyslovil, že v řadě svých rozhodnutí Ústavní soud zformuloval hlediska posuzování ústavnosti zmocňovacích zákonných ustanovení, a od nich se odvíjejících hledisek posuzování souladu „jiných právních předpisů“ se zákony. Dle nálezů sp. zn. Pl. ÚS 17/95 a Pl. ÚS 43/97 „jiný právní předpis“ nemůže vybočit ze zákonných mezí - nemůže tedy být praeter legem, jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Dle nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/2000 ústavní vymezení odvozené normotvorby exekutivy spočívá na následujících zásadách: „Jiný právní předpis“ musí být vydán oprávněným subjektem, nemůže zasahovat do věcí vyhrazených zákonu (nemůže tedy stanovit primární práva a povinnosti), musí být zřejmá vůle zákonodárce k úpravě nad zákonný standard (musí být tedy otevřen prostor pro sféru „jiného právního předpisu“).

Podle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Nejvyšší správní soud ve shodě se závěry vyslovenými v usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2004, č. j. 6 A 100/2002 - 74, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 449/2005, podotýká, že vyhláška jsouc podzákonným právním předpisem musí být - jak ukládá Ústava České republiky - vydána „na základě a v mezích“ zákona (secundum et intra legem). Tyto principy vyvěrající z podstaty dělby moci znamenají, že exekutiva nejenže nesmí bez výslovného dovolení zákonodárce stanovit nic dalšího či nového o právních vztazích nebo jiné materii upravené zákonem, ať již shledaná mezera v zákoně se stala nedopatřením nebo záměrně (zákaz úpravy praeter legem), ale i tam, kde je výslovně dovoleno výkonné moci vydat k provedení zákona podzákonný právní předpis, může být provedeno jenom to, co zákonodárce výslovně označil (zpravidla výčtem jednotlivých zákonných ustanovení shrnutých v ustanoveních zmocňovacích, anebo přímo v jednotlivých ustanoveních zákona, někdy oběma způsoby současně), a nic jiného; konečně podzákonný právní předpis zejména nesmí zákonu odporovat, nesmí jít contra legem.

Právní život však nezřídka přináší situace, kdy dojde k vydání podzákonného právního předpisu, který (nebo častěji některá jeho ustanovení) se neopírá o výslovné zákonné zmocnění, nebo takové zmocnění překračuje, anebo úprava jde „nad zákon“ (vyhláškou je upraveno něco, co by vyžadovalo zákonnou úpravu, která však chybí) nebo proti němu (vyhláška např. upraví podrobnosti při plnění povinnosti, o které zákon vůbec nemluví a nelze ji z něj dovodit, případně takovou povinnost vyhláška sama stanoví, resp. vyhláška odpírá, oslabuje či podmiňuje subjektivní oprávnění, aniž by to zákon umožňoval).

V situacích právě naznačených, tedy tam, kde se dostává do rozporu zákon s podzákonným právním předpisem, je postavení soudce výjimečné v tom, že soudce (na rozdíl od orgánu exekutivy) je vázán pouze zákonem. Jen on je oprávněn podzákonný právní předpis v takovém případě nerespektovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky) a použít pouze zákon. Nejde o abstraktní přezkoumání zákonnosti podzákonného předpisu a jeho zrušení, o čemž se zatím vedou úvahy jen de lege ferenda (provedení čl. 87 odst. 3 Ústavy České republiky), ale posouzení jeho aplikovatelnosti se závazností pro projednávanou věc.

Důsledek zjištěného rozporu zákona a podzákonného právního předpisu vydaného k jeho provedení je tu jasný: soud nejenže nemusí takový předpis (nebo jeho jednotlivé ustanovení) použít, ale použít je ani nesmí; aplikuje pouze zákon a v důvodech svého rozhodnutí vyloží, proč považoval podzákonný právní předpis za jsoucí v rozporu se zákonem.

Nejvyšší správní soud proto nejprve posoudil ustanovení § 117 odst. 2 zákona o služebním poměru a shledal, že obsahuje poměrně jednoznačnou definici výpočtového základu pro určení výše příspěvku za službu. Jedná se o poslední hrubý měsíční služební příjem policisty před skončením služebního poměru, nebo o průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, je-li to pro žadatele výhodnější.

Gramatický i logický výklad citovaného ustanovení vede podle názoru Nejvyššího správního soudu k jednoznačnému závěru, poslední měsíční příjem policisty není součtem průměrů určitých složek příjmů, jak stanoví zmíněná vyhláška, ale skutečným příjmem žadatele o příspěvek za službu v měsíci předcházejícím skončení služebního poměru. Pokud zákon na jedné straně počítá s průměrným příjmem za určité období a na druhé straně s příjmem posledním, je zcela evidentní, že poslední příjem nemůže být průměrem dřívějších příjmů, neboť tím by se stíraly rozdíly mezi oběma výpočtovými základy a volba pro žadatele výhodnější varianty by ztratila smysl. Stejně tak se jeví nelogickým, aby zákonné označení „poslední příjem“ v sobě skrývalo průměr některých složek příjmu za uplynulé měsíce, když poslední měsíční příjem nade vší pochybnost znamená příjem za poslední měsíc před skončením služebního poměru.

Stanovil-li zákon o služebním poměru jednoznačný základ, od něhož se odvíjí výše příspěvku za službu, garantuje tím všem svým adresátům určitý minimální standard. Nejvyšší správní soud má za to, že tento garantovaný standard může být formou podzákonného předpisu navýšen, nikoliv však snížen. Podzákonný právní předpis totiž může podrobněji upravit určitou problematiku, nesmí ovšem vybočit z mezí daných zákonem, případně jeho smyslem a účelem. V tomto kontextu je nutné vykládat i zmocňovací ustanovení § 121 zákona o služebním poměru, které opravňovalo Ministerstvo vnitra k vydání zpřesňující vyhlášky, nikoliv k omezení zákonem určených nároků žadatelů o příspěvek za službu.

Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že smyslem ustanovení § 76 zmíněné vyhlášky bylo omezení nahodilých výkyvů v příjmech policisty a zohlednění stavu a podmínek, za nichž policista pracoval v delším předcházejícím období, což ovšem v některých případech přináší nepřípustné omezování nároků policistů oproti situaci, kdy by tato vyhláška nebyla vydána. Ostatně nahodilé výkyvy příjmů vyrovnává a dlouhodobý pohled na výkonnost policisty přináší druhá zákonem stanovená varianta základu pro vyměření příspěvku za službu, a to průměrný hrubý měsíční služební příjem policisty za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru.

Za dané procesní situace, přináší-li výpočet příspěvku za službu podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. žadateli o tuto dávku horší výsledek, než by mu přinesl výpočet příspěvku provedený pouze v intencích zákona, považuje Nejvyšší správní soud toto ustanovení zmíněné vyhlášky za rozporné se zákonem. Podle názoru Nejvyššího správního soudu tedy ustanovení § 76 vyhlášky Ministerstva vnitra č. 287/2002 Sb. nelze použít, pokud by jeho aplikace vedla ke zhoršení postavení žadatele o příspěvek za službu.

S ohledem na tyto skutečnosti musí žalovaný v řízení o žádosti o příspěvek za službu nejprve zjistit a porovnat, zda je pro žadatele nejvýhodnější vyměření příspěvku z posledního hrubého měsíčního služebního příjmu policisty před skončením služebního poměru, z průměrného hrubého měsíčního služebního příjmu za posledních 12 měsíců před skončením služebního poměru, nebo z výpočtového základu určeného podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb.

Bude-li nejvýhodnější první varianta, žalovaný nesmí pro rozpor se zákonem ustanovení § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. aplikovat a musí rozhodnout toliko na základě zákona.

Argumentaci žalovaného v odůvodnění jeho rozhodnutí, jejíž část převzal i Městský soud v Praze, považuje Nejvyšší správní soud za absurdní. Pokud totiž policistovi v posledním měsíci trvání služebního poměru nebyl vyplacen žádný příjem, bude mu příspěvek za službu vyměřen z příjmu průměrného, jak předpokládá zákon, a nelze proto namítat, že by v takovém případě neměl policista na tento příspěvek nárok.

Pokud žalovaný dále tvrdí, že na výplatní pásce (výplatním lístku) jsou kromě služebního příjmu i jiné náležitosti, které součástí služebního příjmu nejsou, Nejvyšší správní soud podotýká, že v takové situaci by poslední hrubý měsíční služební příjem policisty neodpovídal výsledné částce uvedené na výplatní pásce. To ovšem zřejmě není případ stěžovatele, který konstantně tvrdí, že jeho poslední hrubý měsíční služební příjem podle výplatní pásky činil 31 740 Kč a tato částka byla uvedena i v potvrzení o jeho příjmech.

V projednávané věci potvrdila Policie České republiky, Správa Severomoravského kraje stěžovateli hrubý měsíční služební příjem za měsíc březen 2005 ve výši 31 740 Kč, což je více, než jeho průměrný hrubý měsíční příjem za posledních 12 měsíců (26 008 Kč) i než výpočtový základ určený podle § 76 vyhlášky č. 287/2002 Sb. (28 455 Kč). Uvedená čísla jednoznačně potvrzují názor stěžovatele o tom, že v jeho případě se zmíněná vyhláška dostává do rozporu se zákonem, neboť její aplikace stěžovatele poškozuje. V souladu s ustanovením čl. 95 odst. 1 Ústavy České republiky a citovanou judikaturou Ústavního soudu proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v dané věci nelze tuto vyhlášku aplikovat.

Z výše uvedeného je zřejmé, že Městský soud v Praze pochybil, když vycházeje z chybné argumentace žalovaného nesprávně posoudil stěžejní právní otázku a shledal, že předmětnou vyhlášku lze v daném případě aplikovat, což Nejvyšší správní soud nesdílí.

Nejvyšší správní soud uzavírá, že kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. byl prokázán, napadený rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 118/2005 - 35, ze dne 14. 9. 2006, je nezákonný, a proto jej Nejvyšší správní soud podle § 110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Podle § 110 odst. 3 s. ř. s. zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu a vrátí-li mu věc k dalšímu řízení, je krajský soud vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším správním soudem ve zrušovacím rozhodnutí. Na Městském soudu v Praze tedy nyní bude, aby napadené správní rozhodnutí zrušil, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil mu, aby postupoval a rozhodl v souladu s výše uvedenými závěry.

V novém rozhodnutí ve věci Městský soud v Praze rozhodne i o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti podle § 110 odst. 2 s. ř. s.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2008

JUDr. Marie Turková

předsedkyně senátu

Děkuji za podporu " tin". Je vidět, že mezi diskutujícími se najdou i slušní a korektní lidé.

Evžene, a zrovna právě tuto odpověď, kterou přikládám pod Tvůj text, který byl adresován pro "tin", jsi měl vložit pomocí odkazu REAGOVAT ke svému předchozímu příspěvku, tak jak na to vlastně upozorňuješ, že je v tom chaoszzzz. No vidíš, a sám jsi to neprovedl, tak se nediv, že i jiní to neudělají. Rozumíme si už v tom systému odpovědí?

A aby Tvá odpověď teď byla pod mým textem, tak stiskni odkaz REAGOVAT u svého příspěvku z 13.08.2008 11:47 a šoupni text "do pořadí".

Policie ve sračkách, aneb jak NEministr policie Langer zabil mnoho hřebíčků do rakve jménem policiie a dnes děla mrtvého brouka.

Vážení diskutující,
bylo by vhodné ( pokud někdo reaguje na konkrétní příspěvek), aby uvedl konkrétní datum a název toho kterého příspěvku, neboť se lze pak dosti těžko orientovat na názory, které jsou vyjádřeny někdy pouze několika slovy.

...a ty jsi asi debil. U každého příspěvku máš odkaz "reagovat" a všem je potom jasné k čemu se ten příspěvek vztahuje. Ale Evžen lovec žen to ještě nepochopil. ....takže pro Evžena = 13.8.2008 07:42

Mozku, velice pěkně Vás prosím, nebuďte hrubý k jiným. Třeba Evžen zatím nemá dostatečné zkušenosti s DF.

V tom případě ať sem neleze.

Proč se na výsluhové příspěvky nevztahuje zvýšení jednotné výměry 470,-Kč pro všechny, opakuji všechny důchodce, tedy i ty, kteří pobírají částečný invalidní důchod, ze kterého se nám počítá valorizace. Asi to dám k soudu, protože ve výsluhové smlouvě je klauzule, která říká, že "renty" budou zvyšovány dle valorizace částečného invalidního důchodu a také tam není napsáno, že 50%, jak jsem si už mohl všimnout.. Prostě tento stát "odrbává", kde může... jsem rozhořčen...

Jednoduché. Dle hlavounů se nejedná o valorizaci ale o jednorázový příspěvek a na ten se zvýšení dle valorizace nevztahuje. Jak chytré. A takhle je to vším. Jen, když se jedná o ně, tak si přidat umí. Typické.

Odpovím ti, i když to stejně asi těžko pochopíš a odpověď se na tomto DF objevila již několikrát. Takže pro méně chápavé: Od 1.8.2008 byla zvýšena "základní výměra" důchodů, a to od 470,- Kč. Na vysvětlenou: Důchody mají dvě složky, a to procentní výměru a základní výměru, přičemž základní výměra je u všech důchodců stejná, liší se procentní výměra. Pokud jsi příjemcem výsluhového příspěvku, možná víš, že tento příspěvek žádné takové složky nemá. Tudíž není co řešit, neboť není co od 1.8.2008 navyšovat. Musíš si počkat na běžné roční valorizační navýšení v rámci zákona. Ale klidně se můžeš soudit, to je tvoje věc. Závěrem jen přidám svůj názor: Zvolený postup byl zcela záměrný, aby nedošlo k navýšení jiných rent, než jsou právě a jen důchody. Můžeme s tím nesouhlasit, můžeme být dokonce i proti, ale to je tak všechno, co s tím můžeme udělat.

Hmmmm.... To je tady ale banda debilů :-(

Vítáme dalšího mezi sebe...

Vážení diskutující, ti, co si stěžují na málo peněz ( neplacené přesčasy, 150 hodin navíc atd.), tak vás musím uklidnit, že i v době minulé ( konkrétně na dopravní službě) nebyla výjimka, že policista měl za měsíc odslouženo kolem 240 hodin. A neexistovaly žádné placené přesčasy, žádná náhradní volna, a pokud byla někdy nějaká odměna, tak 2-3 krát do roka s částkami pohybujícími se do 500,- Kč. Prostě jste se rozhodlli sloužit, tak služte a nebrečte. Jinak běžte od toho pryč, nic z vás nebude.

Budem se vracet do doby minulé ? A do které ? Do té před 10 lety nebo před 20 lety a nebo před 30 lety.
Připomenu jen, že letos se píše rok rok 2008, příští rok bude rok 2009 a tak dále. Pokud vím, tak téměř vše se řidí nějakými " regulemi " vytvořenými společností a především u služby jménem policie se vyžaduje dodržovat zákony, řešit ve společnosti věci typu od " PRD " až po závažnou kriminalitu a právě u té policie je až komické a absurdní, jak právo a dodržování obecných pravidel vůči svým lidem je neskutečně porušováno. To že je polda v ČR občanem druhé kategorie je přeci viditelné dostatečně a není nic špatného oprávněně chtít od státu, aby dodržoval vůči svým záměstnancům tyto regule. Kdy jiný by toto měl dodržovat, když ne stát. Takže k tomu " horšímu " bychom se vracet neměli a naopak by se měli podmínky pro službu zlepšovat. Nebo je na tom něco špatné chtít slušné jednání, moci se kulturně naobědvat.
Pokud mate zájem, tak Vám sem překopíruji nebo dám odkaz na podmínky služby u policie v Holandsku a myslím, že pochopíte, že je to není nic " nadbytečného " chtít slušné podmínky služby. Já jsem také dostal " záhul na vojně ", kdy jsem byl poprvé doma po 10 měsících a za celé dva roky jsem se ze Slovenska podíval domu celkem 4 krát. Kdo z dnešních mlaďochů si to dokáže představit pokoj o 18 postelích z toho 2 Češi, ostatní Slováci především " Vychodňáre ", kterým ani člověk zpočátku nerozuměl, neskutečná šikana atd. Zažil jsem zde na cvičení mrazy - 30, které někoho poznamenaly omrzlinami na rukách při svěšování vozidel a dále na nechráněných boltcích a pod.
Tohle je také minulost. Když jsem tohle vyprávěl téměř dospělému synovi, tak na mě koukal, co mu to vyprávím a jestli to není nějaká bajka. Tohle je prostě minulost a dnes je dnes, tedy rok 2008. Měla by se dodržovat pravidla, jak se zejména od policistů vyžaduje. Také to platí ale o druhé straně a tak bych řekl, že to jaksi není stále " Probuzeno " do dnešní doby. Jsme státní úřednící, tak nechtějte abychom s úsměvem ve tváři prošetřovali protiprávní jednání ve společnosti za tichého porušování práv našich. A o tom, že jsou ze státních úředníků porušována práva zejména příslušníků BS není pochyb, což je jak jsem řekl, vzhledem k obsahu služby komické.

Až Tě někdo přepadne a sejme budeš určitě potřebovat pomoci od nějakého "debila". Uvažuj kreténe, co napíšeš. Já být policajtama, tak bych se vůbec neobtěžoval Ti pomoci blbečku, za těch pár tisíc co dostanou na výplatě, (Tobě, který Policii opovrhuje). Nechat se oddělat nebo zmrzačit (kvůli takovému hovadu jako jsi Ty), to bych musel být čůrák. Připomínám, že nejsem policajt.

Vzkaz pro všechny " rentiéry"
Pánové, nestačím číst všechny připomínky a názory, a z těch, které jsem si přečetl, mi některé připadají dost stupidní, trapné a zavánějící jistou dávkou vulgarismu. Přesto chci vyjádřit svůj názor na valorizaci tzv. " Rent", přesněji řečeno výsluhových příspěvků. Jak víme, tak Vláda ČR letos rozhodla od 1.8.2008 valorizovat důchody nikoliv procentuélně, ale pevně stanovenou částkou pro každého důchodce ve výši 470 Kč měsíčně, a to v důsledku vysoké inflace. Domnívám se a jsem přesvědčen, že mělo současně dojít i k valorizaci výsluhových příspěvků o 50%, jak má na mysli zákon o služebním poměru. Zde je sice uvedeno, že " renty" se valorizují oproti důchodům ve výši 50 %, když se procentuélně navyšují důchody( přesně to necituji, ale slovíčko procentuélně se zde nachází). Vláda však od 1.8.2008 navýšila důchody nikoliv procentuélně, ale toliko pevnou částkou, což znamená, že ušetřila spousty peněz. Jsem toho názoru, že výsluhové příspěvky mají být od 1.8.2008 u " rent" valorizovány o částku 235 Kč ( což je polovina valorizace důchodu od 1.8.2008). V opačném případě a v příště podobném trendu by Vláda ČR mohla valorizovat důchody o hodnoty spočítané ve zlomcích, dělením, násobením nějakých koeficientů apod., a protože zde schází výraz procentuélně, tak by se to výsluhových příspěvků nikdy nemělo týkat. Ať Vláda ČR zvýšila podle jakéhokoliv klíče důchody, vždy se jedná o zvýšení a toto by se mělo promítnout i o 50% zvýšení výsluhových příspěvků. Už jsem v tomto směru kontaktoval ombudsmana se stížností a zaujetí stanoviska, které však dosud k dispozici nemám. Sdělte a vyjádřete se, zda-li jste v tomto směru podnikali nějaké kroky a jaké, neboť jsem přesvědčen, že ze strany Vlády se jedná o taktický tah, aby nemusela zvyšovat výsluhové příspěvky. Pokud by tento trend ze strany Vlády pokračoval i do budoucna, budou výsluhové příspěvky vyrovnány za chvíli s důchody, což je zřejmě v rozporu se zákonem o služebním poměru, nemluvě již o nějakém motivačním prvku " vysokých výsluhových nároků" jak je prezentována z úst ministra vnitra. Inflace se týká všech a valorizace "rent" byla zákem nastavena tak, že se bude valorizivat, pokud proběhne valorizace důchodů. Děkuji za pozornost.

Tak k nám na oddělení přišel bývalý mnohaletý kolega (loni odešel do důchodu)a povídal, že byl už potřetí letos u moře. Že jako důchodci mu byl letos 2x zvednut důchod a je spokojen.

Bohužel většina rentiérů na vyvíjení nějakých aktivit kašle a čeká (marně), že to někdo vybojuje za ně...

"většina rentiérů na vyvíjení nějakých aktivit kašle," ale nečeká (ani marně), že to někdo vybojuje za ně, protože není za co bojovat. Srpnové zvýšení důchodů se týkalo základní výměry nikoliv procentní výměry, proto nevalorizování výsl.příspěvku je zcela v souladu se zákonem. Sice bohužel, ale je to tak, A ještě příklad pro pochopení - pokud jde o souběh důchodů (např. starobní + vdovský), též se o tuto pevnou částku navýšil pouze jeden z nich. Tak nech rentiery v klidu,.....

Dobrý den,

jsem rád, že se o tuto problematiku začínají lidé zajímat. Je to velice nefér dumat nad tím, jak lidi, kteří poctivě sloužili řadu let v ozbrojených složkách jak nejvíce oškubat. Prostě hnussssssss. 11.8. jsem si z vesela šel pro příspěvek a ejhle, jaké zklamání - částka stejná... pak ať se nikdo nediví, že se lidé chovají, jak chovají a chtějí si "nahrabat" už ve službě..

Naprosto souhlasím s Vaším názorem. V případě potřeby se aktivně připojím. Přeji úspěch.

Dobrý den, ke vzkazu pro všechny rentiéry, který zaslal Evžen dne 12.8.2008 se domnívám, že má stoprocentní pravdu. Pokud by v budoucnu nedošlo ke zvyšování rent společně s důchody, jak to má na mysli zákon o služebním poměru, bude nutno věc řešit cestou odborové organizace přes sekci "Policejní veterán", která spadá přímo pod odborovou organizaci a to třeba i podáním žaloby. Docela by mne zajímalo, jak to mají třeba policisté v dalších státech EU, zda se k nim stát chová stejně a nebo si stát váží práce, kterou za celý svůj život odvedli a také by mne zajímalo, jak je to u admády. Já jen pevně doufám, že bude podáno stanovisko spravedlivé, tak jak to má na mysli zákon o služebním poměru. Děkuji za pozornost.

Pánové, jak vás tady poslouchám ( lépe řečeno čtu), tak vás musím ujistit, že ti, kteří se rozhodli odejít, tak po těch rozhodně nebude nikdo plakat a ani je nebude nijak přemlouvat. Nemyslete si, že se bez vás ta práce po...., prostě že není nikoho dalšího, který by to mohl zvládat. Z vlastní zkušenosti vím, že při mém odchodu nebyl schopen jediný z vedení okresního ředitelství přijít a říci alespoň " děkuji" ( a to podotýkám, že po odsloužených 29 letech). Je třeba si vzít v úvahu slova klasika, že první stupeň debility je pocit geniality. Vyvarujte se toho a budete moci klidně dále žít i bez pollicie.

A další a další odcházejí a mladí jsou zničehonic překvapení po shlédnutí kruté pravdy na výplatní pásce.

Dokolečka dokola.

Dobrý den,

já zase musím říct, že mi nadřízený při odchodu poděkoval.. řekl, že je škoda, že odcházím a že mi děkuje za kvalitní práci a jestli si to nechci ještě rozmyslet..pracoval jsem u RCPP Chotěbuz a můj nadřízený tehdy byl kpt. Bc. Pecha, jemuž za těchto pár slov, která potěší, děkuji...

Ahoj Evžene, tak to jsi určitě sloužil na 0Ř PČR v Teplicích, nebo je to všude stejné? Ahoj

Evžene, máš pravdu u nás také kolega odcházel po 30 letech služby a Ř OŘ se ani nezeptal, proč chce pryč, jen udělal hmm. Co k tomu dodat....

Mimochodem byl to vynikající zpracovatel

Musím reagovat na příspěvek ze dne 8.8.2008 - Miloslav Charvát.
Vážený pane uchazeči, nedomnívám se, že jedinou příčinou Vašeho dosavadního nepřijetí v Policii ČR jsou psyhologické testy. Vzhledem k tomu, že k Policii ČR může být přijat uchazeč se středoškolským vzděláním, Vy jste toto svým názorem nepotvrdil. Řada gramatických chyb ( počínaje psaní tvrdého a měkkého "Y, I" není Vaší silnou stránkou. Dokonce ani interpunkce ( tj. psaní čárek za slovy ve větách, psaní dlouhého a krátkého i,í) Vám nedělá žádné starosti. Tady je třeba začít, neboť když někdo čte výslech nebo záznam po takovém policistovi, tak mu nezbývá, než se jen smát. To jen na dokreslení situace.

Zdarec, nevíte někdo jaký je plat čistý samozřejmě městského policisty v Olomouckém kraji?Děkuji

Asi tak 80 000,- Kč/měs., služební auto i k soukromému užívání, mobil, notebook, stravenky á 140,- kč, 10 týdnů dovolené, 13. a 14. plat, čtvrtletní a roční prémie, 20 hod. týdně fond pracovní doby, k dispozici 19-ti letá sekretářka se čtyřkama a bez přítele.

Přibližně 20 000 až 24 000 Kč.

ten frfrfrf je pěkný debent!!!Imbecile zalez no nory

Co te je debent? Není to co jsi myslel ten, kdo se ptá na plat u MP v Olomouckém kraji, kde je několil desítek samostatných městských či obecních policií a každá je řízená vlastním úřadem a tedy má i svá pravidla o odměňování?

Díky UK za postřeh a tvůj nezaujatý názor.